GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:11urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:11Král pak David sstaral se a sešel věkem , a ačkoli jej šaty přikrývali , však nemohl se zahřívati . I řekli jemu služebníci jeho : Nechť pohledají pánu našemu králi děvečky panny , kteráž by byla při králi a opatrovala jej , a aby spala v lůnu jeho , a zahřívala pána našeho krále . A protož hledajíce děvečky krásné ve všech končinách Izraelských , nalezli Abizag Sunamitskou , a přivedli ji k králi . Kterážto děvečka byla velmi krásná . I opatrovala krále a přisluhovala jemu , ale král jí nepoznal . Adoniáš pak syn Haggity pozdvihoval se , říkaje : Jáť budu kralovati . I najednal sobě vozů a jezdců , a padesáte mužů , kteříž by běhali před ním . A nikdy ho nezarmoutil otec jeho , aby řekl : Proč jsi to učinil ? Nebo byl i on velmi krásné postavy , kteréhož porodila po Absolonovi . I mluvíval s Joábem synem Sarvie a s Abiatarem knězem , kteříž napomáhali Adoniášovi . Ale Sádoch kněz a Banaiáš syn Joiadův , též Nátan prorok a Simei i Rehi , a jiní přednější , kteréž měl David , nebyli s Adoniášem . Tedy nabil Adoniáš ovcí a volů a krmného dobytka u kamene Zohelet , kterýž byl u studnice Rogel , a pozval všech bratří svých synů královských , i všech mužů Judských , služebníků králových . Nátana však proroka a Banaiáše a jiných přednějších mužů , ani Šalomouna bratra svého nepozval . I mluvil Nátan k Betsabé matce Šalomounově , řka : Neslyšela-lis , že kraluje Adoniáš syn Haggity , a pán náš David nic neví o tom ? Protož nyní poď , prosím , a dámť radu , kterouž vysvobodíš život svůj , i život syna svého Šalomouna . Jdiž , a vejda k králi Davidovi , rci jemu : Zdaliž jsi ty , pane můj králi , nepřisáhl služebnici své , řka : Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně , a onť seděti bude na stolici mé ? Pročež tedy kraluje Adoniáš ? A aj , když ty ještě tam mluviti budeš s králem , přijduť za tebou a doplním řeč tvou . A tak vešla Betsabé k králi do pokoje . Král pak již byl velmi starý , a Abizag Sunamitská přisluhovala králi . Tedy Betsabé naklonivši hlavy , poklonila se králi . Jížto řekl král : Což chceš ? I odpověděla jemu : Pane můj , ty jsi přisáhl skrze Hospodina Boha svého služebnici své , řka : Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně , a on seděti bude na stolici mé . A nyní , hle , Adoniáš kraluje , ty pak nyní , pane můj králi , nic nevíš o tom . Nebo nabiv volů a krmného dobytka a ovec množství , pozval všech synů královských , i Abiatara kněze a Joába hejtmana vojska , Šalomouna pak služebníka tvého nepozval . Ješto ty , pane můj králi , víš , že oči všeho Izraele na tebe jsou obráceny , abys jim oznámil , kdo by seděti měl na stolici pána mého krále po tobě . Sic jinak bude to , když usne pán můj král s otci svými , že já a syn můj Šalomoun budeme jako hříšníci . A aj , když ještě ona mluvila s králem , přišel Nátan prorok . I oznámili králi , řkouce : Aj , teď Nátan prorok . A tak všel před krále , a poklonil se jemu tváří svou až k zemi . Zatím řekl Nátan : Pane můj králi , ty-lis pověděl : Adoniáš kralovati bude po mně , a on seděti bude na stolici mé ? Nebo odšed dnes , nabil volů a krmného dobytka , i ovec množství , a sezval všecky syny královy a hejtmany vojska , i Abiatara kněze . A hle , oni jedí a pijí před ním , a praví : Živ buď král Adoniáš . Mne pak služebníka tvého , a Sádocha kněze , a Banaiáše syna Joiadova , a Šalomouna služebníka tvého nepozval . Tak-liž jest ode pána mého krále nařízeno ? Mně jsi zajisté neoznámil služebníku svému , kdo bude seděti na stolici pána mého krále po tobě ? A odpovídaje král David , řekl : Zavolejte mi Betsabé . Kteráž všedši před krále , stála před ním . I přisáhl král , řka : Živť jest Hospodin , kterýž vysvobodil duši mou ze všelikých úzkostí , Že jakož jsem přisáhl tobě skrze Hospodina Boha Izraelského , řka , že syn tvůj Šalomoun kralovati bude po mně , a on seděti bude na stolici mé místo mně , takť učiním dnes . A naklonivši hlavy Betsabé tváří k zemi , poklonu učinila králi a řekla : Živ buď pán můj král David na věky . Řekl ještě král David : Zavolejte ke mně Sádocha kněze a Nátana proroka , a Banaiáše syna Joiadova . Kteřížto vešli před krále . I řekl jim král : Vezměte s sebou služebníky pána svého , a vsaďte Šalomouna syna mého na mezkyni mou , a veďte ji k Gihonu . I pomaže ho tam Sádoch kněz a Nátan prorok za krále nad Izraelem , a troubiti budete troubou , a díte : Živ buď král Šalomoun . Potom vstoupíte zase , jdouce za ním . Kterýž přijda , seděti bude na stolici mé , a on kralovati bude místo mne ; nebť jsem jemu přikázal , aby byl vůdcí nad Izraelem i nad Judou . A odpovídaje Banaiáš syn Joiadův králi , řekl : Amen . Způsobiž to Hospodin , Bůh pána mého krále . A jakož byl Hospodin se pánem mým králem , tak budiž i s Šalomounem , a zvelebiž stolici jeho více , než stolici pána mého krále Davida . A tak šli dolů Sádoch kněz a Nátan prorok , a Banaiáš syn Joiadův , Cheretejští také i Peletejští , a vsadili Šalomouna na mezkyni krále Davida , a dovedli jej k Gihonu . Vzal také Sádoch kněz roh oleje z stánku , a pomazal Šalomouna . Potom troubili trubou , a řekl všecken lid : Živ buď král Šalomoun . I vstoupil všecken lid za ním ; kterýžto lid prozpěvoval s plésáním , a veselil se radostí velikou , tak až se všudy rozléhalo od zvuku jejich . Což slyše Adoniáš i všickni pozvaní , kteříž byli s ním , ( byli pak již pojedli ) , slyše také i Joáb zvuk trouby , řekl : Jaký to zvuk v městě hlučících ? A když on ještě mluvil , aj , Jonata syn Abiatara kněze přišel , jemuž řekl Adoniáš : Přistup sem , nebo jsi muž udatný a dobré poselství neseš . Tedy odpovídaje Jonata , řekl Adoniášovi : Právě jižtě pán náš král David ustanovil Šalomouna za krále . Nebo poslal s ním král Sádocha kněze a Nátana proroka a Banaiáše syna Joiadova , ano i Cheretejské a Peletejské , a vsadili jej na mezkyni královskou . I pomazali jej Sádoch kněz a Nátan prorok za krále u Gihonu , a vstupovali odtud s radostí , tak že hlučelo město . Toť jest zvuk ten , kterýž jste slyšeli . Ano již i dosedl Šalomoun na stolici královskou . Nýbrž i služebníci královští přišli , aby dobrořečili pánu našemu , králi Davidovi , řkouce : Učiniž slavné Bůh tvůj jméno Šalomounovo nad jméno tvé , a zvelebiž stolici jeho nad stolici tvou . I poklonil se král na ložci svém . Ano i král takto řekl : Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský , kterýž dal dnes sedícího na trůnu mém , a abych na to očima svýma hleděl . I předěšeni jsou , a vstavše všickni ti pozvaní , kteříž byli při Adoniášovi , odešli jeden každý cestou svou . Adoniáš také boje se Šalomouna , vstav , odšel a chytil se rohů oltáře . I pověděli Šalomounovi , řkouce : Aj , Adoniáš bojí se krále Šalomouna , a hle , drží se rohů oltáře a praví : Nechť mi přisáhne dnes král Šalomoun , že nezabije mne služebníka svého mečem . I řekl Šalomoun : Bude-li muž statečný , nespadneť vlas s něho na zem ; pakliť co zlého na něm nalezeno bude , umřeť . Poslal tedy král Šalomoun , aby jej odvedli od oltáře . Kterýž přišed , poklonil se králi Šalomounovi . Jemuž řekl Šalomoun : Jdiž do domu svého . Když se pak čas smrti Davidovy přiblížil , dával přikázaní Šalomounovi synu svému , řka : Jáť již odcházím podlé způsobu všech lidí . Proto posilniž se a měj se zmužile , A ostříhej přikázaní Hospodina Boha svého , chodě po cestách jeho , a zachovávaje ustanovení jeho , rozkázaní jeho , i soudy jeho i svědectví jeho , jakož psáno jest v zákoně Mojžíšově , ať by se šťastně vedlo , což bys koli činil , i všecko , k čemuž bys se obrátil , A aby naplnil Hospodin slovo své , kteréž mi zaslíbil , mluvě : Budou-li ostříhati synové tvoji cesty své , chodíce přede mnou v pravdě z celého srdce svého a z celé duše své , tak mluvě : Že nebude vypléněn po tobě muž z stolice Izraelské . Také i tom víš , co jest mi učinil Joáb syn Sarvie , totiž , co učinil dvěma hejtmanům vojsk Izraelských , Abnerovi synu Ner , a Amazovi synu Jeter , že je zamordoval , dopustiv se vraždy lstivé v čas pokoje , a zmazal krví zrádně vylitou pás svůj rytířský , kterýž měl na bedrách svých , a obuv svou , kterouž měl na nohách svých . Protož zachováš se podlé moudrosti své , a nedáš sstoupiti šedinám jeho v pokoji do hrobu . S syny pak Barzillai Galádského učiníš milosrdenství , tak aby jídali spolu s jinými při stole tvém ; nebo tak podobně ke mně přišli , když jsem utíkal před Absolonem bratrem tvým . Hle , máš také v moci své Semei syna Gery Beniaminského z Bahurim , kterýž mi zlořečil zlořečením velikým v ten den , když jsem šel do Mahanaim , ačkoli potom vyšel mi vstříc k Jordánu , jemuž jsem přisáhl skrze Hospodina , řka : Nezabiji tě mečem . Nyní však neodpouštěj jemu . A poněvadž jsi muž opatrný , víš , jak bys k němu přistoupiti měl , abys uvedl šediny jeho se krví do hrobu . A tak usnul David s otci svými , a pohřben jest v městě Davidově . Dnů pak , v nichž kraloval David nad Izraelem , bylo čtyřidceti let . V Hebronu kraloval sedm let , a v Jeruzalémě kraloval třidceti a tři léta . I dosedl Šalomoun na stolici Davida otce svého , a utvrzeno jest království jeho velmi . Tedy přišel Adoniáš syn Haggity k Betsabé matce Šalomounově . Kterážto řekla : Pokojný-li jest příchod tvůj ? I odpověděl : Pokojný . Řekl dále : Mám k tobě řeč . I řekla : Mluv . Tedy řekl : Ty víš , že mé bylo království , a na mne obrátili všickni Izraelští tvář svou , abych kraloval , ale přeneseno jest království na bratra mého , nebo od Hospodina usouzeno mu bylo . Nyní pak jediné věci žádám od tebe , nechť nejsem oslyšán . Kteráž řekla jemu : Mluv . A on řekl : Rci , prosím , Šalomounovi králi , ( neboť neoslyší tebe ) , ať mi dá Abizag Sunamitskou za manželku . Odpověděla Betsabé : Dobře , jáť budu mluviti o tebe s králem . Protož vešla Betsabé k králi Šalomounovi , aby mluvila s ním o Adoniáše . I povstal král proti ní , a pokloniv se jí , posadil se na stolici své ; rozkázal také postaviti stolici matce své . I posadila se po pravici jeho , A řekla : Jediné věci neveliké já žádám od tebe , nechť nejsem oslyšána . I řekl jí král : Žádej , matko má , neboť neoslyším tebe . Kteráž řekla : Nechť jest dána Abizag Sunamitská Adoniášovi bratru tvému za manželku . A odpovídaje král Šalomoun , řekl matce své : Proč ty jen žádáš za Abizag Sunamitskou Adoniášovi ? Žádej jemu království , poněvadž on jest bratr můj starší nežli já , a má po sobě Abiatara kněze a Joába syna Sarvie . I přisáhl král Šalomoun skrze Hospodina , řka : Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá , že sám proti sobě mluvil Adoniáš řeč tuto . Protož nyní , živť jest Hospodin , kterýž mne utvrdil , a posadil na stolici Davida otce mého , a kterýž mi vzdělal dům , jakož byl mluvil , že dnes umříti musí Adoniáš . A tak poslal král Šalomoun Banaiáše syna Joiadova , kterýž udeřil na něj , tak že umřel . Abiatarovi knězi také řekl král : Jdi do Anatot k rolí své , nebo jsi hoden smrti . Ale nyní nezabiji tebe , poněvadž jsi nosil truhlu Hospodinovu před Davidem otcem mým , a snášel jsi všecka ta ssoužení , kteráž snášel otec můj . I svrhl Šalomoun Abiatara s kněžství Hospodinova , aby naplnil řeč Hospodinovu , kterouž byl mluvil proti domu Elí v Sílo . Donesla se pak pověst ta Joába , ( nebo Joáb postoupil po Adoniášovi , ačkoli po Absolonovi byl nepostoupil ) . Protož utekl Joáb k stánku Hospodinovu , a chytil se rohů oltáře . I oznámeno králi Šalomounovi , že utekl Joáb k stánku Hospodinovu , a že jest u oltáře . Tedy poslal Šalomoun Banaiáše syna Joiadova , řka : Jdi , oboř se na něj . A když přišel Banaiáš k stánku Hospodinovu a řekl jemu : Takto praví král : Vyjdi , odpověděl jemu : Nikoli , ale tuto umru . V tom oznámil zase Banaiáš králi řeč tu , řka : Takto mluvil Joáb , a tak mi odpověděl . Na to řekl jemu král : Učiň , jakž mluvil , a udeř na něj , a pochovej jej , a odejmeš krev nevinnou , kterouž vylil Joáb , ode mne i od domu otce mého . A navrátí Hospodin krev jeho na hlavu jeho ; nebo obořiv se na dva muže spravedlivější a lepší , než jest sám , zamordoval je mečem bez vědomí otce mého Davida , Abnera syna Ner , hejtmana vojska Izraelského , a Amazu syna Jeter , hejtmana vojska Judského . A tak navrátí se krev jejich na hlavu Joábovu , a na hlavu semene jeho na věky , Davidovi pak a semeni jeho , domu jeho a stolici jeho buď pokoj až na věky od Hospodina . A protož vyšed Banaiáš syn Joiadův , obořil se na něj , a zabil jej . A pochován jest v domě svém na poušti . I ustanovil král Banaiáše syna Joiadova místo něho nad vojskem , a Sádocha kněze ustanovil král místo Abiatara . Zatím poslav král , povolal Semei , a řekl jemu : Ustavěj sobě dům v Jeruzalémě , a tu zůstávej a nevycházej odtud ani sem ani tam . Nebo v kterýkoli den vyjdeš , a přejdeš přes potok Cedron , věz jistotně , že umřeš ; krev tvá bude na hlavu tvou . I dí Semei k králi : Dobráť jest ta řeč . Jakož mluvil pán můj král , takť učiní služebník tvůj . A tak bydlil Semei v Jeruzalémě po mnohé dny . Stalo se pak po třech letech , že utekli dva služebníci Semei k Achisovi synu Maachy , králi Gát . I pověděli to Semei , řkouce : Hle , služebníci tvoji jsou v Gát . Pročež vstav Semei , osedlal osla svého , a jel do Gát k Achisovi , aby hledal služebníků svých . I navrátil se Semei , a přivedl zase služebníky své z Gát . Povědíno pak Šalomounovi , že odšel Semei z Jeruzaléma do Gát , a že se navrátil . Tedy poslav král , povolal Semei a řekl jemu : Zdaliž jsem tě přísahou nezavázal skrze Hospodina , a osvědčil jsem proti tobě , řka : V kterýkoli den vyjdeš , a sem i tam choditi budeš , věz jistotně , že smrtí umřeš ? A řekl jsi mi : Dobrá jest ta řeč , kterouž jsem slyšel . Pročež jsi tedy neostříhal přísahy Hospodinovy a přikázaní , kteréž jsem přikázal tobě ? Řekl také král k Semei : Ty víš všecko zlé , kteréhož povědomo jest srdce tvé , co jsi učinil Davidovi otci mému , ale Hospodin uvedl zase to tvé zlé na hlavu tvou . Král pak Šalomoun bude požehnaný , a stolice Davidova stálá před Hospodinem až na věky . I přikázal král Banaiášovi synu Joiadovu , kterýž vyšed , obořil se na něj , tak že umřel . A tak utvrzeno jest království v ruce Šalomounově . Spříznil se pak Šalomoun s Faraonem králem Egyptským , nebo pojal dceru Faraonovu a uvedl ji do města Davidova , dokudž nedostavěl domu svého , a domu Hospodinova i zdi Jeruzalémské vůkol . Toliko lid obětoval na výsostech , proto že nebyl vystaven dům jménu Hospodinovu až do těch dnů . Nebo miloval Šalomoun Hospodina , chodě v přikázaních Davida otce svého , a toliko na těch výsostech obětoval a kadil . Protož šel král do Gabaon , aby tam obětoval ; ta výsost zajisté byla největší . Tisíc obětí zápalných obětoval Šalomoun na tom oltáři . Ukázal se pak Hospodin v Gabaon Šalomounovi ve snách noci té , a řekl Bůh : Žádej začkoli , a dám tobě . I řekl Šalomoun : Ty jsi učinil s služebníkem svým Davidem , otcem mým , milosrdenství veliké , když chodil před tebou v pravdě a v spravedlnosti , a v upřímnosti srdce stál při tobě . Ovšem zachoval jsi jemu zvláštní toto milosrdenství , že jsi dal jemu syna , kterýž by seděl na stolici jeho , jakž se to dnes vidí . Ačkoli pak nyní , ó Hospodine Bože můj , ty jsi ustanovil služebníka svého králem místo Davida otce mého , já však jsa velmi mladý , neumím vycházeti ani vcházeti . Služebník , pravím , tvůj jest u prostřed lidu tvého , kterýž jsi vyvolil , lidu velikého , kterýž nemůže ani sečten ani sepsán býti pro množství . Dejž tedy služebníku svému srdce rozumné , aby soudil lid tvůj , a aby rozeznal mezi dobrým a zlým ; nebo kdo bude moci souditi tento lid tvůj tak mnohý ? I líbilo se to Hospodinu , že žádal Šalomoun za tu věc . A řekl jemu Bůh : Proto že jsi žádal věci takové , a neprosils sobě za dlouhý věk , aniž jsi žádal sobě bohatství , aniž jsi žádal bezživotí nepřátel svých , ale žádal jsi sobě rozumnosti , abys slýchati uměl rozepře , Aj , učinil jsem vedlé řeči tvé , aj , dalť jsem srdce moudré a rozumné , tak že rovného tobě nebylo před tebou , ani po tobě aby nepovstal rovný tobě . K tomu i to , začež jsi nežádal , dal jsem tobě , totiž bohatství a slávu , tak aby nebylo rovného tobě žádného mezi králi po všecky dny tvé . Přes to jestliže choditi budeš po cestách mých , ostříhaje ustanovení mých a přikázaní mých , jako chodil David otec tvůj , prodlím i dnů tvých . A když procítil Šalomoun , a aj , byl sen . I přišel do Jeruzaléma a stál před truhlou smlouvy Hospodinovy , a obětoval oběti zápalné a oběti pokojné ; udělal také hody všechněm služebníkům svým . Tedy přišly dvě ženy hokyně k králi , a stály před ním . I řekla jedna z těch žen : Prosím , pane můj , já a žena tato bydlíme v jednom domě . I porodila jsem u ní v témž domě . Potom stalo se dne třetího po porodu mém , že porodila také žena tato , a byly jsme spolu . Nebylo žádného cizího s námi v domě , kromě nás dvou v témž domě . Umřel pak syn ženy této v noci , nebo spěci , udávila ho . A vstavši o půl noci , vzala syna mého ode mne , když spala služebnice tvá , a položila jej v lůnu svém , a syna svého mrtvého položila do lůna mého . Ale když jsem vstala ráno , abych přikojila syna svého , a aj , mrtvý . Na kteréhož když jsem ráno pilněji pohleděla , a aj , nebyl syn můj , kteréhož jsem porodila . I řekla žena druhá : Není tak , ale syn můj jest ten živý , a ten mrtvý jest syn tvůj . Ona pak řekla : Nikoli , ale syn tvůj jest ten mrtvý , a syn můj jest ten živý . A tak se hádaly před králem . I řekl král : Tato praví : Ten živý jest syn můj , a syn tvůj jest ten mrtvý . Tato zase praví : Neníť tak , ale syn tvůj jest ten mrtvý , a syn můj jest ten živý . Protož řekl král : Přineste mi meč . I přinesli meč před krále . Tedy řekl král : Rozetněte to dítě živé na dvé , a dejte jednu polovici jedné , a polovici druhou druhé . Ale žena , jejíž syn byl ten , kterýž živ zůstal , mluvila králi , ( nebo pohnula se střeva její nad synem jejím ) , a řekla : Prosím , pane můj , dejte jí nemluvňátko to živé , a nikoli nezabijejte ho . Druhá pak řekla : Nechť není ani mně ani tobě , rozetněte . K čemuž odpovídaje král , řekl : Dejtež této dítě to živé , a nikoli nezabijejte ho , onať jest matka jeho . Tedy uslyšavše všickni Izraelští soud tento , kterýž vynesl král , báli se krále ; nebo viděli , že moudrost Boží jest v srdci jeho k vykonávání soudu . A tak král Šalomoun byl králem nade vším Izraelem . Tato pak byla knížata jeho : Azariáš syn Sádochův knížetem , Elichoref a Achiáš synové Sísovi byli písaři , Jozafat syn Achiludův kancléřem , A Banaiáš syn Joiadův nad vojskem , Sádoch pak a Abiatar kněžími , A Azariáš syn Nátanův nad úředníky , a Zábud syn Nátanův nejvyšší rada královská , A Achisar vládař domu , Adoniram pak syn Abdy nad vybraným lidem . Měl také Šalomoun dvanácte vládařů nade vším Izraelem , kteříž opatrovali potravou krále i dům jeho . Každého roku za měsíc jeden každý měl opatrovati krále . A tato jsou jména jejich : Syn Chur na hoře Efraim ; Syn Deker v Makaz a v Salbim , a v Betsemes a v Elon Betchanan ; Syn Chesed v Arubot , jehož bylo Socho i všecka země Chefer ; Syn Abinadabův , jehož byly všecky končiny Dor , a měl Tafat dceru Šalomounovu za manželku ; Baana syn Achiludův , jehož byl Tanach a Mageddo , i všecken Betsan , kterýž jest vedlé Sartan pod Jezreelem , od Betsan až do Abelmehula a až za Jekmaam ; Syn Geber v Rámot Galád , jehož byly vsi Jair , syna Manassesova , kteréž jsou v Galád , jehož byla krajina Argob , kteráž jest v Bázan , šedesáte měst velikých hrazených a závřitých ; Achinadab syn Iddo v Mahanaim ; Achimaas v Neftalím , on také pojal Basemat dceru Šalomounovu za manželku ; Baana syn Chusai v Asser a v Alot ; Jozafat syn Paruach v Izachar ; Semei syn Ela v Beniamin ; Geber syn Uri v zemi Galád , v zemi Seona , krále Amorejského , a Oga krále Bázan ; ten sám vládařem jedním představen byl té zemi . Tehdáž Juda a Izrael rozmnoženi jsouce jako písek při moři v množství , jedli a pili , a veselili se . Nebo Šalomoun panoval nade všemi královstvími od řeky až k zemi Filistinské , a až k končinám Egyptským . I přinášeli dary a sloužili Šalomounovi po všecky dny života jeho . Vycházelo pak ku potravě Šalomounovi na každý den třidceti měr běli , a šedesáte měr mouky obecné , Deset volů krmných a dvadceti volů pastevných , a sto ovec , kromě jelenů , srn , bůvolů a ptactva vykrmeného . On zajisté panoval všudy s této strany řeky od Tipsach až do Gázy nade všemi králi , kteříž byli před řekou , a měl pokoj se všech stran vůkol . I bydlil Juda a Izrael bezpečně , jeden každý pod svým vinným kmenem a pod svým fíkem , od Dan až do Bersabé , po všecky dny Šalomounovy . Měl také Šalomoun čtyřidceti tisíc koní na stání k vozům svým , a dvanácte tisíc jízdných . A tak opatrovali ti úředníci krále Šalomouna i všecky , kteříž přicházeli k stolu krále Šalomouna , jeden každý za měsíc svůj , nedopouštějíce , aby v čem nedostatek býti měl . Ječmene také a slámy pro koně a pro mezky dodávali k tomu místu , kdež byl král , jeden každý , jakž mu uloženo bylo . Nadto dal Bůh moudrost Šalomounovi a prozřetelnost velikou náramně , a širokost mysli , jako jest písku na břehu mořském . Nebo větší byla moudrost Šalomounova , než moudrost všech národů východních , a než všeliká moudrost Egyptských . Nýbrž moudřejší byl nad všecky lidi , až i nad Etana Ezrachitského , též nad Hémana , a Kalkole i Darda , syny Máchol , a rozneslo se jméno jeho po všech národech vůkol . Složil také tři tisíce přísloví , a písniček jeho bylo tisíc a pět . Vypsal též i o stromích , počna od cedru , kterýž jest na Libánu , až do mchu , kterýž roste na zdi ; psal i o hovadech a o ptácích , a zeměplazích a o rybách . Protož přicházeli ze všech národů poslouchati moudrosti Šalomounovy , i ode všech králů země , kteříž slyšeli o moudrosti jeho . Poslal pak Chíram král Tyrský služebníky své k Šalomounovi , uslyšav , že ho pomazali za krále na místo otce jeho ; nebo miloval Chíram Davida po všecky dny . Zase poslal Šalomoun k Chíramovi , řka : Ty víš , že David otec můj nemohl vystavěti domu jménu Hospodina Boha svého pro války , kteréž jej obkličovaly , dokudž Hospodin nepodložil nepřátel pod nohy jeho . Ale nyní Hospodin Bůh můj dal mi odpočinutí všudy vůkol , není žádného protivníka , ani outoku nebezpečného . Z té příčiny , aj , úmysl mám stavěti dům jménu Hospodina Boha svého , jakož mluvil Hospodin Davidovi otci mému , řka : Syn tvůj , kteréhož posadím místo tebe na stolici tvé , onť vystaví dům ten jménu mému . A protož nyní rozkaž , ať mi nasekají cedrů na Libánu . Budou pak služebníci moji s služebníky tvými , a mzdu služebníků tvých dám tobě , tak jakž díš . Nebo sám víš , že mezi námi není žádného , kdož by uměl sekati dříví , jako jsou Sidonští . Stalo se tedy , když uslyšel Chíram ta slova Šalomounova , že se zradoval náramně , a řekl : Požehnaný Hospodin budiž nyní , kterýž dal Davidovi syna moudrého nad tím lidem tak mnohým . I poslal Chíram k Šalomounovi , řka : Vyrozuměl jsem , oč jsi poslal ke mně ; jáť učiním všecku vůli tvou z strany dříví cedrového i jedlového . Služebníci moji svezou je s Libánu až k moři , a dám je v vořích splaviti po moři až k místu tomu , kteréž mi ukážeš , a tu je složím ; ty pak pobéřeš je a naplníš také vůli mou , dodávaje potravy čeledi mé . A tak dával Chíram Šalomounovi dříví cedrového a dříví jedlového , jakkoli mnoho chtěl . Šalomoun také dával Chíramovi dvadceti tisíc měr pšenice ku pokrmu čeledi jeho , a dvadceti tisíc měr oleje vytlačeného . To dával Šalomoun Chíramovi každého roku . Když tedy dal Hospodin moudrost Šalomounovi , jakož mu byl zaslíbil , a byl pokoj mezi Chíramem a mezi Šalomounem , tak že mezi sebou učinili smlouvu : Rozkázal král Šalomoun vybírati osoby ze všeho Izraele , a bylo vybraných třidceti tisíc mužů . Z nichž posílal na Libán deset tisíců na každý měsíc , jedny po druhých . Jeden měsíc bývali na Libánu , a dva měsíce doma , Adoniram pak byl ustaven nad těmi vybranými . Měl také Šalomoun sedmdesáte tisíc nosičů , a osmdesáte tisíc těch , kteříž tesali na hoře , Kromě předních vládařů Šalomounových , kterýchž bylo nad dílem tři tisíce a tři sta . Ti představeni byli lidem , kteříž dělali . I přikázal král , aby navozili kamení velikého , kamení nákladného k založení toho domu , a kamení tesaného , Kteréž tesali kameníci Šalomounovi a kameníci Chíramovi a Gibličtí . A tak připravovali dříví i kamení k stavení domu toho . I stalo se léta čtyřstého osmdesátého po vyjití synů Izraelských z země Egyptské , že Šalomoun měsíce Ziv , ( jenž jest měsíc druhý ) , čtvrtého léta kralování svého nad Izraelem , počal stavěti domu Hospodinova . Dům pak , kterýž stavěl král Šalomoun Hospodinu , byl zdélí šedesáti loktů , a zšíří dvadcíti , a zvýší třidcíti loktů . Síňce také byla před chrámem dvadcíti loktů zdélí vedlé širokosti domu , a desíti loktů zšíří před domem . Udělal také v domě okna porozšířená vnitř , ale possoužená zevnitř . Vzdělal též při zdi domu pavlače všudy vůkol vedlé zdi domu , okolo chrámu a svatyně svatých , a nadělal pokojíků všudy vůkol . Pavlače spodní širokost byla pěti loket , prostřední širokost šesti loket , a třetí širokost sedmi loket ; nebo byl zdělal ústupky ve zdi domu zevnitř všudy vůkol , aby trámové nebyli vpouštíni do zdi domu . Když pak ten dům staven byl , z kamení hotového , tak přivezeného stavěli . Ani kladiva ani sekery , ani jakého nástroje železného nebylo slyšeti v domě , když byl staven . Dvéře k prostředním pokojům byly po pravé straně domu , jimiž po šneku se chodilo k těm prostředním , a z prostředních k třetím . A tak vystavěl dům ten , a dokonal jej , a přikryl jej krokvemi ohnutými a prkny cedrovými . Vystavěl i pavlače ty vůkol všeho domu . Pěti loket zvýši byla každá z nich , a připojeny byly k domu trámy cedrovými . Stala se pak řeč Hospodinova k Šalomounovi , řkoucí : Toť jest ten dům , kterýž ty stavíš . Jestliže budeš choditi v ustanoveních mých , a soudy mé vykonávati , a ostříhati všech přikázaní mých , chodě v nich , tedy upevním slovo své s tebou , kteréž jsem mluvil Davidovi otci tvému . A budu bydliti u prostřed synů Izraelských , a neopustím lidu svého Izraelského . A tak vystavěl Šalomoun ten dům , a dokonal jej . A otafloval zdi domu vnitř prkny cedrovými , od podlahy domu až k stropu obložil dřívím vnitř ; položil také podlahu domu prkny jedlovými . Udělal také přehražení na dvadceti loket od jedné strany domu k druhé , z prken cedrových , od podlahy až do stropu . A tak udělal u vnitřku příbytek , aby byl svatyně svatých . Pročež čtyřidcíti loktů byl dům , jenž jest chrám přední . A na tom cedrovém domu vnitř otaflování byly řezby , nápodobné tykvím planým a květům otevřeným . Všecko z cedru bylo , tak že ani kamene nebylo viděti . Svatyni pak svatých v domě vnitř připravil , aby tam postavena byla truhla smlouvy Hospodinovy . Kterážto svatyně svatých vnitř byla dvadcíti loktů zdélí , a dvadcíti loktů zšíří , též dvadcíti loktů zvýší , a obložil ji zlatem nejčistším . Oltář také cedrový obložil . Tak obložil Šalomoun příbytek ten zlatem nejčistším , a učinil rozdělující stěnu a provazy zlaté před svatyní svatých , kterouž také obložil zlatem . Anobrž všecken dům obložil zlatem , žádné strany nepomíjeje ; též všecken oltář , kterýž byl před svatyní svatých , obložil zlatem . Udělal také v svatyni svatých dva cherubíny z dříví olivového desíti loket zvýší . A bylo na pět loket křídlo cherubína jedno , a na pět loket křídlo cherubína druhé ; deset loket bylo od konce křídla jednoho až k konci křídla druhého . Tak na deset loket byl i cherubín druhý ; míru jednostejnou a řezbu jednostejnou měli oba cherubínové . Vysokost cherubína jednoho byla desíti loket , a tolikéž cherubína druhého . I postavil ty cherubíny u prostřed domu vnitřního , tak že roztáhli křídla svá , a dotýkalo se křídlo jednoho jedné stěny , též křídlo cherubína druhého dotýkalo se druhé stěny ; křídla pak jejich u prostřed domu spolu se dotýkala . Obložil také ty cherubíny zlatem . Přesto i všecky stěny domu vůkol ozdobil řezbami cherubínů a palm a rozvitých květů , vnitř i zevnitř . I podlahu domu položil zlatem vnitř i zevnitř . Udělal též , kudy vcházeli do svatyně svatých , dvéře z dříví olivového , a podvoje i s veřejemi byly pětihrané . Oboje pak ty dvéře byly z dříví olivového , kteréž ozdobil řezbami cherubínů a palm a rozvitých květů , a obložil zlatem ; potáhl také i cherubíny a palmy zlatem . Podobně udělal i u vrat chrámových dvéře z dříví olivového čtverhrané . A oboje dvéře byly z dříví jedlového . Na dvě strany jedny dvéře otvíraly se , též na dvě strany druhé dvéře se otvíraly . I vyřezal na nich cherubíny a palmy a rozvité květy , a obložil zlatem taženým to , což bylo vyřezáno . Potom vystavěl síň prostřední ze tří řadů kamení tesaného , a jednoho řadu dříví cedrového hoblovaného . Léta čtvrtého založen byl dům Hospodinův , měsíce Ziv , A léta jedenáctého , měsíce Bul , ( jenž jest měsíc osmý ) , dokonán jest dům se všemi přípravami svými , a se vším tím , což k němu přináleželo ; kterýž stavěl sedm let . Potom stavěl Šalomoun dům svůj za třinácte let , až jej všelijak dostavěl . Vystavěl též dům z lesu Libánského , sto loket zdélí a padesáte loket zšíří a třidceti loket zvýší na čtyřech řadích sloupů cedrových , a trámové cedroví byli na těch sloupích . A přikryt byl cedrovím na hoře na těch trámích , kteříž byli na čtyřidcíti pěti sloupích , po patnácti v každém řadu . Oken také byly tři řady , okno proti oknu třmi řady . A všecky dvéře i veřeje čtverhrané byly , i okna , a zpořádaná byla okna proti oknům třmi řady . Udělal i síňci na sloupích . Padesáti loket byla dlouhost její a třidcíti loket širokost její , a byla ta síňce napřed , i sloupové i trámové její před tím domem . Opět vzdělal jinou síňci , v níž byl trůn , kdež soudil , totiž síňci soudnou , kteráž přikryta byla cedrovím od jedné podlahy až do druhé . Potom při domu svém , v kterémž bydlil , udělal síň druhou za tou síní ; dílo podobné onomu bylo . Udělal také dům dceři Faraonově , kterouž byl pojal Šalomoun , podobný té síňci . Všecko to bylo z kamení nákladného , vedlé míry tesaného a pilou řezaného , vnitř i zevnitř , a to od gruntu až k stropu , i zevnitř až k síni veliké . Základ také byl z kamení nákladného , z kamení velikého , z kamení na deset loket , a z kamení na osm loket . Tak i výš bylo kamení nákladné , příslušně vedlé míry tesané , a cedrové dsky . Síň také veliká měla všudy vůkol třmi řady kamení tesané , a jedním řadem dříví cedrové , podobně jako síň vnitřní domu Hospodinova , i síňce téhož domu . Poslav pak král Šalomoun , povolal Chírama z Týru , ( Ten byl syn ženy vdovy z pokolení Neftalímova , jehož otec byl obyvatel Tyrský , řemeslník díla z mědi ) , proto že byl plný moudrosti a rozumnosti i umění k dělání všelikého díla z mědi . Kterýžto když přišel k králi Šalomounovi , dělal všeliké dílo jeho . Nejprv sformoval dva sloupy měděné . Osmnácti loket byla výsost sloupu jednoho , kterýž okolek měl dvanácti loktů . Tak i sloup druhý . Potom udělal dvě makovice , kteréž by vstaveny byly na vrch těch sloupů , slité z mědi . Pěti loktů byla zvýší makovice jedna , a pěti loktů zvýší makovice druhá . Mřežování také dílem pleteným , a šňůry jako řetízky udělal k těm makovicím , kteréž byly na vrchu sloupů , sedm na makovici jednu a sedm na makovici druhou . A udělav sloupy , přidal k mřežování jednomu dva řady jablek zrnatých vůkol , aby makovice , kteréž byly na vrchu , přikrývaly . A tak učinil makovici druhé . Na těch pak makovicích na vrchu sloupů , kteříž v síňci státi měli , bylo dílo květem liliovým na čtyři lokty . I měly makovice ty na dvou těch sloupích , jakož svrchu tak i proti vydutí pod zamřežováním jablka zrnatá , kterýchž bylo dvě stě , dvěma řady vůkol , na jedné i na druhé makovici . A tak postavil ty sloupy v síňci chrámové . A postaviv sloup na pravé straně , nazval jméno jeho Jachin ; a když postavil sloup na levé straně , nazval jméno jeho Boaz . A na vrchu sloupů těch bylo dílo liliové . I dokonáno jest dílo sloupů . Udělal také moře slité , desíti loket od jednoho kraje k druhému , okrouhlé vůkol , a pět loket byla vysokost jeho , a okolek jeho třidcíti loket vůkol . Pod jehožto krajem pukly tykvím polním podobné všudy vůkol , po desíti do lokte , obkličovaly moře vůkol ; dva řady tykví litých bylo s ním slito . A stálo na dvanácti volích . Tři obráceni byli na půlnoci , a tři patřili k západu , tři zase postaveni byli ku poledni , a tři obráceni byli k východu , a moře svrchu na nich stálo , ale všech jich zadkové byli pod mořem . A bylo ztlouští na dlaň . Kraj jeho byl , jakýž bývá u koflíku aneb květu liliového ; dva tisíce tun v se bralo . Udělal také deset podstavků měděných . Čtyř loket zdélí byl podstavek jeden každý , a čtyř loket zšíří , a tří loket zvýší . Bylo pak takové dílo každého podstavku ; lištování bylo vůkol na nich , kteréžto lištování bylo po krajích jeho . A na tom lištování , kteréž bylo po krajích , lvové , volové a cherubínové byli , a nad těmi kraji byl sloupec svrchu , a pod lvy a voly obruba dílem taženým . Bylo také po čtyřech kolách měděných pod každým podstavkem , a dsky měděné , a na čtyřech úhlech svých měli raménka ; tolikéž i pod každou medenicí byla ta raménka slitá při každé obrubě . Zřídlo pak jeho mezi obrubou po vrchu bylo zhloubí lokte , a však okrouhlé , řemeslně jako i podstavek udělané , zšíří půl druhého lokte . Na kterémžto zřídle byly řezby , ale lištování jejich bylo čverhrané , neokrouhlé . A tak po čtyřech kolách bylo pod tím lištováním , a osy kol vycházely z podstavků ; vysokost kola každého byla půl druhého lokte . Dílo těch kol bylo jako dílo kol u vozu ; osy jejich i písty jejich , loukoti jejich i špice jejich , všecko bylo slité . Tolikéž čtyři raménka na čtyřech úhlech podstavku každého , z něhož ta raménka vynikala . Na vrchu pak podstavku byl sloupek na půl lokte zvýší , okrouhlý vůkol , a na vrchu sloupku toho byli krajové vypuštění , a lištování na nich . I zdělal řezby na dskách po krajích jejich , a po lištování jejich , cherubíny , lvy a palmoví , jedno podlé druhého po obrubě všudy vůkol . Na ten způsob udělal deset podstavků jednostejným slitím , na jednostejnou míru , a jednostejná řezba na všech byla . Udělal také deset umyvadel měděných . Čtyřidceti měr bralo v se jedno umyvadlo ; čtyř loket bylo to každé umyvadlo , jedno umyvadlo na jednom podstavku , a tak na desíti podstavcích . I postavil podstavků pět po pravé straně domu , a pět po levé straně domu , moře pak postavil na pravé straně domu , k východu na poledne . Nadělav tedy Chíram umyvadel , a lopat a kotlíků , dokonal všecko dílo , kteréž dělal králi Šalomounovi k domu Hospodinovu : Dva sloupy a makovice okrouhlé , kteréž byly na vrchu dvou sloupů , a mřežování dvoje , aby přikrývalo ty dvě makovice okrouhlé , kteréž byly na vrchu sloupů ; A jablek zrnatých čtyři sta na dvojím mřežování ; dva řady jablek zrnatých byly na mřežování jednom , aby přikrývaly dvě makovice okrouhlé , kteréž byly na vrchu sloupů ; Tolikéž podstavků deset , a umyvadel deset na podstavcích ; A moře jedno a volů dvanácte pod mořem ; Též hrnce a lopaty , a kotlíky . A všecko nádobí , kteréhož nadělal Chíram králi Šalomounovi do domu Hospodinova , bylo z mědi pulerované . Ty věci na rovinách Jordánských slíval král v jilovaté zemi , mezi Sochot a Sartan . Zanechal pak Šalomoun vážení všeho nádobí , pro množství veliké není vyhledáváno váhy mědi . Nadělal také Šalomoun všeho jiného nádobí do domu Hospodinova : Oltář zlatý a stůl zlatý , na němž byli chlebové předložení , A svícnů pět na pravé a pět na levé straně před svatyní svatých z zlata nejčistšího , též květy a lampy i utěradla z zlata , I báně a žaltáře , kotlíky , kadidlnice a nádoby k oharkům z zlata čistého , i panty zlaté ke dveřím domu vnitřního , totiž svatyně svatých , a ke dveřím chrámovým . A tak dokonáno jest všecko dílo , kteréž dělal král Šalomoun k domu Hospodinovu , a vnesl tam Šalomoun věci posvěcené od Davida otce svého , stříbro a zlato i nádobí , složiv je mezi poklady domu Hospodinova . Tedy shromáždil Šalomoun k sobě do Jeruzaléma starší lidu Izraelského , a všecky přední z pokolení , totiž knížata čeledí otcovských s syny Izraelskými , aby přenesli truhlu smlouvy Hospodinovy z města Davidova , jenž jest Sion . I sešli se k králi Šalomounovi všickni muži Izraelští měsíce Etanim , v čas slavnosti ; a ten měsíc jest sedmý . A když přišli všickni starší Izraelští , vzali kněží truhlu . I přenesli truhlu Hospodinovu a stánek úmluvy , i všecka nádobí posvátná , kteráž byla v stánku ; a tak přenesli to kněží a Levítové . Král pak Šalomoun i všecko shromáždění Izraelské , kteréž se k němu sešlo , obětovali s ním před truhlou ovce i voly , kteříž ani popisováni ani počítáni nebyli pro množství . I vnesli kněží truhlu smlouvy Hospodinovy na místo její , do vnitřního domu , totiž do svatyně svatých pod křídla cherubínů . Nebo cherubínové měli roztažená křídla nad místem truhly , a přikrývali cherubínové truhlu i sochory její svrchu . A povytáhli sochorů , tak že vidíni byli koncové jejich v svatyni k předku svatyně svatých , avšak vně nebylo jich viděti ; a byli tam až do tohoto dne . Nic nebylo v truhle kromě dvou tabulí kamenných , kteréž tam složil Mojžíš na Orébě , když všel Hospodin v smlouvu s syny Izraelskými , a oni šli z země Egyptské . I stalo se , když vycházeli kněží z svatyně , že oblak naplnil dům Hospodinův , Tak že nemohli kněží ostáti a sloužiti pro ten oblak ; nebo sláva Hospodinova naplnila dům Hospodinův . Tedy řekl Šalomoun : Hospodin řekl , že bude přebývati v mrákotě . Jižť jsem vystavěl dům k přebývání tvému , místo , v němž bys přebýval na věky . A obrátiv král tvář svou , požehnání dával všemu shromáždění Izraelskému , všecko pak shromáždění Izraelské stálo . A řekl : Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský , kterýž mluvil ústy svými Davidovi otci mému , a skutečně naplnil to , řka : Od toho dne , kteréhož jsem vyvedl lid svůj Izraelský z Egypta , nevyvolil jsem města z žádného pokolení Izraelského k vystavení v něm domu , kdež by přebývalo jméno mé , ale Davida jsem vyvolil , aby spravoval lid můj Izraelský . Uložil tě byl zajisté v srdci svém David otec můj stavěti dům jménu Hospodina Boha Izraelského , Ale Hospodin řekl Davidovi otci mému : Ačkoli jsi uložil v srdci svém stavěti dům jménu mému , a dobře jsi učinil , žes to myslil v srdci svém : A však ty nebudeš stavěti toho domu , ale syn tvůj , kterýž vyjde z bedr tvých , on vystaví dům ten jménu mému . A tak splnil Hospodin slovo své , kteréž byl mluvil . Nebo jsem povstal na místo Davida otce svého , a dosedl jsem na stolici Izraelskou , jakož byl mluvil Hospodin , a ustavěl jsem dům tento jménu Hospodina Boha Izraelského , A připravil jsem tu místo truhle , v níž jest smlouva Hospodinova , kterouž učinil s otci našimi , když je vyvedl z země Egyptské . Postavil se pak Šalomoun před oltářem Hospodinovým , přede vším shromážděním Izraelským , a pozdvihl rukou svých k nebi , A řekl : Hospodine , Bože Izraelský , neníť podobného tobě Boha na nebi svrchu , ani na zemi dole , kterýž ostříháš smlouvy a milosrdenství služebníkům svým , chodícím před tebou v celém srdci svém , Kterýž jsi splnil služebníku svému , Davidovi otci mému , to , co jsi mluvil jemu ; nebo jsi mluvil ústy svými , a skutečně jsi to naplnil , jakož se dnes vidí . Nyní tedy , ó Hospodine , Bože Izraelský , naplniž služebníku svému , Davidovi otci mému , což jsi mluvil jemu , řka : Nebudeť vyhlazen muž z rodu tvého od tváři mé , kterýž by seděl na stolici Izraelské , jestliže toliko ostříhati budou synové tvoji cesty své , aby chodili přede mnou , jakž jsi ty chodil přede mnou . Protož nyní , ó Bože Izraelský , prosím , nechť jest upevněno slovo tvé , kteréž jsi mluvil služebníku svému , Davidovi otci mému . ( Ač zdali v pravdě bydliti bude Bůh na zemi ? Aj , nebesa , nýbrž nebesa nebes tě neobsahují , mnohem méně dům tento , kterýž jsem vystavěl . ) A popatř k modlitbě služebníka svého a k úpění jeho , Hospodine , Bože můj , slyše volání a modlitbu , kterouž služebník tvůj modlí se dnes před tebou , Aby oči tvé byly otevřené na dům tento v noci i ve dne , na místo toto , o němž jsi řekl : Tuť bude jméno mé , abys vyslýchal modlitbu , kterouž se modlívati bude služebník tvůj na místě tomto . Vyslýchejž tedy modlitbu služebníka svého i lidu svého Izraelského , kterouž se modlívati budou na místě tomto ; ty vždy vyslýchej v místě přebývání svého na nebesích , a vyslýchaje , buď milostiv . Když by zhřešil člověk proti bližnímu svému , a nutil by ho k přísaze , tak že by přisahati musil , a přišla by ta přísaha před oltář tvůj do domu tohoto : Ty vyslýchej na nebi a rozeznej , i rozsuď služebníky své , mstě nad bezbožným a obraceje skutky jeho na hlavu jeho , a ospravedlňuje spravedlivého , odplacuje mu vedlé spravedlnosti jeho . Když by poražen byl lid tvůj Izraelský od nepřátel , proto že zhřešili proti tobě , jestliže by obrátíce se k tobě , vyznávali jméno tvé , a modléce se , poníženě prosili by tebe v domě tomto : Ty vyslýchej na nebi a odpusť hřích lidu svému Izraelskému , a uveď je zase do země , kterouž jsi dal otcům jejich . Když by zavříno bylo nebe , a nepršel déšť , proto že zhřešili proti tobě , a modléce se na místě tomto , vyznávali by se jménu tvému , a od hříchů svých odvrátili by se po tvém trestání : Ty vyslýchej na nebi , a odpusť hřích služebníků svých a lidu svého Izraelského , vyuče je cestě výborné , po níž by chodili , a dej déšť na zemi svou , kterouž jsi dal lidu svému za dědictví . Byl-li by hlad na zemi , byl-li by mor , sucho , rez , kobylky , a brouci byli-li by ; ssoužil-li by jej nepřítel jeho v zemi obývání jeho , aneb jakákoli rána , jakákoli nemoc : Všelikou modlitbu a každé úpění , kteréž by činěno bylo od kteréhokoli člověka , aneb ode všeho lidu tvého Izraelského , kdož by jen poznal ránu srdce svého , a pozdvihl by rukou svých v domě tomto , Ty vyslýchej na nebesích v místě přebývání svého , a slituj se i učiň a odplať jednomu každému vedlé všech cest jeho , kteréž ty znáš v srdci jeho , ( nebo ty sám znáš srdce všech lidí ) , Aby se báli tebe po všecky dny , v nichž by živi byli na zemi , kterouž jsi dal otcům našim . Nýbrž také cizozemec , kterýž není z lidu tvého Izraelského , přišel-li by z země daleké pro jméno tvé , ( Neboť uslyší o jménu tvém velikém a ruce tvé přesilné , a rameni tvém vztaženém ) , přišel-li by tedy , a modlil by se v domě tomto : Ty vyslýchej na nebi v místě přebývání svého , a učiň všecko to , o čež volati bude k tobě cizozemec ten , aťby poznali všickni národové země jméno tvé , a báli se tebe jako lid tvůj Izraelský , a aby věděli , že jméno tvé vzýváno jest nad domem tímto , kterýž jsem vystavěl . Když by vytáhl lid tvůj k boji proti nepříteli svému , cestou , kterouž bys poslal je , jestliže by se modlili Hospodinu naproti městu tomuto , kteréž jsi vyvolil , a naproti domu , kterýž jsem vystavěl jménu tvému : Tolikéž vyslýchej na nebi modlitbu jejich a úpění jejich , a vyveď při jejich . Když by zhřešili proti tobě , ( jakož není člověka , kterýž by nehřešil ) , a rozhněvaje se na ně , vydal bys je v moc nepříteli , tak že by je jaté vedli ti , kteříž by je zjímali , do země nepřátelské , daleké neb blízké , A usmyslili by sobě v zemi té , do kteréž by zajati byli , a obrátíce se , modlili by se tobě v zemi těch , kteříž je zzajímali , řkouce : Zhřešiliť jsme a neprávě jsme činili , bezbožně jsme činili , A tak navrátili by se k tobě celým srdcem svým a celou duší svou v zemi nepřátel svých , kteříž je zzajímali , a modlili by se tobě naproti zemi své , kterouž jsi dal otcům jejich , naproti městu tomu , kteréž jsi vyvolil , a domu , kterýž jsem vzdělal jménu tvému : Vyslýchejž tedy na nebesích , v místě přebývání svého , modlitbu jejich a úpění jejich , a vyveď při jejich , A odpusť lidu svému , cožkoli zhřešil proti tobě , i všecka přestoupení jejich , jimiž přestoupili proti tobě , a nakloň k nim lítostí ty , kteříž je zjímali , aby se smilovali nad nimi . Neboť jsou lid tvůj a dědictví tvé , kteréž jsi vyvedl z Egypta , z prostřed peci železné . Nechať jsou tedy oči tvé otevřené k modlitbě služebníka tvého a k modlitbě lidu tvého Izraelského , abys je vyslýchal vždycky , když by tě koli vzývali . Nebo jsi ty oddělil je sobě za dědictví ode všech národů země , jakož jsi mluvil skrze Mojžíše služebníka svého , když jsi vyvedl otce naše z Egypta , Panovníče Hospodine . Stalo se pak , když se přestal Šalomoun modliti Hospodinu vší modlitbou a prosbou touto , že vstal od oltáře Hospodinova , a přestal klečeti a pozdvihovati rukou svých k nebi . A stoje , dobrořečil všemu shromáždění Izraelskému hlasem velikým , řka : Požehnaný Hospodin , kterýž dal odpočinutí lidu svému Izraelskému vedlé všeho , což mluvil . Nepochybilo ani jedno slovo ze všelikého slova jeho dobrého , kteréž mluvil skrze služebníka svého Mojžíše . Budiž Hospodin Bůh náš s námi , jako byl s otci našimi ; nezamítejž nás , ani opouštěj . Ale nakloniž srdce naše k sobě , abychom chodili po všech cestách jeho , a ostříhali přikázaní jeho , i ustanovení jeho , a soudů jeho , kteréž přikázal otcům našim . A ať jsou má tato slova , kterýmiž jsem se modlil před Hospodinem , blízko Hospodina Boha našeho dnem i nocí , tak aby vyvodil při služebníka svého , a při lidu svého Izraelského každého času a dne , Aťby poznali všickni národové země , že Hospodin sám jest Bůh , a že není kromě něho žádný . Budiž tedy srdce vaše celé k Hospodinu Bohu našemu , tak abyste chodili v ustanoveních jeho , ostříhajíce přikázaní jeho , tak jako dnešního dne . Král pak a s ním všecken Izrael obětovali oběti před Hospodinem . A obětoval Šalomoun v obět pokojnou , kterouž obětoval Hospodinu , volů dvamecítma tisíců , a ovec sto dvadceti tisíců , a posvěcovali domu Hospodinova král i všickni synové Izraelští . Téhož dne posvětil král prostředku síně , kteráž byla před domem Hospodinovým ; nebo obětoval tu oběti zápalné a oběti suché , a tuky pokojných obětí , proto že oltář měděný , kterýž byl před Hospodinem , byl malý , aniž mohly se na něm směstknati oběti zápalné a oběti suché , a tukové pokojných obětí . A tak držel Šalomoun toho času slavnost , a všecken Izrael s ním , shromáždění veliké odtud , kudyž se chodí do Emat , až ku potoku Egyptskému , před Hospodinem Bohem naším , za sedm dní a opět za sedm dní , to jest za čtrnácte dní . Dne pak osmého propustil lid . Kteříž požehnavše krále , odešli do obydlí svých , radujíce se a veselíce se v srdci ze všech dobrých věcí , kteréž učinil Hospodin Davidovi služebníku svému a Izraelovi lidu svému . Stalo se pak , když dokonal Šalomoun stavení domu Hospodinova a domu královského , podlé vší líbosti své , jakž vykonati umínil , Že se ukázal Hospodin Šalomounovi podruhé , jakož se mu byl ukázal v Gabaon . I řekl jemu Hospodin : Vyslyšelť jsem modlitbu tvou a prosbu tvou , kteroužs se modlil přede mnou ; posvětil jsem domu toho , kterýž jsi vystavěl , aby přebývalo tam jméno mé až na věky , a byly tu oči mé i srdce mé po všecky dny . A ty jestliže choditi budeš přede mnou , jako chodil David otec tvůj , v dokonalosti srdce a v upřímnosti , čině všecko to , což jsem přikázal tobě , ustanovení mých i soudů mých ostříhaje : Utvrdím zajisté stolici království tvého nad Izraelem na věky , jakož jsem mluvil Davidovi otci tvému , řka : Nebudeť odjat muž z rodu tvého od trůnu Izraelského . Pakli se nazpět odvrátíte vy i synové vaši ode mne , a nebudete ostříhati přikázaní mých a ustanovení mých , kteráž jsem vydal vám , ale odejdouce , sloužiti budete bohům cizím a klaněti se jim : Vypléním docela Izraele se svrchku země , kterouž jsem jim dal , a dům tento , kteréhož jsem posvětil jménu svému , zavrhu od tváři své , i budeť Izrael za přísloví a za rozprávku mezi všemi národy . Ano i dům tento , jakkoli bude slavný , kdokoli mimo něj půjde , užasne se a ckáti bude , i řekne : Proč tak učinil Hospodin zemi této a domu tomuto ? Tedy odpovědí : Proto že opustili Hospodina Boha svého , kterýž vyvedl otce jejich z země Egyptské , a chytili se bohů cizích , a klaněli se jim i sloužili jim , protož uvedl na ně Hospodin všecky tyto zlé věci . Stalo se také po přeběhnutí dvadcíti let , v nichž vzdělal Šalomoun oba dva ty domy , dům Hospodinův a dům královský , K čemuž byl Chíram král Tyrský daroval Šalomounovi hojně dříví cedrového a jedlového , i zlata vedlé vší vůle jeho , že dal také král Šalomoun Chíramovi dvadceti měst v zemi Galilejské . I vyjel Chíram z Týru , aby viděl ta města , kteráž mu daroval Šalomoun , ale nelíbila se jemu . Protož řekl : Jakáž jsou ta města , kteráž mi dáváš , bratře můj ? I nazval je zemí Kabul až do tohoto dne . Nebo byl poslal Chíram králi sto a dvadceti centnéřů zlata . Příčina pak platu , kterýž byl uložil král Šalomoun , byla , aby stavěl dům Hospodinův a dům svůj , a Mello i zdi Jeruzalémské , též Azor a Mageddo i Gázer . ( Farao zajisté král Egyptský vytáh , dobyl Gázeru a vypálil je , Kananejské pak , kteříž byli v tom městě , pobil a dal město za věno dceři své , manželce Šalomounově . ) A tak vystavěl zase Šalomoun Gázer a Betoron dolní , Též Baalat a Tadmor na poušti v též zemi , I všecka města , v nichž Šalomoun měl své sklady , i města vozů , i města jezdců , vše vedlé žádosti své , cožkoli chtěl stavěti v Jeruzalémě , a na Libánu i po vší zemi panování svého . Všecken také lid , kterýž byl pozůstal z Amorejských , Hetejských , Ferezejských , Hevejských a Jebuzejských , kteříž nebyli z synů Izraelských , Totiž syny jejich , kteříž byli pozůstali po nich v zemi , jichž nemohli synové Izraelští vyhladiti , uvedl Šalomoun pod plat a v službu až do tohoto dne . Z synů pak Izraelských žádného nepodrobil v službu Šalomoun , ale byli muži váleční , a služebníci jeho , a knížata jeho , vůdcové jeho a úředníci nad vozy a jezdci jeho . Bylo těch předních vládařů , kteříž byli nad dílem Šalomounovým , pět set a padesát . Ti spravovali lidi , kteříž dělali . Dcera pak Faraonova přestěhovala se z města Davidova do domu svého , kterýž jí byl vystavěl Šalomoun . Tehdáž také vystavěl Mello . I obětoval Šalomoun každého roku třikrát oběti zápalné a pokojné na oltáři , kterýž byl vzdělal Hospodinu , ale kadíval na tom , kterýž byl před Hospodinem , když dokonal dům . Nadělal také král Šalomoun lodí velikých v Aziongaber , kteréž jest podlé Elat , na břehu moře Rudého v zemi Idumejské . A poslal Chíram na těch lodech služebníky své , plavce umělé na moři , s služebníky Šalomounovými . Kteříž přeplavivše se do Ofir , nabrali tam zlata čtyři sta a dvadceti centnéřů , a přivezli králi Šalomounovi . Uslyševši pak královna z Sáby pověst o Šalomounovi a jménu Hospodinovu , přijela , aby zkusila jeho v pohádkách . A přijevši do Jeruzaléma s počtem velmi velikým , s velbloudy nesoucími vonné věci a zlata velmi mnoho i kamení drahého , přišla k Šalomounovi , a mluvila s ním o všecko , což měla v srdci svém . Jížto odpověděl Šalomoun na všecka slova její . Nebylo nic skrytého před králem , nač by jí neodpověděl . Protož uzřevši královna z Sáby všecku moudrost Šalomounovu i dům , kterýž byl ustavěl , Též pokrmy stolu jeho , i sedání a stávání služebníků přisluhujících jemu , i roucha jejich , šeňkýře také jeho , i stupně , kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu , zděsila se náramně . A řekla králi : Praváť jest řeč , kterouž jsem slyšela v zemi své , o věcech tvých a o moudrosti tvé , Ješto jsem nechtěla věřiti řečem , až jsem přijela a uzřela očima svýma . Ale aj , není mi praveno ani polovice ; převýšil jsi moudrostí a dobrotou pověst tu , kterouž jsem slyšela . Blahoslavení muži tvoji , a blahoslavení služebníci tvoji , kteříž stojí před tebou vždycky , a slyší moudrost tvou . Budiž Hospodin Bůh tvůj požehnaný , kterýž tě sobě oblíbil , aby tě posadil na stolici Izraelské , proto že miluje Hospodin Izraele na věky , a ustanovil tě králem , abys činil soud a spravedlnost . I dala králi sto a dvadceti centnéřů zlata , a vonných věcí velmi mnoho , i kamení drahého , aniž bylo kdy více přivezeno takových vonných věcí tak mnoho , jako darovala královna z Sáby králi Šalomounovi . ( Lodí také Chíramova , kteráž přinášela zlato z Ofir , přivezla z Ofir dříví almugim velmi mnoho i kamení drahého . I nadělal král z toho dříví almugim zábradel k domu Hospodinovu , i k domu královu , též harf a louten zpěvákům , aniž jest kdy přivezeno takového dříví almugim , ani vidíno do dnešního dne . ) Král také Šalomoun dal královně z Sáby vedlé vší vůle její , čehož požádala , nad to , což jí Šalomoun daroval darem královským . Potom se navrátila do země své ona i služebníci její . Byla pak váha toho zlata , kteréž přicházelo Šalomounovi na každý rok , šest set šedesáte šest centnéřů zlata , Kromě toho , co přicházelo od kupců a prodavačů vonných věcí , a ode všech králů Arabských i vývod země . A protož nadělal král Šalomoun dvě stě štítů z zlata taženého , šest set zlatých dával na každý štít , A tři sta pavéz z taženého zlata , tři libry zlata dal na každou pavézu . I složil je král v domě lesu Libánského . Udělal také král stolici z kostí slonových velikou , a obložil ji zlatem ryzím . Šest stupňů bylo k té stolici , a vrch okrouhlý byl na stolici od zadní strany její , a zpolehadla rukám s obou stran té stolice , a dva lvové stáli u zpolehadel . A dvanácte lvů stálo tu na šesti stupních s obou stran . Nebylo nic takového učiněno v žádných královstvích . Nadto všecky nádoby krále Šalomouna , jichž ku pití užívali , byly zlaté , a všecky nádoby v domě lesu Libánského byly z zlata nejčistšího . Nic nebylo od stříbra , aniž ho sobě co vážili ve dnech Šalomounových . Nebo měl král lodí mořské s lodími krále Chírama . Jednou ve třech letech vracely se ty lodí mořské , přinášející zlato a stříbro , kosti slonové , a opice a pávy . I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v bohatství a v moudrosti . Pročež všickni obyvatelé země žádostivi byli viděti tvář Šalomounovu , aby slyšeli moudrost jeho , kterouž složil Bůh v srdci jeho . A přinášeli jeden každý dary své , nádoby stříbrné a nádoby zlaté , roucha a zbroj , i vonné věci , koně a mezky , a to každého roku , Tak že nashromáždil Šalomoun vozů a jezdců , a měl tisíc a čtyři sta vozů a dvanácte tisíc jezdců , kteréž rozsadil v městech vozů , a při králi v Jeruzalémě . I složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení , a cedrového dříví jako planého fíkoví , kteréž roste v údolí u velikém množství . Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta a koupě rozličné ; nebo kupci královští brávali koupě rozličné za slušnou mzdu , A vodívali spřež vozníků z Egypta za šest set lotů stříbra , koně pak jednoho za sto a padesáte , a tak všechněm králům Hetejským a králům Syrským oni dodávali . V tom král Šalomoun zamiloval ženy cizozemky mnohé , i dceru Faraonovu , i Moábské , Ammonitské , Idumejské , Sidonské a Hetejské , Z národů těch , kteréž zapověděl Hospodin synům Izraelským , řka : Nebudete se směšovati s nimi , aniž se oni budou směšovati s vámi , neboť by naklonili srdce vaše k bohům svým . K těm přilnul Šalomoun milostí , Tak že měl žen královen sedm set a ženin tři sta . I odvrátily ženy jeho srdce jeho . Stalo se tedy , že když se zstaral Šalomoun , ženy jeho naklonily srdce jeho k bohům cizím , tak že nebylo srdce jeho celé při Hospodinu Bohu jeho , jako bylo srdce Davida otce jeho . Ale obrátil se Šalomoun k Astarot , bohyni Sidonské , a k Moloch , ohavnosti Ammonské . I činil Šalomoun to , což se nelíbilo Hospodinu , a nenásledoval cele Hospodina , jako David otec jeho . Tedy vystavěl Šalomoun výsost Chámosovi , ohavnosti Moábské , na hoře , kteráž jest naproti Jeruzalému , a Molochovi , ohavnosti synů Ammon . A tak vzdělal všechněm ženám svým z cizího národu , kteréž kadily a obětovaly bohům svým . I rozhněval se Hospodin na Šalamouna , proto že se uchýlilo srdce jeho od Hospodina Boha Izraelského , kterýž se jemu byl ukázal po dvakrát , A zapověděl jemu tu věc , aby nechodil po bozích cizích . Ale neostříhal toho , což byl přikázal Hospodin . Protož řekl Hospodin Šalomounovi : Poněvadž se to nalezlo při tobě , a neostříhal jsi smlouvy mé ani ustanovení mých , kterážť jsem přikázal , věz , že odtrhnu království toto od tebe , a dám je služebníku tvému . A však za dnů tvých neučiním toho pro Davida otce tvého , než z ruky syna tvého odtrhnu je . Všeho pak království neodtrhnu , ale pokolení jednoho zanechám synu tvému pro Davida služebníka svého a pro Jeruzalém , kterýž jsem vyvolil . A tak vzbudil Hospodin protivníka Šalomounovi , Adada Idumejského z semene královského , kterýž byl v zemi Idumejské . Nebo stalo se , když bojoval David proti Idumejským , a Joáb kníže vojska vytáhl , aby pochoval zmordované , a pobil všecky pohlaví mužského v zemi Idumejské , ( Za šest zajisté měsíců byl tam Joáb se vším lidem Izraelským , dokudž nevyplénil všech pohlaví mužského v zemi Idumejské ) , Že tehdáž utekl Adad sám , a někteří muži Idumejští z služebníků otce jeho s ním , aby šli do Egypta . Adad pak byl pachole neveliké . Kteříž jdouce z Madian , přišli do Fáran , a vzavše s sebou některé muže z Fáran , přišli do Egypta k Faraonovi , králi Egyptskému , kterýž dal jemu dům , i stravou opatřil ho , dal jemu také i zemi . A tak nalezl Adad milost velikou před Faraonem , tak že jemu dal za manželku sestru ženy své , sestru Tafnes královny . I porodila jemu sestra Tafnes syna Genubata , a odchovala ho Tafnes v domu Faraonovu . I byl Genubat v domě Faraonově mezi syny Faraonovými . Když pak uslyšel Adad v Egyptě , že by usnul David s otci svými , a že umřel i Joáb kníže vojska , tedy řekl Adad Faraonovi : Propusť mne , ať jdu do země své . Jemuž řekl Farao : Čehožť se nedostává u mne , že chceš odjíti do země své ? I řekl : Ničeho , a však vždy mne propusť . Vzbudil ještě Bůh proti němu protivníka , Rázona syna Eliadova , kterýž byl utekl od Hadarezera krále Soby , pána svého , A shromáždiv k sobě muže , byl knížetem roty , když je David hubil . Protož odšedše do Damašku , bydlili v něm a kralovali v Damašku . I byl protivníkem Izraelovým po všecky dny Šalomounovy ; a to bylo nad to zlé , kteréž mu činil Adad . I měl v ošklivosti Izraele , když kraloval v Syrii . Jeroboám také syn Nebatův Efratejský z Sareda , ( a jméno matky jeho ženy vdovy bylo Serua ) , služebník Šalomounův , pozdvihl ruky proti králi . A tato byla příčina , pro kterouž pozdvihl ruky proti králi Šalomounovi : Že vystavěv Šalomoun Mello , zavřel mezeru města Davidova otce svého . Jeroboám pak byl muž silný a udatný . Protož vida Šalomoun mládence , že by pracovitý byl , ustanovil ho nade všemi platy z domu Jozefa . I stalo se téhož času , že když vyšel Jeroboám z Jeruzaléma , našel jej prorok Achiáš Silonský na cestě , jsa odín rouchem novým . A byli sami dva na poli . Tedy ujav Achiáš roucho nové , kteréž měl na sobě , roztrhal je na dvanácte kusů . A řekl Jeroboámovi : Vezmi sobě deset kusů ; nebo takto praví Hospodin Bůh Izraelský : Aj , já roztrhnu království z ruky Šalomounovy , a dám tobě desatero pokolení . Jedno toliko pokolení zůstane jemu pro služebníka mého Davida , a pro město Jeruzalém , kteréž jsem vyvolil ze všech pokolení Izraelských , Proto že opustili mne , a klaněli se Astarot bohyni Sidonské , a Chámos bohu Moábskému , i Moloch bohu Ammonskému , a nechodili po cestách mých , aby činili to , což mi se líbí , totiž ustanovení má a soudy mé , jako David otec jeho . A však neodejmu ničeho z království z rukou jemu ; nebo vůdcím zanechám ho po všecky dny života jeho pro Davida služebníka svého , kteréhož jsem vyvolil , kterýž ostříhal přikázaní mých a ustanovení mých . Ale potom vezma království z ruky syna jeho , dám tobě z něho desatero pokolení , Synu pak jeho dám jedno pokolení , aby zůstala svíce Davidovi služebníku mému po všecky dny přede mnou v městě Jeruzalémě , kteréž jsem sobě vyvolil , aby tam jméno mé přebývalo . A tak tebe vezmu , abys kraloval ve všech věcech , kterýchž by žádala duše tvá , a budeš králem nad Izraelem . Protož jestliže uposlechneš všeho toho , což přikáži tobě , a choditi budeš po cestách mých , a činiti to , což mi se líbí , ostříhaje ustanovení mých a přikázaní mých , jako činil David služebník můj : budu s tebou a vzdělám tobě dům stálý , jako jsem vzdělal Davidovi , a dám tobě lid Izraelský . Potrápímť zajisté semene Davidova pro tu věc , a však ne po všecky dny . Pro tu příčinu chtěl Šalomoun zabiti Jeroboáma . Kterýž vstav , utekl do Egypta k Sesákovi králi Egyptskému , a byl v Egyptě , dokudž neumřel Šalomoun . Jiné pak věci Šalomounovy , kteréž činil , i moudrost jeho vypsány jsou v knize činů Šalomounových . Dnů pak , v nichž kraloval Šalomoun v Jeruzalémě nade vším Izraelem , bylo čtyřidceti let . I usnul Šalomoun s otci svými , a pochován jest v městě Davida otce svého . Kraloval pak Roboám syn jeho místo něho . Tedy přibral se Roboám do Sichem ; nebo tam sešel se byl všecken Izrael , aby ho ustanovili za krále . Stalo se pak , když uslyšel Jeroboám syn Nebatův , jsa ještě v Egyptě , kamž byl utekl před Šalomounem králem , ( bydlel zajisté Jeroboám v Egyptě ) , Že poslali a povolali ho ; protož přišed Jeroboám i všecko shromáždění Izraelské , mluvili k Roboámovi , řkouce : Otec tvůj ztížil jho naše ; protož nyní polehč služby otce svého tvrdé a břemena jeho těžkého , kteréž vzložil na nás , a budeme tobě sloužiti . Kterýž řekl jim : Odejděte , a třetího dne navraťte se ke mně . I odšel lid . Tedy radil se král Roboám s starci , kteříž stávali před Šalomounem otcem jeho ještě za života jeho , řka : Kterak vy radíte , jakou odpověd mám dáti lidu tomuto ? I odpověděli jemu , řkouce : Jestliže dnes povolný budeš lidu tomuto a ochotně se jim ukážeš , a odpověd dávaje , mluviti budeš přívětivě , budouť služebníci tvoji po všecky dny . Ale on opustil radu starců , kterouž dali jemu , a radil se s mládenci , kteříž s ním zrostli a stávali před ním . A řekl k nim : Co vy radíte , jakou bychom dali odpověd lidu tomuto , kteříž mluvili ke mně , řkouce : Polehč břemene , kteréž vzložil otec tvůj na nás ? I odpověděli jemu mládenci , kteříž zrostli s ním , řkouce : Takto odpovíš lidu tomu , kteříž mluvili k tobě a řekli : Otec tvůj ztížil jho naše , ty pak polehč nám . Takto díš jim : Nejmenší prst můj tlustší jest nežli bedra otce mého . Nyní tedy otec můj těžké břímě vložil na vás , já pak přidám břemene vašeho ; otec můj trestal vás bičíky , ale já trestati vás budu biči uzlovatými . Přišel tedy Jeroboám i všecken lid k Roboámovi dne třetího , jakž byl rozkázal král , řka : Navraťte se ke mně dne třetího . I odpověděl král lidu tvrdě , opustiv radu starců , kterouž dali jemu . A mluvil k nim vedlé rady mládenců , řka : Otec můj ztížil jho vaše , já pak přidám břemene vašeho ; otec můj trestal vás bičíky , ale já trestati vás budu biči uzlovatými . I neuposlechl král lidu . Nebo byla příčina od Hospodina , aby se naplnila řeč jeho , kterouž mluvil Hospodin skrze Achiáše Silonského k Jeroboámovi synu Nebatovu . Protož vida všecken Izrael , že by je král oslyšel , odpověděl lid králi v tato slova : Jakýž máme díl v Davidovi ? Ani dědictví nemáme v synu Izai . K stanům svým , ó Izraeli ! Nyní opatř dům svůj , Davide . Odšel tedy Izrael k stanům svým , Tak že nad syny Izraelskými toliko , kteříž bydlili v městech Judských , kraloval Roboám . I poslal král Roboám Adurama , kterýž byl nad platy , a uházel ho všecken Izrael kamením až do smrti , čímž král Roboám přinucen byl , aby vsedna na vůz , utekl do Jeruzaléma . A tak odstoupili synové Izraelští od domu Davidova až do dnešního dne . I stalo se , když uslyšeli všickni Izraelští , že by se navrátil Jeroboám , poslavše , povolali ho do shromáždění , a ustanovili ho králem nade vším Izraelem . Nezůstávalo při domu Davidovu než samo pokolení Judovo . Když pak přijel Roboám do Jeruzaléma , shromáždil všecken dům Judský a pokolení Beniamin , totiž sto a osmdesáte tisíců výborných bojovníků , aby bojovali proti domu Izraelskému , a aby zase přivedeno bylo království k Roboámovi synu Šalomounovu . Tedy stala se řeč Boží k Semaiášovi muži Božímu , řkoucí : Pověz Roboámovi synu Šalomounovu , králi Judskému a všemu domu Judovu i Beniaminovu , a ostatku lidu těmito slovy : Takto praví Hospodin : Netáhněte a nebojujte proti bratřím svým synům Izraelským . Navraťte se jeden každý do domu svého , nebo ode mne stala se věc tato . I uposlechli rozkazu Hospodinova a navrátili se , aby odešli vedlé řeči Hospodinovy . Potom vystavěl Jeroboám Sichem na hoře Efraim , a bydlil v něm , a vyšed odtud , vystavěl Fanuel . Řekl pak Jeroboám v srdci svém : Tudíž by se navrátilo království toto k domu Davidovu , Když by chodíval lid tento k obětování obětí v domě Hospodinově do Jeruzaléma ; i obrátilo by se srdce lidu tohoto ku pánu jeho Roboámovi králi Judskému , a tak zabijíce mne , navrátili by se k Roboámovi králi Judskému . Protož poradiv se král , udělal dvé telat zlatých a řekl lidu : Dosti jste již chodili do Jeruzaléma . Aj , teď bohové tvoji , ó Izraeli , kteříž tě vyvedli z země Egyptské . I postavil jedno v Bethel , a druhé postavil v Dan . Kterážto věc byla příčinou k hřešení , nebo chodíval lid k jednomu z těch až do Dan . Vzdělal zajisté dům výsostí , a ustanovil kněží z lidu obecného , kteříž nebyli z synů Léví . Ustanovil také Jeroboám svátek měsíce osmého , v patnáctý den téhož měsíce , ku podobenství svátku , kterýž byl v Judstvu , a obětoval na oltáři . Takž učinil i v Bethel , obětuje telatům , kteréž byl udělal ; také i v Bethel ustanovil kněží výsostí , kteréž byl zdělal . A obětoval na oltáři , kterýž byl udělal v Bethel , v patnáctý den měsíce osmého , toho měsíce , kterýž byl sobě smyslil v srdci svém , a slavil svátek s syny Izraelskými , a přistoupil k oltáři , aby kadil . A aj , muž Boží přišel z Judstva s slovem Hospodinovým do Bethel , tehdáž když Jeroboám , stoje u oltáře , kadil . I zvolal proti oltáři slovem Hospodinovým , řka : Oltáři , oltáři , toto praví Hospodin : Hle , syn narodí se domu Davidovu , jménem Joziáš , kterýž obětovati bude na tobě kněží výsostí , jenž zapalují kadidlo na tobě ; i kosti lidské páliti budou na tobě . I dal téhož dne znamení , řka : Totoť jest znamení , že mluvil Hospodin : Aj , oltář roztrhne se a vysype se popel , kterýž jest na něm . V tom uslyšev král Jeroboám slovo muže Božího , že zvolal proti oltáři v Bethel , vztáhl ruku svou od oltáře a řekl : Jměte ho . I uschla ruka jeho , kterouž vztáhl proti němu , a nemohl ji zase přitáhnouti k sobě . Oltář také se roztrhl , a vysypal se popel z oltáře podlé znamení , kteréž byl předpověděl muž Boží slovem Hospodinovým . Protož mluvil král a řekl tomu muži Božímu : Pomodl se medle Hospodinu Bohu svému a pros za mne , abych mohl přitáhnouti ruku svou k sobě . I modlil se muž Boží Hospodinu , a přitáhl král ruku zase k sobě , a byla jako prvé . Tedy řekl král muži Božímu : Poď se mnou domů a posilň se , a dámť dar . I řekl muž Boží králi : Bys mi dal polovici domu svého , nešel bych s tebou , aniž bych jedl chleba , aniž bych pil vody na místě tomto . Nebo tak mi přikázal slovem svým Hospodin , řka : Nebudeš jísti chleba , ani píti vody , aniž se navrátíš tou cestou , kterouž jsi přišel . A tak odšel jinou cestou , a nenavrátil se tou cestou , kterouž byl přišel do Bethel . Prorok pak jeden starý bydlil v Bethel , jehož syn přišed , vypravoval mu všecky věci , kteréž učinil muž Boží toho dne v Bethel ; i slova , kteráž mluvil králi , vypravovali otci svému . Tedy řekl jim otec jejich : Kterou cestou šel ? I ukázali mu synové jeho cestu , kterouž šel ten muž Boží , kterýž byl z Judstva přišel . Zatím řekl synům svým : Osedlejte mi osla . Kteříž osedlali mu osla , a on vsedl na něj . A jel za mužem Božím a nalezl jej , an sedí pod dubem . I řekl jemu : Ty-li jsi ten muž Boží , kterýž jsi přišel z Judstva ? A on odpověděl : Jsem . Kterýž řekl jemu : Poď se mnou domů , a pojíš chleba . Ale on odpověděl : Nemohuť se navrátiti , ani jíti s tebou , aniž budu jísti chleba , ani píti vody s tebou na místě tomto . Nebo stala se ke mně řeč slovem Hospodinovým : Nebudeš tam jísti chleba , ani píti vody ; nenavrátíš se , jda touž cestou , kterouž jsi šel . Jemuž odpověděl : Takéť já prorok jsem jako i ty , a mluvil ke mně anděl slovem Hospodinovým , řka : Navrať ho s sebou do domu svého , ať pojí chleba a napije se vody . To pak sklamal jemu . Takž se navrátil s ním , a jedl chléb v domě jeho a pil vodu . Když pak oni seděli za stolem , stalo se slovo Hospodinovo k proroku tomu , kterýž onoho byl zase navrátil . A zvolal na muže Božího , kterýž byl přišel z Judstva , řka : Toto praví Hospodin : Proto že jsi na odpor učinil řeči Hospodinově , a neostříhal jsi přikázaní , kteréžť vydal Hospodin Bůh tvůj , Ale navrátils se a jedls chléb , a pils vodu na místě , o kterémžť řekl : Nebudeš jísti chleba , ani píti vody : nebudeť pochováno tělo tvé v hrobě otců tvých . Tedy když pojedl chleba a napil se , osedlal mu osla , totiž tomu proroku , kteréhož byl navrátil . A když odšel , trefil na něj lev na cestě a udávil jej . I leželo tělo jeho na cestě , a osel stál podlé něho ; lev také stál vedlé těla mrtvého . A aj , muži někteří jdouce tudy , uzřeli tělo mrtvé ležící na cestě , a lva , an stojí vedlé něho . Kteříž přišedše , pověděli v městě , v kterémž ten starý prorok bydlil . Což když uslyšel ten prorok , kterýž ho byl navrátil s cesty , řekl : Muž Boží jest , kterýž na odpor učinil řeči Hospodinově ; protož vydal jej Hospodin lvu , kterýž potřev ho , udávil jej vedlé řeči Hospodinovy , kterouž mluvil jemu . Zatím mluvě k synům svým , řekl : Osedlejte mi osla . I osedlali . A odjev , nalezl mrtvé tělo jeho ležící na cestě , a osla i lva , an stojí u toho těla ; a nejedl lev těla toho , aniž co uškodil oslu . Protož vzav prorok tělo muže Božího , vložil je na osla , a přinesl je . I přišel do města svého , aby ho plakal a pochoval . Položil pak tělo jeho v hrobě svém , a plakali ho : Ach , bratře můj . A pochovav ho , mluvil k synům svým , řka : Když já umru , pochovejte mne v témž hrobě , v němž muž Boží jest pochován , vedlé kostí jeho položte kosti mé . Neboť se jistě stane to , což ohlásil slovem Hospodinovým proti oltáři , kterýž jest v Bethel , a proti všechněm domům výsostí , kteréž jsou v městech Samařských . Po těchto příbězích neodvrátil se Jeroboám od cesty své zlé , ale opět nadělal z lidu obecného kněží výsostí . Kdo jen chtěl , posvětil ruky jeho , a ten byl knězem výsostí . I byla ta věc domu Jeroboámovu příčinou k hřešení , aby vypléněn a vyhlazen byl se svrchku země . Toho času roznemohl se Abiáš , syn Jeroboámův . I řekl Jerobám ženě své : Vstaň medle a změň se , aby nepoznali , že jsi žena Jeroboámova , a jdi do Sílo . Hle , tam jest Achiáš prorok , kterýž mi byl předpověděl , že mám býti králem nad lidem tímto . A vezma v ruce své deset chlebů a koláčů , a láhvici medu , jdi k němu ; onť oznámí tobě , co se stane pacholeti tomuto . I učinila tak žena Jeroboámova ; nebo vstavši , šla do Sílo , a přišla do domu Achiášova . Ale Achiáš nemohl již hleděti , nebo pošly mu byly oči pro starost jeho . Hospodin pak řekl Achiášovi : Aj , žena Jeroboámova jde , aby se tebe něco zeptala o synu svém , proto že jest nemocen . Toto a toto budeš jí mluviti . Budeť pak , že když přijde , činiti se bude jinou . Protož uslyšev Achiáš šust noh jejích , když vcházela do dveří , řekl : Poď , ženo Jeroboámova , proč se jinou činíš ? Já zajisté poslán jsem k tobě s řečí tvrdou . Jdi , pověz Jeroboámovi : Toto praví Hospodin Bůh Izraelský : Poněvadž jsem tě vyvýšil z prostředku lidu , a postavil jsem tě za vůdce nad lidem svým Izraelským , A odtrhl jsem království od domu Davidova , a dal jsem je tobě , ty však nebyl jsi jako služebník můj David , kterýž ostříhal přikázaní mých , a následoval mne v celém srdci svém , čině toliko to , což jest pravého přede mnou , Ale zlost jsi páchal hojněji nade všecky , kteříž byli před tebou ; nebo odšed , učinils sobě bohy cizí a slité , abys mne dráždil , mne pak zavrhl jsi za hřbet svůj : Protož aj , já uvedu zlé věci na dům Jeroboámův , a vyhladím z Jeroboáma , i toho , jenž močí na stěnu , i zajatého i zanechaného v Izraeli , a vyvrhu ostatky domu Jeroboámova , jako hnůj vymítán bývá až dočista . Toho , kdož z domu Jeroboámova umře v městě , psi žráti budou , a toho , kdož umře na poli , ptáci nebeští jísti budou ; neboť jest mluvil Hospodin . Ty pak vstana , jdi do domu svého , a když vcházeti budeš do města , tehdy umře pachole . I budou ho plakati všecken lid Izraelský , a pochovají jej ; nebo ten sám z domu Jeroboámova dostane se do hrobu , proto že o něm z domu Jeroboámova jest slovo dobré u Hospodina Boha Izraelského . Vyzdvihneť však sobě Hospodin krále nad Izraelem , kterýž vyhladí dům Jeroboámův toho dne . Ale co ? Nýbrž již vyzdvihl . A zaklátí Hospodin Izraelem tak , jako se klátí třtina u vodách , a vykoření Izraele z země výborné této , kterouž dal otcům jejich , a rozptýlí je daleko za řeku , proto že sobě zdělali háje , popouzejíce Hospodina . A tak vydá Izraele pro hříchy Jeroboámovy , kterýž i sám hřešil , i v hřích uvodil Izraele . Tedy vstavši žena Jeroboámova , odešla a přišla do Tersa , a když vstupovala na prah domu , umřelo pachole . I pochovali je , a plakal ho všecken lid Izraelský vedlé řeči Hospodinovy , kterouž mluvil skrze služebníka svého , Achiáše proroka . Jiné pak věci Jeroboámovy , jaké boje vedl a kterak kraloval , aj , sepsány jsou v knize o králích Izraelských . Všech dnů , v nichž kraloval Jeroboám , bylo dvamecítma let . I usnul s otci svými , a kraloval Nádab syn jeho místo něho . Roboám také syn Šalomounův kraloval nad Judou . V jednom a ve čtyřidcíti letech byl Roboám , když počal kralovati , a sedmnácte let kraloval v Jeruzalémě městě , kteréž vyvolil Hospodin ze všech pokolení Izraelských , aby tam přebývalo jméno jeho . Bylo pak jméno matky jeho Naama Ammonitská . Činil také lid Judský to , což zlého jest před Hospodinem , a k zůřivosti ho popudili hříchy svými , kterýmiž hřešili , více nežli otcové jejich všemi věcmi , kteréž činili . Nebo i oni vystavěli sobě výsosti a sloupy , i háje na každém pahrbku vysokém a pod každým stromem zeleným . Přesto byli ohyzdní sodomáři v zemi té , činíce vedlé všech ohavností pohanských , kteréž byl vyplénil Hospodin před tváří synů Izraelských . I stalo se léta pátého království Roboámova , že vytáhl Sesák král Egyptský proti Jeruzalému , A pobral poklady domu Hospodinova a poklady domu královského , všecko to pobral . Vzal také všecky pavézy zlaté , kterýchž byl nadělal Šalomoun . Místo kterýchž nadělal král Roboám pavéz měděných , a poručil je úředníkům nad drabanty , kteříž ostříhali brány domu královského . A když král chodíval do domu Hospodinova , nosili je drabanti , a zase je přinášeli do pokoje drabantů . Jiné pak věci Roboámovy , a všecko , což činil , zdaliž není zapsáno v knize o králích Judských . Ano i válka , kteráž byla mezi Roboámem a Jeroboámem po všecky dny . I usnul Roboám s otci svými , a pochován jest s nimi v městě Davidově . A jméno matky jeho bylo Naama Ammonitská . I kraloval Abiam syn jeho místo něho . Léta pak osmnáctého království Jeroboáma syna Nebatova , kraloval Abiam nad Judou . Tři léta kraloval v Jeruzalémě . A jméno matky jeho bylo Maacha , dcera Abissalomova . Ten chodil ve všech hříších otce svého , kteréž páchal před oblíčejem jeho ; a nebylo srdce jeho celé při Hospodinu Bohu jeho , jako srdce Davida otce jeho . A však pro Davida dal jemu Hospodin Bůh jeho svíci v Jeruzalémě , vzbudiv syna jeho po něm , a utvrdiv Jeruzalém , Proto že David činil to , což bylo dobrého před Hospodinem , a neuchýlil se od žádné věci z těch , kteréž jemu byl přikázal , po všecky dny života svého , kromě skutku při Uriášovi Hetejském . A byl boj mezi Roboámem a Jeroboámem po všecky dny života jeho . Jiné pak věci Abiamovy , a všecko což činil , popsáno jest v knize o králích Judských , ano i o boji mezi Abiamem a Jeroboámem . A když usnul Abiam s otci svými , pochovali ho v městě Davidově . I kraloval Aza syn jeho místo něho . A tak léta dvadcátého Jeroboáma , krále Izraelského , kraloval Aza nad Judou . Jedno a čtyřidceti let kraloval v Jeruzalémě . A jméno matky jeho bylo Maacha , dcera Abissalomova . I činil Aza , což dobrého bylo před Hospodinem , jako David otec jeho . Nebo ohyzdné sodomáře vyplénil z země , a odjal všecky modly , kterýchž nadělali otcové jeho . Nadto i Maachu matku svou ssadil , aby nebyla královnou ; nebo byla udělala hroznou modlu v háji . Protož podťal Aza modlu tu ohyzdnou , a spálil při potoku Cedron . A ačkoli výsosti nebyly zkaženy , a však srdce Azovo bylo celé při Bohu po všecky dny jeho . Vnesl také ty věci , kteréž posvěceny byly od otce jeho , i ty věci , kterýchž sám posvětil , do domu Hospodinova , stříbro a zlato i nádoby . Pročež byla válka mezi Azou a Bázou , králem Izraelským , po všecky dny jejich . Nebo Báza král Izraelský vytáhl proti Judovi , a stavěl Ráma , aby nedal žádnému vyjíti ani jíti k Azovi králi Judskému . Ale vzav Aza všecko stříbro i zlato , kteréž pozůstalo v pokladích domu Hospodinova , a v pokladích domu královského , dal je v ruce služebníků svých , a poslal je král Aza k Benadadovi synu Tabremmon , syna Hezion , králi Syrskému , kterýž bydlil v Damašku , řka : Smlouva jest mezi mnou a mezi tebou , mezi otcem mým a mezi otcem tvým . Aj , teď posílám tobě dar , stříbro a zlato ; jdi , zruš smlouvu svou s Bázou králem Izraelským , ať odtrhne ode mne . I uposlechl Benadad krále Azy , a poslav knížata s vojsky svými proti městům Izraelským , dobyl Jon a Dan , též Abelbetmaachy , i všeho Ceneretu , a vší země Neftalím . To když uslyšel Báza , přestal stavěti Ráma , a zůstal v Tersa . Tedy král Aza provolal po všem Judstvu , žádného nevyměňuje . I pobrali to kamení z Ráma , i dříví jeho , z něhož stavěl Báza , a vystavěl z toho král Aza Gabaa Beniaminovo a Masfa . Jiné pak všecky věci Azovy , i všecka síla jeho a cokoli dělal , i jaká města vystavěl , zapsáno jest v knize o králích Judských . Jen že v věku starosti své byl nemocný na nohy . I usnul Aza s otci svými , a pochován jest s nimi v městě Davida otce svého . A kraloval místo něho Jozafat syn jeho . Nádab pak syn Jeroboámův , počal kralovati nad Izraelem léta druhého Azy , krále Judského , a kraloval nad Izraelem dvě létě . A činil to , což zlého jest před očima Hospodinovýma , chodě po cestě otce svého , v hříších jeho , jimiž k hřešení přivodil lid Izraelský . I činil mu úklady Báza syn Achiášův z domu Izachar , a porazil ho Báza u Gebbeton , kteréž bylo Filistinských . Nádab zajisté a všickni Izraelští oblehli byli Gebbeton . A tak zabil ho Báza léta třetího Azy , krále Judského , a kraloval místo něho . I stalo se , když počal kralovati , že zahubil všecken dům Jeroboámův , a nepozůstavil žádné duše z Jeroboáma , až je i vyhladil vedlé řeči Hospodinovy , kterouž byl mluvil skrze služebníka svého Achiáše Silonského , Pro hříchy Jeroboámovy , jimiž hřešil , a jimiž k hřešení přivodil lid Izraelský , pro dráždění jeho , kterýmž dráždil Hospodina Boha Izraelského . Jiné pak věci Nádabovy a všecko , což činil , zapsáno jest v knize o králích Izraelských . Byla tedy válka mezi Azou , a mezi Bázou králem Izraelským , po všecky dny jejich . Léta třetího Azy , krále Judského , kraloval Báza syn Achiášův nade vším Izraelem v Tersa za čtyřmecítma let . A činil to , což zlého jest před Hospodinem , chodě po cestě Jeroboámově a v hříších jeho , jimiž k hřešení přivodil Izraele . Stala se pak řeč Hospodinova k Jéhu , synu Chanani , proti Bázovi , řkoucí : Proto že jsem tě vyzdvihl z prachu , a postavil za vůdci lidu mého Izraelského , ty jsi pak chodil po cestě Jeroboámově , a přivedls k hřešení lid můj Izraelský , aby mne popouzeli hříchy svými : Aj , já vyhladím potomky Bázovy a potomky domu jeho , a učiním domu tvému , jako domu Jeroboáma , syna Nebatova . Toho , kdož z rodiny Bázovy umře v městě , psi žráti budou , a kdož z nich umře na poli , ptáci nebeští jísti budou . Jiné pak věci Bázovy a všecko , což činil , i síla jeho , o tom zapsáno jest v knize o králích Izraelských . Když pak usnul Báza s otci svými , pochován jest v Tersa , a Ela syn jeho kraloval místo něho . A tak skrze Jéhu syna Chanani , proroka , stala se řeč Hospodinova proti Bázovi a proti domu jeho , i proti všemu zlému , kteréž činil před oblíčejem Hospodinovým , popouzeje ho dílem rukou svých , že má býti podobný domu Jeroboámovu , a proto že jej zabil . Léta dvadcátého šestého Azy , krále Judského , kraloval Ela syn Bázův nad Izraelem v Tersa dvě létě . I zprotivil se jemu služebník jeho Zamri , hejtman nad polovicí vozů , když on v Tersa kvasil a opilý byl v domě Arsy , vládaře města Tersa . V tom Zamri přišed , ranil ho , a zabil jej léta dvadcátého sedmého Azy krále Judského , a kraloval místo něho . Když pak kraloval a seděl na stolici jeho , pobil všecken dům Bázův , i příbuzné jeho , i přátely jeho , nepozůstaviv z něho ani močícího na stěnu . A tak vyhladil Zamri všecken dům Bázův vedlé řeči Hospodinovy , kterouž byl mluvil proti Bázovi skrze Jéhu proroka , Pro všecky hříchy Bázovy , i hříchy Ela syna jeho , kteříž hřešili , i v hříchy uvodili Izraele , popouzejíce Hospodina Boha Izraelského marnostmi svými . Jiné pak věci Ela a všecko , což činil , vypsáno jest v knize o králích Izraelských . Léta dvadcátého sedmého Azy , krále Judského , kraloval Zamri v Tersa sedm dní , když lid vojenský ležel proti Gebbeton Filistinských . Nebo uslyšev lid , kterýž byl v ležení , takové věci , že by se Zamri zprotivil a že krále zabil , tedy všecken Izrael ustanovili sobě krále Amri , hejtmana nad vojskem Izraelským toho času v vojště . Protož táhl Amri a s ním všecken Izrael od Gebbeton , a oblehli Tersu . A když viděl Zamri , že již město jest vzato , všed na palác domu královského , zapálil nad sebou dům královský , i umřel , Pro hříchy své , kterýmiž hřešil , čině , což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým , a chodě po cestě Jeroboámově a v hříších jeho , kteréž páchal , přivozuje k hřešení lid Izraelský . Jiné pak věci Zamri i jeho úkladové , kteréž činil , zapsáni jsou v knize o králích Izraelských . Tedy rozdělil se lid Izraelský na dvé . Polovice lidu postoupilo po Tebni synu Ginet , aby ho učinili králem , a druhá polovice postoupila po Amri . Ale přemohl lid , kterýž postoupil po Amri , lid ten , kterýž postoupil po Tebni synu Ginet . I umřel Tebni , a kraloval Amri . Léta třidcátého prvního Azy , krále Judského , kraloval Amri nad Izraelem dvanácte let . V Tersa kraloval šest let . I koupil horu Someron od Semera za dvě hřivny stříbra , a když vystavěl tu horu , nazval jméno města toho , kteréž vzdělal , od jména Semery , pána té hory , totiž Samaří . Činil pak Amri to , což jest zlého před oblíčejem Hospodinovým ; nýbrž horší věci činil , než kdo ze všech , kteříž před ním byli . Nebo chodil po všeliké cestě Jeroboáma syna Nebatova , a ve všech hříších jeho , kterýmiž přivodil k hřešení Izraele , popouzeje Hospodina Boha Izraelského marnostmi svými . Jiné pak věci Amri i všecko , což činil , i síla jeho , kterouž prokazoval , o tom zapsáno jest v knize o králích Izraelských . I usnul Amri s otci svými , a pochován jest v Samaří , a kraloval místo něho Achab syn jeho . Achab tedy syn Amri kraloval nad Izraelem léta třidcátého osmého Azy , krále Judského , a kraloval Achab syn Amri nad Izraelem v Samaří dvamecítma let . I činil Achab syn Amri před oblíčejem Hospodinovým horší věci než kdo ze všech , kteříž před ním byli . V tom stalo se , ( nebo málo mu to bylo , že chodil v hříších Jeroboáma syna Nebatova ) , že sobě pojal ženu Jezábel dceru Etbál , krále Sidonského , a odšed , sloužil Bálovi a klaněl se jemu . A vzdělal oltář Bálovi v chrámě Bálově , kterýž byl ustavěl v Samaří . Udělal také Achab i háj , a tak přičinil toho , čím by popouzel Hospodina Boha Izraelského , nade všecky jiné krále Izraelské , kteříž byli před ním . Za dnů jeho Hiel Bethelský vystavěl Jericho . V Abiramovi prvorozeném svém založil je , a v Segubovi nejmladším svém postavil brány jeho , vedlé řeči Hospodinovy , kterouž byl mluvil skrze Jozue syna Nun . Tedy Eliáš Tesbitský , obyvatel Galádský , mluvil k Achabovi : Živť jest Hospodin Bůh Izraelský , před jehož oblíčejem stojím , že nebude těchto let rosy ani deště , jediné vedlé řeči mé . I stalo se slovo Hospodinovo k němu , řkoucí : Odejdi odsud a obrať se k východu , a skrej se u potoka Karit , kterýž jest naproti Jordánu . A budeš z toho potoka píti , krkavcům pak jsem přikázal , aby tě tam krmili . Kterýž odšed , učinil , jakž mu přikázal Hospodin . Nebo odšed , usadil se při potoku Karit , kterýž byl proti Jordánu . A krkavci přinášeli jemu chléb a maso každého jitra , též chléb a maso každého večera , a z potoka pil . Tedy po přeběhnutí dnů některých vysechl ten potok , nebo nebylo žádného deště v té zemi . I stalo se slovo Hospodinovo k němu , řkoucí : Vstaň a jdi do Sarepty Sidonské , a buď tam . Aj , přikázal jsem ženě vdově , aby tě živila . Kterýž vstav , šel do Sarepty , a přišel k bráně města , a aj , žena vdova sbírala tu dříví . A zavolav jí , řekl : Medle , přines mi trochu vody v nádobě , abych se napil . A když šla , aby přinesla , zavolal jí zase a řekl : Medle , přines mi také kousek chleba v ruce své . I odpověděla : Živť jest Hospodin Bůh tvůj , žeť nemám žádného chleba , ani podpopelného , kromě hrsti mouky v kbelíku a maličko oleje v nádobce , a aj , sbírám dvě dřevě , abych šla a připravila to sobě a synu svému , abychom snědouce to , za tím zemříti musili . I řekl jí Eliáš : Neboj se . Jdi a učiň , jakž jsi řekla , a však udělej mi prvé z toho malý chléb podpopelný a přines mi ; potom sobě a synu svému uděláš . Neboť toto praví Hospodin Bůh Izraelský : Mouka z kbelíka toho nebude strávena , aniž oleje v nádobce té ubude až do toho dne , když dá Hospodin déšť na zemi . I šla a učinila vedlé řeči Eliášovy , a jedla ona i on i čeled její až do těch dní . Z kbelíka toho mouka nebyla strávena , aniž oleje v nádobce ubylo , vedlé řeči Hospodinovy , kterouž mluvil skrze Eliáše . A když to přeběhlo , stalo se , že se roznemohl syn ženy , paní toho domu , a byla nemoc jeho velmi těžká , tak že nezůstalo v něm dýchání . Protož řekla Eliášovi : Co mně a tobě , muži Boží ? Přišel jsi ke mně , abys mi připomenul nepravost mou , a umořil syna mého ? Kterýž odpověděl jí : Dej sem syna svého . A vzav ho z lůna jejího , vnesl jej na síň , kdež sám přebýval , a položil ho na lůžko své . Tedy volal k Hospodinu a řekl : Hospodine Bože můj , také-liž s tou vdovou , u kteréž pohostinu jsem , tak zle nakládáš , že jsi umořil syna jejího ? A roztáh se nad dítětem po třikrát , zvolal k Hospodinu a řekl : Hospodine Bože můj , prosím , nechť se navrátí duše dítěte tohoto do vnitřností jeho . I vyslyšel Hospodin hlas Eliášův , a navrátila se duše dítěte do vnitřností jeho , i ožilo . A vzav Eliáš dítě , snesl je z síně do domu , a dal je matce jeho . I řekl Eliáš : Pohleď , syn tvůj živ jest . Tedy řekla žena Eliášovi : Jižť jsem nyní poznala , že jsi muž Boží , a že řeč Hospodinova v ústech tvých jest pravá . Potom po mnohých dnech , po třetím tom létě , stalo se slovo Hospodinovo k Eliášovi , řkoucí : Jdi , ukaž se Achabovi , neboť dám déšť na zemi . Odšel tedy Eliáš , aby se ukázal Achabovi . Byl pak hlad veliký v Samaří . I povolal Achab Abdiáše , kterýž byl představen domu jeho . ( Abdiáš pak bál se Hospodina velmi . Nebo když Jezábel mordovala proroky Hospodinovy , vzal Abdiáš sto proroků a skryl je po padesáti v jeskyni , a krmil je chlebem a vodou . ) A řekl Achab Abdiášovi : Jdi skrze tu zemi ke všechněm studnicím vod , a ke všechněm potokům , zdali bychom kde nalezli trávu , abychom živé zachovali koně a mezky , a nezmořili dobytka . I rozdělili sobě zemi , kterouž by prošli . Achab šel jednou cestou sám , Abdiáš také šel cestou druhou sám . A když Abdiáš byl na cestě , aj , Eliáš potkal se s ním . Kterýž když ho poznal , padl na tvář svou a řekl : Nejsi-liž ty , pane můj , Eliáš ? Odpověděl jemu : Jsem . Jdi , pověz pánu svému : Aj , Eliáš přišel . Jemuž řekl : Což jsem zhřešil , že služebníka svého vydati chceš v ruku Achabovu , aby mne zamordoval ? Živť jest Hospodin Bůh tvůj , žeť není národu ani království , kamž by neposlal pán můj hledati tě , a když řekli , že tebe není , přísahy požádal od království a národu , že tě nemohou nalezti . A ty nyní pravíš : Jdi , pověz pánu svému : Aj , Eliáš přišel . I stalo by se , že jakž bych odšel od tebe , tedy duch Hospodinův zanesl by tě nevím kam , já pak jda , oznámil bych Achabovi , a když by tě nenalezl , zabil by mne . Služebník zajisté tvůj bojí se Hospodina od mladosti své . Zdaliž není oznámeno pánu mému , co jsem učinil , když Jezábel mordovala proroky Hospodinovy , že jsem skryl z proroků Hospodinových sto mužů , po padesáti mužích v jeskyni , a krmil jsem je chlebem a vodou ? Ty pak nyní pravíš : Jdi , pověz pánu svému : Aj , Eliáš přišel . A zamordujeť mne . Odpověděl Eliáš : Živť jest Hospodin zástupů , před jehož oblíčejem stojím , žeť se jemu dnes ukáži . A tak šel Abdiáš vstříc Achabovi , a oznámil jemu . Pročež šel i Achab v cestu Eliášovi . A když uzřel Achab Eliáše , řekl Achab k němu : Zdaliž ty nejsi ten , kterýž kormoutíš lid Izraelský ? Kterýž odpověděl : Jáť nekormoutím lidu Izraelského , ale ty a dům otce tvého , když opouštíte přikázaní Hospodinova a následujete Bálů . Protož nyní pošli a shromažď ke mně všecken lid Izraelský na horu Karmel , a proroků Bálových čtyři sta a padesáte , i proroků toho háje čtyři sta , kteříž jedí z stolu Jezábel . Obeslal tedy Achab všecky syny Izraelské , a shromáždil ty proroky na horu Karmel . A přistoupiv Eliáš ke všemu lidu , řekl : I dokudž kulhati budete na obě straně ? Jestližeť jest Hospodin Bohem , následujtež ho ; pakli jest Bál , jdětež za ním . A neodpověděl jemu lid žádného slova . Opět řekl Eliáš lidu : Já sám toliko pozůstal jsem prorok Hospodinův , proroků pak Bálových jest čtyři sta a padesáte mužů . Nechť jsou nám dáni dva volkové , a ať vyberou sobě volka jednoho , kteréhož nechť rozsekají na kusy a vkladou na dříví , ale ohně ať nepodkládají . Jáť také připravím volka druhého , kteréhož vložím na dříví , a ohně nepodložím . Tedy vzývejte jméno bohů vašich , já pak vzývati budu jméno Hospodinovo , a budeť to , že Bůh , kterýž se ohlásí skrze oheň , ten jest Bůh . A odpověděl všecken lid , řka : Dobráť jest řeč tato . I řekl Eliáš prorokům Bálovým : Vybeřte sobě volka jednoho a připravte ho nejprvé , poněvadž jest vás více , a vzývejte jméno bohů vašich , ale ohně nepodkládejte . A tak vzali volka , kteréhož jim dal , a připravili a vzývali jméno Bálovo od jitra až do poledne , říkajíce : Ó Báli , uslyš nás . Ale nebylo hlasu , ani kdo by odpověděl . I skákali u oltáře , kterýž byli udělali . Když pak bylo poledne , posmíval se jim Eliáš a řekl : Křičte vysokým hlasem , poněvadž bůh jest . Neb snad rozmlouvání má , neb jinou práci , neb jest na cestě , anebť spí , ať procítí . Takž křičeli hlasem velikým , a bodli se vedlé obyčeje svého nožíky a špicemi , tak až se krví polívali . I stalo se , když již bylo s poledne , že prorokovali až dotud , když se obětuje obět suchá , ale nebylo žádného se ohlášení , ani kdo by odpověděl , ani kdo by vyslyšel . Zatím řekl Eliáš všemu lidu : Přistuptež ke mně . I přistoupil všecken lid k němu . Tedy opravil oltář Hospodinův , kterýž byl zbořený . Nebo vzal Eliáš dvanácte kamenů , ( vedlé počtu pokolení synů Jákobových , k němuž se byla stala řeč Hospodinova , že Izrael bude jméno jeho ) , A vzdělal z těch kamenů oltář ve jménu Hospodinovu ; udělal také struhu vůkol oltáře zšíří , co by mohl dvě míry obilé vsíti . Narovnal i dříví , a rozsekav volka na kusy , vkladl na dříví . A řekl : Naplňte čtyři stoudve vodou , a vylíte na obět zápalnou i na dříví . Řekl opět : Učiňtež to po druhé . I učinili po druhé . Řekl ještě : Po třetí učiňte . I učinili po třetí , Tak že tekly vody okolo oltáře ; také i struhu naplnila voda . Stalo se pak , když se obětuje obět suchá , přistoupil Eliáš prorok a řekl : Hospodine Bože Abrahamův , Izákův a Izraelův , nechť dnes poznají , že jsi ty Bůh v Izraeli , a já služebník tvůj , a že jsem vedlé slova tvého činil všecky věci tyto . Vyslyš mne , Hospodine , vyslyš mne , aťby poznal lid tento , že jsi ty , Hospodine , Bohem , když bys obrátil srdce jejich zase . V tom spadl oheň Hospodinův , a spálil obět zápalnou , dříví i kamení i prsť ; též vodu , kteráž byla v struze , vypil . Což když uzřel všecken ten lid , padli na tváři své a řekli : Hospodinť jest Bohem , Hospodin jest Bohem . I řekl jim Eliáš : Zjímejte ty proroky Bálovy , žádný ať z nich neujde . I zjímali je . Kteréž svedl Eliáš ku potoku Císon , a tam je zmordoval . Tedy řekl Eliáš Achabovi : Jdi , pojez a napí se , nebo aj , zvuk velikého deště . I jel Achab , aby pojedl a napil se . Eliáš pak vstoupil na vrch Karmele , a rozprostřel se na zemi a sklonil tvář svou k kolenům svým . Potom řekl mládenci svému : Vystup nyní , a pohleď tam k moři . Kterýž vystoupiv , pohleděl a řekl : Nic není . Řekl opět : Vrať se po sedmkrát . I stalo se po sedmé , řekl : Aj , oblak maličký jako dlaň člověčí vystupuje z moře . Ještě řekl : Jdi , rci Achabovi : Zapřáhej a jeď , aby tě nezastihl déšť . Stalo se mezi tím , když se nebesa zamračila oblakem a větrem , odkudž byl déšť veliký , že jel Achab a přišel do Jezreel . Ruka pak Hospodinova byla s Eliášem , tak že přepásav bedra svá , běžel před Achabem , až přišel do Jezreel . Tedy oznámil Achab Jezábel všecko to , což učinil Eliáš , a že naprosto všecky proroky její pobil mečem . A protož poslala Jezábel posla k Eliášovi , řkuci : Toto ať mi učiní bohové a toto přidadí , jestliže v tuto hodinu zítra neučiním tobě , jako ty kterému z nich . Což když zvěděl , vstana , odšel pro zachování života svého , a přišel do Bersabé , jenž jest v Judstvu , kdež nechal mládence svého . Sám pak šel předce po poušti cestou dne jednoho , a přišed , usadil se pod jedním jalovcem , a žádal sobě smrti a řekl : Jižť jest dosti , ó Hospodine , vezmi duši mou , nebť nejsem lepší otců svých . I lehl a usnul pod tím jalovcem . A aj , v touž chvíli anděl dotekl se ho a řekl jemu : Vstaň , pojez . A když pohleděl vůkol , a aj , u hlavy jeho chléb na uhlí pečený a číše vody . I pojedl a napil se , a lehl zase . Opět vrátiv se anděl Hospodinův po druhé , dotekl se ho a řekl : Vstaň , pojez , nebo velmi dlouhou máš cestu před sebou . A vstav , jedl a pil , a šel v síle pokrmu toho čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí , až na horu Boží Oréb . Kdežto všed do jakési jeskyně , nocoval tam . A aj , řeč Hospodinova k němu , a řekl jemu : Co tu děláš , Eliáši ? Kterýž odpověděl : Velice jsem horlil pro Hospodina Boha zástupů ; nebo opustili smlouvu tvou synové Izraelští , oltáře tvé zbořili a proroky tvé zmordovali mečem . I zůstal jsem já sám , teď pak hledají života mého , aby mi jej odjali . Řekl Bůh : Vyjdi a stůj na hoře před Hospodinem . A aj , Hospodin šel tudy , a vítr veliký a silný , podvracující hory a rozrážející skály před Hospodinem , ale nebyl v tom větru Hospodin . Za tím pak větrem země třesení , ale nebyl v tom třesení Hospodin . A za třesením oheň , ale nebyl v ohni Hospodin . A za ohněm hlas tichý a temný . Což když uslyšel Eliáš , zavinul tvář svou pláštěm svým , a vyšed , stál u dveří jeskyně , a aj , hlas k němu , řkoucí : Co tu děláš , Eliáši ? Kterýž odpověděl : Náramně horlil jsem pro Hospodina Boha zástupů ; nebo opustili smlouvu tvou synové Izraelští , oltáře tvé zbořili , a proroky tvé pomordovali mečem . I zůstal jsem já sám , teď pak hledají života mého , aby mi jej odjali . Ale Hospodin řekl jemu : Jdi , navrať se cestou svou k Damašské poušti , kdežto přijda , pomažeš Hazaele za krále nad Syrií . Jéhu také syna Namsi pomažeš za krále nad Izraelem , a Elizea syna Safatova z Abelmehula pomažeš za proroka místo sebe . I stane se , že toho , kdož by ušel meče Hazaelova , zamorduje Jéhu , a toho , kdož by ušel meče Jéhu , zamorduje Elizeus . Zachovalť jsem pak v Izraeli sedm tisíců , jichžto všech kolena neskláněla se Bálovi , a jichžto všech ústa nelíbala ho . A tak odšed odtud , nalezl Elizea syna Safatova , an oře , a dvanáctero spřežení před ním , sám také byl při dvanáctém . A jda mimo něj Eliáš , uvrhl plášť svůj na něj . Kterýž zanechav volů , běžel za Eliášem a řekl : Prosím , nechť políbím otce svého a matky své , i půjdu za tebou . Jemuž řekl : Jdi , vrať se zase , nebo vidíš , coť jsem učinil . Navrátil se tedy od něho , a vzav pár volů , zabil je a dřívím z pluhu uvařil maso jejich , kteréž dal lidu , i jedli . A vstav , šel za Eliášem a přisluhoval jemu . Tedy Benadad král Syrský , shromáždiv všecka vojska svá , a maje s sebou třidceti a dva krále , též koně i vozy , vytáhl a oblehl Samaří a dobýval ho . I poslal posly k Achabovi králi Izraelskému do města , A vzkázal jemu : Takto praví Benadad : Stříbro tvé a zlato tvé mé jest , též ženy tvé i synové tvoji nejzdárnější moji jsou . I odpověděl král Izraelský a řekl : Vedlé řeči tvé , pane můj králi , tvůj jsem i všecko , což mám . Opět navrátivše se poslové , řekli : Takto praví Benadad : Poslal jsem k tobě , aťby řekli : Stříbro své a zlato své , ženy své i syny své dáš mi . Ale však o tomto čase zítra pošli služebníky své k tobě , aby přehledali dům tvůj i domy služebníků tvých , a oniť všecko , cožkoli máš nejlepšího , vezmouce v ruce své , poberou . A tak povolav král Izraelský všech starších země té , řekl : Posuďte medle , a vizte , jakť ten zlého hledá ; nebo poslal ke mně pro ženy mé a pro syny mé , též pro stříbro mé i pro zlato mé , a neodepřel jsem jemu . I řekli jemu všickni starší a všecken lid : Neposlouchejž ho , ani mu povoluj . Protož odpověděl poslům Benadadovým : Povězte pánu mému králi : Všecko to , o čež jsi poslal k služebníku svému prvé , učiním , ale této věci učiniti nemohu . Takž odešli poslové , a donesli mu tu odpověd . Ještě poslal k němu Benadad a řekl : Toto ať mi učiní bohové a toto ať přidadí , dostane-li se prachu Samařského do hrstí všeho lidu , kterýž jest se mnou . Zase odpověděl král Izraelský a řekl : Povězte , ať se nechlubí ten , kterýž se strojí do zbroje , jako ten , kterýž svláčí zbroj . I stalo se , když uslyšel tu řeč , ( nebo pil on i králové v staních ) , že řekl služebníkům svým : Přitrhněte . I přitrhli k městu . A hle , prorok nějaký přišed k Achabovi králi Izraelskému , řekl : Toto praví Hospodin : Zdaliž jsi neviděl všeho množství tohoto velikého ? Hle , já dám je dnes v ruku tvou , abys poznal , že já jsem Hospodin . A když řekl Achab : Skrze koho ? odpověděl on : Tak praví Hospodin : Skrze služebníky knížat krajů . Řekl ještě : Kdo svede tu bitvu ? Odpověděl : Ty . A protož sečtl služebníky knížat krajů , jichž bylo dvě stě třidceti a dva ; po nich sečtl i všecken lid všech synů Izraelských , sedm tisíců . I vytáhli o poledni . Benadad pak pil a ožral se v staních , on i třidceti a dva králové pomocníci jeho . A tak vytáhli služebníci knížat krajů nejprvé . I poslal Benadad , ( když mu pověděli , řkouce : Muži vytáhli z Samaří ) , A řekl : Buď že vytáhli o pokoj , zjímejte je živé , buď že k bitvě vytáhli , zjímejte je živé . Tak , pravím , vytáhli z města ti služebníci knížat krajů , a vojsko za nimi táhlo . A porazili jeden každý muže svého , tak že utíkali Syrští , Izraelští pak honili je . Ale Benadad král Syrský utekl na koni s jízdnými . Potom vytáhl král Izraelský , a pobil koně i vozy zkazil , a tak porazil Syrské ranou velikou . Opět přišel prorok ten k králi Izraelskému , a řekl jemu : Jdiž , zmužile se měj a věz i viz , co bys měl činiti ; nebo zase po roce král Syrský vytáhne proti tobě . Tedy služebníci krále Syrského řekli jemu : Bohové hor jsouť bohové jejich , protož nás přemohli ; ale bojujme proti nim na rovinách , zvíš , nepřemůžeme-li jich . Protož učiň toto : Odbuď těch králů , jednoho každého z místa jeho , a postav vývody místo nich . Ty pak sečti sobě vojsko z svých jako vojsko oněch , kteříž padli , a koně jako ony koně , a vozy jako ony vozy ; i budeme bojovati proti nim na rovinách , a zvíš , nepřemůžeme-liť jich . I uposlechl hlasu jejich a učinil tak . I stalo se po roce , že sečtl Benadad Syrské a vytáhl do Afeku , aby bojoval proti Izraelovi . Izraelští také sečteni jsou , a opatřivše se stravou , vytáhli jim v cestu . I položili se Izraelští proti nim jako dvě malá stáda koz , Syrští pak přikryli tu zemi . V tom přišel týž muž Boží , a mluvil králi Izraelskému a řekl : Takto praví Hospodin : Proto že pravili Syrští : Bohem hor jest Hospodin a ne Bohem rovin , dám všecko množství toto veliké v ruce tvé , abyste věděli , že já jsem Hospodin . A tak leželi oni proti nim za sedm dní ; i stalo se dne sedmého , že svedli bitvu . I porazili synové Izraelští z Syrských sto tisíc pěších dne jednoho . Jiní pak zutíkali do města Afeku , kdež padla zed na dvadceti a sedm tisíc mužů , kteříž byli pozůstali . Ale Benadad utíkaje , přišel do města , do nejtajnějšího pokoje . I řekli jemu služebníci jeho : Aj , toto jsme slýchali , že králové domu Izraelského jsou králové milosrdní . Medle , nechť vezmeme pytle na bedra svá a provazy na hlavy své , a vejdeme k králi Izraelskému ; snad při životu zachová tebe . A protož přepásali pytli bedra svá , a provazy vzali na hlavy své , a přišli k králi Izraelskému a řekli : Služebník tvůj Benadad praví : Prosím , nechť jsem zachován při životu . Kterýž řekl : Což jest ještě živ ? Bratr tě můj . Muži pak ti soudíc to za dobré znamení , rychle chytili ta slova od něho a řekli : Bratrť jest tvůj Benadad . I řekl : Jděte , přiveďte ho sem . Takž vyšel k němu Benadad , i kázal mu vstoupiti na svůj vůz . Tedy řekl jemu Benadad : Města , kteráž otec můj pobral otci tvému , navrátímť , a ulice zděláš sobě v Damašku , jako byl udělal otec můj v Samaří . I odpověděl : Já vedlé smlouvy této propustím tě . A tak učinil s ním smlouvu a propustil ho . Muž pak nějaký z synů prorockých řekl bližnímu svému z rozkazu Božího : Ubí mne medle . Ale muž ten nechtěl ho bíti . Kterýž řekl jemu : Proto že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova , aj teď , když půjdeš ode mne , udáví tě lev . A když šel od něho , trefil na něj lev a udávil ho . Opět nalezl muže druhého , jemuž řekl : Medle , ubí mne . Kterýž ubil ho velice a ranil . I odšed prorok ten , postavil se králi v cestě , a změnil se , zavěsiv sobě oči . A když král pomíjel , zvolal na něj a řekl : Služebník tvůj vyšel do bitvy , a hle , jeden odšed , přivedl ke mně muže a řekl : Ostříhej toho muže , jestliže se pak ztratí , budeť život tvůj za život jeho , aneb centnéř stříbra položíš . V tom když služebník tvůj toho i onoho hleděl , tožť se ztratil . Pročež řekl jemu král Izraelský : Takový buď soud tvůj , jakýž jsi sám vypověděl . Tedy rychle odhradil tvář svou , a poznal ho král Izraelský , že by z proroků byl . I řekl jemu : Takto praví Hospodin : Poněvadž jsi z ruky pustil muže k smrti odsouzeného , budeť život tvůj za život jeho , a lid tvůj za lid jeho . Protož odjel král Izraelský do domu svého , smutný jsa a hněvaje se , a přišel do Samaří . Stalo se pak po těch věcech , měl Nábot Jezreelský vinici , kteráž byla v Jezreel podlé paláce Achaba krále Samařského . I mluvil Achab k Nábotovi , řka : Dej mi vinici svou , ať ji mám místo zahrady k zelinám , poněvadž jest blízko podlé domu mého , a dámť za ni vinici lepší , než ta jest , aneb jestližeť se vidí , dámť stříbra cenu její . Odpověděl Nábot Achabovi : Nedejž mi toho Hospodin , abych měl dáti dědictví otců mých tobě . Tedy přišel Achab do domu svého , smutný jsa a hněvaje se pro řeč , kterouž mluvil jemu Nábot Jezreelský , řka : Nedám tobě dědictví otců svých . I lehl na lůžko své , a odvrátiv tvář svou , ani chleba nejedl . V tom přišedši k němu Jezábel žena jeho , řekla jemu : Proč tak smutný jest duch tvůj , že ani nejíš chleba ? Kterýž odpověděl jí : Proto že jsem mluvil s Nábotem Jezreelským , a řekl jsem jemu : Dej mi vinici svou za peníze , aneb jestliže raději chceš , dámť jinou vinici za ni . On pak odpověděl : Nedám tobě své vinice . I řekla mu Jezábel žena jeho : Takliž bys ty nyní spravoval království Izraelské ? Vstaň , pojez chleba a buď dobré mysli , já tobě dám vinici Nábota Jezreelského . Zatím napsala list jménem Achabovým , kterýž zapečetila jeho pečetí , a poslala ten list k starším a předním města jeho , spoluobyvatelům Nábotovým . Napsala pak v tom listu takto : Vyhlaste půst , a posaďte Nábota mezi předními z lidu , A postavte dva muže nešlechetné proti němu , kteříž by svědčili na něj , řkouce : Zlořečil jsi Bohu a králi . Potom vyveďte ho a ukamenujte jej , ať umře . Učinili tedy muži města toho , starší a přední , kteříž bydlili v městě jeho , jakž rozkázala jim Jezábel , tak jakž psáno bylo v listu , kterýž jim byla poslala . Vyhlásili půst , a posadili Nábota mezi předními z lidu . Potom přišli ti dva muži nešlechetní , a posadivše se naproti němu , svědčili proti němu muži ti nešlechetní , proti Nábotovi před lidem , řkouce : Zlořečil Nábot Bohu a králi . I vyvedli ho za město a kamenovali jej , až umřel . A poslali k Jezábel , řkouce : Ukamenovánť jest Nábot a umřel . I stalo se , jakž uslyšela Jezábel , že by ukamenován byl Nábot , a že by umřel , řekla Achabovi : Vstaň , vládni vinicí Nábota Jezreelského , kteréžť nechtěl dáti za peníze ; neboť není živ Nábot , ale umřel . A tak uslyšev Achab , že by umřel Nábot , vstal , aby šel do vinice Nábota Jezreelského , a aby ji ujal . Tedy stala se řeč Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému , řkoucí : Vstana , vyjdi vstříc Achabovi králi Izraelskému , kterýž bydlí v Samaří , a hle , jest na vinici Nábotově , do níž všel , aby ji ujal . A mluviti budeš k němu těmito slovy : Takto praví Hospodin : Zdaliž jsi nezabil , ano sobě i nepřivlastnil ? Mluv tedy k němu , řka : Takto praví Hospodin : Proto že lízali psi krev Nábotovu , i tvou krev také lízati budou . I řekl Achab Eliášovi : Což jsi mne našel , nepříteli můj ? Kterýž odpověděl : Našel , nebo jsi prodal se , abys činil to , což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým . Aj , já uvedu na tebe zlé , a odejmu potomky tvé , a vypléním z domu Achabova močícího na stěnu , i zajatého i zanechaného v Izraeli . A učiním s domem tvým jako s domem Jeroboáma syna Nebatova , a jako s domem Bázy syna Achiášova , pro zdráždění , kterýmž jsi mne popudil , a že jsi k hřešení přivodil Izraele . Ano i proti Jezábel mluvil Hospodin , řka : Psi žráti budou Jezábel mezi zdmi Jezreelskými . Toho , kdož umře z domu Achabova v městě , psi žráti budou , a kdož umře na poli , ptáci nebeští jísti budou . Nebo nebylo podobného Achabovi , kterýž by se prodal , aby činil to , což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým , proto že ho ponoukala Jezábel žena jeho . Dopouštěl se zajisté věcí velmi ohavných , následuje modl vedlé všeho toho , čehož se dopouštěli Amorejští , kteréž vyplénil Hospodin od tváři synů Izraelských . I stalo se , když uslyšel Achab slova tato , že roztrhl roucho své , a vzav žíni na tělo své , postil se a léhal na pytli , a chodil krotce . Tedy stala se řeč Hospodinova k Eliášovi Tesbitskému , řkoucí : Viděl-lis , jak se ponížil Achab před tváří mou ? Poněvadž se tak ponížil před tváří mou , neuvedu toho zlého za dnů jeho , ale za dnů syna jeho uvedu to zlé na dům jeho . Nebylo pak za tři léta války mezi Syrskými a Izraelskými . I stalo se léta třetího , přijel Jozafat král Judský k králi Izraelskému . Mluvil pak byl král Izraelský služebníkům svým : Víte-li , že naše bylo Rámot Galád , a my zanedbáváme vzíti ho zase z moci krále Syrského ? Pročež řekl Jozafatovi : Potáhneš-li se mnou na vojnu proti Rámot Galád ? Odpověděl Jozafat králi Izraelskému : Jako jsem já , tak jsi ty , jako lid můj , tak lid tvůj , jako koni moji , tak koni tvoji . Řekl také Jozafat králi Izraelskému : Vzeptej se dnes medle na slovo Hospodinovo . I shromáždil král Izraelský proroků okolo čtyř set mužů a řekl jim : Mám-li táhnouti na vojnu proti Rámot Galád , či tak nechati ? I řekli : Táhni , nebo dá je Pán v ruku krále . Tedy řekl Jozafat : Což není zde již žádného proroka Hospodinova , abychom se ho zeptali ? Na to řekl král Izraelský Jozafatovi : Ještěť jest muž jeden , skrze něhož bychom se mohli poraditi s Hospodinem , ale já ho nenávidím , proto že mi dobrého neprorokuje , než zlé , Micheáš syn Jemlův . Ale Jozafat řekl : Nechť tak nemluví král . Protož povolav král Izraelský komorníka jednoho , řekl : Přiveď sem rychle Micheáše syna Jemlova . ( Mezi tím král Izraelský a Jozafat král Judský , jeden každý na stolici své , odění jsouce rouchem , seděli v placu u vrat brány Samařské , a všickni proroci prorokovali před nimi . Sedechiáš pak syn Kenanův udělal sobě byl rohy železné a řekl : Takto praví Hospodin : Těmito trkati budeš Syrské , dokudž nepohubíš jich . Takž podobně i jiní všickni proroci prorokovali , řkouce : Jeď do Rámot Galád , a šťastněť se povede ; nebo dá je Hospodin v ruku královu . ) V tom posel ten , kterýž šel , aby zavolal Micheáše , mluvil jemu , řka : Aj , nyní slova proroků jedněmi ústy předpovídají dobré věci králi . Medle , buď řeč tvá jako řeč kterého z nich , a mluv dobré věci . Tedy řekl Micheáš : Živť jest Hospodin , že což mi koli řekne Hospodin , to mluviti budu . A když přišel k králi , řekl jemu král : Micheáši , máme-li jeti na vojnu proti Rámot Galád , či tak nechati ? Kterýž řekl jemu : Jeď a šťastněť se povede , nebo dá je Hospodin v ruku krále . I řekl jemu král : I kolikrátž tě mám přísahou zavazovati , abys mi nemluvil než pravdu ve jménu Hospodinovu ? Protož řekl : Viděl jsem všecken lid Izraelský rozptýlený po horách jako ovce , kteréž nemají pastýře ; nebo řekl Hospodin : Nemají pána tito , navrať se jeden každý do domu svého v pokoji . I řekl král Izraelský Jozafatovi : Zdaližť jsem neřekl , že mi nebude prorokovati dobrého , ale zlé ? Řekl dále : Z té příčiny slyš slovo Hospodinovo : Viděl jsem Hospodina sedícího na stolici své , a všecko vojsko nebeské stojící po pravici jeho i po levici jeho . I řekl Hospodin : Kdo oklamá Achaba , aby vytáhl a padl u Rámot Galád ? A když pravil ten toto , a jiný pravil jiné , Tožť vyšel jakýsi duch , a postaviv se před Hospodinem , řekl : Já ho oklamám . Hospodin pak řekl jemu : Jakým způsobem ? Odpověděl : Vyjdu a budu duchem lživým v ústech všech proroků jeho . Kterýžto řekl : Oklamáš a dovedeš toho ; vyjdiž a učiň tak . Protož , aj , jižtě dal Hospodin ducha lživého v ústa všech proroků tvých těchto , ješto však Hospodin mluvil zlé proti tobě . Tedy přistoupiv Sedechiáš syn Kenanův , dal Micheášovi poliček a řekl : Kudyže odšel duch Hospodinův ode mne , aby mluvil tobě ? Odpověděl Micheáš : Aj , uzříš v ten den , když vejdeš do nejtajnějšího pokoje , abys se skryl . I řekl král Izraelský : Jmi Micheáše , a doveď ho k Amonovi knížeti města , a k Joasovi synu královu . A řekneš : Takto praví král : Dejte tohoto do žaláře , a dávejte mu jísti maličko chleba a maličko vody , dokudž se nenavrátím v pokoji . Ale Micheáš řekl : Jestliže ty se navrátíš v pokoji , tedyť nemluvil skrze mne Hospodin . Přes to řekl : Slyštež to všickni lidé ! A tak táhl král Izraelský , a Jozafat král Judský proti Rámot Galád . I řekl král Izraelský Jozafatovi : Změním já se , když půjdu k bitvě , ale ty oblec se v roucho své . I změnil se král Izraelský a jel k bitvě . Král pak Syrský přikázal třidcíti dvěma svým hejtmanům nad vozy , a řekl : Nebojujte proti malému ani proti velikému , než proti samému králi Izraelskému . I stalo se , když uzřeli hejtmané nad vozy Jozafata , řekli : Jistě král Izraelský jest . I obrátili se proti němu , aby bojovali . Tedy zkřikl Jozafat . V tom když uzřeli hejtmané nad vozy , že on není král Izraelský , obrátili se od něho . Muž pak jeden střelil z lučiště náhodou , a postřelil krále Izraelského , kdež se pancíř spojuje . Pročež řekl vozkovi svému : Obrať se a vyvez mne z vojska , nebo jsem nemocen . I rozmohla se bitva v ten den . Král pak stál na voze proti Syrským ; potom umřel u večer , a tekla krev z rány do vozu . I volal biřic po vojště , když již slunce zapadlo , řka : Jeden každý do města svého , a jeden každý do země své navrať se . Umřel tedy král a dovezen jest do Samaří , i pochovali ho v Samaří . A když pohřížen byl vůz v rybníku Samařském , střebali psi krev jeho , též když umývali zbroj jeho , vedlé řeči Hospodinovy , kterouž byl mluvil . Jiné pak věci Achabovy , a cožkoli činil , i jaký dům z kostí slonových vystavěl , i všecka města , kteráž vzdělal , o tom zapsáno jest v knize o králích Izraelských . A tak usnul Achab s otci svými , a kraloval Ochoziáš syn jeho místo něho . Jozafat pak syn Azy počal kralovati nad Judou léta čtvrtého Achaba , krále Izraelského . A byl Jozafat ve třidcíti pěti letech , když počal kralovati , a dvadceti pět let kraloval nad Jeruzalémem , jehož matky jméno bylo Azuba , dcera Silchi . I chodil po vší cestě Azy otce svého , aniž se od ní uchýlil , čině , což dobrého bylo před oblíčejem Hospodinovým . Toliko poněvadž výsostí nezkazili , ještě lid obětoval a kadil na těch výsostech . Všel také v pokoj král Jozafat s králem Izraelským . Jiné pak věci Jozafatovy , i síla jeho , kterouž prokazoval a kterouž bojoval , zapsány jsou v knize o králích Judských . Ten ostatky ohyzdných sodomářů , kteříž ještě pozůstali za dnů Azy otce jeho , vyplénil z země . Tehdáž nebylo žádného krále v zemi Idumejské , hejtmana měli místo krále . I nadělal Jozafat lodí mořských , aby jeli do Ofir pro zlato . Ale nejeli , nebo polámaly se lodí v Aziongaber . Řekl byl také Ochoziáš syn Achabův Jozafatovi : Nechť jedou služebníci moji s služebníky tvými na lodech . Ale Jozafat nechtěl . I usnul Jozafat s otci svými , a pochován jest s otci svými v městě Davida otce svého ; kraloval pak Joram syn jeho místo něho . Ochoziáš syn Achabův počal kralovati nad Izraelem v Samaří , léta sedmnáctého Jozafata krále Judského , a kraloval nad Izraelem dvě létě . Nebo činil zlé věci před oblíčejem Hospodinovým , a chodil po cestě otce svého a po cestě matky své , i po cestě Jeroboáma syna Nebatova , kterýž přivodil k hřešení lid Izraelský . Sloužil také Bálovi a klaněl se jemu , čímž popudil k hněvu Hospodina Boha Izraelského vedlé toho všeho , což činil otec jeho .