GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:17urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:17Stalo se pak za času krále Asvera , ( to jest ten Asverus , jenž kraloval od Indie až k Mouřenínské zemi nad sto dvadcíti a sedmi krajinami ) , Že toho času , když seděl král Asverus na stolici království svého , jenž byla v Susan , městě královském , Léta třetího kralování svého , učinil u sebe hody všechněm knížatům svým a služebníkům svým , nejznamenitějším Perským a Médským , hejtmanům a vládařům nad krajinami , Ukazuje bohatství , slávu království svého a čest , i ozdobu důstojnosti své za mnoho dnů , totiž za sto a osmdesáte dnů . ( A když se vyplnili dnové ti , učinil král všemu lidu , což ho koli bylo v Susan městě královském , od největšího až do nejmenšího , hody za sedm dní na paláci v zahradě při domě královském . ) Též čalouny bílé , zelené a z postavce modrého , zavěšené na provázcích kmentových a šarlatových u kroužků stříbrných , na sloupích mramorových , lůžka zlatá a stříbrná na podlaze porfyretové a mramorové , pariové a socharetové . Nápoj pak dávali v nádobách zlatých , a to v nádobách jiných a jiných , i vína královského v hojnosti , jakž slušelo na krále . Ale ku pití , podlé nařízení , žádný nenutil . Nebo tak poručil král všechněm správcům domu svého , aby činili podlé vůle jednoho každého . Také i královna Vasti učinila hody ženám v domě královském krále Asvera . Dne pak sedmého , když se podveselil král vínem , rozkázal Mehumanovi , Biztovi , Charbonovi , Bigtovi a Abagtovi , Zetarovi a Karkasovi , sedmi komorníkům , kteříž sloužili před oblíčejem krále Asvera , Aby přivedli Vasti královnu před oblíčej krále v koruně královské , aby okázal národům i knížatům krásu její ; nebo velmi krásná byla . Ale odepřela královna Vasti přijíti k rozkazu královskému , skrze ty komorníky vzkázanému . Pročež král rozhněval se velmi a rozpálil se hněvem sám v sobě . I řekl král mudrcům znajícím časy , ( nebo tak každé věci podával král na všecky zběhlé v právích a soudech ) , A nejbližšímu sebe Charsenovi , Setarovi , Admatovi , Tarsisovi , Meresovi , Marsenovi , Memuchanovi , sedmi vývodám Perským a Médským , jenž vídali tvář královskou , a sedali první po králi : Co se má podlé práva státi s královnou Vasti , proto že nevyplnila rozkazu krále Asvera , stalého skrze komorníky ? Tedy řekl Memuchan před králem i knížaty : Ne proti samému králi zavinila královna Vasti , ale proti všechněm knížatům , a proti všechněm národům všech krajin Asvera krále . Nebo když se donese to , co učinila královna , všech žen , zlehčí sobě muže své a řeknou : An král Asverus rozkázal přivésti královnu Vasti před oblíčej svůj , a však nepřišla . Nýbrž ještě tohoto dne budou to mluviti kněžny Perské a Médské , ( kteréž slyšely , co učinila královna ) , všechněm knížatům královským , i naplodí se hojně pýchy a zpoury . Jestliže se tedy králi za dobré vidí , nechť se stane výpověď královská od oblíčeje jeho , a nechť jest vepsána mezi práva Perská a Médská , kteráž by nemohla změněna býti , že nechtěla přijíti Vasti před oblíčej krále Asvera , pročež království její dá král jiné , lepší nežli ona . Tak když uslyší výpověd královskou , kterouž vyhlásiti dá po všem království svém , jakkoli veliké jest , všecky ženy v poctivosti míti budou manžely své , od největšího až do nejmenšího . I líbila se ta rada králi i knížatům , a učinil král podlé rady Memuchanovy . A rozeslal listy do všech krajin královských , do jedné každé krajiny písmem jejím , a do každého národu jazykem jeho , aby každý muž byl pánem domu svého . Což oznámil každý hejtman lidu jazykem jeho . Ty věci když se zběhly , a když se upokojila prchlivost krále Asvera , zpomenul na Vasti a na to , což byla učinila , též i na to , jaká se výpověd stala proti ní . I řekli mládenci královští , služebníci jeho : Nechť hledají králi mladic , panen krásných . A nechť zřídí král úředníky ve všech krajinách království svého , kteříž by shromáždili všecky mladice , panny krásné , do Susan města královského , do domu ženského , pod stráž Hegai komorníka královského , strážce žen , a ať jim vydává okrasy jejich . A mladice , kteráž by se zalíbila králi , aby kralovala místo Vasti . I líbila se ta věc králi , a učinil tak . Byl pak jeden Žid v Susan , městě královském , jménem Mardocheus syn Jairův , syna Simei , syna Cis , z pokolení Beniamin . A ten byl přestěhován z Jeruzaléma s přestěhovanými , kteříž přestěhováni byli s Jekoniášem králem Judským , kteréhož přestěhoval Nabuchodonozor král Babylonský . Ten choval Hadassu , jinak Esteru , dceru strýce svého , proto že neměla otce ani matky . A děvečka ta byla pěkné postavy a krásné tváři , kterouž po smrti otce a matky její vzal sobě Mardocheus za dceru . Stalo se tedy , když vyšlo slovo královské a rozkaz jeho , a když shromážďováno bylo panen mnoho do Susan , města královského , pod stráž Hegai , že i Ester vzata byla do domu královského pod stráž Hegai , strážného nad ženami . I líbila se jemu ta mladice , a našla milost u něho . Pročež i hned dal jí okrasu její a díl její , a sedm panen způsobných z domu královského ; k tomu opatření její i jejích panen proměnil v lepší v domě ženském . Neoznámila pak Ester lidu svého , ani rodiny své ; nebo přikázal jí byl Mardocheus , aby nepravila . Ale Mardocheus každého dne chodíval před síní domu ženského , aby zvěděl , jak se má Ester , a co se s ní děje . Když pak přišel jistý čas jedné každé panny , aby vešla před krále Asvera , když se vyplnilo při ní podlé práva žen , za dvanácte měsíců , ( nebo za tolik dnů ozdobovaly se , šest měsíců olejem mirrovým , a šest měsíců věcmi vonnými a ozdobami ženskými ) , A tak přicházela panna před krále . Cožkoli řekla , dávalo se jí , aby s tím šla z domu žen až k domu královskému . U večer vcházela k králi , a ráno zase odcházela do druhého domu ženského , pod stráž Saasgazy , komorníka královského , strážce ženin . Nepřicházela více k králi , ale jestliže se líbila králi , povolána bývala ze jména . Tedy když přišel čas jistý Estery , dcery Abichaile , strýce Mardocheova , kterouž byl vzal sobě za dceru , aby vešla k králi , nežádala ničeho , než což řekl Hegai komorník královský , strážce žen . I líbila se Ester všechněm , kteříž ji viděli . A tak vzata jest Ester k králi Asverovi do domu jeho královského , měsíce desátého , ( jenž jest měsíc Tebet ) , léta sedmého kralování jeho . I zamiloval král Ester nade všecky jiné ženy , a nalezla milost a lásku u něho nade všecky panny , tak že vstavil korunu královskou na hlavu její , a učinil ji královnou místo Vasti . K tomu také učinil král hody veliké všechněm knížatům svým a služebníkům svým , totiž hody Estery , a dal odpočinutí krajinám , a daroval je tak , jakž slušelo na krále . A když podruhé shromažďovány byly panny , a Mardocheus seděl u brány královské , Ester pak neoznámila byla rodiny své a národu svého , jakž jí byl přikázal Mardocheus ; nebo rozkázaní Mardocheovo Ester činila , jako i když chována byla u něho : V těch dnech , ( když Mardocheus sedal u brány královské ) , rozhněval se Bigtan a Teres , dva komorníci královští z strážných prahu , a smýšleli o to , aby vztáhli ruce na krále Asvera . Čehož dověděv se Mardocheus , oznámil to Ester královně , Ester pak oznámila králi jménem Mardocheovým . A když bylo toho vyhledáváno , našlo se tak . I oběšeni jsou ti oba na šibenici , a zapsáno jest to do kronik před králem . Po těch věcech zvelebil král Asverus Amana syna Hammedatova Agagského , a vyvýšil ho , tak že vyzdvihl stolici jeho nade všecka jiná knížata , kteříž byli při něm . A všickni služebníci královští , kteříž vcházeli do brány královské , klaněli se a padali před Amanem ; nebo tak přikázal o něm král . Ale Mardocheus se neklaněl , ani padal . Protož řekli služebníci královští , kteříž byli v bráně královské , Mardocheovi : Proč přestupuješ přikázaní královské ? I stalo se , když o to s ním mluvívali každého dne , a neposlechl jich , že to oznámili Amanovi , aby viděli , bude-li stálý v svých slovích Mardocheus ; nebo oznámil jim , že jest Žid . Vida pak Aman , že se Mardocheus neklaní , ani padá před ním , naplněn jest Aman prchlivostí . Ale za malou věc sobě položil , vztáhnouti ruku na Mardochea samého , ( nebo byli oznámili jemu , z kterého by lidu byl Mardocheus ) . Protož smýšlel Aman , aby zahubil národ Mardocheův , totiž všecky Židy , kteříž byli ve všem království Asverovu . Takž měsíce prvního , totiž měsíce Nísan , léta dvanáctého kralování Asverova , rozkázal uvrci pur , totiž los , před sebou ode dne ke dni , a od měsíce až do měsíce dvanáctého , jenž jest měsíc Adar . Nebo byl řekl Aman králi Asverovi : Jest lid jakýsi rozptýlený a roztroušený mezi lidem ve všech krajinách království tvého , jejichž práva rozdílná jsou ode všech národů , práv pak královských neostříhají . Protož králi není užitečné , nechati jich . Jestliže se králi za dobré vidí , nechť se napíše , aby je zahladili , a já deset tisíc centnéřů stříbra odvážím do rukou představeným té práci , aby je vnesli do komory královské . Tedy král sňav prsten svůj s ruky své , dal jej Amanovi synu Hammedatovu Agagskému , nepříteli Židovskému . A řekl král Amanovi : Stříbro to daruji tobě i lid ten , abys naložil s ním , jakť se koli líbí . Protož povoláni jsou písaři královští téhož měsíce prvního třináctého dne , a psáno jest všecko tak , jakž přikázal Aman , k knížatům královským i vývodám , kteříž byli v jedné každé krajině , i hejtmanům jednoho každého národu , každé krajině vedlé písma jejího , a každému národu vedlé jazyku jeho ; jménem krále Asvera psáno , a zapečetěno prstenem královským . I jsou posláni listové po poslích do všech krajin královských , aby hubili , mordovali a vyhladili všecky Židy , od mladého až do starce , děti i ženy , jednoho dne , totiž třináctého , měsíce dvanáctého , ( jenž jest měsíc Adar ) , a loupeže jejich aby rozbitovali . Summa toho psání byla : Aby vyhlášeno bylo v jedné každé krajině a oznámeno všechněm národům , aby hotovi byli ke dni tomu . Tedy vyjeli poslové stěží s poručením královským , a vyhlášeno jest to v Susan , městě královském . Král pak a Aman seděli , kvasíce , ale měšťané Susan zkormouceni byli . : Mardocheus pak zvěděv všecko to , což se bylo stalo , roztrhl roucho své , a vzal na sebe žíni a popel , a jda po městě , křičel křikem velikým a žalostným . A přišel až před bránu královskou ; nebo žádný neměl vcházeti do brány královské v oděvu žíněném . V každé také krajině i místě , kamžkoli slovo královské a výpověd jeho došla , kvílení veliké bylo od Židů , a půst , pláč i úpění , a žíni s popelem podestřeli sobě mnozí . Pročež přišedše děvečky Estery a komorníci její , oznámili jí to . I zarmoutila se královna velmi , a poslala šaty , aby oblékli Mardochea , a aby vzali žíni jeho od něho . Ale on jich nepřijal . Tedy zavolavši Ester Hatacha , jednoho z komorníků královských , kteréhož jí byl dal za služebníka , poručila mu o Mardocheovi , aby přezvěděl , co a proč by to bylo . Takž vyšel Hatach k Mardocheovi na ulici města , kteráž jest před branou královskou . I oznámil jemu Mardocheus všecko , co se mu přihodilo , i o té summě peněz , kterouž připověděl Aman dáti do komory královské proti Židům , k vyhlazení jich . K tomu i přípis psané výpovědi , kteráž vyhlášena byla v Susan , aby zhubeni byli , dal jemu , aby ukázal Ester a oznámil jí , a aby jí rozkázal jíti k králi , a milosti hledati u něho , a prositi před tváří jeho za lid svůj . Tedy přišel Hatach , a oznámil Ester slova Mardocheova . I řekla Ester Hatachovi , a poručila mu oznámiti Mardocheovi : Všickni služebníci královští i lid krajin královských vědí , že kterýž by koli muž neb žena všel před krále do síně vnitřní , nejsa povolán , jedno právo o něm jest , aby hrdlo propadl , kromě toho , k komuž by král vztáhl berlu zlatou , že živ zůstane . Já pak nebyla jsem povolána , abych vešla k králi již třidceti dnů . Ale když oznámili Mardocheovi slova Estery , Řekl Mardocheus , aby zase oznámeno bylo Esteře : Nemysl sobě , abys zachována býti mohla v domě královském ze všech Židů . Nebo jestliže se umlčíš v tento čas , oddechnutí a vysvobození Židům přijde odjinud , ty pak a dům otce tvého zahynete . A kdo ví , ne pro tento-lis čas přišla k tomu království ? I řekla Ester , aby zase oznámili Mardocheovi : Jdi a shromažď všecky Židy , což jest jich v Susan , a posťte se za mne , a nejezte ani píte za tři dni , v noci ani ve dne . Já podobně , i panny mé postiti se budou , a teprv vejdu k králi , což však neobyčejné jest , a jestližeť zahynu , nechť zahynu . Tedy šel Mardocheus , a učinil všecko tak , jakž mu poručila Ester . Stalo se potom dne třetího , oblékši se Ester v roucho královské , postavila se v síni vnitřní domu královského , naproti pokoji královskému . Král pak seděl na stolici své královské , v pokoji královském naproti dveřím domu . Stalo se , pravím , když uzřel král Ester královnu , ana stojí v síni , že milostí jsa k ní nakloněn , vztáhl král k Ester berlu zlatou , kterouž držel v ruce své . Tedy přistoupivši Ester , dotkla se konce berly . I řekl jí král : Co jest tobě , královno Ester ? A jaká jest prosba tvá ? Až do polovice království dáno bude tobě . Odpověděla Ester : Jestliže se králi za dobré vidí , nechať přijde král s Amanem dnes na hody , kteréž jsem jemu připravila . I řekl král : Zavolejte rychle Amana , ať naplní žádost Estery . A tak přišel král s Amanem na hody , kteréž byla připravila Ester . Potom řekl král k Ester , napiv se vína . Jaká jest žádost tvá ? A budeť dáno . Aneb jaká jest prosba tvá ? Bys pak žádala až do polovice království , staneť se . I odpověděla Ester : Žádost má a prosba má jest : Nalezla-li jsem milost u krále , a jestliže se králi za dobré vidí povoliti žádosti mé , a naplniti prosbu mou , aby ještě přišel král i Aman na hody , kteréž jim připravím , a zítra učiním podlé slova královského . A tak vyšel Aman dne toho , vesel jsa a dobré mysli . Ale když viděl Aman Mardochea v bráně královské , že ani nepovstal , ani se nehnul před ním , naplněn jest Aman hněvem proti Mardocheovi . A však zdržel se Aman , až přišel do domu svého , a poslav , povolal přátel svých a Zeres ženy své . I vypravoval jim Aman o slávě bohatství svého , i o množství synů svých , i o všem , čímž ho zvelebil král , a jak ho vyvýšil nad knížata i služebníky královské . A doložil Aman : Nadto nepozvala Ester královna s králem na hody , kteréž byla připravila jen mne , a ještě i k zejtří pozván jsem od ní s králem . Ale všecko to nic mi neprospívá , pokudžkoli vídám Mardochea , toho Žida , sedati u brány královské . Řekla jemu Zeres žena jeho , i všickni přátelé jeho : Nechť udělají šibenici zvýši padesáti loket , a ráno rci králi , aby na ní oběsili Mardochea , a vejdi s králem na hody vesele . I líbila se ta rada Amanovi , a rozkázal postaviti šibenici . Té noci král nemoha spáti , rozkázal přinésti knihy pamětné , kroniky , kteréž čteny byly před králem . I našli zapsáno , že pověděl Mardocheus na Bigtana a Teresa , dva komorníky královské z těch , jenž ostříhali prahu , že ukládali vztáhnouti ruku na krále Asvera . Tedy řekl král : Čím jest poctěn , neb jak zveleben Mardocheus za to ? Odpověděli služebníci královští , dvořané jeho : Není jemu nic dáno . I řekl král : Kdo jest v síni ? ( Aman pak byl přišel do síně domu královského zevnitřní , mluviti s králem , aby oběšen byl Mardocheus na šibenici , kterouž jemu připravil . ) Odpověděli králi služebníci jeho : Aj , Aman stojí v síni . Řekl král : Nechť vejde sem . Takž všel Aman . Jemuž řekl král : Co sluší učiniti muži tomu , kteréhož by chtěl král ctíti ? ( Aman řekl sám v sobě : Kohož by jiného chtěl král více ctíti , nežli mne ? ) Odpověděl Aman králi : Muži tomu , jehož král ctíti chce , Ať přinesou roucho královské , do kteréhož se král obláčí , a přivedou koně , na kterémž jezdí král , a vstaví korunu královskou na hlavu jeho . A dadouce roucho to i koně toho v ruku některého z nejznamenitějších knížat královských , ať oblekou muže toho , jehož král chce ctíti , a ať jej vodí na koni po ulici města , a volají před ním : Tak se má státi muži tomu , jehož král ctíti chce . Tedy řekl král Amanovi : Pospěš , vezmi to roucho a koně , jakž jsi řekl , a učiň to Mardocheovi Židu , kterýž sedí v bráně královské . Nepomíjejž ničeho ze všeho toho , což jsi mluvil . Protož vzav Aman roucho i koně , oblékl Mardochea , a vedl jej na koni po ulici města , volaje před ním : Tak se má státi muži tomu , jehož král ctíti chce . Potom navrátil se Mardocheus k bráně královské . Aman pak rychle pospíšil do domu svého , smuten jsa , s zakrytou hlavou . I vypravoval Aman Zeres ženě své a všechněm přátelům svým všecko , což se mu přihodilo . I řekli jemu mudrci jeho i Zeres žena jeho : Poněvadž z národu Židovského jest Mardocheus , před jehož oblíčejem počal jsi klesati , neodoláš jemu , ale jistě padneš před oblíčejem jeho . A když oni ještě mluvili s ním , komorníci královští přišli , a rychle vzali Amana na hody , kteréž připravila Ester . A tak přišel král i Aman , aby hodovali s Ester královnou . I řekl král k Ester opět druhého dne , napiv se vína : Jaká jest žádost tvá , Ester královno ? A budeť dáno . Aneb jaká jest prosba tvá ? Až do polovice království staneť se . Tedy odpověděla Ester královna a řekla : Jestliže jsem nalezla milost před očima tvýma , ó králi , a jestliže se králi za dobré vidí , nechť mi jest darován život můj k mé žádosti , a národu mému k prosbě mé . Nebo prodáni jsme , já i národ můj , abychom zbiti , pomordováni a vyhlazeni byli , ješto kdybychom za služebníky a děvky prodáni byli , mlčela bych , ač by i tak ten nepřítel nijakž nemohl nahraditi králi té škody . Opět odpovídaje král Asverus , řekl Ester královně : I kdož jest to ten , a kde jest ten , jehož srdce tak jest naduté , aby to činil ? I řekla Ester : Muž protivník a nepřítel nejhorší jest Aman tento . Takž Aman zhrozil se před oblíčejem krále a královny . Tedy král vstal v prchlivosti své od pití vína , a vyšel na zahradu při paláci . Aman pak pozůstal tu , aby prosil za život svůj Estery královny ; nebo viděl , že jest o něm zle uloženo od krále . Potom král navrátil se z zahrady palácu do domu , kdež pil víno , a Aman padl na lůžko , na kterémž seděla Ester . I řekl král : Což ještě násilé učiniti chce královně u mne v domě ? A hned jakž slovo to vyšlo z úst krále , tvář Amanovu zakryli . Mezi tím řekl Charbona , jeden z komorníků , před králem : Aj , ještě šibenice , kterouž připravil Aman Mardocheovi , kterýž mluvil králi k dobrému , stojí při domě Amanově , zvýší padesáti loket . I řekl král : Oběstež ho na ní . Tedy oběsili Amana na té šibenici , kterouž byl připravil Mardocheovi . A tak prchlivost královská ukojila se . Téhož dne dal král Asverus Ester královně dům Amana nepřítele Židovského , a Mardocheus přišel před krále , ( nebo oznámila Ester , co by jí on byl ) . Kdežto král sňav prsten svůj , kterýž vzal od Amana , dal jej Mardocheovi . Ester pak ustanovila Mardochea nad domem Amanovým . Potom ještě Ester mluvila před králem , padši k nohám jeho , a s pláčem pokorně ho prosila , aby zrušil nešlechetnost Amana Agagského a jeho úklady , kteréž smyslil proti Židům . ( Tedy vztáhl král k Esteře berlu zlatou , a Ester vstavši , postavila se před králem . ) A řekla : Jestliže se králi za dobré vidí , a nalezla-li jsem milost před tváří jeho , a jestliže se ta věc králi slušná býti vidí , a já jsem-li příjemná před očima jeho : nechť jest psáno , aby byli zrušeni listové ti , a tak úkladové Amana syna Hammedatova Agagského , kteréž rozepsal , aby vyhladili Židy , což jest jich ve všech krajinách královských . Nebo jak bych se mohla dívati na to zlé , kteréž by potkalo lid můj ? A jak bych mohla hleděti na zhoubu rodiny své ? I řekl král Asverus Ester královně a Mardocheovi Židu : Ej , dům Amanův dal jsem Esteře , jeho pak oběsili na šibenici , proto že vztáhnouti chtěl ruku svou na Židy . Vy tedy pište Židům , jakž se vám za dobré zdá , jménem královským , a zapečeťte prstenem královským . ( Nebo což se píše jménem krále , a zapečetí prstenem královským , nemůže zpátkem jíti . ) Takž svolali písaře královské v ten čas měsíce třetího , jenž jest měsíc Siban , dvadcátého třetího dne téhož měsíce , a psáno jest všecko tak , jakž přikázal Mardocheus , k Židům a knížatům , i vývodám a hejtmanům krajin , kteréž jsou od Indie až do země Mouřenínské , sto dvadceti sedm krajin , do každé krajiny písmem jejím , každému národu jazykem jeho , též i Židům písmem jejich a jazykem jejich . A když napsal jménem krále Asvera a zapečetil prstenem královským , rozeslal listy po poslích , kteříž jezdívali na koních rychlých a mezcích mladých : Že jest povolil král Židům , kteřížby v kterémkoli městě byli , aby shromáždíce se , zastávali života svého , a aby hubili , mordovali a plénili všecka vojska národu i krajiny , útok činících na ně , na děti jejich i ženy jejich , a kořisti jejich aby rozbitovali . Jednoho a téhož dne ve všech krajinách krále Asvera , totiž třináctého , měsíce dvanáctého , jenž jest měsíc Adar . Summa toho psání : Aby vyhlášeno bylo v jedné každé krajině , a oznámeno všechněm národům , aby Židé byli hotovi ke dni tomu ku pomstě nad nepřátely svými . Tedy poslové , kteříž jezdívali na koních prudkých a na mezcích , vyjeli snažným a rychlým během s poručením královským , a vyhlášeno jest to v Susan , městě královském . Mardocheus pak vycházel od oblíčeje královského v rouše královském z postavce modrého a bílého , v koruně zlaté veliké a v plášti kmentovém a šarlatovém , a město Susan plésalo a veselilo se . Nebo Židům vzešlo světlo a radost , i veselé a sláva . Ano i v každé krajině i v každém městě , na kteréžkoli místo poručení královské a výpověd jeho došla , veselé a radost měli Židé , hody a dobrou vůli , a mnozí z národů jiných přistupovali k Židům ; nebo připadl na ně strach Židovský . Potom dvanáctého měsíce , ( jenž jest měsíc Adar ) , třináctého dne téhož měsíce , když přišel čas poručení královského a výpovědi jeho , aby se vyplnila , v ten den , v kterýž se nadáli nepřátelé Židovští , že budou panovati nad nimi , stalo se na odpor , že panovali Židé nad těmi , kteříž je v nenávisti měli . Nebo se byli shromáždili Židé v městech svých , po všech krajinách krále Asvera , aby vztáhli ruku na ty , kteříž hledali jejich zlého . A žádný před nimi neostál , nebo připadl strach jejich na všecky národy . A všickni hejtmané krajin , i knížata a vývodové , i správcové díla královského v poctivosti měli Židy ; nebo strach Mardocheův na ně připadl . Byl zajisté Mardocheus veliký v domě královském , a rozcházela se pověst o něm po všech krajinách ; nebo muž ten Mardocheus vždy více rostl . A tak zbili Židé všecky nepřátely své , mečem hubíce , mordujíce a vyhlazujíce je , a nakládajíce s těmi , kteříž je v nenávisti měli , podlé líbosti své . Ano i v Susan městě královském zmordovali Židé a vyhladili pět set mužů . A Parsandata , Dalfona i Aspata , A Porata , Adalia i Aridata , I Parimasta , Arisai i Aridai a Vajezata , Deset synů Amana syna Hammedatova , nepřítele Židovského , zmordovali . Ale k loupeži nevztáhli ruky své . Dne toho , když se donesl krále počet zmordovaných v Susan městě královském , Řekl král Esteře královně : V Susan městě královském zmordovali Židé a vyhladili pět set mužů , a deset synů Amanových . Co pak učinili v jiných krajinách královských ? Již tedy jaká jest žádost tvá ? A dánoť bude . Aneb která prosba tvá ještě ? A staneť se . Odpověděla Ester : jestliže se králi za dobré vidí , nechť jest dopuštěno ještě zítra Židům , kteříž jsou v Susan , učiniti podlé výpovědi dnešní , a deset synů Amanových zvěšeti na šibenici . I přikázal král , aby se tak stalo . Tedy vyhlášena jest výpověd v Susan , a tak deset synů Amanových zvěšeli . A shromáždivše se Židé , kteříž byli v Susan , také i čtrnáctého dne měsíce Adar , zmordovali v Susan tři sta mužů . Ale k loupeži nevztáhli ruky své . Jiní také Židé , kteříž byli v krajinách královských , shromáždivše se , a zastávajíce života svého , tak odpočinuli od nepřátel svých . Zmordovali pak těch , jenž je v nenávisti měli , sedmdesáte pět tisíc . Ale k loupeži nevztáhli ruky své . Stalo se to dne třináctého měsíce Adar . I odpočinuli čtrnáctého dne téhož měsíce , a učinili sobě v ten den hody a veselé . Ale Židé , kteříž byli v Susan , shromáždili se třináctého dne téhož měsíce a též čtrnáctého , a odpočinuli patnáctého , a učinili sobě na ten den hody a veselé . Protož Židé , kteříž bydlí ve vsech a v městečkách nehrazených , světí den čtrnáctý měsíce Adar , majíce veselé , hody a dobrou vůli , a posílajíce částky pokrmů jedni druhým . Nebo rozepsal Mardocheus ty věci , a rozeslal listy ke všem Židům , kteříž byli ve všech krajinách krále Asvera , blízkým i dalekým , Ustavuje jim , aby slavili den čtrnáctý měsíce Adar , a den patnáctý téhož měsíce každého roku , Podlé dnů těch , v nichž odpočinuli Židé od nepřátel svých , a měsíce toho , kterýž se jim obrátil z zámutku v radost , a z kvílení v dobrou vůli , aby ty dni slavili , hodujíce a veselíce se , a posílajíce částky pokrmů jeden druhému , i dary chudým . I přijali to všickni Židé , že budou činiti to , což začali , a což jim psal Mardocheus : Jak Aman syn Hammedatův Agagský , protivník všech Židů , ukládal o Židech , aby je vyhubil a uvrhl pur , totiž los , k setření a zahlazení jejich . Ale jak ona vešla před oblíčej krále , poručil král v listech , aby obráceni byli úkladové jeho nešlechetní , kteréž vymyslil proti Židům , na hlavu jeho , a aby ho oběsili i syny jeho na šibenici . I nazvali ty dny Purim , totiž losů , od jména toho pur . A tak z příčiny všech slov listu toho , a což viděli při tom , i což přišlo k nim , Ustavili a přijali Židé na sebe i na símě své , i na všecky připojené k sobě , aby to nepominulo , že budou slaviti ty dva dni podlé vypsání jejich , a podlé určitého času jejich každého roku . A že ti dnové budou pamětní a slavní v každém věku , rodině , krajině a městě ; k tomu , že ti dnové Purim nepominou z prostředku Židů , a památka jejich nepřestane u potomků jejich . Psala také Ester královna , dcera Abichailova , i Mardocheus Žid pro větší upevnění psání z strany dnů Purim po druhé . A on rozeslal to psání ke všem Židům , do sta dvadcíti sedmi krajin království Asverova , vzkazuje jim pozdravení , Aby tuze drželi dny ty Purim v určité časy jich , jakž je nařídil jim Mardocheus Žid a Ester královna , a jakž to přijali na sebe a na símě své , na pamět postů a křiku jejich . A tak výpověd Estery potvrdila ustanovení dnů Purim , což zapsáno jest v knize této . Potom uložil král Asverus daň na zemi i na ostrovy mořské . Všickni pak činové síly jeho a moci jeho , i vypsání důstojnosti Mardocheovy , kterouž ho zvelebil král , to vše zapsáno jest v knize o králích Médských a Perských . Nebo Mardocheus Žid byl druhý po králi Asverovi , a veliký u Židů , i vzácný u všeho množství bratří svých , pečuje o dobré lidu svého , a způsobuje pokoj všemu semeni svému .