GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:12urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:12V tom zprotivil se Moáb Izraelovi po smrti Achabově . A Ochoziáš spadl skrze mříži paláce svého letního , kterýž byl v Samaří , a stonal . I poslal posly , řka jim : Jděte , pilně se ptejte Belzebuba , boha Akaron , povstanu-li z nemoci této ? Ale anděl Hospodinův řekl Eliášovi Tesbitskému : Vstana , jdi vstříc poslům krále Samařského a mluv k nim : Zdali není Boha v Izraeli , že jdete dotazovati se Belzebuba , boha Akaron ? Protož takto praví Hospodin : S ložce , na kterémžs se složil , nesejdeš , ale jistotně umřeš . I odšel Eliáš . A když se navrátili poslové k němu , řekl jim : Pročež jste se zase vrátili ? Odpověděli jemu : Muž nějaký vyšel nám v cestu a řekl nám : Jděte , navraťte se k králi , kterýž vás poslal , a rcete jemu : Takto praví Hospodin : Zdali není Boha v Izraeli , že ty posíláš tázati se Belzebuba , boha Akaron ? Protož s ložce , na kterémžs se složil , nesejdeš , ale jistotně umřeš . I řekl jim : Jaký jest způsob muže toho , kterýž vám vstříc vyšel a mluvil vám ty řeči ? Kteříž odpověděli jemu : Jest člověk chlupatý , a pasem koženým přepásán na bedrách svých . Tedy řekl : Eliáš Tesbitský jest . Protož poslal pro něj padesátníka s padesáti jeho . Kterýž šel k němu , a aj , seděl na vrchu hory . I řekl jemu : Muži Boží , král rozkázal , abys sstoupil dolů . Odpovídaje Eliáš , řekl padesátníku : Jestliže jsem muž Boží , nechť sstoupí oheň s nebe , a sžíře tě i tvých padesát . A tak sstoupil oheň s nebe , a sežral jej i padesát jeho . Opět poslal k němu král padesátníka jiného s padesáti jeho . Kterýž mluvil a řekl jemu : Muži Boží , takto rozkázal král : Rychle sstup dolů . I odpověděl Eliáš a řekl jim : Jestliže jsem muž Boží , nechť sstoupí oheň s nebe , a sžíře tě i tvých padesát . A tak sstoupil oheň Boží s nebe , a sežral jej i padesát jeho . Ještě poslal padesátníka třetího s padesáti jeho . Pročež vstoupiv , přišel ten třetí padesátník , a klekl na kolena svá před Eliášem , a prose ho pokorně , řekl jemu : Muži Boží , prosím , nechť jest drahá duše má i duše služebníků tvých padesáti těchto před očima tvýma . Aj , oheň sstoupiv s nebe , sežral dva první padesátníky s padesáti jejich , ale nyní nechť jest drahá duše má před očima tvýma . Řekl pak anděl Hospodinův Eliášovi : Sstup s ním , neboj se nic tváři jeho . Tedy vstav , šel s ním k králi . A mluvil jemu : Takto praví Hospodin : Proto že jsi poslal posly tázati se Belzebuba , boha Akaron , ( jako by nebylo Boha v Izraeli , abys se tázal slova jeho ) , protož s ložce , na kterémžs se složil , nesejdeš , ale jistotně umřeš . I umřel podlé řeči Hospodinovy , kterouž mluvil Eliáš , a kraloval Joram místo něho léta druhého Jehorama syna Jozafatova , krále Judského ; nebo on neměl syna . O jiných pak věcech Ochoziášových , kteréž činil , zapsáno jest v knize o králích Izraelských . Stalo se potom , když měl již vzíti Hospodin Eliáše u vichru do nebe , že vyšel Eliáš s Elizeem z Galgala . I řekl Eliáš Elizeovi : Medle , poseď tuto , nebo Hospodin poslal mne až do Bethel . Jemuž řekl Elizeus : Živť jest Hospodin , a živať jest duše tvá , žeť se tebe nespustím . I přišli do Bethel . Tedy vyšli synové proročtí , kteříž byli v Bethel , k Elizeovi a řekli jemu : Víš-liž , že dnes Hospodin vezme pána tvého od tebe ? Kterýž odpověděl : A já vím , mlčte . Opět řekl jemu Eliáš : Elizee , medle poseď tuto , nebo Hospodin poslal mne do Jericha . Kterýž odpověděl : Živť jest Hospodin , a živať jest duše tvá , žeť se tebe nespustím . I přišli do Jericha . Přistoupivše pak synové proročtí , kteříž byli v Jerichu , k Elizeovi , řekli jemu : Víš-liž , že dnes vezme Hospodin pána tvého od tebe ? I řekl : A já vím , mlčte . Řekl mu ještě Eliáš : Poseď medle tuto , nebo Hospodin poslal mne k Jordánu . Kterýž odpověděl : Živť jest Hospodin , a živať jest duše tvá , žeť se tebe nespustím . Šli tedy oba . Padesáte pak mužů z synů prorockých šli , a postavili se naproti zdaleka , ale oni oba zastavili se u Jordánu . A vzav Eliáš plášť svůj , svinul jej a udeřil na vodu . I rozdělila se sem i tam , tak že přešli oba po suše . V tom když přešli , řekl Eliáš Elizeovi : Žádej sobě , co chceš , prvé než vzat budu od tebe . I řekl Elizeus : Nechť jest , prosím , dvojnásobní díl ducha tvého na mně . Jemuž řekl : Nesnadnés věci požádal , a však jestliže uzříš mne , když budu vzat od tebe , staneť se tak ; pakli nic , nestane se . Takž stalo se , že když předce jdouce , rozmlouvali , aj , vůz ohnivý a koni ohniví rozdělili je na různo . I vstoupil Eliáš u vichru do nebe . To vida Elizeus , volal : Otče můj , otče můj ! Vozové Izraelští i jezdci jeho ! A neviděl ho více . Potom uchopiv roucho své , roztrhl je na dva kusy . A zdvih plášť Eliášův , kterýž byl spadl s něho , navrátil se a stál na břehu Jordánském . Tedy vzav plášť Eliášův , kterýž byl spadl s něho , udeřil na vodu a řekl : Kdež jest Hospodin Bůh Eliášův i on sám ? A udeřil , pravím , na vodu , kteráž rozstoupila se sem i tam . I přešel Elizeus . Což vidouce synové proročtí z Jericha , naproti stojíce , řekli : Odpočinul duch Eliášův na Elizeovi . I šli proti němu a poklonili se mu až k zemi . A řekli jemu : Aj , nyní jest s služebníky tvými padesáte mužů silných , medle nechť jdou a hledají pána tvého . Snad ho zanesl duch Hospodinův , a povrhl jej na některé hoře aneb v některém údolí . Kterýž řekl : Neposílejte . Ale když na něj vždy dotírali , tak že mu to obtížné bylo , řekl : Pošlete . I poslali padesáte mužů , a hledajíce za tři dni , nenalezli ho . A když se k němu navrátili , ( on pak bydlil v Jerichu ) , řekl jim : Zdaliž jsem vám neřekl : Nechoďte ? Muži pak města toho řekli Elizeovi : Hle , nyní byt v městě tomto jest výborný , jakož , pane můj , vidíš , ale vody jsou zlé a země neúrodná . Tedy řekl : Přineste mi nádobu novou , a dejte do ní soli . I přinesli mu . A vyšed k pramenu těch vod , vsypal tam sůl a řekl : Takto praví Hospodin : Uzdravuji vody tyto ; nebudeť více odtud smrti , ani nedochůdčete . A tak uzdraveny jsou ty vody až do dnešního dne , vedlé řeči Elizeovy , kterouž byl mluvil . Potom šel odtud do Bethel . A když šel cestou , pacholata malá vyšedše z města , posmívali se jemu , říkajíce : Jdi lysý , jdi lysý ! Kterýž ohlédna se , uzřel je a zlořečil jim ve jménu Hospodinovu . Protož vyskočivše dvě nedvědice z lesa , roztrhaly z nich čtyřidcatero a dvé dětí . I šel odtud na horu Karmel , odkudž navrátil se do Samaří . Joram pak syn Achabův počal kralovati nad Izraelem v Samaří léta osmnáctého Jozafata krále Judského , a kraloval dvanácte let . A činil to , což jest zlého před očima Hospodinovýma , ač ne tak jako otec jeho a jako matka jeho ; nebo odjal modly Bál , kterýchž byl nadělal otec jeho . A však v hříších Jeroboáma syna Nebatova , kterýž k hřešení přivodil Izraele , vždy vězel , a neodstoupil od nich . Mésa pak král Moábský měl hojnost dobytka , a dával králi Izraelskému sto tisíc beranů , a sto tisíc skopců i s vlnou . I stalo se , když umřel Achab , že se zprotivil král Moábský králi Izraelskému . Tedy vytáhl v ten čas král Joram z Samaří , a sečtl všecken Izrael . A když táhl , poslal k Jozafatovi králi Judskému , aby mu řekli : Král Moábský zprotivil mi se . Potáhneš-li se mnou proti Moábovi na vojnu ? Odpověděl : Potáhnu . Jako jsem já , tak jsi ty , jako lid můj , tak lid tvůj , jakž koni moji , tak koni tvoji . Zatím řekl : Kterouž pak cestou potáhneme ? Odpověděl : Cestou pouště Idumejské . A tak vytáhl král Izraelský a král Judský i král Idumejský . A když objížděli cestou za sedm dní , nedostávalo se vody vojsku a hovadům jejich , kteráž měli s sebou . I řekl král Izraelský : Ach , běda ! Nebo povolal Hospodin tří králů těchto , aby je vydal v ruku Moábovu . Ale Jozafat řekl : Není-liž zde proroka Hospodinova , abychom se otázali Hospodina skrze něho ? Odpovídaje pak jeden z služebníků krále Izraelského , řekl : Jestiť zde Elizeus syn Safatův , kterýž líval vodu na ruce Eliášovy . Tedy řekl Jozafat : U tohoť jest slovo Hospodinovo . I šli k němu , král Izraelský a Jozafat , i král Idumejský . I řekl Elizeus králi Izraelskému : Co mně do tebe ? Jdi k prorokům otce svého a k prorokům matky své . Řekl jemu král Izraelský : Nikoli , nebo povolal Hospodin tří králů těchto , aby je vydal v ruku Moábovu . K tomu řekl Elizeus : Živť jest Hospodin zástupů , před jehož oblíčejem stojím , bychť sobě nevážil Jozafata krále Judského , nepohleděl bych na tě , ani popatřil . Ale nyní přiveďte mi toho , kterýž by uměl hráti na harfu . A když on hral , byla nad ním ruka Hospodinova . I řekl : Takto praví Hospodin : Nadělej v tomto potoku množství dolů . Nebo toto dí Hospodin : Neuzříte větru , aniž uzříte přívalu , však potok tento naplněn bude vodou , tak že píti budete i vy i množství vaše , i hovada vaše . A i to málo jest před oblíčejem Hospodinovým , nebo i Moábské dá v ruku vaši . A zkazíte všeliké město hrazené , i všeliké město výborné , též všecko stromoví dobré zporážíte , a všecky studnice vod zasypete , a všeliké pole dobré kamením přiházíte . I stalo se ráno , když obětována bývá obět suchá , a aj , vody přicházely cestou od strany Idumejské , a naplněna jest země vodami . Všecken pak Moáb uslyšev , že by vytáhli králové , aby bojovali proti nim , svolali se všickni , od toho , kterýž se pasem opásati může , a výše , a postavili se na pomezí . Potom ráno vstavše , když slunce vzešlo nad těmi vodami , uzřeli Moábští naproti ty vody rdějící se jako krev . A řekli : Krev jest . Jistě žeť jsou se pohubili ti králové , a zabil jeden každý bližního svého ; protož nyní k loupežem , ó Moábští ! A přišli až k ležení Izraelskému . Tedy povstavše Izraelští , porazili Moábské , kteříž utíkali před nimi , a oni porazili je porážkou velikou , také i v jejich krajině . Nebo města jejich zbořili , a na všeliké pole výborné házejíce jeden každý kamením svým , naplnili je , i všecky studnice vod zasypali , a všecko stromoví dobré zporáželi , tak že toliko nechali u Kirchareset zdi jeho . Protož shlukše se prakovníci , dobývali ho . A vida král Moábský , že jsou mu silní bojovníci ti , vzal s sebou sedm set mužů bojovných , chtě se probiti skrze vojska krále Idumejského . Ale nemohli . Pročež jav syna jeho prvorozeného , kterýž měl kralovati místo něho , obětoval jej v obět zápalnou na zdi . I stalo se rozhněvání veliké proti Izraelovi ; protož odtrhše od něho , navrátili se do země své . Tedy žena jedna z manželek synů prorockých volala k Elizeovi , řkuci : Služebník tvůj , muž můj , umřel , ty pak víš , že služebník tvůj bál se Hospodina . A teď věřitel přišel , aby vzal dva syny mé sobě za služebníky . Řekl jí Elizeus : Což chceš , ať učiním ? Oznam mi , co máš v domě ? Ona řekla : Nemáť služebnice tvá nic v domě , jediné báni oleje . I řekl : Jdi , vyžádej sobě nádob vně ode všech sousedů svých , nádob prázdných tím více . A vejda , zavři za sebou dvéře i za syny svými , a nalévej do všech těch nádob , a kteráž bude plná , rozkážeš ji odstaviti . A tak odešla od něho a zavřela dvéře za sebou a za syny svými . Oni podávali jí , a ona nalévala . I stalo se , že když naplnila ty nádoby , řekla synu svému : Podej mi ještě nádoby . Kterýž odpověděl : Již není více nádob . I přestal olej . Tedy ona přišedši , oznámila to muži Božímu . On pak řekl : Jdi , prodej ten olej , a spokoj věřitele svého , ty pak s syny svými budeš se živiti z ostatku . Potom stalo se některého času , že šel Elizeus skrze Sunem , kdež byla jedna žena vzácná , kteráž ho pozdržela , aby jedl u ní . A od toho času chodívaje tudy , stavoval se tam , a jídal chléb . Nebo řekla byla muži svému : Aj , nyní vím , že ten muž Boží svatý jest , kterýž často tudyto chodívá . Medle , udělejme pokojík malý , a postavme tam jemu ložce , stůl , stolici a svícen , aby , když by koli k nám přišel , obrátil se tam . Některého tedy času přišel tam , a všed do toho pokojíku , odpočinul tu . I řekl Gézi služebníku svému : Zavolej té Sunamitské . Kterýž zavolal jí . I postavila se před ním . Přitom řekl jemu : Rci jí nyní : Hle , pečuješ a staráš se o nás všelijak . Co chceš , ať učiním ? Máš-li jakou potřebu před králem aneb před hejtmanem vojska ? Kteráž řekla : U prostřed lidu svého bydlím . Řekl on : Což tedy mám pro ni učiniti ? Odpověděl Gézi : Hle , syna nemá , a muž její starý jest . Protož řekl : Zavolej jí . Takž jí zavolal , a ona stála u dveří . I řekl : V času jistém vedlé času života chovati budeš syna . Řekla ona : Nechtěj , pane můj , muži Boží , nechtěj se posmívati služebnici své . Zatím počala žena a porodila syna v času jistém vedlé času života , kterýž předpověděl jí Elizeus . I rostlo dítě . Stalo se pak některého času , že vyšedši k otci svému k žencům , Řeklo otci svému : Hlava má , hlava má ! I řekl služebníku : Dones jej k matce jeho . Kterýž když ho vzal a přinesl k matce jeho , seděl na klíně jejím až do poledne a umřel . Tedy ona vstoupivši , položila jej na ložce muže Božího , a zavřevši ho , vyšla . Potom zavolala muže svého a řekla : Medle , pošli mi jednoho z služebníků a jednu oslici , ať doběhnu až k muži Božímu , a zase se navrátím . Kterýž řekl : Proč chceš jíti k němu ? Dnes není novměsíce , ani sobota . Odpověděla ona : Měj o to pokoj . Osedlavši tedy oslici , řekla služebníku svému : Pobádej a běž , a nemeškej se pro mne v jízdě , leč bych rozkázala tobě . A tak jela , až přijela k muži Božímu na horu Karmel . A když ji uzřel muž Boží zdaleka , řekl Gézi služebníku svému : Hle , Sunamitská tamto . Protož nyní běž jí v cestu a rci jí : Dobře-li se máš ? Dobře-li se má muž tvůj ? Dobře-li se má syn ? Ona řekla : Dobře . V tom přišla k muži Božímu na horu , a chopila se noh jeho . I přistoupil Gézi , aby ji odehnal . Ale muž Boží řekl : Nechej jí ; nebo v hořkosti jest duše její , a Hospodin zatajil to přede mnou , aniž mi oznámil . Ona pak řekla : Zdaliž jsem žádala syna od pána mého ? Zdaliž jsem neřekla , abys mne nešálil ? Tedy řekl k Gézi : Přepaš bedra svá , a vezmi hůl mou v ruku svou a jdi . Jestliže potkáš koho , nepozdravuj ho , a jestliže tě kdo pozdraví , neodpovídej jemu , a přijda , polož hůl mou na tvář dítěte . I řekla matka dítěte : Živť jest Hospodin a živať jest duše tvá , žeť se tebe nespustím . Protož vstav , bral se za ní . Gézi pak byl předšel je , a položil hůl na tvář dítěte , ale nebylo hlasu , ani čitelnosti . Pročež vracuje se jemu vstříc , pověděl mu , řka : Neprobudilo se dítě . Všel tedy Elizeus do domu , a aj , dítě mrtvé leželo na ložci jeho . A když všel tam , zavřel dvéře před oběma , a modlil se Hospodinu . Zatím vstoupiv na lože , zpolehl na dítě , vloživ ústa svá na ústa jeho , a oči své na oči jeho , a ruce své na ruce jeho , a rozprostřel se nad ním . I zahřelo se tělo dítěte . A odvrátiv se , procházel se po domě jednak sem jednak tam ; potom vstoupiv , rozprostřel se opět nad ním . I kýchalo dítě až do sedmikrát , a otevřelo to dítě oči své . Tedy zavolav Gézi , řekl : Zavolej Sunamitské . I zavolal jí . A když přišla k němu , řekl jí : Vezmiž syna svého . Kteráž jakž vešla , padla k nohám jeho a poklonila se k zemi . I vzala syna svého a vyšla . Potom Elizeus navrátil se do Galgala . Byl pak hlad v té zemi , a synové proročtí seděli před ním . I řekl mládenci svému : Přistav hrnec veliký , a navař kaše synům prorockým . Protož vyšel jeden na pole , aby nasbíral zelin , a nalezl rév polní , a nasbíral z něho tykví polních plnou sukni svou , a přišed , skrájel to do hrnce , aby navařil kaše ; nebo neznali toho . I vylili mužům těm , aby jedli . Stalo se pak , když jedli tu kaši , že zkřikli a řekli : Smrt v hrnci , muži Boží ! A nemohli jísti . Kterýžto řekl : Vezměte mouky . Kteréž nasypav do hrnce , rozkázal vyliti lidu . I jedli , aniž co zlého bylo v hrnci . V tom muž přišel z Balsalisa , kterýž přinesl muži Božímu chleby z prvotin , totiž dvadceti chlebů ječných , a klasů nových nevymnutých . I řekl : Dej lidu , ať jedí . Odpověděl služebník jeho : Což to mám předložiti sto mužům ? Opět řekl : Dej lidu , ať pojedí . Nebo tak praví Hospodin : Jísti budou , a ještě zůstane . A tak předložil jim , i jedli , a zůstalo ještě vedlé řeči Hospodinovy . Náman hejtman vojska krále Syrského , jsa muž veliký u pána svého , a osoba vzácná , skrze něho zajisté dal Hospodin vysvobození zemi Syrské , ten , pravím , muž tak udatný byl malomocný . Byli pak vyšli z země Syrské lotříkové , kteříž zajali z země Izraelské děvečku malou , a ta sloužila manželce Námanově . Kteráž řekla paní své : Ó by pán můj dostal se k proroku , kterýž jest v Samaří , tedy on by ho uzdravil od malomocenství jeho . A on všed , oznámil pánu svému , řka : Takto a takto pravila děvečka , kteráž jest z země Izraelské . Tedy řekl král Syrský : Jdi , vyprav se , a já pošli list králi Izraelskému . A odcházeje , vzal s sebou deset centnéřů stříbra a šest tisíců zlatých , nad to desatero roucho proměnné . I přinesl list králi Izraelskému v tato slova : Hned , jakž tě dojde list tento , aj , poslal jsem k tobě Námana služebníka svého , abys ho uzdravil od malomocenství jeho . I stalo se , že když přečetl král Izraelský ten list , roztrhl roucho své a řekl : Zdali jsem já Bohem , abych mohl umrtviti a obživiti , že tento poslal ke mně , abych uzdravil muže od malomocenství jeho ? Nýbrž posuďte , prosím , a pohleďte , že příčiny hledá proti mně . A když uslyšel Elizeus muž Boží , že roztrhl král Izraelský roucho své , poslal k králi , řka : Proč jsi roztrhl roucho své ? Nechť nyní přijde ke mně a zvíť , že jest prorok v Izraeli . A tak přibral se Náman s jízdou svou a s vozy svými , a stál u dveří domu Elizeova . Poslal pak k němu Elizeus posla , řka : Jdi a umej se sedmkrát v Jordáně , a uzdraveno bude tělo tvé , a čist budeš . Tedy rozhněvav se Náman , bral se odtud a mluvil : Hle , řekl jsem u sebe , že jistotně vyjde , a stoje , vzývati bude jméno Hospodina Boha svého , a vznášeje ruku svou nad místem neduživým , tak uzdraví malomocenství mé . Zdali nejsou lepší Abana a Farfar , řeky Damašské , nad všecky vody Izraelské ? Zdaliž bych se nemohl v nich zmýti , abych čist byl ? A obrátiv se , jel s hněvem . Ale přistoupivše služebníci jeho , mluvili k němu a řekli : Otče můj , jakkoli velikou věc prorok ten rozkázal by tobě , což bys neměl učiniti toho ? Čím tedy více , kdyžť řekl : Umej se , a budeš čist . A protož sstoupiv , pohřížil se v Jordáně sedmkrát vedlé řeči muže Božího . I učiněno jest tělo jeho jako tělo dítěte malého , a očištěn jest . A hned navrátil se k muži Božímu se vším komonstvem svým , a přišed , stál před ním a řekl : Aj , již jsem poznal , žeť není Boha na vší zemi , jediné v Izraeli . Protož nyní vezmi , prosím , dary tyto od služebníka svého . On pak řekl : Živť jest Hospodin , před jehož oblíčejem stojím , žeť nic nevezmu . A ač ho nutil , aby vzal , však nikoli nechtěl . I řekl Náman : Tedy nic ? Ale nechť jest dáno , prosím , mně služebníku tvému břímě země na dva mezky ; neboť nebude více obětovati služebník tvůj zápalů aneb obětí bohům cizím , ale Hospodinu . V této však věci odpusť Hospodin služebníku tvému : Když vchází pán můj do chrámu Remmon , aby se tam modlil , a on podpírá se na mou ruku , že i já skláním se v chrámě Remmon . Toho sklánění mého v chrámě Remmon nechť neváží , prosím , Hospodin služebníku tvému při té věci . I řekl jemu : Jdi v pokoji . A když odjel od něho nedaleko , V tom řekl Gézi služebník Elizea muže Božího : Hle , nedopustil pán můj Námanovi Syrskému tomuto , aby dáti měl z ruky své to , což přivezl . Živť jest Hospodin , žeť poběhnu za ním , a vezmu něco od něho . Protož běžel Gézi za Námanem . A vida Náman běžícího za sebou , rychle skočil s vozu vstříc jemu a řekl : Dobře-li se děje ? A on odpověděl : Dobře . Pán můj poslal mne , aťbych řekl : Aj , teď nyní přišli ke mně dva mládenci s hory Efraim z synů prorockých ; dej jim medle centnéř stříbra a dvoje roucho proměnné . I řekl Náman : Raději vezmi dva centnéře . I přinutil ho . A svázav dva centnéře stříbra do dvou pytlů , a dvoje roucho proměnné , vložil to na dva pacholky své , kteříž nesli před ním . A když přišel na vrch , vzal to z rukou jejich , a složil v jednom domě , propustiv muže ty , kteřížto odešli . Sám pak všed , stál před pánem svým . I řekl mu Elizeus : Odkudžto , Gézi ? Odpověděl : Nechodil služebník tvůj nikam . Kterýž řekl jemu : Zdaliž srdce mé nebylo při tom , když obrátil se muž s vozu svého vstříc tobě ? Zdaliž čas byl bráti stříbro aneb roucho , aneb olivoví a vinice , aneb stáda a voly , neb služebníky aneb děvky ? Protož malomocenství Námanovo přichytí se tebe i semene tvého na věky . I vyšel od tváři jeho malomocný jako sníh . Řekli pak synové proročtí Elizeovi : Ej , teď místo toto , v němž bydlíme s tebou , jest nám těsné . Medle , nechť jdeme až k Jordánu , abychom vzali odtud jeden každý jedno dřevo , a uděláme sobě tu místo , v němž bychom bydlili . Jimž řekl : Jděte . I řekl jeden : Prosím , poď také s služebníky svými . Kterýž odpověděl : A já půjdu . Takž šel s nimi . A když přišli k Jordánu , sekali dříví . I stalo se , když jeden z nich podtínal dřevo , že sekera spadla mu do vody . Tedy zkřikl a řekl : Ach , pane můj , a ta ještě byla vypůjčená . Jemuž řekl muž Boží : Kamž jest upadla ? I ukázal mu to místo . Kterýž uťav dřevo , uvrhl je tam , a učinil , aby zplynula sekera . A řekl : Vezmi ji sobě . Kterýž vztáh ruku svou , vzal ji . Když pak král Syrský bojoval proti Izraelovi , a vešel v radu s služebníky svými , řka : Na tom a na tom místě položí se vojsko mé : Tedy poslal muž Boží k králi Izraelskému , řka : Viz , abys netáhl přes to místo , nebo tam Syrští jsou v zálohách . Protož posílal král Izraelský na to místo , o kterémž mu byl řekl muž Boží , a vystříhal ho , aby se ho šetřil a to nejednou ani dvakrát . A tak zkormoutil se v srdci svém král Syrský pro tu věc , a svolav služebníky své , řekl jim : Proč mi neoznámíte , kdo z našich králi Izraelskému donáší ? Jemuž řekl jeden z služebníků jeho : Nikoli , pane můj králi , ale Elizeus prorok , kterýž jest v Izraeli , oznamuje králi Izraelskému slova , kteráž ty mluvíš v nejtajnějším pokoji svém . Kterýž řekl : Jděte a vizte , kde jest , abych poslal a jal jej . I oznámeno jemu těmito slovy : Hle , jest v Dotain . Protož poslal tam koně a vozy a vojsko veliké . Kteříž přitáhše v noci , oblehli město . Vstav pak ráno služebník muže Božího , vyšel , a aj , vojsko obklíčilo město , koni i vozové . I řekl služebník ten jeho k němu : Ach , pane můj , což budeme dělati ? Kterýž odpověděl : Neboj se , nebo mnohem více jich s námi jest , než s nimi . I modlil se Elizeus a řekl : Ó Hospodine , otevři , prosím , oči jeho , aby viděl . A tak otevřel Hospodin oči služebníka toho , a viděl , a aj , hora ta plná koňů , a vozové ohniví okolo Elizea . A když nepřátelé táhli k němu , modlil se Elizeus Hospodinu a řekl : Poraz , prosím , národ tento slepotou . I porazil je slepotou vedlé řeči Elizeovy . V tom řekl jim Elizeus : Neníť to ta cesta , ani to město . Poďte za mnou , a dovedu vás k muži , kteréhož hledáte . Takž je vedl do Samaří . I stalo se , když vešli do Samaří , že řekl Elizeus : Ó Hospodine , otevři oči těchto , ať vidí . Tedy otevřel Hospodin oči jejich , a viděli , že jsou u prostřed Samaří . Řekl pak král Izraelský Elizeovi , když je uzřel : Mám-liž je zmordovati , otče můj ? Odpověděl on : Nemorduj . Zdaliž jsi je zjímal mečem svým a lučištěm svým , abys je zmordoval ? Dej jim chleba a vody , ať jedí a pijí , a navrátí se ku pánu svému . A tak připravil jim hojnost velikou , a když pojedli a napili se , propustil je . Oni pak navrátili se ku pánu svému , aniž kdy více potom lotříkové Syrští vskakovali do země Izraelské . Stalo se potom , že shromáždil Benadad král Syrský všecka vojska svá , a přitáh , oblehl Samaří . Pročež byl hlad veliký v Samaří ; nebo aj , tak dlouho obleženo bylo , až hlava oslová byla za osmdesáte stříbrných , a čtvrtý díl míry káb trusů holubích za pět stříbrných . I přihodilo se , když král Izraelský šel po zdi , žena jedna zvolala k němu , řkuci : Spomoz mi , pane můj králi . Kterýž řekl : Jestliť nespomůže Hospodin , odkud já mám pomoci tobě ? Zdali z humna aneb z presu ? Řekl jí ještě král : Cožtě pak ? Kteráž odpověděla : Žena tato řekla mi : Dej syna svého , abychom ho dnes snědly , zítra také sníme syna mého . I uvařily jsme syna mého , a snědly jsme jej . Potom druhého dne řekla jsem jí : Dej syna svého , abychom ho snědly . Ale ona skryla syna svého . A když uslyšel král slova ženy té , roztrhl roucha svá . ( Když pak on šel po zdi , viděl lid , an pytel byl na těle jeho zespod . ) Protož řekl král : Toto mi učiň Bůh a toto přidej , jestliže zůstane hlava Elizea syna Safatova na něm dnes . ( Elizeus pak seděl v domě svém , a starší s ním seděli . ) I poslal jednoho z přístojících svých , a prvé než přišel posel ten k němu , již byl řekl starším : Nevíte-liž , že poslal ten syn vražedlníkův , aby sťal hlavu mou ? Šetřtež , když by vcházel ten posel , zavřete dvéře a odstrčte jej ode dveří . Zdaliž i dusání noh pána jeho není za ním ? A když on ještě mluvil s nimi , hle , posel přicházel k němu , a řekl : Aj , toto zlé jest od Hospodina , což mám déle čekati na něj ? Řekl pak Elizeus : Slyšte slovo Hospodinovo . Toto praví Hospodin : O tomto času zítra míra mouky bělné bude za lot stříbra , a dvě míry ječmene za lot stříbra v bráně Samařské . I odpověděl muži Božímu jeden z knížat , na jehož ruku král zpoléhal , a řekl : Kdyby otevřel Hospodin průduchy nebeské , zdali by to býti mohlo ? Kterýž řekl : Aj , uzříš očima svýma , ale nebudeš jísti z toho . Byli pak u vrat brány čtyři muži malomocní , kteříž řekli jeden druhému : Co tu sedíme , až bychom zemříti musili ? Díme-li : Poďme do města , hlad jest v městě , i zemřeme tam ; pakli zde zůstaneme , také zemřeme . Protož nyní poďte , a utecme do vojska Syrských . Budou-li nás živiti , zůstaneme živi ; pakli nás zbijí , též zemřeme . Vstavše tedy v soumrak , aby šli k vojsku Syrských , přišli až k kraji ležení Syrského , a hle , nebylo tu žádného . Nebo Pán učinil to , aby slyšelo vojsko Syrské hřmot vozů a zvuk koňů , a tak hluk vojska velikého . I řekli jeden druhému : Hle , ze mzdy najal proti nám král Izraelský krále Hetejské a krále Egyptské , aby připadli na nás . A vstavše , utekli v soumrak a nechali tu stanů svých , a koňů svých i oslů svých , a ležení , tak jakž bylo , a utekli pro zachování života svého . Když tedy přišli malomocní ti na kraj ležení , všedše do jednoho stanu , jedli a pili , a pobravše v něm stříbro a zlato i roucha , odešli a schovali . Opět navrátivše se , vešli do jiného stanu a pobrali v něm , a odšedše , schovali . I řekli vespolek : Nedobře děláme . Den tento jest den dobrých novin , a my mlčíme . Budeme-li čekati až do svitání , postihne nás nepravost ; protož nyní poďte , vejdouce , oznamme to domu královskému . A přišedše , volali na branné města , a pověděli jim , řkouce : Přišli jsme do ležení Syrského , a aj , nebylo tam žádného , ani hlasu lidského , kromě koní přivázaných a oslů přivázaných , a stanů , jakž prvé byli . I volal ten na jiné branné , a ti ohlásili to po všem domě královském . Vstav tedy král v noci , řekl služebníkům svým : Povím vám nyní , co jsou nám udělali Syrští . Vědí , že jsme hladovití , protož vyšli z ležení , aby se skryli v poli , řkouce : Když vyjdou z města , zjímáme je živé a vejdeme do města . K tomu odpovídaje jeden z služebníků jeho , řekl : Nechť , prosím , vezmou pět koní z těch , kteříž pozůstali v městě . ( Hle , oniť jsou jako i všecko množství Izraelské , jenž zůstali v něm , hle , jsou jako všecko množství Izraelské , kteréž již hyne . ) Ty pošleme a přezvíme . A tak vzali dva koně vozní , kteréž poslal král za vojskem Syrským , řka : Jděte a vizte . I jeli za nimi až k Jordánu , a aj , po vší té cestě plno bylo šatů a nádob , kteréž metali od sebe Syrští , splašeni jsouce . Tedy navrátivše se poslové , oznámili to králi . Protož vyšed lid , vzebral ležení Syrské . A byla míra mouky bělné za lot , a dvě míry ječmene za lot vedlé řeči Hospodinovy . Král pak byl ustanovil to kníže , na jehož ruku zpoléhal , u brány . Kteréhož pošlapal lid v bráně , tak že umřel , vedlé řeči muže Božího , kterouž mluvil , když král k němu byl sešel . A stalo se tak , jakž mluvil muž Boží králi , řka : Dvě míry ječmene budou za lot stříbra , a míra mouky bělné za lot stříbra zítra o tomto času v bráně Samařské . K čemuž bylo odpovědělo kníže muži Božímu , a řeklo : Kdyby otevřel Hospodin průduchy nebeské , zdali by to podlé řeči této býti mohlo ? Jemuž on řekl : Aj , ty uzříš očima svýma , ale z toho jísti nebudeš . A tak se stalo jemu ; nebo pošlapal ho lid v bráně , tak že umřel . Mluvil pak Elizeus k ženě té , jejíhož byl syna vzkřísil , řka : Vstaň a jdi , ty i čeled tvá , a buď pohostinu , kdežkoli budeš moci byt míti ; nebo zavolal Hospodin hladu , a přijdeť na zemi za sedm let . Vstavši tedy žena , učinila vedlé řeči muže Božího , a odešla s čeledí svou , a bydlila pohostinu v zemi Filistinských sedm let . I stalo se , že když pominulo těch sedm let , navrátila se ta žena z země Filistinské , a šla , aby prosila krále za dům svůj a za pole své . Mezi tím král mluvil s Gézi , služebníkem muže Božího , řka : Vypravuj mi medle o všech věcech velikých , kteréž činil Elizeus . A když on vypravoval králi , kterak obživil mrtvého , aj žena , jejíhož syna vzkřísil , prosila krále za dům svůj a za pole své . I řekl Gézi : Pane můj králi , to jest ta žena , a tento syn její , kteréhož vzkřísil Elizeus . Tedy tázal se král ženy , kteráž vypravovala jemu . I poručil král komorníku jednomu , řka : Ať jsou navráceny všecky věci , kteréž byly její , i všecky užitky pole , ode dne , v němž opustila zemi , až po dnes . Potom přišel Elizeus do Damašku , král pak Syrský Benadad stonal . I oznámeno jemu těmito slovy : Přišel muž Boží sem . I řekl král Hazaelovi : Vezmi v ruce své dar , a jdi vstříc muži Božímu , a zeptej se Hospodina skrze něho , řka : Povstanu-li z nemoci této ? A tak šel Hazael vstříc jemu , vzav s sebou dar , a všeliké věci výborné Damašské , břemena na čtyřidcíti velbloudích , a přišed , stál před ním a řekl : Syn tvůj Benadad , král Syrský , poslal mne k tobě , řka : Povstanu-li z nemoci této ? Odpověděl mu Elizeus : Jdi , pověz jemu : Zajisté mohl bys živ zůstati . Ale Hospodin mi ukázal , že jistotně umře . V tom proměniv muž Boží tvář svou , ukázal se k němu neochotně a plakal . Jemuž řekl Hazael : Proč pán můj pláče ? Odpověděl : Proto že vím , co zlého ty učiníš synům Izraelským . Pevnosti jejich spálíš a mládence jejich zmorduješ mečem , a nemluvňátka jejich rozrážeti budeš , a těhotné jejich zroztínáš . I řekl Hazael : I což jest služebník tvůj pes , aby učiniti mohl věc tak velikou ? Odpověděl Elizeus : Ukázal tě mi Hospodin , že budeš králem Syrským . A odšed od Elizea , přišel ku pánu svému . Kterýž řekl jemu : Cožť řekl Elizeus ? Odpověděl : Pravil mi , že bys mohl živ zůstati . I stalo se nazejtří , že vzal koberec , a namočiv jej v vodě , prostřel jej na tvář jeho . I umřel , a kraloval Hazael místo něho . Léta pak pátého Jorama , syna Achabova krále Izraelského , a Jozafata krále Judského , počal kralovati Jehoram , syn Jozafatův král Judský . Ve dvou a třidcíti letech byl , když počal kralovati , a kraloval osm let v Jeruzalémě . A chodil po cestě králů Izraelských , tak jako činil dům Achabův ; nebo měl dceru Achabovu za manželku . Takž činil zlé věci před očima Hospodinovýma . Hospodin však nechtěl zahladiti Judy pro Davida služebníka svého , jakž mu byl zaslíbil , že dá jemu svíci i synům jeho po všecky dny . Ve dnech jeho odstoupil Edom od království Judského , a ustanovili nad sebou krále . Tou příčinou táhl Jehoram do Seir , i všickni vozové s ním . A vstav v noci , porazil Idumejské , kteříž jej byli obklíčili , i hejtmany vozů , a lid utekl do stanů svých . Však předce odstoupil Edom od království Judského až do tohoto dne . Takž odstoupilo i Lebno téhož času . O jiných pak věcech Jehoramových , a o všem , cožkoli činil , psáno jest v knize o králích Judských . I usnul Jehoram s otci svými , a pochován jest s otci svými v městě Davidově , kraloval pak Ochoziáš syn jeho místo něho . Léta dvanáctého Jorama syna Achabova , krále Izraelského , počal kralovati Ochoziáš syn Jehorama , krále Judského . Ve dvamecítma letech byl Ochoziáš , když počal kralovati , a kraloval jeden rok v Jeruzalémě . Jméno matky jeho bylo Atalia , dcera Amri krále Izraelského . A chodil cestou domu Achabova , čině , což jest zlého před očima Hospodinovýma , jako i dům Achabův , nebo byl zetěm domu Achabova . Pročež vycházel s Joramem synem Achabovým , na vojnu proti Hazaelovi králi Syrskému , do Rámot Galád ; ale porazili Syrští Jorama . A tak navrátil se král Joram , aby se hojil v Jezreel na rány , kterýmiž ho ranili Syrští v Ráma , když bojoval s Hazaelem králem Syrským . Ochoziáš pak syn Jehorama , krále Judského , přijel , aby navštívil Jorama syna Achabova v Jezreel ; nebo tam nemocen byl . Prorok pak Elizeus povolal jednoho z synů prorockých , a řekl jemu : Přepaš bedra svá , a vezmi tuto nádobku oleje do ruky své , a jdi do Rámot Galád . A když tam přijdeš , uzříš tam Jéhu , syna Jozafata syna Namsi . K němuž když přijdeš , vyvoláš ho z prostředku bratří jeho , a uvedeš ho do nejtajnějšího pokojíku . A vezma nádobku oleje , vyleješ na hlavu jeho a díš : Toto praví Hospodin : Pomazuji tebe za krále nad Izraelem . A hned otevra dvéře , utec a nemeškej se . I odšel mládenec ten služebník prorokův do Rámot Galád . A když přišel , aj , knížata vojska seděli . I řekl : Mámť něco povědíti , ó kníže . I řekl Jéhu : Komu ze všech nás ? Odpověděl : Tobě , ó kníže . Vyvstav tedy , všel do vnitřku . I vylil olej na hlavu jeho a řekl jemu : Toto praví Hospodin , Bůh Izraelský : Pomazuji tebe za krále nad lidem Hospodinovým , nad Izraelem . A zmorduješ dům Achaba pána svého ; neboť pomstím krve služebníků svých proroků , a krve všech služebníků Hospodinových z ruky Jezábel . A tak zahyne všecken dům Achabův , a vypléním z domu Achabova močícího na stěnu , a zajatého i zanechaného v Izraeli . Učiním zajisté domu Achabovu , jako domu Jeroboámovu syna Nebatova , a jako domu Bázy syna Achiášova . Jezábel pak sežerou psi na poli Jezreel , a nebude , kdo by ji pochoval . A rychle otevřev dvéře , utekl . A když Jéhu vyšel k služebníkům pána svého , řekl mu jeden : Dobře-li se děje ? Proč přišel ten blázen k tobě ? Odpověděl jim : Vy znáte člověka i řeč jeho . I řekli : Klamť jest , pověz nám medle . Kterýž řekl : Takto a takto mluvil mi , řka : Toto praví Hospodin : Pomazuji tě za krále nad Izraelem . Tedy rychle vzali jeden každý roucho své , a prostřeli pod něj na nejvyšším stupni , a troubíce v troubu , pravili : Kralujeť Jéhu . Zatím spuntoval se Jéhu syn Jozafata , syna Namsi , proti Joramovi , ( když Joram ostříhaje Rámot Galád spolu se vším Izraelem , před Hazaelem králem Syrským , Navrátil se byl Joram král , aby se hojil v Jezreel na rány , kterýmiž ho ranili Syrští , když bojoval proti Hazaelovi králi Syrskému ) . A řekl Jéhu : Vidí-li se vám , nechť nevychází žádný z města , kterýž by šel a oznámil to v Jezreel . I vsedl na vůz Jéhu a jel do Jezreel , nebo Joram ležel tam . Ochoziáš také král Judský přijel byl , aby navštívil Jorama . V tom strážný , kterýž stál na věži v Jezreel , když viděl houf Jéhu přicházející , řekl : Vidím jakýsi houf . I řekl Joram : Povolej jízdného , a pošli vstříc jim , aby se otázal : Jest-li pokoj ? I vyjel jízdný proti nim a řekl : Takto praví král : Jest-li pokoj ? Odpověděl Jéhu : Co tobě do pokoje ? Jeď za mnou . Protož oznámil to strážný , řka : Přijel posel až k nim , ale nevracuje se . Ještě poslal druhého jízdného . Kterýž přijel k nim a řekl : Takto praví král : Jest-li pokoj ? Odpověděl Jéhu : Co tobě do pokoje ? Jeď za mnou . Opět oznámil to strážný , řka : Přijel až k nim , ale nevrací se . Příjezd pak jest jako příjezd Jéhu syna Namsi ; nebo vztekle jede . Tedy řekl Joram : Zapřáhni . I zapřáhl k vozu jeho . Takž vyjel Joram král Izraelský a Ochoziáš král Judský , každý na voze svém , a vyjevše proti Jéhu , potkali se s ním na poli Nábota Jezreelského . I stalo se , když uzřel Joram Jéhu , že řekl : Jest-liž pokoj , Jéhu ? Odpověděl : Jaký pokoj , poněvadž ještě smilství Jezábel matky tvé a kouzelnictví její velmi mnohá trvají ? Pročež obrátiv se Joram , utíkal a řekl Ochoziášovi : Zrada , Ochoziáši ! Ale Jéhu pochytiv lučiště , postřelil Jorama mezi ramenem jeho , tak že střela pronikla srdce jeho . I padl na voze svém . Zatím řekl Jéhu Badakerovi , hejtmanu svému : Vezma , povrz jej na pole Nábota Jezreelského ; nebo pamatuješ , když jsme já a ty jeli spolu za Achabem otcem jeho , že Hospodin vynesl proti němu pohrůžku tuto , řka : Zajisté krve Nábotovy a krve synů jeho , kterouž jsem viděl včera , řekl Hospodin , pomstím na tobě na poli tomto . Hospodin to řekl , nyní tedy vezma , povrz jej na pole , vedlé řeči Hospodinovy . Ochoziáš pak král Judský uzřev to , utíkal cestou k domu zahradnímu . Ale honil ho Jéhu a řekl : I toho zabíte na voze jeho . Takž ho ranili , když vyjížděl k Guru , kteréž jest podlé Jibleam . I utekl do Mageddo a tam umřel . Kteréhož vloživše na vůz služebníci jeho , vezli jej do Jeruzaléma , a pochovali jej v hrobě jeho s otci jeho v městě Davidově . Léta jedenáctého Jorama syna Achabova počal kralovati Ochoziáš nad Judou . Potom Jéhu přijel do Jezreel . O čemž když uslyšela Jezábel , ulíčila tvář svou , a ozdobila hlavu svou , a vyhlédala z okna . A když Jéhu jel skrze bránu , řekla : Jest-li pokoj , ó Zamri , mordéři pána svého ? On pak pozdvih tváři své k oknu , řekl : Kdo drží se mnou , kdo ? I vyhlédli na něj dva či tři komorníci její . Jimž řekl : Svrzte ji . Kteřížto svrhli ji . I pokropena jest krví její stěna i koni ; a tak pošlapal ji . A když přijel , jedl a pil , a řekl : Pohleďte již na tu zlořečenou a pochovejte ji , nebť jest dcera královská . Protož odšedše , aby ji pochovali , nenalezli z ní než leb a nohy a dlaně rukou . A navrátivše se , pověděli jemu . Kterýž řekl : Slovo Hospodinovo jest , kteréž mluvil skrze služebníka svého , Eliáše Tesbitského , řka : Na poli Jezreel žráti budou psi tělo Jezábel . Budiž tedy tělo Jezábel na poli Jezreel , jako hnůj na svrchku pole , tak aby žádný neřekl : Tato jest Jezábel . Měl pak Achab sedmdesáte synů v Samaří . I napsal Jéhu list , a poslal jej do Samaří k knížatům Jezreelským , starším , a kteříž chovali syny Achabovy , s tímto poručením : Hned jakž vás dojde list tento , poněvadž u vás jsou synové pána vašeho , jsou i vozové u vás , i koni , i město hrazené a zbroj , Vybeřte nejlepšího a nejzpůsobnějšího z synů pána svého , a posaďte na stolici otce jeho , a bojujte za dům pána svého . Kteříž bojíce se náramně , pravili : Aj , dva králové neostáli před ním , a kterak my ostojíme ? A tak poslal ten , kterýž byl ustanoven nad domem , a kterýž ustanoven byl nad městem , i starší , a kteříž chovali syny Achabovy , k Jéhu , řkouce : Služebníci tvoji jsme , a všecko , což nám rozkážeš , učiníme . Neustanovíme žádného krále ; což se tobě dobře líbí , učiň . I napsal k nim list po druhé , řka : Jste-li moji a hlasu mého posloucháte-li , vezmouce hlavy všech synů pána svého , přiďte ke mně zítra o tomto času do Jezreel . ( Synů pak králových bylo sedmdesáte mužů u nejpřednějších v městě , kteříž chovali je . ) Tedy stalo se , jakž jich došel list ten , že zjímali syny královské , a zbili sedmdesáte mužů , a vkladše hlavy jejich do košů , poslali je k němu do Jezreel . A přišed posel , oznámil jemu , řka : Přinesli hlavy synů královských . A on řekl : Sklaďte je na dvě hromady u vrat brány až do jitra . Potom ráno vyšed , postavil se a řekl všemu lidu : Spravedliví jste vy . Aj , já spuntoval jsem se proti pánu svému a zabil jsem jej ; kdo by pobil tyto všecky ? Věztež nyní , žeť nepochybilo nižádné slovo Hospodinovo , kteréž mluvil Hospodin proti domu Achabovu , ale vykonal Hospodin to , což byl mluvil skrze služebníka svého Eliáše . A tak pobil Jéhu všecky , kteříž pozůstali z domu Achabova v Jezreel , i všecky nejpřednější jeho , i známé jeho , i kněží jeho , tak že nezůstalo z nich žádného živého . Potom vstav , odebral se a jel do Samaří , a již byl v Betekedu pastýřů na cestě . I nalezl tam Jéhu bratří Ochoziáše , krále Judského , a řekl : Kdo jste vy ? Odpověděli : Jsme bratří Ochoziášovi a jdeme , abychom pozdravili synů králových a synů královny . Tedy řekl : Zjímejte je živé . I zjímali je živé , a pobili je u čisterny v Betekedu , čtyřidceti a dva muže , a nezůstal z nich žádný . Potom bera se odtud , nalezl Jonadaba syna Rechabova , kterýž se s ním potkal , a pozdravil ho . I řekl jemu : Jest-liž srdce tvé přímé , jako jest srdce mé s srdcem tvým ? Odpověděl Jonadab : Jest , arci jest . Řekl Jéhu : Podejž mi ruky své . I podal mu ruky své . A on kázal mu vsednouti k sobě na vůz , A řekl : Pojeď se mnou , a viz horlivost mou pro Hospodina . A tak vezli jej na voze jeho . Když pak přijel do Samaří , pobil všecky , kteříž byli pozůstali z domu Achabova v Samaří , a vyhladil jej vedlé řeči Hospodinovy , kterouž byl mluvil k Eliášovi . Zatím shromáždiv Jéhu všecken lid , řekl jim : Achab málo sloužil Bálovi , Jéhu bude mu více sloužiti . Protož nyní všecky proroky Bálovy , všecky služebníky jeho , a všecky kněží jeho svolejte ke mně , ať žádný tam nezůstává ; nebo velikou obět budu obětovati Bálovi . Kdož by koli nebyl přítomen , nezůstane živ . Ale Jéhu činil to chytře , aby vyhladil ctitele Bálovy . Řekl také Jéhu : Zasvěťte svátek Bálovi . I prohlásili jej . Rozeslal zajisté Jéhu po vší zemi Izraelské . I sešli se všickni ctitelé Bálovi , tak že nezůstalo ani jednoho , ješto by nepřišel . A když vešli do domu Bálova , naplněn jest dům Bálův , od jednoho konce až do druhého . Tedy řekl tomu , kterýž vládl rouchem : Vynes roucha všechněm ctitelům Bálovým . I přinesl jim roucha . Potom všel i Jéhu a Jonadab syn Rechabův do domu Bálova , a řekl ctitelům Bálovým : Vyhledejte a vizte , ať není zde s vámi někdo z ctitelů Hospodinových , kromě samých ctitelů Bálových . A tak vešli , aby obětovali oběti a zápaly . Jéhu pak postavil sobě vně osmdesáte mužů , jimž byl řekl : Jestliže kdo uteče z lidí těch , kteréž já uvozuji vám v ruce vaše , život váš za život jeho . I stalo se , když kněz dokonal obětování zápalu , řekl Jéhu drabantům a hejtmanům : Vejdětež a zbíte je , ať žádný neuchází . Kteřížto pobili je ostrostí meče , a rozmetali těla jejich drabanti a hejtmané . Potom šli dále do každého města , kdež byl dům Bálův , A vymítajíce modly z domu Bálova , pálili je . Zkazili také modlu Bálovu , a zbořivše dům jeho , nadělali z něho záchodů až do dnešního dne . A tak vyplénil Jéhu Bále z lidu Izraelského . A však proto od hříchů Jeroboáma syna Nebatova , kterýž přivedl k hřešení Izraele , neodstoupil Jéhu , totiž od těch telat zlatých , kteráž byla v Bethel a v Dan . Tedy řekl Hospodin Jéhu : Poněvadž jsi snažně vykonal to , což dobrého jest před očima mýma , a všecky věci , kteréž jsem měl v srdci svém , učinil jsi domu Achabovu , synové tvoji až do čtvrtého pokolení seděti budou na stolici Izraelské . Ale Jéhu nebyl toho pilen , aby chodil v zákoně Hospodina , Boha Izraelského , celým srdcem svým , aniž odstoupil od hříchů Jeroboáma , kterýž byl uvedl v hříchy lid Izraelský . Za těch dnů počal Hospodin zmenšovati Izraele ; nebo je porazil Hazael po všech končinách Izraelských , Od Jordánu , proti východu slunce , všecku zemi Galád , Gádovu a Rubenovu i Manassesovu , od Aroer , kteréž jest při potoku Arnon , tak Galád jako Bázan . O jiných věcech Jéhu , a cožkoli činil , i o vší síle jeho , sepsáno jest v knize o králích Izraelských . I usnul Jéhu s otci svými , a pochovali jej v Samaří , a kraloval Joachaz syn jeho místo něho . Dnů pak , v nichž kraloval Jéhu nad lidem Izraelským v Samaří , bylo let osmmecítma . Atalia pak matka Ochoziášova viduci , že umřel syn její , vstavši , pomordovala všecko símě královské . Ale Jozaba dcera krále Jehorama , sestra Ochoziášova , vzala Joasa syna Ochoziášova , a ukradši ho z prostředku synů královských , kteříž mordováni byli , skryla jej i s chůvou jeho v pokoji , kdež lůže byla . A tak skryli ho před Atalií , a není zamordován . I byl s ní v domě Hospodinově tajně za šest let , v nichž Atalia kralovala nad zemí . Léta sedmého poslav Joiada , povolal setníků , hejtmanů a drabantů . I uvedl je k sobě do domu Hospodinova , a učinil s nimi smlouvu , a zavázav je přísahou v domě Hospodinově , ukázal jim syna králova . A přikázal jim , řka : Tato jest věc , kterouž učiníte : Třetí díl vás , kteříž přicházíte v sobotu , a držíte stráž , bude při domě králově , A díl třetí bude u brány Sur , a třetí díl bude u brány za drabanty , a budete stráž držeti , ostříhajíce domu tohoto před outokem . Vy pak všickni , kteříž byste odjíti měli v sobotu , po vykonání povinnosti při domě Hospodinově , ve dvě poboční stráže rozdělení , buďte při králi . A tak obstoupíte krále vůkol , jeden každý majíce braň svou v rukou svých . Kdož by pak šel do šiku vašeho , ať umře ; a budete při králi , když bude vycházeti i když bude vcházeti . Protož učinili setníci ti všecky věci tak , jakž byl rozkázal Joiada kněz , a vzavše jeden každý muže své , kteříž přicházeli v sobotu a kteříž odcházeli v sobotu , přišli k Joiadovi knězi . I dal kněz setníkům kopí a pavézy , kteréž byly Davida krále , a kteréž byly v domě Hospodinově . Stáli pak ti drabanti , jeden každý držíce braň svou v ruce své , od pravé strany domu až do levé strany domu , proti oltáři a proti domu při králi vůkol . Tedy vyvedl syna králova , a vstavil na něj korunu a ozdobu . I ustanovili jej králem a pomazali ho , a plésajíce rukama , říkali : Živ buď král ! V tom uslyševši Atalia hluk plésajícího lidu , vešla k lidu do domu Hospodinova . A když pohleděla , a aj , král stál na místě vyšším , vedlé obyčeje s knížaty , a trouby byly před králem , a všecken lid země byl vesel , i troubili v trouby . Tedy roztrhla Atalia roucho své a zkřikla : Spiknutí , spiknutí ! Protož rozkázal Joiada kněz těm setníkům ustaveným nad vojskem , řka jim : Pusťte ji prostředkem řadu , a i toho , kdož by za ní šel , zabíte mečem . Nebo byl řekl kněz : Ať není zabita v domě Hospodinově . I pustili ji . Ale když přišla na cestu , kudy koni vcházejí do domu královského , tu jest zabita . Tedy učinil Joiada smlouvu mezi Hospodinem a mezi králem , i mezi lidem , aby byli lid Hospodinův ; též mezi králem a mezi lidem . Potom šel všecken lid země do domu Bálova , a zbořili jej , i oltáře jeho a obrazy jeho v kusy stroskotali ; Matana také kněze Bálova zabili před oltáři . Kněz pak znovu nařídil přisluhující v domě Hospodinově . A pojav ty setníky a hejtmany , i drabanty se vším lidem země , provázeli krále z domu Hospodinova , a přišli cestou k bráně drabantů do domu královského . Kdežto posadil se na stolici královské . I veselil se všecken lid země , a město se upokojilo . Atalii pak zabili mečem u domu královského . A byl Joas v sedmi letech , když počal kralovati . Léta sedmého Jéhu počal kralovati Joas , a kraloval čtyřidceti let v Jeruzalémě . Jméno matky jeho bylo Sebia z Bersabé . I činil Joas , což dobrého jest před očima Hospodinovýma po všecky dny své , pokudž ho vyučoval Joiada kněz . A však výsosti nebyly zkaženy , ještě lid obětoval a kadil na těch výsostech . Řekl pak Joas kněžím : Všecky peníze svaté , kteréž se vnášejí do domu Hospodinova , totiž peníze těch , kteříž jdou v počet , a peníze ceny za osobu jednoho každého , a všecky peníze , kteréž by kdo dobrovolně uložil dáti do domu Hospodinova , Vezmou kněží k sobě , jeden každý od známého svého , a oni opraví zbořeniny domu všudy , kdež by bylo zboření . Stalo se potom léta dvadcátého třetího krále Joasa , když ještě neopravili kněží zbořenin chrámových , Že povolal král Joas Joiady kněze i jiných kněží , a řekl jim : Proč neopravujete zbořenin chrámových ? Protož nyní nepřijímejte peněz od známých svých , ale na zbořeniny domu dávejte je . Jemuž povolivše kněží , nebrali peněz od lidu , ani neopravovali domu . Protož Joiada kněz vzav jednu truhlici , udělal díru v víku jejím , a postavil ji vedlé oltáře po pravé straně , kudy se vchází do domu Hospodinova . I postavili tu kněží ostříhající prahu i všech peněz , kteréž vnášíny byly do domu Hospodinova . A když rozuměli , že by mnoho peněz bylo v truhlici , tedy přicházel kancléř královský a kněz nejvyšší , a sčetše , schovávali ty peníze , kteréž se nalézaly v domě Hospodinově . Odkudž vydávali peníze hotové v ruce řemeslníků postavených nad dílem domu Hospodinova , a ti obraceli je na tesaře a dělníky , kteříž opravovali dům Hospodinův , Totiž na zedníky a kameníky , a k jednání dříví i tesaného kamení , aby opraveny byly zbořeniny domu Hospodinova , i na všecko to , což obráceno mělo býti na dům k opravě jeho . A však nebylo děláno do domu Hospodinova číší stříbrných , žaltářů , kotlíků , trub a žádné nádoby zlaté , ani nádoby stříbrné z peněz , kteréž přinášíny byly do domu Hospodinova , Ale těm , kteříž představeni byli nad dílem , dávali je , a opravovali na ně dům Hospodinův . Aniž žádali počtu od mužů těch , jimž v ruce peníze dávali , aby platili dělníkům ; nebo věrně dělali . Peněz za vinu , a peněz za hříchy nebylo vnášíno do domu Hospodinova ; kněžím se dostávaly . Tedy vytáhl Hazael král Syrský , a bojoval proti Gát a dobyl ho . Potom obrátil Hazael tvář svou , aby táhl proti Jeruzalému . Protož pobral Joas král Judský všecky věci svaté , kterýchž byli nadali Jozafat a Jehoram a Ochoziáš , otcové jeho , králové Judští , i to , čehož sám posvětil , i všecko zlato , kteréž se nalezlo v pokladích domu Hospodinova a domu královského , a poslal k Hazaelovi králi Syrskému . I odtáhl od Jeruzaléma . O jiných pak činech Joasových , a cožkoli činil , psáno jest v knize o králích Judských . Potom povstavše služebníci jeho , spikli se spolu , a zabili Joasa v Betmillo , kudy se chodí do Silla , Totiž Jozachar syn Simatův , a Jozabad syn Somerův . Ti služebníci jeho zabili ho , a umřel . I pochovali jej s otci jeho v městě Davidově , a kraloval Amaziáš syn jeho místo něho . Léta třimecítmého Joasa syna Ochoziáše , krále Judského , kraloval Joachaz syn Jéhu nad Izraelem v Samaří sedmnácte let . A činil to , což jest zlého před očima Hospodinovýma ; nebo následoval hříchů Jeroboáma syna Nebatova , kterýž přivedl k hřešení Izraele , a neuchýlil se od nich . I rozhněvala se prchlivost Hospodinova na Izraele , a vydal je v ruku Hazaele krále Syrského , a v ruku Benadada syna Hazaelova po všecky ty dny . Ale když se modlil Joachaz Hospodinu , vyslyšel jej Hospodin . Viděl zajisté trápení Izraelské , že je ssužoval král Syrský . Protož dal Hospodin Izraelovi vysvoboditele , a vyšli z ruky Syrských , i bydlili synové Izraelští v příbytcích svých jako kdy prvé . Však proto neodstoupili od hříchů domu Jeroboámova , kterýž přivedl k hřešení Izraele , nýbrž v nich chodili , ano i háj ještě zůstával v Samaří , Ačkoli nezanechal Joachazovi lidu , kromě padesáti jízdných a desíti vozů a desíti tisíců pěších ; nebo je pohubil král Syrský , a setřel je jako prach při mlácení . O jiných pak činech Joachazových , a cožkoli činil , i o síle jeho zapsáno jest v knize o králích Izraelských . I usnul Joachaz s otci svými , a pochovali ho v Samaří . Kraloval pak Joas syn jeho místo něho . Léta třidcátého sedmého Joasa krále Judského kraloval Joas syn Joachazův nad Izraelem v Samaří šestnácte let . A činil to , což jest zlého před očima Hospodinovýma , neuchýliv se od žádných hříchů Jeroboáma syna Nebatova , kterýž přivedl k hřešení Izraele , ale chodil v nich . O jiných pak činech Joasových , i cožkoli činil , i o síle jeho , kterouž bojoval proti Amaziášovi králi Judskému , zapsáno jest v knize o králích Izraelských . I usnul Joas s otci svými , a sedl Jeroboám na stolici jeho . I pochován jest Joas v Samaří s králi Izraelskými . Elizeus pak roznemohl se nemocí těžkou , v kteréž i umřel . A přišel byl k němu Joas král Izraelský , a pláče nad ním , řekl : Otče můj , otče můj , vozové Izraelští a jízdo jeho ! Ale Elizeus řekl jemu : Vezmi lučiště a střely . I vzav , přinesl k němu lučiště a střely . Řekl dále králi Izraelskému : Vezmi v ruku svou lučiště . I vzal je v ruku svou . Vložil také Elizeus ruce své na ruce královy . A řekl : Otevři to okno k východu . A když otevřel , řekl Elizeus : Střeliž . I střelil . Tedy řekl : Střela spasení Hospodinova a střela vysvobození proti Syrským ; nebo porazíš Syrské v Afeku , až i do konce vyhladíš je . Opět řekl : Vezmi střely . I vzal . Tedy řekl králi Izraelskému : Střílej k zemi . I střelil po třikrát , potom tak nechal . Pročež rozhněvav se na něj muž Boží , řekl : Měls pětkrát neb šestkrát střeliti , ješto bys byl porazil Syrské , ažbys je i do konce byl vyhladil ; nyní pak jen po třikrát porazíš Syrské . Potom umřel Elizeus , a pochovali ho . Lotříkové pak Moábští vtrhli do země nastávajícího roku . I stalo se , když pochovávali jednoho , že uzřevše ty lotříky , uvrhli muže toho do hrobu Elizeova . Kterýžto muž , jakž tam padl , a dotekl se kostí Elizeových , ožil a vstal na nohy své . Hazael pak král Syrský , ssužoval Izraele po všecky dny Joachaza . A milostiv jsa jim Hospodin , slitoval se nad nimi , a popatřil na ně , pro smlouvu svou s Abrahamem , s Izákem a s Jákobem , a nechtěl jich zahladiti , aniž zavrhl jich od tváři své až do tohoto času . I umřel Hazael král Syrský , a kraloval Benadad syn jeho místo něho . Protož Joas syn Joachazův pobral zase města z ruky Benadada syna Hazaelova , kteráž byl vzal z ruky Joachaza otce jeho válečně ; nebo po třikrát porazil ho Joas , a navrátil města Izraelská . Léta druhého Joasa syna Joachaza , krále Izraelského , kraloval Amaziáš syn Joasa , krále Judského . V pětmecítma letech byl , když počal kralovati , a kraloval dvadceti devět let v Jeruzalémě . Jméno matky jeho Joadan z Jeruzaléma . Ten činil to , což dobrého jest před očima Hospodinovýma , ačkoli ne tak jako David otec jeho . Všecko , což činil Joas otec jeho , tak činil . A však výsostí nezkazili , ještě lid obětoval a kadil na výsostech . I stalo se , když upevněno bylo království v ruce jeho , že pobil služebníky své , kteříž byli zabili krále otce jeho . Synů pak těch vražedlníků nepobil , jakož jest psáno v knize zákona Mojžíšova , kdež přikázal Hospodin , řka : Nebudouť na hrdle trestáni otcové za syny , aniž synové trestáni budou na hrdle za otce , ale jeden každý za svůj hřích umře . On také porazil Idumejských v údolí solnatém deset tisíců , a dobyl Sela bojem . I nazval jméno jeho Jektehel až do tohoto dne . Tedy poslal Amaziáš posly k Joasovi synu Joachaza , syna Jéhu krále Izraelského , řka : Nuže , pohleďme sobě v oči . Zase poslal Joas král Izraelský k Amaziášovi králi Judskému a řekl : Bodlák , kterýž byl na Libánu , poslal k cedru Libánskému , řka : Dej dceru svou synu mému za manželku . V tom šlo tudy zvíře polní , kteréž bylo na Libánu , a pošlapalo ten bodlák . Že jsi mocně porazil Idumejské , protož pozdvihlo tě srdce tvé . Chlub se a seď v domě svém . I proč se máš plésti v neštěstí , abys padl ty i Juda s tebou ? Ale Amaziáš neuposlechl . Protož vytáhl Joas král Izraelský , a pohleděli sobě v oči , on s Amaziášem králem Judským u Betsemes Judova . I poražen jest Juda od Izraele , a utíkali jeden každý do příbytků svých . Amaziáše pak krále Judského , syna Joasa syna Ochoziášova , jal Joas král Izraelský u Betsemes , a přitáh do Jeruzaléma , zbořil zed Jeruzalémskou , od brány Efraim až k bráně úhlu , na čtyři sta loktů . A pobral všecko zlato i stříbro , a všecky nádoby , kteréž se nalézaly v domě Hospodinově a v pokladích domu královského , také i mládence zastavené , a navrátil se do Samaří . O jiných pak činech Joasa , kteréž činil , i síle jeho , a kterak bojoval proti Amaziášovi králi Judskému , psáno jest v knize o králích Izraelských . I usnul Joas s otci svými , a pochován jest v Samaří s králi Izraelskými , i kraloval Jeroboám syn jeho místo něho . Živ pak byl Amaziáš syn Joasův , král Judský , po smrti Joasa syna Joachaza , krále Izraelského , patnácte let . O jiných pak věcech Amaziášových psáno jest v knize o králích Judských . Potom spuntovali se proti němu v Jeruzalémě , a on utekl do Lachis . Protož poslali za ním do Lachis , a zamordovali ho tam . Odkudž odnesli jej na koních , a pochován jest v Jeruzalémě s otci svými v městě Davidově . Tedy všecken lid Judský vzali Azariáše , kterýž byl v šestnácti letech , a ustanovili ho za krále na místě otce jeho Amaziáše . Onť jest vzdělal Elat a dobyl ho Judovi , když byl již usnul král s otci svými . Léta patnáctého Amaziáše syna Joasa , krále Judského , kraloval Jeroboám syn Joasa , krále Izraelského , v Samaří čtyřidceti a jedno léto . A činil to , což jest zlého před očima Hospodinovýma , neuchýliv se od žádných hříchů Jeroboáma syna Nebatova , kterýž k hřešení přivedl Izraele . On zase dobyl končin Izraelských od toho místa , kudy se jde do Emat , až k moři pustému , vedlé řeči Hospodina Boha Izraelského , kterouž byl mluvil skrze služebníka svého Jonáše syna Amaty proroka , kterýž byl z Gethefer . Nebo viděl Hospodin trápení Izraele těžké náramně , a že jakož zajatý , tak i zanechaný s nic býti nemůže , aniž jest , kdo by spomohl Izraelovi . A nemluvil Hospodin , že by chtěl zahladiti jméno Izraele , aby ho nebylo pod nebem ; protož vysvobodil je skrze Jeroboáma syna Joasova . O jiných pak věcech Jeroboámových , a cožkoli činil , i o síle jeho , a kterak bojoval , jak zase dobyl Damašku a Emat Judova Izraelovi , psáno jest v knize o králích Izraelských . I usnul Jeroboám s otci svými , s králi Izraelskými , a kraloval Zachariáš syn jeho místo něho . Léta sedmmecítmého Jeroboáma krále Izraelského kraloval Azariáš syn Amaziáše , krále Judského . V šestnácti letech byl , když počal kralovati , a kraloval padesáte dvě létě v Jeruzalémě . Jméno matky jeho bylo Jecholia z Jeruzaléma . Ten činil , což dobrého jest před očima Hospodinovýma vedlé všech věcí , kteréž činil Amaziáš otec jeho . A však výsostí nezkazili , ještě lid obětoval a kadil na výsostech . Ranil pak Hospodin krále , tak že byl malomocný až do dne smrti své , a bydlil v domě obzvláštním . Pročež Jotam syn královský držel správu nad domem , soudě lid země . O jiných pak činech Azariášových , i cožkoli činil , psáno jest v knize o králích Judských . I usnul Azariáš s otci svými , a pochovali jej s otci jeho v městě Davidově , a kraloval Jotam syn jeho místo něho . Léta třidcátého osmého Azariáše krále Judského kraloval Zachariáš syn Jeroboamův nad Izraelem v Samaří šest měsíců . A činil to , což jest zlého před očima Hospodinovýma , jakž činívali otcové jeho , neuchýliv se od hříchů Jeroboáma syna Nebatova , kterýž přivedl k hřešení Izraele . I spikl se proti němu Sallum syn Jábes a bil ho před lidem , i zabil jej a kraloval místo něho . O jiných pak věcech Zachariášových zapsáno jest v knize o králích Izraelských . Toť jest slovo Hospodinovo , kteréž mluvil k Jéhu , řka : Synové tvoji do čtvrtého kolena seděti budou na stolici Izraelské . A tak se stalo . Sallum syn Jábesův kraloval léta třidcátého devátého Uziáše krále Judského , a kraloval jeden měsíc v Samaří . Nebo přitáhl Manahem syn Gádi z Tersa , a přišed do Samaří , porazil Sallum syna Jábes v Samaří , a zabiv jej , kraloval na místě jeho . O jiných pak činech Sallum i spiknutí jeho , kteréž učinil , zapsáno jest v knize o králích Izraelských . Tehdy pohubil Manahem město Tipsach , a všecky , kteříž byli v něm , i všecky končiny jeho od Tersa , proto že mu ho neotevřeli . I pomordoval je , a všecky těhotné jejich zroztínal . Léta třidcátého devátého Azariáše krále Judského kraloval Manahem syn Gádi nad Izraelem v Samaří za deset let . A činil to , což jest zlého před očima Hospodinovýma , neodvrátiv se od hříchů Jeroboáma syna Nebatova , ( kterýž přivedl Izraele k hřešení ) , po všecky dny své . Když pak vytáhl Ful král Assyrský proti zemi té , dal Manahem Fulovi deset tisíc centnéřů stříbra , aby mu byl nápomocen k utvrzení království v rukou jeho . I uložil Manahem daň na Izraele , na všecky bohaté , aby dávali králi Assyrskému jeden každý po padesáti lotech stříbra . Takž obrátiv se král Assyrský , nemeškal se více tu v zemi . O jiných pak činech Manahemových , a cožkoli činil , zapsáno jest v knize o králích Izraelských . I usnul Manahem s otci svými , a kraloval Pekachia syn jeho místo něho . Léta padesátého Azariáše , krále Judského , kraloval Pekachia syn Manahemův nad Izraelem v Samaří dvě létě . A činil to , což jest zlého před očima Hospodinovýma , neuchýliv se od hříchů Jeroboáma syna Nebatova , kterýž k hřešení přivedl Izraele . Tedy spuntoval se proti němu Pekach syn Romeliův , hejtman jeho , s Argobem i s Ariášem , a zabil jej v Samaří na paláci domu královského , maje s sebou padesáte mužů Galádských . A zabiv jej , kraloval místo něho . Jiní pak skutkové Pekachia a všecko , což činil , zapsáno jest v knize o králích Izraelských . Léta padesátého druhého Azariáše krále Judského kraloval Pekach syn Romeliův nad Izraelem v Samaří dvadceti let . A činil to , což jest zlého před očima Hospodinovýma , aniž odstoupil od hříchů Jeroboáma syna Nebatova , kterýž k hřešení přivedl Izraele . Za dnů Pekacha krále Izraelského přitáhl Tiglatfalazar král Assyrský , a vzal Jon a Abel , dům Maacha a Janoe , Kedes a Azor , i Galád a Galilei , i všecku zemi Neftalím , a přenesl obyvatele jejich do Assyrie . Tedy spuntoval se Ozee syn Ela , proti Pekachovi synu Romeliovu , a raniv ho , zabil jej , a kraloval na místě jeho léta dvadcátého Jotama syna Uziášova . O jiných pak činech Pekachových , a cožkoli činil , zapsáno jest v knize o králích Izraelských . Léta druhého Pekacha syna Romelia , krále Izraelského , kraloval Jotam syn Uziáše , krále Judského . V pětmecítma letech byl , když počal kralovati , a šestnácte let kraloval v Jeruzalémě . Jméno matky jeho Jerusa , dcera Sádochova . A činil to , což pravého jest před očima Hospodinovýma . Všecko , jakž činil Uziáš otec jeho , tak činil . A však výsosti nebyly zkaženy , ještě lid obětoval a kadil na výsostech . On vystavěl bránu hořejší domu Hospodinova . O jiných pak činech Jotamových , a cožkoli činil , zapsáno jest v knize o králích Judských . Za dnů těch počal Hospodin posílati na Judu Rezina krále Syrského a Pekacha syna Romeliova . I usnul Jotam s otci svými , a pochován jest s otci svými v městě Davida otce svého . I kraloval Achas syn jeho místo něho . Sedmnáctého léta Pekacha syna Romeliova kraloval Achas syn Jotama , krále Judského . Ve dvadcíti letech byl Achas , když kralovati počal , a šestnácte let kraloval v Jeruzalémě , ale nečinil toho , což pravého jest , před Hospodinem Bohem svým , jako David otec jeho . Nýbrž chodil po cestě králů Izraelských ; nadto i syna svého dal provésti skrze oheň vedlé ohavností pohanských , kteréž byl Hospodin vyplénil před oblíčejem synů Izraelských . Obětoval také a kadil na výsostech a na pahrbcích , i pod každým stromem zeleným . Tedy vytáhl Rezin král Syrský a Pekach syn Romeliášův , král Izraelský , proti Jeruzalému k boji , a oblehli Achasa . Ale nemohli ho dobyti . ( Toho času Rezin král Syrský odtrhl zase město Elat k Syrii , a vyplénil Židy z Elot ; Syrští pak přišedše do Elat , bydlili tam až do dnešního dne . ) I poslal Achas posly k Tiglatfalazarovi králi Assyrskému , řka : Služebník tvůj a syn tvůj jsem , přitáhni a vysvoboď mne z ruky krále Syrského , a z ruky krále Izraelského , kteříž povstali proti mně . A pobrav Achas stříbro a zlato , kteréž se nalézti mohlo v domě Hospodinově a v pokladích domu královského , poslal králi Assyrskému dar . Tedy povolil jemu král Assyrský , a přitáhl k Damašku a dobyl ho , a přenesl obyvatele jeho do Kir , Rezina pak zabil . I vypravil se král Achas vstříc Tiglatfalazarovi králi Assyrskému do Damašku . A uzřev král Achas oltář v Damašku , poslal k Uriášovi knězi podobenství toho oltáře , a formu jeho vedlé všelikého díla jeho . I vzdělal Uriáš kněz oltář vedlé všeho toho , což byl poslal král Achas z Damašku . Tak učinil kněz Uriáš , prvé než se vrátil král Achas z Damašku . Když se pak navrátil král z Damašku , uzřev ten oltář přistoupil k němu a obětoval na něm . A tak zapálil zápal svůj i suchou obět svou , a obětoval obět mokrou svou , a pokropil krví oltáře z pokojných obětí svých . Oltář pak měděný , kterýž byl před Hospodinem , přenesl z přední strany domu , aby nestál mezi oltářem jeho a mezi domem Hospodinovým , a postavil jej po boku oltáře svého k půlnoci . I přikázal král Achas knězi Uriášovi , řka : Na větším oltáři obětuj zápaly jitřní , a obět suchou večerní , a obět zápalnou královskou s obětí suchou její , i obět zápalnou všeho lidu země , a oběti suché jejich , i oběti mokré jejich , a všelikou krví zápalu a všelikou krví oběti kropiti budeš na něj , oltář pak měděný bude mi k doptávání se Boha . Tedy učinil Uriáš kněz všecko , jakž mu přikázal Achas . Osekal také král Achas přepásaní podstavků , a odjal od nich pánve , a moře složil s volů měděných , kteříž byli pod ním , a položil je na dlážení kamenné . Zastření také sobotní , kteréž byli udělali v domě , a vcházení královské z zevnitř odjal od domu Hospodinova , boje se krále Assyrského . Jiní pak skutkové krále Achasa , kteréž činil , zapsáni jsou v knize o králích Judských . I usnul Achas s otci svými , a pochován jest s nimi v městě Davidově , a kraloval Ezechiáš syn jeho místo něho . Léta dvanáctého Achasa krále Judského kraloval Ozee syn Ela v Samaří nad Izraelem devět let . A činil to , což jest zlého před očima Hospodinovýma , ač ne tak jako jiní králové Izraelští , kteříž byli před ním . Proti němuž přitáhl Salmanazar král Assyrský . I učiněn jest Ozee služebníkem jeho , a dával mu plat . Shledal pak král Assyrský při Ozee puntování ; nebo poslal posly k Sua králi Egyptskému , a neposílal králi Assyrskému ročního platu . Protož oblehl ho král Assyrský , a svázaného dal do žaláře . I táhl král Assyrský po vší zemi ; přitáhl také do Samaří , a ležel u ní tři léta . Léta pak devátého Ozee vzal král Assyrský Samaří , a přenesl Izraele do Assyrie , a osadil je v Chelach a v Chabor při řece Gozan , a v městech Médských . To se stalo , proto že hřešili synové Izraelští proti Hospodinu Bohu svému , kterýž je vyvedl z země Egyptské , aby nebyli pod mocí Faraona krále Egyptského , a ctili bohy cizí , Chodíce v ustanoveních pohanů , ( kteréž byl vyvrhl Hospodin od tváři synů Izraelských ) , a králů Izraelských , kteráž nařídili . Přesto pokrytě se měli synové Izraelští , činíce to , což není dobrého před Hospodinem Bohem svým , a vzdělali sobě výsosti ve všech městech svých , od věže strážných až do města hrazeného . A nastavěli sobě obrazů i hájů na všelikém pahrbku vysokém , a pod každým stromem zeleným , Zapalujíce tam vonné věci na všech výsostech , rovně jako pohané , kteréž vyhnal Hospodin od tváři jejich . A činili věci nejhorší , popouzejíce Hospodina . A sloužili bohům nečistým , o nichž byl Hospodin řekl jim , aby nečinili toho . I osvědčoval Hospodin proti Izraelovi a proti Judovi skrze všecky proroky i všecky vidoucí , řka : Odvraťte se od cest svých zlých , a ostříhejte přikázaní mých a ustanovení mých vedlé všeho zákona , kterýž jsem vydal otcům vašim , a kterýž jsem poslal k vám skrze služebníky své proroky . Však neposlechli , ale zatvrdili šíji svou , jako i otcové jejich šíje své , kteříž nevěřili v Hospodina Boha svého . A opovrhli ustanovení jeho i smlouvu jeho , kterouž učinil s otci jejich , i osvědčování jeho , kterýmiž se jim osvědčoval , a odešli po marnosti , a marní učiněni jsou , následujíce pohanů , kteříž byli vůkol nich , o nichž jim byl přikázal Hospodin , aby nečinili jako oni . A opustivše všecka přikázaní Hospodina Boha svého , udělali sobě slitinu , dvé telat a háj , a klaněli se všemu vojsku nebeskému ; sloužili také Bálovi . A vodili syny své a dcery své skrze oheň , a obírali se s hádáním a kouzly , a tak vydali se v činění toho , což jest zlé před očima Hospodinovýma , popouzejíce ho . Protož rozhněval se Hospodin náramně na Izraele , a zahnal je od tváři své , nezanechav z nich nic , kromě samého pokolení Judova . Ano i Juda neostříhal přikázaní Hospodina Boha svého , ale chodili v ustanoveních Izraelských , kteráž byli nařídili . A protož opovrhl Hospodin všecko símě Izraelské a ssužoval je , a vydal je v ruku loupežníků , až je i zavrhl od tváři své . Nebo odtrhl Izraele od domu Davidova , a krále ustanovili Jeroboáma syna Nebatova , Jeroboám pak odvrátil Izraele od následování Hospodina , a přivedl je k hřešení hříchem velikým . A chodili synové Izraelští ve všech hříších Jeroboámových , kteréž on činil , a neodstoupili od nich , Až zavrhl Hospodin Izraele od tváři své , jakož byl mluvil skrze všecky služebníky své proroky . I vyhnán jest Izrael z země své do Assyrie až do tohoto dne . Potom král Assyrský přivedl lidi z Babylona , a z Kut a z Ava , a z Emat a z Sefarvaim , a osadil je v městech Samařských místo synů Izraelských , kteříž opanovavše Samaří , bydlili v městech jejich . I stalo se , když tam bydliti počali , a nesloužili Hospodinu , že poslal na ně Hospodin lvy , kteříž je dávili . Protož mluvili králi Assyrskému , řkouce : Národové ti , kteréž jsi přenesl a osadil v městech Samařských , neznají obyčeje Boha země té ; protož poslal na ně lvy , kteříž je hubí , proto že neznají obyčeje Boha země té . I přikázal král Assyrský , řka : Doveďte tam jednoho z těch kněží , kteréž jste odtud přivedli , a odejdouce , nechť tam bydlí , a učí je obyčeji Boha země té . Přišel tedy jeden z kněží , kteréž byli přivedli z Samaří , a bydlil v Bethel , a učil je , jak by měli sloužiti Hospodinu . A však nadělali sobě jeden každý národ bohů svých , kteréž stavěli v domě výsostí , jichž byli nadělali Samařští , jeden každý národ v městech svých , v nichž bydlili . Muži zajisté Babylonští udělali Sukkot Benot , muži pak Kutští udělali Nergale , a muži Ematští udělali Asima . Hevejští tolikéž udělali Nibchaz a Tartak , a Sefarvaimští pálili syny své ohněm Adramelechovi a Anamelechovi , bohům Sefarvaimským . A tak sloužili Hospodinu , nadělavše sobě z počtu svého kněží výsostí , kteříž přisluhovali jim v domích výsostí . Hospodina ctili , však předce bohům svým sloužili vedlé obyčeje těch národů , odkudž převedeni byli . A do dnes činí vedlé obyčejů starých ; nebojí se Hospodina , a nečiní vedlé ustanovení a úsudků jeho , ani vedlé zákona a přikázaní , kteráž vydal Hospodin synům Jákobovým , jehož nazval Izraelem . Učinil také byl Hospodin s nimi smlouvu , a přikázal jim , řka : Nebudete ctíti bohů cizích , ani se jim klaněti , ani jim sloužiti , ani jim obětovati . Ale Hospodina , kterýž vás vyvedl z země Egyptské v síle veliké a v rameni vztaženém , toho ctíti budete , a jemu se klaněti , a jemu obětovati . Také ustanovení a úsudků , i zákona a přikázaní , kteráž napsal vám , ostříhati budete , plníce je po všecky dny , a nebudete ctíti bohů cizích . Nadto na smlouvu , kterouž jsem učinil s vámi , nezapomínejte , aniž ctěte bohů cizích . Ale Hospodina Boha vašeho se bojte ; onť vás vysvobodí z ruky všech nepřátel vašich . A však neposlechli , ale vedlé obyčeje svého starého činili . A tak ti národové ctili Hospodina , a však proto rytinám svým sloužili . Takž i synové jejich a synové synů jejich vedlé toho , což činili otcové jejich , také činí až do dnešního dne . Stalo se pak léta třetího Ozee syna Ela , krále Izraelského , kraloval Ezechiáš syn Achasa , krále Judského . V pětmecítma letech byl , když počal kralovati , a dvadceti devět let kraloval v Jeruzalémě . Jméno matky jeho bylo Abi , dcera Zachariášova . Ten činil , což jest dobrého před očima Hospodinovýma , všecko tak , jakž činil David otec jeho . On zkazil výsosti a stroskotal obrazy , a háje posekal , a ztloukl hada měděného , jehož byl udělal Mojžíš ; nebo až do těch dnů synové Izraelští kadívali jemu , a nazval jej Nechustam . V Hospodinu Bohu Izraelském doufal , a nebylo po něm jemu rovného mezi všemi králi Judskými , i z těch , kteříž byli před ním . Nebo se přídržel Hospodina , aniž se uchýlil od něho , a ostříhal přikázaní jeho , kteráž byl přikázal Hospodin Mojžíšovi . A byl Hospodin s ním ; k čemuž se koli obrátil , šťastně se mu vedlo . Zprotivil se pak králi Assyrskému , a nesloužil jemu . On porazil Filistinské až do Gázy a končin jeho , od věže strážných až do města hrazeného . Stalo se pak léta čtvrtého krále Ezechiáše , ( jenž byl sedmý rok Ozee syna Ela , krále Izraelského ) , vytáhl Salmanazar král Assyrský proti Samaří a oblehl ji . I vzali ji při konci léta třetího ; léta šestého Ezechiášova , ( jenž byl rok devátý Ozee krále Izraelského ) , vzata jest Samaří . I zavedl král Assyrský Izraele do Assyrie , a osadil jej v Chelach a v Chabor při potoku Gozan , a v městech Médských , Proto že neposlouchali hlasu Hospodina Boha svého , ale přestupovali smlouvu jeho , i všecko to , což přikázal Mojžíš služebník Hospodinův , tak že ani poslechnouti ani činiti nechtěli . Potom čtrnáctého léta krále Ezechiáše přitáhl Senacherib král Assyrský proti všechněm městům Judským hrazeným , a zdobýval jich . Tedy poslal Ezechiáš král Judský k králi Assyrskému do Lachis , řka : Zhřešilť jsem , odtáhni ode mne ; cožkoli na mne vzložíš , ponesu . I uložil král Assyrský Ezechiášovi králi Judskému tři sta centnéřů stříbra a třidceti centnéřů zlata . I dal Ezechiáš všecky peníze , kteréž jsou nalezeny v domě Hospodinově a v pokladích domu královského . Toho času obloupal Ezechiáš dvéře chrámu Hospodinova , i sloupy , kteréž byl obložil Ezechiáš král Judský , a dal je králi Assyrskému . A však poslal král Assyrský Tartana a Rabsara a Rabsace z Lachis k králi Ezechiášovi s vojskem velikým k Jeruzalému . Kteříž vytáhše , přijeli k Jeruzalému , a přitáhše , přitrhli a položili se u struhy rybníka hořejšího , kteráž jest podlé cesty dlážené při poli valchářovu . A když volali na krále , vyšel k nim Eliakim syn Helkiášův , kterýž byl správce domu , a Sobna písař , a Joach syn Azafův kancléř . I mluvil k nim Rabsace : Povězte medle Ezechiášovi : Toto praví král veliký , král Assyrský : Jakéž jest to doufání , na kterémž se zakládáš ? Mluvils , ( ale slova rtů svých ) , že jest rady i síly k válce dosti . V kohož tedy nyní doufáš , že mi se protivíš ? Aj , nyní zpolehl jsi na hůl třtinovou , a to ještě nalomenou , na Egypt , na niž zpodepřel-li by se kdo , pronikne ruku jeho a probodne ji . Takovýť jest Farao král Egyptský všechněm , kteříž doufají v něho . Pakli mi díte : V Hospodina Boha svého doufáme : zdaliž on není ten , jehož Ezechiáš pobořil výsosti i oltáře , a přikázal Judovi i Jeruzalému , řka : Před tímto oltářem klaněti se budete v Jeruzalémě . Nyní tedy , založ se medle se pánem mým , králem Assyrským , a dámť dva tisíce koní , budeš-li moci míti , kdo by na nich jeli ? I jakž bys tedy odolati mohl jednomu knížeti z nejmenších služebníků pána mého , ačkoli máš doufání v Egyptu pro vozy a jezdce ? Přesto , zdali bez Hospodina přitáhl jsem proti místu tomuto , abych je zkazil ? Hospodin řekl mi : Táhni proti zemi té a zkaz ji . I řekl Eliakim syn Helkiášův a Sobna a Joach Rabsacovi : Mluv medle k služebníkům svým Syrsky , však rozumíme , a nemluv k nám Židovsky před lidem tímto , kterýž jest na zdech . I odpověděl jim Rabsace : Zdaliž ku pánu tvému a k tobě poslal mne pán můj , abych mluvil slova tato ? Však k mužům těm , kteříž jsou na zdech , aby lejna svá jedli , a moč svůj spolu s vámi pili . A tak stoje Rabsace , volal hlasem velikým , Židovsky mluvě a řka : Slyšte slovo krále velikého , krále Assyrského . Toto praví král : Nechť vás nesvodí Ezechiáš , neboť nebude moci vás vysvoboditi z ruky mé . A nechť vám nevelí Ezechiáš doufati v Hospodina , řka : Zajisté vysvobodí nás Hospodin , a nebudeť dáno město toto v ruku krále Assyrského . Neposlouchejtež Ezechiáše , nebo takto praví král Assyrský : Učiňte se mnou smlouvu , a vyjděte ke mně , a jezte jeden každý z vinice své a z fíku svého , a píte jeden každý vodu z čisterny své , Dokudž nepřijdu a nepřenesu vás do země podobné zemi vaší , do země úrodné , země chleba a vinic , země olivoví , oleje a medu , a budete živi a nezemřete . Neposlouchejtež Ezechiáše , neboť vás svodí , řka : Hospodin vysvobodí nás . Zdaliž mohli vysvoboditi bohové národů jeden každý zemi svou z ruky krále Assyrského ? Kdež jsou bohové Emat a Arfad ? Kde jsou bohové Sefarvaim , Ana a Ava ? Zdaliž jsou vysvobodili Samaří z ruky mé ? Kteří jsou mezi všemi bohy těch zemí , ješto by vysvobodili zemi svou z ruky mé ? Aby pak Hospodin vysvoboditi mohl Jeruzalém z ruky mé ? Lid pak mlčel , a neodpověděl mu žádného slova ; nebo takové bylo rozkázaní královo , řkoucí : Neodpovídejte jemu . Přišli tedy Eliakim syn Helkie , kterýž byl správcím domu , a Sobna písař , a Joach syn Azafův kancléř k Ezechiášovi , majíce roucho roztržené , a oznámili jemu slova Rabsacova . To když uslyšel král Ezechiáš , roztrhl roucho své , a oděv se žíní , všel do domu Hospodinova . I poslal Eliakima správce domu , a Sobnu písaře , i starší z kněží , oblečené v žíně , k Izaiášovi proroku , synu Amosovu . Kteříž řekli jemu : Toto praví Ezechiáš : Den úzkosti a útržek i rouhání jest den tento ; přiblížilť se plod k vyjití , ale není síly při rodičce . Ó by slyšel Hospodin Bůh tvůj všecka slova Rabsacova , jehož poslal král Assyrský pán jeho , aby utrhal Bohu živému , aby pomstil Hospodin Bůh tvůj těch slov , kteráž by slyšel . Protož pozdvihni modlitby své za tento ostatek , kterýž se nalézá . A tak přišli služebníci krále Ezechiáše k Izaiášovi . Jimž odpověděl Izaiáš : Toto povíte pánu svému : Takto praví Hospodin : Nestrachuj se slov těch , kteráž jsi slyšel , jimiž se mi rouhali služebníci krále Assyrského . Aj , já pustím naň vítr , aby uslyše pověst , navrátil se do země své , a učiním to , že padne od meče v zemi své . Rabsace pak navrátiv se , nalezl krále Assyrského , an dobývá Lebna ; nebo uslyšel , ( pročež odtrhl od Lachis ) , Uslyšel , pravím , o Tirhákovi králi Mouřenínském , ano pravili : Aj , teď táhne , aby bojoval s tebou . I navrátil se , a však poslal jiné posly k Ezechiášovi s těmito slovy : Takto povíte Ezechiášovi králi Judskému , řkouce : Nechť tebe nesvodí Bůh tvůj , v němž ty doufáš , říkaje : Nebudeť dán Jeruzalém v ruku krále Assyrského . Aj , slyšels , co jsou činili králové Assyrští všechněm zemím , pohubivše je , a ty bys měl býti vysvobozen ? Zdaliž jsou je vysvobodili bohové těch národů , kteréž zahladili otcové moji , totiž Gozana , Charana , Resefa a syny Eden , kteříž byli v Telasar ? Kde jest král Emat , a král Arfad , a král města Sefarvaim , Ana i Ava ? Protož vzav Ezechiáš list z ruky poslů , přečetl jej , a vstoupiv do domu Hospodinova , rozvinul jej Ezechiáš před Hospodinem . A modlil se Ezechiáš před Hospodinem , řka : Hospodine Bože Izraelský , kterýž sedíš nad cherubíny , ty jsi sám Bůh všech království země , ty jsi učinil nebe i zemi . Nakloniž , Hospodine , ucha svého a uslyš ; otevři , Hospodine , oči své a pohleď ; slyš slova Senacheribova , kterýž poslal k činění útržek Bohu živému . Takť jest , Hospodine , žeť jsou zkazili králové Assyrští národy ty i země jejich . A uvrhli bohy jejich do ohně . Nebo nebyli bohové , ale dílo rukou lidských , dřevo a kámen , protož zahladili je . A nyní , Hospodine Bože náš , vysvoboď nás , prosím , z ruky jeho , ať by poznala všecka království země , že jsi ty sám , Hospodine , Bohem . Tedy poslal Izaiáš syn Amosův k Ezechiášovi , řka : Toto praví Hospodin Bůh Izraelský : Zač jsi mi se modlil strany Senacheriba krále Assyrského , vyslyšel jsem tě . Totoť jest slovo , kteréž mluvil Hospodin o něm : Pohrdá tebou , a posmívá se tobě , králi , panna dcera Sionská , potřásá za tebou hlavou dcera Jeruzalémská . Kohož jsi zhaněl ? A komus se rouhal ? Proti komu jsi povýšil hlasu a pozdvihls vzhůru očí svých ? Však proti svatému Izraelskému . Skrze posly své utrhal jsi Pánu , a řekl jsi : Ve množství vozů svých vytáhl jsem na hory vysoké , na stráně Libánské , a zpodtínám vysoké cedry jeho , i spanilé jedle jeho , a vejdu do nejdalších příbytků jeho , do lesů a výborných rolí jeho . Já jsem vykopal a pil jsem vody cizí , a vysušil jsem nohama svýma všecky potoky podmaněných . Zdaliž jsi neslyšel , že již dávno jsem jej učinil , a ode dnů starých jej sformoval ? Což tedy nyní přivedl bych jej k zkažení a v hromady rumu , jako jiná města hrazená ? Jejichž obyvatelé mdlí byli , předěšení a zahanbení , byvše jako bylina polní a zelina vzcházející , jako tráva na střechách , a jako osení rzí zkažené , prvé než by dorostlo obilí . Sedání pak tvé , vycházení tvé i vcházení tvé znám , i vzteklost tvou proti mně . Poněvadž jsi se rozzlobil proti mně , a tvé zpouzení přišlo v uši mé , protož vpustím udici svou v chřípě tvé , a udidla svá do úst tvých , a odvedu tě zase tou cestou , kterouž jsi přišel . Toto pak měj , Ezechiáši , za znamení : Že jíte roku prvního to , což se samo rodí , též druhého roku , což samo vzchází , třetího teprv roku sejte a žněte , a štěpujte vinice , a jezte ovoce z nich . Ostatek zajisté domu Judova , kterýž pozůstal , vpustí zase kořeny své hluboce , a vydá užitek nahoru . Nebo z Jeruzaléma vyjdou ostatkové , a ti , kteříž jsou zachováni , z hory Siona . Horlivost Hospodina zástupů učiní to . A protož toto praví Hospodin o králi Assyrském : Nevejdeť do města tohoto , aniž sem střely vstřelí , aniž se ho zmocní pavézníci , aniž udělají u něho náspu . Cestou , kterouž přitáhl , zase navrátí se , a do města tohoto nevejde , praví Hospodin . Nebo chrániti budu města tohoto , abych je zachoval pro sebe a pro Davida služebníka svého . Tedy stalo se té noci , že vyšel anděl Hospodinův , a zbil v vojště Assyrském sto osmdesáte pět tisíců . I vstali ráno , a aj , všickni mrtví . Pročež odjel a utekl Senacherib král Assyrský , a navrátiv se , bydlil v Ninive . I stalo se , když se klaněl v chrámě Nizrocha boha svého , že Adramelech a Sarasar , synové jeho , zabili jej mečem , a sami utekli do země Ararat . I kraloval Esarchaddon syn jeho místo něho . V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti . I přišel k němu Izaiáš syn Amosův prorok , a řekl jemu : Toto praví Hospodin : Zřeď dům svůj , nebo umřeš , a nebudeš živ . I obrátil tvář svou k stěně , a modlil se Hospodinu , řka : Prosím , ó Hospodine , rozpomeň se nyní , že jsem stále chodil před tebou v pravdě a v srdci upřímém , a že jsem to činil , což dobrého jest před očima tvýma . I plakal Ezechiáš pláčem velikým . Ještě pak Izaiáš nebyl vyšel do půl síně , když se k němu stalo slovo Hospodinovo , řkoucí : Navrať se a rci Ezechiášovi vůdci lidu mého : Toto praví Hospodin Bůh Davida otce tvého : Slyšelť jsem modlitbu tvou , a viděl jsem slzy tvé ; aj , já uzdravím tě , třetího dne vstoupíš do domu Hospodinova . A přidám ke dnům tvým patnácte let , a z ruky krále Assyrského vysvobodím tě , i město toto , a chrániti budu města tohoto , pro sebe a pro Davida služebníka svého . I řekl Izaiáš : Vezměte hrudu suchých fíků . Kterouž vzavše , přiložili na vřed , i uzdraven jest . Řekl pak Ezechiáš Izaiášovi : Jaké bude znamení toho , že mne uzdraví Hospodin , a že půjdu třetího dne do domu Hospodinova ? Odpověděl Izaiáš : Toto bude tobě znamení od Hospodina , že Hospodin učiní věc tuto , kterouž mluvil : Chceš-li , aby postoupil dále stín o deset stupňů , aneb navrátil se zpátkem o deset stupňů ? Odpověděl Ezechiáš : Snázeť může stín postoupiti dolů o deset stupňů . Nechci , ale nechť zase postoupí stín zpátkem o deset stupňů . Volal tedy Izaiáš prorok k Hospodinu , a navrátil stín po stupních , po nichž sešel na hodinách slunečných Achasových , zpátkem o deset stupňů . Toho času poslal Berodach Baladan syn Baladanův , král Babylonský , list a dary Ezechiášovi ; nebo slyšel , že nemocen byl Ezechiáš . I vyslyšel je Ezechiáš a ukázal jim všecky schrany klénotů svých , stříbra a zlata i vonných věcí , a olej nejvýbornější , tolikéž dům zbroje své , a cožkoli mohlo nalezeno býti v pokladích jeho . Ničeho nebylo , čehož by jim neukázal Ezechiáš v domě svém i ve všem panství svém . Protož přišel prorok Izaiáš k králi Ezechiášovi , a řekl jemu : Co pravili ti muži ? A odkud přišli k tobě ? Odpověděl Ezechiáš : Z země daleké přišli , z Babylona . I řekl : Co viděli v domě tvém ? Odpověděl Ezechiáš : Všecko , což jest v domě mém , viděli . Ničeho není v pokladích mých , čehož bych jim neukázal . Ale Izaiáš řekl Ezechiášovi : Slyšiž slovo Hospodinovo . Aj , dnové přijdou , v nichž odneseno bude do Babylona , cožkoli jest v domě tvém , a cožkoli nachovali otcové tvoji až do tohoto dne ; nezůstaneť ničeho , praví Hospodin . Syny také tvé , kteříž pojdou z tebe , kteréž ty zplodíš , poberou a budou komorníci při dvoru krále Babylonského . Tedy řekl Ezechiáš Izaiášovi : Dobréť jest slovo Hospodinovo , kteréž jsi mluvil . Řekl ještě : Ovšem , žeť jest dobré , jestliže pokoj a pravda bude za dnů mých . O jiných pak činech Ezechiášových , i vší síle jeho , a kterak udělal rybník , a vodu po trubách uvedl do města , zapsáno jest v knize o králích Judských . I usnul Ezechiáš s otci svými , a kraloval Manasses syn jeho místo něho . Ve dvanácti letech byl Manasses , když počal kralovati , a kraloval padesáte a pět let v Jeruzalémě . Jméno matky jeho bylo Chefziba . I činil to , což jest zlého před očima Hospodinovýma , vedlé ohavností těch národů , kteréž Hospodin vyplénil před syny Izraelskými . Nebo převrátiv se , vzdělal zase výsosti , kteréž byl zkazil Ezechiáš otec jeho , a vystavěl oltáře Bálovi , a vysadil háj , tak jako byl učinil Achab král Izraelský . A klaněje se všemu vojsku nebeskému , ctil je . Vzdělal také oltáře v domě Hospodinově , o němž byl řekl Hospodin : V Jeruzalémě položím jméno své . Nadto nadělal oltářů všemu vojsku nebeskému , v obou síních domu Hospodinova . Syna také svého provedl skrze oheň , a šetřil časů , s hadačstvím zacházel , zaklinače a čarodějníky zřídil , a velmi mnoho zlého činil před očima Hospodinovýma , popouzeje ho . Postavil také rytinu háje , kterouž byl udělal v domě , o kterémž byl řekl Hospodin k Davidovi a Šalomounovi synu jeho : V domě tomto a v Jeruzalémě , kterýž jsem vyvolil ze všech pokolení Izraelských , položím jméno své na věky , Aniž více dopustím , aby se pohnula noha Izraele z země , kterouž jsem dal otcům jejich , jen toliko budou-li skutečně ostříhati všeho , což jsem jim přikázal , a všeho zákona , kterýž jim vydal Mojžíš služebník můj . Ale neuposlechli ; nebo je svedl Manasses , tak že činili horší věci , nežli ti národové , kteréž vyplénil Hospodin od tváři synů Izraelských , Ačkoli mluvíval Hospodin skrze služebníky své proroky , řka : Proto že činil Manasses král Judský ohavnosti tyto , a páchal horší věci nad všecko , což činili Amorejští , kteříž byli před ním , a že přivedl i Judu k hřešení skrze ukydané bohy své , Protož řekl Hospodin Bůh Izraelský : Aj , já uvedu zlé věci na Jeruzalém a na Judu , aby každému slyšícímu o tom znělo v obou uších jeho . Nebo vztáhnu na Jeruzalém šňůru Samařskou , a závaží domu Achabova , a vytru Jeruzalém , jako vytírá někdo misku , a vytra , poklopí ji . A opustím ostatky dědictví svého , a vydám je v ruku nepřátel jejich , i budou v loupež a v rozchvátání všechněm nepřátelům svým , Proto že činili to , což jest zlého před očima mýma , a popouzeli mne od toho dne , jakž vyšli otcové jejich z Egypta , až do dnešního dne . Ano i krve nevinné vylil Manasses velmi mnoho , tak že naplnil Jeruzalém od jednoho konce k druhému , kromě hříchu svého , kterýmž přivedl k hřešení Judu , aby činili , což zlého jest před očima Hospodinovýma . O jiných pak činech Manassesových , a cožkoli činil , i hřích jeho , kterýmž zhřešil , zapsáno jest v knize o králích Judských . I usnul Manasses s otci svými , a pohřben jest v zahradě domu svého , v zahradě Uzy , a kraloval Amon syn jeho místo něho . Ve dvamecítma letech byl Amon , když počal kralovati , a kraloval dvě létě v Jeruzalémě . Jméno matky jeho bylo Mesullemet , dcera Charus z Jateba . I ten činil to , což jest zlého před očima Hospodinovýma , jako činil Manasses otec jeho . A chodil po vší cestě , po níž chodil otec jeho . Sloužil také ukydaným bohům , jimž sloužíval otec jeho , a klaněl se jim , Opustiv Hospodina Boha otců svých , aniž chodil po cestě Hospodinově . Spuntovali se pak služebníci Amonovi proti němu , a zamordovali jej v domě jeho . Tedy pobil lid země všecky ty , kteříž se byli spuntovali proti králi Amonovi , a ustanovil lid země krále Joziáše syna jeho místo něho . O jiných pak činech Amonových , kteréž činil , zapsáno jest v knize o králích Judských . I pochoval ho lid v hrobě jeho v zahradě Uzy , a kraloval Joziáš syn jeho místo něho . V osmi letech byl Joziáš , když počal kralovati , a kraloval jedno a třidceti let v Jeruzalémě . Jméno matky jeho bylo Jedida , dcera Adaiášova z Baskat . Ten činil to , což pravého jest před očima Hospodinovýma , chodě po vší cestě Davida otce svého , a neuchyluje se na pravo ani na levo . Stalo se pak osmnáctého léta krále Joziáše , že poslal král Safana syna Azaliášova , syna Mesullamova , písaře , do domu Hospodinova , řka : Jdi k Helkiášovi knězi nejvyššímu , ať sečtou peníze , kteréž jsou vneseny do domu Hospodinova , kteréž sebrali strážní prahu od lidu . A ať je dadí v ruce řemeslníků představených nad dílem domu Hospodinova , aby je obraceli na dělníky , kteříž dělají dílo v domě Hospodinově , k opravení zbořenin domu , Totiž na tesaře a stavitele a zedníky , též aby jednali dříví a tesané kamení k opravování domu . A však ať počtu nečiní z peněz , kteréž se dávají v ruce jejich ; nebo věrně dělati budou . I řekl Helkiáš kněz nejvyšší Safanovi písaři : Knihu zákona nalezl jsem v domě Hospodinově . I dal Helkiáš knihu tu Safanovi , kterýž četl v ní . Přišel pak Safan písař k králi , a oznamuje králi tu věc , řekl : Sebrali služebníci tvoji peníze , kteréž se nalezly v domě Páně , a dali je v ruce řemeslníků představených nad dílem domu Hospodinova . Oznámil také Safan písař králi , řka : Knihu mi dal Helkiáš kněz . I četl ji Safan před králem . A když slyšel král slova knihy zákona , roztrhl roucho své . A rozkázal král Helkiášovi knězi , a Achikamovi synu Safanovu , a Achborovi synu Michaia , a Safanovi písaři , a Asaiášovi služebníku královskému , řka : Jděte , poraďte se s Hospodinem o mne i o lid , a o všeho Judu z strany slov knihy této , kteráž jest nalezena ; nebo veliký jest hněv Hospodinův , kterýž rozpálen jest proti nám , proto že otcové naši neposlouchali slov knihy této , aby činili všecko tak , jakž jest nám zapsáno . Tedy šli Helkiáš kněz a Achikam , a Achbor , a Safan a Asaia k Chuldě prorokyni , manželce Salluma , syna Tekue , syna Charchas , strážného nad rouchem ; nebo bydlila v Jeruzalémě na druhé straně . A mluvili s ní . Kteráž řekla jim : Toto praví Hospodin Bůh Izraelský : Povězte muži , kterýž vás poslal ke mně : Takto praví Hospodin : Aj , já uvedu zlé věci na místo toto a na obyvatele jeho , všecka slova knihy té , kterouž četl král Judský , Proto že mne opustili a kadili bohům cizím , aby mne popouzeli všelikým dílem rukou svých . Z té příčiny rozpálila se prchlivost má na místo toto , aniž bude uhašena . Králi pak Judskému , kterýž vás poslal , abyste se tázali Hospodina , takto povíte : Toto praví Hospodin Bůh Izraelský o slovích těch , kteráž jsi slyšel : Poněvadž obměkčeno jest srdce tvé , a ponížils se před tváří Hospodinovou , když jsi slyšel , které věci jsem mluvil proti místu tomuto , a proti obyvatelům jeho , že má přijíti v zpuštění a v zlořečení , a roztrhl jsi roucho své , a plakals přede mnou , i já také uslyšel jsem tě , praví Hospodin . Protož , aj , já připojím tě k otcům tvým , a pochován budeš v hrobích svých v pokoji , aby neviděly oči tvé ničeho z toho zlého , kteréž přivedu na místo toto . I oznámili králi tu řeč . Tedy poslav král , aby se shromáždili k němu všickni starší Judští a Jeruzalémští , Vstoupil král do domu Hospodinova a všickni muži Judští , i všickni obyvatelé Jeruzalémští s ním , i kněží a proroci , a všecken lid od malého až do velikého , i četl , aby všickni slyšeli všecka slova knihy smlouvy , kteráž byla nalezena v domě Hospodinově . Potom stoje král na místě vyšším , učinil smlouvu před Hospodinem , že bude následovati Hospodina , a ostříhati přikázaní jeho , i svědectví jehoa ustanovení jeho , vším srdcem svým a vší duší svou , a plniti slova smlouvy té , kteráž jsou zapsána v knize té . K kteréžto smlouvě i všecken lid přistoupil . A přikázal král Helkiášovi knězi nejvyššímu a kněžím nižším i strážným prahu , aby vymetali z chrámu Hospodinova všecky nádoby , kteréž udělány byly Bálovi a háji , i všemu vojsku nebeskému . Kterýž popáliv je vně za Jeruzalémem na poli Cedron , vnesl prach jejich do Bethel . Složil také kněží , kteréž byli ustanovili králové Judští , aby kadívali na výsostech v městech Judských a vůkol Jeruzaléma ; takž podobně i ty , kteříž kadívali Bálovi , slunci , měsíci a planétám , i všemu vojsku nebeskému . Vyvezl také háj z domu Hospodinova ven z Jeruzaléma ku potoku Cedron , a spálil jej u potoka Cedron a setřel na prach ; ten pak prach vysypal na hroby synů toho lidu . Domky také sodomářů hanebných zkazil , kteříž byli při domě Hospodinově , v nichž ženy tkaly kortýny k háji . A kázal přivésti všecky kněží z měst Judských , a poškvrnil výsostí , na nichž kadívali kněží , od Gabaa až do Bersabé . Zkazil také výsostí u bran , kteréž byly u vrat brány Jozue , knížete města , a byly po levé straně vcházejícímu do brány městské . A však nepřistupovali ti kněží výsostí k oltáři Hospodinovu v Jeruzalémě , ale jídali chleby přesné mezi bratřími svými . Poškvrnil také i Tofet , jenž jest v údolí syna Hinnom , aby více žádný nevodil syna svého aneb dcery své skrze oheň Molochovi . Zahladil také ty koně , kteréž byli postavili králové Judští slunci , kdež se vchází do domu Hospodinova , k domu Netanmelecha komorníka , kterýž byl v Parvarim ; a vozy slunce spálil ohněm . Ano i oltáře , kteříž byli na vrchním paláci Achasovu , jichž byli nadělali králové Judští , a oltáře , jichž nadělal Manasses v obou síních domu Hospodinova , pobořil král , a pospíšiv s nimi odtud , dal vysypati prach jejich do potoka Cedron . Výsosti také , kteréž byly před Jeruzalémem , a kteréž byly po pravé straně hory Olivetské , jichž byl nadělal Šalomoun král Izraelský Astarotovi , ohavnosti Sidonských , a Chámosovi , ohavnosti Moábských , a Melchomovi , ohavnosti synů Ammon , poškvrnil král , A potřískal obrazy , háje posekal , a místa jejich naplnil kostmi lidskými . Nadto i oltář , jenž byl v Bethel , a výsost , kterouž udělal Jeroboám syn Nebatův , kterýž přivedl k hřešení Izraele , i ten oltář i výsost zkazil , a spáliv výsost , setřel ji na prach ; spálil i háj . A obrátiv se Joziáš , uzřel hroby , kteříž tu na hoře byli , a poslav , pobral kosti z těch hrobů a spálil je na tom oltáři . A tak poškvrnil ho vedlé řeči Hospodinovy , kterouž mluvil muž Boží ten , kterýž to předpověděl . I řekl : Jaký jest onenno nápis , kterýž vidím ? Odpověděli jemu muži města : Hrob muže Božího jest , kterýž přišed z Judstva , předpověděl tyto věci , kteréž jsi učinil při oltáři v Bethel . Tedy řekl : Nechtež ho , aniž kdo hýbej kostmi jeho . I vysvobodili kosti jeho s kostmi proroka toho , kterýž byl přišel z Samaří . Též všecky domy výsostí , kteříž byli v městech Samařských , jichž byli nadělali králové Izraelští , aby popouzeli Hospodina , zkazil Joziáš , a učinil jim rovně tak , jakž byl učinil v Bethel . Zbil také všecky kněží výsostí , kteříž tu byli , na oltářích , a pálil kosti lidské na nich . Potom navrátil se do Jeruzaléma . Přikázal pak král všemu lidu , řka : Slavte velikunoc Hospodinu Bohu svému , jakož psáno jest v knize smlouvy této . Nebo nebyla slavena taková velikanoc od času soudců , kteříž soudili Izraele , a po všecky dny králů Izraelských a králů Judských . Osmnáctého léta krále Joziáše slavena jest ta velikanoc Hospodinu v Jeruzalémě . Ano i věšťce a hadače , obrazy i ukydané bohy , a všecky ty ohavnosti , což jich bylo viděti v zemi Judské a v Jeruzalémě , vyplénil Joziáš , aby naplnil slova zákona zapsaná v knize , kterouž nalezl Helkiáš kněz v domě Hospodinově . A nebylo jemu podobného krále před ním , kterýž by obrátil se k Hospodinu celým srdcem svým , a celou duší svou , i všemi mocmi svými vedlé všeho zákona Mojžíšova , ani po něm nepovstal podobný jemu . A však neodvrátil se Hospodin od prchlivosti hněvu svého velikého , kterouž vzbuzen byl hněv jeho proti Judovi , pro všecka popouzení , kterýmiž popouzel ho Manasses . Protož řekl Hospodin : Také i Judu zavrhu od tváři své , jako jsem zavrhl Izraele , a opovrhu to město , kteréž jsem vyvolil , Jeruzalém , i ten dům , o němž jsem byl řekl : Jméno mé tam bude . O jiných pak činech Joziášových , a cožkoli činil , zapsáno jest v knize o králích Judských . Za dnů jeho přitáhl Farao Nécho král Egyptský proti králi Assyrskému k řece Eufraten . I vytáhl král Joziáš proti němu , a on zabil jej v Mageddo , když ho uzřel . Tedy služebníci jeho vloživše jej mrtvého na vůz , přivezli ho z Mageddo do Jeruzaléma , a pochovali jej v hrobě jeho . I vzal lid země Joachaza syna Joziášova , a pomazali ho , i ustanovili králem na místě otce jeho . Ve třímecítma letech byl Joachaz , když počal kralovati , a kraloval tři měsíce v Jeruzalémě . Jméno matky jeho bylo Chamutal , dcera Jeremiášova z Lebna . A činil to , což jest zlého před očima Hospodinovýma , všecko tak , jakž činili otcové jeho . I svázal ho Farao Nécho v Ribla , v zemi Emat , když kraloval v Jeruzalémě , a uložil daň na tu zemi , sto centnéřů stříbra a centnéř zlata . A ustanovil Farao Nécho za krále Eliakima syna Joziášova , na místo Joziáše otce jeho , a proměnil jméno jeho , aby sloul Joakim . Ale Joachaza vzal , kterýž , když se dostal do Egypta , umřel tam . To pak zlato i stříbro dával Joakim Faraonovi ; pročež šacoval obyvatele země , aby mohl dáti stříbro k rozkázaní Faraonovu . Od jednoho každého vedlé toho , jakž byl šacován , bral stříbro i zlato od lidu země , aby dal Faraonovi Néchovi . V pětmecítma letech byl Joakim , když počal kralovati , a jedenácte let kraloval v Jeruzalémě . Jméno matky jeho bylo Zebuda , dcera Pedaiova z Ruma . I činil to , což jest zlého před očima Hospodinovýma , podlé všeho , což činili otcové jeho . Za dnů jeho přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský , i učiněn jest Joakim služebníkem jeho za tři léta . Potom odvrátiv se , zprotivil se jemu . Protož poslal Hospodin na něj lotříky Kaldejské a lotříky Syrské , i lotříky Moábské a lotříky synů Ammon , poslal je , pravím , na Judu , aby ho zkazili vedlé řeči Hospodinovy , kterouž byl mluvil skrze služebníky své proroky . A jistě podlé řeči Hospodinovy to se dálo proti Judovi , aby jej zavrhl od tváři své pro hříchy Manassesovy , vedlé toho všeho , což byl činil , Ano i pro krev nevinnou , kterouž vylil , naplniv Jeruzalém krví nevinnou , čehož nechtěl Hospodin prominouti . O jiných pak věcech Joakimových , a cožkoli činil , psáno jest v knize o králích Judských . A tak usnul Joakim s otci svými , a kraloval Joachin syn jeho místo něho . Král pak Egyptský nikdy více nevytáhl z země své ; nebo král Babylonský pobral od řeky Egyptské až k řece Eufraten všecko , cožkoli měl král Egyptský . V osmnácti letech byl Joachin , když počal kralovati , a tři měsíce kraloval v Jeruzalémě . Jméno matky jeho Nechusta , dcera Elnatanova z Jeruzaléma . I činil to , což jest zlého před očima Hospodinovýma , všecko tak , jakž byl činil otec jeho . Toho času vytáhli služebníci Nabuchodonozora krále Babylonského proti Jeruzalému , a obleženo jest město . Ano i Nabuchodonozor král Babylonský přitáhl proti městu , když služebníci jeho leželi vůkol něho . Tedy vyšel Joachin král Judský k králi Babylonskému , i s matkou svou i s služebníky , knížaty i komorníky svými , kteréhož vzal král Babylonský léta osmého kralování svého . A vynesl odtud všecky poklady domu Hospodinova , a poklady domu královského , a ztloukl všecky nádoby zlaté , jichž byl nadělal Šalomoun král Izraelský do domu Hospodinova , jakož byl mluvil Hospodin . Při tom přenesl všecken Jeruzalém a všecka knížata i všecky muže udatné , deset tisíců zajatých , i všecky tesaře a kováře . Žádného nezanechal , kromě chaterných lidí země . Zavedl také i Joachina do Babylona , a matku jeho i ženy královské i komorníky jeho ; silné také země zavedl do vězení z Jeruzaléma do Babylona . Všech také mužů udatných sedm tisíců , tesařů také a kovářů tisíc , všecky též zmužilé bojovníky zavedl jaté král Babylonský do Babylona . Ustanovil pak král Babylonský Mataniáše , strýce jeho , králem místo něho , a změnil mu jméno , aby sloul Sedechiáš . V jedenmecítma letech byl Sedechiáš , když počal kralovati a jedenácte let kraloval v Jeruzalémě . Jméno matky jeho bylo Chamutal , dcera Jeremiášova z Lebna . I činil to , což jest zlého před očima Hospodinovýma , všecko tak , jakž byl dělal Joakim . Nebo se to dálo pro rozhněvání Hospodinovo proti Jeruzalému a Judovi , až je i zavrhl od tváři své . V tom opět zprotivil se Sedechiáš králi Babylonskému . Stalo se pak léta devátého kralování jeho , měsíce desátého , v desátý den téhož měsíce , že přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému , a položil se u něho , a vzdělali proti němu hradbu vůkol . A bylo město obleženo , až do jedenáctého léta krále Sedechiáše . V kterémžto , devátého dne čtvrtého měsíce , rozmohl se hlad v městě , a neměl chleba lid země . I protrženo jest město , a všickni muži bojovní utekli noci té skrze bránu mezi dvěma zdmi u zahrady královské ; Kaldejští pak leželi okolo města . Ušel také král cestou pouště . I honilo vojsko Kaldejské krále , a postihli ho na rovinách Jerišských , a všecko vojsko jeho rozprchlo se od něho . A tak javše krále , přivedli jej k králi Babylonskému do Ribla , kdež učinili o něm soud . Syny pak Sedechiášovy zmordovali před očima jeho . Potom Sedechiáše oslepili , a svázavše ho řetězy ocelivými , zavedli jej do Babylona . Potom měsíce pátého , sedmý den téhož měsíce , léta devatenáctého kralování Nabuchodonozora krále Babylonského , přitáhl Nebuzardan hejtman nad žoldnéři , služebník krále Babylonského , do Jeruzaléma . A zapálil dům Hospodinův i dům královský , i všecky domy v Jeruzalémě , a tak všecky domy veliké vypálil . Zdi také Jeruzalémské vůkol pobořilo všecko vojsko Kaldejské , kteréž bylo s tím hejtmanem nad žoldnéři . Ostatek pak lidu , kterýž byl zůstal v městě , i poběhlce , kteříž se byli obrátili k králi Babylonskému , a jiný obecný lid , zavedl Nebuzardan hejtman nad žoldnéři . Toliko něco chaterného lidu země zanechal hejtman nad žoldnéři , aby byli vinaři a oráči . Nadto sloupy měděné , kteříž byli v domě Hospodinově , i podstavky , i moře měděné , kteréž bylo v domě Hospodinově , ztloukli Kaldejští , a měď z nich odvezli do Babylona . Též hrnce , lopaty a nástroje hudebné , a kadidlnice i všecky nádoby měděné , jimiž sloužili , pobrali . I nádoby k oharkům a kotlíky , a cokoli zlatého a stříbrného bylo , pobral hejtman nad žoldnéři , Sloupy dva , moře jedno a podstavky , jichž byl nadělal Šalomoun do domu Hospodinova . Nebylo váhy mědi všech těch nádob . Osmnácti loket byla výška sloupu jednoho , a makovice na něm měděná , kterážto makovice tří loket zvýší byla , a mřežování i jablka zrnatá na té makovici vůkol ; všecko bylo měděné . Takovýž byl i druhý sloup s mřežováním . Vzal také týž hejtman nad žoldnéři Saraiáše kněze předního , a Sofoniáše kněze nižšího , a tři strážné prahu . A z města vzal komorníka jednoho , kterýž byl hejtmanem nad muži bojovnými , a pět mužů z těch , jenž bývali při králi , kteříž nalezeni byli v městě , a předního spisovatele vojska , kterýž popisoval vojsko z lidu země , a šedesáte mužů z lidu země , kteříž se nalezli v městě . Zjímav tedy je Nebuzardan hejtman nad žoldnéři , přivedl je k králi Babylonskému do Ribla . I pobil je král Babylonský , a zmordoval je v Ribla , v zemi Emat , a tak zaveden jest Juda z země své . Lidu pak , kterýž zůstal v zemi Judské , jehož byl zanechal Nabuchodonozor král Babylonský , představil Godoliáše syna Achikama , syna Safanova . I uslyšeli všickni hejtmané vojska , oni i lid jejich , že postavil za správce král Babylonský Godoliáše , a přišli k Godoliášovi do Masfa , totiž Izmael syn Netaniášův , a Jochanan syn Kareachův , a Saraiáš syn Tanchumeta Netofatského , a Jazaniáš syn Machatův , oni i lid jejich . Tedy přisáhl jim Godoliáš i lidu jejich , a řekl jim : Nebojte se služby Kaldejských , zůstaňte v zemi , a služte králi Babylonskému , a dobře vám bude . I stalo se měsíce sedmého , přišel Izmael syn Netaniáše , syna Elisamova , z semene královského , a deset mužů s ním . I zabili Godoliáše , a umřel ; takž i Židy i Kaldejské , kteříž s ním byli v Masfa . Pročež zdvih se všecken lid , od malého až do velikého , i hejtmané vojsk , ušli do Egypta ; nebo se báli Kaldejských . Stalo se také léta třidcátého sedmého po zajetí Joachina krále Judského , dvanáctého měsíce , dvadcátého sedmého dne téhož měsíce , povýšil Evilmerodach král Babylonský toho léta , když počal kralovati , Joachina krále Judského , pustiv ho z žaláře . A mluvil s ním dobrotivě , i stolici jeho postavil nad stolice jiných králů , kteříž s ním byli v Babyloně . Změnil též roucho jeho , kteréž měl v žaláři . I jídal vždycky před ním po všecky dny života svého . Nebo vyměřený pokrm ustavičně dáván byl jemu od krále , a to na každý den po všecky dny života jeho .