GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:19urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:19Blahoslavený ten muž , kterýž nechodí po radě bezbožných , a na cestě hříšníků nestojí , a na stolici posměvačů nesedá . Ale v zákoně Hospodinově jest líbost jeho , a v zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí . Nebo bude jako strom štípený při tekutých vodách , kterýž ovoce své vydává časem svým , jehožto list nevadne , a cožkoli činiti bude , šťastně mu se povede . Ne takť budou bezbožní , ale jako plevy , kteréž rozmítá vítr . A protož neostojí bezbožní na soudu , ani hříšníci v shromáždění spravedlivých . Neboť zná Hospodin cestu spravedlivých , ale cesta bezbožných zahyne . Proč se bouří národové , a lidé daremné věci přemyšlují ? Sstupují se králové zemští , a knížata se spolu radí proti Hospodinu , a proti pomazanému jeho , Říkajíce : Roztrhejme svazky jejich , a zavrzme od sebe provazy jejich . Ale ten , jenž přebývá v nebesích , směje se , Pán posmívá se jim . Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém , a v prchlivosti své předěsí je , řka : Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem , horou svatou mou . Vypravovati budu úsudek . Hospodin řekl ke mně : Syn můj ty jsi , já dnes zplodil jsem tě . Požádej mne , a dámť národy , dědictví tvé , a končiny země , vládařství tvé . Roztlučeš je prutem železným , a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je . A protož , králové , nyní srozumějte , vyučujte se , soudcové zemští . Služte Hospodinu v bázni , a veselte se s třesením . Líbejte syna , aby se nerozhněval , a zhynuli byste na cestě , jakž by se jen málo zapálil hněv jeho . Blahoslavení jsou všickni , kteříž doufají v něho . Žalm Davidův , když utíkal před Absolonem synem svým . Hospodine , jakť jsou mnozí nepřátelé moji ! Mnozí povstávají proti mně . Mnozí mluví o duši mé : Nemáť tento žádné pomoci v Bohu . Ale ty , Hospodine , jsi štítem vůkol mne , slávou mou , a kterýž povyšuješ hlavy mé . Hlasem svým volal jsem k Hospodinu , a vyslyšel mne s hory svaté své . Sélah . Já jsem lehl , a spal jsem , i zas procítil ; nebo mne zdržoval Hospodin . Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí , kteříž se vůkol kladou proti mně . Povstaniž , Hospodine , zachovej mne , Bože můj , kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce , a zuby bezbožníků zvyrážel . Tvéť , ó Hospodine , jest spasení , a nad lidem tvým požehnání tvé . Sélah . Přednímu zpěváku na neginot , žalm Davidův . Když volám , vyslyš mne , Bože spravedlnosti mé . Ty jsi mi v úzkosti prostranství způsoboval , smiluj se nade mnou , a vyslyš modlitbu mou . Synové lidští , dokudž sláva má v potupě bude ? Dlouho-liž marnost milovati a lži hledati budete ? Sélah . Vězte , žeť jest oddělil Hospodin sobě milého . Vyslyšíť mne Hospodin , když k němu volati budu . Uleknětež se a nehřešte , přemyšlujte o tom v srdci svém , na ložci svém , a umlkněte . Sélah . Obětujte oběti spravedlnosti , a doufejte v Hospodina . Mnozí říkají : Ó bychom viděti mohli dobré věci . Hospodine , pozdvihni nad námi jasného oblíčeje svého , I způsobíš radost v srdci mém větší , než oni mívají , když obilé a víno jejich se obrodí . Jáť u pokoji i lehnu i spáti budu ; nebo ty , Hospodine , sám způsobíš mi bydlení bezpečné . Přednímu zpěváku na nechilot , žalm Davidův . Slova má slyš , Hospodine , porozuměj tužebnému úpění mému . Pozoruj hlasu volání mého , králi můj a Bože můj ; nebo se tobě modlím . Hospodine , v jitře vyslyšíš hlas můj , v jitře předložím tobě žádost , a šetřiti budu . Nebo ty , ó Bože silný , neoblibuješ bezbožnosti , nemá místa u tebe nešlechetník . Neostojí blázniví před očima tvýma , v nenávisti máš všecky činitele nepravosti . Zatratíš mluvící lež . Člověka ukrutného a lstivého v ohavnosti má Hospodin . Já pak ve množství milosrdenství tvého vejdu do domu tvého , klaněti se budu k svatému chrámu tvému v bázni tvé . Hospodine , proveď mne v spravedlnosti své , pro ty , jenž mne střehou ; spravuj přede mnou cestu svou . Neboť není v ústech jejich žádné upřímnosti , vnitřnosti jejich plné nešlechetnosti , hrob otevřený hrdlo jejich , jazykem svým lahodně mluví . Zkaz je , ó Bože , nechať padnou od rad svých ; pro množství nešlechetností jejich rozptyl je , poněvadž odporní jsou tobě . A ať se všickni v tě doufající radují , na věky ať plésají , když je zastírati budeš ; ať se v tobě veselí , kteřížkoli milují jméno tvé . Nebo ty , Hospodine , požehnáš spravedlivému , a jako štítem přívětivostí svou vůkol zastřeš jej . ] Přednímu kantoru na neginot , k nízkému zpěvu , žalm Davidův . Hospodine , netresci mne v hněvě svém , ani v prchlivosti své kárej mne . Smiluj se nade mnou , Hospodine , neboť jsem zemdlený ; uzdrav mne , Hospodine , nebo ztrnuly kosti mé . Ano i duše má předěšena jest náramně , ty pak , Hospodine , až dokavad ? Navratiž se , Hospodine , a vytrhni duši mou ; spomoz mi pro milosrdenství své . Nebo mrtví nezpomínají na tebe , a v hrobě kdo tě bude oslavovati ? Ustávám v úpění svém , ložce své každé noci svlažuji , slzami svými postel svou smáčím . Sškvrkla se zámutkem tvář má , sstarala se příčinou všech nepřátel mých . Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti ; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého . Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou , Hospodin modlitbu mou přijal . Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji , nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni . Osvědčení neviny Davidovy , o čemž zpíval Hospodinu z příčiny slov Chusi syna Jeminova . Hospodine Bože můj , v toběť doufám , vysvoboď mne ode všech protivníků mých , a vytrhni mne , Aby neuchvátil jako lev duše mé , a neroztrhal , když by nebyl , kdo by vysvobodil . Hospodine Bože můj , učinil-li jsem to , jest-li nepravost při mně , Činil-li jsem zle tomu , kdož se ke mně pokojně choval , ( nýbrž spomáhal jsem protivícímu se mi bez příčiny ) , Nechať stihá nepřítel duši mou , i popadne , a pošlapá na zemi život můj , a slávu mou v prach uvede . Sélah . Povstaň , Hospodine , v hněvě svém , vyvyš se proti vzteklostem mých nepřátel , a prociť ke mně , nebo jsi soud nařídil . I shrne se k tobě shromáždění lidí ; pro ně tedy u výsost navrať se zase . Hospodin souditi bude lidi . Sudiž mne , Hospodine , podlé spravedlnosti mé , a podlé nevinnosti mé , kteráž při mně jest . Ó by již k skončení přišla nešlechetnost bezbožných , spravedlivého pak abys utvrdil ty , kterýž zkušuješ srdce a ledví , Bože spravedlivý . Bůh jest štít můj , kterýž spaseny činí upřímé srdcem . Bůh jest soudce spravedlivý , Bůh silný hněvá se na bezbožného každý den . Neobrátí-li se , naostříť meč svůj ; lučiště své natáhl , a naměřil je . Připravil sobě i zbroj smrtelnou , střely své proti škůdcím přistrojil . Aj , rodí nepravost ; nebo počav těžkou bolest , urodí lež . Jámu kopal , i vykopal ji , ale padne do dolu , kterýž přistrojil . Obrátíť se usilování jeho na hlavu jeho , a na vrch hlavy jeho nepravost jeho sstoupí . Slaviti budu Hospodina podlé spravedlnosti jeho , a žalmy zpívati jménu Hospodina nejvyššího . Přednímu zpěváku na gittejský nástroj , žalm Davidův . Hospodine Pane náš , jak důstojné jest jméno tvé na vší zemi ! Nebo jsi vyvýšil slávu svou nad nebesa . Z úst nemluvňátek a těch , jenž prsí požívají , mocně dokazuješ síly z příčiny svých nepřátel , abys přítrž učinil protivníku a vymstívajícímu se . Když spatřuji nebesa tvá , dílo prstů tvých , měsíc a hvězdy , kteréž jsi tak upevnil , říkám : Co jest člověk , že jsi naň pamětliv , a syn člověka , že jej navštěvuješ ? Nebo učinil jsi ho málo menšího andělů , slávou a ctí korunoval jsi jej . Pánem jsi ho učinil nad dílem rukou svých , všecko jsi podložil pod nohy jeho : Ovce i voly všecky , také i zvěř polní , Ptactvo nebeské , i ryby mořské , a cožkoli chodí stezkami mořskými . Hospodine Pane náš , jak důstojné jest jméno tvé na vší zemi ! Přednímu zpěváku na al mutlabben , žalm Davidův . Oslavovati tě budu , Hospodine , celým srdcem svým , vypravovati budu všecky divné skutky tvé . Radovati a veseliti se budu v tobě , žalmy zpívati budu jménu tvému , ó Nejvyšší , Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni , že klesli , a zahynuli od tváři tvé . Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou , posadils se na stolici soudce spravedlivý . Ohromil jsi národy , zatratils bezbožníka , jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky . Ó nepříteli , již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky ? Již-li jsi města podvrátil ? Zahynula památka jejich s nimi . Ale Hospodin na věky kraluje , připravil k soudu trůn svůj . Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti , a výpověd činí národům v pravosti . Hospodin zajisté jest útočiště chudého , útočiště v čas ssoužení . I budou v tebe doufati , kteříž znají jméno tvé ; nebo neopouštíš hledajících tě , Hospodine . Žalmy zpívejte Hospodinu , přebývajícímu na Sionu , zvěstujte mezi národy skutky jeho . Nebo on vyhledává krve , rozpomíná se na ni , aniž se zapomíná na křik utištěných . Smiluj se nade mnou , Hospodine , viz ssoužení mé od těch , kteříž mne nenávidí , ty , kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti , Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské , a veselil se v spasení tvém . Pohříženiť jsou národové v jámě , kterouž udělali ; v osídle , kteréž polékli , uvázla noha jejich . Přišelť jest v známost Hospodin , pomstu učiniv ; v díle rukou svých zapletl se bezbožník . Higgaion Sélah . Obráceni buďte bezbožníci do pekla , všickni národové , kteříž se zapomínají nad Bohem . Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí ; očekávání ssoužených nezahyneť na věky . Povstaniž , Hospodine , ať se nesilí člověk ; národové buďte souzeni před tebou . Pusť na ně strach , ó Hospodine , ať tomu porozumějí národové , že smrtelní jsou . Sélah . Proč , ó Hospodine , stojíš zdaleka , a skrýváš se v čas ssoužení ? Z pychu bezbožník protivenství činí chudému . Ó by jati byli v zlých radách , kteréž vymýšlejí . Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého , a lakomý sobě pochlebuje , a Hospodina popouzí . Bezbožník pro pýchu , kterouž na sobě prokazuje , nedbá na nic ; všecka myšlení jeho jsou , že není Boha . Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času , soudové tvoji vzdáleni jsou od něho , i na všecky nepřátely své fouká , Říkaje v srdci svém : Nepohnuť se od národu až do pronárodu , nebo nebojím se zlého . Ústa jeho plná jsou zlořečenství , i chytrosti a lsti ; pod jazykem jeho trápení a starost . Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších , aby zamordoval nevinného ; očima svýma po chudém špehuje . Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své , číhá , aby pochytil chudého , uchvacujeť jej , a táhne pod sítku svou . Připadá a stuluje se , dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých . Říká v srdci svém : Zapomenulť jest Bůh silný , skryl tvář svou , nepohledíť na věky . Povstaniž , Hospodine Bože silný , vznes ruku svou , nezapomínejž se nad chudými . Proč má bezbožník Boha popouzeti , říkaje v srdci svém , že toho vyhledávati nebudeš ? Díváš se do času , nebo ty nátisk a bolest spatřuješ , abys jim odplatil rukou svou ; na tebeť se spouští chudý , sirotku ty jsi spomocník . Potři rámě bezbožného , a vyhledej nepravosti zlostného , tak aby neostál . Hospodin jest králem věčných věků , národové z země své hynou . Žádost ponížených vyslýcháš , Hospodine , utvrzuješ srdce jejich , ucha svého k nim nakloňuješ , Abys soud činil sirotku a ssouženému , tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský . Přednímu zpěváku , žalm Davidův . Hospodina doufám , kterakž tedy říkáte duši mé : Uleť s hory své jako ptáče ? Nebo aj , bezbožníci napínají lučiště , přikládají šípy své na tětivo , aby stříleli skrytě na upřímé srdcem . Ale těmi usilováními zkaženi budou ; nebo spravedlivý co učinil ? Hospodin jest v chrámě svatém svém , trůn Hospodinův v nebi jest ; oči jeho hledí , víčka jeho zkušují synů lidských . Hospodin zkušuje spravedlivého , bezbožníka pak a milujícího nepravost nenávidí duše jeho . Dštíti bude na bezbožníky uhlím řeřavým , ohněm a sirou , a duch vichřice bude částka kalicha jejich . Nebo Hospodin spravedlivý jest , spravedlnost miluje , na upřímého oči jeho patří . Přednímu kantoru k nízkému zpěvu , žalm Davidův . Spomoz , ó Hospodine ; nebo se již nenalézá milosrdného , a vyhynuli věrní z synů lidských . Lež mluví jeden každý s bližním svým , rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí . Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné , a jazyk velikomluvný , Kteříž říkají : Jazykem svým přemůžeme , mámeť ústa svá s sebou , kdo jest pánem naším ? Pro zhoubu chudých , pro úpění nuzných jižť povstanu , praví Hospodin , v bezpečnosti postavím toho , na nějž polečeno bylo . Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté , jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované . Ty , Hospodine , jim spomáhati budeš , a ostříhati každého od národu tohoto až na věky . Vůkol a vůkol bezbožní se protulují , když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými . Přednímu zpěváku , žalm Davidův . Až dokud , Hospodine ? Což se na věky zapomeneš na mne ? Dokudž tvář svou skrývati budeš přede mnou ? Dokud rady vyhledávati budu v mysli své , a den ode dne svírati se v srdci svém ? Až dokud se zpínati bude nepřítel můj nade mnou ? Vzhlédni , vyslyš mne , Hospodine Bože můj , osvěť oči mé , abych neusnul snem smrti , A aby neřekl nepřítel můj : Svítězil jsem nad ním , a nepřátelé moji aby neplésali , jestliže bych se poklesl . Jáť zajisté v milosrdenství tvém doufám , plésati bude srdce mé v spasení tvém ; zpívati budu Hospodinu , že jest mi tak dobře učinil . Přednímu zpěváku , píseň Davidova . Říká blázen v srdci svém : Není Boha . Porušeni jsou , a ohavní v snažnostech ; není , kdo by činil dobré . Hospodin s nebe popatřil na syny lidské , aby viděl , byl-li by kdo rozumný a hledající Boha . Všickni se odvrátili , napořád neužiteční učiněni jsou ; není , kdo by činil dobré , není ani jednoho . Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti , že zžírají lid můj , jako by chléb jedli ? Hospodina pak nevzývají . Tehdáž se náramně strašiti budou ; nebo Bůh jest v rodině spravedlivého . Radu chudého potupujete , ale Hospodin jest naděje jeho . Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi . Když Hospodin zase přivede zajaté lidu svého , plésati bude Jákob , a veseliti se Izrael . Žalm Davidův . Hospodine , kdo bude přebývati v stánku tvém ? Kdo bydliti bude na hoře svaté tvé ? Ten , kdož chodí v upřímnosti , a činí spravedlnost , a mluví pravdu z srdce svého . Kdož neutrhá jazykem svým , bližnímu svému nečiní zlého , a potupy neuvodí na bližního svého . Ten , před jehož očima v nevážnosti jest zavržený , v poctivosti pak bojící se Hospodina ; a přisáhl-li by i se škodou , však toho nemění . Kdož peněz svých nedává na lichvu , a daru proti nevinnému nebéře . Kdož tyto věci činí , nepohneť se na věky . Zlatý zpěv Davidův . Ostříhej mne , Bože silný , neboť v tebe doufám . Rciž , duše má , Hospodinu : Ty jsi Pán můj , dobrota má nic tobě neprospěje . Ale svatým , kteříž jsou na zemi , a znamenitým , v nichž všecka líbost má . Rozmnožují bolesti své ti , kteříž k cizímu bohu chvátají ; neokusím obětí jejich ze krve , aniž vezmu jména jejich ve rty své . Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého ; ty zdržuješ los můj . Provazcové padli mi na místech veselých , a dědictví rozkošné dostalo se mi . Dobrořečiti budu Hospodinu , kterýž mi radí ; nebo i v noci vyučují mne ledví má . Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky , a kdyžť jest mi po pravici , nikoli se nepohnu . Z té příčiny rozveselilo se srdce mé , a zplésala sláva má , ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude . Nebo nenecháš duše mé v pekle , aniž dopustíš svatému svému viděti porušení . Známou učiníš mi cestu života ; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým , a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky . Modlitba Davidova . Vyslyš , Hospodine , spravedlnost , a pozoruj volání mého ; nakloň uší k modlitbě mé , kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti . Od tváři tvé vyjdiž soud můj , oči tvé nechať patří na upřímnost . Zkusils srdce mého , navštívils je v noci ; ohněm jsi mne zpruboval , aniž jsi co shledal ; to , což myslím , nepředstihá úst mých . Z strany pak skutků lidských , já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce . Zdržuj kroky mé na cestách svých , aby se neuchylovaly nohy mé . Já volám k tobě , nebo vyslýcháš mne , ó Bože silný ; nakloň ke mně ucha svého , a slyš řeč mou . Prokaž milosrdenství svá , naději majících ochránce před těmi , kteříž povstávají proti pravici tvé . Ostříhej mne jako zřítelnice oka , v stínu křídel svých skrej mne , Od tváři bezbožných těch , kteříž mne hubí , od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne , Kteříž tukem svým zarostli , mluví pyšně ústy svými . Jižť i kroky naše předstihají , oči své obrácené mají , aby nás porazili na zem . Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže , a lvíčeti sedícímu v skrýši . Povstaniž , Hospodine , předejdi tváři jeho , sehni jej , a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým , Rukou svou od lidí , ó Hospodine , od lidí světských , jichžto oddíl jest v tomto životě , a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ . Čímž i synové jejich nasyceni bývají , a ostatků zanechávají maličkým svým . Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou ; nasycen budu obrazem tvým , když procítím . Přednímu zpěváku , služebníka Hospodinova Davida , kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den , v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy , a řekl : Z vnitřnosti srdce miluji tě , Hospodine , sílo má . Hospodin skála má a hrad můj , i vysvoboditel můj , Bůh silný můj , skála má , v němž naději skládám , štít můj a roh spasení mého , mé útočiště . Chvály hodného vzýval jsem Hospodina , a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn . Obklíčilyť mne byly bolesti smrti , a proudové nešlechetných předěsili mne . Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu , osídla smrti zachvátila mne . V úzkosti své vzýval jsem Hospodina , a k Bohu svému volal jsem , i vyslyšel z chrámu svého hlas můj , a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho . Tehdy pohnula se a zatřásla země , základové hor pohnuli se , a třásli se pro rozhněvání jeho . Dým vystupoval z chřípí jeho , a oheň zžírající z úst jeho , od něhož se uhlí rozpálilo . Nakloniv nebes , sstoupil , a mrákota byla pod nohami jeho . A sedě na cherubínu , letěl , letěl na peří větrovém . Udělal sobě z temností skrýši , vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků . Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou , krupobití i uhlí řeřavé . I hřímal na nebi Hospodin , a Nejvyšší vydal zvuk svůj , i krupobití a uhlí řeřavé . Vystřelil i střely své , a rozptýlil je , a blýskáním častým porazil je . I ukázaly se hlubiny vod , a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé , Hospodine , pro dchnutí větru chřípí tvých . Poslav s výsosti , uchopil mne , vytáhl mne z velikých vod . Vytrhl mne od nepřítele mého silného , a od těch , kteříž mne nenáviděli , ačkoli silnější mne byli . Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého , ale Hospodin byl mi podpora . Kterýž vyvedl mne na prostranno , vytrhl mne , nebo mne sobě oblíbil . Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé , podlé čistoty rukou mých nahradil mi . Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových , aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého . Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou , a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe . Nýbrž upřímě choval jsem se k němu , a vystříhal jsem se nepravosti své . Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé , podlé čistoty rukou mých , kteráž jest před očima jeho . Ty , Pane , s milosrdným milosrdně nakládáš , a k člověku upřímému upřímě se máš . K sprostnému sprostně se ukazuješ , a s převráceným převráceně zacházíš . Lid pak ssoužený vysvobozuješ , a oči vysoké snižuješ . Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou ; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé . Nebo v tobě proběhl jsem vojsko , a v Bohu svém přeskočil jsem i zed . Boha tohoto silného cesta jest dokonalá , výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné , onť jest štít všech , kteříž v něho doufají . Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina , a kdo skalou kromě Boha našeho ? Ten Bůh silný přepasuje mne udatností , a činí dokonalou cestu mou . Činí nohy mé jako laní , a na vysokostech mých postavuje mne . Učí ruce mé boji , tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma . Tys mi také dodal štítu spasení svého , a pravice tvá podpírala mne , a dobrotivost tvá mne zvelebila . Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou , a nepodvrtly se nohy mé . Honil jsem nepřátely své , a postihl jsem je , aniž jsem se navrátil , až jsem je vyhubil . Tak jsem je zranil , že nemohli povstati , padše pod nohy mé . Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji , povstávající proti mně sehnul jsi pode mne . Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých , abych ty , kteříž mne nenáviděli , vyplénil . Volaliť jsou , ale nebylo spomocníka k Hospodinu , ale nevyslyšel jich . I potřel jsem je jako prach u povětří , jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je . Ty jsi mne vyprostil z různic lidu , a postavils mne v hlavu národům ; lid , kteréhož jsem neznal , sloužil mi . Jakž jen zaslechli , uposlechli mne , cizozemci lhali mi . Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých . Živť jest Hospodin , a požehnaná skála má ; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého , Bůh silný , kterýž mi pomsty poroučí , a podmaňuje mi lidi . Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých , také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne , a od člověka ukrutného vyprostils mne . A protož chváliti tě budu mezi národy , ó Hospodine , a jménu tvému žalmy prozpěvovati , Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého , a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi , i semeni jeho až na věky . Přednímu z kantorů , žalm Davidův . Nebesa vypravují slávu Boha silného , a dílo rukou jeho obloha zvěstuje . Den po dni vynáší řeč , a noc po noci ukazuje umění . Neníť řeči ani slov , kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich . Po vší zemi rozchází se zpráva jejich , a až do končin okršlku slova jich , slunci pak rozbil stánek na nich . Kteréž jako ženich vychází z pokoje svého , veselí se jako udatný rek , cestou běžeti maje . Od končin nebes východ jeho , a obcházení jeho až zase do končin jejich , a ničeho není , což by se ukryti mohlo před horkostí jeho . Zákon Hospodinův jest dokonalý , očerstvující duši , Hospodinovo svědectví pravé , moudrost dávající neumělým . Rozkazové Hospodinovi přímí , obveselující srdce , přikázaní Hospodinovo čisté , osvěcující oči . Bázeň Hospodinova čistá , zůstávající na věky , soudové Hospodinovi praví , a k tomu i spravedliví . Mnohem žádostivější jsou než zlato , a než mnoho ryzího zlata , sladší než med a stred z plástů . Služebník tvůj zajisté jimi osvěcován bývá , a kdož jich ostříhá , užitek hojný má . Ale poblouzením kdo vyrozumí ? Protož i od tajných očisť mne . I od zúmyslných zdržuj služebníka svého , aby nade mnou nepanovali , a tehdyť dokonalý budu , a očištěný od přestoupení velikého . Ó ať jsou slova úst mých tobě příjemná , i přemyšlování srdce mého před tebou , Hospodine skálo má , a vykupiteli můj . Přednímu zpěváku , žalm Davidův . Vyslyšiž tě Hospodin v den ssoužení , k zvýšení tě přiveď jméno Boha Jákobova . Sešliž tobě pomoc z svatyně , a z Siona utvrzuj tě . Rozpomeniž se na všecky oběti tvé , a zápaly tvé v popel obrať . Sélah . Dejž tobě vše podlé srdce tvého , a všelikou radu tvou vyplň . I budeme prozpěvovati o spasení tvém , a ve jménu Boha našeho korouhve vyzdvihneme ; naplniž Hospodin všecky prosby tvé . Nyníť jsme poznali , že Hospodin zachoval svého pomazaného , a že jej vyslyšel s nebe svatého svého ; nebo v jeho přesilné pravici jest spasení . Tito v vozích , jiní v koních doufají , ale my jméno Hospodina Boha našeho sobě připomínáme . A protož oni sehnuti jsou , a padli , ale my povstali jsme , a zmužile stojíme . Hospodine , zachovávejž nás , i král ať slyší nás , když k němu volati budeme . Přednímu z kantorů , žalm Davidův . Hospodine , v síle tvé raduje se král , a v spasení tvém veselí se přenáramně . Žádost srdce jeho dal jsi jemu , a prosbě rtů jeho neodepřel jsi . Sélah . Předšel jsi jej zajisté hojným požehnáním , vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzího zlata . Života požádal od tebe , a dal jsi mu prodlení dnů na věky věků . Veliká jest sláva jeho v spasení tvém , důstojností a krásou přioděl jsi jej . Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky , rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého . A poněvadž král doufá v Hospodina , a v milosrdenství Nejvyššího , nepohneť se . Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své , dosáhne pravice tvá těch , kteříž tě nenávidí . Uvržeš je jako do peci ohnivé v čas rozhněvání svého ; Hospodin v prchlivosti své sehltí je , a oheň sžíře je . Plémě jejich z země vyhladíš , a símě jejich z synů lidských , Nebo jsou proti tobě ukládali zlost , myslili na nešlechetnost , ač ji dovesti nemohli . Protož je vystavíš za cíl , na tětiva svá přikládati budeš proti tváři jejich . Zjeviž se , ó Hospodine , v síle své , a budemeť zpívati a oslavovati udatnost tvou . Přednímu zpěváku k času jitřnímu , žalm Davidův . Bože můj , Bože můj , pročež jsi mne opustil ? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého . Bože můj , přes celý den volám , a neslyšíš , i v noci , a nemohu se utajiti . Ty zajisté jsi svatý , zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi . V toběť doufali otcové naši , doufali , a vysvobozovals je . K tobě volávali , a spomáhals jim ; v tobě doufali , a nebývali zahanbeni . Já pak červ jsem , a ne člověk , útržka lidská a povrhel vůbec . Všickni , kteříž mne vidí , posmívají se mi , ošklebují se , a hlavami potřásají , říkajíce : Spustiltě se na Hospodina , nechť ho vysvobodí ; nechať jej vytrhne , poněvadž se mu v něm zalíbilo . Ješto ty jsi , kterýž jsi mne vyvedl z života , ustaviv mne v doufání při prsích matky mé . Na tebeť jsem uvržen od narození svého , od života matky mé Bůh můj ty jsi . Nevzdalujž se ode mne , nebo ssoužení blízké jest , a nemám spomocníka . Obkličujíť mne býkové mnozí , silní volové z Bázan obstupují mne . Otvírají na mne ústa svá , jako lev rozsapávající a řvoucí . Jako voda rozplynul jsem se , a rozstoupily se všecky kosti mé , a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých . Vyprahla jako střepina síla má , a jazyk můj přilnul k dásním mým , anobrž v prachu smrti položils mne . Nebo psi obskočili mne , rota zlostníků oblehla mne , zprobijeli ruce mé i nohy mé . Mohl bych sčísti všecky kosti své , oni pak hledí na mne , a dívají se mi . Dělí mezi sebou roucha má , a o můj oděv mecí los . Ale ty , Hospodine , nevzdalujž se , sílo má , přispěj k spomožení mému . Vychvať od meče duši mou , a z moci psů jedinkou mou . Zachovej mne od úst lva , a od rohů jednorožcových vyprosť mne . I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém , u prostřed shromáždění chváliti tě budu , řka : Kteříž se bojíte Hospodina , chvalte jej , všecko símě Jákobovo ctěte jej , a boj se ho všecka rodino Izraelova . Nebo nepohrdá , ani se odvrací od trápení ztrápeného , aniž skrývá tváři své od něho , nýbrž když k němu volá , vyslýchá jej . O tobě chvála má v shromáždění velikém , sliby své plniti budu před těmi , kteříž se bojí tebe . Jísti budou tiší a nasyceni budou , chváliti budou Hospodina ti , kteříž ho hledají , živo bude srdce vaše na věky . Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země , a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů . Nebo Hospodinovo jest království , a onť panuje nad národy . Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země , jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu , a kteříž duše své nemohou při životu zachovati . Símě jejich sloužiti mu bude , a přičteno bude ku Pánu v každém věku . Přijdouť , a lidu , kterýž z nich vyjde , vypravovati budou spravedlnost jeho ; nebo ji skutkem vykonal . Žalm Davidův . Hospodin jest můj pastýř , nebudu míti nedostatku . Na pastvách zelených pase mne , k vodám tichým mne přivodí . Duši mou očerstvuje , vodí mne po stezkách spravedlnosti pro jméno své . Byť mi se dostalo jíti přes údolí stínu smrti , nebuduť se báti zlého , nebo ty se mnou jsi ; prut tvůj a hůl tvá , toť mne potěšuje . Strojíš stůl před oblíčejem mým naproti mým nepřátelům , pomazuješ olejem hlavy mé , kalich můj naléváš , až oplývá . Nadto i dobrota a milosrdenství následovati mne budou po všecky dny života mého , a přebývati budu v domě Hospodinově za dlouhé časy . Žalm Davidův . Hospodinova jest země , a plnost její , okršlek země , i ti , kteříž obývají na něm . Nebo on ji na moři založil , a na řekách upevnil ji . Kdo vstoupí na horu Hospodinovu ? A kdo stane na místě svatém jeho ? Ten , kdož jest rukou nevinných , a srdce čistého , kdož neobrací duše své k marnosti , a nepřisahá lstivě . Ten přijme požehnání od Hospodina , a spravedlnost od Boha spasitele svého . Toť jest národ hledajících jeho , hledajících tváři tvé , ó Bože Jákobův . Sélah . Pozdvihnětež , ó brány , svrchků svých , pozdvihnětež se vrata věčná , aby vjíti mohl král slávy . Kdož jest to ten král slávy ? Hospodin silný a mocný , Hospodin udatný válečník . Pozdvihnětež , ó brány , svrchků svých , pozdvihněte se vrata věčná , aby vjíti mohl král slávy . Kdož jest to ten král slávy ? Hospodin zástupů , onť jest král slávy . Sélah . Žalm Davidův . K toběť , Hospodine , duše své pozdvihuji . Bože můj , v toběť naději skládám , nechť nejsem zahanben , aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou . A takť i všickni , kteříž na tě očekávají , zahanbeni nebudou ; zahanbeni budou , kteříž se převráceně mají bez příčiny . Cesty své , Hospodine , uveď mi v známost , a stezkám svým vyuč mne . Dejž , ať chodím v pravdě tvé , a poučuj mne ; nebo ty jsi Bůh spasitel můj , na tebeť očekávám dne každého . Rozpomeň se na slitování svá , Hospodine , a na milosrdenství svá , kteráž jsou od věků . Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej , ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou , Hospodine . Dobrý a přímý jest Hospodin , a protož vyučuje hříšníky cestě své . Působí to , aby tiší chodili v soudu , a vyučuje tiché cestě své . Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm , kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho . Pro jméno své , Hospodine , odpusť nepravost mou , neboť jest veliká . Který jest člověk , ješto se bojí Hospodina , jehož vyučuje , kterou by cestu vyvoliti měl ? Duše jeho v dobrém přebývati bude , a símě jeho dědičně obdrží zemi . Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm , kteříž se jeho bojí , a v známost jim uvodí smlouvu svou . Oči mé vždycky patří k Hospodinu , on zajisté z leči vyvodí nohy mé . Popatřiž na mne , a smiluj se nade mnou , neboť jsem opuštěný a strápený . Ssoužení srdce mého rozmnožují se , z úzkostí mých vyveď mne . Viz trápení mé a bídu mou , a odpusť všecky hříchy mé . Viz nepřátely mé , jak mnozí jsou , a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne . Ostříhej duše mé , a vytrhni mne , ať nejsem zahanben , neboť v tebe doufám . Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají , nebo na tě očekávám . Vykup , ó Bože , Izraele ze všelijakých úzkostí jeho . Žalm Davidův . Suď mne , Hospodine , nebo já v upřímnosti své chodím , a v tě Hospodina doufám , nepohnuť se . Zprubujž mne , Hospodine , a zkus mne , přepal ledví má i srdce mé . Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest , a chodím stále v pravdě tvé . S lidmi marnými nesedám , a s pokrytci v spolek nevcházím . V nenávisti mám shromáždění zlostníků , a s bezbožnými se neusazuji . Umývám v nevinnosti ruce své , postavuji se při oltáři tvém , Hospodine , Abych tě hlasitě chválil , a vypravoval všecky divné skutky tvé . Hospodine , jáť miluji obydlí domu tvého , a místo příbytku slávy tvé . Nezahrnujž s hříšnými duše mé , a s lidmi vražedlnými života mého , V jejichž rukou jest nešlechetnost , a pravice jejich vzátků plná . Já pak v upřímnosti své chodím , vykupiž mne , a smiluj se nade mnou . Noha má stojí na rovině , v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu . Davidův . Hospodin světlo mé a spasení mé , kohož se budu báti ? Hospodin síla života mého , kohož se budu strašiti ? Útok učinivše na mne zlostníci , k sežrání těla mého , protivníci moji a nepřátelé moji , sami se potkli a padli . Protož byť i stany své proti mně rozbili , nebude se lekati srdce mé ; byť se pozdvihla proti mně i válka , na toť se já spouštím . Jedné věci žádal jsem od Hospodina , téť vždy hledati budu : Abych přebýval v domě Hospodinově po všecky dny života svého , a spatřoval okrasu Hospodinovu , a zpytoval v chrámě jeho . Nebo tu mne ukryje v stánku svém , v den zlý schová mne v skrýši stanu svého , a na skálu vyzdvihne mne . A tak vyvýšena bude hlava má nad nepřátely mými , kteříž mne obklíčili ; i budu obětovati v stánku jeho oběti plésání , prozpěvovati a chvály vzdávati budu Hospodinu . Slyš mne , Hospodine , hlasem volajícího , a smiluj se nade mnou , i vyslyš mne . O tobě přemýšlí srdce mé , že velíš , řka : Hledejte tváři mé , a protož tváři tvé , Hospodine , hledati budu . Neskrývejž tváři své přede mnou , aniž zamítej v hněvě služebníka svého ; spomožení mé býval jsi , neopouštěj mne , aniž se mne zhošťuj , Bože spasení mého . Ačkoli otec můj a matka má mne opustili , Hospodin však mne k sobě přivine . Vyuč mne , Hospodine , cestě své , a veď mne po stezce přímé pro ty , jenž mne střehou . Nevydávejž mne líbosti protivníků mých , neboť by ostáli proti mně svědkové lživí , i ten , jenž dýše ukrutností . Bychť nevěřil , že užívati budu dobroty Hospodinovy v zemi živých , nikoli bych neostál . Očekávejž na Hospodina , posilň se , a onť posilní srdce tvého ; protož očekávej na Hospodina . Davidův . K toběť , Hospodine , volám , skálo má , neodmlčujž mi se , abych , neozval-li bys mi se , nebyl podobný učiněn těm , kteříž sstupují do hrobu . Vyslýchej hlas pokorných modliteb mých , kdyžkoli k tobě volám , když pozdvihuji rukou svých k svatyni svatosti tvé . Nezahrnuj mne s bezbožníky , a s těmi , kteříž páší nepravost , kteříž mluvívají pokoj s bližními svými , ale převrácenost jest v srdcích jejich . Dejž jim podlé skutků jejich , a podlé zlosti nešlechetností jejich ; podlé práce rukou jejich dej jim , zaplať jim zaslouženou mzdu jejich . Nebo nechtí mysli přiložiti k skutkům Hospodinovým , a k dílu rukou jeho ; protož podvrátí je , a nebude jich vzdělávati . Požehnaný Hospodin , nebo vyslyšel hlas pokorných modliteb mých . Hospodin jest síla má a štít můj , v němť jest složilo naději srdce mé , a dána mi pomoc ; protož se veselí srdce mé , a písničkou svou oslavovati jej budu . Hospodin jest síla svých , a síla hojného spasení pomazaného svého on jest . Spas lid svůj , Hospodine , a požehnej dědictví svému , a pas je , i vyvyš je až na věky . Žalm Davidův . Vzdejte Hospodinu , velikomocní , vzdejte Hospodinu čest a sílu . Vzdejte Hospodinu slávu jména jeho , sklánějte se Hospodinu v ozdobě svatosti . Hlas Hospodinův nad vodami , Bůh silný slávy hřímání vzbuzuje , Hospodin to činí nad vodami mnohými . Hlas Hospodinův přichází s mocí , hlas Hospodinův s velebností . Hlas Hospodinův láme cedry , rozrážíť Hospodin cedry Libánské . A činí , aby skákali jako telata , Libán a Sirion , jako mladý jednorožec . Hlas Hospodinův rozkřesává plamen ohně . Hlas Hospodinův k bolesti přivodí poušť , k bolesti přivodí Hospodin poušť Kádes . Hlas Hospodinův to činí , že laně plodu pozbývají , obnažuje i lesy , ale v chrámě svém všecku svou slávu vypravuje . Hospodin nad potopou seděl , a budeť seděti Hospodin , jsa králem i na věky . Hospodin silou lid svůj daří , Hospodin požehná lidu svému v pokoji . Žalm písně , při posvěcení domu Davidova . Vyvyšovati tě budu , Hospodine , nebo jsi vyvýšil mne , aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou . Hospodine Bože můj , k toběť jsem volal , a uzdravil jsi mne . Hospodine , vyvedl jsi z pekla duši mou , obživil jsi mne , abych s jinými nesstoupil do hrobu . Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho , a oslavujte památku svatosti jeho . Nebo na kratičko trvá v hněvě svém , všecken pak život v dobré líbeznosti své ; z večera potrvá pláč , ale z jitra navrátí se prozpěvování . I jáť jsem řekl , když mi se šťastně vedlo : Nepohnu se na věky . Nebo ty , Hospodine , podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou , ale jakž jsi skryl tvář svou , byl jsem přestrašen . I volal jsem k tobě , Hospodine , Pánu pokorně jsem se modlil , řka : Jaký bude užitek z mé krve , jestliže sstoupím do jámy ? Zdaliž tě prach oslavovati bude ? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou ? Vyslyšiž , Hospodine , a smiluj se nade mnou , Hospodine , budiž můj spomocník . I obrátil jsi mi pláč můj v plésání , odvázal jsi pytel můj , a přepásals mne veselím . Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj , a nebude mlčeti . Hospodine Bože můj , na věky tě oslavovati budu . Přednímu zpěváku , žalm Davidův . V tebe , Hospodine , doufám , nedejž mi zahanbenu býti na věky , pro spravedlnost svou vysvoboď mne . Nakloň ke mně ucha svého , rychle vytrhni mne ; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým , abys mne zachoval . Nebo skála má a hrad můj ty jsi , protož pro jméno své veď i doveď mne . Vyveď mne z leči , kterouž polékli na mne ; nebo síla má ty jsi . V ruce tvé poroučím ducha svého , nebo jsi mne vykoupil , Hospodine , Bože silný a věrný . Nenávidím těch , kteříž následují pouhých marností , nebo já v Hospodinu naději skládám . Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém , že jsi vzezřel na mé trápení , a poznal jsi v ssoužení duši mou . Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele , ale postavil jsi na širokosti nohy mé . Smiluj se nade mnou , Hospodine , nebo jsem ssoužen , tak že usvadla zámutkem tvář má , duše má , i život můj . Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé , a léta má od úpění , zemdlena bídou mou síla má , a kosti mé vyprahly . U všech nepřátel svých jsem v pohanění , a nejvíce u sousedů , známým pak svým jsem strašidlem ; kteříž mne vídají vně , utíkají přede mnou . Vyšel jsem z paměti tak , jako mrtvý , učiněn jsem jako nádoba rozražená . Nebo slýchám utrhání mnohých , strach odevšad , když se proti mně spolu puntují , lstivě přemýšlejíce , jak by odjali duši mou . Ale já v tobě naději skládám , Hospodine ; řekl jsem : Bůh můj jsi ty . V rukou tvých jsou časové moji , vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch , kteříž mne stihají . Osvěť tvář svou nad služebníkem svým , zachovej mne pro milosrdenství své . Hospodine , ať nejsem zahanben , nebo jsem tě vzýval ; nechať jsou zahanbeni bezbožníci , a skroceni v pekle . Oněmějte rtové lživí , kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě , pyšně a s potupou . Ó jak veliká jest dobrotivost tvá , kterouž jsi odložil těm , jenž se bojí tebe , a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými . Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka , skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými . Požehnaný buď Hospodin , nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém . Já zajisté když jsem pospíchal , řekl jsem : Zavrženť jsem od očí tvých , ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých , když jsem k tobě volal . Milujtež Hospodina všickni svatí jeho , neboť ostříhá věřících Hospodin , a též odplací vrchovatě tomu , kdož pýchu provodí . Zmužile sobě čiňte , ( a posilní Bůh srdce vašeho ) , všickni , kteříž naději máte v Hospodinu . Žalm Davidův vyučující . Blahoslavený jest ten , jemuž odpuštěno přestoupení , a jehož hřích přikryt jest . Blahoslavený člověk , jemuž nepočítá Hospodin nepravosti , a v jehož duchu lsti není . Já když jsem mlčel , prahly kosti mé v úpění mém každého dne . Nebo dnem i nocí obtížena byla nade mnou ruka tvá , tak že přirozená vlhkost má obrátila se v sucho letní . Sélah . Protož hřích svůj oznámil jsem tobě , a nepravosti své jsem neukryl . Řekl jsem : Vyznám na sebe Hospodinu přestoupení svá , a ty jsi odpustil nepravost hříchu mého . Sélah . Za to se tobě bude modliti každý svatý , v času příhodném k nalezení tebe ; pročež vody mnohé v rozvodnění k němu nedosáhnou . Ty jsi skrýše má , od ssoužení zachováš mne , a plésáním vítězným obdaříš . Sélah . Já tobě k srozumění posloužím , a vyučím tě cestě , po níž bys choditi měl ; dámť radu , oči své na tě obrátě . Nebývejte jako kůň a jako mezek , kteříž rozumu nemají , jejichž ústa uzdou a udidly sevříti musíš , aby tobě neškodili . Mnohé bolesti jsou bezbožníka , ale toho , jenž naději skládá v Hospodinu , milosrdenství obklíčí . Radujte se v Hospodinu , a plésejte spravedliví , a prozpěvujte všickni srdce upřímého . Veselte se spravedliví v Hospodinu , na upříméť přísluší chválení . Oslavujte Hospodina na harfě , na loutně , a na nástroji o desíti strunách , žalmy zpívejte jemu . Zpívejte jemu píseň novou , a huďte dobře a zvučně . Nebo pravé jest slovo Hospodinovo , a všeliké dílo jeho stálé . Milujeť spravedlnost a soud , milosrdenství Hospodinova plná jest země . Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou , a duchem úst jeho všecko vojsko jejich . Onť shrnul jako na hromadu vody mořské , a složil na poklad propasti . Boj se Hospodina všecka země , děstež se před ním všickni obyvatelé okršlku zemského . Nebo on řekl , a stalo se , on rozkázal , a postavilo se . Hospodin ruší rady národů , a v nic obrací přemyšlování lidská . Rada pak Hospodinova na věky trvá , myšlení srdce jeho od národu do pronárodu . Blahoslavený národ , kteréhož Hospodin jest Bohem jeho , lid ten , kterýž sobě on vyvolil za dědictví . Hospodin patře s nebe , vidí všecky syny lidské , Z příbytku trůnu svého dohlédá ke všechněm obyvatelům země . Ten , kterýž stvořil srdce jednoho každého z nich , spatřuje všecky skutky jejich . Nebývá král zachován skrze mnohý zástup , ani udatný rek vysvobozen skrze velikou moc svou . Oklamavatelný jest kůň k spomožení , aniž ve množství síly své vytrhuje . Aj , oči Hospodinovy patří na ty , kteříž se ho bojí , a na ty , kteříž očekávají milosrdenství jeho , Aby vyprostil od smrti duše jejich , a živil je v čas hladu . Duše naše očekává na Hospodina , on jest spomožení naše , a pavéza naše . V něm zajisté rozveselí se srdce naše , nebo ve jménu jeho svatém naději skládáme . Budiž milosrdenství tvé nad námi , Hospodine , jakož naději máme v tobě . Davidův , když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem ; pročež jsa od něho vyhnán , odšel . Dobrořečiti budu Hospodinu každého času , vždycky chvála jeho v ústech mých . V Hospodinu chlubiti se bude duše má , což uslyšíc tiší , budou se veseliti . Zvelebujtež se mnou Hospodina , a jméno jeho společně vyvyšujme . Hledal jsem Hospodina , a vyslyšel mne , a ze všech přístrachů mých vytrhl mne . Pročež k němu patřiti budou , a sbíhati se , a nebudou zahanbeny tváři jejich , ale řkou : Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel , i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej . Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch , kteříž se ho bojí , a zastává jich . Okuste a vizte , jak dobrý jest Hospodin . Blahoslavený člověk , kterýž doufá v něho . Bojtež se Hospodina svatí jeho ; neboť nemívají nedostatku ti , kdož se ho bojí . Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají , ale ti , kteříž hledají Hospodina , nemívají nedostatku ve všem dobrém . Poďtež , dítky , poslouchejte mne , bázni Hospodinově vyučovati vás budu . Který člověk žádostiv jest života , a miluje dny , aby užíval dobrých věcí ? Zdržuj jazyk svůj od zlého , a rty své od mluvení lsti . Odstup od zlého , a čiň dobré , hledej pokoje , a stíhej jej . Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým , a uši jeho k volání jejich : Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm , kteříž páší zlé věci , aby vyplénil z země památku jejich . Volají-li spravedliví , Hospodin vyslýchá , a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje . Nebo blízko jest Hospodin těm , kteříž jsou srdce skroušeného , a potřeným v duchu spomáhá . Mnohé úzkosti jsou spravedlivého , ale Hospodin ze všech jej vytrhuje . Onť ostříhá všech kostí jeho , žádná z nich nebývá zlámána . Bezbožníka zahubí zlost , a ti , kteříž nenávidí spravedlivého , zkaženi budou . Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin , a nebudou zkaženi , kteříž doufají v něho . Žalm Davidův . Suď se , Hospodine , s těmi , kteříž se se mnou soudí ; bojuj proti těm , kteříž proti mně bojují . Pochyť štít a pavézu , a povstaň mi ku pomoci . Vezmi i kopí , a vyjdi vstříc těm , kteříž táhnou proti mně . Rciž duši mé : Spasení tvé jáť jsem . Nechať se zahanbí a zapýří ti , kteříž hledají duše mé ; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti , kteříž mi zlé obmýšlejí . Ať jsou jako plevy před větrem , a anděl Hospodinův rozptylujž je . Cesta jejich budiž temná a plzká , a anděl Hospodinův stihej je . Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své , bez příčiny vykopali jámu duši mé . Připadniž na ně setření , jehož se nenadáli , a sít jejich , kterouž ukryli , ať je uloví ; s hřmotem ať do ní vpadnou . Duše má pak ať se veselí v Hospodinu , a ať raduje se v spasení jeho . A tuť všecky kosti mé řeknou : Hospodine , kdo jest podobný tobě , ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho , kterýž nad něj silnější jest , tolikéž chudého a nuzného od toho , kterýž ho násilně loupí ? Povstávají svědkové lživí , a na to , o čemž nevím , dotazují se mne . Zlým za dobré mi se odplacují , duše mé zbaviti mne chtíce , Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval , duši svou postem trápil , a sám u sebe za ně často se modlil . Jako k příteli , jako k bratru vlastnímu jsem chodíval ; jakožto ten , kterýž po matce kvílí , smutek nesa , tak jsem se ponižoval . Ale oni z mého zlého radovali se , a rotili se ; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější , o čemž jsem nevěděl ; utrhali mi , a nemlčeli . S pokrytci , posměvači , fatkáři škřipěli na mne zuby svými . Pane , dlouho-liž se dívati budeš ? Vytrhni duši mou od zhouby jejich , od lvů jedinkou mou . I budu tě oslavovati v shromáždění velikém , ve množství lidu tebe chváliti budu . Nechažť se nade mnou neradují ti , kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají ; ti , kteříž mne nenávidí bez příčiny , ať nemhourají očima . Neboť nemluví ku pokoji , ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí . Anobrž rozdírají proti mně ústa svá , a říkají : Hahá , hahá , jižť vidí oko naše . Vidíš ty to , Hospodine , neodmlčujž se , Pane , nevzdalujž se ode mne . Probudiž se a prociť k soudu mému , Bože můj a Pane můj , k obhájení pře mé . Suď mne podlé spravedlnosti své , Hospodine Bože můj , ať se neradují nade mnou . Ať neříkají v srdci svém : Měhoděk duši naší ; ať neříkají : Sehltili jsme jej . Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému , v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti , kteříž se zpínají proti mně . Ti pak , kteříž mi přejí mé spravedlnosti , ať plésají , a radují se , a ať říkají vždycky : Veleslaven budiž Hospodin , kterýž přeje pokoje služebníku svému . I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou , a na každý den chválu tvou . Přednímu z kantorů , služebníka Hospodinova Davida . Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého , že není žádné bázně Boží před očima jeho . Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho , aby vykonal nepravost svou až do zošklivení . Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá , přestal srozumívati , aby dobře činil . Nepravost smýšlí i na ložci svém , ustavuje se na cestě nedobré , zlého se nevaruje . Hospodine , až do nebes milosrdenství tvé , pravda tvá až do nejvyšších oblaků . Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory , soudové tvoji jako hlubokost nesmírná ; lidi i hovada sám zachováváš , Hospodine . Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé , Bože , a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají . Tučností domu tvého rozvlažováni bývají , a potokem rozkoší svých napájíš je . Nebo u tebe jest studnice života , a v světle tvém světlo vidíme . Rozprostři milosrdenství své na ty , kteříž tebe znají , a spravedlnost tvou na upřímé srdcem . Nechažť nedotírá na mne noha pyšných , a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje . Tam , kdež padají činitelé nepravosti , poraženi bývají , a nemohou povstati . Žalm Davidův . Nehněvej se příčinou zlostníků , nechtěj záviděti těm , kteříž páší nepravost . Nebo jako tráva v náhle podťati budou , a jako zelená bylina uvadnou . Doufej v Hospodina , a Těš se v Hospodinu , a dá tobě žádosti srdce tvého . Uval na Hospodina cestu svou , a slož v něm naději , onť zajisté všecko spraví . A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo , a nevinu tvou jako poledne . Mlčelivě se měj k Hospodinu , a očekávej na něj pečlivě . Nekormuť se příčinou toho , jemuž se daří na cestě jeho , příčinou člověka , kterýž provodí , cožkoli umyslil . Pusť mimo sebe hněv , a zanech prchlivosti ; nezpouzej se tak , abys zle činiti chtěl . Nebo zlostníci vypléněni budou , ale ti , kteříž očekávají na Hospodina , dědičně zemí vládnouti budou . Po malé chvíli zajisté , anť bezbožníka nebude , a pohledíš na místo jeho , anť ho již není . Ale tiší dědičně obdrží zemi , a rozkoš míti budou ve množství pokoje . Zle myslí bezbožník o spravedlivém , a škřipí na něj zuby svými , Ale Hospodin směje se jemu ; nebo vidí , že se přibližuje den jeho . Vytrhujíť bezbožníci meč , a natahují lučiště své , aby porazili chudého a nuzného , aby hubili ty , kteříž jsou ctného obcování ; Ale meč jejich vejde v jejich srdce , a lučiště jejich budou polámána . Lepší jest málo , což má spravedlivý , než veliká bohatství bezbožníků mnohých . Nebo ramena bezbožných polámána budou , spravedlivé pak zdržuje Hospodin . Znáť Hospodin dny upřímých , protož dědictví jejich na věky zůstane . Nebudouť zahanbeni v čas zlý , a ve dnech hladu nasyceni budou ; Ale bezbožníci zahynou , a nepřátelé Hospodinovi , jak tuk beranů s dymem mizí , tak zmizejí . Vypůjčuje bezbožník , a nemá co oplatiti , ale spravedlivý milost činí , a rozdává . Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou , ale zlořečení od něho budou vypléněni . Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají , a cestu jeho libuje . Jestliže by upadl , neurazí se ; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho . Mlad jsem byl , a sstaral jsem se , a neviděl jsem spravedlivého opuštěného , ani semene jeho žebrati chleba . Každého dne milost činí , i půjčuje , a však símě jeho jest v požehnání . Odstup od zlého , a čiň dobré , a bydliti budeš na věky . Nebo Hospodin miluje soud , a neopouští svatých svých , na věky v stráži jeho budou ; símě pak bezbožníků bude vypléněno . Ale spravedliví ujmou zemi dědičně , a na věky v ní přebývati budou . Ústa spravedlivého mluví moudrost , a jazyk jeho vynáší soud . Zákon Boha jeho jest v srdci jeho , pročež nepodvrtnou se nohy jeho . Špehujeť bezbožník po spravedlivém , a hledá ho zahubiti ; Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho , aniž ho dopustí potupiti , když by souzen byl . Očekávejž tedy na Hospodina , a ostříhej cesty jeho , a on tě povýší , abys dědičně obdržel zemi , z níž že vykořeněni budou bezbožníci , uhlédáš . Viděl jsem bezbožníka hrozné síly , an se rozložil jako zelený samorostlý strom . Ale tudíž pominul , a aj nebylo ho ; nebo hledal jsem ho , a není nalezen . Pozor měj na pobožného , a viz upřímého , žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené , Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou , a bezbožníci naposledy vyťati . Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina , onť jest síla jejich v času ssoužení . Spomáháť jim Hospodin , a je vytrhuje , vytrhuje je od bezbožníků , a zachovává je ; nebo doufají v něho . Žalm Davidův k připomínání . Hospodine , v prchlivosti své netresci mne , ani v hněvě svém kárej mne . Nebo střely tvé uvázly ve mně , a ruka tvá na mne těžce dolehla . Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost , nemají pokoje kosti mé pro hřích můj . Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou , jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení . Zahnojily se , a kyší rány mé pro bláznovství mé . Pohrbený a sklíčený jsem náramně , každého dne v smutku chodím . Nebo ledví má plná jsou mrzkosti , a nic není celého v těle mém . Zemdlen jsem a potřín převelice , řvu pro úzkost srdce svého . Pane , před tebou jest všecka žádost má , a vzdychání mé není před tebou skryto . Srdce mé zmítá se , opustila mne síla má , i to světlo očí mých není se mnou . Ti , kteříž mne milovali , a tovaryši moji , štítí se ran mých , a příbuzní moji zdaleka stojí . Ti pak , kteříž stojí o bezživotí mé , osídla lécejí , a kteříž mého zlého hledají , mluví převráceně , a přes celý den lest a chytrost smýšlejí . Ale já jako hluchý neslyším , a jako němý , kterýž neotvírá úst svých ; Tak jsem , jako člověk , kterýž neslyší , a v jehož ústech není žádného odporu . Nebo na tě , Hospodine , očekávám , ty za mne odpovíš , Pane Bože můj . Nebo jsem řekl : Ať se neradují ze mne , poklesla-li by se noha má , ať se pyšně nepozdvihují nade mnou , Poněvadž k snášení bíd hotov jsem , anobrž bolest má vždycky jest přede mnou . A že nepravosti své vyznávám , a pro hřích svůj tesklím . Pročež nepřátelé moji veseli jsouce , silí se , a rozmnožují se ti , kteříž mne bez příčiny nenávidí . A zlým za dobré mi se odplacujíce , činí mi protivenství , proto že dobrého následuji . Neopouštějž mne , Hospodine Bože můj , nevzdalujž se ode mne . Přispěj k spomožení mému , Pane spasení mého . Přednímu zpěváku Jedutunovi , žalm Davidův . Řekl jsem : Ostříhati budu cest svých , abych nezhřešil jazykem svým ; pojmu v uzdu ústa svá , dokudž bude bezbožník přede mnou . Mlčením byl jsem k němému podobný , umlčel jsem se i spravedlivého odporu , ale bolest má více zbouřena jest . Hořelo ve mně srdce mé , roznícen jest oheň v přemyšlování mém , tak že jsem mluvil jazykem svým , řka : Dej mi znáti , Hospodine , konec života mého , a odměření dnů mých jaké jest , abych věděl , jak dlouho trvati mám . Aj , na dlaň odměřil jsi mi dnů , a věk můj jest jako nic před tebou , a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk , jakkoli pevně stojící . Sélah . Jistě tak pomíjí člověk jako stín , nadarmo zajisté kvaltuje se ; shromažďuje , a neví , kdo to pobéře . Načež bych tedy nyní očekával , Pane ? Očekávání mé jest na tebe . A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne , za posměch bláznu nevystavuj mne . Oněměl jsem , a neotevřel úst svých , proto že jsi ty učinil to . Odejmi ode mne metlu svou , nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem . Ty , když žehráním pro nepravost tresceš člověka , hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho ; marnost zajisté jest všeliký člověk . Sélah . Vyslyšiž modlitbu mou , Hospodine , a volání mé přijmi v uši své ; neodmlčujž se kvílení mému , nebo jsem příchozí a podruh u tebe , jako i všickni otcové moji . Ponechej mne , ať se posilím , prvé než bych se odebral , a již zde více nebyl . Přednímu zpěváku , Davidův žalm . Žádostivě očekával jsem na Hospodina , i naklonil se ke mně , a vyslyšel mé volání . A vytáhl mne z čisterny hlučící , i z bláta bahnivého , a postavil na skále nohy mé , a kroky mé utvrdil . A tak vložil v ústa má píseň novou , chválu Bohu našemu , což když uhlédají mnozí , i báti se , i doufání skládati budou v Hospodinu . Blahoslavený ten člověk , kterýž skládá v Hospodinu svou naději , a neohlédá se na pyšné , ani na ty , kteříž se ke lži uchylují . Mnohé věci činíš ty , Hospodine Bože můj , a divní jsou skutkové tvoji i myšlení tvá o nás ; není , kdo by je pořád vyčísti mohl před tebou . Já chtěl-li bych je vymluviti a vypraviti , mnohem více jich jest , nežli vypraveno býti může . Oběti a daru neoblíbils , ale uši jsi mi otevřel ; zápalu a oběti za hřích nežádal jsi . Tehdy řekl jsem : Aj , jduť , jakož v knihách psáno jest o mně . Abych činil vůli tvou , Bože můj , líbost mám ; nebo zákon tvůj jest u prostřed vnitřností mých . Ohlašoval jsem spravedlnost v shromáždění velikém ; aj , rtů svých že jsem nezdržoval , ty znáš , Hospodine . Spravedlnosti tvé neukryl jsem u prostřed srdce svého , pravdu tvou a spasení tvé vypravoval jsem , nezatajil jsem milosrdenství tvého a pravdy tvé v shromáždění velikém . Ty pak , Hospodine , nevzdaluj slitování svých ode mne ; milosrdenství tvé a pravda tvá vždycky ať mne ostříhají . Neboť jsou mne obklíčily zlé věci , jimž počtu není ; dostihly mne mé nepravosti , tak že prohlédnouti nemohu ; rozmnožily se nad počet vlasů hlavy mé , a srdce mé opustilo mne . Račiž ty mne , Hospodine , vysvoboditi ; Hospodine , pospěšiž ku pomoci mé . Zahanbeni buďte , a zapyřte se všickni , kteříž hledají duše mé , aby ji zahladili ; zpět obráceni a v potupu dáni buďte , kteříž líbost mají v neštěstí mém . Přijdiž na ně spuštění za to , že mne k hanbě přivésti usilují , říkajíce : Hahá , hahá . Ale ať radují a veselí se v tobě všickni hledající tebe , a milující spasení tvé ať říkají vždycky : Veleslaven budiž Hospodin . Já pak ačkoli chudý a nuzný jsem , Pán však pečuje o mne . Pomoc má a vysvoboditel můj ty jsi . Bože můj , neprodlévejž . Přednímu zpěváku , žalm Davidův . Blahoslavený , kdož prozřetelný soud činí o chudém ; v den zlý vysvobodí jej Hospodin . Hospodin ho ostřeže , a obživí jej ; blažený bude na zemi , aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho . Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí , všecko ležení jeho v nemoci jeho promění . Já řekl jsem : Hospodine , smiluj se nade mnou , uzdrav duši mou , nebo jsem tobě zhřešil . Nepřátelé moji mluvili zle o mně , řkouce : Skoro-liž umřel , a zahyne jméno jeho ? A jestliže kdo z nich přichází , aby mne navštívil , pochlebenství mluví ; srdce jeho sbírá sobě nepravost , a vyjda ven , roznáší ji . Sšeptávají se spolu proti mně všickni , kteříž mne nenávidí , a přičítají mi zlé věci , říkajíce : Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho , a kdyžtě se složil nepovstaneť zase . Také i ten , s nímž jsem byl v přátelství , jemuž jsem se dověřoval , a kterýž jídal chléb můj , pozdvihl paty proti mně . Ale ty , Hospodine , smiluj se nade mnou , a pozdvihni mne , a odplatím jim ; Abych odtud poznal , že mne sobě libuješ , když by se neradoval nade mnou nepřítel můj . Mne pak v upřímnosti mé zachováš , a postavíš před oblíčejem svým na věky . Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský , od věků až na věky , Amen i Amen . Přednímu zpěváku z synů Chóre , žalm vyučující . Jakož jelen řve , dychtě po tekutých vodách , tak duše má řve k tobě , ó Bože . Žízní duše má Boha , Boha živého , a říká : Skoro-liž půjdu , a ukáži se před oblíčejem Božím ? Slzy mé jsou mi místo chleba dnem i nocí , když mi říkají každého dne : Kdež jest Bůh tvůj ? Na to když se rozpomínám , téměř duši svou sám v sobě vylévám , že jsem chodíval s mnohými , a ubírával jsem se s nimi do domu Božího s hlasitým zpíváním , a díkčiněním v zástupu plésajících . Proč jsi smutná , duše má , a proč se kormoutíš ? Posečkej na Boha , neboť ještě vyznávati jej budu , i hojné spasení tváři jeho . Můj Bože , jak tesklí duše má ! Protož se na tě rozpomínám v krajině Jordánské a Hermonské , na hoře Mitsar . Propast propasti se ozývá k hlučení trub tvých , všecka vlnobití tvá a rozvodnění tvá na mne se svalila . Věřím však , žeť mi udělí ve dne Hospodin milosrdenství svého , a v noci písnička jeho se mnou , a modlitba má k Bohu života mého . Dím k Bohu silnému , skále své : Pročež jsi zapomenul se nade mnou ? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám choditi ? Jako rána v kostech mých jest to , když mi utrhají nepřátelé moji , říkajíce mi každého dne : Kdež jest Bůh tvůj ? Proč jsi smutná , duše má , a proč se kormoutíš ve mně ? Posečkej na Boha , neboť ještě vyznávati jej budu ; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj . Suď mne , ó Bože , a zasaď se o mou při ; od národu nemilosrdného , a od člověka lstivého a nepravého vytrhni mne . Nebo ty jsi Bůh mé síly . Proč jsi mne zapudil ? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám ustavičně choditi ? Sešliž světlo své a pravdu svou , to ať mne vodí a zprovodí na horu svatosti tvé a do příbytků tvých , Abych přistoupil k oltáři Božímu , k Bohu radostného plésání mého , a budu tě oslavovati na harfě , ó Bože , Bože můj . Proč jsi smutná , duše má , a proč se kormoutíš ve mně ? Posečkej na Boha , neboť ještě vyznávati jej budu ; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj . Přednímu zpěváku z synů Chóre , vyučující . Bože , ušima svýma slýchali jsme , a otcové naši vypravovali nám o skutcích , kteréž jsi činíval za dnů jejich , za dnů starodávních . Tys sám rukou svou vyhnal pohany , a vštípil jsi je ; potřel jsi lidi , a je jsi rozplodil . Neboť jsou neopanovali země mečem svým , aniž jim rámě jejich spomohlo , ale pravice tvá a rámě tvé , a světlost oblíčeje tvého , proto že jsi je zamiloval . Ty jsi sám král můj , ó Bože , udílejž hojného spasení Jákobova . V toběť jsme protivníky naše potírali , a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám . Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal , aniž mne kdy obránil meč můj . Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich , a kteříž nás nenávidí , ty jsi zahanboval . A protož chválíme tě Boha na každý den , a jméno tvé ustavičně oslavujeme . Sélah . Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil , a nevycházíš s vojsky našimi . Obrátil jsi nás nazpět , a ti , kteříž nás nenávidí , rozchvátali mezi sebou jmění naše . Oddal jsi nás , jako ovce k snědení , i mezi pohany rozptýlil jsi nás . Prodal jsi lid svůj bez peněz , a nenadsadils mzdy jejich . Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim , ku posměchu a ku potupě těm , kteříž jsou vůkol nás . Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy , a mezi lidmi , aby nad námi hlavou zmítáno bylo . Na každý den styděti se musím , a hanba tváři mé přikrývá mne , A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího , z příčiny nepřítele a vymstívajícího se . Všecko to přišlo na nás , a však jsme se nezapomenuli na tě , aniž jsme zrušili smlouvy tvé . Neobrátilo se nazpět srdce naše , aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé , Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků , a přikryl jsi nás stínem smrti . Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého , a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu , Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával ? Nebo on zná skrytosti srdce . Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne , jmíni jsme jako ovce k zabití oddané . Procitiž , proč spíš , ó Pane ? Probudiž se , a nezaháněj nás na věky . I pročež tvář svou skrýváš , a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše ? Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše , přilnul k zemi život náš . Povstaniž k našemu spomožení , a vykup nás pro své milosrdenství . Přednímu kantoru z synů Chóre , na šošannim , vyučující . Píseň o lásce . Vyneslo srdce mé slovo dobré , vypravovati budu písně své o králi , jazyk můj jako péro hbitého písaře . Krásnější jsi nad všecky syny lidské , rozlita jest i milost ve rtech tvých , proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky . Připaš meč svůj na bedra , ó reku udatný , prokaž důstojnost a slávu svou . A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy , tichosti a spravedlnosti , a dokáže pravice tvá hrozných věcí . Střely tvé jsou ostré , padati budou od nich před tebou národové , proniknou až k srdci nepřátel královských . Trůn tvůj , ó Bože , jest věčný a stálý , berla království tvého jestiť berla nejupřímější . Miluješ spravedlnost , a nenávidíš bezbožnosti , protož pomazal tě , Bože , Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé . Mirra , aloe a kassia , všecka roucha tvá voní z paláců , z kostí slonových vzdělaných , nad ty , jenž tě obveselují . Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými , přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě . Slyšiž , dcerko , a viz , a nakloň ucha svého , a zapomeň na lid svůj a na dům otce svého . I zalíbí se králi tvá krása ; onť jest zajisté Pán tvůj , protož skláněj se před ním . Tuť i Tyrští s dary , před oblíčejem tvým kořiti se budou bohatí národové . Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku , roucho zlatem vytkávané jest oděv její . V rouše krumpovaném přivedena bude králi , i panny za ní , družičky její , přivedeny budou k tobě . Přivedeny budou s radostí velikou a plésáním , a vejdou na palác královský . Místo otců svých budeš míti syny své , kteréž postavíš za knížata po vší zemi . V pamět uvoditi budu jméno tvé po všecky věky , pročež oslavovati tě budou národové na věky věků . Přednímu kantoru z synů Chóre , píseň na alamot . Bůh jest naše útočiště i síla , ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová . A protož nebudeme se báti , byť se pak i země podvrátila , a zpřevracely se hory do prostřed moře . Byť i ječely , a kormoutily se vody jeho , a hory se rozrážely od dutí jeho . Sélah . Potok a pramenové jeho obveselují město Boží , nejsvětější z příbytků Nejvyššího . Bůh jest u prostřed něho , nepohneť se ; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře . Když hlučeli národové , a pohnula se království , vydal hlas svůj , a rozplynula se země . Hospodin zástupů jest s námi , hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův . Sélah . Poďte , vizte skutky Hospodinovy , jakýchť jest pustin nadělal na zemi . Přítrž činí bojům až do končin země , lučiště láme , kopí posekává , a vozy spaluje ohněm , Mluvě : Upokojtež se , a vězte , žeť jsem já Bůh , kterýž vyvýšen budu mezi národy , vyvýšen budu na zemi . Hospodin zástupů jest s námi , hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův . Sélah . Přednímu zpěváku z synů Chóre , žalm . Všickni národové plésejte rukama , trubte Bohu s hlasitým prozpěvováním . Nebo Hospodin nejvyšší , hrozný , jest král veliký nade vší zemi . Uvozuje lidi v moc naši , a národy pod nohy naše . Oddělil nám za dědictví naše slávu Jákobovu , kteréhož miloval . Sélah . Vstoupil Bůh s troubením , Hospodin s zvukem trouby . Žalmy zpívejte Bohu , zpívejte ; zpívejte žalmy králi našemu , zpívejte . Nebo král vší země Bůh jest , zpívejte žalmy rozumně . Kralujeť Bůh nad národy , Bůh sedí na trůnu svém svatém . Knížata národů připojili se k lidu Boha Abrahamova ; nebo pavézy země Boží jsou , pročež on náramně vyvýšen jest . Píseň žalmu synů Chóre . Veliký jest Hospodin , a převelmi chvalitebný v městě Boha našeho , na hoře svatosti své . Ozdoba krajiny , útěcha vší země jestiť hora Sion , k straně půlnoční , město krále velikého . Bůh na palácích jeho , a znají ho býti vysokým hradem . Nebo aj , králové když se shromáždili a spolu táhli , Sami to uzřevše , velmi se divili , a předěšeni byvše , náhle utíkali . Tuť jest je strach popadl , a bolest jako ženu rodící . Větrem východním rozrážíš lodí Tarské . Jakž jsme slýchali , tak jsme spatřili , v městě Hospodina zástupů , v městě Boha našeho . Bůh upevní je až na věky . Rozjímáme , ó Bože , milosrdenství tvé u prostřed chrámu tvého . Jakož jméno tvé , Bože , tak i chvála tvá až do končin země ; pravice tvá zajisté plná jest spravedlnosti . Raduj se , horo Sione , plésejte , dcery Judské , z příčiny soudů Božích . Obejděte Sion , a obstupte jej , sečtěte věže jeho . Přiložte mysl svou k ohradě , popatřte na paláce jeho , abyste uměli vypravovati věku potomnímu , Že tento Bůh jest Bůh náš na věčné věky , a že on vůdce náš bude až do smrti . Přednímu kantoru z synů Chóre , žalm . Slyšte to všickni národové , pozorujte všickni obyvatelé zemští . Tak z lidu obecného , jako z povýšených , tak bohatý , jako chudý . Ústa má mluviti budou moudrost , a přemyšlování srdce mého rozumnost . Nakloním k přísloví ucha svého , a při harfě vykládati budu přípovídku svou . I proč se báti mám ve dnech zlých , aby nepravost těch , kteříž mi na paty šlapají , mne obklíčiti měla ? Kteříž doufají v svá zboží , a množstvím bohatství svého se chlubí . Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže , ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení , ( Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich , protož nedovedeť toho na věky ) , Aby živ byl věčně , a neviděl porušení . Nebo se vídá , že i moudří umírají , blázen a hovadný člověk zaroveň hynou , zboží svého i cizím zanechávajíce . Myšlení jejich jest , že domové jejich věční jsou , a příbytkové jejich od národu do pronárodu ; pročež je po krajinách nazývají jmény svými . Ale člověk v slávě netrvá , jsa podobný hovadům , kteráž hynou . Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich , však potomci jejich ústy svými to schvalují . Sélah . Jako hovada v pekle skladeni budou , smrt je žráti bude , ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře ; způsob pak oněchno aby zvetšel , z příbytku svého octnou se v hrobě . Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla , když mne přijme . Sélah . Neboj se , když by někdo zbohatl , a když by se rozmnožila sláva domu jeho . Při smrti zajisté ničeho nevezme , aniž sstoupí za ním sláva jeho . Ačťkoli duši své , pokudž jest živ , lahodí ; k tomu chválí jej i jiní , když sobě čistě povoluje : A však musí se odebrati za věkem otců svých , a na věky světla neuzří . Summou : Člověk jsa ve cti , neusrozumí-li sobě , bývá učiněn podobný hovadům , kteráž hynou . Žalm Azafovi . Bůh silný , Bůh Hospodin mluvil , a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho . Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se . Béřeť se Bůh náš , a nebude mlčeti ; oheň před ním vše zžírati bude , a vůkol něho vichřice náramná . Zavolal nebes s hůry i země , aby soudil lid svůj , řka : Shromažďte mi svaté mé , kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech . I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho ; nebo sám Bůh soudce jest . Sélah . Slyš , lide můj , a buduť mluviti , Izraeli , a buduť tebou osvědčovati . Já zajisté Bůh , Bůh tvůj jsem . Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých , ani zápalů tvých , že by vždycky přede mnou nebyli . Nevezmuť z domu tvého volka , ani z chlévů tvých kozlů . Nebo má jest všecka zvěř lesní , i hovada na tisíci horách . Já znám všecko ptactvo po horách , a zvěř polní před sebou mám . Zlačním-li , nic tobě o to nedím ; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho . Zdaliž jídám maso z volů , a pijím krev kozlovou ? Obětuj Bohu obět chvály , a plň Nejvyššímu své sliby ; A vzývej mne v den ssoužení , vytrhnu tě , a ty mne budeš slaviti . Sic jinak bezbožníku praví Bůh : Což tobě do toho , že ty vypravuješ ustanovení má , a béřeš smlouvu mou v ústa svá , Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň , a zavrhl jsi za sebe slova má . Vidíš-li zloděje , hned s ním běžíš , a s cizoložníky díl svůj máš . Ústa svá pouštíš ke zlému , a jazyk tvůj skládá lest . Usazuješ se , a mluvíš proti bratru svému , a na syna matky své lehkost uvodíš . To jsi činil , a já mlčel jsem . Měl-liž jsi ty se domnívati , že já tobě podobný budu ? Nýbrž trestati tě budu , a představímť to před oči tvé . Srozumějtež tomu již aspoň vy , kteříž se zapomínáte na Boha , abych snad nepochytil , a nebyl by , kdo by vytrhl . Kdož obětuje obět chvály , tenť mne uctí , a tomu , kdož napravuje cestu svou , ukáži spasení Boží . Přednímu z kantorů , žalm Davidův , Když k němu přišel Nátan prorok , po jeho vjití k Betsabé . Smiluj se nade mnou , Bože , podlé milosrdenství svého , podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má . Dokonale obmej mne od nepravosti mé , a od hříchu mého očisť mne . Nebo já znám přestoupení svá , a hřích můj přede mnou jest ustavičně . Tobě , tobě samému , zhřešil jsem , a zlého se před očima tvýma dopustil , abys spravedlivý zůstal v řečech svých , a bez úhony v soudech svých . Aj , v nepravosti zplozen jsem , a v hříchu počala mne matka má . Aj , ty libuješ pravdu u vnitřnostech , nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi . Vyčisť mne yzopem , a očištěn budu , umej mne , a nad sníh bělejší budu . Dej mi slyšeti radost a potěšení , tak ať zpléší kosti mé , kteréž jsi potřel . Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých , a vymaž všecky nepravosti mé . Srdce čisté stvoř mi , ó Bože , a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých . Nezamítej mne od tváři své , a Ducha svatého svého neodjímej ode mne . Navrať mi radost spasení svého , a duchem dobrovolným utvrď mne . I budu vyučovati přestupníky cestám tvým , aby hříšníci k tobě se obraceli . Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve , ó Bože , Bože spasiteli můj , a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé . Pane , rty mé otevři , i budou ústa má zvěstovati chválu tvou . Nebo neoblíbil bys oběti , bychť ji i dal , aniž bys zápalu přijal . Oběti Boží duch skroušený ; srdcem skroušeným a potřebným , Bože , nezhrzíš . Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem , vzdělej zdi Jeruzalémské . A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti , zápaly a pálení celých obětí , tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou . Přednímu z kantorů , vyučující žalm Davidův . Když přišel Doeg Idumejský , a zvěstoval Saulovi , a pověděl mu , že David všel do domu Achimelechova . Proč se chlubíš nešlechetností , ty mocný ? Milosrdenstvíť Boha silného trvá každého dne . Těžkosti obmýšlí jazyk tvůj , tak jako břitva nabroušená lest provodí . Miluješ zlé více než dobré , raději lež mluvíš než spravedlnost . Sélah . Miluješ všelijaké řeči k sehlcení , a jazyk ošemetný . I tebeť Bůh silný zkazí na věky , pochytí tě , a vytrhne tě z stánku , a vykoření z země živých . Sélah . Což spravedliví vidouce , budou se báti a jemu posmívati : Aj , toť jest ten člověk , kterýž neskládal v Bohu síly své , ale doufaje ve množství bohatství svých , zmocňoval se v zlosti své . Já pak budu jako oliva zelenající se v domě Božím ; neboť jsem naději složil v milosrdenství Božím na věky věků . Oslavovati tě budu , Pane , na věky , že jsi to učinil , a poshovím na jméno tvé , neboť jest vzácné před oblíčejem svatých tvých . Přednímu z kantorů na machalat , vyučující žalm Davidův . Říká blázen v srdci svém : Není Boha . Porušeni jsou , a ohavnou páší nepravost ; není , kdo by činil dobré . Bůh s nebe popatřil na syny lidské , aby viděl , byl-li by kdo rozumný a hledající Boha . Aj , každý z nich nazpět odšel , napořád neužiteční učiněni jsou ; není , kdo by činil dobré , není ani jednoho . Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti , lid můj sžírajíce , jako by chléb jedli ? Boha pak nevzývají . Tuť se náramně strašiti budou , kdež není strachu . Bůh zajisté rozptýlí kosti těch , kteříž tě vojensky oblehli ; zahanbíš je , nebo Bůh pohrdl jimi . Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi . Když Bůh zase přivede zajaté lidu svého , plésati bude Jákob , a veseliti se Izrael . Přednímu z kantorů na neginot , vyučující žalm Davidův , Když přišli Zifejští , a řekli Saulovi : Nevíš-liž , že se David pokrývá u nás ? Bože , spasena mne učiň pro jméno své , a v moci své veď při mou . Bože , slyš modlitbu mou , pozoruj řeči úst mých . Neboť jsou cizí povstali proti mně , a ukrutníci hledají duše mé , nepředstavujíce sobě Boha před oblíčej svůj . Sélah . Aj , Bůhť jest spomocník můj ; Pán s těmi jest , kteříž jsou podpůrcové života mého . Odplať zlým nepřátelům mým , v pravdě své vypleň je , ó Pane . I buduť dobrovolně oběti obětovati , slaviti budu jméno tvé , Hospodine , proto že jest dobré . Nebo z ssoužení všelikého vytrhl mne Bůh , nýbrž i pomstu nad nepřátely mými vidělo oko mé . Přednímu kantoru na neginot , vyučující žalm Davidův . Slyš , ó Bože , modlitbu mou , a neskrývej se před prosbou mou . Pozoruj a vyslyš mne , neboť naříkám v úpění svém , a kormoutím se , A to pro křik nepřítele , pro nátisk bezbožníka ; neboť sčítají na mne lživé věci , a s vzteklostí se proti mně postavují . Srdce mé bolestí ve mně , a strachové smrti připadli na mne . Bázeň a strach přišel na mne , a hrůza přikvačila mne . I řekl jsem : Ó bych měl křídla jako holubice , zaletěl bych a poodpočinul . Aj , daleko bych se vzdálil , a přebýval bych na poušti . Sélah . Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici . Zkaz je , ó Pane , změť jazyk jejich , neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě . Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho , a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost . Těžkosti jsou u prostřed něho , aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho . Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil , sic jinak snesl bych to ; ani ten , kdož mne nenávidí , pozdvihl se proti mně , nebo skryl bych se před ním : Ale ty , člověče mně rovný , vůdce můj a domácí můj ; Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali , a do domu Božího společně chodívali . Ó by je smrt náhle přikvačila , tak aby za živa sstoupiti musili do pekla ; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich . Já pak k Bohu volati budu , a Hospodin vysvobodí mne . U večer , i ráno , též o poledni modliti se , a nezbedně volati budu , až i vyslyší hlas můj . Vykoupíť duši mou , tak aby v pokoji byla před válkou proti mně ; nebo veliké množství bylo jich při mně . Vyslyšíť Bůh silný , a je ssouží , ( neboť sedí od věčnosti , Sélah ) , proto že nenapravují , aniž se bojí Boha . Vztáhl ruce své na ty , kteříž s ním pokoj měli , a zrušil smlouvu svou . Libější než máslo byla slova úst jeho , ale v srdci boj ; měkčejší nad olej řeči jeho , a však byly jako mečové . Uvrz na Hospodina břímě své , a onť opatrovati tě bude , aniž dopustí , aby na věky pohnut byl spravedlivý . Ale onyno , ty Bože , svedeš do jámy zatracení ; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých , já pak v tebe doufati budu . Přednímu z kantorů , o němé holubici v místech vzdálených , zlatý žalm Davidův , když ho jali Filistinští v Gát . Smiluj se nade mnou , ó Bože , nebo mne sehltiti chce člověk ; každého dne boj veda , ssužuje mne . Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé ; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně , ó Nejvyšší . Kteréhokoli dne strach mne obkličuje , v tebe doufám . Boha chváliti budu z slova jeho , v Boha doufati budu , aniž se budu báti , aby mi co mohlo učiniti tělo . Na každý den slova má převracejí , proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému . Spolu se scházejí , skrývají se , a šlepějí mých šetří , číhajíce na duši mou . Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty ? V prchlivosti , ó Bože , smeceš lidi ty . Ty má utíkání v počtu máš , schovej slzy mé do láhvice své , a což bys jich v počtu neměl ? A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den , když volati budu ; toť vím , že Bůh při mně stojí . Jáť budu Boha chváliti z slova , Hospodina oslavovati budu z slova jeho . V Boha doufám , nebudu se báti , aby mi co učiniti mohl člověk . Tobě jsem , Bože , učinil sliby , a protož tobě vzdám chvály . Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou , a nohy mé od poklesnutí , tak abych stále chodil před Bohem v světle živých . Přednímu kantoru , jako : Nevyhlazuj , zlatý žalm Davidův , když utekl před Saulem do jeskyně . Smiluj se nade mnou , ó Bože , smiluj se nade mnou ; neboť v tebe doufá duše má , a v stínu křídel tvých schráním se , až přejde ssoužení . Volati budu k Bohu nejvyššímu , k Bohu silnému , kterýž dokonává za mne . Onť pošle s nebe , a zachová mne od potupy usilujícího mne sehltiti . Sélah . Pošle Bůh milosrdenství své a pravdu svou . Duše má jest u prostřed lvů , bydlím mezi paliči , mezi lidmi , jejichž zubové kopí a střely , a jazyk jejich jako ostrý meč . Vyvyšiž se nad nebesa , ó Bože , a nade všecku zemi sláva tvá . Tenata roztáhli nohám mým , sklíčili duši mou , vykopali přede mnou jámu , ale sami upadli do ní . Sélah . Hotovo jest srdce mé , Bože , hotovo jest srdce mé , zpívati a oslavovati tě budu . Probuď se , slávo má , probuď se , loutno a harfo , když v svitání povstávám . Slaviti tě budu mezi lidmi , Pane , žalmy prozpěvovati tobě budu mezi národy . Nebo veliké jest až k nebi milosrdenství tvé , a až k nejvyšším oblakům pravda tvá . Vyvyšiž se nad nebesa , ó Bože , a nade všecku zemi sláva tvá . Přednímu z kantorů , jako : Nevyhlazuj , Davidův žalm zlatý . Právě-liž vy , ó shromáždění , spravedlnost vypovídáte ? Upřímě-liž soudy činíte , vy synové lidští ? Anobrž raději nepravosti v srdci ukládáte , a násilí rukou svých v zemi této odvažujete . Uchýlili se bezbožníci hned od narození , pobloudili hned od života matky , mluvíce lež . Jed v sobě mají jako jedovatý had , jako lítý had hluchý , kterýž zacpává ucho své , Aby neslyšel hlasu zaklinačů , a čarodějníka v čářích vycvičeného . Ó Bože , potři jim zuby v ústech jejich , střenovní zuby lvíčat těch polámej , Hospodine . Nechť se rozplynou jako voda , a zmizejí ; ať jsou jako ten , kterýž napíná luk , jehož však střely se lámí , Jako hlemejžď , kterýž tratí se a mizí , jako nedochůdče ženy , ješto nespatřilo slunce . Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku , hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou . I bude se veseliti spravedlivý , když uzří pomstu , nohy své umyje ve krvi bezbožníka . Ano dí každý : V pravdě , žeť má užitek spravedlivý , jistě , žeť jest Bůh soudce na zemi . Přednímu z kantorů , jako : Nevyhlazujž , Davidův žalm zlatý , když poslal Saul , aby střehouc domu , zabili ho . Vytrhni mne od nepřátel mých , Bože můj ; před těmi , kteříž povstávají proti mně , bezpečna mne učiň . Vytrhni mne od těch , kteříž páší nepravost , a od mužů vražedlných zachovej mne . Neb aj , zálohy činí duši mé , sbírají se proti mně mocní , bez mého provinění a bez hříchu mého , ó Hospodine . Beze vší mé nepravosti sbíhají se , a strojí ; povstaniž mně vstříc , a popatř . Sám ty , Hospodine Bože zástupů , Bože Izraelský , prociť , abys navštívil všecky národy , aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných . Sélah . Navracejí se k večerou , štěkají jako psi , a běhají okolo města . Aj , coť vynášejí ústy svými ! Mečové jsou ve rtech jejich , nebo říkají : Zdaliž kdo slyší ? Ale ty , Hospodine , směješ se jim , posmíváš se všechněm národům . Když on moc provozuje , na tebe pozor míti budu , nebo ty , Bože , jsi hrad můj vysoký . Bůh mně milosrdný předejdeť mne , Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými . Nezbijej jich , aby nezapomněl lid můj , ale zmítej jimi mocí svou , a sházej je , pavézo naše , ó Pane . Hřích úst svých , slova rtů svých , ( postiženi jsouce v pýše své , pro prokletí a chřadnutí ) , ať vypravují . Zahlaď v prchlivosti , zahlaď je , ať jich není , ať poznají , že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země . Sélah . I nechažť se pak zase navracejí k večerou , štěkají jako psi , a běhají okolo města . Nechať těkají , a potravy hledají , však hladovití jsouce , uložiti se musejí . Já pak zpívati budu o síle tvé , hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé , nebo jsi byl hrad můj vysoký , a útočiště v den ssoužení mého . A posilen jsa , žalmy tobě zpívati budu ; nebo jsi Bůh , vysoký hrad můj , Bůh mně milosrdný . Přednímu z kantorů na šušan eduth , zlatý žalm Davidův , k vyučování , Když válku vedl proti Syrii Naharaim , a proti Syrii Soba , kdyžto navrátil se Joáb , pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců . Bože , zavrhl jsi byl nás , roztrhls nás a hněvals se , navratiž se zase k nám . Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji , uzdraviž rozsedliny její , neboť se chvěje . Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci , napájels nás vínem zkormoucení . Ale nyní dal jsi těm , kteříž se tebe bojí , korouhev , aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou . Sélah . Ať jsou vysvobozeni milí tvoji , zachovávejž jich pravicí svou , a vyslyš mne . Bůh mluvil skrze svatost svou , veseliti se budu , budu děliti Sichem , a údolí Sochot rozměřím . Můjť jest Galád , můj i Manasses , a Efraim síla hlavy mé , Juda učitel můj . Moáb medenice k umývání mému , na Edoma uvrhu obuv svou , proti mně , Palestino , trub . Kdo mne uvede do města ohraženého ? Kdo mne zprovodí až do Idumee ? Zdali ne ty , ó Bože , kterýž jsi nás byl zavrhl , a nevycházels , Bože , s vojsky našimi ? Uděliž nám pomoci před nepřítelem , nebo marná jest pomoc lidská . V Bohu udatně sobě počínati budeme , a onť pošlapá nepřátely naše . Přednímu z kantorů na neginot , Davidův . Slyš , ó Bože , volání mé , pozoruj modlitby mé . Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám , na skálu nade mne vyšší uvediž mne . Nebo jsi býval mé útočiště , a pevná věže před tváří nepřítele . Buduť bydliti v stánku tvém na věky , schráním se v skrýši křídel tvých . Sélah . Ty jsi zajisté , Bože , vyslyšel žádosti mé , dal jsi dědictví bojícím se jména tvého . Ke dnům krále více dnů přidej , ať jsou léta jeho od národu do pronárodu , Ať bydlí na věky před tváří Boží ; milosrdenství a pravdu nastroj , ať ho ostříhají . A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky , a sliby své plniti budu den po dni . Přednímu z kantorů Jedutunovi , žalm Davidův . Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má , od něhoť jest spasení mé . Vždyť předce on jest skála má , mé spasení , vysoký hrad můj , nepohnuť se škodlivě . Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku ? Všickni vy zahubeni budete , jako zed navážená a stěna nachýlená jste . Však nic méně radí se o to , jak by jej odstrčili , aby nebyl vyvýšen ; lež oblibují , ústy svými dobrořečí , ale u vnitřnosti své proklínají . Sélah . Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě , duše má , nebo od něho jest očekávání mé . Onť jest zajisté skála má , mé spasení , vysoký hrad můj , nepohnuť se . V Bohu jest spasení mé a sláva má ; skála síly mé , doufání mé v Bohu jest . Naději v něm skládejte všelikého času , ó lidé , vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše , Bůh útočiště naše . Sélah . Jistě žeť jsou marnost synové lidští , a synové mocných lživí . Budou-li spolu na váhu vloženi , lehčejší budou nežli marnost . Nedoufejtež v utiskování , ani v loupeži , a nebývejte marní ; statku přibývalo-li by , nepřikládejte srdce . Jednou mluvil Bůh , dvakrát jsem to slyšel , že Boží jest moc , A že tvé , Pane , jest milosrdenství , a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho . Žalm Davidův , když byl na poušti Judské . Bože , Bůh silný můj ty jsi , tebeť hned v jitře hledám , tebe žízní duše má , po tobě touží tělo mé , v zemi žíznivé a vyprahlé , v níž není vody , Abych tě v svatyni tvé spatřoval , a viděl sílu tvou a slávu tvou , ( Neboť jest lepší milosrdenství tvé , nežli život ) , aby tě chválili rtové moji , A tak abych tobě dobrořečil , pokudž jsem živ , a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých . Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má , a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má . Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém , každého bdění nočního přemýšlím o tobě . Nebo jsi mi býval ku pomoci , protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu . Přilnula duše má k tobě , pravice tvá zdržuje mne . Pročež ti , kteříž hledají pádu duše mé , sami vejdou do největší hlubokosti země . Zabijí každého z nich ostrostí meče , i budou liškám za podíl . Král pak veseliti se bude v Bohu , i každý , kdož skrze něho přisahá , chlubiti se bude ; nebo ústa mluvících lež zacpána budou . Přednímu z kantorů , žalm Davidův . Slyš , ó Bože , hlas můj , když naříkám , před hrůzou nepřítele ostříhej života mého . Skrej mne před úklady zlostníků , před zbouřením těch , kteříž páší nepravost , Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj , naměřili střelu svou , řeč přehořkou . Aby stříleli z skrýší na upřímého ; nenadále naň vystřelují , aniž se koho bojí . Zatvrzují se ve zlém , smlouvají se , jak by poléci mohli osídla , a říkají : Kdo je spatří ? Vyhledávají snažně nešlechetnosti , hyneme od ran přelstivých ; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest . Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu , poraženi budou . A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich ; vzdálí se jich každý , kdož by je viděl . I budou se báti všickni lidé , a ohlašovati skutek Boží , a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí . Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu , a v něm doufati , anobrž chlubiti se budou všickni , kteříž jsou upřímého srdce . Přednímu z kantorů žalm , Davidova píseň . Na tobě přestávati sluší , ó Bože , tebe na Sionu chváliti , a tu tobě slib vyplňovati . Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude . Mnohé nepravosti , kteréž se zmocnily nás , a přestoupení naše ty očistíš . Blahoslavený , kohož vyvoluješ , a přivodíš , aby obýval v síňcích tvých . Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého , v svatyni chrámu tvého . Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš , Bože spasení našeho , naděje všech končin země i moře dalekého , Kterýž upevňuješ hory mocí svou , silou jsa přepásán , Kterýž skrocuješ zvuk moře , ječení vlnobití jeho , i bouření se národů , Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých , kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš . Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji , hojně ji obohacuješ . Potok Boží naplňován bývá vodami , i nastrojuješ obilé jejich , když ji tak spravuješ . Záhony její svlažuješ , brázdy její snižuješ , dešti ji obměkčuješ , a zrostlinám jejím požehnání dáváš . Korunuješ rok dobrotivostí svou , a šlepěje tvé kropí tučností ; Skropují pastviště po pustinách , tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají . Přiodíny bývají roviny dobytkem , a údolí přistřína obilím , tak že radostí prokřikují , a prozpěvují . Přednímu z kantorů , píseň žalmu . Plésej Bohu všecka země . Zpívejte žalmy k slávě jména jeho , ohlašujte slávu a chválu jeho . Rcete Bohu : Jak hrozný jsi v skutcích svých ! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji . Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude , žalmy zpívati bude jménu tvému . Sélah . Poďte a vizte skutky Boží , jak hrozný jest v správě při synech lidských . Obrátil moře v suchost , řeku přešli nohou po suše , tuť jsme se veselili v něm . Panuje v síle své nade vším světem , oči jeho spatřují národy , zpurní nebudou míti zniku . Sélah . Dobrořečte národové Bohu našemu , a ohlašujte hlas chvály jeho . Zachoval při životu duši naši , aniž dopustil , aby se poklesla noha naše . Nebo jsi nás zpruboval , ó Bože , přečistil jsi nás , tak jako přečištěno bývá stříbro . Uvedl jsi nás byl do leči , krutě jsi bedra naše ssoužil , Vsadils člověka na hlavu naši , vešli jsme byli do ohně i do vody , a však jsi nás vyvedl do rozvlažení . A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi , a plniti tobě budu sliby své , Kteréž vyřkli rtové moji , a vynesla ústa má , když jsem byl v ssoužení . Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním , volů i kozlů nastrojím tobě . Sélah . Poďte , slyšte , a vypravovati budu , kteříž se koli bojíte Boha , co jest učinil duši mé . Ústy svými k němu jsem volal , a vyvyšoval jsem ho jazykem svým . Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým , nebyl by vyslyšel Pán . Ale vyslyšelť Bůh , a pozoroval hlasu modlitby mé . Požehnaný Bůh , kterýž neodstrčil modlitby mé , a milosrdenství svého ode mne neodjal . Přednějšímu z kantorů na neginot , žalm k zpívání . Bože , smiluj se nad námi , a požehnej nám , zasvěť oblíčej svůj nad námi , Sélah , Tak aby poznali na zemi cestu tvou , mezi všemi národy spasení tvé . I budou tě oslavovati národové , ó Bože , oslavovati tě budou všickni lidé . Veseliti se a prozpěvovati budou národové ; nebo ty souditi budeš lidi v pravosti , a národy spravovati budeš na zemi . Sélah . I budou tě oslavovati národové , ó Bože , oslavovati tě budou všickni lidé . Země také vydá úrodu svou . Požehnání svého uděliž nám Bůh , Bůh náš ; Požehnej nás Bůh , a bojtež se jeho všecky končiny země . Přednímu z kantorů , Davidův žalm k zpívání . Povstane Bůh , a rozprchnou se nepřátelé jeho , a utekou od tváři jeho ti , kteříž ho mají v nenávisti . Jakož rozehnán bývá dým , tak je rozženeš ; jakož se rozplývá vosk před ohněm , tak bezbožní zahynou před tváří Boží . Spravedliví pak veselíce se , poskakovati budou před Bohem , a plésati budou radostí . Prozpěvujte Bohu , žalmy zpívejte jménu jeho , vyrovnejte cestu tomu , kterýž se vznáší na oblacích . Hospodin jest jméno jeho , plésejtež před ním . Otec jest sirotků a ochránce vdov , Bůh v příbytku svatém svém . Bůh samotné rozmnožuje v domy , vyvodí vězně z okovů , zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé . Bože , když jsi předcházel lid svůj , když jsi kráčel po poušti , Sélah , Země se třásla , též i nebesa rozplývala se před tváří Boží , i ta hora Sinai před přítomností Boží , Boha Izraelského . Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi , Bože , dědictví své , a když zemdlívalo , ty jsi je zase očerstvoval . Zástupové tvoji přebývají v něm , kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého , ó Bože . Pán dal slovo své , i těch , kteréž potěšeně zvěstovaly , zástup veliký , řkoucích : Králové s vojsky utíkali , utíkali , a doma hlídající dělily kořisti . Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili , však jste jako holubice , mající křídla postříbřená , a brky z ryzího zlata . Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi , zbělíš jako sníh na hoře Salmon . Hoře veliké , hoře v Bázan , hoře pahrbkovaté , hoře v Bázan . Pročež vyskakujete , hory pahrbkovaté ? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati , jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude . Vozů Božích jest dvadceti tisíců , mnoho tisíců andělů , Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá . Vstoupil jsi na výsost , jaté jsi vedl vězně , vzal jsi dary pro lidi . I nejzpurnější k přebývání s námi , Hospodine Bože , přivozuješ . Požehnaný Pán , každého dne nás osýpá dary svými , Bůh silný spasení našeho . Sélah . Onť jest Bůh silný náš , Bůh silný k hojnému spasení . Hospodin Pán z smrti vyvodí . Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých , a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých . Řekltě Pán : Zaseť vyvedu své , jako z Bázan , zase vyvedu z hlubokosti mořské . A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi , i jazyk psů tvých krví nepřátelskou . Spatřili slavné jití tvé , Bože , jití silného Boha mého a krále mého v svatyni . Napřed šli zpěváci , z zadu hrající na nástroje hudebné , u prostřed pak děvečky bubnující . V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu , kteříž jste z národu Izraelského . Tu ať jest Beniamin maličký , kterýž je opanoval , tu knížata z Judy a houfové jejich , knížata z Zabulona , i knížata z Neftalíma . Obdařil tě Bůh tvůj silou . Potvrdiž , Bože , což jsi mezi námi vzdělal , Z chrámu svého nad Jeruzalémem , do něhož tobě přinášeti budou králové dary . Zahub zástup kopidlníků , sebrání mocných vůdců i lidu bujného , pyšně vykračující s kusy stříbra ; rozptyl lidi žádostivé válek . Přijdouť nejvzácnější z Egypta , Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu . Království země zpívejte Bohu , žalmy zpívejte Pánu , Sélah , Tomu , kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních ; aj , vydává hlas svůj , hlas přemocný . Dejte čest síly Bohu , jehož důstojnost nad Izraelem , a velikomocnost jeho na oblacích . Přehrozný jsi , ó Bože , z svatých příbytků svých . Bůh silný Izraelský , onť dává moc a sílu lidu svému , Bůh požehnaný . Přednímu z kantorů na šošannim , žalm Davidův . Vysvoboď mne , ó Bože , neboť jsou dosáhly vody až k duši mé . Pohřížen jsem v hlubokém bahně , v němž dna není ; všel jsem do hlubokosti vod , jejichž proud zachvátil mne . Ustal jsem , volaje , vyschlo hrdlo mé , zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého . Více jest těch , kteříž mne nenávidí bez příčiny , než vlasů hlavy mé ; zmocnili se ti , kteříž mne vyhladiti usilují , a jsou nepřátelé moji bez mého provinění ; to , čehož jsem nevydřel , nahražovati jsem musil . Bože , ty znáš sám nemoudrost mou , a výstupkové moji nejsou skryti před tebou . Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti , kteříž na tě očekávají , Pane , Hospodine zástupů ; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti , kteříž tě hledají , ó Bože Izraelský . Neboť pro tebe snáším pohanění , a stud přikryl tvář mou . Cizí učiněn jsem bratřím svým , a cizozemec synům matky své , Proto že horlivost domu tvého snědla mne , a hanění hanějících tě na mne připadla . Když jsem plakal , postem trápiv duši svou , bylo mi to ku potupě obráceno . Když jsem bral na se pytel místo roucha , tehdy jsem jim byl za přísloví . Pomlouvali mne , sedíce v bráně , a písničkou byl jsem těm , kteříž pili víno . Já pak modlitbu svou k tobě odsílám , Hospodine , časť jest dobré líbeznosti tvé . Ó Bože , vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne , pro pravdu svou spasitelnou . Vytrhni mne z bláta , abych nebyl pohřížen ; nechť jsem vytržen od těch , kteříž mne nenávidí , jako z hlubokostí vod , Aby mne nezachvátili proudové vod , a nesehltila hlubina , ani se nade mnou zavřela prohlubně . Vyslyšiž mne , Hospodine , neboť jest dobré milosrdenství tvé ; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne . A neskrývej tváři své od služebníka svého , neboť mám úzkost ; rychle vyslyš mne . Přibliž se k duši mé , a vyprosť ji ; pro nepřátely mé vykup mne . Ty znáš pohanění mé , a zahanbení mé , i potupu mou , před tebouť jsou všickni nepřátelé moji . Pohanění potřelo srdce mé , pročež jsem byl v žalosti . Očekával jsem , zdali by mne kdo politoval , ale žádného nebylo , zdali by kdo potěšiti chtěli , ale nedočkal jsem . Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči , a v žízni mé napájeli mne octem . Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo , a pokojný způsob jejich místo síti . Ať se zatmí oči jejich , aby viděti nemohli , a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení . Vylí na ně rozhněvání své , a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí . Budiž příbytek jejich pustý , v staních jejich kdo by obýval , ať není žádného . Nebo se tomu , jehož jsi ty zbil , protiví , a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají . Přilož nepravost k nepravosti jejich , a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé . Nechť jsou vymazáni z knihy živých , a s spravedlivými ať nejsou zapsáni . Já pak ztrápený jsem , a bolestí sevřený , ale spasení tvé , ó Bože , na místě bezpečném postaví mne . I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním , a velebiti je s děkováním . A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl , neb volek rohatý s rozdělenými kopyty . To když uhlédají tiší , radovati se budou , hledajíce Boha , a ožive srdce jejich . Neboť vyslýchá chudé Hospodin , a vězni svými nezhrzí . Chvaltež ho nebesa a země , moře i všeliký hmyz jejich . Bůhť zajisté zachová Sion , a vzdělá města Judská , i budou tu bydliti , a zemi tu dědičně obdrží . Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou , a milující jméno jeho v ní přebývati . Přednímu z kantorů , žalm Davidův , k připomínání . Bože , abys mne vytrhl , Hospodine , abys mi spomohl , pospěš . Zahanbeni buďte , a zapyřte se , kteříž hledají duše mé ; zpět obráceni a v potupu dáni buďte , kteříž se kochají v neštěstí mém . Zpět obráceni buďte za to , že mne k hanbě přivesti usilují ti , kteříž na mne povolávají : Hahá , hahá . Ale ať se radují a veselí v tobě všickni ti , kteříž tě hledají , a ti , kteříž milují spasení tvé , ať říkají vždycky : Veleslaven budiž Bůh náš . Já pak chudý a nuzný jsem , ó Bože , pospěšiž ke mně ; pomoc má , a vysvoboditel můj ty jsi , neprodlévejž , Hospodine . V tebeť , Hospodine , doufám , nechť nejsem zahanben na věky . Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne , a vyprosť mne ; nakloň ke mně ucha svého , a spas mne . Budiž mi skalou obydlí , na niž bych ustavičně utíkal ; přikázal jsi ostříhati mne , nebo skála má i pevnost má ty jsi . Bože můj , vytrhni mne z ruky bezbožníka , z ruky převráceného a násilníka . Nebo ty jsi má naděje , Pane ; Hospodine , v tebeť doufám od své mladosti . Na tebe jsem zpolehl hned od života , z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl , v tobě jest chvála má vždycky . Jako zázrak byl jsem mnohým , a však ty jsi mé silné doufání . Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe , přes celý den slavením tebe . Nezamítejž mne v věku starosti ; když zhyne síla má , neopouštějž mne . Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně , a ti , jenž střehou duše mé , radili se spolu , Pravíce : Bůh jej opustil , hoňte a popadněte jej , nebo kdo by ho vytrhl , není žádného . Bože , nevzdalujž se ode mne , Bože můj , přispějž mi na pomoc . Nechť jsou zahanbeni , a zhynou protivníci duše mé ; přikryti buďte lehkostí a hanbou , kteříž hledají pádu mého . Já pak ustavičně čekati , a vždy víc a víc tě chváliti budu . Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou , každého dne spasení tvé , ačkoli mu počtu nevím . Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina , připomínati budu tvou vlastní spravedlnost . Bože , učinil jsi mne od mladosti mé , a až po dnes vypravuji o divných činech tvých . Protož také i do starosti a šedin , Bože , neopouštěj mne , až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku , a všechněm potomkům sílu tvou . Nebo spravedlnost tvá , Bože , vyvýšená jest , provodíš zajisté věci veliké . Bože , kdo jest podobný tobě ? Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných , však zase k životu navrátíš mne , a z propastí země zase mne vyzdvihneš . Rozmnožíš důstojnost mou , a zase utěšíš mne . I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném , i pravdu tvou , Bože můj ; žalmy tobě zpívati budu na harfě , ó svatý Izraelský . Plésati budou rtové moji , když žalmy zpívati budu tobě , i duše má , kterouž jsi vykoupil . Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou ; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti , jenž mého pádu hledali . Šalomounovi . Bože , soudy své králi dej , a spravedlnost svou synu královu , Aby soudil lid tvůj v spravedlnosti a chudé tvé v pravosti . Hory přinesou pokoj lidu i pahrbkové v spravedlnosti . Souditi bude chudé z lidu , a vysvobodí syny nuzného , násilníka pak potře . Báti se budou tebe , dokudž slunce a měsíc trvati bude , od národu až do pronárodu . Jako když sstupuje déšť na přisečenou trávu , a jako tiší déšťové skrápějící zemi : Tak zkvete ve dnech jeho spravedlivý , a bude hojnost pokoje , dokud měsíce stává . Panovati bude od moře až k moři , a od řeky až do končin země . Před ním skláněti se budou obyvatelé pustin vyprahlých , a nepřátelé jeho prach lízati budou . Králové při moři a z ostrovů pocty mu přinesou , králové Šebejští a Sabejští dary obětovati budou . Nadto klaněti se jemu budou všickni králové , všickni národové jemu sloužiti budou . Nebo vytrhne nuzného , volajícího a nátisk trpícího , kterýž nemá spomocníka . Smiluje se nad bídným a potřebným , a duše nuzných spasí . Od lsti a násilí vysvobodí duši jejich ; neboť jest drahá krev jejich před očima jeho . Budeť dlouhověký , a dávati mu budou zlato Arabské , a ustavně za něj se modliti , na každý den jemu dobrořečiti budou . Když se vrže hrst obilí do země na vrchu hor , klátiti se budou jako Libán klasové jeho , a kvésti budou měšťané jako byliny země . Jméno jeho bude na věky ; dokudž slunce trvá , děditi bude jméno jeho . A požehnání sobě dávajíce v něm všickni národové , budou ho blahoslaviti . Požehnaný Hospodin Bůh , Bůh Izraelský , kterýž sám činí divné věci , A požehnané jméno slávy jeho na věky . Budiž také naplněna slávou jeho všecka země , Amen i Amen . Skonávají se modlitby Davidovy , syna Izai . Žalm Azafovi . Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi , těm , kteříž jsou čistého srdce . Ale nohy mé téměř se byly ušinuly , o málo , že by byli sklouzli krokové moji , Když jsem horlil proti bláznivým , vida štěstí nešlechetných . Nebo nebývají vázáni až k smrti , ale zůstává v cele síla jejich . V práci lidské nejsou , a s lidmi trestáni nebývají . Protož otočeni jsou pýchou jako halží , a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni . Vysedlo tukem oko jejich ; majíce hojnost nad pomyšlení srdce , Rozpustilí jsou , a mluví zlostně , o nátisku velmi pyšně mluví . Stavějí proti nebi ústa svá , a jazyk jejich po zemi se vozí . A protož na to přichází lid jeho , když se jim vody až do vrchu nalívá , Že říkají : Jakť má o tom věděti Bůh silný ? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu ? Nebo aj , ti bezbožní jsouce , mají pokoj v světě , a dosahují zboží . Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své , a v nevinnosti ruce své umývám . Poněvadž každý den trestán bývám , a kázeň přichází na mne každého jitra . Řeknu-li : Vypravovati budu věci takové , hle , rodina synů tvých dí , že jsem jim křiv . Chtěl jsem to rozumem vystihnouti , ale vidělo mi se pracno . Až jsem všel do svatyní Boha silného , tu jsem srozuměl poslední věci jejich . Jistě že jsi je na místech plzkých postavil , a uvržeš je v spustliny . Aj , jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení ! Mizejí a hynou hrůzami , Jako snové tomu , kdož procítí ; Pane , když je probudíš , obraz ten jejich za nic položíš . Když zhořklo srdce mé , a ledví má bodena byla , Nesmyslný jsem byl , aniž jsem co znal , jako hovádko byl jsem před tebou . A však vždycky jsem byl s tebou , nebo jsi mne ujal za mou pravici . Podlé rady své veď mne , a potom v slávu přijmeš mne . Kohož bych měl na nebi ? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi . Ač tělo i srdce mé hyne , skála srdce mého , a díl můj Bůh jest na věky . Nebo aj , ti , kteříž se vzdalují tebe , zahynou ; vytínáš ty , kteříž cizoloží odcházením od tebe . Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha ; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své , abych vypravoval všecky skutky jeho . Vyučující , Azafův . Proč , ó Bože , nás tak do konce zamítáš ? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé ? Rozpomeň se na shromáždění své , jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil , na proutek dědictví svého , na Sion horu tuto , na níž přebýváš . Přispějž k hrozným pustinám . Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni ! Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých , a na znamení toho zanechali množství korouhví svých . Za hrdinu jmín byl ten , kterýž co nejvýše zdvihl sekeru , roubaje vazbu dříví jeho . A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají . Uvrhli oheň do svatyně tvé , na zem zřítivše , poškvrnili příbytku jména tvého . Řekli v srdci svém : Vyhubme je napořád . Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi . Znamení svých nevidíme , jižť není proroka , aniž jest mezi námi , kdo by věděl , dokud to stane . I dokudž , ó Bože , útržky činiti bude odpůrce ? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému ? Proč zdržuješ ruku svou , a pravice své z lůna svého nevzneseš ? Však jsi ty , Bože , král můj od starodávna , působíš hojné spasení u prostřed země . Ty silou svou rozdělil jsi moře , a potřels hlavy draků u vodách . Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi , dal jsi jej za pokrm lidu na poušti . Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky , ty jsi osušil i řeky prudké . Tvůjť jest den , tvá jest také i noc , světlo i slunce ty jsi učinil . Ty jsi založil všecky končiny země , léto i zimy ty jsi sformoval . Rozpomeniž se na to , že útržky činil ten odpůrce Hospodinu , a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal . Nevydávejž té zběři duše hrdličky své , na stádce chudých svých nezapomínej se na věky . Ohlédni se na smlouvu ; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti . Nechažť bídní neodcházejí s hanbou , chudý a nuzný ať chválí jméno tvé . Povstaniž , ó Bože , a veď při svou , rozpomeň se na pohanění , kteréžť se děje od nesmyslných na každý den . Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel , a na hluk proti tobě povstávajících , kterýž se silí ustavičně . Přednímu z kantorů , jako : Nezahlazuj , žalm Azafův , a píseň . Oslavujeme tě , Bože , oslavujeme ; nebo že jest blízké jméno tvé , vypravují to předivní skutkové tvoji . Když přijde čas uložený , já právě souditi budu . Rozplynula se země i všickni obyvatelé její , já utvrdím sloupy její . Sélah . Dím bláznům : Neblázněte , a bezbožným : Nevyzdvihujte rohů . Nevyzdvihujte proti Nejvyššímu rohů svých , aniž mluvte tvrdošijně . Nebo ne od východu , ani západu , ani od pouště přichází zvýšení ; Ale Bůh soudce jednoho ponižuje , a druhého povyšuje . Kalich zajisté jest v rukou Hospodinových , a to vína kalného plný nalitý , z něhož nalévati bude , tak že i kvasnice jeho vyváží , a vypijí všickni bezbožníci země . Já pak zvěstovati budu skutky Páně na věčnost , žalmy zpívati budu Bohu Jákobovu . A všecky rohy bezbožníků srážím , rohové pak spravedlivého vyvýšeni budou . Přednímu z kantorů na neginot , žalm Azafův a píseň . Znám jest Bůh v Judstvu , a v Izraeli veliké jméno jeho . V Sálem jest stánek jeho , a obydlé jeho na Sionu . Tamť jest polámal ohnivé šípy lučišť , pavézu a meč , i válku . Sélah . Slavný jsi učiněn a důstojný horami loupeže . V loupež dáni jsou udatní srdcem , zesnuli snem svým , aniž nalezly zmužilé hrdiny síly v rukou svých . Od žehrání tvého , ó Bože Jákobův , i vůz i kůň tvrdě zesnuli . Ty jsi , ty velmi hrozný , a kdo jest , ješto by před tebou ostál v rozhněvání tvém ? Když s nebe dáváš slyšeti výpověd svou , země se bojí a tichne , Když povstává k soudu Bůh , aby zachoval všecky pokorné na zemi . Sélah . Zajisté i hněv člověka chváliti tě musí , a ostatek zůřivosti skrotíš . Sliby čiňte a plňte Hospodinu Bohu vašemu ; kteřížkoli jste vůkol něho , přinášejte dary Přehroznému . Onť odjímá ducha knížatům , a k hrůze jest králům zemským . Přednímu kantoru z potomků Jedutunových , s Azafem , žalm . Hlas můj k Bohu , když volám , hlas můj k Bohu , aby ucha naklonil ke mně . V den ssoužení svého Pána hledal jsem , v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání , a nedala se potěšiti duše má . Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se , přemyšloval jsem , a úzkostmi svírán byl duch můj . Sélah . Zdržoval jsi oči mé , aby bděly ; potřín jsem byl , aniž jsem mluviti mohl . I přicházeli mi na pamět dnové předešlí , a léta dávní . Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své , v srdci svém přemyšloval jsem , a zpytoval to duch můj , pravě : Zdali na věky zažene Bůh ? Nikdy-liž již více lásky neukáže ? Zdali do konce přestane milosrdenství jeho ? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení ? Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný ? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá ? Sélah . I řekl jsem : Toť jest má smrt . Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího . Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy , a připomínati sobě divné činy tvé , od starodávna . A přemyšlovati o všelikém díle tvém , a o skutcích tvých mluviti . Bože , svatá jest cesta tvá . Kdo jest silný , veliký , jako Bůh ? Ty jsi ten Bůh silný , jenž činíš divné věci ; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou . Vysvobodil jsi ramenem lid svůj , syny Jákobovy a Jozefovy . Sélah . Vidělyť jsou tě vody , Bože , viděly tě vody , a zstrašily se ; pohnuly se také i hlubiny . Vydali povodně oblakové , vydala hřmot nebesa , ano i kameníčko tvé skákalo . Vznělo hřímání tvé po obloze , blýskání osvěcovalo okršlek zemský , pohybovala se a třásla země . Skrze moře byla cesta tvá , a stezky tvé skrze vody veliké , a však šlepějí tvých nebylo znáti . Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona . Vyučující , Azafovi . Pozoruj , lide můj , zákona mého , nakloňte uší svých k slovům úst mých . Otevru v podobenství ústa svá , vypravovati budu přípovídky starobylé . Co jsme slýchali i poznali , a co nám otcové naši vypravovali , Nezatajíme toho před syny jejich , kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy , ano i moc jeho a divné skutky jeho , kteréž činil . Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi , a zákon vydal v Izraeli , což přikázal otcům našim , aby v známost uvodili synům svým , Aby to poznal věk potomní , synové , kteříž se zroditi měli , a ti povstanouce , aby vypravovali dítkám svým , Aby pokládali v Bohu naději svou , a nezapomínali se na skutky Boha silného , ale ostříhali přikázaní jeho , Aby nebývali jako otcové jejich , pokolení zpurné a protivné , národ , kterýž nenapravil srdce svého , a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho . Jako synové Efraim zbrojní , ač uměle z lučiště stříleli , však v čas boje zpět se obrátili , Nebo neostříhali smlouvy Boží , a v zákoně jeho zpěčovali se choditi . Zapomenuli se na činy jeho , a na divné skutky jeho , kteréž jim ukázal . Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské , na poli Soan . Rozdělil moře , a převedl je ; učinil , aby stály vody jako hromada . Vedl je ve dne v oblace , a každé noci v jasném ohni . Protrhl skály na poušti , a napájel je jako z propastí velikých . Vyvedl potoky z skály , a učinil , aby vody tekly jako řeky . A však vždy přičíněli hříchů proti němu , a popouzeli Nejvyššího na poušti . A pokoušeli Boha silného v srdci svém , žádajíce pokrmu podlé líbosti své . A mluvili proti Bohu , řkouce : Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti ? Aj , udeřilť jest v skálu , a tekly vody , a řeky se rozvodnily . Zdali také bude moci dáti chleba ? Zdali nastrojí masa lidu svému ? A protož uslyšav Hospodin , rozhněval se , a oheň zažžen jest proti Jákobovi , a prchlivost vstoupila na Izraele , Proto že se nedověřili Bohu , a neměli naděje v spasení jeho , Ačkoli rozkázal oblakům shůry , a průduchy nebeské otevřel , A dštil na ně mannou ku pokrmu , a obilé nebeské dával jim . Chléb mocných jedl člověk , seslal jim pokrmů do sytosti . Obrátil vítr východní u povětří , a přivedl mocí svou vítr polední . I dštil na ně masem jako prachem , a ptactvem pernatým jako pískem mořským . Spustil je do prostřed vojska jejich , a všudy vůkol stanů jejich . I jedli , a nasyceni jsou hojně , a dal jim to , čehož žádali . Ještě nevyplnili žádosti své , ještě pokrm byl v ústech jejich , A v tom prchlivost Boží připadla na ně , a zbil tučné jejich , a přední Izraelské porazil . S tím se vším vždy ještě hřešili , a nevěřili předivným skutkům jeho . A protož dopustil na ně , že marně skonali dny své , a léta svá s chvátáním . Když je hubil , jestliže ho hledali , a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli , Rozpomínajíce se na to , že Bůh byl skála jejich , a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich : ( Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými , a jazykem svým lhali jemu . A srdce jejich nebylo upřímé před ním , aniž se věrně měli v smlouvě jeho ) , On jsa milosrdný , odpouštěl nepravosti jejich , a nezahladil jich ; častokrát odvracel hněv svůj , a nevzbuzoval vší zůřivosti své . Nebo pamatoval , že jsou tělo , vítr , kterýž odchází , a nenavracuje se zase . Kolikrát jsou ho dráždili na poušti , a k bolesti přivodili na pustinách . Týž i týž navracujíce se , pokoušeli Boha silného , a svatému Izraelskému cíle vyměřovali . Nepamatovali na moc jeho , a na ten den , v kterémž je vysvobodil z ssoužení , Když činil v Egyptě znamení svá , a zázraky své na poli Soan , Když obrátil v krev řeky a potoky jejich , tak že jich píti nemohli . Dopustil na ně směsici žížal , aby je žraly , a žáby , aby je hubily . A dal chroustům úrody jejich , a úsilí jejich kobylkám . Stloukl krupami réví jejich , a stromy fíkové jejich ledem . Vydal krupobití na hovada jejich , a na dobytek jejich uhlí řeřavé . Poslal na ně prchlivost hněvu svého , rozpálení , zůřivost i ssoužení , dopustiv na ně anděly zlé . Uprostrannil stezku prchlivosti své , neuchoval od smrti duše jejich , ano i na hovada jejich mor dopustil . A pobil všecko prvorozené v Egyptě , prvotiny síly v staních Chamových . Ale lid svůj vyvedl jako ovce , a vodil se s nimi jako s stádem po poušti . Vodil je v bezpečnosti , tak že nestrašili , nepřátely pak jejich přikrylo moře , Až je přivedl ku pomezí svatosti své , na horu tu , kteréž dobyla pravice jeho . Vyhnav před tváří jejich národy , způsobil to , aby jim na provazec dědictví jejich přišli , a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská . Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího , a svědectví jeho neostříhali . Ale zpět odšedše , převráceně činili , jako i předkové jejich ; uchýlili se jako mylné lučiště . Nebo popouzeli ho výsostmi svými , a rytinami svými k horlení přivedli jej . Slyšel Bůh , a rozhněval se , a u velikou ošklivost vzal Izraele , Tak že opustiv příbytek v Sílo , stánek , kterýž postavil mezi lidmi , Vydal v zajetí sílu svou , a slávu svou v ruce nepřítele . Dal pod meč lid svůj , a na dědictví své se rozhněval . Mládence jeho sežral oheň , a panny jeho nebyly chváleny . Kněží jejich od meče padli , a vdovy jejich neplakaly . Potom pak procítil Pán jako ze sna , jako silný rek , kterýž po víně sobě vykřikuje . A ranil nepřátely své po zadu , a u věčné pohanění je vydal . Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým , a pokolení Efraimova nevyvolil , Však vyvolil pokolení Judovo , horu Sion , kterouž zamiloval . A vystavěl sobě , jako hrad vysoký , svatyni svou , jako zemi , kterouž utvrdil na věky . A vyvolil Davida služebníka svého , vzav jej od chlévů stáda . Když chodil za ovcemi březími , zavedl jej , aby pásl Jákoba , lid jeho , a Izraele , dědictví jeho . Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého , a zvláštní opatrností rukou svých vodil je . Žalm Azafovi . Bože , vtrhli pohané do dědictví tvého , poškvrnili chrámu svatosti tvé , obrátili Jeruzalém v hromady . Dali těla mrtvá služebníků tvých za pokrm ptákům nebeským , těla svatých tvých šelmám zemským . Vylili krev jejich jako vodu okolo Jeruzaléma , a nebyl , kdo by je pochovával . Vydáni jsme v pohanění sousedům našim , v posměch a žert těm , kteříž jsou vůkol nás . Až dokud , ó Hospodine ? Na věky-liž se hněvati budeš , a hořeti bude jako oheň horlení tvé ? Vylí hněv svůj na národy , kteříž tě neznají , a na království , kteráž jména tvého nevzývají . Neboť jsou sežrali Jákoba , a obydlí jeho v poustku obrátili . Nezpomínejž nám dřevních nepravostí našich , rychle ať předejdou nás milosrdenství tvá , neboť jsme velmi znuzeni . Pomoz nám , ó Bože spasení našeho , pro slávu jména svého ; vytrhni nás , a buď milostiv hříchům našim pro jméno své . Proč mají říkati pohané : Kdež jest Bůh jejich ? Budiž znám mezi pohany , před očima našima , skrze pomstu krve služebníků svých , kteráž jest vylita . Vstupiž před oblíčej tvůj lkání vězňů , a podlé velikosti síly své zanechej ostatků k smrti oddaných . A odplať sousedům našim sedmernásobně do lůna jejich za pohanění , kteréž jsou tobě činili , ó Pane . My pak , lid tvůj a ovce pastvy tvé , slaviti tě budeme na věky ; od národu do pronárodu vypravovati budeme chválu tvou . Přednímu z kantorů na šošannim , žalm svědectví , Azafovi . Ó pastýři Izraelský , pozoruj , kterýž vodíš Jozefa jako stádo , kterýž sedíš nad cherubíny , ó zastkvějž se . Před Efraimem , Beniaminem a Manasse vzbuď moc svou , a přispěj k spasení našemu . Ó Bože , navrať nás , a dejž , ať nám svítí oblíčej tvůj , a spaseni budeme . Hospodine Bože zástupů , dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého ? Nakrmil jsi je chlebem pláče , a dals jim vypiti slz míru velikou . Postavils nás k sváru sousedům našim , a nepřátelé naši aby sobě posměch z nás činili . Ó Bože zástupů , navrať nás , a dej , ať nám svítí oblíčej tvůj , a spaseni budeme . Ty jsi kmen vinný z Egypta přenesl , vyhnal jsi pohany , a vsadils jej . Uprázdnil jsi mu , a učinils , aby se vkořenil , i zemi naplnil . Přikryty jsou hory stínem jeho , a réví jeho jako nejvyšší cedrové . Vypustil ratolesti své až k moři , a až do řeky rozvody své . I pročež jsi rozbořil hradbu vinice , tak aby každý , kdož by tudy šel , trhati z ní mohl ? Vepř divoký zryl ji , a zvěř polní spásla ji . Ó Bože zástupů , obrať se již , popatř s nebe , viz a navštěv kmen vinný tento , Vinici tu , kterouž štípila pravice tvá , a mladistvé réví , kteréž jsi zmocnil sobě . Popálenať jest ohněm a poroubána , od žehrání oblíčeje tvého hyne . Budiž ruka tvá nad mužem pravice tvé , nad synem člověka , kteréhož jsi zmocnil sobě , A neodstoupímeť od tebe ; zachovej nás při životu , ať jméno tvé vzýváme . Hospodine Bože zástupů , navratiž nás zase , a dej , ať nám svítí oblíčej tvůj , a spaseni budeme . Přednímu z kantorů na gittit , Azafovi . Plésejte Bohu , síle naší , prokřikujte Bohu Jákobovu . Vezměte žaltář , přidejte buben , harfu libou a loutnu . Trubte trubou na novměsíce , v uložený čas , v den slavnosti naší . Nebo toť jest ustavení v Izraeli , řád Boha Jákobova . Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej , když byl vyšel proti zemi Egyptské , kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili . Osvobodil jsem , dí Bůh , od břemene rameno jeho , a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly . V ssoužení tom , když jsi volal , vytrhl jsem tě , vyslyšel jsem tě z skrýše hromu , zkušoval jsem tě při vodách sváru . Sélah . Řeklť jsem : Slyš , lide můj , a osvědčím se tobě , ó Izraeli , budeš-li mne poslouchati , A nebude-li mezi vámi Boha jiného , a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu . Já jsem Hospodin Bůh tvůj , kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské , otevři jen ústa svá , a naplnímť je . Ale neuposlechl lid můj hlasu mého , a Izrael nepřestal na mně , A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich , i chodili po radách svých . Ó byť mne byl lid můj poslouchal , a Izrael po cestách mých chodil , Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil , a na protivníky jejich obrátil ruku svou . A ti , kteříž v nenávisti mají Hospodina , úlisně by se jim poddávati musili , i byl by čas jejich až na věky . A krmil bych je byl jádrem pšenice , a medem z skály sytil bych je . Žalm Azafův . Bůh stojí v shromáždění Božím , u prostřed bohů soud čině , a dí : Dokudž souditi budete nespravedlivě , a osoby nešlechetných přijímati ? Sélah . Zastávejte bídného a sirotka , utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte . Vytrhněte bídného a nuzného , z ruky nešlechetných vytrhněte ho . Ale nevědí nic , nerozumějí nic ; ve tmách ustavně chodí , až se proto všickni základové země pohybují . Řeklť jsem já byl : Bohové jste , a synové Nejvyššího vy všickni ; A však jako i jiní lidé zemřete , a jako jeden z knížat padnete . Povstaniž , ó Bože , suď zemi ; nebo ty dědičně vládneš všemi národy . Píseň a žalm Azafův . Bože , neodmlčujž se , nečiň se neslyše , aniž se upokojuj , ó Bože silný . Nebo aj , nepřátelé tvoji se bouří , a ti , kteříž tě v nenávisti mají , pozdvihují hlavy . Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají , a radí se proti těm , kteréž ty skrýváš , Říkajíce : Poďte , a vyhlaďme je , ať nejsou národem , tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova . Jednomyslněť se na tom spolu snesli , i smlouvou se proti tobě zavázali , Stánkové Idumejští a Izmaelitští , Moábští a Agarenští , Gebálští a Ammonitští , a Amalechitští , Filistinští s obyvateli Tyrskými . Ano i Assyrští spojili se s nimi , jsouce na ruku synům Lotovým . Sélah . Učiniž jim jako Madianským , jako Zizarovi , a jako Jabínovi při potoku Císon , Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor , a učiněni hnůj země . Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem , jako s Zébem , jako s Zebahem , a jako s Salmunou , se všemi knížaty jejich . Neboť jsou řekli : Uvažme se dědičně v příbytky Boží . Můj Bože , učiň to , ať jsou jako chumelice , a jako stéblo před větrem . Jakož oheň spaluje les , a jako plamen zapaluje hory , Tak ty je vichřicí svou stihej , a bouří svou ohrom je . Naplň tváře jejich zahanbením , tak aby hledali jména tvého , Hospodine . Nechať se hanbí a děsí na věčné časy , a ať potupu nesou a zahynou . A tak ať poznají , že ty , kterýž sám jméno máš Hospodin , jsi nejvyšší nade vší zemí . Přednímu z kantorů na gittit , synů Chóre , žalm . Jak jsou milí příbytkové tvoji , Hospodine zástupů ! Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových ; srdce mé , i tělo mé pléše k Bohu živému . Ano i ten vrabec nalezl sobě místo a vlaštovice hnízdo , v němž by schránila mladé své , při oltářích tvých , Hospodine zástupů , králi můj a Bože můj . Blahoslavení , kteříž přebývají v domě tvém , tiť tebe na věky chváliti budou . Sélah . Blahoslavený člověk , jehož síla jest Hospodin , a v jejichž srdci jsou stezky kroků jejich , Ti , kteříž jdouce přes údolí moruší , za studnici jej sobě pokládají , na něž i déšť požehnání přichází . Berou se houf za houfem , a ukazují se před Bohem na Sionu . Hospodine Bože zástupů , vyslyš modlitbu mou , pozoruj , ó Bože Jákobův . Sélah . Pavézo naše , popatř , ó Bože , a viz tvář pomazaného svého . Nebo lepší jest den v síňcích tvých , než jinde tisíc ; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého , nežli přebývati v stáncích bezbožníků . Nebo Hospodin Bůh jest slunce a pavéza ; tuť milosti i slávy udílí Hospodin , aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti . Hospodine zástupů , blahoslavený člověk , kterýž naději skládá v tobě . Přednímu z kantorů , synů Chóre , žalm . Laskavěs se , Hospodine , někdy ukazoval k zemi své , přivedls zase z vězení Jákoba . Odpustil jsi nepravost lidu svého , přikryls všeliký hřích jejich . Sélah . Zdržels všecken hněv svůj , odvrátils od zůřivosti prchlivost svou . Navratiž se zase k nám , ó Bože spasení našeho , a učiň přítrž hněvu svému proti nám . Zdaliž na věky hněvati se budeš na nás ? A protáhneš zůřivost svou od národu do pronárodu ? Zdaliž ty obrátě se , neobživíš nás , tak aby se lid tvůj veselil v tobě ? Ukaž nám , Hospodine , milosrdenství své , a spasení své dej nám . Ale poslechnu , co říká Bůh ten silný , Hospodin . Jistě žeť mluví pokoj k lidu svému , a k svatým svým , než aby se nenavracovali zase k bláznovství . Zajisté žeť jest blízké těm , kteříž se ho bojí , spasení jeho , a přebývati bude sláva v zemi naší . Milosrdenství a víra potkají se spolu , spravedlnost a pokoj dadí sobě políbení . Víra z země pučiti se bude , a spravedlnost s nebe vyhlédati . Dáť také Hospodin i časné dobré , tak že země naše vydá úrody své . Způsobí to , aby spravedlnost před ním šla , když obrátí k cestě nohy své . Modlitba Davidova . Nakloň , Hospodine , ucha svého , a vyslyš mne , neboť jsem chudý a nuzný . Ostříhejž duše mé , neboť jsem ten , jehož miluješ ; zachovej služebníka svého , ty Bože můj , v tobě naději majícího . Smiluj se nade mnou , Hospodine , k toběť zajisté každého dne volám . Potěš duše služebníka svého , neboť k tobě , ó Pane , duše své pozdvihuji . Nebo ty jsi , Pane , dobrotivý a lítostivý , a hojný v milosrdenství ke všechněm , kteříž tě vzývají . Slyš , Hospodine , modlitbu mou , a pozoruj hlasu žádostí mých . V den ssoužení svého vzývám tě , nebo mne vyslýcháš . Neníť žádného tobě podobného mezi bohy , ó Pane , a není takových skutků , jako jsou tvoji . Všickni národové , kteréž jsi učinil , přicházejíce , skláněti se budou před tebou , Pane , a ctíti jméno tvé . Nebo jsi ty veliký , a činíš divné věci , ty jsi Bůh sám . Vyuč mne , Hospodine , cestě své , abych chodil v pravdě tvé ; ustav srdce mé v bázni jména svého . I budu tě oslavovati , Pane Bože můj , z celého srdce svého a ctíti jméno tvé na věky , Poněvadž milosrdenství tvé veliké jest nade mnou , a vytrhls duši mou z jámy nejhlubší . Ó Bože , povstaliť jsou pyšní proti mně , a rota násilníků hledají bezživotí mého , ti , kteříž tě sobě nepředstavují . Ale ty Pane , Bože silný , lítostivý a milostivý , shovívající a hojný v milosrdenství , i pravdomluvný , Vzhlédniž na mne , a smiluj se nade mnou , obdař silou svou služebníka svého , a zachovávej syna děvky své . Prokaž ke mně znamení dobrotivosti , tak aby vidouce to ti , kteříž mne nenávidí , zahanbeni byli , že jsi ty mi , Hospodine , spomohl , a mne potěšil . Synům Chóre , žalm a píseň . Základ svůj na horách svatých . Milujeť Hospodin , totiž brány Sionské , nade všecky příbytky Jákobovy . Přeslavnéť jsou to věci , kteréž se o tobě hlásají , ó město Boží . Sélah . Připomínati budu Egypt a Babylon před svými známými , ano i Filistinské a Tyrské i Mouřeníny , že se tu každý z nich narodil . An i o Sionu praveno bude : Ten i onen jest rodem z něho , sám pak Nejvyšší utvrdí jej . Sečteť Hospodin při popisu národy , a dí , že tento se tu narodil . Sélah . Tou příčinou zpívají s plésáním o tobě všecky moci života mého . Píseň a žalm synů Chóre , přednímu zpěváku na machalat k zpívání , vyučující , složený od Hémana Ezrachitského . Hospodine , Bože spasení mého , ve dne i v noci k tobě volám . Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má , nakloň ucha svého k volání mému . Neboť jest naplněna trápeními duše má , a život můj až k hrobu se přiblížil . Počten jsem mezi ty , kteříž se dostávají do jámy ; připodobněn jsem člověku beze vší síly . Mezi mrtvé jsem odložen , jako zmordovaní ležící v hrobě , na něž nezpomínáš více , kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou . Spustils mne do jámy nejzpodnější , do nejtemnějšího a nejhlubšího místa . Dolehla na mne prchlivost tvá , a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne . Sélah . Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne , jimž jsi mne velice zošklivil , a tak jsem sevřín , že mi nelze nijakž vyjíti . Zrak můj hyne trápením ; na každý den vzývám tě , Hospodine , ruce své před tebou rozprostíraje . Zdali před mrtvými učiníš zázrak ? Aneb vstanou-liž mrtví , aby tě oslavovali ? Sélah . I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé , a pravda tvá v zahynutí ? Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj , a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí ? Já pak , Hospodine , k tobě volám , a každého jitra předchází tě modlitba má . Pročež , ó Hospodine , zamítáš mne , a tvář svou skrýváš přede mnou ? Ztrápený jsem , jako hned maje umříti od násilí ; snáším hrůzy tvé , a děsím se . Hněv tvůj přísný na mne se obořil , a hrůzy tvé krutě sevřely mne . Obkličují mne jako voda , na každý den obstupují mne hromadně . Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše , a známým svým jsem ve tmě . Vyučující , složený od Etana Ezrachitského . O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu , od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými . Nebo jsem řekl : Na věky milosrdenství vzdělávati se bude , na nebi utvrdíš pravdu svou , o nížs řekl : Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým , přisáhl jsem Davidovi služebníku svému , Že až na věky utvrdím símě tvé , a vzdělám od národu do národu trůn tvůj . Sélah . Protož oslavují nebesa div tvůj , Hospodine , i pravdu tvou v shromáždění svatých . Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu ? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných ? Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně , a hrozný nade všecky vůkol něho . Hospodine Bože zástupů , kdo jest jako ty , silný Hospodin ? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol . Ty panuješ nad dutím moře ; když se zdvihají vlny jeho , ty je skrocuješ . Ty jsi jako raněného potřel Egypt , a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své . Tváť jsou nebesa , tvá také i země , okršlek i plnost jeho ty jsi založil . Půlnoční i polední strana , kteréž jsi ty stvořil , i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají . Tvé rámě jest přemocné , silná ruka tvá , a vyvýšená pravice tvá . Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého , milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou . Blahoslavený lid , kterýž zná zvuk tvůj ; tiť , Hospodine , v světle oblíčeje tvého choditi budou . Ve jménu tvém plésati budou každého dne , a v spravedlnosti tvé vyvýší se . Nebo sláva síly jejich ty jsi , a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš . Nebo štít náš jest Hospodinův , a svatého Izraelského král náš . Tehdy mluvě u vidění k svatému svému , řekl jsi : Složil jsem pomoc v reku udatném , zvýšil jsem vybraného z lidu . Nalezl jsem Davida služebníka svého , olejem svým svatým pomazal jsem ho . A protož budeť s ním stále ruka má , ano i ramenem svým posilovati ho budu . Nebudeť ho moci nuziti nepřítel , ani člověk nešlechetný trápiti . Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho , a ty , kteříž ho nenávidí , porazím . Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude , a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho . A vložím na moře ruku jeho , a na řeky pravici jeho . On volaje ke mně , dí : Ty jsi otec můj , Bůh silný můj a skála spasení mého . Já také za prvorozeného vystavím jej , a za vyššího králů zemských . Na věky zachovám jemu milosrdenství své , a smlouva s ním stálá bude . Učiním i to , aby na věky trvalo símě jeho , a trůn jeho jako dnové nebes . Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj , a v soudech mých nechodili , Jestliže by ustanovení mých poškvrnili , a přikázaní mých neostříhali : Tedy navštívím metlou přestoupení jejich , a trestáním nepravost jejich , Ale milosrdenství svého neodejmu od něho , aniž klamati budu proti pravdě své . Nepoškvrnímť smlouvy své , a toho , což vyšlo z úst mých , nezměním . Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou , nesklamámť Davidovi , Že símě jeho na věky bude , a trůn jeho jako slunce přede mnou , Jako měsíc utvrzeno bude na věky , a jako svědkové na obloze hodnověrní . Ale ty jsi jej zavrhl a potupil , rozhněvals se na pomazaného svého . Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým , povrhls korunu jeho na zem . Roztrhal jsi všecky ohrady jeho , a bašty jeho jsi rozválel . Derou jej všickni , kteříž tudy jdou ; jest ku posměchu i sousedům svým . Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho , obveselils všecky nepřátely jeho . Ztupils i ostří meče jeho , aniž jsi dal jemu , aby ostáti mohl v boji . Učinils přítrž okrase jeho , a trůn jeho svrhl jsi na zem . Ukrátil jsi dnů mladosti jeho , a hanbous jej přiodíl . Sélah . Až dokud , Hospodine ? Na věky-liž se skrývati budeš ? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá ? Rozpomeniž se na mne , jak kratičký jest věk můj . Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské ? Kdo z lidí může tak živ býti , aby neokusil smrti ? Kdo vytrhne život svůj z hrobu ? Sélah . Kdež jsou milosrdenství tvá první , ó Pane ? Přísahuť jsi učinil Davidovi , v pravdě své . Pamatuj , Pane , na útržky činěné služebníkům tvým , a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů , Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji , Hospodine , jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého . Budiž pochválen Hospodin na věky , Amen i Amen . Modlitba Mojžíše , muže Božího . Pane , ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu . Prvé , než hory stvořeny byly , nežlis sformoval zemi , a okršlek světa , ano hned od věků a až na věky , ty jsi Bůh silný . Ty přivodíš člověka na to , aby setřín byl , říkaje : Navraťtež se zase , synové lidští . Nebo by tisíc let přetrval , jest to před očima tvýma jako den včerejší , a bdění noční . Povodní zachvacuješ je ; jsou sen , a jako bylina hned v jitře pomíjející . Toho jitra , kteréhož vykvetne , mění se , u večer pak jsuc podťata , usychá . Ale my hyneme od hněvu tvého , a prochlivostí tvou jsme zděšeni . Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe , a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého . Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání ; k skončení let svých docházíme jako řeč . Všech dnů let našich jest let sedmdesáte , aneb jest-li kdo silnějšího přirození , osmdesát let , a i to , což nejzdárnějšího v nich , jest práce a bída , a když to pomine , tožť ihned rychle zaletíme . Ale kdo jest , ješto by znal přísnost hněvu tvého , a ostýchal se zůřivosti tvé ? Naučiž nás počítati dnů našich , abychom uvodili moudrost v srdce . Navrať se zase , Hospodine , až dokud prodléváš ? Mějž lítost nad služebníky svými . Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím , tak abychom prozpěvovati , a veseliti se mohli po všecky dny naše . Obveseliž nás podlé dnů , v nichž jsi nás ssužoval , a let , v nichž jsme okoušeli zlého . Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé , a okrasa tvá při synech jejich . Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho , a díla rukou našich potvrď mezi námi , díla , pravím , rukou našich potvrď . Ten , kdož v skrýši Nejvyššího přebývá , v stínu Všemohoucího odpočívati bude . Dím Hospodinu : Útočiště mé a hrad můj , Bůh můj , v němž naději skládati budu . Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce , a od nejjedovatějšího nakažení morního . Brky svými přikryje tě , a pod křídly jeho bezpečen budeš ; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho . Nebudeš se báti přístrachu nočního , ani střely létající ve dne . Ani nakažení morního , vlekoucího se v mrákotě , ani povětří morního , v polední čas hubícího . Padne jich po boku tvém tisíc , a deset tisíců po pravici tvé , ale k tobě se to nepřiblíží . Očima toliko svýma to spatříš , a odplatě bezbožných se podíváš . Poněvadž jsi Hospodina , kterýž útočiště mé jest , a Nejvyššího za svůj příbytek položil , Nepřihodí se tobě nic zlého , aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému . Nebo andělům svým přikázal o tobě , aby tě ostříhali na všech cestách tvých . Na rukou ponesou tě , abys neurazil o kámen nohy své . Po lvu a bazališku choditi budeš , a pošlapáš lvíče i draka . Poněvadž mne , dí Bůh , zamiloval , vysvobodím jej , a vyvýším ; nebo poznal jméno mé . Vzývati mne bude , a vyslyším jej ; já s ním budu v ssoužení , vytrhnu a oslavím jej . Dlouhostí dnů jej nasytím , a ukáži jemu spasení své . Žalm a píseň , ke dni sobotnímu . Dobré jest oslavovati Hospodina , a žalmy zpívati jménu tvému , ó Nejvyšší , Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé , a pravdu tvou každé noci , Při nástroji o desíti strunách , při loutně , a při harfě s písničkou . Nebo jsi mne rozveselil , Hospodine , skutky svými , o skutcích rukou tvých zpívati budu . Jak velicí jsou skutkové tvoji , Hospodine ! Velmi hluboká jsou myšlení tvá . Člověk hovadný nezná toho , aniž blázen rozumí tomu , Že vyrostají bezbožní jako bylina , a kvetou všickni činitelé nepravosti , aby vyhlazeni byli na věky . Ty pak , ó Nejvyšší , že na věky jsi Hospodin . Nebo aj , nepřátelé tvoji , Hospodine , nebo aj , nepřátelé tvoji zahynou ; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti . Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův , pokropen budu olejem novým . I podívá se oko mé na ty , jenž mne špehují , a o těch nešlechetnících , jenž proti mně povstávají , ušima svýma uslyším . Spravedlivý jako palma kvésti bude , a jako cedr na Libánu rozloží se . Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou . Ještě i v šedinách ovoce ponesou , spanilí a zelení budou , Aby to zvěstováno bylo , že přímý jest Hospodin , skála má , a že nepravosti žádné při něm není . Hospodin kraluje , v důstojnost se oblékl , oblékl se Hospodin v sílu , a přepásal se ; také okršlek země upevnil , aby se nepohnul . Utvrzenť jest trůn tvůj přede všemi časy , od věčnosti ty jsi . Pozdvihují se řeky , ó Hospodine , pozdvihují řeky zvuku svého , pozdvihují řeky vlnobití svých . Nad zvuk mnohých vod , nad sílu vln mořských mnohem silnější jest na výsostech Hospodin . Svědectví tvá jsou velmi jistá , domu tvému ušlechtilá svatost , Hospodine , až na věky . Bože silný pomst , Hospodine , Bože silný pomst , zastkvěj se . Zdvihni se , ó soudce vší země , a dej odplatu pyšným . Až dokud bezbožní , Hospodine , až dokud bezbožní budou plésati , Žváti a hrdě mluviti , honosíce se , všickni činitelé nepravosti ? Lid tvůj , Hospodine , potírati a dědictví tvé bědovati ? Vdovy a příchozí mordovati , a sirotky hubiti , Říkajíce : Nehledíť na to Hospodin , aniž tomu rozumí Bůh Jákobův ? Rozumějte , ó vy hovadní v lidu , a vy blázni , kdy srozumíte ? Zdali ten , jenž učinil ucho , neslyší ? A kterýž stvořil oko , zdali nespatří ? Zdali ten , jenž tresce národy , nebude kárati , kterýž učí lidi umění ? Hospodinť zná myšlení lidská , že jsou pouhá marnost . Blahoslavený jest ten muž , kteréhož ty cvičíš , Hospodine , a z zákona svého jej vyučuješ . Abys mu způsobil pokoj před časy zlými , až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma . Neboť neopustí Hospodin lidu svého , a dědictví svého nezanechá , Ale až k spravedlnosti navrátí se soud , a za ním všickni upřímého srdce . Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům ? Kdo by se byl za mne postavil proti těm , jenž páší nepravost ? Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci , tudíž by se byla octla duše má v mlčení . Již jsem byl řekl : Klesla noha má , ale milosrdenství tvé , ó Hospodine , zdrželo mne . Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé , tvá potěšování obveselovala duši mou . Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch , jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost , Jenž se shlukují proti duši spravedlivého , a krev nevinnou odsuzují ? Ale Hospodin jest mým hradem vysokým , a Bůh můj skalou útočiště mého . Onť obrátí na ně nepravost jejich , a zlostí jejich zahladí je , zahladí je Hospodin Bůh náš . Poďte , zpívejme Hospodinu , prokřikujme skále spasení našeho . Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním , žalmy prozpěvujme jemu . Nebo Hospodin jest Bůh veliký , a král veliký nade všecky bohy , V jehož rukou základové země , a vrchové hor jeho jsou . Jehož jest i moře , nebo on je učinil , i země , kterouž ruce jeho sformovaly . Poďte , sklánějme se , a padněme před ním , klekejme před Hospodinem stvořitelem naším . Onť jest zajisté Bůh náš , a my jsme lid pastvy jeho , a stádo rukou jeho . Dnes uslyšíte-li hlas jeho , Nezatvrzujte srdce svého , jako při popuzení , a v den pokušení na poušti , Kdežto pokoušeli mne otcové vaši , zkusiliť jsou mne , a viděli skutky mé . Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím , a řekl jsem : Lid tento bloudí srdcem , a nepoznali cest mých . Jimž jsem přisáhl v hněvě svém , že nevejdou v odpočinutí mé . Zpívejte Hospodinu píseň novou , zpívej Hospodinu všecka země . Zpívejte Hospodinu , dobrořečte jménu jeho , zvěstujte den po dni spasení jeho . Vypravujte mezi národy slávu jeho , mezi všemi lidmi divy jeho . Nebo veliký Hospodin , a vší chvály hodný , i hrozný jest nade všecky bohy . Všickni zajisté bohové národů jsou modly , ale Hospodin nebesa učinil . Sláva a důstojnost před ním , síla i okrasa v svatyni jeho . Vzdejte Hospodinu čeledi národů , vzdejte Hospodinu čest i moc . Vzdejte Hospodinu čest jména jeho , přineste dary , a vejděte do síňcí jeho . Sklánějte se Hospodinu v okrase svatoti , boj se oblíčeje jeho všecka země . Rcete mezi pohany : Hospodin kraluje , a že i okršlek zemský upevněn bude , tak aby se nepohnul , a že souditi bude lidi spravedlivě . Rozveseltež se nebesa , a plésej země , zvuč moře , i což v něm jest . Plésej pole a vše , což na něm , tehdáž ať prozpěvuje všecko dříví lesní , Před tváří Hospodina ; neboť se béře , béře se zajisté , aby soudil zemi . Budeť souditi okršlek světa v spravedlnosti , a národy v pravdě své . Hospodin kraluje , plésej země , a vesel se ostrovů všecko množství . Oblak a mrákota jest vůkol něho , spravedlnost a soud základ trůnu jeho . Oheň předchází jej , a zapaluje vůkol nepřátely jeho . Zasvěcujíť se po okršlku světa blýskání jeho ; to viduc země , děsí se . Hory jako vosk rozplývají se před oblíčejem Hospodina , před oblíčejem Panovníka vší země . Nebesa vypravují o jeho spravedlnosti , a slávu jeho spatřují všickni národové . Zastyďte se všickni , kteříž sloužíte rytinám , kteříž se chlubíte modlami ; sklánějte se před ním všickni bohové . To uslyše Sion , rozveselí se , a zpléší dcery Judské z příčiny soudů tvých , Hospodine . Nebo ty , Hospodine , jsi nejvyšší na vší zemi , a velice jsi vyvýšený nade všecky bohy . Vy , kteříž milujete Hospodina , mějte v nenávisti to , což zlého jest ; onť ostříhá duší svatých svých , a z ruky bezbožníků je vytrhuje . Světlo vsáto jest spravedlivým , a radost těm , kteříž jsou upřímého srdce . Veselte se , spravedliví v Hospodinu , a oslavujte památku svatosti jeho . Žalm . Zpívejte Hospodinu píseň novou , neboť jest divné věci učinil ; spomohla mu pravice jeho , a rámě svatosti jeho . V známost uvedl Hospodin spasení své , před očima národů zjevil spravedlnost svou . Rozpomenul se na milosrdenství své , a na pravdu svou k domu Izraelskému ; všecky končiny země vidí spasení Boha našeho . Prokřikuj Hospodinu všecka země ; zvuk vydejte , prozpěvujte , a žalmy zpívejte . Žalmy zpívejte Hospodinu na citaře , k citaře i hlasem přizpěvujte . Trubami a zvučnými pozouny hlas vydejte před králem Hospodinem . Zvuč moře i to , což v něm jest , okršlek světa i ti , kteříž na něm bydlí . Řeky rukama plésejte , spolu i hory prozpěvujte , Před Hospodinem ; neboť se béře , aby soudil zemi . Budeť souditi okršlek světa v spravedlnosti , a národy v pravosti . Hospodin kraluje , užasněte se národové ; sedí nad cherubíny , pohniž se země . Hospodin na Sionu veliký , a vyvýšený jest nade všecky lidi . Oslavujte jméno tvé veliké a hrozné , nebo svaté jest . Moc zajisté králova miluje soud ; ty jsi ustanovil práva , soud a spravedlnost v Jákobovi ty konáš . Vyvyšujte Hospodina Boha našeho , a sklánějte se u podnoží noh jeho , svatýť jest . Mojžíš a Aron mezi kněžími jeho , a Samuel mezi vzývajícími jméno jeho ; volávali k Hospodinu , a on je vyslýchal . V sloupu oblakovém mluvíval k nim ; kteřížto když ostříhali svědectví jeho , i ustanovení jim vydal . Hospodine Bože náš , tys je vyslýchal , Bože , bývals jim milostiv , i když jsi je trestal pro výstupky jejich . Vyvyšujte Hospodina Boha našeho , a sklánějte se na hoře svaté jeho ; neboť jest svatý Hospodin Bůh náš . Žalm k díků činění . Prokřikuj Hospodinu všecka země . Služte Hospodinu s veselím , předstupte před oblíčej jeho s prozpěvováním . Vězte , že Hospodin jest Bůh ; on učinil nás , a ne my sami sebe , abychom byli lid jeho , a ovce pastvy jeho . Vcházejte do bran jeho s díkčiněním , a do síní jeho s chvalami ; oslavujte jej , a dobrořečte jménu jeho . Nebo dobrý jest Hospodin , na věky milosrdenství jeho , a od národu až do pronárodu pravda jeho . Žalm Davidův . O milosrdenství a soudu zpívati budu , tobě , ó Hospodine , žalmy budu zpívati . Opatrně se míti budu na cestě přímé , až přijdeš ke mně ; choditi budu ustavičně v upřímnosti srdce svého i v domě svém . Nepředstavímť sobě před oči věci nešlechetné ; skutek uchylujících se v nenávisti mám , nepřichytíť se mne . Srdce převrácené odstoupí ode mne , zlého nebudu oblibovati . Škodícího jazykem bližnímu svému tajně , tohoť vytnu ; očí vysokých a mysli naduté nikoli nebudu moci trpěti . Oči mé na pravdomluvné v zemi , aby sedali se mnou ; kdož chodí po cestě upřímé , tenť mi sloužiti bude . Nebude bydliti v domě mém činící lest , a mluvící lež nebude míti místa u mne . Každého jitra pléniti budu všecky nešlechetné z země , abych tak vyplénil z města Hospodinova všecky , kdož páší nepravost . Modlitba chudého , když sevřín jsa , před Hospodinem vylévá žádosti své . Hospodine , slyš modlitbu mou , a volání mé přijdiž k tobě . Neskrývej tváři své přede mnou , v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého ; když k tobě volám , rychle vyslyš mne . Nebo mizejí jako dým dnové moji , a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou . Poraženo jest jako bylina , a usvadlo srdce mé , tak že jsem chleba svého jísti zapomenul . Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé . Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti , jsem jako výr na pustinách . Bdím , a jsem jako vrabec osamělý na střeše . Každý den utrhají mi nepřátelé moji , a posměvači moji proklínají mnou . Nebo jídám popel jako chléb , a k nápoji svému slz přiměšuji , Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj ; nebo zdvihna mne , hodils mnou . Dnové moji jsou jako stín nachýlený , a já jako tráva usvadl jsem . Ale ty , Hospodine , na věky zůstáváš , a památka tvá od národu až do pronárodu . Ty povstana , smiluješ se nad Sionem , nebo čas jest učiniti milost jemu , a čas uložený přišel . Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho , a nad prachem jeho slitují se , Aby se báli pohané jména Hospodinova , a všickni králové země slávy tvé , Když by Hospodin vzdělal Sion , a ukázal se v slávě své , Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu , nepohrdaje modlitbou jejich . Budeť to zapsáno pro budoucí potomky , a lid , kterýž má stvořen býti , chváliti bude Hospodina , Že shlédl s výsosti svatosti své . Hospodin s nebe na zemi že popatřil , Aby vyslyšel vzdychání vězňů , a rozvázal ty , kteříž již k smrti oddání byli , Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo , a chválu jeho v Jeruzalémě , Když se spolu shromáždí národové a království , aby sloužili Hospodinu . Ztrápilť jest na cestě sílu mou , ukrátil dnů mých , Až jsem řekl : Můj Bože , nebeř mne u prostřed dnů mých ; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá , I prvé nežlis založil zemi , a dílo rukou svých , nebesa . Onať pominou , ty pak zůstáváš ; všecky ty věci jako roucho zvetšejí , jako oděv změníš je , a změněny budou . Ty pak jsi tentýž , a léta tvá nikdy nepřestanou . Synové služebníků tvých bydliti budou , a símě jejich zmocní se před tebou . Davidův . Dobrořeč duše má Hospodinu , a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho . Dobrořeč duše má Hospodinu , a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho , Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti , kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé , Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj , kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním , Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá , tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá . Činí , což spravedlivého jest , Hospodin , a soudy všechněm utištěným . Známé učinil Mojžíšovi cesty své , synům Izraelským skutky své . Lítostivý a milostivý jest Hospodin , dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství . Nebudeť ustavičně žehrati , ani na věky hněvu držeti . Ne podlé hříchů našich nakládá s námi , ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám . Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí , tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi , kteříž se ho bojí . A jak daleko jest východ od západu , tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše . Jakož se slitovává otec nad dítkami , tak se slitovává Hospodin nad těmi , kteříž se hobojí . Onť zajisté zná slepení naše , v paměti má , že prach jsme . Dnové člověka jsou jako tráva , a jako květ polní , tak kvete . Jakž vítr na něj povane , anť ho není , aniž ho již více pozná místo jeho . Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi , kteříž se ho bojí , a spravedlnost jeho nad syny synů , Kteříž ostříhají smlouvy jeho , a pamatují na přikázaní jeho , aby je činili . Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj , a kralování jeho nade vším panuje . Dobrořečte Hospodinu andělé jeho , kteříž jste mocní v síle , a činíte slovo jeho , poslušní jsouc hlasu slova jeho . Dobrořečte Hospodinu všickni zástupové jeho , služebníci jeho , kteříž činíte vůli jeho . Dobrořečte Hospodinu všickni skutkové jeho , na všech místech panování jeho . Dobrořeč duše má Hospodinu . Dobrořeč duše má Hospodinu . Hospodine Bože můj , velmi jsi veliký , velebnost a krásu jsi oblékl . Přioděls se světlem jako rouchem , roztáhls nebesa jako kortýnu . Kterýž sklenul na vodách paláce své , kterýž užívá hustých oblaků místo vozů , a vznáší se na peří větrovém . Kterýž činí posly své duchy , služebníky své oheň plápolající . Založil zemi na sloupích jejich , tak že se nepohne na věky věků . Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl , i nad horami stály vody . K žehrání tvému rozběhly se , před hřmotem hromu tvého pospíšily , ( Vystoupily hory , snížilo se údolí ) , na místo , kteréž jsi jim založil . Meze jsi položil , aby jich nepřestupovaly , ani se navracovaly k přikrývání země . Kterýž vypouštíš potoky přes údolé , aby tekli mezi horami , A nápoj dávali všechněm živočichům polním . Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou . Při nich hnízdí se ptactvo nebeské , a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává . Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých , aby ovocem činů tvých sytila se země . Dáváš , aby rostla tráva dobytku , a bylina ku potřebě člověku , abys tak vyvodil chléb z země , A víno , jenž obveseluje srdce člověka . Činí , aby se stkvěla tvář od oleje , ano i pokrmem zdržuje život lidský . Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo , cedrové Libánští , kteréž štípil . Na nichž se ptáci hnízdí , i čáp příbytek svůj má na jedlí . Hory vysoké jsou kamsíků , skály útočiště králíků . Učinil měsíc k jistým časům , a slunce zná západ svůj . Uvodíš tmu , a bývá noc , v níž vybíhají všickni živočichové lesní : Lvíčata řvoucí po loupeži , aby hledali od Boha silného pokrmu svého . Když slunce vychází , zase shromažďují se , a v doupatech svých se ukládají . Člověk vychází ku práci své , a k dílu svému až do večera . Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji , Hospodine ! Všeckys je moudře učinil , plná jest země bohatství tvého . V moři pak velikém a přeširokém , tamť jsou hmyzové nesčíslní , a živočichové malí i velicí . Tuť bárky přecházejí i velryb , kteréhož jsi stvořil , aby v něm hrál . Všecko to na tě očekává , abys jim dával pokrm časem svým . Když jim dáváš , sbírají ; když otvíráš ruku svou , nasyceni bývají dobrými věcmi . Když skrýváš tvář svou , rmoutí se ; když odjímáš ducha jejich , hynou , a v prach svůj se navracejí . Vysíláš ducha svého , a zase stvořeni bývají , a obnovuješ tvář země . Budiž sláva Hospodinova na věky , rozveselujž se Hospodin v skutcích svých . On když pohledí na zemi , anať se třese ; když se dotkne hor , anť se kouří . Zpívati budu Hospodinu , dokudž jsem živ ; žalmy Bohu svému zpívati budu , pokudž mne stává . Libé bude přemyšlování mé o něm , jáť rozveselím se v Hospodinu . Ó by hříšníci vyhynuli z země , a bezbožných aby již nebylo . Dobrořeč duše má Hospodinu . Halelujah . Oslavujte Hospodina , ohlašujte jméno jeho , oznamujte mezi národy skutky jeho . Zpívejte jemu , žalmy prozpěvujte jemu , rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho . Chlubte se jménem svatým jeho ; vesel se srdce těch , kteříž hledají Hospodina . Hledejte Hospodina a síly jeho , hledejte tváři jeho ustavičně . Rozpomínejte se na divné skutky jeho , kteréž činil , na zázraky jeho a na soudy úst jeho , Símě Abrahamovo , služebníka jeho , synové Jákobovi , vyvolení jeho . Onť jest Hospodin Bůh náš , na vší zemi soudové jeho . Pamatuje věčně na smlouvu svou , na slovo , kteréž přikázal až do tisíce pokolení , Kteréž upevnil s Abrahamem , a na přísahu svou učiněnou Izákovi . Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení , Izraelovi za smlouvu věčnou , Pravě : Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho , Ješto jich byl malý počet , malý počet , a ještě v ní byli pohostinu . Přecházeli zajisté z národu do národu , a z království k jinému lidu . Nedopustil žádnému ublížiti jim , ano i krále pro ně trestal , řka : Nedotýkejte se pomazaných mých , a prorokům mým nečiňte nic zlého . Když přivolav hlad na zemi , všecku hůl chleba polámal , Poslal před nimi muže znamenitého , jenž za služebníka prodán byl , totiž Jozefa . Jehož nohy sevřeli pouty , železa podniknouti musil , Až do toho času , když se zmínka stala o něm ; řeč Hospodinova zkusila ho . Poslav král , propustiti ho rozkázal , panovník lidu svobodna ho učinil . Ustanovil ho pánem domu svého , a panovníkem všeho vládařství svého , Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti , a starce jeho vyučoval moudrosti . Potom všel Izrael do Egypta , a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově . Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně , a učinil , aby silnější byl nad nepřátely své . Změnil mysl těchto , aby v nenávisti měli lid jeho , a aby ukládali lest o služebnících jeho . I poslal Mojžíše slouhu svého , a Arona , kteréhož vyvolil . Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově . Poslal tmu , a zatmělo se , aniž odporná byla slovu jeho . Obrátil vody jejich v krev , a zmořil ryby v nich . Vydala země jejich množství žab , i v pokoleních králů jejich . Řekl , i přišla směsice žížal , a stěnice na všecky končiny jejich . Dal místo deště krupobití , oheň hořící na zemi jejich , Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich , a zpřerážel dříví v krajině jejich . Řekl , i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství . I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich , a pojedli úrody země jejich . Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich , počátek všeliké síly jejich . Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem , aniž byl v pokoleních jejich , ješto by se poklesl . Veselili se Egyptští , když tito vycházeli ; nebo byl připadl na ně strach Izraelských . Roztáhl oblak k zastírání jich , a oheň k osvěcování noci . K žádosti přivedl křepelky , a chlebem nebeským sytil je . Otevřel skálu , i tekly vody , a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka . Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své , k Abrahamovi služebníku svému mluvené . Protož vyvedl lid svůj s radostí , s prozpěvováním vyvolené své . A dal jim země pohanů , a tak úsilí národů dědičně obdrželi , Aby zachovávali ustanovení jeho , a práv jeho ostříhali . Halelujah . Halelujah . Oslavujte Hospodina , nebo dobrý jest , nebo na věky milosrdenství jeho . Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu , a vypraviti všecku chválu jeho ? Blahoslavení , kteříž ostříhají soudu , a činí spravedlnost každého času . Pamatuj na mne , Hospodine , pro milost k lidu svému , navštěv mne spasením svým , Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými , a veselil se veselím národu tvého , a chlubil se spolu s dědictvím tvým . Zhřešili jsme i s otci svými , neprávě jsme činili , a bezbožnost páchali . Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým , aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých , ale odporni byli při moři , při moři Rudém . A však vysvobodil je pro jméno své , aby v známost uvedl moc svou . Nebo přimluvil moři Rudému , a vyschlo ; i provedl je skrze hlubiny , jako po poušti . A tak zachoval je od ruky toho , jenž jich nenáviděl , a vyprostil je z ruky nepřítele . V tom přikryly vody ty , kteříž je ssužovali , nezůstalo ani jednoho z nich . A ačkoli věřili slovům jeho , a zpívali chválu jeho , Však rychle zapomenuli na skutky jeho , a nečekali na radu jeho ; Ale jati jsouce žádostí na poušti , pokoušeli Boha silného na pustinách . I dal jim , čehož se jim chtělo , a však dopustil hubenost na život jejich . Potom , když horlili proti Mojžíšovi v vojště , a Aronovi , svatému Hospodinovu , Otevřevši se země , požřela Dátana , a přikryla zběř Abironovu . A roznícen byl oheň na rotu jejich , plamen spálil bezbožníky . Udělali i tele na Orébě , a skláněli se slitině . A změnivše slávu svou v podobiznu vola , jenž jí trávu , Zapomněli na Boha silného , spasitele svého , kterýž činil veliké věci v Egyptě . A předivné v zemi Chamově , přehrozné při moři Rudém . Pročež řekl , že je vypléní , kdyby se byl Mojžíš , vyvolený jeho , nepostavil v té mezeře před ním , a neodvrátil prchlivosti jeho , aby nehubil . Za tím zošklivili sobě zemi žádanou , nevěříce slovu jeho . A repcíce v staních svých , neposlouchali hlasu Hospodinova . A protož pozdvihl ruky své proti nim , aby je rozmetal po poušti , A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany , a rozehnal je do zemí . Spřáhli se také byli s modlou Belfegor , a jedli oběti mrch . A tak dráždili Boha skutky svými , až se na ně obořila rána , Až se postavil Fínes , a pomstu vykonal , i přetržena jest rána ta . Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu , a až na věky . Opět ho byli popudili při vodách sváru , až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně . Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho , a pronesl ji rty svými . K tomu nevyplénili ani národů těch , o kterýchž jim byl Hospodin poručil , Ale směšujíce se s těmi národy , naučili se skutkům jejich , A sloužili modlám jejich , kteréž jim byly osídlem . Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům . A vylili krev nevinnou , krev synů svých a dcer svých , kteréž obětovali trapidlům Kananejským , tak že poškvrněna jest země těmi vraždami . I zmazali se skutky svými , a smilnili činy svými . Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj , v ošklivost vzal dědictví své . A vydal je v ruce pohanů . I panovali nad nimi ti , jenž je v nenávisti měli , A utiskali je nepřátelé jejich , tak že sníženi jsou pod ruku jejich . Mnohokrát je vysvobozoval , oni však popouzeli ho radou svou , pročež potlačeni jsou pro nepravost svou . A však patřil na úzkost jejich , a slyšel křik jejich . Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi , a želel toho podlé množství milosrdenství svých , Tak že naklonil k nim lítostí všecky , kteříž je u vězení drželi . Zachovej nás , Hospodine Bože náš , a shromažď nás z těch pohanů , abychom slavili jméno tvé svaté , a chlubili se v chvále tvé . Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky . Na to rciž všecken lid : Amen , Halelujah . Oslavujte Hospodina , nebo jest dobrý , nebo na věky milosrdenství jeho . Nechť o tom vypravují ti , kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina , jak je on vykoupil z ruky těch , kteříž je ssužovali , A shromáždil je z zemí , od východu a od západu , od půlnoci i od moře . Bloudili po poušti , po cestách pustých , města k přebývání nenacházejíce . Hladovití a žízniví byli , až v nich svadla duše jejich . Když volali k Hospodinu v ssoužení svém , z úzkostí jejich vytrhl je , A vedl je po cestě přímé , aby přišli do města k bydlení . Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho , a divné skutky jeho před syny lidskými , Poněvadž napájí duši žíznivou , a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi . Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti , sevříni jsouce bídou i železy , Protože odporni byli řečem Boha silného , a radou Nejvyššího pohrdli . Pročež ponížil bídou srdce jejich , padli , a nebylo pomocníka . Když volají k Hospodinu v ssoužení svém , z úzkostí je vysvobozuje . Vyvodí je z temností a stínu smrti , a svazky jejich trhá . Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho , a divné skutky jeho před syny lidskými , Poněvadž láme brány měděné , a závory železné posekává . Blázni pro cestu převrácenosti své , a pro nepravosti své v trápení bývají . Oškliví se jim všeliký pokrm , až se i k branám smrti přibližují . Když volají k Hospodinu v ssoužení svém , z úzkostí jejich je vysvobozuje . Posílá slovo své , a uzdravuje je , a vysvobozuje je z hrobu . Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho , a divné skutky jeho před syny lidskými , A obětujíce oběti chvály , ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním . Kteří se plaví po moři na lodech , pracujíce na velikých vodách , Tiť vídají skutky Hospodinovy , a divy jeho v hlubokosti . Jakž jen dí , hned se strhne vítr bouřlivý , a dme vlny mořské . Vznášejí se k nebi , sstupují do propasti , duše jejich v nebezpečenství rozplývá se . Motají se a nakloňují jako opilý , a všecko umění jejich mizí . Když volají k Hospodinu v ssoužení svém , z úzkostí jejich je vysvobozuje . Proměňuje bouři v utišení , tak že umlkne vlnobití jejich . I veselí se , že utichlo ; a tak přivodí je k břehu žádostivému . Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho , a divné skutky jeho před syny lidskými . Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu , a v radě starců chválí jej . Obrací řeky v poušť , a prameny vod v suchost , Zemi úrodnou v slatinnou , pro zlost obyvatelů jejích . Pustiny obrací v jezera , a zemi vyprahlou v prameny vod . I osazuje na ní hladovité , aby stavěli města k bydlení . Kteříž osívají pole , a dělají vinice , a shromažďují sobě užitek úrody . Takť on jim žehná , že se rozmnožují velmi , a dobytka jejich neumenšuje . A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím , bídou a truchlostí , Když vylévá pohrdání na knížata , dopouštěje , aby bloudili po poušti bezcestné . Onť vyzdvihuje nuzného z trápení , a rozmnožuje rodinu jako stádo . Nechť to spatřují upřímí , a rozveselí se , ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá . Ale kdo jest tak moudrý , aby toho šetřil , a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu ? Píseň a žalm Davidův . Hotovo jest srdce mé , Bože , zpívati a oslavovati tě budu , také i sláva má . Probuď se loutno a harfo , když v svitání povstávám . Slaviti tě budu mezi lidmi , Hospodine , a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy . Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé , a až k nejvyšším oblakům pravda tvá . Vyvyšiž se nad nebesa , ó Bože , a nade všecku zemi sláva tvá . Ať jsou vysvobozeni milí tvoji , zachovávejž je pravicí svou , a vyslyš mne . Bůh mluvil skrze svatost svou ; veseliti se budu , že budu děliti Sichem , a údolí Sochot že rozměřím . Můjť jest Galád , můj i Manasses , a Efraim síla hlavy mé , Juda učitel můj . Moáb medenice k umývání mému , na Edoma uvrhu obuv svou , proti Palestině troubiti budu . Kdo mne uvede do města hrazeného ? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země ? Zdali ne ty , ó Bože , kterýž jsi nás byl zavrhl , a nevycházels , ó Bože , s vojsky našimi ? Uděliž nám pomoci proti nepříteli , nebo marná jest pomoc lidská . V Bohu udatně sobě počínati budeme , a on pošlapá nepřátely naše . Přednímu zpěváku , žalm Davidův . Ó Bože chvály mé , nečiň se neslyše . Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela , mluvili proti mně jazykem lživým . A slovy jizlivými osočili mne , válčí proti mně beze vší příčiny . Protivili mi se za mé milování , ješto jsem se za ně modlíval . Odplacují se mi zlým za dobré , a nenávistí za milování mé . Postav nad ním bezbožníka , a protivník ať mu stojí po pravici . Když před soudem stane , ať zůstane za nešlechetného , a prosba jeho budiž jemu k hříchu . Budiž dnů jeho málo , a úřad jeho vezmi jiný . Buďtež děti jeho sirotci , a žena jeho vdovou . Buďtež běhouni a tuláci synové jeho , žebřete , vyhnáni jsouce z poustek svých . Přitáhni k sobě lichevník všecko , cožkoli má , a úsilé jeho rozchvátejte cizí . Nebudiž , kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati , aniž buď , kdo by se smiloval nad sirotky jeho . Potomci jeho z kořen vyťati buďte , v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich . Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem , a hřích matky jeho nebuď shlazen . Buďtež před Hospodinem ustavičně , až by vyhladil z země památku jejich , Proto že nepamatoval , aby činil milosrdenství , ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce , aby jej zamordoval . Poněvadž miloval zlořečení , nechať přijde na něj ; neměl líbosti v požehnání , nechať se vzdálí od něho . A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv , a ať vejde do vnitřností jeho jako voda , a jako olej do kostí jeho . Budiž jemu to jako plášť k přiodívání , a jako pás k ustavičnému opasování . Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina , a mluvícím zlé věci proti duši mé . Ty pak , Hospodine Pane , nalož se mnou laskavě pro jméno své , nebo dobré jest milosrdenství tvé ; vytrhni mne . Jsemť zajisté chudý a nuzný , a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých . Jako stín , když se nachyluje , ucházeti musím ; honí se za mnou jako za kobylkou . Kolena má klesají postem , a tělo mé vyschlo z tučnosti . Nadto jsem jim za posměch ; když mne uhlédají , potřásají hlavami svými . Spomoz mi , ó Hospodine Bože můj , zachovej mne podlé milosrdenství svého , Tak aby poznati mohli , že jest to ruka tvá , a že jsi ty , Hospodine , učinil to . Nechť oni jakkoli zlořečí , ty dobrořeč ; kteříž povstali , nechť se zastydí , aby se veselil služebník tvůj . Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení , a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou . Slaviti budu Hospodina velice ústy svými , a u prostřed mnohých chváliti jej budu , Proto že stojí po pravici nuznému , aby ho zachoval od těch , kteříž odsuzují život jeho . Davidův žalm . Řekl Hospodin Pánu mému : Seď na pravici mé , dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých . Berlu moci tvé vyšle Hospodin z Siona , řka : Panuj u prostřed nepřátel svých . Lid tvůj dobrovolný v den boje tvého v ozdobě svatosti , z života hned v svitání jako rosa plod tvůj bude . Přisáhl Hospodin , a nebude želeti toho , řka : Ty jsi kněz na věky podlé řádu Melchisedechova . Pán po pravici tvé potře v den hněvu svého krále . Soud činiti bude mezi národy , porážku hroznou učiní , potře i hlavu panující nad mnohými krajinami . Z potoka na cestě píti bude , a protož povýší hlavy . Halelujah . Slaviti budu Hospodina z celého srdce , v radě přímých i v shromáždění ; Veliké skutky Hospodinovy , a patrné všechněm , kteříž v nich líbost mají ; Slavné a překrásné dílo jeho , a spravedlnost jeho zůstávající na věky . Památku způsobil předivnými skutky svými milostivý a milosrdný Hospodin . Pokrm dal těm , kteříž se ho bojí , pamětliv jsa věčně na smlouvu svou . Mocné skutky své oznámil lidu svému , dav jim dědictví pohanů . Skutkové rukou jeho pravda a soud , a nepohnutelní všickni rozkazové jeho . Upevnění na věčnou věčnost ; učiněni jsou v pravdě a v pravosti . Vykoupení poslav lidu svému , přikázal na věky smlouvu svou ; svaté a hrozné jest jméno jeho . Počátek moudrosti jest bázeň Hospodina ; rozumu výborného nabývají všickni , kteříž činí ty věci ; chvála jeho zůstává na věky . Halelujah . Blahoslavený muž , kterýž se bojí Hospodina , a v přikázaních jeho má velikou líbost . Mocné na zemi bude símě jeho , rodina upřímých požehnání dojde . Zboží a bohatství v domě jeho , a spravedlnost jeho zůstává na věky . Vzchází ve tmách světlo upřímým , milostivý jest , milosrdný a spravedlivý . Dobrý člověk slitovává se i půjčuje , a řídí své věci s soudem . Nebo nepohne se na věky , v paměti věčné bude spravedlivý . Slyše zlé noviny , nebojí se ; stálé jest srdce jeho , a doufá v Hospodina . Utvrzené srdce jeho nebojí se , až i uzří pomstu na svých nepřátelích . Rozděluje štědře , a dává nuzným ; spravedlnost jeho zůstává na věky , roh jeho bude vyvýšen v slávě . Bezbožný vida to , zlobiti se , zuby svými škřipěti a schnouti bude ; žádost bezbožníků zahyne . Halelujah . Chvalte služebníci Hospodinovi , chvalte jméno Hospodinovo . Budiž jméno Hospodinovo požehnáno od tohoto času až na věky . Od východu slunce až do západu jeho chváleno buď jméno Hospodinovo . Vyvýšenť jest nade všecky národy Hospodin , a nad nebesa sláva jeho . Kdo jest rovný Hospodinu Bohu našemu , kterýž vysoko bydlí ? Kterýž snižuje se , aby všecko spatřoval , což jest na nebi i na zemi . Vyzdvihuje z prachu nuzného , a z hnoje vyvyšuje chudého , Aby jej posadil s knížaty , s knížaty lidu svého . Kterýž vzdělává neplodnou v čeled , a matku veselící se z dítek . Halelujah . Když vycházel Izrael z Egypta , a rodina Jákobova z národu jazyka cizího , Byl Juda posvěcením jeho , Izrael panováním jeho . To když vidělo moře , uteklo , Jordán nazpět se obrátil . Hory poskakovaly jako skopci , pahrbkové jako jehňata . Coť bylo , ó moře , že jsi utíkalo ? Jordáne , že jsi nazpět se obrátil ? Ó hory , že jste poskakovaly jako skopci , pahrbkové jako jehňata ? Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země , pro přítomnost Boha Jákobova , Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod , a škřemen v studnici vod . Ne nám , Hospodine , ne nám , ale jménu svému dej čest , pro milosrdenství své a pro pravdu svou . Proč mají říkati pohané : Kdež jest nyní Bůh jejich ? Ješto Bůh náš jest na nebi , čině všecko , což se mu líbí . Modly pak jejich jsou stříbro a zlato , dílo rukou lidských . Ústa mají , a nemluví , oči mají , a nevidí . Uši mají , a neslyší , nos mají , a nečijí . Ruce mají , a nemakají , nohy mají , a nechodí , aniž volati mohou hrdlem svým . Nechať jsou jim podobni , kteříž je dělají , a kdožkoli v nich doufají . Izraeli , doufej v Hospodina , nebo spomocníkem a štítem takových on jest . Dome Aronův , doufej v Hospodina , spomocníkem a štítem takových on jest . Kteříž se bojíte Hospodina , doufejte v Hospodina , spomocníkem a štítem takových on jest . Hospodin rozpomena se na nás , požehná ; požehná domu Izraelovu , požehná i domu Aronovu . Požehná bojícím se Hospodina , malým , i velikým . Rozmnoží Hospodin vás , vás i syny vaše . Požehnaní vy od Hospodina , kterýž učinil nebesa i zemi . Nebesa jsou nebesa Hospodinova , zemi pak dal synům lidským . Ne mrtví chváliti budou Hospodina , ani kdo ze všech těch , kteříž sstupují do místa mlčení , Ale my dobrořečiti budeme Hospodinu od tohoto času až na věky . Halelujah . Miluji Hospodina , proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé . Nebo naklonil ucha svého ke mně , když jsem ho vzýval ve dnech svých . Obklíčilyť mne byly bolesti smrti , a úzkosti hrobu potkaly mne ; sevření a truchlost přišla na mne . I vzýval jsem jméno Hospodinovo , řka : Prosím , ó Hospodine , vysvoboď duši mou . Milostivý Hospodin a spravedlivý , Bůh náš lítostivý . Ostříhá sprostných Hospodin ; znuzen jsem byl , a spomohl mi . Navratiž se , duše má , do odpočinutí svého , poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj . Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti , oči mé od slz , nohu mou od poklesnutí . Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých . Uvěřil jsem , protož i mluvil jsem , ačkoli jsem byl velmi ztrápený . Já jsem byl řekl v pospíchání : Všeliký člověk jest lhář . Čím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná ? Kalich mnohého spasení vezmu , a jméno Hospodinovo vzývati budu . Sliby své Hospodinu splním , teď přede vším lidem jeho . Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho . Ó Hospodine , že jsem služebník tvůj , služebník , pravím , tvůj , syn děvky tvé , rozvázal jsi svazky mé . Tobě obětovati budu obět díků činění , a jméno Hospodinovo vzývati budu . Sliby své Hospodinu splním , teď přede vším lidem jeho , V síňcích domu Hospodinova , u prostřed tebe , Jeruzaléme . Halelujah . Chvalte Hospodina všickni národové , velebtež ho všickni lidé . Neboť jest rozšířeno nad námi milosrdenství jeho , a pravda Hospodinova na věky . Halelujah . Oslavujte Hospodina , nebo jest dobrý , nebo na věky trvá milosrdenství jeho . Rciž nyní , Izraeli , že na věky milosrdenství jeho . Rciž nyní , dome Aronův , že na věky milosrdenství jeho . Rcetež nyní bojící se Hospodina , že na věky milosrdenství jeho . V úzkosti vzýval jsem Hospodina , a vyslyšev , uprostrannil mi Hospodin . Hospodin se mnou , nebudu se báti . Co mi může učiniti člověk ? Hospodin se mnou jest mezi pomocníky mými , pročež já podívám se těm , kteříž mne mají v nenávisti . Lépe jest doufati v Hospodina , než naději skládati v člověku . Lépe jest doufati v Hospodina , nežli naději skládati v knížatech . Všickni národové obklíčili mne , ale ve jménu Hospodinovu vyplénil jsem je . Mnohokrát obklíčili mne , ale ve jménu Hospodinovu vyplénil jsem je . Ssuli se na mne jako včely , však zhasli jako oheň z trní : nebo ve jménu Hospodinovu vyplénil jsem je . Velmi jsi ztuha na mne dotíral , abych padl , ale Hospodin spomohl mi . Síla má a písnička má jest Hospodin , on byl můj vysvoboditel . Hlas prokřikování a spasení v staních spravedlivých . Pravice Hospodinova dokázala síly , Pravice Hospodinova vyvýšila se , pravice Hospodinova dokázala síly . Neumruť , ale živ budu , abych vypravoval skutky Hospodinovy . Trestaltě mne přísně Hospodin , ale smrti mne nevydal . Otevřetež mi brány spravedlnosti , a vejda do nich , oslavovati budu Hospodina . Tať jest brána Hospodinova , kterouž spravedliví vcházejí . Tuť já tě oslavovati budu , nebo jsi mne vyslyšel , a byls můj vysvoboditel . Kámen , kterýž zavrhli stavitelé , učiněn jest v hlavu úhelní . Od Hospodina stalo se to , a jest divné před očima našima . Tentoť jest den , kterýž učinil Hospodin , a protož radujme se a veselme se v něm . Prosím , Hospodine , zachovávejž již ; prosím , Hospodine , dávej již šťastný prospěch . Požehnaný , jenž se béře ve jménu Hospodinovu ; dobrořečíme vám z domu Hospodinova . Bůh silný Hospodin , onť se zasvítil nám , važte beránky až k rohům oltáře . Bůh silný můj ty jsi , protož slaviti tě budu , Bože můj , vyvyšovati tě budu . Oslavujtež Hospodina , neboť jest dobrý , nebo na věky milosrdenství jeho . Aleph . Blahoslavení ti , kteříž jsou ctného obcování , kteříž chodí v zákoně Hospodinově . Blahoslavení , kteříž ostříhají svědectví jeho , a kteříž ho celým srdcem hledají . Nečiní zajisté nepravosti , ale kráčejí po cestách jeho . Ty jsi přikázal , aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých . Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých . Tehdážť nebudu zahanben , když budu patřiti na všecka přikázaní tvá . Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce , když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé . Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností , toliko neopouštěj mne . Beth . Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou ? Takovým , aby se choval vedlé slova tvého . Celým srdcem svým hledám tebe , nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých . V srdci svém skládám řeč tvou , abych nehřešil proti tobě . Ty chvály hodný Hospodine , vyuč mne ustanovením svým . Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých . Z cesty svědectví tvých raduji se více , než z největšího zboží . O přikázaních tvých přemyšluji , a patřím na stezky tvé . V ustanoveních tvých se kochám , aniž se zapomínám na slovo tvé . Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým , abych , dokudž jsem živ , ostříhal slova tvého . Otevři oči mé , abych spatřoval divné věci z zákona tvého . Příchozí jsem na tom světě , neukrývejž přede mnou přikázaní svých . Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času . Vyhlazuješ pyšné , zlořečené , kteříž bloudí od přikázaní tvých . Odejmi ode mne útržku a potupu , neboť ostříhám svědectví tvých . Také i knížata se zasazují , a mluví proti mně , služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých . Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové . Daleth Přilnula k prachu duše má ; obživiž mne podlé slova svého . Cesty své předložilť jsem , a vyslýchals mne ; vyuč mne ustanovením svým . Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám , a ať přemýšlím o divných skutcích tvých . Rozplývá se zámutkem duše má , očerstviž mne podlé slova svého . Cestu lživou odvrať ode mne , a zákon svůj z milosti dej mi . Cestu pravou jsem vyvolil , soudy tvé sobě předkládám . Svědectví tvých se přídržím , Hospodine , nedejž mi zahanbenu býti . Cestou rozkazů tvých poběhnu , když ty rozšíříš srdce mé . He Vyuč mne , Hospodine , cestě ustanovení svých , kteréž bych ostříhal do konce . Dej mi ten rozum , ať šetřím zákona tvého , a ať ho ostříhám celým srdcem . Dej , ať chodím cestou přikázaní tvých ; nebo v tom svou rozkoš skládám . Nakloň srdce mého k svědectvím svým , a ne k lakomství . Odvrať oči mé , ať nehledí marnosti ; na cestě své obživ mne . Potvrď služebníku svému řeči své , kterýž se oddal k službě tvé . Odvrať ode mne pohanění , jehož se bojím ; nebo soudové tvoji dobří jsou . Aj , toužím po rozkázaních tvých ; dej , ať jsem živ v spravedlnosti tvé . Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá , Hospodine , a spasení tvé vedlé řeči tvé , Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem , že doufání skládám v slovu tvém . A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího ; neboť na soudy tvé očekávám . I budu ostříhati zákona tvého ustavičně , od věků až na věky , A bez přestání choditi na širokosti , neboť jsem se dotázal rozkazů tvých . Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi , a nebudu se hanbiti . Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých , kteráž jsem zamiloval . Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým , kteráž miluji , a přemýšleti budu o ustanoveních tvých . Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému , kterýmž jsi mne ubezpečil . Toť jest má útěcha v ssoužení mém , že mne slovo tvé obživuje . Pyšní mi se velmi posmívají , však od zákona tvého se neuchyluji . Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné , Hospodine , kterýmiž se potěšuji . Děsím se nad bezbožnými , kteříž opouštějí zákon tvůj . Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování . Rozpomínám se i v noci na jméno tvé , Hospodine , a ostříhám zákona tvého . Toť mám odtud , abych ostříhal rozkazů tvých . Cheth Díl můj , řekl jsem , Hospodine , ostříhati výmluvnosti tvé . Modlívám se milosti tvé v celém srdci : Smiluj se nade mnou podlé slova svého . Rozvážil jsem na mysli cesty své , a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím . Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých . Rota bezbožníků zloupila mne , na zákon tvůj se nezapomínám . O půlnoci vstávám , abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé . Účastník jsem všech , kteříž se bojí tebe , a těch , kteříž ostříhají přikázaní tvých . Milosrdenství tvého , Hospodine , plná jest země , ustanovením svým vyuč mne . Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým , Hospodine , podlé slova svého . Pravému soudu a umění vyuč mne , nebo jsem přikázaním tvým uvěřil . Prvé než jsem snížen byl , bloudil jsem , ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám . Dobrý jsi ty a dobrotivý , vyuč mne ustanovením svým . Složiliť jsou lež proti mně pyšní , ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých . Zbřidlo jako tuk srdce jejich , já zákonem tvým se potěšuji . K dobrémuť jest mi to , že jsem pobyl v trápení , abych se naučil ustanovením tvým . Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých , nežli na tisíce zlata a stříbra . Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne , dej mi ten rozum , abych se naučil přikázaním tvým , Tak aby bojící se tebe mne vidouce , radovali se , že na slovo tvé očekávám . Seznávámť , Hospodine , že jsou spravedliví soudové tvoji , a že jsi mne hodně potrestal . Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému , podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému . Přiďtež na mne slitování tvá , abych živ býti mohl ; nebo zákon tvůj rozkoš má jest . Zahanbeni buďte pyšní , proto že lstivě chtěli mne podvrátiti , já pak přemyšluji o přikázaních tvých . Obraťtež se ke mně , kteříž se bojí tebe , a kteříž znají svědectví tvá . Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých , tak abych nebyl zahanben . Kaph Touží duše má po spasení tvém , na slovo tvé očekávám . Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých , když říkám : Skoro-liž mne potěšíš ? Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu , na ustanovení tvá však jsem nezapomenul . Mnoho-liž bude dní služebníka tvého ? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi , kteříž mi protivenství činí ? Vykopali mi pyšní jámy , kterážto věc není podlé zákona tvého . Všecka přikázaní tvá jsou pravda ; bez příčiny mi se protiví , spomoziž mi . Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi , já jsem však neopustil přikázaní tvých . Podlé milosrdenství svého obživ mne , abych ostříhal svědectví úst tvých . Lamed Na věky , ó Hospodine , slovo tvé trvánlivé jest v nebesích . Od národu do pronárodu pravda tvá , utvrdil jsi zemi , a tak stojí . Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne , všecko to zajisté jsou služebníci tvoji . Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení , dávno bych byl zahynul v svém trápení . Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé ; jimi zajisté obživil jsi mne . Tvůjť jsem já , zachovávejž mne ; nebo přikázaní tvá zpytuji . Očekávajíť na mne bezbožní , aby mne zahubili , já pak svědectví tvá rozvažuji . Každé věci dokonalé vidím skončení ; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně . Mem Ó jak miluji zákon tvůj , tak že každého dne on jest mé přemyšlování . Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými ; nebo mám je ustavičně před sebou . Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn ; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování . I nad starce opatrnější jsem , nebo přikázaní tvých ostříhám . Od každé cesty zlé zdržuji nohy své , abych ostříhal slova tvého . Od soudů tvých se neodvracuji , proto že ty mne vyučuješ . Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé , nad med ústům mým . Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl , a protož všeliké cesty bludné nenávidím . Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé , a světlo stezce mé . Přisáhl jsem , což i splním , že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé . Ztrápenýť jsem přenáramně , Hospodine , obživiž mne vedlé slova svého . Dobrovolné oběti úst mých , žádám , oblib , Hospodine , a právům svým vyuč mne . Duše má jest v ustavičném nebezpečenství , a však na zákon tvůj se nezapomínám . Polékli jsou mi bezbožní osídlo , ale já od rozkazů tvých se neodvracím . Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá , neboť jsou radost srdce mého . Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně , až i do konce . Samech Výmyslků nenávidím , zákon pak tvůj miluji . Skrýše má a pavéza má ty jsi , na slovo tvé očekávám . Odstuptež ode mne nešlechetníci , abych ostříhal přikázaní Boha svého . Zdržujž mne podlé slova svého , tak abych živ byl , a nezahanbuj mne v mém očekávání . Posiluj mne , abych zachován byl , a patřil k ustanovením tvým ustavičně . Potlačuješ všecky ty , kteříž odstupují od ustanovení tvých ; neboť jest lživá opatrnost jejich . Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země , a protož miluji svědectví tvá . Děsí se strachem před tebou tělo mé ; nebo soudů tvých bojím se . Ajin Činím soud a spravedlnost , nevydávejž mne mým násilníkům . Zastup sám služebníka svého k dobrému , tak aby mne pyšní nepotlačili . Oči mé hynou čekáním na spasení tvé , a na výmluvnost spravedlnosti tvé . Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého , a ustanovením svým vyuč mne . Služebník tvůj jsem já , dejž mi rozumnost , abych uměl svědectví tvá . Časť jest , abys se přičinil , Hospodine ; zrušili zákon tvůj . Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato , i to , kteréž jest nejlepší . A proto , že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám , všeliké stezky bludné nenávidím . Pe Předivnáť jsou svědectví tvá , a protož jich ostříhá duše má . Začátek učení tvého osvěcuje , a vyučuje sprostné rozumnosti . Ústa svá otvírám , a dychtím , nebo přikázaní tvých jsem žádostiv . Popatřiž na mne , a smiluj se nade mnou podlé práva těch , kteříž milují jméno tvé . Kroky mé utvrzuj v slovu svém , a nedej , aby nade mnou panovati měla jaká nepravost . Vysvoboď mne z nátisků lidských , abych ostříhal rozkazů tvých . Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým , a ustanovením svým vyuč mne . Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch , kteříž neostříhají zákona tvého . Tsade Spravedlivý jsi , Hospodine , a upřímý v soudech svých . Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá , a vší víry hodná . Až svadnu , tak horlím , že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji . Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale , tou příčinou ji miluje služebník tvůj . Maličký a opvržený jsem já , však na rozkazy tvé se nezapomínám . Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná , a zákon tvůj pravda . Ssoužení a nátisk mne stihají , přikázaní tvá jsou mé rozkoše . Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky ; dej mi z ní rozumnosti nabýti , tak abych živ býti mohl . Koph Z celého srdce volám , vyslyšiš mne , ó Hospodine , abych ostříhal ustanovení tvých . K tobě volám , vysvoboď mne , abych šetřil svědectví tvých . Předstihám svitání a volám , na tvéť slovo očekávám . Předstihají oči mé bdění proto , abych přemýšlel o výmluvnostech tvých . Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství , Hospodine , podlé soudů svých obživ mne . Přibližují se následovníci nešlechetnosti , ti , kteříž se od zákona tvého vzdálili . Ty blíže jsi , Hospodine ; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda . Jižť to dávno vím o svědectvích tvých , že jsi je stvrdil až na věky . Reš Popatřiž na mé trápení , a vysvoboď mne ; neboť se na zákon tvůj nezapomínám . Zasaď se o mou při , a ochraň mne ; pro řeč svou obživ mne . Dalekoť jest od bezbožných spasení , nebo nedotazují se na ustanovení tvá . Slitování tvá mnohá jsou , Hospodine ; podlé soudů svých obživ mne . Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji , však od svědectví tvých se neuchyluji . Viděl jsem ty , kteříž se převráceně měli , velmi to těžce nesa , že řeči tvé neostříhali . Popatřiž , žeť rozkazy tvé miluji , Hospodine ; podlé milosrdenství svého obživ mne . Nejpřednější věc slova tvého jest pravda , a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé . Šin Knížata mi se protiví bez příčiny , však slova tvého děsí se srdce mé . Já raduji se z řeči tvé tak jako ten , kterýž dochází hojné kořisti . Falše pak nenávidím , a jí v ohavnosti mám ; zákon tvůj miluji . Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých . Pokoj mnohý těm , kteříž milují zákon tvůj , a nemají žádné urážky . Očekávám na spasení tvé , Hospodine , a přikázaní tvá vykonávám . Ostříhá duše má svědectví tvých , nebo je velice miluji . Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých ; nebo všecky cesty mé jsou před tebou . Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj , Hospodine , a podlé slova svého uděl mi rozumnosti . Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou , a vedlé řeči své vytrhni mne . I vynesou rtové moji chválu , když ty mne vyučíš ustanovením svým . Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé , a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost . Budiž mi ku pomoci ruka tvá ; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá . Toužím po spasení tvém , Hospodine , a zákon tvůj jest rozkoš má . Živa bude duše má , a bude tě chváliti , a soudové tvoji budou mi na pomoc . Bloudím jako ovce ztracená , hledejž služebníka svého , neboť se na přikázaní tvá nezapomínám . Píseň stupňů . K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem , a vyslyšel mne . Hospodine , vysvoboď duši mou od rtů lživých , a od jazyka lstivého . Coť prospěje , aneb coť přidá jazyk lstivý , Podobný k střelám přeostrým silného , a k uhlí jalovcovému ? Běda mně , že pohostinu býti musím v Mešech , a přebývati v saláších Cedarských . Dlouho bydlí duše má mezi těmi , kteříž nenávidí pokoje . Já ku pokoji , ale když mluvím , oni k boji . Píseň stupňů . Pozdvihuji očí svých k horám , odkudž by mi přišla pomoc . Pomoc má jest od Hospodina , kterýž učinil nebe i zemi . Nedopustíť , aby se pohnouti měla noha tvá , nedřímeť strážný tvůj . Aj , nedřímeť , ovšem nespí ten , kterýž ostříhá Izraele . Hospodin strážce tvůj , Hospodin zastínění tvé tobě po pravici . Nebudeť bíti na tě slunce ve dne , ani měsíc v noci . Hospodin tě ostříhati bude ode všeho zlého , ostříhati bude duše tvé . Hospodin ostříhati tě bude , když vycházeti i vcházeti budeš , od tohoto času až na věky . Píseň stupňů , Davidova . Veselím se z toho , že mi říkáno bývá : Poďme do domu Hospodinova , A že se postavují nohy naše v branách tvých , ó Jeruzaléme . Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven , a jako v město k sobě vespolek připojen . Do něhož vstupují pokolení , pokolení Hospodinova , k svědectví Izraelovu , aby oslavovali jméno Hospodinovo . Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu , stolice domu Davidova . Žádejtež pokoje Jeruzalému , řkouce : Dějž se pokojně těm , kteříž tě milují . Budiž pokoj v předhradí tvém , a upokojení na palácích tvých . Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě . Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati . Píseň stupňů . K toběť pozdvihuji očí svých , ó ty , kterýž na nebesích přebýváš . Aj hle , jakož oči služebníků k rukám pánů jejich , jakož oči děvky k rukám paní její : tak oči naše k Hospodinu Bohu našemu , až by se smiloval nad námi . Smiluj se nad námi , Hospodine , smiluj se nad námi , neboť jsme již příliš potupou nasyceni . Jižť jest příliš nasycena duše naše posmíšky bezbožných , a potupou pyšných . Píseň stupňů , Davidova . Byť Hospodina s námi nebylo , rciž nyní , Izraeli , Byť Hospodina s námi nebylo , když lidé povstali proti nám : Tehdáž by nás byli za živa sehltili v rozpálení hněvu svého proti nám ; Tehdáž by nás byly přikvačily vody , proud zachvátil by byl duši naši ; Tehdáž zachvátily by byly duši naši ty vody zduté . Požehnaný Hospodin , kterýž nás nevydal v loupež zubům jejich . Duše naše jako ptáče znikla osídla ptáčníků ; osídlo se ztrhalo , i vynikli jsme . Pomoc naše jest ve jménu Hospodinovu , kterýž učinil nebe i zemi . Píseň stupňů . Ti , kteříž doufají v Hospodina , podobni jsou k hoře Sionu , kteráž se nepohybuje , ale na věky zůstává . Okolo Jeruzaléma jsou hory , Hospodin jest vůkol lidu svého , od tohoto času až na věky . Neboť nebude státi sceptrum bezbožníků nad losem spravedlivých , aby nevztáhli spravedliví k nepravosti rukou svých . Dobře učiň , Hospodine , dobrým , a těm , kteříž jsou upřímého srdce . Ty pak , kteříž se uchylují k cestám svým křivým , zapudiž Hospodin s činiteli nepravosti . Pokoj přijdiž na Izraele . Píseň stupňů . Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské , zdálo se nám to jako ve snách . Tehdážť byla plná radosti ústa naše , a jazyk náš plésání ; tehdáž pravili mezi národy : Veliké věci s nimi učinil Hospodin . Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin , a protož veselili jsme se . Uvediž zase , ó Hospodine , zajaté naše , tak jako potoky na vyprahlou krajinu . Ti , kteříž se slzami rozsívali , s prozpěvováním žíti budou . Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě , ale potom přijda , s plésáním snášeti bude snopy své . Píseň stupňů , Šalomounova . Nebude-li Hospodin stavěti domu , nadarmo usilují ti , kteříž stavějí jej ; nebude-li Hospodin ostříhati města , nadarmo bdí strážný . Daremnéť jest vám ráno vstávati , dlouho sedati , a jísti chléb bolesti , poněvadž Bůh dává milému svému i sen . Aj , dědictví od Hospodina jsou dítky , a plod života jest mzda . Jako střely v ruce udatného , tak jsou dítky zdárné . Blahoslavený muž , kterýž by jimi naplnil toul svůj ; nebudouť zahanbeni , když v rozepři budou s nepřátely v branách . Píseň stupňů . Blahoslavený každý , kdo se bojí Hospodina , a chodí po cestách jeho . Nebo z práce rukou svých živnost míti budeš , blahoslavený budeš , a štastněť se povede . Manželka tvá jako vinný kmen plodný po bocích domu tvého , dítky tvé jako mladistvé olivoví vůkol stolu tvého . Aj , takovéť bude míti požehnání muž bojící se Hospodina . Požehnání tobě uděliž Hospodin z Siona , a ty spatřuj dobré věci Jeruzaléma po všecky dny života svého ; A viz syny synů svých , a pokoj nad Izraelem . Píseň stupňů . Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé , rciž nyní Izraeli , Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé , a však mne nepřemohli . Po hřbetě mém orali oráči , a dlouhé proháněli brázdy své . Ale Hospodin jsa spravedlivý , zpřetínal prostranky bezbožných . Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni , kteříž nenávidí Siona . Budou jako tráva na střechách , kteráž prvé než odrostá , usychá . Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec , ani náručí svého ten , kterýž váže snopy . Aniž řeknou tudy jdoucí : Požehnání Hospodinovo budiž s vámi , aneb : Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu . Píseň stupňů . Z hlubokosti volám k tobě , Hospodine . Pane , vyslyš hlas můj , nakloň uší svých k hlasu pokorných proseb mých . Budeš-li nepravosti šetřiti , Hospodine Pane , kdo ostojí ? Ale u tebe jest odpuštění , tak aby uctivost k tobě zachována byla . Očekávám na Hospodina , očekává duše má , a ještě očekává na slovo jeho . Duše má čeká Pána , víc než ponocní svitání , kteříž ponocují až do jitra . Očekávejž , Izraeli , na Hospodina ; nebo u Hospodina jest milosrdenství , a hojné u něho vykoupení . Onť zajisté vykoupí Izraele ze všech nepravostí jeho . Píseň stupňů , Davidova . Hospodine , nepozdvihlotě se srdce mé , ani se povýšily oči mé , aniž jsem se vydal v věci veliké , aneb vyšší nad to , než mi náleží . Zdali jsem nepoložil a neupokojil duše své , jako dítě ostavené od matky své ? Ostavenému podobná byla ve mně duše má . Doufej , ó Izraeli , v Hospodina , od tohoto času až na věky . Píseň stupňů . Pamětliv buď , Hospodine , na Davida i na všecka trápení jeho , Jak se přísahou zavázal Hospodinu , a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu , řka : Jistě že nevejdu do stánku domu svého , a nevstoupím na postel ložce svého , Aniž dám očím svým usnouti , ani víčkám svým zdřímati , Dokudž nenajdu místa Hospodinu , k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu . Aj , uslyšavše o ní , že byla v kraji Efratském , našli jsme ji na polích Jaharských . Vejdemeť již do příbytků jeho , a skláněti se budeme u podnoží noh jeho . Povstaniž , Hospodine , a vejdi do odpočinutí svého , ty i truhla velikomocnosti tvé . Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost , a svatí tvoji ať vesele prozpěvují . Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého . Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi , aniž se od ní uchýlí , řka : Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj . Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých , kterýmž je vyučovati budu , také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé . Neboť jest vyvolil Hospodin Sion , oblíbil jej sobě za svůj příbytek , řka : Toť bude obydlí mé až na věky , tuť přebývati budu , nebo jsem sobě to oblíbil . Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím , chudé jeho chlebem nasytím , A kněží jeho v spasení zobláčím , a svatí jeho vesele prozpěvovati budou . Tuť způsobím , aby zkvetl roh Davidův ; připravím svíci pomazanému svému . Nepřátely jeho v hanbu zobláčím , nad ním pak kvésti bude koruna jeho . Píseň stupňů , Davidova . Aj , jak dobré a jak utěšené , když bratří v jednomyslnosti přebývají ! Jako mast výborná na hlavě , sstupující na bradu , bradu Aronovu , tekoucí až i na podolek roucha jeho . A jako rosa Hermon , kteráž sstupuje na hory Sionské . Nebo tu udílí Hospodin požehnání i života až na věky . Píseň stupňů . Ej nuž dobrořečte Hospodinu všickni služebníci Hospodinovi , kteříž stáváte v domě Hospodinově každé noci . Pozdvihujte rukou svých k svatyni , a dobrořečte Hospodinu , říkajíce : Požehnejž tobě Hospodin z Siona , kterýž učinil nebe i zemi . Halelujah . Chvalte jméno Hospodinovo , chvalte služebníci Hospodinovi , Kteříž stáváte v domě Hospodinově , v síňcích domu Boha našeho . Chvalte Hospodina , nebo jest dobrý Hospodin ; žalmy zpívejte jménu jeho , nebo rozkošné jest . Jákoba zajisté sobě vyvolil Hospodin , a Izraele za svůj lid zvláštní . Jáť jsem jistě seznal , že veliký jest Hospodin , a Pán náš nade všecky bohy . Cožkoli chce Hospodin , to činí na nebi i na zemi , v moři i ve všech propastech . Kterýž způsobuje to , že páry vystupují od krajů země ; blýskání s deštěm přivodí , a vyvodí vítr z pokladů svých . Kterýž zbil prvorozené v Egyptě , od člověka až do hovada . Poslal znamení a zázraky u prostřed tebe , Egypte , na Faraona i na všecky služebníky jeho . Kterýž pobil národy mnohé , a zbil krále mocné , Seona krále Amorejského , a Oga krále Bázan , i všecka království Kananejská . A dal zemi jejich v dědictví , v dědictví Izraelovi lidu svému . Hospodine , jméno tvé na věky , Hospodine , památka tvá od národu až do pronárodu . Souditi zajisté bude Hospodin lid svůj , a služebníkům svým bude milostiv . Ale modly pohanské stříbro a zlato , dílo rukou lidských , Ústa mají a nemluví , oči mají a nevidí . Uši mají a neslyší , nýbrž ani ducha není v ústech jejich . Buďtež jim podobní , kteříž je dělají , a kdožkoli naději svou v nich skládají . Dome Izraelský , dobrořečte Hospodinu ; dome Aronův , dobrořečte Hospodinu . Dome Léví , dobrořečte Hospodinu ; kteříž se bojíte Hospodina , dobrořečte Hospodinu . Požehnaný Hospodin z Siona , kterýž přebývá v Jeruzalémě . Halelujah . Oslavujte Hospodina , nebo jest dobrý , nebo věčné jest milosrdenství jeho . Oslavujte Boha bohů , nebo jest věčné milosrdenství jeho . Oslavujte Pána pánů , nebo jest věčné milosrdenství jeho . Toho , kterýž sám činí divy veliké , nebo jest věčné milosrdenství jeho . Kterýž učinil nebesa moudře , nebo jest věčné milosrdenství jeho . Kterýž roztáhl zemi na vodách , nebo jest věčné milosrdenství jeho . Kterýž učinil světla veliká , nebo jest věčné milosrdenství jeho . Slunce , aby panovalo ve dne , nebo jest věčné milosrdenství jeho . Měsíc a hvězdy , aby panovaly v noci , nebo jest věčné milosrdenství jeho . Kterýž ranil Egyptské v prvorozených jejich , nebo jest věčné milosrdenství jeho . A vyvedl Izraele z prostředku jejich , nebo jest věčné milosrdenství jeho . V ruce silné a v rameni vztaženém , nebo jest věčné milosrdenství jeho . Kterýž rozdělil moře Rudé na díly , nebo jest věčné milosrdenství jeho . A převedl Izraele prostředkem jeho , nebo jest věčné milosrdenství jeho . A uvrhl Faraona s vojskem jeho do moře Rudého , nebo jest věčné milosrdenství jeho . Kterýž vedl lid svůj přes poušť , nebo jest věčné milosrdenství jeho . Kterýž pobil krále veliké , nebo jest věčné milosrdenství jeho . A zbil krále znamenité , nebo jest věčné milosrdenství jeho . Seona krále Amorejského , nebo jest věčné milosrdenství jeho . Též Oga krále Bázan , nebo jest věčné milosrdenství jeho . A dal zemi jejich v dědictví , nebo jest věčné milosrdenství jeho . V dědictví Izraelovi , služebníku svému , nebo jest věčné milosrdenství jeho . Kterýž v snížení našem pamatuje na nás , nebo jest věčné milosrdenství jeho . A vytrhl nás z nepřátel našich , nebo jest věčné milosrdenství jeho . Kterýž dává pokrm všelikému tělu , nebo jest věčné milosrdenství jeho . Oslavujte Boha silného nebes , neboť jest věčné milosrdenství jeho . Při řekách Babylonských tam jsme sedávali , a plakávali , rozpomínajíce se na Sion . Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své . A když se tam dotazovali nás ti , kteříž nás zajali , na slova písničky , ( ješto jsme zavěsili byli veselí ) , říkajíce : Zpívejte nám některou píseň Sionskou : Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců ? Jestliže se zapomenu na tebe , ó Jeruzaléme , zapomeniž i pravice má . Přilniž i jazyk můj k dásním mým , nebudu-li se rozpomínati na tebe , jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení . Rozpomeň se , Hospodine , na Idumejské , a na den Jeruzaléma , kteříž pravili : Rozbořte , rozbořte až do základů v něm . Ó dcero Babylonská , zkažena býti máš . Blahoslavený ten , kdož odplatí tobě za to , což jsi nám zlého učinila . Blahoslavený , kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude . Davidův . Oslavovati tě budu , Pane , celým srdcem svým , a před mocnými žalmy tobě zpívati . Skláněti se budu k chrámu svatému tvému , a oslavovati jméno tvé pro milosrdenství tvé a pro pravdu tvou ; nebo jsi zvelebil nade všecko jméno své a slovo své . Kteréhokoli dne vzýval jsem tě , vyslyšels mne , a obdařils silou duši mou . Oslavovati tě budou , Hospodine , i všickni králové země , když uslyší řeč úst tvých . A zpívati budou o cestách Hospodinových , a že veliká jest sláva Hospodinova , A ač vyvýšený jest Hospodin , však že na poníženého patří , a vysokomyslného zdaleka zná . Bych pak chodil u prostřed ssoužení , obživíš mne ; proti vzteklosti nepřátel mých vztáhneš ruku svou , a tak vysvobodí mne pravice tvá . Hospodin dokoná za mne ; nebo milosrdenství tvé , Hospodine , na věky , aniž díla rukou svých kdy opustíš . Přednímu zpěváku , žalm Davidův . Hospodine , ty jsi mne zkusil a seznal . Ty znáš sednutí mé i povstání mé , rozumíš myšlení mému zdaleka . Chození mé i ležení mé ty obsahuješ , a všech mých cest svědom jsi . Než ještě mám na jazyku slovo , aj , Hospodine , ty to všecko víš . Z zadu i z předu obklíčils mne , a vzložils na mne ruku svou . Divnější jest umění tvé nad můj vtip ; vysoké jest , nemohu k němu . Kamž bych zašel od ducha tvého ? Aneb kam bych před tváří tvou utekl ? Jestliže bych vstoupil na nebe , tam jsi ty ; pakli bych sobě ustlal v hrobě , aj , přítomen jsi . Vzal-li bych křídla záře jitřní , abych bydlil při nejdalším moři : I tamť by mne ruka tvá provedla , a pravice tvá by mne popadla . Dím-li pak : Aspoň tmy , jako v soumrak , přikryjí mne , ale i noc jest světlem vůkol mne . Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou , anobrž noc jako den tobě svítí , rovně tma jako světlo . Ty zajisté v moci máš ledví má , přioděl jsi mne v životě matky mé . Oslavuji tě , proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím , a duše má zná je výborně . Neníť ukryta žádná kost má před tebou , jakž jsem učiněn v skrytě , a řemeslně složen , v nejhlubších místech země . Trupel můj viděly oči tvé , v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou , i dnové , v nichž formováni byli , když ještě žádného z nich nebylo . Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá , Bože silný , a jak jest jich nesčíslná summa ! Chtěl-li bych je sčísti , více jest jich než písku ; procítím-li , a já jsem vždy s tebou . Zabil-li bys , ó Bože , bezbožníka , tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne , Kteříž mluví proti tobě nešlechetně ; marně vyvyšují nepřátely tvé . Zdaliž těch , kteříž tě v nenávisti mají , ó Hospodine , v nenávisti nemám ? A ti , kteříž proti tobě povstávají , zdaž mne nemrzejí ? Úhlavní nenávistí jich nenávidím , a mám je za nepřátely . Vyzpytuj mne , Bože silný , a poznej srdce mé ; zkus mne , a poznej myšlení má . A popatř , chodím-liť já cestou odpornou tobě , a veď mne cestou věčnou . Přednímu z kantorů , žalm Davidův . Vysvoboď mne , Hospodine , od člověka zlého , a od muže ukrutného ostříhej mne , Kteříž myslí zlé věci v srdci , a na každý den sbírají se k válce . Naostřují jazyk svůj jako had , jed lítého hada jest ve rtech jejich . Sélah . Ostříhej mne , Hospodine , od rukou bezbožníka , od muže ukrutného zachovej mne , kteříž myslí podraziti nohy mé . Polékli pyšní na mne osídlo a provazy , roztáhli teneta u cesty , a léčky své mi položili . Sélah . Řekl jsem Hospodinu : Bůh silný můj jsi , pozoruj , Hospodine , hlasu pokorných modliteb mých . Hospodine Pane , sílo spasení mého , kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje , Nedávej , Hospodine , bezbožnému , čehož žádostiv jest , ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj , aby se nepovýšil . Sélah . Vůdce těch , jenž obkličují mne , nepravost rtů jejich ať přikryje . Padej na ně uhlé řeřavé , a na oheň uvrz je , do jam hlubokých , aby nemohli povstati . Člověk utrhač nebude upevněn na zemi , a muž ukrutný , zlostí polapen jsa , padne . Vím , žeť se Hospodin zasadí o při chudého , a pomstí nuzných . A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé , a upřímí přebývati před oblíčejem tvým . Žalm Davidův . Hospodine , k toběť volám , pospěš ke mně ; pozoruj hlasu mého , když tebe vzývám . Budiž příjemná modlitba má , jako kadění před oblíčejem tvým , pozdvižení rukou mých , jako obět večerní . Polož , Hospodine , stráž ústům mým , ostříhej dveří rtů mých . Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci , k činění skutků bezbožných , s muži činícími nepravost , a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich . Nechť mne bije spravedlivý , přijmu to za dobrodiní , a nechť tresce mne , bude mi to olej nejčistší , kterýž neprorazí hlavy mé , ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich . Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich , aby slyšeli slova má , nebo jsou libá . Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi , tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým . Ale k toběť , Hospodine Pane , oči mé ; v tebe doufám , nevylévej duše mé . Zachovej mne od osídla , kteréž mi roztáhli , a od sítek činících nepravost . Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní , a já zatím přejdu . Vyučující Davidův , když byl v jeskyni , modlitba jeho . Hlasem svým k Hospodinu volám , hlasem svým Hospodinu pokorně se modlím . Vylévám před oblíčejem jeho žádost svou , a ssoužení své před ním oznamuji . Když se úzkostmi svírá ve mně duch můj , ty znáš stezku mou ; na cestě , po kteréžkoli chodím , osídlo mi ukryli . Ohlédám-li se na pravo , a patřím , není , kdo by mne znáti chtěl ; zhynulo útočiště mé , není , kdo by se ujal o život můj . K tobě volám , Hospodine , říkaje : Ty jsi doufání mé a díl můj v zemi živých . Pozorujž volání mého , neboť jsem zemdlen přenáramně ; vysvoboď mne od těch , jenž stihají mne , nebo jsou silnější nežli já . Vyveď z žaláře duši mou , abych oslavoval jméno tvé ; obstoupí mne spravedliví , když mi dobrodiní učiníš . Žalm Davidův . Hospodine , slyš modlitbu mou , pozoruj pokorné prosby mé ; pro pravdu svou vyslyš mne , i pro spravedlnost svou . A nevcházej v soud s služebníkem svým , neboť by nebyl spravedliv před tebou nižádný živý . Nebo stihá nepřítel duši mou , potírá až k zemi život můj ; na to mne přivodí , abych bydlil v mrákotě , jako ti , kteříž již dávno zemřeli , Tak že se svírá úzkostmi duch můj ve mně , u vnitřnosti mé hyne srdce mé . Rozpomínaje se na dny předešlé , a rozvažuje všecky skutky tvé , a dílo rukou tvých rozjímaje , Vztahuji ruce své k tobě , duše má jako země vyprahlá žádá tebe . Sélah . Pospěšiž a vyslyš mne , Hospodine , hyne duch můj ; neukrývejž tváři své přede mnou , neboť jsem podobný těm , kteříž sstupují do hrobu . Učiň to , ať v jitře slyším milosrdenství tvé , neboť v tobě naději mám ; oznam mi cestu , po kteréž bych choditi měl , neboť k tobě pozdvihuji duše své . Vytrhni mne z nepřátel mých , Hospodine , u tebeť se skrývám . Nauč mne činiti vůle tvé , nebo ty jsi Bůh můj ; duch tvůj dobrý vediž mne jako po rovné zemi . Pro jméno své , Hospodine , obživ mne , pro spravedlnost svou vyveď z úzkosti duši mou . A pro milosrdenství své vypleň nepřátely mé , a vyhlaď všecky , kteříž trápí duši mou ; nebo já jsem služebník tvůj . Davidův . Požehnaný Hospodin skála má , kterýž učí ruce mé boji , a prsty mé bitvě . Milosrdenství mé a hrad můj , útočiště mé , vysvoboditel můj , a štít můj , protož v něhoť já doufám ; onť mi podmaňuje lidi . Hospodine , co jest člověk , že se znáš k němu , a syn člověka , že ho sobě tak vážíš ? Člověk marnosti podobný jest , dnové jeho jako stín pomíjející . Hospodine , nakloň svých nebes a sstup , dotkni se hor , a kouřiti se budou . Sešli hromobití a rozptyl je , vypusť střely své a poraz je . Vztáhni ruku svou s výsosti , vysvoboď mne , a vytrhni mne z vod mnohých , z ruky cizozemců . Jejichž ústa mluví marnost , a pravice jejich jest pravice lživá . Bože , píseň novou zpívati budu tobě na loutně , a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati , Dávajícímu vítězství králům , a vysvobozujícímu Davida , služebníka svého od meče vražedlného . Vysvoboď mne , a vytrhni mne z ruky cizozemců , jejichž ústa mluví marnost , a pravice jejich pravice lživá . Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své , a dcery naše jako úhelní kamenové , tesaní ku podobenství chrámu . Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy ; dobytek náš ať rodí na tisíce , a na deset tisíců v stájích našich . Volové naši ať jsou vytylí ; ať není vpádu ani zajetí , ani naříkání na ulicích našich . Blahoslavený lid , jemuž se tak děje , blahoslavený ten lid , jehož Hospodin Bohem jest . Chvalitebná píseň Davidova . Vyvyšovati tě budu , Bože můj králi , a dobrořečiti jménu tvému na věky věků . Na každý den dobrořečiti budu tobě , a chváliti jméno tvé na věky věků . Hospodin veliký jest , a vší chvály hodný , a velikost jeho nemůž vystižena býti . Rodina rodině vychvalovati bude skutky tvé , a předivnou moc tvou zvěstovati . O slávě a kráse velebnosti tvé , i o věcech tvých předivných mluviti budu . A moc přehrozných skutků tvých rozhlašovati budou ; i já důstojnost tvou budu vypravovati . Pamět mnohé dobroty tvé hlásati budou , a o spravedlnosti tvé zpívati , řkouce : Milostivý a lítostivý jest Hospodin , dlouhoshovívající a velikého milosrdenství . Dobrotivý Hospodin všechněm , a slitování jeho nade všecky skutky jeho . Oslavujtež tebe , Hospodine , všickni skutkové tvoji , a svatí tvoji tobě dobrořečte . Slávu království tvého ať vypravují , a o síle tvé mluví , Aby v známost uvedli synům lidským moci jeho , a slávu i ozdobu království jeho . Království tvé jest království všech věků , a panování tvé nad jedním každým pokolením . Zdržujeť Hospodin všecky padající , a pozdvihuje všechněch sklíčených . Oči všechněch v tebe doufají , a ty dáváš jim pokrm jejich v čas příhodný . Otvíráš ruku svou , a nasycuješ každý živočich podlé dobře líbezné vůle své . Spravedlivý jest Hospodin ve všech cestách svých , a milosrdný ve všech skutcích svých . Blízký jest Hospodin všechněm , kteříž ho vzývají , všechněm , kteříž ho vzývají v pravdě . Vůli těch , kteříž se ho bojí , činí , a křik jejich slyší , a spomáhá jim . Ostříhá Hospodin všech , kdož jej milují , ale všecky bezbožné zatratí . Chválu Hospodinovu vypravovati budou ústa má , a dobrořečiti bude všeliké tělo jménu svatému jeho od věků až na věky . Halelujah . Chval , duše má , Hospodina . Chváliti budu Hospodina , dokud jsem živ , žalmy zpívati Bohu svému , dokud mne stává . Nedoufejtež v knížatech , v synech lidských , v nichž není vysvobození . Vychází duch jejich , navracují se do země své , v tentýž den mizejí myšlení jejich . Blahoslavený ten , jehož spomocník jest Bůh silný Jákobův , jehož naděje jest v Hospodinu Bohu jeho , Kterýž učinil nebe , zemi , moře , i vše , což v nich jest , kterýž ostříhá pravdy až na věky , Kterýž činí soud utištěným , dává chléb lačným . Hospodin vysvobozuje vězně . Hospodin otvírá oči slepých , Hospodin pozdvihuje snížených , Hospodin miluje spravedlivé . Hospodin ostříhá příchozích , sirotku a vdově pomáhá , ale cestu bezbožných podvrací . Kralovati bude Hospodin na věky , Bůh tvůj , ó Sione , od národu až do pronárodu . Halelujah . Chvalte Hospodina , nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu , nebo rozkošné jest , a ozdobná jest chvála . Stavitel Jeruzaléma Hospodin , rozptýlený lid Izraelský shromažďuje , Kterýž uzdravuje skroušené srdcem , a uvazuje bolesti jejich , Kterýž sčítá počet hvězd , a každé z nich ze jména povolává . Velikýť jest Pán náš , a nesmírný v síle ; rozumnosti jeho není počtu . Pozdvihuje pokorných Hospodin , ale bezbožné snižuje až k zemi . Zpívejte Hospodinu s díkčiněním , zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře , Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky , nastrojuje zemi déšť , a vyvodí trávu na horách . Kterýž dává hovadům potravu jejich , i mladým krkavcům , kteříž volají k němu . Nemáť v síle koně zalíbení , aniž se kochá v lejtkách muže udatného . Líbost má Hospodin v těch , kteříž se ho bojí , a kteříž doufají v milosrdenství jeho . Chval , Jeruzaléme , Hospodina , chval Boha svého , Sione . Nebo on utvrzuje závory bran tvých , požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe . On působí v končinách tvých pokoj , a bělí pšeničnou nasycuje tě . On když vysílá na zemi rozkaz svůj , velmi rychle k vykonání běží slovo jeho . Onť dává sníh jako vlnu , jíním jako popelem posýpá . Hází ledem svým jako skyvami ; před zimou jeho kdo ostojí ? Vysílaje slovo své , rozpouští je ; hned jakž povane větrem svým , anť tekou vody . Zvěstuje slovo své Jákobovi , ustanovení svá a soudy své Izraelovi . Neučinilť tak žádnému národu , a protož soudů jeho nepoznali . Halelujah . Halelujah . Chvalte hospodina stvoření nebeská , chvaltež ho na výsostech . Chvalte jej všickni andělé jeho , chvalte jej všickni zástupové jeho . Chvalte jej slunce i měsíc , chvalte jej všecky jasné hvězdy . Chvalte jej nebesa nebes , i vody , kteréž jsou nad nebem tímto . Chvalte jméno Hospodinovo všecky věci , kteréž , jakž on řekl , pojednou stvořeny jsou . A utvrdil je na věčné věky , uložil cíle , z nichž by nevykračovaly . Chvalte Hospodina tvorové zemští , velrybové a všecky propasti , Oheň a krupobití , sníh i pára , vítr bouřlivý , vykonávající rozkaz jeho , I hory a všickni pahrbkové , stromoví ovoce nesoucí , i všickni cedrové , Zvěř divoká i všeliká hovada , zeměplazové i ptactvo létavé , Králové zemští i všickni národové , knížata i všickni soudcové země , Mládenci , též i panny , starci s dítkami , Chvalte jméno Hospodinovo ; nebo vyvýšeno jest jméno jeho samého , a sláva jeho nade všecku zemi i nebe . A vyzdvihl roh lidu svého , chválu všech svatých jeho , synů Izraelských , lidu s ním spojeného . Halelujah . Halelujah . Zpívejte Hospodinu píseň novou , chválu jeho v shromáždění svatých . Vesel se Izrael v tom , kterýž ho učinil , synové Sionští plésejte v králi svém . Chvalte jméno jeho na píšťalu , na buben a na citaru prozpěvujte jemu . Nebo zalíbilo se Hospodinu v lidu jeho ; onť ozdobuje pokorné spasením . Plésati budou svatí v Boží slávě , a zpívati v pokojích svých . Oslavování Boha silného bude ve rtech jejich , a meč na obě straně ostrý v rukou jejich , K vykonávání pomsty nad pohany , a k strestání národů , K svazování králů jejich řetězy , a šlechticů jejich pouty železnými , K nakládání s nimi podlé práva zapsaného , k slávě všechněm svatým jeho . Halelujah . Halelujah . Chvalte Boha silného pro svatost jeho , chvalte jej pro rozšíření síly jeho . Chvalte jej ze všelijaké moci jeho , chvalte jej podlé veliké důstojnosti jeho . Chvalte jej zvukem trouby , chvalte jej na loutnu a citaru . Chvalte jej na buben a píšťalu , chvalte jej na husle a varhany . Chvalte jej na cymbály hlasité , chvalte jej na cymbály zvučné . Všeliký duch chval Hospodina . Halelujah .