GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:24urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:24Slova Jeremiáše syna Helkiášova , z kněží , kteříž byli v Anatot , v zemi Beniamin , K němuž se stalo slovo Hospodinovo za dnů Joziáše syna Amonova , krále Judského , třináctého léta kralování jeho . Byl i za dnů Joakima syna Joziášova , krále Judského , až do vyplnění jedenáctého léta Sedechiáše syna Joziášova , krále Judského , až do zajetí Jeruzaléma měsíce pátého . Stalo se , pravím , slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Dříve než jsem tě sformoval v životě , znal jsem tebe , a dříve nežlis vyšel z života , posvětil jsem tě , za proroka národům dal jsem tebe . I řekl jsem : Ach , Panovníče Hospodine , aj , neumím mluviti , nebo dítě jsem . Ale Hospodin řekl mi : Neříkej , dítě jsem , nýbrž k čemuž tě koli pošli , jdi , a vše , cožť přikáži , mluv . Neboj se jich , neboť jsem s tebou , abych tě vysvobozoval , dí Hospodin . A vztáhna ruku svou Hospodin , dotekl se úst mých , a řekl mi Hospodin : Aj , vložil jsem slova svá v ústa tvá . Hle , ustanovuji tě dnešního dne nad národy a nad královstvími , abys plénil a kazil , a hubil a bořil , abys stavěl a štěpoval . Potom se stalo slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Co vidíš , Jeremiáši ? I řekl jsem : Prut mandlový vidím . Tedy řekl mi Hospodin : Dobře vidíš ; nebo pospíchám já s slovem svým , abych je vykonal . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně po druhé , řkoucí : Co vidíš ? I řekl jsem : Vidím hrnec , an vře , a přední strana jeho k straně půlnoční . Tedy řekl mi Hospodin : Od půlnoci přivalí se to zlé na všecky obyvatele této země . Nebo aj , já svolám všecky rodiny království půlnočních , dí Hospodin , aby přitáhnouce , postavili jeden každý stolici svou v branách Jeruzalémských , a při všech zdech jeho vůkol , a při všech městech Judských . A tak vypovím úsudky své proti nim , pro všelikou nešlechetnost těch , kteříž opustili mne , a kadili bohům cizím , a skláněli se dílu rukou svých . Protož ty přepaš bedra svá , a vstana , mluv k nim , cožkoli já přikazuji tobě . Nelekej se jich , abych tě nepotřel před oblíčejem jejich . Nebo aj , já postavuji tě dnes jako město hrazené , a jako sloup železný , a jako zdi měděné proti vší této zemi , proti králům Judským , proti knížatům jejím , proti kněžím jejím , a lidu země této . Kteříž bojovati budou proti tobě , ale neodolají proti tobě . Nebo já jsem s tebou , praví Hospodin , abych tě vysvobozoval . I stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Jdi a volej , tak aby slyšel Jeruzalém , řka : Takto praví Hospodin : Rozpomínám se na tě pro milosrdenství mladosti tvé , a pro lásku snětí tvého , když jsi za mnou chodila po poušti v zemi , kteráž nebývá osívána . Tehdáž svatost Hospodinova byl Izrael , prvotiny úrod jeho . Všickni , kteříž jej zžírali , obviněni byli ; zlé věci na ně přišly , praví Hospodin . Slyšte slovo Hospodinovo , dome Jákobův , a všecky čeledi domu Izraelského . Takto praví Hospodin : Jakou shledali otcové vaši při mně nepravost , že se vzdálili ode mne , a chodíce za marností , marní učiněni jsou , Tak že ani neřekli : Kde jest Hospodin , kterýž nás vyvedl z země Egyptské , kterýž nás vodil po poušti , po zemi pusté a strašlivé , po zemi vyprahlé a stínu smrti , po zemi , skrze niž nechodil žádný , a kdež žádný člověk nebydlil ? Nýbrž , když jsem vás uvedl do země úrodné , abyste jedli ovoce její i dobré věci její , všedše tam , poškvrnili jste země mé , a dědictví mé zohavili jste . Kněží neřekli : Kde jest Hospodin ? a ti , kteříž se obírají s zákonem , nepoznali mne , pastýři pak odstoupili ode mne , a proroci prorokovali skrze Bále , a za věcmi neužitečnými chodili . Pročež vždy nesnáz mám s vámi , praví Hospodin , i s syny synů vašich nesnáz míti musím . Projděte ale ostrovy Citim , a pohleďte , i do Cedar pošlete , a pošetřte pilně , a pohleďte , stalo-li se co takového . Zdali změnil který národ bohy , ačkoli nejsou bohové ? Lid pak můj změnil slávu svou v věc neužitečnou . Užasněte se nebesa nad tím , a děste se , chřadněte velmi , praví Hospodin . Nebo dvojí zlost spáchal lid můj : Mne opustili pramen vod živých , aby sobě vykopali čisterny , čisterny děravé , kteréž nedrží vody . Zdali otrok jest Izrael ? Zdali man doma zplozený ? Pročež vydán jest v loupež ? Lvíčata řvou na něj , a vydávají hlas svůj , a obracejí zemi jeho v pustinu ; města jeho vypálena jsou , tak že není žádného obyvatele . Obyvatelé také Nof a Tachpanes pasou na vrchu hlavy tvé . Zdaliž toho sobě nepůsobíš , opouštějíc Hospodina Boha svého v ten čas , když tě vodí po cestě své ? A nyní co tobě do cesty Egyptské , že piješ vodu z Níle ? Aneb co tobě do cesty Assyrské , že piješ vodu z řeky ? Trestati tě bude zlost tvá , a odvrácení tvá domlouvati budou tobě . Poznejž tedy a viz , že zlá a hořká věc jest , že opouštíš Hospodina Boha svého , a není bázně mé při tobě , dí Panovník Hospodin zástupů . Ačkoli dávno polámal jsem jho tvé , potrhal jsem to , čím jsi svázána byla , a řeklas : Nebuduť sloužiti modlám , však po každém pahrbku vysokém , a pod každým dřevem zeleným touláš se , ó nevěstko . Ješto jsem já tě vysadil vinným kmenem výborným , všecku napořád semenem čistotným , i kterakž jsi mi proměnila se v plané réví cizího kmene ? Nebo bys ty se pak umyla sanitrem , a mnoho na sebe mýdla vypotřebovala , předceť patrná jest nepravost tvá před oblíčejem mým , praví Panovník Hospodin . Kterakž můžeš říci : Nepoškvrňovala jsem se , za Báli jsem nechodila ? Pohleď na cestu svou v tomto údolí , poznej , cos činila , dromedářko rychlá , kteráž znamení necháváš na cestách svých . Jsi divoká oslice , zvyklá na poušti , kteráž podlé líbosti duše své hltá vítr , když se jí příčina dá . Kdo jí překážku učiní ? Všickni ti , kteříž jí hledají , nepotřebí se jim kvaltovati , naleznouť ji v měsíci jejím . Dí-liť kdo : Zdržuj nohu svou , aby bosá nebyla , a hrdlo své od žízně , tedy říkáš : To nic , nikoli ; nebo jsem zamilovala cizí , a za nimi choditi budu . Jakož k hanbě přichází zloděj , když postižen bývá , tak zahanben bude dům Izraelský , oni , králové jejich , knížata jejich , a kněží jejich , i proroci jejich , Kteříž říkají dřevu : Otec můj jsi , a kameni : Ty jsi mne zplodil . Nebo se hřbetem ke mně obracejí a ne tváří , ale v čas trápení svého říkají : Vstaň a vysvoboď nás . I kdež jsou bohové tvoji , kterýchž jsi nadělal sobě ? Nechť vstanou , budou-li tě moci vysvoboditi v čas trápení tvého , poněvadž podlé počtu měst svých máš bohy své , ó Judo . Co se vaditi budete se mnou ? Vy všickni odstoupili jste ode mne , dí Hospodin . Nadarmo jsem bil syny vaše , kázně nepřijali ; sežral meč váš proroky vaše jako lev , kterýž dáví . Ó národe , vy posuďte slova Hospodinova , zdali jsem byl pouští Izraelovi , zdali zemí tmavou ? Proč říká lid můj : Panujeme , nepřijdeme více k tobě ? Zdali se zapomíná panna na ozdoby své , a nevěsta na tkanice své ? Lid pak můj zapomněl se na mne za dny nesčíslné . Proč zastáváš cesty své , hledajíc toho , což miluješ ? Pročež i jiné nešlechetnice učíš cestám svým . Nad to , na podolcích tvých nalézá se krev duší chudých nevinných . Nenesnadně nalézám to , nebo viděti to na těch všech podolcích . A vždy říkáš : Poněvadž nevinná jsem , jistě odvrácena jest prchlivost jeho ode mne . Aj , já v soud vejdu s tebou , proto že pravíš : Nehřešila jsem . Proč tak běháš , proměňujíc cestu svou ? Jakož jsi zahanbena od Assyrských , tak i od Egyptských zahanbena budeš . Také odtud vyjdeš , a ruce tvé budou nad hlavou tvou ; nebo zamítá Hospodin troštování tvá , a nepovedeť se šťastně v nich . Dí dále : Propustil-li by muž ženu svou , a ona odejduc od něho , vdala by se za jiného muže , zdaliž se navrátí k ní více ? Zdaliž by hrozně nebyla poškvrněna země ta ? Ale ty , ač jsi smilnila s milovníky mnohými , a však navratiž se ke mně , dí Hospodin . Pozdvihni očí svých k vysokým místům , a pohleď , kdes necizoložila ? Na cestách usazovalas se jim jako Arab na poušti , a poškvrnila jsi země smilstvím svým a nešlechetností svou . A ačkoli zadržáni jsou podzimní dešťové , a deště jarního nebývalo , však čelo ženy nevěstky majíc , nechtělas se styděti . Zdali od nynějšího času volati budeš ke mně : Otče můj , ty jsi vůdce mladosti mé ? Zdaliž Bůh držeti bude hněv na věčnost ? Zdali chovati jej bude na věky ? Aj , mluvíš i pášeš zlé věci , jakž jen můžeš . Tedy řekl mi Hospodin za dnů Joziáše krále : Viděl-lis , co činila zpurná dcera Izraelská ? Chodívala na každou horu vysokou , i pod každé dřevo zelené , a tam smilnila . A ačkoli jsem řekl , když ty všecky věci ona činila : Nechť se navrátí ke mně , však se nenavrátila . Načež hleděla zpronevěřilá sestra její , dcera Judská . Pročež vidělo mi se pro ty všecky příčiny , poněvadž cizoložila zpurná dcera Izraelská , propustiti ji , a dáti jí lístek zapuzení jejího . Však se vždy neulekla zpronevěřilá sestra její , dcera Judská , ale šedši , smilnila také sama . I stalo se , že hanebným smilstvím svým poškvrnila země ; nebo cizoložila s kamenem i s dřevem . A však s tím se vším neobrátila se ke mně zpronevěřilá sestra její , dcera Judská , celým srdcem svým , ale pokrytě , praví Hospodin . Protož řekl Hospodin ke mně : Ospravedlnila duši svou zpurná dcera Izraelská , více nežli zpronevěřilá Judská . Jdi a volej slovy těmito ku půlnoci , a rci : Navrať se , zpurná dcero Izraelská , dí Hospodin , a neoboří se tvář má zůřivá na vás ; nebo já dobrotivý jsem , dí Hospodin , aniž držím hněvu na věčnost . Jen toliko poznej nepravost svou , že jsi od Hospodina Boha svého odstoupila , a sem i tam běhala cestami svými k cizím pod každé dřevo zelené , a hlasu mého neposlouchali jste , dí Hospodin . Navraťte se synové zpurní , dí Hospodin ; nebo já jsem manžel váš , a přijmu vás , jednoho z města , a dva z čeledi , abych vás uvedl na Sion . Kdežto dám vám pastýře podlé srdce svého , kteříž pásti vás budou uměle a rozumně . I stane se , když se rozmnožíte a rozplodíte v této zemi za dnů těch , dí Hospodin , že nebudou říkati více : Truhla smlouvy Hospodinovy , aniž jim vstoupí na srdce , aniž zpomenou na ni , ani k ní choditi , aniž bude více u vážnosti . V ten čas nazývati budou Jeruzalém stolicí Hospodinovou , a shromáždí se tam všickni národové ke jménu Hospodinovu do Jeruzaléma , a nebudou choditi více podlé zdání srdce svého zlého . V těch dnech přijdou dům Judský s domem Izraelským , a přiberou se spolu z země půlnoční do země , kterouž jsem v dědictví uvedl otcům vašim ; Ač já pravím : Kterakž bych tě počísti mohl mezi syny , a dáti tobě zemi žádostivou , dědictví slavné zástupů pohanských , leč abys mne vzýval , říkaje : Otče můj , a od následování mne abys se neodvracel ? Poněvadž jakož žena zpronevěřuje se manželu svému , tak jste se zpronevěřili mně , dome Izraelský , dí Hospodin . Hlas po místech vysokých buď slyšán , pláč pokorné modlitby synů Izraelských . Nebo převrátivše cesty své , zapomněli se na Hospodina Boha svého , řkoucího : Navraťte se , synové zpurní , a uzdravím odvrácení vaše . Rcete : Aj , my jdeme k tobě , nebo ty , Hospodine , jsi Bůh náš . Právě marné jest v pahrbcích a v množství hor doufání ; zajisté v Hospodinu Bohu našem jest spasení Izraelovo . Nebo ohavnost ta zžírala práci otců našich od dětinství našeho , bravy jejich i skoty jejich , syny jejich i dcery jejich . Ležíme v hanbě své , a přikrývá nás pohanění naše , že jsme proti Hospodinu Bohu svému hřešili , my i otcové naši , od dětinství svého až do dne tohoto , a neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha svého . Budeš-li se míti navrátiti , Izraeli , dí Hospodin , ke mně se navrať . Nebo odejmeš-li ohavnosti své od tváři mé a nebudeš-li se toulati , A budeš-li přisahati právě , náležitě a spravedlivě , říkaje : Živť jest Hospodin , tedy požehnání dávati sobě v něm budou národové , a v něm se chlubiti . Nebo takto praví Hospodin mužům Judským a Jeruzalémským : Zořte sobě ouhor , a nerozsívejte do trní . Obřežte se Hospodinu , a odejměte neobřízky srdce vašeho , muži Judští a obyvatelé Jeruzalémští , aby nevyšla jako oheň prchlivost má , a nehořela , tak že by nebyl kdo uhasiti , pro nešlechetnost předsevzetí vašich . Oznamte v Judstvu , a v Jeruzalémě ohlaste , a rcete : Trubte trubou v zemi , svolejte a sbeřte lid , a rcete : Shromažďte se , a vejděme do měst hrazených . Vyzdvihněte korouhev na Sionu , zmužile se mějte , nepostávejte ; nebo já zlé věci uvedu od půlnoci , a potření veliké . Vychází lev z houště své , a ten , kterýž hubí národy , vyšed z místa svého , táhne , aby obrátil zemi tvou v pustinu , a města tvá aby zbořena byla , tak aby nebylo žádného obyvatele . Protož přepašte se žíněmi , kvělte a naříkejte ; nebo není odvrácen hněv prchlivosti Hospodinovy od nás . Stane se zajisté v ten den , dí Hospodin , že zhyne srdce královo a srdce knížat , užasnou se i kněží , a proroci diviti se budou . I řekl jsem : Ach , Panovníče Hospodine , jistě že jsi velice podvedl lid tento , i Jeruzalém , říkaje : Pokoj míti budete , a však pronikl meč až k duši . V ten čas řečeno bude lidu tomuto i Jeruzalému : Vítr tuhý z míst vysokých na poušti jde upřímo na lid můj , ne aby převíval , ani přečišťoval . Vítr silnější než oni přijde mi , nyní já také vypovím jim úsudky . Aj , jako oblakové vystupuje , a jako vicher vozové jeho , rychlejší jsou nežli orlice koni jeho . Běda nám , nebo popléněni jsme . Obmej od nešlechetnosti srdce své , Jeruzaléme , abys vysvobozen byl . Dokudž zůstávati budou u prostřed tebe myšlení marnosti tvé ? Nebo hlas oznamujícího přichází od Dan , a toho , kterýž ohlašuje nepravost , s hory Efraim . Připomínejte těmto národům , aj , ohlašujte Jeruzalémským , že strážní táhnou z země daleké , a vydávají proti městům Judským hlas svůj . Jako ti , kteříž hlídají polí , položí se proti němu vůkol ; nebo jest mi odporný , dí Hospodin . Cesta tvá a skutkové tvoji to způsobili tobě ; toť nešlechetnost tvá , žeť to hořké jest , a že dosahá až do srdce tvého . Ó , střeva má , střeva má , bolest trpím , ó osrdí mé , kormoutí se ve mně srdce mé , nemohuť mlčeti . Nebo hlas trouby slyšíš , duše má , a prokřikování vojenské . Potření za potřením provolává se , popléněna zajisté bude všecka země , náhle popléněni budou stanové moji , v okamžení kortýny mé . Až dokud vídati budu korouhev , slýchati hlas trouby ? Nebo bláznivý lid můj nezná mne , synové nemoudří a nerozumní jsou . Moudří jsou k činění zlého , ale činiti dobře neumějí . Hledím-li na zemi , a aj , nesličná jest a prázdná ; pakli na nebe , není na něm žádného světla . Hledím-li na hory , a aj , třesou se , a všickni pahrbkové pohybují se . Hledím-li , a aj , není žádného člověka , a všeliké ptactvo nebeské zaletělo . Hledím-li , a aj , pole úrodné jest pouští , a všecka města jeho zbořena jsou od Hospodina a od hněvu prchlivosti jeho . Nebo takto praví Hospodin : Spustne všecka země , a však konce ještě neučiním . Kvíliti bude nad tím země , a zasmuší se na hoře nebe , proto že jsem mluvil , co jsem myslil , a nelituji , aniž se odvrátím od toho . Před hřmotem jezdců a těch , kteříž střílejí z lučiště , uteče všecko město . Vejdou do hustých oblaků , a na skálí vylezou ; všecka města opuštěna budou , a žádný nebude bydliti v nich . Ty pak pohubena jsuc , což činiti budeš ? Ačkoli obláčíš se v šarlat , ačkoli se ozdobuješ ozdobou zlatou , ačkoli líčíš tvář svou líčidlem , darmo se okrašluješ . Pohrdají tebou frejíři , bezživotí tvého hledají . Nebo slyším hlas jako rodičky , svírání jako té , kteráž po nejprvé ku porodu pracuje , hlas dcery Sionské , ustavičně vzdychající , a lomící rukama svýma , říkající : Běda mně nyní , nebo ustala duše má pro vrahy . Zběhejte ulice Jeruzalémské , pohleďte nyní , a zvězte , a hledejte v ulicích jeho , naleznete-li muže , jest-li kdo , ješto by činil soud , a vyhledával toho , což pravého jest , a odpustím jemu . Ale i když říkají : Živť jest Hospodin , takovým způsobem křivě přisahají . Ó Hospodine , zdaliž oči tvé nepatří na pravdu ? Biješ je , ale necítí bolesti ; hubíš je , ale nechtí přijímati kázně . Tvrdší jsou tváře jejich než skála , nechtí se navrátiti . I řekl jsem já : Snad tito prostí jsou , nerozumně sobě počínají ; nebo nejsou povědomi cesty Hospodinovy , soudu Boha svého . Půjdu aspoň k přednějším , a mluviti budu k nim ; nebo oni povědomi jsou cesty Hospodinovy , soudu Boha svého . Ale i ti spolu polámali jho , roztrhali svazky . Protož je podáví lev z lesa , vlk večerní pohubí je , pardus číhati bude u měst jejich . Kdožkoli vyjde z nich , roztrhán bude ; nebo mnohá jsou přestoupení jejich , rozmohly se převrácenosti jejich . Kdež jest to , pročež bych měl odpustiti tobě ? Synové tvoji opouštějí mne , a přisahají skrze ty , kteříž nejsou bohové . Jakž jsem jen nasytil je , hned cizoloží , a do domu nevěstky houfem se valí . Ráno vstávajíce , jsou jako koni vytylí ; každý k ženě bližního svého řehce . Zdaliž pro takové věci nemám navštíviti ? dí Hospodin . A zdali nad národem takovým nemá mstíti duše má ? Vstupte na zdi jeho , a zkazte je , a nepřestávejte ; svrzte štítky zdí jeho , nebo nejsou Hospodinovy . Velice zajisté zpronevěřili se mi dům Izraelský a dům Judský , dí Hospodin . Sčítali klam na Hospodina , a říkali : Není tak , nikoli nepřijde na nás zlé , a meče ani hladu nepocítíme . Ti pak proroci pominou s větrem , a žádného slova není v nich . Takť se stane jim . Protož takto praví Hospodin Bůh zástupů : Proto že tak mluvíte , aj , já způsobím , aby slova tvá v ústech tvých byla jako oheň , a lid tento dřívím , kteréž on zžíře . Aj , já přivedu na vás národ zdaleka , ó dome Izraelský , dí Hospodin , národ silný , národ starodávní , národ , jehož jazyka nebudeš uměti , ani rozuměti , co mluví . Jehož toul jako hrob otevřený , všickni jsou silní . A vytráví obilé tvé a chléb tvůj , požerou syny tvé a dcery tvé , pojí bravy tvé i skot tvůj , pojí vinné kmeny tvé i fíkoví tvé , města tvá hrazená , v nichž ty doufáš , znuzí mečem . A však ani těch časů , dí Hospodin , neučiním s vámi konce . Nebo stane se , když řeknete : Proč nám činí Hospodin Bůh náš všecko toto ? že řekneš jim : Jakož jste opustili mne , a sloužili bohům cizozemců v zemi své , tak sloužiti budete cizozemcům v zemi ne své . Oznamtež to v domě Jákobově , a rozhlaste v Judstvu , řkouce : Slyštež nyní toto , lide bláznivý a nesmyslný , kteříž oči mají a nevidí , kteříž uši mají a neslyší : Což se mne nebudete báti ? dí Hospodin . Což před oblíčejem mým nebudete se třásti ? Kterýž jsem položil písek za cíl moři ustanovením věčným , jehož nepřekračuje . Ačkoli zmítají se , však neodolají , ačkoli zvučí vlnobití jeho , však ho nepřecházejí . Ale lid tento má srdce zarputilé a zpurné , odstoupili a odešli . Ani neřekli v srdci svém : Bojme se již Hospodina Boha našeho , kterýž dává déšť jarní i podzimní časem svým , téhodnů nařízených ke žni ostříhá nám . Nepravostiť vaše překážku činí těm věcem , a hříchové vaši připravují vás o to dobré . Nebo nalézají se v lidu mém bezbožníci ; střeže jako čižebníci , kteříž lécejí , stavějí osídla , lidi lapají . Jako klece plná ptáků , tak domové jejich plní jsou lsti . Protož zrostli a zbohatli , Vytylí jsou , lsknou se , nadto umějí se vyhýbati bídám . Pře nesoudí , ani pře sirotka , a však šťastně se jim vede , ačkoli k spravedlnosti chudým nedopomáhají . Zdaliž pro takové věci nemám navštíviti jich ? dí Hospodin . Zdali nad národem takovým nemá mstíti duše má ? Věc užasnutí hodná a hrozná děje se v zemi této . Proroci prorokují lživě , a kněží panují skrze ně , a lid můj miluje to . Čeho byste pak neučinili naposledy ? Shromažďte se , synové Beniaminovi , z prostředku Jeruzaléma , a v Tekoa trubte trubou , a nad Betkarem vyzdvihněte korouhev ; nebo viděti zlé od půlnoci , a potření veliké . Panně krásné a rozkošné připodobnil jsem byl dceru Sionskou . Ale přitáhnou k ní pastýři s stády svými , rozbijí proti ní stany vůkol , spase každý místo své . Vyzdvihněte proti ní válku , vstaňte a přitrhněme o poledni . Běda nám , že pomíjí den , že se roztáhli stínové večerní . Vstaňte a přitrhněme v noci , a zkazme paláce její . Takto zajisté praví Hospodin zástupů : Nasekejte dříví , a zdělejte proti Jeruzalému náspy . Toť jest to město , kteréž navštíveno býti musí ; což ho koli , jen nátisk jest u prostřed něho . Jakož studnice vypryšťuje vodu svou , tak ono vypryšťuje zlost svou . Nátisk a zhoubu slyšeti v něm před oblíčejem mým ustavičně , bolest i bití . Usmysl sobě , ó Jeruzaléme , aby se neodloučila duše má od tebe , abych tě neobrátil v pustinu , v zemi nebydlitelnou . Takto praví Hospodin zástupů : Jistě paběrovati budou jako vinný kmen ostatek Izraele , říkajíce : Sahej rukou svou jako ten , kterýž víno zbírá do putny . Komuž mluviti budu , a kým osvědčovati , aby slyšeli ? Aj , neobřezané jsou uši jejich , tak že nemohou pozorovati ; aj , slovo Hospodinovo mají v posměchu , a nemají líbosti v něm . Protož plný jsem prchlivosti Hospodinovy , ustal jsem , drže ji v sobě . Vylita bude i na maličké vně , spolu i na shromáždění mládenců , ovšem pak muž s ženou jat bude , stařec s kmetem . A dostanou se domové jejich jiným , též pole i ženy , když vztáhnu ruku svou na obyvatele této země , dí Hospodin . Od nejmenšího zajisté z nich , až do největšího z nich , všickni napořád vydali se v lakomství , anobrž od proroka až do kněze všickni napořád provodí faleš . A hojí potření dcery lidu mého povrchu , říkajíce : Pokoj , pokoj , ješto není žádného pokoje . Styděli-liž se pak co proto , že ohavnost páchali ? Aniž se lid co styděl , aniž jich proroci k zahanbení přivesti uměli . Protož padnou mezi padajícími ; v čas , v němž je navštívím , klesnou , praví Hospodin . Když takto říkával Hospodin : Zastavte se na cestách , a pohleďte , a vyptejte se na stezky staré , která jest cesta dobrá , i choďte po ní , a naleznete odpočinutí duši své , tedy říkávali : Nebudeme choditi . Když jsem pak ustanovil nad vámi strážné , řka : Mějtež pozor na zvuk trouby , tedy říkávali : Nebudeme pozorovati . Protož slyšte , ó národové , a poznej , ó shromáždění , co se děje mezi nimi . Slyš , ó země : Aj , já uvedu zlé na lid tento , ovoce myšlení jejich , proto že nepozorují slov mých , ani zákona mého , ale jím pohrdají . K čemuž mi kadidlo z Sáby přichází , a vonná třtina výborná z země daleké ? Zápalů vašich nelibuji sobě , aniž oběti vaše jsou mi příjemné . Protož takto praví Hospodin : Aj , já nakladu lidu tomuto úrazů , a zurážejí se o ně otcové , tolikéž i synové , soused i bližní jeho , a zahynou . Takto praví Hospodin : Aj , lid přitáhne z země půlnoční , a národ veliký povstane od končin země . Lučiště i kopí pochytí , každý ukrutný bude , a neslitují se . Hlas jejich jako moře zvučeti bude , a na koních jezditi budou , zšikovaní jako muž k boji , proti tobě , ó dcero Sionská . Jakž uslyšíme pověst o něm , opadnou ruce naše ; ssoužení zachvátí nás , a bolest jako rodičku . Nevycházejte na pole , a na cestu nechoďte ; nebo meč nepřítele a strach jest vůkol . Ó dcero lidu mého , přepaš se žíní , a válej se v popele . Vydej se v kvílení , jako po synu jednorozeném , v kvílení přehořké ; nebo náhle přitáhne zhoubce na nás . Dal jsem tě za věži v lidu tvém , a za baštu , abys spatřoval a zkušoval cesty jejich . Všickni jsou z zarputilých nejzarputilejší , chodí jako utrhač , jsou ocel a železo , všickni napořád zhoubcové jsou . Prahnou měchy , od ohně mizí olovo , nadarmo ustavičně přepaluje zlatník ; nebo zlé věci nemohou býti odděleny . Stříbrem falešným nazovou je , nebo Hospodin zavrhl je . Slovo , kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina , řkoucí : Postav se v braně domu Hospodinova , a ohlašuj tam slovo toto , a rci : Slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští , kteříž vcházíte do bran těchto , abyste se klaněli Hospodinu . Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Polepšte cest svých i předsevzetí svých , a způsobím to , abyste bydlili na místě tomto . Neskládejte naděje své v slovích lživých , říkajíce : Chrám Hospodinův , chrám Hospodinův , chrám Hospodinův jest . Ale jestliže všelijak polepšíte cest svých , a předsevzetí svých , jestliže spravedlivě soud konati budete mezi mužem a mezi bližním jeho ; Přichozího , sirotka a vdovy neutisknete , a krve nevinné nevylejete na místě tomto , a za bohy cizími nebudete-li choditi k svému zlému : Tedy způsobím , abyste bydlili na místě tomto , v zemi , kterouž jsem dal otcům vašim , od věků až na věky . Aj , vy skládáte naději svou v slovích lživých , kteráž neprospívají . Zdaliž kradouce , mordujíce a cizoložíce i křivě přisahajíce a kadíce Bálovi ; též chodíce za bohy cizími , jichž neznáte , Předce choditi a postavovati se budete před oblíčejem mým v domě tomto , kterýž nazván jest od jména mého , a říkati : Vyproštěni jsme , abyste páchali ty všecky ohavnosti ? Což peleší lotrovskou jest dům tento před očima vašima , kterýž nazván jest od jména mého ? Aj , takéť já vidím , dí Hospodin . Ale jděte aspoň na místo mé , kteréž bylo v Sílo , kdež jsem byl způsobil příbytek jménu svému z počátku , a vizte , co jsem učinil jemu pro nešlechetnost lidu svého Izraelského . Protož nyní , že činíte všecky skutky tyto , dí Hospodin , a když mluvím k vám , ráno vstávaje , a to ustavičně , tedy neposloucháte , a když volám na vás , tedy neozýváte se : Protož učiním domu tomuto , kterýž nazván jest od jména mého , v němž vy doufáte , i místu tomuto , kteréž jsem dal vám a otcům vašim , jako jsem učinil Sílo ; A zavrhu vás od tváři své , jako jsem zavrhl bratří vaše , všecko símě Efraimovo . Ty tedy nemodl se za lid tento , aniž pozdvihuj za ně hlasu a modlitby , aniž se přimlouvej ke mně ; nebo tě nikoli nevyslyším . Zdaliž sám nevidíš , co oni činí v městech Judských a po ulicích Jeruzalémských ? Synové zbírají dříví , a otcové zaněcují oheň , ženy pak zadělávají těsto , aby pekly koláče tvoru nebeskému , a obětovali oběti mokré bohům cizím , aby mne popouzeli . Zdaliž to proti mně jest , že mne oni popouzejí ? dí Hospodin . Zdali není proti nim k zahanbení tváři jejich ? Pročež takto praví Panovník Hospodin : Aj , hněv můj a prchlivost má vylita bude na místo toto , na lidi i na hovada , i na dříví polní , i na úrody země , a hořeti bude , tak že neuhasne . Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Zápaly své přidejte k obětem svým , a jezte maso . Nebo jsem nemluvil s otci vašimi , aniž jsem přikázal jim v ten den , v kterýž jsem je vyvedl z země Egyptské , o zápalích a obětech . Ale toto přikázal jsem jim , řka : Poslouchejte hlasu mého , a budu vaším Bohem , a vy budete mým lidem , a choďte po vší cestě , kterouž jsem vám přikázal , aby vám dobře bylo . Však neposlechli , aniž naklonili ucha svého , ale chodili po radách , a podlé zdání srdce svého zlého . Obrátili se ke mně hřbetem a ne tváří svou . Od toho času , jakž vyšli otcové vaši z země Egyptské , až do tohoto dne posílal jsem k vám všecky služebníky své proroky , každý den ráno vstávaje , a to ustavičně . Však neposlechli mne , aniž naklonili ucha svého , ale zatvrdivše šíji svou , hůře činili nežli otcové jejich . Když jim mluvíš všecka slova tato , ani tebe neposlouchají , a když voláš na ně , neohlašují se tobě . Protož rciž jim : Tento jest národ , kteříž neposlouchají hlasu Hospodina Boha svého , aniž přijímají naučení . Zhynula pravda , a vymizela z úst jejich . Ohol vlasy své a zavrz , a naříkej hlasem na místech vysokých ; nebo zavrhl Hospodin a opustil rodinu , na kterouž se velmi hněvá . Činili zajisté synové Judovi , což zlého jest před očima mýma , dí Hospodin . Nastavěli ohavností svých v domě tom , kterýž nazván jest od jména mého , aby poškvrnili jej . Nadto vzdělali výsosti Tofet , kteréž jest v údolí syna Hinnom , aby pálili syny své i dcery své ohněm , čehož jsem nepřikázal , aniž vstoupilo na srdce mé . Protož aj , dnové jdou , dí Hospodin , kdyžto nebude slouti více Tofet , ani údolí syna Hinnom , ale údolí mordu , a pochovávati budou v Tofet , nebo nebude dostávati místa . I budou mrtvá těla lidu tohoto za pokrm ptactvu nebeskému a šelmám zemským , a nebude žádného , kdo by odstrašil . Způsobím také , aby přestal v městech Judských a v ulicích Jeruzalémských hlas radosti a hlas veselé , hlas ženicha a hlas nevěsty ; nebo pustinou učiněna bude země . V ten čas , dí Hospodin , vyberou kosti králů Judských , i kosti knížat jejich , i kosti kněží , i kosti proroků , ano i kosti obyvatelů Jeruzalémských z hrobů jejich , A rozmecí je proti slunci a měsíci , i proti všemu vojsku nebeskému , kteréž milují , a kterýmž slouží , a za kterýmiž chodí , a kterýchž hledají , a kterýmž se klanějí . Nebudou sebrány , ani pochovány , budou místo hnoje na svrchku země . I bude žádostivější smrt nežli život všechněm ostatkům těm , kteříž pozůstanou z rodiny této nešlechetné na všech místech , kdež by koli pozůstali , tam kamž je zaženu , dí Hospodin zástupů . Protož díš jim : Takto praví Hospodin : Tak-liž padli , aby nemohli povstati ? Tak-liž se odvrátil , aby se nemohl zase navrátiti ? Proč se odvrátil lid tento Jeruzalemský odvrácením věčným ? Chytají se lsti , a nechtí se navrátiti . Pozoroval jsem a poslouchal . Nemluví , což pravého jest ; není , kdo by želel zlosti své , říkaje : Což jsem učinil ? Každý obrácen jest k běhu svému jako kůň , kterýž prudce běží k boji . Ješto čáp u povětří zná nařízené časy své , a hrdlička i řeřáb i vlaštovice šetří času příletu svého , lid pak můj nezná soudu Hospodinova . Jakž můžete říci : Moudří jsme a zákon Hospodinův máme ? Aj , jistě nadarmo dělá písař péro , nadarmo jsou v zákoně zběhlí . Kohož zahanbili ti moudří ? Kdo jsou předěšeni a jati ? Aj , slovem Hospodinovým pohrdají , jakáž tedy jest moudrost jejich ? A protož dám ženy jejich jiným , pole jejich těm , kteříž by je opanovali ; nebo od nejmenšího až do největšího všickni napořád vydali se v lakomství , od proroka až do kněze všickni napořád provodí faleš . Nebo hojí potření dcery lidu mého po vrchu , říkajíce : Pokoj , pokoj , ješto není žádného pokoje . Jsou-liž zahanbováni , proto že ohavnost páchali ? Ba ani se co ustydli , ani zahanbiti uměli . Protož padnou , když oni padati budou ; v čas , v němž je navštívím , klesnou , praví Hospodin . Do konce vykořením je , dí Hospodin . Nebude žádného hroznu na vinném kmenu , ani žádných fíků na fíku , ano i list sprchne , a což dám jim , odjato bude . Proč my tu sedíme ? Shromažďte se , a vejděme do měst hrazených , a odpočineme tam . Ale Hospodin Bůh náš káže odpočívati nám , když vodou jedovatou napojí nás , proto že jsme hřešili proti Hospodinu . Čekej pokoje , ale nic dobrého , času uzdravení , ale aj , hrůza . Od Dan slyšeti frkání koní jeho , od hlasu prokřikování silných jeho všecka země se třese , kteříž táhnou , aby zžírali zemi i všecko , což jest na ní , město i ty , kteříž bydlejí v něm . Nebo aj , já pošli na vás hady nejjedovatější , proti nimž nic neprospívá zaklínání , a štípati vás budou , dí Hospodin . Srdce mé ve mně , kteréž by mne mělo občerstvovati v zármutku , mdlé jest . Aj , hlas křiku dcery lidu mého z země velmi daleké : Zdali Hospodina není na Sionu ? Zdali krále jeho není na něm ? Proč mne popouzeli rytinami svými , marnostmi cizozemců ? Pominula žeň , dokonalo se léto , a my nejsme vyproštěni . Pro potření dcery lidu mého potřín jsem , smutek nesu , užasnutí podjalo mne . Což není žádného lékařství v Galád ? Což není žádného lékaře tam ? Proč tedy není zhojena dcera lidu mého ? Ó kdo mi to dá , aby hlava má byla vodou , a oči mé pramenem slzí , abych dnem i nocí oplakati mohl zmordovaných dcerky lidu svého . Ó kdo mne postaví na poušti v hospodě pocestných , abych opustil lid svůj , a odešel od nich ; nebo všickni jsou cizoložníci , zběř zpronevěřilých , A natahují jazyka svého ke lži jako lučiště své . Zmocnili se na zemi , ale ne k pravdě ; nebo ze zlého ve zlé jdou , a mne neznají , praví Hospodin . Každý střez se bližního svého , a ne každému bratru se dověřuj ; nebo každý bratr hledí všelijak podtrhnouti , a každý bližní jako utrhač chodí . A jeden každý bližního svého oklamává , a pravdy nemluví ; učí jazyk svůj mluviti lež , neprávě činíce , ustávají . Tvůj byt jest u prostřed lidu přelstivého ; pro lest nechtějí mne poznati , dí Hospodin . Z té příčiny takto praví Hospodin zástupů : Aj , já přeháněje , pruboval jsem je . Jakž tedy již naložiti mám s dcerou lidu svého ? Střela zabíjející jest jazyk jejich , lest mluví . Ústy svými pokojně s bližním svým mluví , ale v srdci svém skládá úklady své . Zdali pro takové věci nemám jich navštíviti ? dí Hospodin . Zdaliž nad národem takovým nemá mstíti duše má ? Pro tyto hory dám se v pláč a v naříkání , a pro pastviště , kteráž jsou na poušti , v kvílení ; nebo popálena budou , tak že nebude žádného , kdo by skrze ně šel , aniž bude slyšán hlas dobytka . Od ptactva nebeského až do hovada všecko se odbéře a odejde . A obrátím Jeruzalém v hromady , příbytek draků , a města Judská obrátím v pustinu , tak že nebude obyvatele . Kdo jest ten muž moudrý , ješto by rozuměl tomu ? A k komu mluvila ústa Hospodinova , ješto by oznamoval to , proč zahynouti má tato země , a vypálena býti jako poušť , tak aby nebylo , kdo by skrze ni šel ? Nebo praví Hospodin : Proto že opustili zákon můj , kterýž jsem jim předložil , a neposlouchali hlasu mého , aniž chodili za ním , Ale chodili za myšlénkami srdce svého a za Báli , čemuž je naučili otcové jejich : Protož takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Aj , já nakrmím je , totiž lid tento , pelynkem , a napojím je vodou jedovatou . Nebo rozptýlím je mezi národy , kterýchž neznali oni , ani otcové jejich , a posílati budu za nimi meč , až je do konce vyhladím . Takto praví Hospodin zástupů : Pilně považte , a svolejte ty , kteréž naříkávají , ať přijdou , a k těm , kteréž jsou vycvičené , pošlete , aby přišly . Nechť pospíší , a dadí se nad námi v naříkání , aby slzy tekly z očí našich , a víčka naše oplývala vodou . Hlas zajisté naříkání slyšeti z Siona : Jak jsme pohubeni ! Stydíme se náramně , že jsme ztratili zemi , že boří příbytky naše . Anobrž slyšte , ženy , slovo Hospodinovo , a nechť přijme ucho vaše slovo úst jeho , abyste učily dcerky své naříkání , a jedna každá tovaryšku svou kvílení . Nebo vlezla smrt okny našimi , vešla na paláce naše , aby vyhubila děti z rynků a mládence z ulic . ( Mluv i to : Takto dí Hospodin : ) A padla mrtvá těla lidská jako hnůj po poli , a jako snopové za žencem , a není žádného , kdo by pochoval . Takto praví Hospodin : Nechlub se moudrý v moudrosti své , ani se chlub silný v síle své , aniž se chlub bohatý v bohatství svém . Ale v tom nechť se chlubí , kdo se chlubí , že rozumí a zná mne , že já jsem Hospodin , kterýž činím milosrdenství , soud i spravedlnost na zemi ; nebo v těch věcech líbost mám , dí Hospodin . Aj , dnové jdou , praví Hospodin , v nichž navštívím každého , obřezaného i neobřezaného , Egyptské i Judské , a Idumejské i Ammonitské , a Moábské , i všecky , kteříž v nejzadnějším koutě bydlí na poušti . Nebo ti všickni národové jsou neobřezaní , tolikéž všecken dům Izraelský jest neobřezaného srdce . Slyšte slovo toto , kteréž mluví k vám Hospodin , ó dome Izraelský . Takto praví Hospodin : Cestě pohanů neučte se , aniž se znamení nebeských děste , neboť se jich děsí pohané . Ustanovení zajisté těch národů jsou pouhá marnost . Nebo setna dřevo sekerou v lese , dílo rukou řemeslníka , Stříbrem a zlatem ozdobí je , hřebíky a kladivy utvrzují je , aby se neviklalo . Jsou jako palmový špalek tvrdý , ani nemluví ; nošeni býti musejí , nebo choditi nemohou . Nebojtež se jich , nebo zle učiniti nemohou , aniž také dobře učiniti mohou . Z nichž není žádného tobě podobného , ó Hospodine ; veliký jsi , i jméno tvé veliké jest v moci . Kdož by se nebál tebe , králi národů ? Na tebeť zajisté to sluší , poněvadž mezi všemi mudrci národů , i ve všem království jejich nikdá nebylo podobného tobě . A však ze spolka zhlupěli , a blázni jsou ; z dřeva učiti se jest pouhá marnost . Stříbro tažené z zámoří přivážíno bývá , a zlato z Ufaz , dílo řemeslníka a rukou zlatníka ; z postavce modrého a šarlatový jest oděv jejich , všecko to jest dílo umělých . Ale Hospodin jest Bůh pravý , jest Bůh živý a král věčný , před jehož prchlivostí země se třese , aniž mohou snésti národové rozhněvání jeho . ( Takto říkejte jim : Bohové ti , kteříž nebe ani země neučinili , nechť zahynou z země , a nechť jich není pod nebem . ) Kterýž učinil zemi mocí svou , kterýž utvrdil okršlek světa moudrostí svou , a opatrností svou roztáhl nebesa . Kterýžto když vydává hlas , ječení vod bývá na nebi , a kterýž působí to , aby vystupovaly páry od kraje země , blýskání s deštěm přivodí , a vyvodí vítr z pokladů svých . Tak zhlupěl každý člověk , že nezná toho , že zahanben bývá každý zlatník pro rytinu ; nebo slitina jeho jest faleš , a není ducha v nich . Marnost jsou a dílo podvodů ; v čas , v němž je navštívím , zahynou . Neníť podobný těmto díl Jákobův , nebo on jest stvořitel všeho ; Izrael tolikéž jest pokolení dědictví toho , jehož jméno jest Hospodin zástupů . Sbeř z země koupi svou , ty kteráž bydlíš v pevnosti této . Nebo takto praví Hospodin : Aj , já vyhodím z praku obyvatele země této pojednou , a ssoužím je , aby shledali toto : Běda mně pro setření mé , přebolestná jest rána má , ješto jsem já byl řekl : Jistě tuto nemoc budu moci snésti . Stan můj popléněn jest , a všickni provazové moji potrháni jsou . Synové moji odebrali se ode mne , a není žádného ; není žádného , kdo by více rozbíjel stan můj , a roztáhl kortýny mé . Nebo zhlupěli pastýři , a Hospodina se nedotazovali ; protož nevede se jim šťastně , a všecko stádo pastvy jejich rozptýleno jest . Aj , pověst jistá přichází , a pohnutí veliké z země půlnoční , aby obrácena byla města Judská v pustinu a v příbytek draků . Vím , Hospodine , že není v moci člověka cesta jeho , aniž jest v moci muže toho , kterýž chodí , aby spravoval krok svůj . Kárej mne , Hospodine , však milostivě , ne v hněvě svém , abys nesetřel mne . Vylí hněv svůj na ty národy , kteříž tebe neznají , a na rodiny , kteréž jména tvého nevzývají ; nebo zžírají Jákoba , a tak zžírají jej , aby jej všeho sežrali , a obydlí jeho v poustku obrátili . Slovo , kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina , řkoucí : Slyšte slova smlouvy této , kteráž byste mluvili mužům Judským , a obyvatelům Jeruzalémským , A rci jim : Takto praví Hospodin Bůh Izraelský : Zlořečený ten člověk , kterýž by neposlechl slov smlouvy této , Kterouž jsem vydal otcům vašim tehdáž , když jsem je vyvedl z země Egyptské , z peci železné , řka : Poslouchejte hlasu mého , a čiňte to všecko , tak jakž přikazuji vám , i budete lidem mým , a já budu Bohem vaším , Abych splnil přísahu , kterouž jsem učinil otcům vašim , že jim dám zemi oplývající mlékem a strdí , jakž dnešní den jest . Jemuž odpověděv , řekl jsem : Amen , Hospodine . Potom řekl mi Hospodin : Ohlašuj všecka slova tato po městech Judských , a po ulicích Jeruzalémských , řka : Slyšte slova smlouvy této , a čiňte je . Nebo častokrát osvědčoval jsem se otcům vašim , od toho dne , jakž jsem je vyvedl z země Egyptské , až do dne tohoto ; ráno přivstávaje a osvědčuje se , říkával jsem : Poslouchejte hlasu mého . Ale neposlouchali , aniž naklonili ucha svého , nýbrž chodil jeden každý po zdání srdce svého zlého . Pročež uvedl jsem na ně všecka slova smlouvy této , kterouž jsem přikázal plniti , ale neplnili . Tehdy řekl mi Hospodin : Nalézá se spiknutí mezi muži Judskými , a mezi obyvateli Jeruzalémskými . Obrátili se k nepravostem otců svých starých , kteříž nechtěli poslouchati slov mých . Tolikéž tito chodí za bohy cizími , sloužíce jim ; dům Izraelský a dům Judský zrušili smlouvu mou , kterouž jsem učinil s otci jejich . Protož takto praví Hospodin : Aj , já uvedu na ně zlé , z něhož nebudou moci vyjíti . By pak volali ke mně , nevyslyším jich . I půjdou města Judská i obyvatelé Jeruzalémští , a budou volati k bohům těm , kterýmž kadí , ale nikoli nevysvobodí jich v čas bídy jejich , Ačkoli podlé počtu měst máš bohy své , ó Judo , a podlé počtu ulic Jeruzalémských nastavěli jste oltářů ohavnosti té , oltářů , na nichž byste kadili Bálovi . Protož ty nemodl se za lid tento , aniž pozdvihuj za ně hlasu a modlitby ; neboť nikoli nevyslyším jich v ten čas , když by volali ke mně příčinou svého zlého . Co jest milému mému do mého domu , poněvadž nestydatě páše nešlechetnosti s mnohými , a oběti svaté odešly od tebe , a že v zlosti své pléšeš ? Byltě Hospodin nazval jméno tvé olivou zelenající se , pěknou pro ovoce ušlechtilé , ale s zvukem bouře veliké zapálí ji s hůry , když polámí ratolesti její . Nebo Hospodin zástupů , kterýž tě byl štípil , vyřkl zlé proti tobě , pro nešlechetnost domu Izraelského a domu Judského , kterouž mezi sebou páchali , aby mne popouzeli , kadíce Bálovi . Hospodin zajisté oznámil mi , i dověděl jsem se . Tehdáž jsi mi ukázal předsevzetí jejich , Když jsem já byl jako beránek a volček , kterýž veden bývá k zabití . Nebo nevěděl jsem , by proti mně rady skládali : Zkazme strom s ovocem jeho , a vyhlaďme jej z země živých , aby jméno jeho nebylo připomínáno více . Ale ó Hospodine zástupů , soudce spravedlivý , kterýž zkušuješ ledví i srdce , nechť se podívám na pomstu tvou nad nimi ; nebo jsem tobě zjevil při svou . Protož takto praví Hospodin o Anatotských , kteříž hledají bezživotí tvého , říkajíce : Neprorokuj ve jménu Hospodinovu , abys neumřel v ruce naší : Protož takto praví Hospodin zástupů : Aj , já navštívím je . Mládenci zbiti budou mečem , synové jejich i dcery jejich zemrou hladem , A nebudou míti potomků , když uvedu zlé na Anatotské , času toho , v němž je navštívím . Spravedlivý zůstaneš , Hospodine , povedu-li odpor proti tobě , a však o soudech tvých mluviti budu s tebou . Proč se cestě bezbožníků šťastně vede ? Mají pokoj všickni , kteříž se pyšně zpronevěřili . Štěpuješ je , ano i vkořeňují se ; rostou , ano i ovoce nesou ti , jejichžto úst blízko jsi , ale daleko od ledví jejich . Ale ty , Hospodine , znáš mne , prohlédáš mne , a zkusils srdce mého , že s tebou jest , onyno pak táhneš jako ovce k zabíjení , a připravuješ je ke dni zabití . Dokudž by žalostila země , a bylina všeho pole svadla pro zlost přebývajících v ní , a hynulo každé hovado i ptactvo ? Nebo říkají : Nevidíť Bůh skončení našeho . Poněvadž tebe s pěšími běžícího k ustání přivodí , kterakž bys tedy stačil při koních ? A poněvadž v zemi pokojné , jíž jsi se dověřil , ustáváš , což pak spravíš při tom zdutém Jordánu ? Nebo i bratří tvoji i dům otce tvého zpronevěřili se tobě , a ti také povolávají za tebou plnými ústy . Nevěř jim , byť pak mluvili s tebou přátelsky . Opustil jsem dům svůj , zavrhl jsem dědictví své , dal jsem to , což velice milovala duše má , v ruce nepřátel jeho . Učiněno jest mi dědictví mé podobné lvu v lese , vydává proti mně hlas svůj , pročež ho nenávidím . A což ptákem dravým jest mi dědictví mé ? Což ptactvo vůkol bude proti němu ? Jdětež nu , shromažďte se všecka zvířata polní , sejděte se k jídlu . Mnozí pastýři zkazí vinici mou , pošlapají podíl můj , podíl mně velmi milý obrátí v poušť nejhroznější , Obrátí jej v pustinu . Kvíliti bude , spustošen jsa ode mne ; spustne všecka tato země , nebo není žádného , kdo by to v srdci skládal . Na všecka místa vysoká po poušti potáhnou zhoubcové , meč zajisté Hospodinův zžíře od jednoho kraje země až do druhého , nebude míti pokoje žádné tělo . Nasejí pšenice , ale trní žíti budou ; bolestně to ponesou , že užitku nevezmou , a styděti se budou za úrody své pro prchlivost hněvu Hospodinova . Takto praví Hospodin o všech mých sousedech zlých , jenž se dotýkají dědictví , kteréž jsem uvedl v dědictví lidu svému Izraelskému : Aj , já vypléním je z země jejich , když dům Judský vypléním z prostředku jejich . Stane se však , když je vypléním , že se navrátím a smiluji se nad nimi , a přivedu zase jednoho každého z nich k dědictví jeho , a jednoho každého do země jeho . Stane se také , jestliže by se pilně učili cestám lidu mého , a přisahali by ve jménu mém , říkajíce : Živť jest Hospodin , jakž oni učívali lid můj přisahati skrze Bále , že vzděláni budou u prostřed lidu mého . Jestliže by pak neposlouchali , tedy pléniti budu národ ten ustavičně a hubiti , dí Hospodin . Takto řekl Hospodin ke mně : Jdi a zjednej sobě pás lněný , a opaš jím bedra svá , do vody pak nedávej ho . Tedy zjednal jsem ten pás podlé slova Hospodinova , a opásal jsem bedra svá . Potom stalo se slovo Hospodinovo ke mně podruhé , řkoucí : Vezmi ten pás , kterýž jsi zjednal , kterýž jest na bedrách tvých , a vstana , jdi k Eufrates , a skrej jej tam do díry skalní . I šel jsem , a skryl jsem jej u Eufrates , jakž mi byl přikázal Hospodin . Stalo se pak po přeběhnutí dnů mnohých , že řekl Hospodin ke mně : Vstana , jdi k Eufrates , a vezmi odtud ten pás , kterýžť jsem přikázal skrýti tam . I šel jsem k Eufrates , a vykopav , vzal jsem ten pás z místa toho , kdež jsem jej byl skryl . A aj , zkažený byl ten pás , aniž se k čemu hodil . Tehdy stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Takto praví Hospodin : Takť zkazím pýchu Judských i pýchu Jeruzalémských velikou . Lidu toho přenešlechetného , kteříž nechtí poslouchati slov mých , kteříž chodí podlé zdání srdce svého , a chodí za bohy cizími , sloužíce jim , a klanějíce se jim . I bude podoben pasu tomu , kterýž se nehodí k ničemu . Nebo jakož se drží pás na bedrách muže , tak jsem byl připojil k sobě všecken dům Izraelský i všecken dům Judský , dí Hospodin , aby byli lidem mým , a to k slávě , a k chvále , i k ozdobě , ale nebyli poslušni . Protož rci jim slovo toto : Takto praví Hospodin Bůh Izraelský : Všeliká nádoba vinná naplňována bývá vínem . Kdyžť pak řeknou : Zdaliž nevíme dobře , že všeliká nádoba vinná naplňována bývá vínem ? I díš jim : Takto praví Hospodin : Aj , já naplním všecky obyvatele země této i krále , kteříž sedí místo Davida na stolici jeho , i kněží i proroky , a tolikéž všecky obyvatele Jeruzalémské opilstvím , A rozrazím jednoho o druhého , jakož otce , tak také syny , dí Hospodin . Nebudu šanovati , aniž odpustím , aniž se smiluji , abych zkaziti jich neměl . Poslouchejte a ušima pozorujte , nepovyšujte se , neboť Hospodin mluví . Dejte Hospodinu Bohu svému čest , dřív než by tmu uvedl , a dříve nežli by se zurážely nohy vaše o hory tmavé . I čekali byste světla , ale obrátil by je v stín smrti , proměnil by je v mrákotu . Jestliže pak toho neuposlechnete , v skrýších plakati bude duše má pro pýchu vaši , a náramně kvíliti bude . Potekou , pravím , z očí mých slzy , nebo zajato bude stádce Hospodinovo . Rci králi i královně : Seďte na zemi ; nebo odjata bude přednost vaše , koruna ozdoby vaší . Města polední uzavírána budou , tak že nebude žádného , kdo by otevříti mohl . Zastěhováno bude všecko Judstvo , zastěhováno bude docela . Pozdvihněte očí svých , a vizte ty , kteříž táhnou od půlnoci . Kdež jest to stádo , kteréžť dáno bylo , stádce ozdoby tvé ? Co díš , když tě navštíví , ještos ty naučila je , aby byli nad tebou vůdcové přední ? Zdaliž bolesti tebe nezachvátí jako ženu rodící ? Díš-li v srdci svém : Proč by mne to potkati mělo ? Pro množství nepravosti tvé odkryti budou podolkové tvoji , násilně odjata bude obuv tvá . Může-li změniti Mouřenín kůži svou , aneb pardus peřestost svou , také vy budete moci dobře činiti , naučivše se zle činiti . Protož rozptýlím je , jako vítr pouště rozptyluje plevy . Ten bude los tvůj a díl odměřený tobě ode mne , praví Hospodin , proto žes se zapomněla nade mnou , a úfalas v lež . A tak i já také odkryji podolek tvůj nad hlavu tvou , aby spatřína byla hanba tvá , Cizoložství tvá , a řehtání tvá , nešlechetná smilství tvá , na pahrbcích i na poli . Vidělť jsem ty ohavnosti tvé ; běda tobě , Jeruzaléme . A což se ještě neočistíš ? I až dokud pak ? Slovo , kteréž se stalo k Jeremiášovi o suchu . Kvíliti bude země Judská , a brány její zemdlejí , smutek ponesou na zemi , a naříkání Jeruzaléma vzejde . Také nejznamenitější z nich rozsílati budou i nejšpatnější své pro vodu . Přijdouce k čisternám , a nenaleznouce vody , navrátí se s nádobami svými prázdnými , hanbíce a stydíce se ; protož přikryjí hlavu svou . I oráči stydíce se , přikryjí hlavu svou příčinou země vyprahlé , proto že deště nebude na zemi . Anobrž i laň na poli , což porodí , opustí ; nebo mladistvé trávy nebude . A divocí oslové stojíce na vysokých místech , hltati budou vítr jako draci ; přehledí se oči jejich , nebo nebude žádné trávy . Ó Hospodine , poněvadž nepravosti naše svědčí proti nám , slituj se pro jméno své . Nebo mnohá jsou odvrácení naše , toběť jsme zhřešili . Ó naděje Izraelova , vysvoboditeli jeho v čas ssoužení , proč býti máš jako příchozí v této zemi , a jako pocestný stavující se na noclehu ? Proč se ukazuješ jako muž ustalý , jako silný , kterýž nemůže vysvoboditi ? Všaks ty u prostřed nás , Hospodine , a jméno tvé nad námi vzýváno jest ; neopouštějž nás . Takto praví Hospodin o lidu tomto : Tak milují toulky , noh svých nezdržují , až Hospodin nemá v nich líbosti , a nyní zpomíná nepravost jejich , a navštěvuje hříchy jejich . Potom řekl ke mně Hospodin : Nemodl se za lid tento k dobrému . Když se postiti budou , já nikoli nevyslyším volání jejich , a když obětovati budou obět zápalnou a suchou , já nikoli neoblíbím sobě těch věcí , ale mečem a hladem a morem já do konce zhubím je . Tedy řekl jsem : Ach , Panovníče Hospodine , aj , tito proroci říkají jim : Neuzříte meče , a hlad nepřijde na vás , ale pokoj pravý dám vám na místě tomto . I řekl Hospodin ke mně : Lež prorokují ti proroci ve jménu mém . Neposlalť jsem jich , aniž jsem přikázal jim , anobrž aniž jsem mluvil k nim . Vidění lživé a hádání , a marné věci i lest srdce svého oni prorokují vám . Protož takto praví Hospodin o prorocích , kteříž prorokují ve jménu mém , ješto jsem já jich neposlal , a kteříž říkají : Meče ani hladu nebude v zemi této : Mečem a hladem i ti sami proroci zhynou . Lid pak ten , jemuž oni prorokují , rozmetán bude po ulicích Jeruzalémských hladem a mečem , aniž bude , kdo by je pochovával , je , manželky jejich , a syny jejich , a dcery jejich . Tak vyleji na ně nešlechetnost jejich . Protož rciž jim slovo toto : Z očí mých tekou slzy dnem i nocí bez přestání ; nebo potřína bude velmi velice panna dcera lidu mého ranou náramně bolestnou . Vyjdu-li na pole , aj , tam zbití mečem ; pakli vejdu do města , aj , tam nemocní hladem . Nebo jakož prorok tak kněz obcházejíce , kupčí zemí , a lidé toho neznají . Zdaliž do konce zamítáš Judu ? Zdali Sion oškliví sobě duše tvá ? Proč nás biješ , tak abychom již nebyli uzdraveni ? Čekáme-li pokoje , a aj , nic dobrého pakli času uzdravení , a aj , hrůza . Poznávámeť , Hospodine , bezbožnost svou i nepravost otců svých , že jsme hřešili proti tobě . Nezamítejž pro jméno své , nezlehčuj stolice slávy své ; rozpomeň se , neruš smlouvy své s námi . Zdaliž jsou mezi marnostmi pohanskými ti , kteříž by déšť dávali ? A zdaliž nebesa dávají přívaly ? Zdaliž ty nejsi sám , Hospodine , Bůh náš ? Protož na tebeť očekáváme , nebo ty působíš všecko to . Tedy řekl Hospodin ke mně : Byť se postavil Mojžíš i Samuel před oblíčejem mým , nikoli srdce nemohu míti k lidu tomuto . Pusť je ode mne , a nechť jdou pryč . A řeknou-liť : Kam bychom šli ? tedy díš jim : Takto praví Hospodin : Kdo k smrti , na smrt , a kdo k meči , pod meč , a kdo k hladu , k hladu , a kdo k zajetí , do zajetí . Představím zajisté jim to čtvero , dí Hospodin : Meč k zmordování , a psy , aby je rozsmýkali , a ptactvo nebeské i zvěř zemskou , aby je sežrala a zkazila . A musejí se smýkati po všech královstvích země příčinou Manassesa syna Ezechiášova , krále Judského , pro ty věci , kteréž páchal v Jeruzalémě . Nebo kdo by se slitoval nad tebou , Jeruzaléme ? A kdo by tě politoval ? Aneb kdo by přišel , aby se zeptal , jakť se vede ? Tys opustil mne , dí Hospodin , odšels nazpět ; protož vztáhnu ruku svou na tebe , abych tě zkazil . Ustal jsem , želeje . Protož přetříbím je věječkou skrze brány země této , na sirobu přivedu a zkazím lid svůj , nebo se od cest svých nenavracují . Větší bude počet vdov jeho než písku mořského . Přivedu na ně , na matky , na mládence zhoubce i v poledne ; způsobím to , aby náhle připadli na to město , i budou zděšeni . Zemdlí i ta , kteráž rodívala po sedmerém ; vypustí duši svou , zapadne jí slunce ještě ve dne , hanbiti a styděti se bude . Ostatek pak jich vydám pod meč před oblíčejem nepřátel jejich , dí Hospodin . Běda mně , matko má , že jsi mne porodila , muže sváru a muže různice vší zemi . Nepůjčoval jsem jim , aniž mi oni půjčovali , a každý mi zlořečí . I řekl Hospodin : Zdaliž tobě , kterýž pozůstaneš , nebude dobře ? Zdaliž nebudu tvým zástupcím u nepřítele v čas trápení a v čas ssoužení ? Zdaliž železo poláme půlnoční železo a ocel ? Jmění tvé , ó Judo , i poklady tvé vydám v rozchvátání darmo , po všech končinách tvých , a to pro všelijaké hříchy tvé . A způsobím to , že musíš jíti s nepřátely svými do země cizí , když oheň zanícený v prchlivosti mé na vás pálati bude . Ty znáš mne , Hospodine , rozpomeň se na mne , a navštěv mne , a pomsti mne nad těmi , kteříž dotírají na mne . Shovívaje jim , nezachvacuj mne ; věz , že snáším pro tebe pohanění . Když se naskytly řeči tvé , snědl jsem je , a měl jsem slovo tvé za radost a potěšení srdce svého , poněvadž jsi ty mne povolal sám , ó Hospodine Bože zástupů . Nesedám v radě posměvačů , aniž pléši ; pro přísnost tvou samotný sedám , nebo prchlivostí naplnils mne . Proč má býti bolest má věčná , a rána má smrtelná , kteráž se nechce zhojiti ? Proč mi býti máš naprosto jako oklamavatelný , jako vody nestálé ? Protož takto praví Hospodin : Jestliže se obrátíš , také tě zase obrátím , abys stál před oblíčejem mým ; oddělíš-li věc drahou od ničemné , jako ústa má budeš . Nechť se oni obrátí k tobě , ty pak neobracej se k nim . Nebo jsem tě postavil proti lidu tomuto jako zed měděnou pevnou . Kteříž bojovati budou proti tobě , ale neodolají tobě ; nebo já jsem s tebou , abych tě vysvobozoval a vytrhoval , dí Hospodin . Vytrhnu tě zajisté z rukou nešlechetníků , a vykoupím tě z ruky násilníků . I stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Nepojímej sobě ženy , aniž měj synů neb dcer na místě tomto . Nebo takto praví Hospodin o synech i dcerách zplozených v místě tomto , a o matkách jejich , kteréž zrodily je , i o jejich otcích , kteříž zplodili je v zemi této : Smrtmi přebolestnými pomrou , nebudou oplakáni , ani pochováni ; místo hnoje na svrchku země budou , a mečem i hladem do konce zhubeni budou . I budou mrtvá těla jejich za pokrm ptactvu nebeskému a šelmám zemským . Nebo takto praví Hospodin : Nevcházej do domu smutku , aniž choď kvíliti , aniž jich lituj ; odjal jsem zajisté pokoj svůj od lidu tohoto , dobrotivost i slitování , dí Hospodin . Když pomrou velicí i malí v zemi této , nebudou pochováni , aniž kvíliti budou nad nimi , aniž se zřeží , aniž sobě lysiny zdělají pro ně . Aniž jim dadí jísti , aby v truchlosti potěšovali jich nad mrtvým , aniž jich napojí z číše potěšení po otci jejich neb matce jejich . Tolikéž do domu hodování nechoď , abys sedati měl s nimi při jídle a pití . Nebo takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Aj , já způsobím , aby nebývalo na místě tomto před očima vašima a za dnů vašich hlasu radosti , ani hlasu veselé , hlasu ženicha , ani hlasu nevěsty . Když pak oznámíš lidu tomuto všecka slova tato , a řeknou-liť : Proč vyřkl Hospodin proti nám všecko zlé veliké toto , a jaká jest nepravost naše , aneb jaký hřích náš , jímž jsme hřešili proti Hospodinu Bohu svému ? Tedy rci jim : Proto že opustili mne otcové vaši , dí Hospodin , a chodíce za bohy cizími , sloužili jim , a klaněli se jim , mne pak opustili , a zákona mého neostříhali . Vy pak mnohem jste hůře činili nežli otcové vaši ; nebo aj , vy chodíte jeden každý podlé zdání srdce svého zlého , neposlouchajíce mne . Pročež hodím vámi z země této do země , o níž nevíte vy , ani otcové vaši , a sloužiti budete tam bohům cizím dnem i nocí , dokudž neučiním vám milosti . Protož aj , dnové jdou , dí Hospodin , v nichž nebude říkáno více : Živť jest Hospodin , kterýž vyvedl syny Izraelské z země Egyptské , Ale : Živť jest Hospodin , kterýž vyvedl syny Izraelské z země půlnoční a ze všech zemí , do nichž je byl rozehnal , když je zase přivedu do země jejich , kterouž jsem dal otcům jejich . Aj , já pošli k rybářům mnohým , dí Hospodin , aby je vylovili ; potom pošli i k mnohým lovcům , aby je zlapali na všeliké hoře , a na všelikém pahrbku , i v děrách skalních . Hledím na všecky cesty jejich , nejsouť tajné přede mnou , aniž jest skryta nepravost jejich před očima mýma . I odplatím jim prvé dvojnásobně za nepravost jejich a hřích jejich , proto že zemi mnou poškvrnili těly mrtvými ohyzdnými , a ohavnostmi svými naplnili dědictví mé . Hospodine , sílo má a hrade můj , i útočiště mé v den ssoužení , k toběť přijdou národové od končin země , a řeknou : Jistě žeť se falše drželi otcové naši , marnosti a právě neužitečných věcí . Zdaliž udělá sobě člověk bohy , poněvadž sami nejsou bohové ? Protož aj , já způsobím to , aby poznali té chvíle , způsobím , aby poznali ruku mou i moc mou , a zvědít , že jméno mé jest Hospodin . Hřích Judův napsán jest pérem železným , rafijí kamene přetvrdého , vyryt jest na tabuli srdce jejich , a na rozích oltářů vašich , Tak když zpomínají synové jejich na oltáře jejich i háje jejich , pod dřívím zeleným , na pahrbcích vysokých . Ó horo , s tím polem jmění tvé i všecky poklady tvé vydám v rozchvátání , pro hřích výsostí tvých , ve všech končinách tvých . A ty musíš lhůtu dáti z strany sebe dědictví svému , kteréž jsem byl dal tobě , a podrobím tě v službu nepřátelům tvým v zemi , o níž nevíš ; nebo jste oheň zanítili v prchlivosti mé , kterýž až na věky hořeti bude . Takto praví Hospodin : Zlořečený ten muž , kterýž doufá v člověka , a kterýž klade tělo za rámě své , od Hospodina pak odstupuje srdce jeho . Nebo bude podobný vřesu na pustině , kterýž necítí , když co přichází dobrého , ale bývá na vyprahlých místech na poušti v zemi slatinné , a v níž se nebydlí . Požehnaný ten muž , kterýž doufá v Hospodina , a jehož naděje jest Hospodin . Nebo podobný bude stromu štípenému při vodách , a při potoku pouštějícímu kořeny své , kterýž necítí , když přichází vedro , ale list jeho bývá zelený , a v rok suchý nestará se , aniž přestává nésti ovoce . Nejlstivější jest srdce nade všecko , a nejpřevrácenější . Kdo vyrozumí jemu ? Já Hospodin , kterýž zpytuji srdce , a zkušuji ledví , tak abych odplatil jednomu každému podlé cesty jeho , podlé ovoce skutků jeho . Koroptva škřečí , ale nevysedí . Tak kdož dobývá statku však s křivdou , v polovici dnů svých musí opustiti jej , a naposledy bude bláznem . Místo svatyně naší , stolice slavná Nejvyššího , věčně trvá . Ó naděje Izraelova , Hospodine , všickni , kteříž tě opouštějí , nechť jsou zahanbeni . Kárání má v zemi této nechť jsou zapsána ; nebo opustili pramen vod živých , Hospodina . Uzdrav mne , Hospodine , a zdráv budu ; vysvoboď mne , a vysvobozen budu , ty jsi zajisté chvála má . Aj , oni říkají mi : Kdež jest to , což předpovídal Hospodin ? Nechť již přijde . Ješto jsem já se nevetřel , abych pastýřem byl tvým , a dne bolesti nebylť jsem žádostiv , ty víš . Cožkoli vyšlo z rtů mých , před oblíčejem tvým jest . Nebudiž mi k strachu , útočiště mé jsi v čas trápení . Nechť jsou zahanbeni , kteříž mne stihají , já pak ať nejsem zahanben ; nechť se oni děsí , já pak ať se neděsím . Uveď na ně den trápení , a dvojím setřením setři je . Takto řekl Hospodin ke mně : Jdi a postav se v bráně lidu tohoto , skrze kterouž chodívají králové Judští , a skrze kterouž vycházívají , anobrž ve všech branách Jeruzalémských , A rci jim : Slyšte slovo Hospodinovo , králové Judští , i všecken Judo , a všickni obyvatelé Jeruzaléma , kteříž chodíváte skrze brány tyto : Takto praví Hospodin : Vystříhejte se s pilností , abyste nenosili břemen v den sobotní , ani vnášeli skrze brány Jeruzalémské . Ani nevynášejte břemen z domů svých v den sobotní , a žádného díla nedělejte , ale svěťte den sobotní , jakž jsem přikázal otcům vašim . ( Však neuposlechli , aniž naklonili ucha svého , ale zatvrdili šíji svou , neposlouchajíce a nepřijímajíce naučení . ) Stane se zajisté , jestliže s ochotností mne uposlechnete , dí Hospodin , abyste nenosili břemen skrze brány města tohoto v den sobotní , ale světili den sobotní , nedělajíce v něm žádného díla , Že poberou se skrze brány města tohoto králové i knížata sedící na stolici Davidově , jezdíce na vozích i na koních , oni i knížata jejich , muži Judští a obyvatelé Jeruzalémští , a státi bude toto město až na věčnost . I budou přicházeti z měst Judských a z okolí Jeruzaléma , jakož z země Beniaminovy , tak z roviny , i z té hory , i od poledne , nesouce zápal , a obět i dar s kadidlem , také i díků činění nesouce do domu Hospodinova . Jestliže pak neuposlechnete mne , abyste světili den sobotní , a nenosili břemen , chodíce skrze brány Jeruzalémské v den sobotní , tedy zanítím oheň v branách jeho , kterýžto zžíře paláce Jeruzalémské , a neuhasne . Slovo , kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina , řkoucí : Vstaň a sejdi do domu hrnčířova , a tam způsobím to , abys slyšel slova má . I sešel jsem do domu hrnčířova , a aj , on dělal dílo na kruzích . Když se pak zkazila nádoba v ruce hrnčířově , kterouž on dělal z hliny , tehdy zase udělal z ní nádobu jinou , jakouž se dobře líbilo hrnčíři udělati . I stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Zdaliž jako hrnčíř tento nemohl bych nakládati s vámi , ó dome Izraelský ? dí Hospodin . Aj , jakož hlina v ruce hrnčíře , tak jste vy v ruce mé , ó dome Izraelský . Mluvil-li bych proti národu a proti království , že je v okamžení vypléním a zkazím , i vyhubím , Však odvrátil-li by se národ ten od nešlechetnosti své , proti němuž bych mluvil : i já litoval bych toho zlého , kteréž jsem myslil učiniti jemu . Zase mluvil-li bych o národu a o království , že je v okamžení vzdělám a vštípím , Však činil-li by , což zlého jest před očima mýma , neposlouchaje hlasu mého : i já litoval bych dobrodiní toho , kteréž bych řekl učiniti jemu . Protož nyní rci mužům Judským i obyvatelům Jeruzalémským , řka : Takto praví Hospodin : Aj , já strojím na vás zlou věc , a obrátím na vás pohromu ; navraťtež se již jeden každý od cesty své zlé , a polepšte cest svých i předsevzetí svých . Kteřížto řekli : To nic , nebo za myšlénkami svými půjdeme , a jeden každý zdání srdce svého nešlechetného vykonávati budeme . Protož takto praví Hospodin : Vyptejte se nyní mezi pohany , slýchal-li kdo takové věci ? Mrzkosti veliké dopustila se panna Izraelská . Zdaliž kdo pohrdá čerstvou vodou Libánskou z skály ? Zdaž pohrdají vodami studenými odjinud běžícími ? Lid pak můj zapomenuvše se na mne , kadí marnosti . Nebo k úrazu je přivodí na cestách jejich , na stezkách starobylých , chodíce stezkami cesty neprotřené , Tak abych musil obrátiti zemi jejich v poušť na odivu věčnou ; každý , kdož by šel skrze ni , aby se užasl , a pokynul hlavou svou . Větrem východním rozptýlím je před nepřítelem ; hřbetem a ne tváří pohledím na ně v čas bídy jejich . I řekli : Poďte a vymyslme proti Jeremiášovi nějakou chytrost ; neboť nezhyne zákon od kněze , ani rada od moudrého , ani slovo od proroka . Poďte a zarazme jej jazykem , a nemějme pozoru na žádná slova jeho . Pozoruj mne , Hospodine , a slyš hlas těch , kteříž se vadí se mnou . Zdaliž má odplacováno býti za dobré zlým , že mi jámu kopají ? Rozpomeň se , že jsem se postavoval před oblíčejem tvým , abych se přimlouval k jejich dobrému , a odvrátil prchlivost tvou od nich . Protož dopusť na syny jejich hlad , a způsob to , ať jsou násilně zmordování mečem , a nechť jsou ženy jejich osiřelé a ovdovělé , a muži jejich ať jsou ukrutně zmordováni , a mládenci jejich zbiti mečem v boji . Nechť jest slýchati křik z domů jejich , když přivedeš na ně vojsko náhle . Nebo vykopali jámu , aby popadli mne , a osídla polékli nohám mým ; Ješto ty , Hospodine , povědom jsi vší rady jejich o mém usmrcení . Nebuď milostiv nepravosti jejich , a hříchu jejich před tváří svou neshlazuj , ale nechť jsou k úrazu dostrčeni před oblíčejem tvým , a v čas prchlivosti své s nimi zacházej . Takto řekl Hospodin : Jdi a zjednej báni záhrdlitou od hrnčíře , hliněnou , a pojma některé z starších lidu a z starších kněží , Vejdi do údolí Benhinnom , kteréž jest u vrat brány východní , a ohlašuj tam slova ta , kteráž mluviti budu tobě . A rci : Slyšte slovo Hospodinovo , králové Judští i obyvatelé Jeruzalémští : Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Aj , já uvedu bídu na místo toto , o kteréž kdokoli uslyší , zníti mu bude v uších jeho , Proto že mne opustili , a poškvrnili místa tohoto , kadíce na něm bohům cizím , jichž neznali oni , ani otcové jejich , ani králové Judští , a naplnili toto místo krví nevinných . Vzdělali také výsosti Bálovi , aby pálili syny své ohněm v zápaly Bálovi , čehož jsem nepřikázal , aniž jsem o tom mluvil , nýbrž ani nevstoupilo na mé srdce . Protož aj , dnové jdou , dí Hospodin , v nichž nebude slouti více toto místo Tofet , ani údolí Benhinnom , ale údolí mordu . Nebo v nic obrátím radu Judovu i Jeruzalémských v místě tomto , způsobě to , aby padli od meče před nepřátely svými , a od ruky těch , kteříž hledají bezživotí jejich , i dám mrtvá těla jejich za pokrm ptactvu nebeskému a šelmám zemským . Obrátím také město toto v poušť na odivu . Každý , kdožkoli půjde mimo ně , užasne se , a ckáti bude pro všelijaké rány jeho . A způsobím to , že žráti budou maso synů svých a maso dcer svých , tolikéž jeden každý maso bližního svého žráti bude , v obležení a v ssoužení , kterýmž ssouží je nepřátelé jejich , a ti , kteříž hledají bezživotí jejich . Potom roztluc tu záhrdlitou báni před očima těch lidí , kteříž půjdou s tebou , A rci jim : Takto praví Hospodin zástupů : Tak potluku lid tento i město toto , jako ten , kdož rozráží nádobu hrnčířskou , kteráž nemůže opravena býti více , a v Tofet pochovávati budou , proto že nebude žádného místa ku pohřbu . Tak učiním místu tomuto , dí Hospodin , i obyvatelům jeho , a naložím s městem tímto tak jako s Tofet . Nebo budou domové Jeruzalémských i domové králů Judských tak jako toto místo Tofet zanečištěni se všechněmi domy těmi , na jejichž střechách kadili všemu vojsku nebeskému , a obětovali oběti mokré bohům cizím . Tedy navrátiv se Jeremiáš z Tofet , kamž jej byl poslal Hospodin , aby prorokoval tam , postavil se v síňci domu Hospodinova , a řekl ke všemu lidu : Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Aj , já uvedu na město toto i na všecka města jeho všecko to zlé , kteréž jsem vyřkl proti němu ; nebo zatvrdili šíji svou , aby neposlouchali slov mých . Tedy slyšev Paschur syn Immerův , kněz , kterýž byl přední správce v domě Hospodinově , Jeremiáše prorokujícího o těch věcech , Ubil Paschur Jeremiáše proroka , a dal jej do vězení v bráně Beniaminově hořejší , kteráž byla při domě Hospodinově . Stalo se pak nazejtří , když vyvedl Paschur Jeremiáše z vězení , že řekl jemu Jeremiáš : Nenazval Hospodin jména tvého Paschur , ale Magor missabib . Nebo takto praví Hospodin : Aj , já pustím na tebe strach , na tebe i na všecky přátely tvé , kteříž padnou od meče nepřátel svých , načež oči tvé hleděti budou , když všecken lid Judský vydám v ruku krále Babylonského , kterýž zavede je do Babylona , a mečem je pobije . Vydám i všelijaké bohatství města tohoto , a všecko úsilé jeho , i všelijakou věc drahou jeho , i všecky poklady králů Judských vydám v ruku nepřátel jejich , a rozchvátají je , i poberou je , a dovezou je do Babylona . Ty pak Paschur i všickni , kteříž bydlí v domě tvém , půjdete do zajetí , a do Babylona se dostaneš , a tam umřeš , i tam pochován budeš ty i všickni milující tebe , jimž jsi prorokoval lživě . Namlouvals mne , Hospodine , a dalť jsem se přemluviti ; silnějšís byl nežli já , protož zmocnils se mne . Jsem v posměchu každý den , každý se mi posmívá . Nebo jakž jsem začal mluviti , úpím , pro ukrutenství a zhoubu křičím ; slovo zajisté Hospodinovo jest mi ku potupě a ku posměchu každého dne . I řekl jsem : Nebuduť ho připomínati , ani mluviti více ve jménu jeho . Ale jest v srdci mém jako oheň hořící , zavřený v kostech mých , jehož snažuje se zdržeti , však nemohu , Ačkoli slýchám utrhání mnohých , i Magor missabiba , říkajících : Povězte něco na něj , a oznámíme to králi . Všickni , kteříž by měli býti přátelé moji , číhají na poklesnutí mé , říkajíce : Snad někde podveden bude , a zmocníme se ho , a pomstíme se nad ním . Ale Hospodin jest se mnou jakožto rek udatný , protož ti , kteříž mne stihají , zurážejí se , a neodolají ; styděti se budou náramně , nebo se jim šťastně nezvede , aniž potupa věčná v zapomenutí dána bude . Protož ó Hospodine zástupů , kterýž zkušuješ spravedlivého , kterýž spatřuješ ledví a srdce , nechť se podívám na pomstu tvou nad nimi , tobě zajisté zjevil jsem při svou . Zpívejte Hospodinu , chvalte Hospodina , že vytrhl duši nuzného z ruky nešlechetných . Zlořečený ten den , v němžto zplozen jsem , den , v němž porodila mne matka má , ať není požehnaný . Zlořečený ten muž , kterýž zvěstoval otci mému , chtěje zvláštně obradovati jej , řka : Narodiloť se dítě pohlaví mužského . A nechť jest ten muž podobný městům , kteráž podvrátil Hospodin , a neželel ; nebo slyšel křik v jitře , a provyskování v čas polední . Ó že mne neusmrtil od života , ješto by mi matka má byla hrobem mým , a život její věčně těhotný . Proč jsem jen z života vyšel , abych okoušel těžkosti a zámutku , a aby stráveni byli v pohanění dnové moji ? Slovo , kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina , když poslal k němu král Sedechiáš Paschura syna Malkiášova a Sofoniáše syna Maaseiášova , kněze , aby řekli : Poraď se medle o nás s Hospodinem , nebo Nabuchodonozor král Babylonský bojuje proti nám , zdali by snad naložil Hospodin s námi podlé všech divných skutků svých , aby on odtáhl od nás . Tedy řekl Jeremiáš k nim : Tak rcete Sedechiášovi : Takto praví Hospodin Bůh Izraelský : Aj , já odvrátím nástroje válečné , kteréž jsou v rukou vašich , jimiž vy bojujete proti králi Babylonskému a Kaldejským , kteříž oblehli vás vně za zdí , a shromáždím je do prostřed města tohoto . Bojovati zajisté budu já proti vám rukou vztaženou a ramenem silným , a to v hněvě a v rozpálení i v prchlivosti veliké . A raním obyvatele města tohoto , tak že lidé i hovada morem velikým pomrou . Potom pak ( dí Hospodin ) , dám Sedechiáše krále Judského a služebníky jeho i lid , totiž ty , kteříž pozůstanou v městě tomto po moru , po meči a po hladu , v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského , a v ruku nepřátel jejich , a tak v ruku hledajících bezživotí jejich . Kterýžto je zbije ostrostí meče , neodpustí jim , aniž jich šanovati bude , aniž se smiluje . Protož rci lidu tomuto : Takto praví Hospodin : Aj , já kladu před vás cestu života i cestu smrti . Kdokoli zůstane v městě tomto , zahyne od meče , neb hladem , neb morem , ale kdož vyjde a poddá se Kaldejským , kteříž oblehli vás , jistotně živ zůstane , a bude míti život svůj místo kořisti . Nebo postavil jsem zůřivou tvář svou proti městu tomuto k zlému , a ne k dobrému , dí Hospodin . V ruku krále Babylonského vydáno bude , i vypálí je ohněm . Domu pak krále Judského rci : Slyšte slovo Hospodinovo , Ó dome Davidův , takto praví Hospodin : Držívejte každého jitra soud , a vychvacujte obloupeného z ruky násilníka , aby nevyšla jako oheň prchlivost má , a nehořela , tak že by nebylo žádného , kdo by uhasiti mohl , pro nešlechetnost předsevzetí vašich . Aj já , dí Hospodin , na tebe , kteráž přebýváš v údolí tomto , skálo roviny této , kteříž říkáte : Kdo by přitáhl na nás , aneb kdo by všel do příbytků našich ? Nebo trestati vás budu podlé skutků vašich , dí Hospodin , a zanítím oheň v lese tvém , kterýž zžíře všecko vůkol něho . Takto řekl Hospodin : Sejdi do domu krále Judského , a mluv tam slovo toto , A rci : Slyš slovo Hospodinovo , králi Judský , kterýž sedíš na stolici Davidově , ty i služebníci tvoji i lid tvůj , kteříž chodíte skrze brány tyto . Takto praví Hospodin : Konejte soud a spravedlnost , a vychvacujte obloupeného z ruky násilníka ; příchozímu tolikéž , sirotku , ani vdově nečiňte křivdy , aniž jich utiskujte , a krve nevinné nevylévejte na místě tomto . Nebo budete-li to pilně vykonávati , jistě že poberou se skrze brány domu tohoto králové , sedící místo Davida na stolici jeho , jezdíce na vozích , neb na koních , král s služebníky svými i s lidem svým . Jestliže pak neuposlechnete slov těchto , skrze sebe přisahám , dí Hospodin , že poušť bude dům tento . Nebo takto praví Hospodin o domu krále Judského : Byl jsi mi jako Galád a vrch Libánský , ale obrátím tě jistotně v poušť jako města , v nichž se bydliti nemůže . A přistrojím na tebe zhoubce , jednoho každého se zbrojí jeho , kteřížto zpodtínají nejvýbornější cedry tvé , a vmecí na oheň . A když půjdou národové mnozí mimo město toto , a řekne jeden druhému : Proč tak učinil Hospodin městu tomuto velikému ? Tedy řeknou : Proto že opustili smlouvu Hospodina Boha svého , a klaněli se bohům cizím a sloužili jim . Neplačtež mrtvého , aniž ho litujte , ale ustavičně plačte příčinou toho , kterýž odchází ; neboť se nenavrátí více , aby pohleděl na zemi , v níž se narodil . Nebo takto praví Hospodin o Sallumovi synu Joziáše , krále Judského , kterýž kraluje místo Joziáše otce svého : Když vyjde z místa tohoto , nenavrátí se sem více . Ale tam v tom místě , kamž jej zastěhují , umře , a tak země této neuzří více . Běda tomu , kdož staví dům svůj s útiskem , a paláce své s křivdou , kterýž bližního svého v službu podrobuje darmo , mzdy pak jeho nedává jemu ; Kterýž říká : Vystavím sobě dům veliký a paláce prostranné , kterýž prolamuje sobě okna , a tafluje cedrovím , a maluje barvou . Zdaliž kralovati budeš , že se pleteš v to cedrové stavení ? Otec tvůj zdaliž nejídal a nepíjel ? Když konal soud a spravedlnost , tedy dobře bylo jemu . Když soudíval při chudého a nuzného , tedy dobře bylo . Zdaliž mně to není známé ? dí Hospodin . Ale oči tvé i srdce tvé nehledí než lakomství tvého , a abys krev nevinnou proléval , a nátisk a křivdu činil . Protož takto praví Hospodin o Joakimovi synu Joziáše , krále Judského : Nebudouť ho kvíliti : Ach , bratře můj , aneb ach , sestro . Nebudou ho kvíliti : Ach , pane , aneb ach , kdež důstojnost jeho ? Pohřbem osličím pohřben bude , vyvlečen a vyvržen jsa za brány Jeruzalémské . Vstup na Libán a křič , i na hoře Bázan vydej hlas svůj ; křič také přes brody , když potříni budou všickni milovníci tvoji . Mluvíval jsem s tebou v největším štěstí tvém , říkávalas : Nebuduť poslouchati . Tať jest cesta tvá od dětinství tvého ; neuposlechlas zajisté hlasu mého . Všecky pastýře tvé zpase vítr , a milovníci tvoji v zajetí půjdou . Tehdáž jistě hanbiti a styděti se budeš za všelikou nešlechetnost svou . Ó ty , kteráž jsi usadila se na Libánu , jenž se hnízdíš na cedroví , jak milostná budeš , když na tě přijdou svírání a bolest jako rodičky ! Živť jsem já , dí Hospodin , že byť pak byl Koniáš syn Joakima , krále Judského , prstenem pečetním na mé ruce pravé , však tě i odtud strhnu . A vydám tě v ruku těch , kteříž hledají bezživotí tvého , a v ruku těch , jejichž ty se oblíčeje lekáš , totiž v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského , a v ruku Kaldejských . A hodím tebou i matkou tvou , kteráž tě porodila , do země cizí , tam , kdež jste se nezrodili , a tam zemřete . Do země pak , po níž toužiti budete , abyste se navrátili tam , tam se nenavrátíte . Zdaliž modlou ničemnou , kteráž roztřískána bývá , bude muž tento Koniáš ? Zdali nádobou , v níž není žádné líbosti ? Proč by vyházíni byli on i símě jeho , a uvrženi do země , o níž nevědí ? Ó země , země , země , slyš slovo Hospodinovo . Takto praví Hospodin : Zapište to , že muž tento bez dětí bude , a že se jemu nepovede šťastně za dnů jeho . Anobrž nepovede se šťastně i tomu muži , kterýž by z semene jeho seděl na stolici Davidově , a panoval ještě nad Judou . Běda pastýřům hubícím a rozptylujícím stádce pastvy mé , dí Hospodin . Protož takto praví Hospodin Bůh Izraelský o pastýřích , kteříž pasou lid můj : Vy rozptylujete ovce mé , anobrž rozháníte je , a nenavštěvujete jich ; aj , já navštívím vás pro nešlechetnost předsevzetí vašich , dí Hospodin . Ostatek pak ovcí svých já shromáždím ze všech zemí , do nichž jsem je rozehnal , a přivedu je zase do ovčinců jejich , kdežto ploditi a množiti se budou . Nadto ustanovím nad nimi pastýře , kteříž by je pásli , aby se nebály více , ani strachovaly , ani hynuly , dí Hospodin . Aj , dnové jdou , dí Hospodin , v nichž vzbudím Davidovi výstřelek spravedlivý , i kralovati bude král , a šťastně se jemu povede ; soud zajisté a spravedlnost na zemi konati bude . Za dnů jeho spasen bude Juda , a Izrael bydliti bude bezpečně , a toť jest jméno jeho , kterýmž ho nazývati bude : Hospodin spravedlnost naše . Protož aj , dnové jdou , dí Hospodin , v nichž nebude říkáno více : Živť jest Hospodin , kterýž vyvedl syny Izraelské z země Egyptské , Ale : Živť jest Hospodin , kterýž vyvedl a kterýž zprovodil símě domu Izraelského z země půlnoční i ze všech zemí , do nichž jsem byl je rozehnal , když se osadí v zemi své . Příčinou proroků potříno jest srdce mé ve mně , pohnuly se všecky kosti mé ; jsem jako člověk opilý , a jako muž , kteréhož rozešlo víno , pro Hospodina a pro slova svatosti jeho . Nebo cizoložníků plná jest tato země , a příčinou křivých přísah kvílí země , usvadla pastviska na poušti ; jest zajisté utiskování těchto nešlechetné , a moc jejich nepravá . Nebo jakož prorok , tak kněz pokrytství páchají . Také v domě svém nacházím nešlechetnost jejich , dí Hospodin . Pročež budou míti cestu svou podobnou plzkosti v mrákotě , na níž postrčeni budou a padnou , když uvedu na ně bídu v čas navštívení jejich , dí Hospodin . Při prorocích zajisté Samařských viděl jsem nesmyslnost ; prorokovali skrze Bále , a svodili lid můj Izraelský . Ale při prorocích Jeruzalémských vidím hroznou věc , že cizoložíce a se lží se obcházejíce , posilňují také rukou nešlechetníků , aby se neobrátil žádný od nešlechetnosti své . Mám všecky za podobné Sodomě , a obyvatele jeho za podobné Gomoře . Protož takto praví Hospodin zástupů o prorocích těchto : Aj , já nakrmím je pelynkem , a napojím je vodami jedovatými ; nebo od proroků Jeruzalémských vyšla poškvrna na všecku tuto zemi . Takto praví Hospodin zástupů : Neposlouchejtež slov těch proroků , jenž prorokují vám , prázdných vás zanechávajíce . Vidění srdce svého mluví , ne z úst Hospodinových . Ustavičně říkají těm , kteříž mnou pohrdají : Pravil Hospodin : Pokoj míti budete , a každému chodícímu podlé zdání srdce svého říkají : Nepřijdeť na vás nic zlého . Nebo kdož jest stál v radě Hospodinově , a viděl neb slyšel slovo jeho ? Kdo pozoroval slova jeho , neb vyslechl je ? Aj , vichřice Hospodinova s prchlivostí vyjde , a to vichřice trvající ; nad hlavou nešlechetných trvati bude . Neodvrátíť se hněv Hospodinův , dokudž neučiní a nevykoná úmyslu srdce svého . A tehdáž porozumíte tomu cele , Žeť jsem neposílal těch proroků , ale sami běželi , že jsem nemluvil k nim , a však oni prorokovali . Nebo byť byli stáli v radě mé , jistě že by byli ohlašovali slova má lidu mému , a byliť by je odvraceli od cesty jejich zlé , a od nešlechetnosti předsevzetí jejich . Zdaliž jsem já Bůh jen z blízka ? dí Hospodin . A nejsem Bůh i z daleka ? Zdaž se ukryje kdo v skrýších , abych já ho neshlédl ? dí Hospodin . Zdaliž nebe i země já nenaplňuji ? dí Hospodin . Slýchávámť , co říkají ti proroci , kteříž prorokují lež ve jménu mém , říkajíce : Měl jsem sen , měl jsem sen . I dokudž to bude ? Zdaliž v srdci těch proroků , kteříž prorokují , není lež ? Anobrž jsou proroci lsti srdce svého , Kteříž obmýšlejí to , jak by vyrazili z paměti lidu mému jméno mé sny svými , kteréž vypravují jeden každý bližnímu svému , jako se zapomněli otcové jejich na jméno mé za příčinou Bále . Prorok , kterýž má sen , nechť vypravuje sen , ale kterýž má slovo mé , nechť mluví slovo mé právě . Co jest té plevě do pšenice ? dí Hospodin . Zdaliž není slovo mé takové jako oheň , dí Hospodin , a jako kladivo rozrážející skálu ? Protož aj já , dí Hospodin , proti těm prorokům , kteříž ukrádají slova má jeden každý před bližním svým . Aj já , dí Hospodin , proti těm prorokům , kteříž chlubně mluví , říkajíce : Praví Hospodin . Aj já , dí Hospodin , proti těm , kteříž prorokují sny lživé , a vypravujíce je , svodí lid můj lžmi svými a žvavostí svou , ješto jsem já jich neposlal , aniž jsem jim přikázal . Pročež naprosto nic neprospívají lidu tomuto , dí Hospodin . Protož , když by se tázal tebe lid tento , neb některý prorok neb kněz , řka : Jaké jest břímě Hospodinovo ? tedy rci jim : Jaké břímě ? I to : Opustím vás , dí Hospodin . Nebo proroka a kněze toho i lid ten , kterýž by řekl : Břímě Hospodinovo , jistě trestati budu muže toho i dům jeho . Ale takto říkejte jeden každý bližnímu svému a jeden každý bratru svému : Co odpověděl Hospodin ? aneb : Co mluvil Hospodin ? Břemene pak Hospodinova nepřipomínejte více , sic by břemenem bylo jednomu každému slovo jeho , když byste převraceli slova Boha živého , Hospodina zástupů , Boha našeho . Takto říkati budeš proroku : Coť odpověděl Hospodin ? aneb : Co mluvil Hospodin ? Ale poněvadž říkáte : Břímě Hospodinovo , tedy takto praví Hospodin : Poněvadž říkáte slovo to : Břímě Hospodinovo , ješto jsem posílal k vám , říkaje : Neříkejte : Břímě Hospodinovo , Protož aj , já jistě zapomenu se na vás do konce , a zavrhu vás i to město , kteréž jsem byl dal vám i otcům vašim , od tváři své , A uvedu na vás pohanění věčné i potupu věčnou , kteráž nepřijde v zapomenutí . Ukázal mi Hospodin , a aj , dva košové fíků postaveni byli před chrámem Hospodinovým , když byl přestěhoval Nabuchodonozor král Babylonský Jekoniáše syna Joakimova , krále Judského , a knížata Judská , i tesaře a kováře z Jeruzaléma , a přivedl je do Babylona . Jeden koš byl fíků velmi dobrých , jacíž bývají fíkové ranní , druhý pak koš fíků velmi zlých , jakýchž nelze jísti pro trpkost . Tedy řekl mi Hospodin : Co vidíš , Jeremiáši ? I řekl jsem : Fíky , dobré fíky , a to velmi dobré , zlé pak , a to velmi zlé , jichž nelze jísti pro trpkost . I stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Takto praví Hospodin , Bůh Izraelský : Jako fíkové tito dobří , tak mně příjemní budou zajatí Judští , kteréž jsem zaslal z místa tohoto do země Kaldejské k dobrému . Obrátím zajisté oči své k nim k dobrému , a přivedu je zase do země této , kdežto vzdělám je , a nezkazím , štípím je , a nevypléním . Nebo dám jim srdce , aby znali mne , že já jsem Hospodin . I budou mým lidem , a já budu jejich Bohem , když se obrátí ke mně celým srdcem svým . Naodpor , jako fíky zlé , kterýchž nelze jísti pro trpkost , tak zavrhu ( toť zajisté praví Hospodin ) , Sedechiáše krále Judského s knížaty jeho , a ostatek Jeruzalémských pozůstalých v zemi této , i ty , kteříž bydlí v zemi Egyptské . Vydám je , pravím , v posmýkání k zlému po všech královstvích země , v pohanění a v přísloví , v rozprávku a v proklínání po všech těch místech , kamž je rozženu . A budu posílati na ně meč , hlad a mor , dokudž by do konce vyhlazeni nebyli z země , kterouž jsem byl dal jim i otcům jejich . Slovo , kteréž se stalo k Jeremiášovi proti všemu lidu Judskému , léta čtvrtého Joakima syna Joziášova , krále Judského , ( jenž jest první rok Nabuchodonozora krále Babylonského ) , Kteréž mluvil Jeremiáš prorok ke všemu lidu Judskému , i ke všechněm obyvatelům Jeruzalémským , řka : Od třináctého léta Joziáše syna Amonova , krále Judského , až do tohoto dne , po těchto třimecítma let , bývalo slovo Hospodinovo ke mně , kteréž jsem vám mluvíval , ráno přivstávaje , a to ustavičně , ale neposlouchali jste . Posílal také Hospodin k vám všecky slouhy své proroky , ráno přivstávaje , a to ustavičně , ( jichžto neposlouchali jste , aniž jste naklonili ucha svého , abyste slyšeli ) . Kteříž říkali : Navraťtež se již jeden každý z cesty své zlé a od nešlechetnosti předsevzetí svých , a tak osazujte se v té zemi , kterouž dal Hospodin vám i otcům vašim od věků až na věky . A nechoďte za bohy cizími , abyste sloužiti měli jim , aniž se jim klanějte , aniž hněvejte mne dílem rukou svých , a neučinímť vám zle . Ale neposlouchali jste mne , dí Hospodin , abyste jen hněvali mne dílem rukou svých k svému zlému . Protož takto praví Hospodin zástupů : Proto že jste neuposlechli slov mých , Aj , já pošli , a pojmu všecky národy půlnoční , dí Hospodin , i k Nabuchodonozorovi králi Babylonskému , služebníku svému , a přivedu je na zemi tuto i na obyvatele její , i na všecky národy tyto okolní , kteréž jako proklaté vyhladím , a způsobím to , aby byli k užasnutí , na odivu , a poustkou věčnou . Také způsobím to , aby zahynul jim hlas radosti i hlas veselé , hlas ženicha i hlas nevěsty , hluk žernovu i světlo svíce . I bude všecka země tato pustinou a pouští , a sloužiti budou národové tito králi Babylonskému sedmdesáte let . Potom pak po vyplnění sedmdesáti let trestati budu na králi Babylonském a na tom národu , dí Hospodin , nepravost jejich , totiž na zemi Kaldejské , tak že obrátím ji v pustiny věčné . A uvedu na zemi tu všecka slova svá , kteráž jsem mluvil o ní , všecko , což psáno jest v knize této , cožkoli prorokoval Jeremiáš o všech národech . Když je v službu podrobí , i jiné národy mnohé a krále veliké , tehdáž odplatím jim podlé skutků jejich a podlé činů rukou jejich . Nebo takto mi řekl Hospodin , Bůh Izraelský : Vezmi kalich vína prchlivosti této z ruky mé , a napájej jím všecky ty národy , k kterýmž já pošli tebe , Aby pili a potáceli se , anobrž bláznili příčinou meče , kterýž já pošli mezi ně . I vzal jsem kalich z ruky Hospodinovy , a napájel jsem všecky ty národy , k nimž mne poslal Hospodin , Jeruzalémské i města země Judské , a krále její i knížata její , abych je oddal v pustinu a v zpuštění , na odivu , i k proklínání tohoto dnešního dne , Faraona krále Egyptského i služebníky jeho , i knížata jeho , i všecken lid jeho , I všecku tu směsici , totiž všecky krále země Uz , všecky také krále země Filistinské , i Aškalon , i Gázy , i Akaron , i ostatek Azotu , Idumejské , i Moábské , i syny Ammon , I všecky krále Tyrské , i všecky krále Sidonské , i krále krajiny té , kteráž jest při moři , Dedana a Temu , a Buzu i všecky přebývající v koutech nejzadnějších , I všecky krále Arabské , i všecky krále té směsice , kteříž bydlí na poušti , Všecky také krále Zamritské , i všecky krále Elamitské , též všecky krále Médské , Anobrž všecky krále půlnoční , blízké i daleké , jednoho jako druhého , všecka také království země , kterážkoli jsou na svrchku země . Král pak Sesák píti bude po nich . A rci jim : Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Pítež a opojte se , anobrž vyvracejte z sebe , a padejte , tak abyste nepovstali pro meč , kterýž já pošli mezi vás . Jestliže by pak nechtěli vzíti kalichu z ruky tvé , aby pili , tedy díš jim : Takto praví Hospodin zástupů : Konečně že píti musíte . Nebo poněvadž na to město , kteréž nazváno jest od jména mého , já začínám uvozovati zlé věci , a vy abyste bez hodné pomsty byli ? Nebudete bez pomsty , nebo já zavolám meče na všecky obyvatele té země , dí Hospodin zástupů . Protož ty prorokuj proti nim všecka slova tato , a rci jim : Hospodin s výsosti řváti bude , a z příbytku svatosti své vydá hlas svůj , mocně řváti bude z obydlí svého . Křik ponoukajících se , jako presovníků , rozléhati se bude proti všechněm obyvatelům té země , I průjde hřmot až do konce země . Nebo rozepři má Hospodin s těmi národy , v soud vchází sám se všelikým tělem ; bezbožníky vydá pod meč , dí Hospodin . Takto praví Hospodin zástupů : Aj , bída půjde z národu na národ , a vichřice veliká strhne se od končin země . I budou zbiti od Hospodina v ten čas od konce země až do konce země ; nebudou oplakáni , ani sklizeni , ani pochováni , místo hnoje na svrchku země budou . Kvělte pastýři a křičte , anobrž válejte se v popele , vy nejznamenitější toho stáda ; nebo naplnili se dnové vaši , abyste zbiti byli , a abyste rozptýleni byli , i budete padati jako nádoba drahá . I zahyne útočiště pastýřům a utíkání nejznamenitějším toho stáda . Hlas žalostný pastýřů a kvílení nejznamenitějších toho stáda ; nebo zkazí Hospodin pastvu jejich . Zkažena budou i pastviska pokoj mající , pro prchlivost hněvu Hospodinova , Jako lev opustí jeskyni svou ; nebo přijde země jejich na spuštění , pro prchlivost zhoubce a pro prchlivost hněvu jeho . Na počátku kralování Joakima syna Joziášova , krále Judského , stalo se slovo toto od Hospodina , řkoucí : Takto praví Hospodin : Postav se v síňci domu Hospodinova , a mluv ke všechněm městům Judským , přicházejícím klaněti se v domě Hospodinově , všecka slova , kteráž tobě přikazuji mluviti k nim , neujímejž slova , Zdali by aspoň uposlechli , a odvrátili se jeden každý od cesty své zlé , abych litoval zlého kteréž myslím učiniti jim pro nešlechetnost předsevzetí jejich . Rciž tedy jim : Takto praví Hospodin : Neuposlechnete-li mne , abyste chodili v zákoně mém , kterýž jsem předložil vám , Poslouchajíce slov služebníků mých proroků , kteréž já posílám k vám , jakož jste , když jsem je , ráno přivstávaje posílal , neposlouchali : Jistě žeť naložím s domem tímto jako s Sílo , a město toto vydám v proklínání všechněm národům země . Slyšeli pak kněží a proroci , i všecken lid Jeremiáše mluvícího slova ta v domu Hospodinovu . I stalo se , že hned , jakž přestal Jeremiáš mluviti všeho , cožkoli přikázal Hospodin mluviti ke všemu lidu , jali jej ti kněží a proroci i všecken lid ten , řkouce : Smrtí umřeš . Proč jsi prorokoval ve jménu Hospodinovu , řka : Stane se jako Sílo domu tomuto , a město toto tak spustne , že nebude v něm žádného obyvatele ? Shromažďoval se pak všecken lid k Jeremiášovi do domu Hospodinova . Tedy uslyšavše knížata Judská ty věci , přišli z domu královského do domu Hospodinova , a posadili se u dveří brány Hospodinovy nové . I řekli kněží a proroci těm knížatům a všemu lidu , řkouce : Hoden jest smrti muž tento ; nebo prorokoval proti městu tomuto , jakž jste slyšeli v své uši . Tedy promluvil Jeremiáš ke všechněm knížatům těm i ke všemu lidu , řka : Hospodin poslal mne , abych prorokoval o domu tomto i o městě tomto všecky ty věci , kteréž jste slyšeli . Protož nyní polepšte cest svých a předsevzetí svých , a poslouchejte hlasu Hospodina Boha svého , i bude litovati Hospodin toho zlého , kteréž vyřkl proti vám . Já pak aj , v rukou vašich jsem , učiňte mi , což se vám za dobré a spravedlivé vidí . Ale však jistotně vězte , usmrtíte-li mne , že krev nevinnou na sebe uvedete , i na město toto , i na obyvatele jeho ; nebo v pravdě poslal mne Hospodin k vám , abych mluvil v uši vaše všecka slova tato . I řekli knížata i všecken lid kněžím a těm prorokům : Nemáť nikoli muž tento odsuzován býti na smrt , poněvadž ve jménu Hospodina Boha našeho mluvil nám . Tedy povstali někteří z starších té země , a promluvili ke všemu shromáždění lidu , řkouce : Micheáš Moraštický prorokoval za času Ezechiáše krále Judského , a pravil všemu lidu Judskému , řka : Takto praví Hospodin zástupů : Sion jako pole orán bude , a Jeruzalém jako hromady , hora pak domu tohoto jako lesové vysocí . Zdaliž hned proto usmrtil jej Ezechiáš král Judský a všecken Juda ? Zdaliž neulekl se Hospodina , a nemodlil se Hospodinu ? I litoval Hospodin toho zlého , kteréž vyřkl proti nim . Protož my činíme velmi zlou věc proti dušem svým . A byl také muž prorokující ve jménu Hospodinovu , Uriáš syn Semaiášův z Kariatjeharim , kterýž prorokoval o městě tomto i o zemi této v táž všecka slova jako Jeremiáš . A když uslyšel král Joakim a všickni udatní jeho , i všecka knížata slova jeho , hned usiloval král usmrtiti jej . O čemž uslyšev Uriáš , bál se , a utíkaje , přišel do Egypta . Ale poslal král Joakim některé do Egypta , Elnatana syna Achborova i jiné s ním do Egypta . Kteříž vyvedše Uriáše z Egypta , přivedli jej k králi Joakimovi . I zabil jej mečem , a vhodil tělo jeho do hrobů lidu obecného . A však ruka Achikamova syna Safanova byla při Jeremiášovi , aby ho nevydával v ruku lidu k usmrcení jeho . Na počátku kralování Joakima syna Joziášova , krále Judského , stalo se slovo toto k Jeremiášovi od Hospodina , řkoucí : Takto řekl Hospodin ke mně : Zdělej sobě oboječky a jha , a dej je na šíji svou . Potom je pošli k králi Idumejskému , a k králi Moábskému , a k králi synů Ammonových , a k králi Tyrskému , a k králi Sidonskému po těch poslích , kteříž přijedou do Jeruzaléma k Sedechiášovi králi Judskému . A přikaž jim , ať pánům svým řeknou : Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Tak rcete pánům svým : Já jsem učinil zemi , člověka i hovada , kterážkoli jsou na svrchku země , mocí svou velikou a ramenem svým vztaženým . Protož dávám ji , komuž se mi dobře líbí . Jako nyní já dal jsem všecky země tyto v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského , služebníka svého , ano i živočichy polní dal jsem jemu , aby sloužili jemu . Protož budouť sloužiti jemu všickni ti národové , i synu jeho , i synu syna jeho , dokudž by nepřišel čas země jeho i jeho samého , když v službu podrobí jej sobě národové znamenití a králově velicí . Stane se pak , že národ ten i království to , kteréž by nesloužilo jemu , Nabuchodonozorovi králi Babylonskému , a kterýž by nepoddal šíje své pod jho krále Babylonského , mečem a hladem i morem navštívím národ ten , dí Hospodin , dokudž bych do konce nevyplénil jich rukou jeho . Protož vy neposlouchejte proroků svých , ani hadačů svých , ani snů svých , ani planetářů svých , ani kouzedlníků svých , kteříž mluvívají k vám , říkajíce : Nebudete sloužiti králi Babylonskému . Nebo oni vám lež prorokují , abych vzdálil vás od země vaší , a vyhnal vás , abyste zahynuli . Národu pak , kterýž skloní šíji svou pod jho krále Babylonského a sloužiti bude jemu , toho zajisté nechám v zemi jeho , dí Hospodin , aby dělal ji , a bydlil v ní . Sedechiášovi také , králi Judskému , mluvil jsem naskrze ta všecka slova , řka : Skloňte šíje své pod jho krále Babylonského , a služte jemu i lidu jeho , a buďte živi . Proč máte zahynouti , ty i lid tvůj , mečem , hladem a morem , jakž mluvil Hospodin o národu , kterýž by nesloužil králi Babylonskému ? Neposlouchejtež tedy slov proroků těch , kteříž mluvíce k vám , říkají : Nebudete sloužiti králi Babylonskému . Nebo oni vám lež prorokují . Neposlalť jsem jich zajisté , dí Hospodin , a však oni prorokují ve jménu mém lživě , abych zahnal vás , kdež byste zahynuli vy i ti proroci , kteříž prorokují vám . Kněžím také i všemu lidu tomu mluvil jsem , řka : Takto praví Hospodin : Neposlouchejte slov proroků svých , kteříž prorokují vám , říkajíce : Aj , nádobí domu Hospodinova navrácena budou z Babylona již brzo . Neboť lež oni prorokují vám . Neposlouchejtež jich , služte králi Babylonskému a živi buďte . Proč má býti toto město pouští ? Jestliže pak oni jsou proroci , a jestliže slovo Hospodinovo jest v nich , nechť se medle přimluví k Hospodinu zástupů , ať nádobí to , pozůstávající v domě Hospodinově a v domě krále Judského a v Jeruzalémě , nedostává se do Babylona . Nebo takto praví Hospodin zástupů o těch sloupích , a o tom moři , a o těch podstavcích , i o ostatku nádobí pozůstávajícím v městě tomto , Kteréhož nepobral Nabuchodozor král Babylonský , když přestěhoval Jekoniáše syna Joakimova , krále Judského , z Jeruzaléma do Babylona , a všecky nejpřednější Judské i Jeruzalémské , Takto zajisté dí Hospodin zástupů , Bůh Izraelský , o těch nádobách , pozůstávajících v domě Hospodinově a v domě krále Judského i v Jeruzalémě : Do Babylona zavezeny budou , a tam budou až do dne toho , v němž je navštívím , dí Hospodin , a rozkáži je přivezti , a zase navrátím je na místo toto . Stalo se pak léta toho , na počátku kralování Sedechiáše krále Judského , léta totiž čtvrtého , měsíce pátého , mluvil ke mně Chananiáš syn Azurův , prorok , kterýž byl z Gabaon , v domě Hospodinově , před očima kněží i všeho lidu , řka : Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský , řka : Polámal jsem jho krále Babylonského . Po dvou letech já navrátím zase na místo toto všecka nádobí domu Hospodinova , kteráž pobral Nabuchodonozor král Babylonský z místa tohoto , a zavezl je do Babylona . Jekoniáše také syna Joakimova , krále Judského , i všecky zajaté Judské , kteříž se dostali do Babylona , já zase přivedu na místo toto , dí Hospodin ; nebo polámi jho krále Babylonského . Tedy řekl Jeremiáš prorok Chananiášovi proroku tomu před očima kněží a před očima všeho lidu , kteříž stáli v domě Hospodinově , Řekl , pravím , Jeremiáš prorok : Amen , učiniž tak Hospodin . Potvrdiž Hospodin slov tvých , kteráž jsi prorokoval o navrácení nádobí domu Hospodinova , a všech zajatých z Babylona na místo toto . Ale však poslechni medle slova tohoto , kteréž já mluvím při tvé přítomnosti a při přítomnosti všeho tohoto lidu . Proroci , kteříž bývali přede mnou i před tebou od věků , ti prorokovali proti zemím znamenitým a proti královstvím velikým o válce a o ssoužení a o moru . Prorok ten , kterýž prorokuje o pokoji , když dojde slovo toho proroka , ten prorok znám bývá , že jej poslal Hospodin v pravdě . Tedy sňal Chananiáš prorok to jho z šíje Jeremiáše proroka , a polámal je . A mluvil Chananiáš před očima všeho lidu , řka : Takto praví Hospodin : Tak polámi jho Nabuchodonozora krále Babylonského po dvou letech z šíje všech národů . I počal jíti Jeremiáš prorok cestou svou . Ale stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi , když polámal Chananiáš prorok to jho z šíje Jeremiáše proroka , řkoucí : Jdi a mluv k Chananiášovi , řka : Takto praví Hospodin : Jha dřevěná jsi polámal , protož zdělej místo nich jha železná . Nebo takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Jho železné vložím na šíji všech národů těchto , aby sloužili Naduchodonozorovi králi Babylonskému , a budouť sloužiti jemu . Také i živočichy polní dám jemu . Zatím řekl Jeremiáš prorok Chananiášovi proroku : Slyšiž nyní , Chananiáši : Neposlal tebe Hospodin , ale ty jsi k tomu přivedl , aby lid tento ve lži skládal doufání . Protož takto praví Hospodin : Aj , já sklidím tě se svrchku země , tento rok ty umřeš ; nebo jsi mluvil to , čímž bys odvrátil lid od Hospodina . I umřel Chananiáš prorok roku toho měsíce sedmého . Tato jsou slova listu , kterýž poslal Jeremiáš prorok z Jeruzaléma k ostatku starších zajatých a k kněžím i k prorokům i ke všemu lidu , kterýž přestěhoval Nabuchodonozor z Jeruzaléma do Babylona , Když vyšel Jekoniáš král a královna , i komorníci , knížata Judská i Jeruzalémská , tolikéž tesaři i kováři z Jeruzaléma , Po Elasovi synu Safanovu , a Gemariášovi synu Helkiášovu , ( kteréž byl poslal Sedechiáš král Judský k králi Babylonskému do Babylona ) , řka : Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský , všechněm zajatým , kteréž jsem přestěhoval z Jeruzaléma do Babylona : Stavějte domy , a osazujte se , štěpujte také štěpnice , a jezte ovoce jejich . Pojímejte ženy , a ploďte syny i dcery , dávejte také synům svým ženy , dcery též své dávejte za muže , ať rodí syny a dcery ; množte se tam , a nebeřte umenšení . A hledejte pokoje města toho , do kteréhož jsem zastěhoval vás , a modlívejte se za ně Hospodinu ; nebo v pokoji jeho budete míti pokoj . Takto zajisté praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Nechť vás nesvodí proroci vaši , kteříž jsou mezi vámi , ani hadači vaši , a nespravujte se sny svými , jichž vy příčinou jste , aby je mívali . Nebo vám oni lživě prorokují ve jménu mém ; neposlalť jsem jich , dí Hospodin . Takto zajisté praví Hospodin : Že jakž se jen vyplní Babylonu sedmdesáte let , navštívím vás , a potvrdím vám slova svého výborného o navrácení vás na místo toto . Nebo já nejlépe znám myšlení , kteráž myslím o vás , dí Hospodin , myšlení o pokoji , a ne o trápení , abych učinil vašemu očekávání konec přežádostivý . Když mne vzývati budete , a půjdete , a modliti se mně budete , tedy vyslyším vás . A hledajíce mne , naleznete , když mne hledati budete celým srdcem svým . Dám se zajisté nalezti vám , dí Hospodin , a přivedu zase zajaté vaše , a shromáždím vás ze všech národů i ze všech míst , kamžkoli jsem zahnal vás , dí Hospodin , a uvedu vás zase na místo toto , odkudž jsem vás zastěhoval , Když řeknete : Vzbuzovalť nám Hospodin proroky v Babyloně . Nebo takto praví Hospodin o králi sedícím na stolici Davidově , a o všem lidu obývajícím v městě tomto , bratřích vašich , kteříž nevyšli s vámi v tom zajetí , Takto dí Hospodin zástupů : Aj , já pošli na ně meč , hlad a mor , a naložím s nimi jako s fíky trpkými , kterýchž nelze jísti pro trpkost . Nebo stihati je budu mečem , hladem i morem , a vydám je ku posmýkání po všech královstvích země , k proklínání , a k užasnutí , anobrž na odivu , a k utrhání mezi všemi národy , tam kdež je vypudím , Proto že neposlouchají slov mých , dí Hospodin , když posílám k nim služebníky své proroky , ráno přivstávaje , a to ustavičně , a neposlouchali jste , dí Hospodin . Protož slyštež vy slovo Hospodinovo , všickni zajatí , kteréž jsem vyslal z Jeruzaléma do Babylona . Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský , o Achabovi synu Kolaiášovu , a o Sedechiášovi synu Maaseiášovu , kteříž prorokují vám ve jménu mém lež : Aj , já vydám je v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského , aby je zbil před očima vašima . I bude vzato na nich klnutí mezi všecky zajaté Judské , kteříž jsou v Babyloně , aby říkali : Nechť nakládá Hospodin s tebou , jako s Sedechiášem a jako s Echabem , kteréž upekl král Babylonský na ohni , Proto že páchali nešlechetnost v Izraeli , cizoložíce s ženami bližních svých , a mluvíce slovo ve jménu mém lživě , čehož jsem nepřikázal jim . Já pak o tom vím , a jsem toho i svědkem , dí Hospodin . Semaiášovi Nechelamitskému mluv , řka : Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský , řka : Proto že jsi poslal jménem svým listy ke všemu lidu , kterýž jest v Jeruzalémě , a Sofoniášovi synu Maaseiášovu knězi i ke všechněm kněžím , řka : Hospodin dal tě za kněze na místo Joiady kněze , abyste pozor měli v domě Hospodinově na každého muže pošetilého a vystavujícího se za proroka , a abys dal takového do žaláře a do klady . Pročež jsi pak nyní neokřikl Jeremiáše Anatotského , kterýž se vám vystavuje za proroka ? Nebo posílal k nám do Babylona , řka : Protáhneť se to dlouho , stavějte domy , a osazujte se , štěpujte také štěpnice , a jezte ovoce jejich . Nebo Sofoniáš kněz četl ten list před Jeremiášem prorokem . I stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi , řkoucí : Pošli ke všechněm zajatým , řka : Takto praví Hospodin o Semaiášovi Nechelamitském : Proto že prorokuje vám Semaiáš , ješto jsem já ho neposlal , a přivodí vás k tomu , abyste doufání skládali ve lži , Protož takto praví Hospodin : Aj , já trestati budu Semaiáše Nechelamitského i símě jeho . Nebude míti žádného , kdo by bydlil u prostřed lidu tohoto , aniž uzří toho dobrého , kteréž já učiním lidu svému , dí Hospodin ; nebo mluvil to , čímž by odvrátil lid od Hospodina . Slovo , kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina , řkoucí : Takto praví Hospodin , Bůh Izraelský , řka : Spiš sobě do knihy všecka slova , kterážť jsem mluvil . Aj , dnové zajisté jdou , dí Hospodin , přivedu zase zajaté lidu svého Izraelského i Judského , praví Hospodin , a uvedu je do země , kterouž jsem byl dal otcům jejich , a dědičně ji obdrží , Tatoť pak jsou slova , kteráž mluvil Hospodin o Izraelovi a Judovi : Takto zajisté praví Hospodin : Hlas předěšení a hrůzy slyšíme , a že není žádného pokoje . Ptejte se nyní , a vizte rodívá-li samec . Pročež tedy vidím , an každý muž rukama svýma drží se za bedra svá jako rodička , a obrácené všechněch oblíčeje v zsinalost ? Ach , nebo veliký jest den tento , tak že nebylo žádného jemu podobného . Ale jakť koli čas jest ssoužení Jákobova , předceť z něho vysvobozen bude . Stane se zajisté v ten den , dí Hospodin zástupů , že polámi jho jeho z šíje tvé , a svazky tvé potrhám , i nebudou ho více v službu podrobovati cizozemci . Ale sloužiti budou Hospodinu Bohu svému , a Davidovi králi svému , kteréhož jim vzbudím . Protož ty neboj se , služebníče můj Jákobe , dí Hospodin , aniž se strachuj , ó Izraeli , nebo aj , já vysvobodím tě zdaleka , i símě tvé z země zajetí jejich . I navrátí se Jákob , aby odpočíval , a pokoj měl , a nebude žádného , kdo by jej předěsil . Neboť já s tebou jsem , dí Hospodin , abych tě vysvobodil , když učiním konec všechněm národům , mezi kteréž tě rozptýlím . Tobě však neučiním konce , ale budu tě trestati v soudu , ačkoli tě bez trestání naprosto nenechám . Takto zajisté praví Hospodin : Přetěžké bude potření tvé , přebolestná rána tvá . Nebude , kdo by přisoudil při tvou k uléčení ; lékařství platného žádného míti nebudeš . Všickni , kteříž tě milují , zapomenou se nad tebou , aniž tě navštíví , když tě raním ranou nepřítele , a trestáním přísným pro mnohou nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé . Proč křičíš nad svým potřením a těžkou bolestí svou ? Pro mnohou nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé to činím tobě . A však všickni , kteříž zžírají tebe , sežráni budou , a všickni , kteříž utiskají tebe , všickni , pravím , do zajetí půjdou , a kteříž tě pošlapávají , pošlapáni budou , a všecky , kteříž tě loupí , v loupež vydám , Tehdáž když tobě navrátím zdraví , a na rány tvé zhojím tě , dí Hospodin , proto že zahnanou nazývali tebe , říkajíce : Tato jest Sion , není žádného , kdo by ji navštívil . Takto praví Hospodin : Aj , já zase přivedu zajaté stánků Jákobových , a nad příbytky jeho slituji se , i budeť zase vzděláno město na prvním místě svém , a palác podlé způsobu svého vystaven . A bude pocházeti od nich díků činění a hlas veselících se ; nebo je rozmnožím , a nebudou umenšení bráti , zvelebím je , a nebudou sníženi . A budou synové jeho tak jako i prvé , a shromáždění jeho přede mnou utvrzeno bude , trestati pak budu všecky , kteříž jej ssužují . A povstane z něho nejdůstojnější jeho , a panovník jeho z prostředku jeho vyjde , kterémuž rozkáži přiblížiti se , aby předstoupil přede mne . Nebo kdo jest ten , ješto by slíbil za sebe , že předstoupí přede mne ? dí Hospodin . I budete mým lidem , a já budu vaším Bohem . Aj , vicher Hospodinův s prchlivostí vyjde , vicher trvající nad hlavou nešlechetných trvati bude . Neodvrátíť se prchlivost hněvu Hospodinova , dokudž neučiní toho , a dokudž nevykoná úmyslu srdce svého . Tehdáž porozumíte tomu . Toho času , dí Hospodin , budu Bohem všech čeledí Izraelových , a oni budou mým lidem . Takto praví Hospodin : Lid z těch pozůstalých po meči nalezl milost na poušti , když jsem chodil před ním , abych odpočinutí způsobil Izraelovi . Za starodávnať se mi ukazoval Hospodin . I však milováním věčným miluji tě , pročež ustavičně činím tobě milosrdenství . Ještě vždy vzdělávati tě budu , a vzdělána budeš , panno Izraelská ; ještě se obveselovati budeš bubny svými , a vycházeti s houfem plésajících . Ještě štěpovati budeš vinice v horách Samařských , štěpovati budou štěpaři i jísti . Nebo nastane den , v němž volati budou strážní na hoře Efraimově : Vstaňte a vstupme na Sion k Hospodinu Bohu svému . Takto zajisté praví Hospodin : Prozpěvujte Jákobovi o věcech veselých , prokřikujte zjevně před těmi národy ; dejte se slyšeti , chválu vzdávejte , a rcete : Vysvoboď , Hospodine , ostatek lidu svého Izraelského . Aj , já přivedu je z země půlnoční , a shromáždím je ze všech stran země , s nimi spolu slepého i kulhavého , těhotnou i rodící ; shromáždění veliké sem se navrátí . Kteréžto s pláčem jdoucí a s pokornými modlitbami zase přivedu , a povedu je podlé tekutých vod cestou přímou , na níž by se nepoklesli ; neboť jsem Izraelův otec , a Efraim jest prvorozený můj . Slyšte slovo Hospodinovo , ó národové , a zvěstujte na ostrovích dalekých , a rcete : Ten , kterýž rozptýlil Izraele , shromáždí jej , a ostříhati ho bude jako pastýř stáda svého . Neboť vykoupil Hospodin Jákoba , protož vysvobodí jej z ruky toho , kterýž silnější jest nad něj . I přijdou , a prozpěvovati budou na výsosti Siona , a pohrnou se k dobrotě Hospodinově s obilím , a s vínem , a s olejem , a s plodem skotů a bravů , duše pak jejich bude podobná zahradě svlažené , a nebudouť se rmoutiti více . Tehdáž veseliti se bude panna s plésáním , a mládenci i starci spolu ; obrátím zajisté kvílení jejich v radost , a potěším jich , a obveselím je po zámutku jejich . Rozvlažím i duši kněží tukem , a lid můj dobroty mé nasytí se , dí Hospodin . Takto praví Hospodin : Hlas v Ráma slyšán jest , naříkání a pláč přehořký . Ráchel plačeci synů svých , nedala se potěšiti po synech svých , proto že žádného není . Takto praví Hospodin : Zdrž hlas svůj od pláče , a oči své od slz , nebo budeš míti mzdu za práci svou , praví Hospodin , že se navrátí z země nepřátelské . Jest , pravím , čáka , žeť se potom , dí Hospodin , navrátí synové do svého kraje . V pravdě slyším Efraima , an sobě stýště , pravě : Trestals mne , abych strestán byl jako telátko neupřáhané ; obrať mne , abych obrácen byl , ty jsi zajisté , Hospodine , Bůh můj . Nebo po obrácení svém pokání činiti budu , a když mi k známosti sebe poslouženo bude , udeřím se v bedra . Stydímť se , anobrž i pýřím , že snáším útržku dětinství svého . Zdali Efraim jest mým synem milým , aneb dítě velmi milostné ? A však jakž jsem mluvil proti němu , ustavičně se vždy na něj rozpomínám . Pročež pohybují se vnitřnosti mé příčinou jeho ; jistě žeť se slituji nad ním , dí Hospodin . Nastavěj sobě pamětných znamení , naklaď sobě hromad kamení , pamatuj na tu silnici a cestu , kterouž jsi šla ; navrať se , panno Izraelská , navrať se k městům svým těmto . Dokudž se toulati budeš , ó dcero zpurná ? Neboť učiní Hospodin novou věc na zemi : Žena bude vůkol obcházeti muže . Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Ještěť říkati budou slovo toto v zemi Judově a v městech jeho , když zase přivedu zajaté jejich : Požehnejž tobě Hospodin , ó příbytku spravedlnosti , horo svatosti . Nebo osazovati se budou v zemi Judské , ve všech městech jeho spolu oráči , a kteříž zacházejí s stádem . Rozvlažím zajisté duši ustalou , a všelikou duši truchlou nasytím . V tom jsem procítil , a ohlédl se , a ten můj sen byl mi vděčný . Aj , dnové jdou , dí Hospodin , v nichžto oseji dům Izraelský a dům Judský semenem lidským a semenem hovad . I stane se , že jakož jsem se snažoval , abych je plénil , a bořil , a kazil a hubil , a trápil , tak se snažím , abych je vzdělal a rozsazoval , dí Hospodin . Těch časů nebudou říkati více : Otcové jedli hrozen trpký , pročež zubové synů laskominy mají , Nýbrž raději : Jeden každý pro nepravost svou umře . Každého člověka , kterýž by jedl hrozen trpký , laskominy míti budou zubové jeho . Aj , dnové jdou , dí Hospodin , v nichž učiním s domem Izraelským a s domem Judským smlouvu novou . Ne takovou smlouvu , jakouž jsem učinil s otci jejich v ten den , v kterýž jsem je ujal za ruku jejich , abych je vyvedl z země Egyptské . Kteroužto smlouvu mou oni zrušili , a já abych zůstati měl manželem jejich ? dí Hospodin . Ale tatoť jest smlouva , kterouž učiním s domem Izraelským po těchto dnech , dí Hospodin : Dám zákon svůj do vnitřnosti jejich , a na srdci jejich napíši jej ; i budu Bohem jejich , a oni budou mým lidem . A nebudou učiti více jeden každý bližního svého , a jeden každý bratra svého , říkajíce : Poznejte Hospodina . Všickni zajisté napořád znáti mne budou , od nejmenšího z nich až do největšího z nich , dí Hospodin ; milostiv zajisté budu nepravosti jejich , a na hřích jejich nezpomenu více . Takto praví Hospodin , kterýž dává slunce za světlo ve dne , zřízení měsíce a hvězd za světlo v noci , kterýž rozděluje moře , a zvučí vlnobití jeho , jehož jméno jest Hospodin zástupů : Jestliže se pohnou ta nařízení před oblíčejem mým , dí Hospodin , takéť símě Izraelovo přestane býti národem před oblíčejem mým po všecky dny . Takto praví Hospodin : Budou-li moci býti změřena nebesa zhůru , a vyhledáni základové země dolů , takéť já zavrhu docela símě Izraelovo pro všecko to , což činili , dí Hospodin . Aj , dnové jdou , dí Hospodin , v nichž vystaveno bude město toto Hospodinu , od věže Chananeel až k bráně úhlu . A půjde ještě šňůra měřící naproti ní , ku pahrbku Gareb , a přitočí se k Gou . A všecko údolí těl mrtvých a popela , i všecko to pole až ku potoku Cedron , až k úhlu brány východní koňské posvěcené bude Hospodinu ; nebudeť pléněno , ani kaženo více na věky . Slovo , kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina léta desátého Sedechiáše krále Judského , kterýžto rok jest osmnáctý Nabuchodonozorův . ( Bylo pak tehdáž vojsko krále Babylonského oblehlo Jeruzalém , a Jeremiáš prorok byl zavřín v síni stráže , kteráž byla v domě krále Judského . Nebo dal jej byl vsaditi Sedechiáš král Judský , řka : Proč ty prorokuješ , právě : Takto praví Hospodin : Aj , já dám město toto v ruku krále Babylonského , aby je vzal . Sedechiáš také král Judský neznikne ruky Kaldejských , ale jistotně vydán bude v ruku krále Babylonského , a budou mluviti ústa jeho s ústy jeho , a oči jeho uzří oči jeho . Nýbrž do Babylona zavede Sedechiáše , aby tam byl , až ho navštívím , dí Hospodin . Poněvadž bojujete s Kaldejskými , nepovede se vám šťastně . ) Tehdy řekl Jeremiáš : Stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Aj , Chanameel syn Salluma , strýce tvého , jde k tobě , aťby řekl : Kup sobě dvůr můj , kterýž jest v Anatot ; nebo tobě právem příbuznosti náleží koupiti jej . Když pak přišel ke mně Chanameel syn strýce mého , podlé slova Hospodinova , do síně stráže , a řekl ke mně : Kup medle dvůr můj , kterýž jest v Anatot , jenž jest v zemi Beniaminově ; nebo tvůj jest právem dědičným , a právem příbuznosti , kupiž jej sobě : tedy porozuměv , že jest to slovo Hospodinovo , I koupil jsem od Chanameele syna strýce svého ten dvůr , kterýž jest v Anatot , a odvážil jsem jemu peněz sedmnácte lotů stříbra . A zapsav to do cedule , zapečetil jsem , a osvědčil jsem svědky , odváživ peníze na váze . Potom vzal jsem , podlé přikázaní a ustanovení , cedule té koupě zapečetěnou i otevřenou , A dal jsem ceduli té koupě Báruchovi synu Neriášovu , synu Maaseiášovu , před očima Chanameele strýce svého , a před očima svědků , kteříž se podepsali v ceduli té koupě , před očima všech Judských , kteříž se byli posadili v síni stráže . A přikázal jsem Báruchovi před očima jejich , řka : Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Vezmi cedule tyto , tuto ceduli té koupě , jakož zapečetěnou , tak ceduli otevřenou tuto , a vlož je do nádoby hliněné , aby trvaly za mnohá léta . Nebo takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Ještěť kupováni budou domové , a rolí , i vinice v zemi této . Potom modlil jsem se Hospodinu , když jsem dal ceduli té koupě Báruchovi synu Neriášovu , řka : Ach , Panovníče Hospodine , aj , ty jsi učinil nebe i zemi mocí svou velikou a ramenem svým vztaženým , nemůžeť skryta býti před tebou žádná věc . Činíš milosrdenství nad tisíci , a odplacíš za nepravost otců do lůna synů jejich po nich , Bůh veliký , silný , mocný , jehož jméno Hospodin zástupů , Veliký v radě a znamenitý v správě , poněvadž oči tvé otevřené jsou na všecky cesty synů lidských , abys odplatil jednomu každému podlé cest jeho , a podlé ovoce předsevzetí jeho . Kterýž jsi činil divy a zázraky v zemi Egyptské až do tohoto dne , jakož v Izraelovi tak mezi jinými lidmi , a dobyls sobě jména , jakéž jest po dnešní den . Nebo vyvedl jsi lid svůj Izraelský z země Egyptské v divích a v zázracích , a rukou silnou , a ramenem vztaženým , a v strachu velikém , A dals jim zemi tuto , kterouž jsi přisáhl dáti otcům jejich , zemi oplývající mlékem a strdí . Ale že všedše do ní , a dědičně ujavše ji , neposlouchali hlasu tvého , a v zákoně tvém nechodili , všeho , což jsi koli přikázal jim činiti , nečinili , protož způsobils to , aby je potkalo všecko toto zlé . Aj , střelci přitáhli na město , aby je vzali , a město skrze meč a hlad a mor dáno jest v ruku Kaldejských , bojujících proti němu ; a tak , což jsi koli promluvil , děje se , jakž to sám vidíš . Ty pak pravíš mi , Panovníče Hospodine : Zjednej sobě dvůr tento za peníze , a osvědč to svědky , ano již město toto dáno jest v ruku Kaldejských . I stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi , řkoucí : Aj , já jsem Hospodin Bůh všelikého těla , zdaliž přede mnou může býti skryta která věc ? Protož takto praví Hospodin : Aj , já dávám toto město v ruku Kaldejských a v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského , aby je vzal . A vejdouce Kaldejští , kteříž bojují proti městu tomuto , zapálí ohněm toto město , a vypálí je , i domy ty , na jejichž střechách kadívali Bálovi , a obětovali oběti mokré bohům cizím , aby mne hněvali . Nebo synové Izraelští a synové Judští od dětinství svého jen toliko činí to , což jest zlého před očima mýma ; synové , pravím , Izraelští jen toliko hněvají mne dílem rukou svých , dí Hospodin . Toto zajisté město od toho dne , jakž je vystavěli , až do tohoto dne k hněvu mému a prchlivosti mé popouzí mne , tak že je sklidím od tváři své , Pro všelikou nešlechetnost synů Izraelských a synů Judských , kterouž páchali , aby mne k hněvu popouzeli , oni , králové jejich , knížata jejich , kněží jejich i proroci jejich , jakož muži Judští , tak obyvatelé Jeruzalémští , Obracejíce se ke mně hřbetem , a ne tváří . A když je učím , ráno přivstávaje , a to ustavičně , však nikoli neposlouchají , aby přijímali naučení . Nadto nastavěli ohavností svých v domě tom , kterýž nazván jest od jména mého , aby jej zanečistili . Nastavěli , pravím , výsostí Bálovi , kteréž jsou v údolí Benhinnom , aby vodili syny své a dcery své Molochovi , ješto jsem jim toho nepřikázal , aniž vstoupilo na srdce mé , aby páchati měli tu ohavnost , a Judu k hřešení přivodili . A nyní z příčiny té takto dí Hospodin . Bůh Izraelský , o městě tomto , o kterémž vy říkáte : Dánoť jest v ruku krále Babylonského skrze meč a hlad a mor : Aj , já shromáždím je ze všech zemí , do nichž jsem je rozehnal v hněvě svém , a v rozpálení svém , i v prchlivosti veliké , a přivedu je zase na toto místo , a způsobím to , aby bydlili bezpečně . I budou lidem mým , a já budu jejich Bohem . Dám zajisté jim srdce jedno a cestu jednu , aby se mne báli po všecky dny , tak aby jim dobře bylo i synům jejich po nich . A učiním s nimi smlouvu věčnou , že se neodvrátím od nich , abych jim neměl dobře činiti ; nadto bázeň svou dám v srdce jejich , aby neodstupovali ode mne . I veseliti se budu z nich , dobře jim čině , když je štípím v zemi této pevně , celým srdcem svým a vší duší svou . Nebo takto praví Hospodin : Jakož jsem uvedl všecko toto zlé veliké na lid tento , tak uvedu na ně všecko to dobré , o němž jim mluvím . Tehdáž kupováno bude pole v zemi této , o níž vy říkáte : Pustá jest , tak že není v ní žádného člověka ani hovada , dánať jest v ruku Kaldejských . Pole za peníze kupovati budou , a zapisovati do cedulí , a zpečetíce , svědky osvědčovati v zemi Beniaminově a vůkol Jeruzaléma v městech Judských , jakož v městech , kteráž jsou při horách , tak v městech na rovinách , a v městech poledních , když zase přivedu zajaté jejich , dí Hospodin . Potom stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi po druhé , když ještě zavřín byl v síni stráže , řkoucí : Takto praví Hospodin , kterýž učiní to , Hospodin , kterýž sformuje to , potvrdí toho , Hospodin jméno jeho : Volej ke mně , a ohlásímť se , a oznámímť věci veliké a tajné , o nichž nevíš . Nebo takto praví Hospodin , Bůh Izraelský , o domích města tohoto , a o domích králů Judských , kteříž zkaženi býti mají berany válečnými a mečem : Potáhnouť k boji proti Kaldejským , ale aby naplnili tyto domy mrtvými těly lidskými , kteréž zbiji v hněvě svém a v prchlivosti své , pro jejichž všelikou nešlechetnost skryl jsem tvář svou od města tohoto . Aj , já zopravuji je a vzdělám , a uzdravím obyvatele , a zjevím jim hojnost pokoje , a to stálého . Nebo přivedu zase zajaté Judské a zajaté Izraelské , a vzdělám je jako prvé , A očistím je od všeliké nepravosti jejich , kterouž hřešili proti mně , a odpustím všecky nepravosti jejich , kterýmiž hřešili proti mně , a jimiž zpronevěřovali se mně . A toť mi bude k jménu , k radosti , k chvále , a k zvelebení mezi všemi národy země , kteříž uslyší o všem tom dobrém , kteréž já jim učiním , a děsíce se , třásti se budou nade vším tím dobrým a nade vším pokojem tím , kterýž já jim způsobím . Takto praví Hospodin : Na tomto místě , o kterémž vy říkáte : Popléněno jest , tak že není ani člověka ani žádného hovada v městech Judských a na ulicích Jeruzalémských zpustlých , tak že není žádného člověka , ani žádného obyvatele , ani žádného hovada , Ještěť bude slýchán hlas radosti a hlas veselé , hlas ženicha a hlas nevěsty , hlas řkoucích : Oslavujte Hospodina zástupů , nebo dobrý jest Hospodin , nebo na věky milosrdenství jeho , a obětujících díkčinění v domě Hospodinově , když zase přivedu zajaté země této jako na počátku , praví Hospodin . Takto praví Hospodin zástupů : Na místě tomto popléněném , tak že není žádného člověka ani hovada , i ve všech městech jeho bude ještě obydlé pastýřů , kdež by chovali stáda . V městech při horách , v městech na rovinách a v městech v straně polední , tolikéž v zemi Beniaminově a vůkol Jeruzaléma , i v městech Judských , ještě procházívati budou stáda skrze ruce počítajícího , praví Hospodin . Aj , dnové jdou , dí Hospodin , v nichž vykonám slovo to výborné , kteréž jsem mluvil o domu Izraelovu a o domu Judovu . V těch dnech a za času toho způsobím to , aby zrostl Davidovi výstřelek spravedlivý , kterýž konati bude soud a spravedlnost na zemi . V těch dnech spasen bude Juda , a Jeruzalém bydliti bude bezpečně , a toť jest , což jemu přivolá Hospodin , spravedlnost naše . Nebo takto praví Hospodin : Nebudeť vypléněn muž z rodu Davidova , ješto by neseděl na stolici domu Judského . Z kněží také Levítských nebude vypléněn muž od tváři mé , ješto by neobětoval zápalu , a zapaloval suchou obět , a obětoval obět po všecky dny . Potom stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi , řkoucí : Takto praví Hospodin : Jestliže budete moci zrušiti smlouvu mou se dnem , a smlouvu mou s nocí , aby nebývalo dne ani noci časem svým : Takéť smlouva má zrušena bude s Davidem služebníkem mým , aby neměl syna , kterýž by kraloval na stolici jeho , a s Levítskými kněžími , aby nebyli služebníky mými . A jakož nemůže sečteno býti vojsko nebeské , ani změřen býti písek mořský , tak rozmnožím símě Davida služebníka svého , a Levítů mně přisluhujících . Opět stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi , řkoucí : Což nesoudíš , co lid tento mluví , říkaje : Že dvojí čeled , kterouž byl vyvolil Hospodin , již ji zavrhl , a lidem mým že pohrdají , jako by nebyl více národem před oblíčejem jejich . Takto praví Hospodin : Nebude-liť smlouva má se dnem a nocí , a ustanovení nebes i země zdržáno , Také símě Jákobovo a Davida služebníka svého zavrhu , abych nebral z semene jeho těch , kteříž by panovati měli nad semenem Abrahamovým , Izákovým a Jákobovým , když zase přivedu zajaté jejich , a smiluji se nad nimi . Slovo , kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina , ( když Nabuchodonozor král Babylonský , a všecko vojsko jeho , i všecka království země pod moc jeho přináležející , všickni také národové bojovali proti Jeruzalému a proti všechněm městům jeho ) , řkoucí : Takto praví Hospodin Bůh Izraelský : Jdi a rci Sedechiášovi králi Judskému , rci , pravím , jemu : Takto dí Hospodin : Aj , já dám toto město v ruku krále Babylonského , aby je vypálil ohněm . I ty neznikneš ruky jeho , ale jistotně jat a v ruku jeho vydán budeš , a oči tvé uzří oči krále Babylonského , i ústa jeho s ústy tvými mluviti budou , a do Babylona se dostaneš . A však slyš slovo Hospodinovo , Sedechiáši králi Judský : Takto praví Hospodin o tobě : Neumřeš od meče , V pokoji umřeš . A jakož pálívali otcům tvým , králům předešlým , kteříž byli před tebou , tak páliti budou tobě , a říkajíce : Ach , pane , kvíliti budou nad tebou ; nebo slovo toto já mluvil jsem , dí Hospodin . I mluvil Jeremiáš prorok Sedechiášovi , králi Judskému , všecka slova ta v Jeruzalémě , Když vojsko krále Babylonského bojovalo proti Jeruzalému a proti všechněm městům Judským ostatním , proti Lachis a proti Azeku ; nebo ta byla pozůstala z měst Judských města hrazená . Slovo , kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina , když učinil král Sedechiáš smlouvu se vším lidem , kterýž byl v Jeruzalémě , o vyhlášení jim svobody , Aby propustil jeden každý služebníka svého a jeden každý děvku svou , Hebrejského neb Hebrejskou , svobodné , aby nepodroboval sobě v službu Žida , bratra svého , nižádný . Tedy uposlechla všecka knížata a všecken lid , kterýž byl v smlouvu všel , aby propustil jeden každý služebníka svého a jeden každý děvku svou svobodné , aby nepodroboval jich v službu více ; uposlechli , pravím , a propustili . Potom pak rozmyslivše se , zase pobrali služebníky své a děvky své , kteréž byli propustili svobodné , a podrobili je sobě za služebníky a děvky . I stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi od Hospodina , řkoucí : Takto praví Hospodin Bůh Izraelský : Já jsem učinil smlouvu s otci vašimi toho dne , když jsem je vyvedl z země Egyptské , z domu služebníků , řka : Po vyplnění sedmi let propouštívejte jeden každý bratra svého Žida , kterýž by prodán byl tobě , a sloužilť by šest let , propusť , pravím , jej svobodného od sebe . Ale neuposlechli otcové vaši mne , aniž naklonili ucha svého . Vy zajisté usmyslivše sobě dnes , učinili jste to , což jest spravedlivého před očima mýma , že jste vyhlásili svobodu jeden každý bližnímu svému , učinivše smlouvu před oblíčejem mým v domě tom , kterýž nazván jest od jména mého . Ale zase zpáčivše se , zlehčili jste jméno mé , že jste vzali zase jeden každý služebníka svého a jeden každý děvku svou , kteréž jste byli propustili svobodné podlé žádosti jejich , a podrobili jste je , aby byli vaši služebníci a děvky . Protož takto praví Hospodin : Vy neuposlechli jste mne , abyste vyhlásili svobodu jeden každý bratru svému , a jeden každý bližnímu svému , aj , já vyhlašuji proti vám svobodu , dí Hospodin , meči , moru a hladu , a vydám vás ku posmýkání po všech královstvích země . Vydám zajisté ty lidi , jenž přestoupili smlouvu mou , kteříž nevykonali slov smlouvy té , kterouž učinili před oblíčejem mým , když tele rozťali na dvé , a prošli mezi díly jeho , Totiž knížata Judská a knížata Jeruzalémská , komorníci , a kněží , i všecken lid té země , kteříž prošli mezi díly toho telete . Vydám je , pravím , v ruku nepřátel jejich , a v ruku hledajících bezživotí jejich , i budou těla mrtvá jejich za pokrm ptactvu nebeskému , a šelmám zemským . Sedechiáše také krále Judského , i knížata jeho vydám v ruku nepřátel jejich , a v ruku hledajících bezživotí jejich , v ruku , pravím , vojska krále Babylonského , kteříž odtáhli od vás . Aj , já přikáži , dí Hospodin , a přivedu je zase na město toto , aby bojovali proti němu , a vezmouce je , vypálili je ohněm ; města také Judská obrátím v poušť , tak že nebude žádného obyvatele . Slovo , kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina za dnů Joakima syna Joziášova , krále Judského , řkoucí : Jdi mezi Rechabitské , a promluvě s nimi , doveď je k domu Hospodinovu do jednoho z pokojů , a dej jim píti vína . Tedy pojav Jazaniáše syna Jeremiášova , syna Chabaciniášova , a bratří jeho i všecky syny jeho se vší rodinou Rechabitských , Dovedl jsem je k domu Hospodinovu do pokoje synů Chanana syna Igdaliášova , muže Božího , kterýž byl při pokoji knížat , jenž byl nad pokojem Maaseiáše syna Sallumova , ostříhajícího prahu . Potom postavě před syny domu Rechabitských koflíky plné vína a číše , i řekl jsem jim : Píte víno . Kteříž řekli : Nepíjíme vína . Nebo Jonadab syn Rechabův , otec náš , zapověděl nám , řka : Nepíjejte vína , vy , ani synové vaši na věky . A domu nestavějte , ani semene nerozsívejte , vinice také neštěpujte , ani mívejte , ale v staních přebývejte po všecky dny vaše , abyste živi byli mnoho dnů na tváři země , v níž pohostinu jste . Protož uposlechli jsme hlasu Jonadaba syna Rechabova , otce našeho , ve všem , což přikázal nám , abychom nepili vína po všecky dny své , my , manželky naše , synové naši , i dcery naše , Abychom nestavěli domů k bydlení svému , a vinice , ani rolí , ani nic osátého nemívali . Ale abychom bydlili v staních . Uposlechli jsme , pravím , a děláme všecko , jakž přikázal nám Jonadab otec náš . Stalo se pak , když vtrhl Nabuchodonozor král Babylonský do země , že jsme řekli : Poďte , a ujděme do Jeruzaléma před vojskem Kaldejským , a před vojskem Syrským . Takž bydlíme v Jeruzalémě . Tedy stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi , řkoucí : Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Jdi a rci mužům Judským a obyvatelům Jeruzalémským : Což nepřijmete naučení , abyste poslouchali slov mých ? dí Hospodin . K vykonání přichází všeliké slovo Jonadaba syna Rechabova , kterýž přikázal synům svým , aby nepili vína . Nepili zajisté až do tohoto dne , nebo poslouchají přikázaní otce svého . Já pak mluvím k vám , ráno přivstávaje , a to ustavičně , a však neposloucháte mne . Nadto posílám k vám všecky služebníky své proroky , ráno přivstávaje , a to ustavičně , říkaje : Navraťte se již jeden každý z cesty své zlé , a polepšte předsevzetí svých , a nechoďte za bohy cizími , sloužíce jim , a tak přebývejte v zemi této , kterouž jsem dal vám i otcům vašim : však nenakloňujete uší svých , aniž mne posloucháte . Ješto synové Jonadabovi syna Rechabova plní přikázaní otce svého , kteréž přikázal jim , lid pak tento neposlouchají mne . Protož takto praví Hospodin Bůh zástupů , Bůh Izraelský : Aj , já uvedu na Judu a na všecky obyvatele Jeruzalémské všecko to zlé , kteréž jsem vyřkl proti nim , proto že jsem mluvíval k nim , a neposlouchali , a volával jsem na ně , ale neohlásili se . Rodině pak Rechabitských řekl Jeremiáš : Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Protože posloucháte přikázaní Jonadaba otce vašeho , a ostříháte všech přikázaní jeho , anobrž děláte všecko , jakž přikázal vám , Protož takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Nebudeť vypléněn muž z rodu Jonadabova syna Rechabova , ješto by nestál před oblíčejem mým po všecky dny . Stalo se pak léta čtvrtého Joakima syna Joziášova , krále Judského , stalo se slovo toto k Jeremiášovi od Hospodina , řkoucí : Vezmi sobě knihu , a zapiš do ní všecka slova , kteráž jsem mluvil tobě proti Izraelovi , a proti Judovi , i všechněm národům od toho dne , jakž jsem mluvíval s tebou , ode dnů Joziášových , až do dne tohoto , Zdali aspoň uslyšíce dům Judský o všem tom zlém , kteréž já myslím učiniti jim , navrátí se jeden každý z cesty své zlé , abych odpustil nepravost jejich a hřích jejich . Protož zavolal Jeremiáš Bárucha syna Neriášova , i sepsal Báruch do knihy z úst Jeremiášových všecka slova Hospodinova , kteráž mluvil jemu . Potom přikázal Jeremiáš Báruchovi , řka : Já zápověd maje , nemohu jíti do domu Hospodinova . Protož jdi ty , a čti v knize této , což jsi napsal z úst mých , slova Hospodinova , při přítomnosti lidu v domě Hospodinově , v den postu , též také při přítomnosti všech Judských , kteříž by se z měst svých sešli , čti je , Zda by snad poníženě a pokorně modléce se před Hospodinem , i navrátili by se jeden každý z cesty své zlé ; neboť jest veliký hněv a prchlivost , v níž mluvil Hospodin proti lidu tomuto . I učinil Báruch syn Neriášův všecko , jakž přikázal jemu Jeremiáš prorok , čta v knize té slova Hospodinova v domě Hospodinově . Stalo se pak léta pátého za Joakima syna Joziášova , krále Judského , měsíce devátého , že vyhlásili půst před Hospodinem všemu lidu v Jeruzalémě , a všemu lidu , kteříž se byli sešli z měst Judských do Jeruzaléma . I četl Báruch z knihy slova Jeremiášova v domě Hospodinově , v pokoji Gemariáše syna Safanova , písaře , na síni hořejší , u dveří brány domu Hospodinova nové , při přítomnosti všeho lidu . Když pak vyslyšel Micheáš syn Gemariášův , syna Safanova , všecka slova Hospodinova z té knihy , Hned šel do domu královského , do pokoje kancléřova , a aj , tam všecka knížata seděla : Elisama ten kancléř , a Delaiáš syn Semaiášův , a Elnatan syn Achborův , a Gemariáš syn Safanův , a Sedechiáš syn Chananiášův , i všecka knížata . A oznámil jim Micheáš všecka slova , kteráž slyšel , když četl Báruch v knize při přítomnosti lidu . Protož poslala všecka knížata k Báruchovi Judu syna Netaniášova , syna Selemiášova , syna Chuzova , aby řekl : Tu knihu , v níž jsi četl při přítomnosti lidu , vezmi do ruky své a poď . I vzal Báruch syn Neriášův tu knihu do ruky své , a přišel k nim . Kteříž řekli jemu : Seď medle a čti ji před námi . I četl Báruch před nimi . Stalo se pak , když uslyšeli všecka slova ta , že předěšeni byli všickni , a řekli Báruchovi : Jistotně oznámíme králi všecka slova tato . Potom otázali se Bárucha , řkouce : Oznam již nám , jak jsi všecka slova ta sepsal z úst jeho ? Jimž řekl Báruch : Z úst svých pravil mi všecka slova tato , a já psal jsem na knihách černidlem . Tedy řekla ta knížata Báruchovi : Jdi schovej se ty i Jeremiáš , ať žádný neví , kde jste . Potom vešli k králi na síň , když tu knihu schovati dali v pokoji Elisama kancléře , a oznámili králi všecka slova ta . I poslal král Judu , aby vzal tu knihu . Kterýžto vzal ji z pokoje Elisama kancléře , a četl ji Juda při přítomnosti krále , a při přítomnosti všech knížat stojících před králem . Král pak seděl v domě , v němž v zimě býval , měsíce devátého , a na ohništi před ním hořelo . Tedy stalo se , jakž jen přečtl Juda tři listy neb čtyři , že pořezal ji škriptorálem , a házel na oheň , kterýž byl na ohništi , až shořela všecka kniha ta ohněm tím , kterýž byl na ohništi . Ale neulekli se , aniž roztrhl roucha svá král a všickni služebníci jeho , kteříž slyšeli všecka slova ta . Nýbrž ještě když Elnatan a Delaiáš a Gemariáš přimlouvali se k králi , aby nepálil té knihy , tedy neuposlechl jich . Ale přikázal král Jerachmeelovi synu královu , a Saraiášovi synu Azrielovu , a Selemiášovi synu Abdeelovu , aby jali Bárucha písaře a Jeremiáše proroka . Ale skryl je Hospodin . Stalo se pak slovo Hospodinovo k Jeremiášovi , když spálil král tu knihu a slova , kteráž byl sepsal Báruch z úst Jeremiášových , řkoucí : Vezmi sobě zase knihu jinou , a napiš na ní všecka slova první , kteráž byla v té knize prvnější , kterouž spálil Joakim král Judský . O Joakimovi pak králi Judském rci : Takto praví Hospodin : Ty jsi spálil knihu tuto , pravě : Proč jsi psal v ní , řka : Jistotně přitáhne král Babylonský , a zkazí zemi tuto , a vyhladí z ní lidi i hovada ? Protož takto praví Hospodin o Joakimovi králi Judském : Nebude míti , kdo by seděl na stolici Davidově , a tělo jeho mrtvé bude vyvrženo na horko ve dne a na mráz v noci . Nebo trestati budu na něm , a na semeni jeho , i na služebnících jeho nepravost jejich , a uvedu na ně , a na obyvatele Jeruzalémské , i na muže Judské všecko to zlé , o kterémž jsem mluvíval jim , a neposlouchali . I vzal Jeremiáš knihu jinou , a dal ji Báruchovi synu Neriášovu , písaři , kterýž sepsal do ní z úst Jeremiášových všecka slova té knihy , kterouž byl spálil Joakim král Judský ohněm . A ještě přidáno jest k těm slovům mnoho těm podobných . Potom kraloval král Sedechiáš syn Joziášův místo Koniáše syna Joakimova , kteréhož ustanovil králem Nabuchodonozor král Babylonský v zemi Judské . Ale neposlouchal on , ani služebníci jeho , ani lid té země slov Hospodinových , kteráž mluvil skrze Jeremiáše proroka . Ač byl poslal Sedechiáš Jehuchale syna Selemiášova a Sofoniáše syna Maaseiášova , kněze , k Jeremiášovi proroku , aby řekli : Modl se medle za nás Hospodinu Bohu našemu . Nebo Jeremiáš ještě bydlil svobodně u prostřed lidu , aniž ho ještě byli dali do žaláře . A vojsko Faraonovo bylo vytáhlo z Egypta ; ( nebo uslyšavše Kaldejští , kteříž oblehli byli Jeruzalém , pověst o nich , odtrhli od Jeruzaléma ) . Stalo se pak slovo Hospodinovo k Jeremiášovi proroku , řkoucí : Toto praví Hospodin Bůh Izraelský : Takto rcete králi Judskému , kterýž vás poslal ke mně , abyste se radili se mnou : Aj , vojsko Faraonovo , kteréž potáhne vám na pomoc , navrátí se zase do země své Egyptské . Kaldejští pak navrátí se zase , a bojovati budou proti městu tomuto , a vezmouce je , vypálí je ohněm . Takto praví Hospodin : Nesvoďte sami sebe , říkajíce : Konečně odtrhnou od nás Kaldejští , neboť neodtrhnou . Nýbrž byste pobili všecko vojsko Kaldejských bojujících s vámi , tak že by pozůstali z nich toliko ranění , tiť z stanů svých povstanou , a toto město ohněm vypálí . Stalo se pak , když odtrhlo vojsko Kaldejské od Jeruzaléma před vojskem Faraonovým , Že vycházel Jeremiáš z Jeruzaléma , jíti chtěje do země Beniaminovy , aby tak vynikl z prostředku lidu . Když pak byl v bráně Beniaminské , byl tu hejtman nad stráží , jménem Jiriáš syn Selemiáše , syna Chananiášova , kterýž jal Jeremiáše proroka , řka : K Kaldejským ty ustupuješ . Jemuž řekl Jeremiáš : Není pravda , neustupujiť já k Kaldejským . Ale nechtěl ho slyšeti , nýbrž jal Jiriáš Jeremiáše , a dovedl jej k knížatům . Tedy rozhněvavše se knížata na Jeremiáše , ubili jej , a dali jej do vězení , do domu Jonatana písaře ; nebo z něho byli udělali žalář . Když pak vešel Jeremiáš do té jámy a do sklípků jejích , a seděl tam Jeremiáš mnoho dní . Teprv poslav král Sedechiáš , vzal jej , a tázal se ho král v domě svém tajně , řka : Stalo-li se slovo od Hospodina ? Jemuž řekl Jeremiáš : Stalo . Potom řekl : V ruku krále Babylonského vydán budeš . Při tom řekl Jeremiáš králi Sedechiášovi : Coť jsem zavinil aneb služebníkům tvým , aneb lidu tomuto , že jste mne dali do žaláře tohoto ? A kdež jsou proroci vaši , kteříž prorokují vám , říkajíce : Nepřitáhneť král Babylonský na vás , ani na zemi tuto ? Nyní tedy slyš , žádám , pane můj králi , nechť , prosím , místo má před tebou pokorná prosba má ; nedopouštěj mne zase voditi do domu Jonatana písaře , abych tam neumřel . I přikázal král Sedechiáš , aby vsadili Jeremiáše do síně stráže , a dávali jemu pecník chleba na den z ulice pekařů , dokudž by nebyl vytráven všecken chléb v městě . A tak seděl Jeremiáš v síni stráže . Slyšel pak Sefatiáš syn Matanův , a Gedaliáš syn Paschurův , a Juchal syn Selemiášův , a Paschur syn Malkiášův slova , kteráž Jeremiáš mluvil ke všemu lidu , řka : Takto praví Hospodin : Kdo by zůstal v městě tomto , zahyne mečem , hladem aneb morem , ale kdož by vyšel k Kaldejským , že bude živ , a že bude míti život svůj místo kořisti , a živ zůstane . Takto praví Hospodin : Jistotně vydáno bude město toto v ruku vojska krále Babylonského , a vezme je . Protož řekla ta knížata králi : Nechť jest usmrcen muž ten , poněvadž zemdlívá ruce mužů bojovných , pozůstalých v městě tomto , i ruce všeho lidu , mluvě jim slova taková ; nebo muž ten nikoli neobmýšlí pokoje lidu tomuto , ale zlé . Tedy řekl král Sedechiáš : Aj , v ruce vaší jest , neboť král zhola nic nemůže proti vám . I vzali Jeremiáše , kterýž byl v síni stráže , a uvrhli jej do jámy Malkiášovy , syna králova , a spustili Jeremiáše po provazích . V té pak jámě nebylo nic vody , ale bláto , tak že Jeremiáš tonul v tom blátě . Ale jakž uslyšel Ebedmelech Mouřenín , dvořan , kterýž byl v domě královském , že dali Jeremiáše do té jámy , ( král pak seděl v bráně Beniaminské ) , Hned vyšel Ebedmelech z domu královského , a mluvil s králem , řka : Pane můj , králi , zle učinili muži tito všecko , což učinili Jeremiášovi proroku , že jej uvrhli do té jámy ; neboť by byl umřel i na prvním místě hladem , poněvadž již není žádného chleba v městě . Protož poručil král Ebedmelechovi Mouřenínu , řka : Vezmi s sebou odsud třidceti mužů , a vytáhni Jeremiáše proroka z té jámy , prvé než by umřel . Tedy vzal Ebedmelech ty muže s sebou , a všel do domu královského pod pokladnici , a nabral starých hadrů strhaných , hadrů , pravím , zkažených , kteréž spustil k Jeremiášovi do té jámy po provazích . A řekl Ebedmelech Mouřenín Jeremiášovi : Nu , podlož ty staré , strhané hadry a zkažené pod paže rukou svých s provazy . I učinil tak Jeremiáš . Takž vytáhli Jeremiáše po provazích , a dobyli jej z té jámy . I seděl Jeremiáš v síni stráže . Potom poslav král Sedechiáš , vzal Jeremiáše proroka k sobě do třetího průchodu , kterýž byl při domu Hospodinovu , a řekl král Jeremiášovi : Zeptám se tebe na něco , netaj přede mnou ničehož . I řekl Jeremiáš Sedechiášovi : Oznámím-liť , zdaliž mne konečně neusmrtíš ? A poradím-liť , neuposlechneš mne . Tedy přisáhl král Sedechiáš Jeremiášovi tajně , řka : Živť jest Hospodin , kterýž učinil nám život tento , že tě neusmrtím , aniž tě vydám v ruku mužů těch , kteříž hledají bezživotí tvého . I řekl Jeremiáš Sedechiášovi : Takto praví Hospodin Bůh zástupů , Bůh Izraelský : Jestliže dobrovolně vyjdeš k knížatům krále Babylonského , i duše tvá živa bude , i město toto nebude vypáleno ohněm , a tak živ zůstaneš ty i dům tvůj . Jestliže pak nevyjdeš k knížatům krále Babylonského , jistě že vydáno bude město toto v ruku Kaldejských , a vypálí je ohněm , ano i ty neznikneš ruky jejich . Tedy řekl král Sedechiáš Jeremiášovi : Velmi se bojím Židů , kteříž ustoupili k Kaldejským , aby mne snad nevydali v ruku jejich , i učinili by sobě ze mne posměch . Ale Jeremiáš řekl : Nevydadí . Uposlechni , prosím , hlasu Hospodinova , o kterémž já mluvím tobě , a bude dobře tobě , i duše tvá živa bude . Jestliže pak nebudeš chtíti vyjíti , toto jest slovo to , kteréž mi ukázal Hospodin , Že aj , všecky ženy , kteréž pozůstaly v domě krále Judského , přivedeny budou knížatům krále Babylonského , a samyť říkati budou : Nabádaliť jsou tě , a obdrželi na tobě ti , kteříž tě troštovali pokojem ; uvázlyť v bahně nohy tvé , a nazpět obráceny . Všecky také manželky tvé i syny tvé dovedou k Kaldejským , i ty sám neznikneš ruky jejich , ale rukou krále Babylonského jat budeš , a město toto vypálíš ohněm , Tedy řekl Sedechiáš Jeremiášovi : Žádný ať neví o věcech těchto , abys neumřel . Pakli uslyšíce knížata , že jsem mluvil s tebou , přišli by k tobě , a řekliť by : Oznam medle nám , cos mluvil s králem , netaj před námi , a neusmrtíme tě , a co mluvil s tebou král ? Tedy rci jim : Předkládal jsem poníženou a pokornou prosbu svou před krále , aby mne nedal zase voditi do domu Jonatanova , abych tam neumřel . I sešla se všecka knížata k Jeremiášovi , aby se ho tázali . Kterýžto oznámil jim podlé toho všeho , jakž přikázal král . Takž mlčkem odešli od něho , když nebylo slyšeti o té věci . Jeremiáš pak seděl v síni stráže až do toho dne , v němž dobyt jest Jeruzalém , kdežto byl , když dobýván byl Jeruzalém . Léta devátého Sedechiáše krále Judského , měsíce desátého , přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému , a oblehli jej . Jedenáctého pak léta Sedechiášova , měsíce čtvrtého , devátého dne měsíce , prolomeno jest město . I vešla tam všecka knížata krále Babylonského , a posadila se v bráně prostřední : Nergalšaretser , Samgarnebu , Sarsechim , Rabsaris , Nergalšaretser , Rabmag , a všecka jiná knížata krále Babylonského . Stalo se pak , když je uzřel Sedechiáš král Judský , a že všickni muži bojovní utekli , a vyšli v noci z města cestou zahrady královské skrze bránu mezi dvěma zdmi , ušel také cestou pouště . I honilo je vojsko Kaldejské , a postihli Sedechiáše na rovinách Jerišských , a jali jej a přivedli ho k Nabuchodonozorovi králi Babylonskému do Ribla , do země Emat . Kdežto učinil soud . Nebo zmordoval král Babylonský syny Sedechiášovy v Ribla před očima jeho , i všecky nejpřednější Judské zmordoval král Babylonský . Oči pak Sedechiášovy oslepil , a svázav ho řetězy ocelivými , dovedl jej do Babylona . Dům také královský i domy toho lidu vypálili Kaldejští ohněm , a zdi Jeruzalémské pobořili . Ostatek pak lidu , kterýž byl zůstal v městě , i poběhlce , kteříž byli ustoupili k němu , a jiný lid pozůstalý zavedl Nebuzardan , hejtman nad žoldnéři , do Babylona . Toliko nejchaternějších z lidu , kteříž nikdež neměli nic , zanechal Nebuzardan , hejtman nad žoldnéři , v zemi Judské , jimž rozdal vinice a rolí v ten den . Přikázal pak Nabuchodonozor král Babylonský o Jeremiášovi Nebuzardanovi , hejtmanu nad žoldnéři , řka : Vezmi jej , a pilně ho opatruj , aniž jemu čiň co zlého , ale jakž tobě řekne , tak nalož s ním . Protož poslav Nebuzardan , hejtman nad žoldnéři , a Nebušazban , Rabsaris , a Nergalšaretser , Rabmag , a všickni hejtmané krále Babylonského , Poslavše , pravím , vzali Jeremiáše z síně stráže , a dali jej Godoliášovi synu Achikamovu , syna Safanova , aby jej domů dovedl . Takž bydlil u prostřed lidu . Stalo se pak k Jeremiášovi slovo Hospodinovo , když ještě byl zavřín v síni stráže , řkoucí : Jdi a rci Ebedmelechovi Mouřenínu , řka : Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Aj , já způsobím to , aby došla slova má na město toto ke zlému a ne k dobrému , a splní se před oblíčejem tvým v ten den . Ale vysvobodím tě v ten den , dí Hospodin , aniž budeš vydán v ruku mužů těch , jejichž oblíčeje se lekáš . Nebo jistotně vychvátím tě , abys od meče nepadl , a budeš míti život svůj místo kořisti , proto že jsi naději složil ve mně , dí Hospodin . Slovo to , kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina , když jej propustil Nebuzardan , hejtman nad žoldnéři , z Ráma , vzav jej , když byl svázaný řetězy u prostřed všech zajatých Jeruzalémských a Judských , zajatých do Babylona . Tedy vzal hejtman nad žoldnéři Jeremiáše , a řekl jemu : Hospodin Bůh tvůj byl vyřkl zlé toto proti místu tomuto . Protož je uvedl a učinil Hospodin , jakž mluvil ; nebo jste hřešili proti Hospodinu , a neposlouchali jste hlasu jeho , pročež stala se vám věc tato . Již tedy , aj , rozvazuji tě dnes z řetězů těch , kteříž jsou na rukou tvých . Vidí-liť se za dobré jíti se mnou do Babylona , poď , a budu tě pilně opatrovati ; jestližeť se pak nevidí za dobré jíti se mnou do Babylona , nech tak . Aj , všecka tato země jest před tebou ; kamžť se za dobré a slušné vidí jíti , tam jdi . Pakli , ( poněvadž se nenavracuje ) , obrať se k Godoliášovi synu Achikamovu , syna Safanova , kteréhož ustanovil král Babylonský nad městy Judskými , a zůstaň s ním u prostřed lidu , aneb kamžť se koli dobře líbí jíti , jdi . I dal jemu hejtman nad žoldnéři na cestu , a dar , a propustil jej . Takž přišel Jeremiáš k Godoliášovi synu Achikamovu do Masfa , a bydlil s ním u prostřed lidu pozůstalého v zemi . Uslyšeli pak všickni hejtmané vojsk , kteříž byli na poli , oni i všecken lid jejich , že ustanovil král Babylonský Godoliáše syna Achikamova nad tou zemí , a že jemu poručil muže a ženy i děti , a to z nejchaternějších té země , z těch kteříž nebyli zajati do Babylona . Protož přišli k Godoliášovi do Masfa , totiž Izmael syn Netaniášův , též Jochanan a Jonatan , synové Kareachovi , a Saraiáš syn Tanchumetův , a synové Efai Netofatského , a Jazaniáš syn Machatův , oni i lid jejich . Tedy přisáhl jim Godoliáš syn Achikamův , syna Safanova , i lidu jejich , řka : Nebojte se služby Kaldejských , zůstaňte v zemi , a služte králi Babylonskému , a dobře vám bude . Nebo aj , já bydlím v Masfa , abych sloužil Kaldejským , kteříž přicházejí k nám , vy pak slízejte víno a letní ovoce i olej , a skládejte do nádob svých , a zůstaňte v městech svých , kteráž držíte . Tak i všickni Judští , kteříž byli u Moábských a mezi Ammonitskými , a mezi Idumejskými , a kteříž byli ve všech zemích , uslyšavše , že by pozůstavil král Babylonský ostatek Judských , a že by ustanovil nad nimi Godoliáše syna Achikamova , syna Safanova , Navrátili se všickni Judští ze všech míst , kamž rozehnaní byli , a přišli do země Judské k Godoliášovi do Masfa . I nazbírali vína a letního ovoce velmi mnoho . Jochanan pak syn Kareachův , a všecka knížata vojsk , kteráž byla v poli , přišli k Godoliášovi do Masfa , A řekli jemu : Víš-li co o tom , že Baalis král Ammonitský poslal Izmaele syna Netaniášova , aby tě zabil ? Ale nevěřil jim Godoliáš syn Achikamův . Nadto Jochanan syn Kareachův řekl Godoliášovi tajně v Masfa , řka : Nechť jdu medle , a zabiji Izmaele syna Netaniášova , však žádný nezví . Proč má zabiti tebe , a mají rozptýleni býti všickni Judští , kteříž shromážděni jsou k tobě , a zahynouti ostatek Judských ? Ale řekl Godoliáš syn Achikamův Jochananovi synu Kareachovu : Nečiň toho , nebo lež ty mluvíš o Izmaelovi . Stalo se pak měsíce sedmého , že přišel Izmael syn Netaniášův , syna Elisamova z semene královského , a hejtmané královští , totiž deset mužů s ním , k Godoliášovi synu Achikamovu do Masfa , a jedli tam chléb spolu v Masfa . Potom vstav Izmael syn Netaniášův , a deset mužů , kteříž byli s ním , zabili Godoliáše syna Achikamova , syna Safanova , mečem ; zamordoval , pravím , toho , kteréhož ustanovil král Babylonský nad tou zemí . Všecky také Židy , kteříž byli s ním , s Godoliášem , v Masfa , i ty Kaldejské , kteříž postiženi byli tam , muže bojovné , pobil Izmael . Stalo se pak druhého dne , jakž zamordoval Godoliáše , ( o čemž žádný nezvěděl ) , Že přišli někteří z Sichem , z Sílo a z Samaří , mužů osmdesáte , oholivše bradu , a roztrhše roucha , a řežíce se , kteřížto suchou obět a kadidlo v rukou svých měli , aby je nesli do domu Hospodinova . Tedy Izmael syn Netaniášův vyšel jim vstříc z Masfa , ustavičně jda a plače . Stalo se pak , když je potkal , že řekl jim : Poďte k Godoliášovi synu Achikamovu . Ale stalo se , když přišli do prostřed města , že pobiv je Izmael syn Netaniášův , vmetal je do prostřed jámy , on i muži , kteříž s ním byli . Deset pak mužů nalezlo se mezi nimi , kteříž řekli Izmaelovi : Nemorduj nás ; nebo máme sklady skryté v poli , pšenice a ječmene , též oleje a medu . I nechal tak , a nemordoval jich u prostřed bratří jejich . Jáma pak , do níž Izmael vmetal k Godoliášovi všecka těla mužů těch , kteréž pobil , ta jest , kterouž udělal král Aza , boje se Bázy krále Izraelského . Kterouž naplnil Izmael syn Netaniášův zbitými . A zajal Izmael všecken ostatek lidu , kteříž byli v Masfa , dcery královské a všecken lid , kteříž byli pozůstali v Masfa , nad nimiž byl ustanovil Nebuzardan , hejtman nad žoldnéři , Godoliáše syna Achikamova . Kteréžto zajav Izmael syn Netaniášův , šel , aby se dopravil k Ammonitským . V tom uslyšel Jochanan syn Kareachův , i všickni hejtmané těch vojsk , kteříž s ním byli , o všem tom zlém , kteréž učinil Izmael syn Netaniášův . I vzali všecken svůj lid , a táhli k boji proti Izmaelovi synu Netaniášovu , jehož nalezli při vodách velikých , kteréž jsou v Gabaon . Stalo se pak , že když uzřel všecken lid , kterýž byl s Izmaelem , Jochanana syna Kareachova a všecka knížata vojsk , kteříž s ním byli , zradovali se . A obrátiv se všecken ten lid , kterýž byl zajal Izmael z Masfa , navrátil se zase , a přišel k Jochananovi synu Kareachovu . Izmael pak syn Netaniášův ušel před Jochananem s osmi muži , a přišel k Ammonitským . Protož vzal Jochanan syn Kareachův , a všecka knížata vojsk , kteříž s ním byli , všecken ostatek lidu , kterýž zase přivedl od Izmaele syna Netaniášova z Masfa , když zabil Godoliáše syna Achikamova , muže bojovné , též ženy a děti i komorníky , kteréž zase přivedl z Gabaon , A odšedše , pobyli v hospodě Chimhamově , kteráž jest u Betléma , aby jdouce , vešli do Egypta , Před Kaldejskými . Nebo báli se jich , proto že zabil Izmael syn Netaniášův Godoláše syna Achikamova , kteréhož byl ustanovil král Babylonský nad tou zemí . Potom přistoupili všecka knížata vojsk , i Jochanan syn Kareachův i Jazaniáš syn Hosaiášův , i všecken lid , od nejmenšího až do největšího , A řekli Jeremiášovi proroku : Uslyš medle nás v ponížené prosbě naší , a modl se za nás Hospodinu Bohu svému , za všecken ostatek tento , nebo nás maličko zůstalo z mnohých , jakž oči tvé nás vidí , Ať nám oznámí Hospodin Bůh tvůj cestu , po níž bychom jíti , a co činiti měli . Jimž řekl Jeremiáš prorok : Uslyšel jsem . Aj , já modliti se budu Hospodinu Bohu vašemu podlé slov vašich , a cožkoli vám odpoví Hospodin , oznámím vám ; nezatajím před vámi slova . Oni zase řekli Jeremiášovi : Nechť jest Hospodin mezi námi svědkem pravým a věrným , jestliže podlé každého slova , pro něž poslal tě Hospodin Bůh tvůj k nám , tak se chovati nebudeme . Buď dobré aneb zlé , hlasu Hospodina Boha našeho , pro nejž tě vysíláme k němu , uposlechneme , aby nám dobře bylo , když uposlechneme hlasu Hospodina Boha našeho . Stalo se pak po přeběhnutí desíti dnů , když se stalo slovo Hospodinovo k Jeremiášovi , Že povolal Jochanana syna Kareachova , a všech knížat vojsk , kteříž s ním byli , i všeho lidu , od nejmenšího až do největšího , A řekl jim : Takto praví Hospodin Bůh Izraelský , k němuž jste mne poslali , abych rozprostíral poníženou prosbu vaši před oblíčejem jeho : Jestliže navrátíce se , zůstanete v zemi této , zajisté že vzdělám vás , a nezkazím , anobrž vštípím vás , a nevypléním ; neboť lituji toho zlého , kteréž jsem učinil vám . Nebojtež se krále Babylonského , jehož se bojíte , nebojte se ho , dí Hospodin ; neboť s vámi jsem , abych vás vysvobozoval , a vytrhoval vás z ruky jeho . Nadto způsobím vám milost , aby se slitoval nad vámi , a dal se vám navrátiti do země vaší . Ale řeknete-li : Nezůstaneme v zemi této , neposlouchajíce hlasu Hospodina Boha svého , A říkajíce : Nikoli , ale do země Egyptské vejdeme , kdež neuzříme boje , ani zvuku trouby neuslyšíme , a chleba lačněti nebudeme , pročež tam se osadíme : Protož nyní slyštež slovo Hospodinovo , ostatkové Judští : Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Jestliže vy zarputile na tom zůstanete , abyste vešli do Egypta , a vejdete-li , abyste tam pobyli , Jistě stane se to , že meč , kteréhož se bojíte , tam v zemi Egyptské vás postihne , a hlad , jehož se obáváte , přijde na vás v Egyptě , a tam pomřete . Tak se stane všechněm těm mužům , kteříž uložili předce jíti do Egypta , aby tam byli pohostinu , že zhynou mečem , hladem a morem , a nezůstane z nich žádného , aniž kdo znikne toho zlého , kteréž já uvedu na ně . Nebo takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Jakož vylit jest hněv můj a prchlivost má na obyvatele Jeruzalémské , tak vylita bude prchlivost má na vás , když vejdete do Egypta , a budete k proklínání , a k užasnutí , a k zlořečení , a za útržku ; nadto neuzříte více místa tohoto . K vámť mluví Hospodin , ó ostatkové Judští : Nevcházejte do Egypta . Jistotně vězte , ( neboť se vám dnes osvědčuji ) , Poněvadž jste se neupřímě ke mně měli v myšleních svých , poslavše mne k Hospodinu Bohu vašemu , řkouce : Modl se za nás Hospodinu Bohu našemu , a všecko , jakžť koli dí Hospodin Bůh náš , tak nám oznam , a učiníme , Když pak oznamuji vám dnes , však neposloucháte hlasu Hospodina Boha vašeho hned v ničemž , pročež mne k vám poslal : Protož pravím , vězte jistotně , že mečem , hladem a morem pomřete v tom místě , kamž se vám zachtělo jíti , abyste tam byli pohostinu . Stalo se pak , když přestal Jeremiáš mluviti ke všemu lidu všech slov Hospodina Boha jejich , s nimiž poslal jej Hospodin Bůh jejich k nim , všech , pravím , slov těch , Že řekl Azariáš syn Hosaiášův , a Jochanan syn Kareachův , i všickni muži ti pyšní , řkouce Jeremiášovi : Lež ty mluvíš , neposlalť tebe Hospodin Bůh náš , abys řekl : Nevcházejte do Egypta , abyste tam byli pohostinu . Ale Báruch syn Neriášův ponouká tě proti nám , aby vydal nás v ruku Kaldejských k usmrcení nás , aneb zajetí nás do Babylona . I neuposlechl Jochanan syn Kareachův , i všecka knížata vojsk , též i všecken lid hlasu Hospodinova , aby zůstal v zemi Judské . Ale Jochanan syn Kareachův , a všecka knížata vojsk vzali všecken ostatek Judských , kteříž se byli navrátili ze všech národů , kamž byli rozehnáni , k obývání v zemi Judské , Muže i ženy , též dítky a dcery královské , i všelikou duši , kterýchž Nebuzardan , hejtman nad žoldnéři , s Godoliášem synem Achikamovým , syna Safanova , zanechal , i s Jeremiášem prorokem a Báruchem synem Neriášovým , A šli do země Egyptské , ( nebo neuposlechli hlasu Hospodinova ) , a přišli až do Tachpanches . Stalo se pak slovo Hospodinovo k Jeremiášovi v Tachpanches , řkoucí : Nabeř do ruky své kamení velikého , a schovej je v hlině v cihelni , kteráž jest u brány domu Faraonova v Tachpanches , před očima mužů Judských . A rci jim : Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Aj , já pošli , a vezmu Nabuchodonozora krále Babylonského , služebníka svého , a postavím stolici jeho na tomto kamení , kteréž jsem schoval , i rozbije majestát svůj na něm . Nebo přitáhne a popléní zemi Egyptskou : Kteříž k smrti , k smrti , a kteříž k zajetí , do zajetí , a kteříž pod meč , A zanítím oheň v domích bohů Egyptských , aby je popálil , a zajal je . A přioděje se zemí Egyptskou , tak jako se odívá pastýř rouchem svým , a vyjde odtud s pokojem , Když poláme sochy Betsemes , kteréž jest v zemi Egyptské , a domy bohů Egyptských popálí ohněm . Slovo , kteréž se stalo k Jeremiášovi proti všechněm Judským bydlícím v zemi Egyptské , kteříž bydlili v Magdol a v Tachpanches , a v Nof , a v zemi Patros , řkoucí : Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Vy jste viděli všecko to zlé , kteréž jsem uvedl na Jeruzalém a na všecka města Judská , že aj , pustá jsou podnes , tak že v nich není žádného obyvatele , Pro nešlechetnost jejich , kterouž páchali , aby jen popouzeli mne , chodíce kaditi a sloužiti bohům cizím , jichž neznali sami , vy , ani otcové vaši , Ješto posílal jsem k vám všecky služebníky své proroky , ráno přivstávaje , a to ustavičně , říkaje : Nečiňte medle této věci ohavné , kteréž nenávidím . Ale neuposlechli , aniž naklonili ucha svého , aby se navrátili od nešlechetnosti své , a aby nekadili bohům cizím . Protož vylita jest prchlivost má i hněv můj , a rozpálil se v městech Judských i po ulicích Jeruzalémských , tak že obrácena jsou v poušť a v pustinu , jakž viděti v dnešní den . Nyní pak takto praví Hospodin Bůh zástupů , Bůh Izraelský : Proč vy činíte zlé převeliké proti dušem svým , abyste vyplénili z sebe muže i ženu , dítě i prsí požívajícího z prostředku Judy , abyste nepozůstavili sobě ostatků , Popouzejíce mne dílem ruku svých , kadíce bohům cizím v zemi Egyptské , do níž jste vešli , abyste tam byli pohostinu , abyste vyplénili sebe , a byli k zlořečení a za útržku u všech národů země ? Zdali jste zapomenuli na nešlechetnosti otců svých , a na nešlechetnosti králů Judských , a na nešlechetnosti manželek jejich , a na nešlechetnosti své , i na nešlechetnosti manželek svých , kteréž páchali v zemi Judské a po ulicích Jeruzalémských ? Nekořili se až do tohoto dne , aniž se báli , aniž chodili v zákoně mém a v ustanoveních mých , kteráž předkládám vám jako i otcům vašim . Protož takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Aj , já obracím tvář svou proti vám k zlému , totiž abych vyplénil všecky Judské . Zhubím zajisté ostatek Judských , kteříž svévolně vešli do země Egyptské , aby tam byli pohostinu , tak že zhynou docela všickni v zemi Egyptské . Padnou od meče , hladem docela zhynou , od nejmenšího až do největšího , mečem a hladem pomrou ; nadto budou k proklínání a k užasnutí , a k zlořečení a za útržku . Nebo navštívím ty , kteříž bydlí v zemi Egyptské , jako jsem navštívil Jeruzalém mečem , hladem a morem , Tak že nebude , kdo by ušel , neb pozůstal z ostatků Judských , kteříž přišli do země Egyptské , aby tam byli pohostinu , aby se zase navrátiti mohli do země Judské . Čímž se však troštují , že se zase navrátí , aby přebývali tam , ale nenavrátíť se , než ti , kteříž sami ujdou . Tedy odpověděli Jeremiášovi všickni ti muži , věděvše , že kadívaly manželky jejich bohům cizím , ty všecky ženy , jichž stál veliký zástup , i všecken lid přebývající v zemi Egyptské v Patros , řkouce : V té věci , o kteréž jsi nám mluvil ve jménu Hospodinovu , neuposlechneme tebe . Ale dosti činiti chceme každému slovu , kteréž by pošlo z úst našich , kadíce tvoru nebeskému , a obětujíce jemu oběti mokré , jakž jsme činívali my i otcové naši , králové naši i knížata naše po městech Judských a po ulicích Jeruzalémských ; nebo nasyceni jsme bývali chlebem , a bývali jsme veseli , zlého pak neokoušeli jsme . Ale jakž jsme přestali kaditi tvoru nebeskému , a obětovati jemu oběti mokré , nedostatek trpíme ve všem , a mečem i hladem hyneme . Že pak kadíme tvoru nebeskému , a obětujeme jemu oběti mokré , zdaliž bez znamenitých mužů našich pečeme jemu koláče , službu jemu konajíce , a obětujíce jemu oběti mokré ? Tedy řekl Jeremiáš všemu lidu , mužům i ženám a všemu lidu , kteříž jemu to odpověděli , řka : Zdaliž na kadidlo , jímž jste kadívali po městech Judských a po ulicích Jeruzalémských vy i otcové vaši , králové vaši i knížata vaše i lid země , nerozpomenul se Hospodin , a zdaž jím to nepohnulo , Tak že nemohl Hospodin více snášeti nešlechetnosti předsevzetí vašich a ohavností , kteréž jste činili ? Pročež obrácena jest země vaše v poušť a v pustinu a v zlořečenství , tak že není v ní žádného obyvatele , jakž dnešní den jest . Proto že jste kadívali , a že jste hřešili proti Hospodinu , a neposlouchali jste hlasu Hospodinova , a tak v zákoně jeho a v ustanoveních jeho ani v svědectvích jeho nechodili jste , protož potkalo vás zlé toto , jakž viděti dnešní den . Nadto řekl Jeremiáš všemu tomu lidu i všechněm těm ženám : Slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští , kteříž jste v zemi Egyptské : Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský , řka : Vy i ženy vaše ústy svými jste mluvili , a rukami doplnili , říkajíce : Konečněť budeme plniti sliby své , kteréž jsme slíbili , kadíce tvoru nebeskému , a obětujíce jemu oběti mokré , a tak vší snažností vyplňujete sliby vaše , a všelijak slibům vašim dosti činíte . Protož slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští , kteříž bydlíte v zemi Egyptské : Aj , já přisahám skrze jméno své veliké , praví Hospodin , že nebude více vzýváno jméno mé ústy žádného muže Judského po vší zemi Egyptské , kterýž by řekl : Živť jest Panovník Hospodin . Aj , já bdíti budu nad nimi k zlému a ne k dobrému , i budou pléněni všickni muži Judští , kteříž jsou v zemi Egyptské , mečem a hladem , dokudž by docela nezhynuli . Kteříž pak ujdou meče , navrátí se z země Egyptské do země Judské , lidu malý počet . I zvědíť všickni ostatkové Judští , kteříž přišli do země Egyptské , aby tam byli pohostinu , čí slovo ostojí , mé-li čili jejich . A toto mějte za znamení , dí Hospodin , že já trestati budu vás v místě tomto , abyste věděli , že jistotně ostojí slova má proti vám k zlému . Takto praví Hospodin : Aj , já vydám Faraona Chofra krále Egyptského v ruku nepřátel jeho a v ruku hledajících bezživotí jeho , jako jsem vydal Sedechiáše krále Judského v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského , nepřítele jeho , a hledajícího bezživotí jeho . Slovo , kteréž promluvil Jeremiáš prorok k Báruchovi synu Neriášovu , když spisoval slova tato do knihy z úst Jeremiášových , léta čtvrtého Joakima syna Joziášova , krále Judského , řka : Takto praví Hospodin Bůh Izraelský o tobě , ó Báruchu . Řekls : Jižtě mi běda , nebo přičiní Hospodin zámutku k bolesti mé . Ustávám v úpění svém , a odpočinutí nenalézám . Takto rci jemu : Takto praví Hospodin : Aj , což jsem vystavěl , já bořím , a což jsem vštípil , já pléním , totiž všecku zemi tuto . A ty bys hledal sobě velikých věcí ? Nehledej . Nebo aj , já uvedu bídu na všeliké tělo , dí Hospodin , ale dám tobě život tvůj místo kořisti na všech místech , kamž půjdeš . Slovo Hospodinovo , kteréž se stalo k Jeremiášovi proroku proti národům těmto : O Egyptských . Proti vojsku Faraona Néchy krále Egyptského , ( jenž bylo při řece Eufrates u Charkemis , kteréž zbil Nabuchodonozor král Babylonský ) , léta čtvrtého Joakima syna Joziášova , krále Judského : Připravtež štít a pavézu , a jděte k boji . Zapřáhejte koně , a vsedejte jezdci , postavte se s lebkami , vytírejte kopí , zobláčejte se v pancíře . Proč vidím tyto zděšené , zpět obrácené , a nejsilnější jejich potřené , anobrž prudce utíkající , tak že se ani neohlédnou ? Strach jest vůkol , dí Hospodin , Aby neutekl čerstvý , a neušel silný , aby na půlnoci o břeh řeky Eufrates zavadili a padli . Kdo se to valí jako potok , jako řeky , jejichž vody sebou zmítají ? Egypt jako potok se valí a jako řeky , když se vody hýbají , tak pravě : Potáhnu , přikryji zemi , zkazím město i přebývající v něm . Křepčtež , ó koni , a běžte s hřmotem , ó vozové ; nechť vytáhnou i silní , Mouřenínové a Putští , kteříž užívají pavézy , i Ludimští , kteříž užívají a natahují lučiště . A však ten den Panovníka Hospodina zástupů bude den pomsty , aby uvedl pomstu na nepřátely své , kteréžto zžíře meč a nasytí se , anobrž opojí se krví jejich ; nebo obět Panovníka Hospodina zástupů bude v zemi půlnoční u řeky Eufrates . Vyprav se do Galád , a nabeř masti , panno dcero Egyptská , nadarmo však užíváš mnohého lékařství , nebo ty zhojena býti nemůžeš . Slyšíť národové o zlehčení tvém , a naříkání tvého plná jest země , proto že silný na silném se ustrkuje , tak že spolu zaroveň padají . Slovo , kteréž mluvil Hospodin k Jeremiášovi proroku o přitažení Nabuchodonozora krále Babylonského , aby zkazil zemi Egyptskou . Oznamte v Egyptě , a ohlaste v Magdol , rozhlaste také v Nof , i v Tachpanches rcete : Postůj a připrav se , ale však zžíře meč všecko , což vůkol tebe jest . Proč poražen jest každý z nejsilnějších tvých ? Nemůže ostáti , proto že Hospodin pudí jej . Mnohoť bude těch , kteříž klesnou a padnou jeden na druhého , a řeknou : Vstaň , a navraťme se k lidu svému , a do země , v níž jsme se zrodili , před mečem toho zhoubce . Budou křičeti tam : Faraona krále Egyptského není než sám chřest , jižť pominul volný jeho čas . Živť jsem já , ( dí král ten , jehož jméno Hospodin zástupů ) , že jakž jest Tábor mezi horami , a jako Karmel při moři , tak toto přijde . Připraviž sobě to , co bys s sebou vystěhovati měla , ó ty , kteráž jsi usadila se , dcero Egyptská ; neboť Nof v poušť obrácen a vypálen bude , tak že nebude tam žádného obyvatele . Velmi pěkná jalovice jest Egypt , ale zabití její od půlnoci jistotně přijde . Ano i nájemníci jeho u prostřed něho jsou jako telata vytylá , ale takéť i ti obrátíce se , utekou . Neostojí , když den bídy jejich přijde na ně , v čas navštívení jejich . Hlas jeho jako hadí siptěti bude , když s vojskem přitáhnou , a s sekerami přijdou na něj jako ti , kteříž sekají dříví . Posekají les jeho , dí Hospodin , ačkoli mu konce není ; více jest jich než kobylek , aniž mají počtu . Zahanbenať bude dcera Egyptská , vydána bude v ruku lidu půlnočního . Praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Aj , já navštívím lidné město No , též Faraona i Egypt s bohy jeho a králíky jeho , Faraona , pravím , a ty , kteříž v něm doufají . A vydám je v ruku těch , kteříž hledají bezživotí jejich , totiž v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského , a v ruku služebníků jeho ; potom však bydleno bude v něm , jako za dnů starodávních , dí Hospodin . Ale ty neboj se , služebníče můj Jákobe , aniž se strachuj , ó Izraeli ; nebo aj , já vysvobodím tě zdaleka , i símě tvé z země zajetí jejich . I navrátí se Jákob , aby odpočíval a pokoj měl , a aby nebylo žádného , kdo by předěsil . Ty , pravím , neboj se , služebníče můj Jákobe , dí Hospodin ; neboť jsem s tebou . Učiním zajisté konec všechněm národům , mezi kteréž tě zaženu , tobě pak neučiním konce , ale budu tě trestati v soudu , ačkoli tě naprosto bez trestání nenechám . Slovo Hospodinovo , kteréž se stalo k Jeremiášovi proroku proti Filistinským , prvé než dobyl Farao Gázy . Takto praví Hospodin : Aj , vody vystupují od půlnoci , a obrátí se v potok rozvodnilý , tak že zatopí zemi , i cožkoli jest na ní , město i ty , kteříž bydlí v něm ; pročež křičeti budou lidé , a kvíliti všeliký obyvatel té země ; Pro zvuk dusání kopyt silných jeho , pro hřmot vozů jeho , a hrčení kol jeho , neohlédnou se otcové na syny , majíce opuštěné ruce ; Pro ten den , kterýž přijíti má , aby pohubil všecky Filistinské , aby zahladil Týr a Sidon , i všelikou pozůstávající pomoc , když hubiti bude Hospodin Filistinské , ostatek krajiny Kaftor . Přijde lysina na Gázu , vypléněn bude Aškalon i ostatek údolí jejich . Dokudž se řezati budeš ? Ach , meči Hospodinův , dokudž se nespokojíš ? Navrať se do pošvy své , utiš se , a zastav se . I jakž by se spokojil ? Však Hospodin přikázal jemu . Proti Aškalon a proti břehu mořskému , tam postavil jej . Proti Moábovi . Takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Běda městu Nébo , neboť popléněno bude ; zahanbeno a vzato bude Kariataim , zahanbeno bude Misgab a děsiti se bude . Nebudeť míti více žádné pochvaly Moáb z Ezebon , obmýšlejí proti němu zlé : Poďte , a vyhlaďme je z národu . I ty , ó Madmen , vypléněno budeš , půjde za tebou meč . Hlas žalostný z Choronaim : Ó poplénění a potření veliké . Potřín bude Moáb , slyšán bude křik maličkých jeho . Proto že na cestě Luchitské ustavičný bude pláč , a že kudyž se chodí k Choronaim , nepřátelé křik hrozný slyšeti budou : Utecte , vysvoboďte život svůj , a buďte jako vřes na poušti . Nebo proto , že doufáš v statku svém a v pokladích svých , také ty jat budeš ; i půjde Chámos do zajetí , kněží jeho , též i knížata jeho . Přitáhne zajisté zhoubce na každé město , aniž ho které město znikne ; zahyne i údolí , a zahlazena bude rovina , jakž praví Hospodin . Dejte brky Moábovi , ať rychle uletí ; nebo města jeho v poušť obrácena budou , tak že nebude žádného obyvatele v nich . Zlořečený ten , kdož dělá dílo Hospodinovo lstivě , a zlořečený ten , kdož zdržuje meč svůj od krve . Mělť jest pokoj Moáb od dětinství svého , a usadil se na kvasnicích svých , aniž býval přelíván z nádoby do nádoby , totiž do zajetí nechodíval ; pročež zůstala v něm chuť jeho , a vůně jeho není proměněna . Protož aj , dnové jdou , dí Hospodin , že pošli na něj ty , kteříž vpády činí , a zajmou jej , sudy pak jeho vyprázdní , a nádoby jeho roztříští . I zahanben bude Moáb od Chámos , jako zahanbeni jsou dům Izraelský od Bethel naděje své . Kterakž říkáte : Silní jsme a muži stateční k boji ? Pohuben bude Moáb a z měst svých vyjde , a nejvýbornější mládenci jeho půjdou k zabití , dí král , jehož jméno Hospodin zástupů . Blízkoť jest bída Moábova , aby přišla , a trápení jeho pospíchá velice . Litujte ho všickni okolní jeho , a všickni , kteříž víte o jménu jeho , rcete : Jak polámána jest hůl nejpevnější , prut nejozdobnější ? Sejdi z slávy své , a seď v žíni , ó ty , kterážs se usadila , dcero Dibonská ; neboť zhoubce Moábův přitáhne proti tobě , zkazí ohrady tvé . Postav se na cestě , a ohlédni se pilně , obyvatelkyně Aroer ; vyptej se toho , kdož utíká , a té , kteráž uchází , rci : Co se děje ? Stydí se Moáb , že jest potřín . Kvělte a křičte , oznamte u Arnon , že hubí Moába . Nebo soud přišel na zemi té roviny , na Holon a na Jasa a na Mefat , I na Dibon a Nébo , a na Betdiblataim , I na Kariataim a na Betgamul , a na Betmeon , A na Kariot , a na Bozru i na všecka města země Moábské , daleká i blízká . Odťat bude roh Moábův , a rámě jeho zlámáno bude , dí Hospodin . Opojte jej , poněvadž se proti Hospodinu zpínal , až by se válel Moáb v vývratku svém , a byl za smích i on také . Nebo zdali v posměchu nebyl u tebe Izrael ? Zdali mezi zloději zastižen jest , že jakž jen promluvíš o něm , poskakuješ ? Zanechte měst , a přebývejte v skále , ó obyvatelé Moábští , a buďte podobni holubici hnízdící se daleko v rozsedlinách . Slýchaliť jsme o pýše Moábově , že velmi pyšný jest , o vysokomyslnosti jeho a pýše jeho , i o nadutosti jeho , a povyšování se srdce jeho . Známť já , dí Hospodin , vzteklost jeho , ale špatnáť jest ona k tomu ; lži jeho nedovedouť toho . Protož nad Moábskými kvílím , a nade vším Moábem křičím , pro obyvatele Kircheres úpí srdce . Více než plakáno bylo Jazerských , plači tebe , ó vinný kmene Sibma . Rozvodové tvoji dostanouť se za moře , až k moři Jazerskému dosáhnou ; na letní ovoce tvé a na vinobraní tvé zhoubce připadne . I přestane veselé a plésání nad polem úrodným v zemi Moábské , a vínu z presu přítrž učiním ; nebudou ho tlačívati s prokřikováním . Prokřikování nebudeť prokřikováním . Více křičeti budou než Ezebonští , až do Eleale , až do Jasa vydávati budou hlas svůj , od Ségor až do Choronaim jako jalovice tříletá ; nebo také i vody Nimrim vymizejí . A tak učiním , dí Hospodin , přítrž Moábovi , obětujícímu na výsosti a kadícímu bohům jeho . Protož srdce mé nad Moábem jako píšťalky zníti bude , srdce mé i nad obyvateli Kircheres jako píšťalky zníti bude , proto že i zboží nashromážděná se v nic obrátí . Nebo na každé hlavě bude lysina , a každá brada oholena , na všech rukou řezání , a na bedrách žíně . Na všech střechách Moábových i po ulicích jeho všudy jen kvílení ; nebo rozrazím Moába jako nádobu neužitečnou , dí Hospodin . Kvíliti budou : Jakť jest potřín , jak se obrátil zpět Moáb s hanbou ! A jest Moáb v posměchu a k předěšení všechněm , kteříž jsou vůkol něho . Nebo takto praví Hospodin : Aj , jako orlice přiletí a roztáhne křídla svá na Moába . Vzato bude Kariot , i pevnosti pobrány budou , a bude srdce silných Moábských v ten den podobné srdci ženy svírající se . I vyhlazen bude Moáb z lidu , proto že se proti Hospodinu zpínal . Strach a jáma a osídlo nad tebou , ó obyvateli Moábský , praví Hospodin . Kdo uteče před strachem , vpadne do jámy , a kdo vyleze z jámy , osídlem lapen bude ; nebo uvedu na něj , totiž na Moába , rok navštívení jejich , dí Hospodin . Stávaliť jsou v stínu Ezebon ti , kteříž utíkávali před násilím , ale oheň vyjde z Ezebon , a plamen z prostřed Seon , a zžíře kout Moábův a vrch hlavy těch , kteříž jen bouří . Běda tobě , Moábe , zahyneť lid Chámosův ; nebo pobráni budou synové tvoji do zajetí , i dcery tvé do zajetí . A však zase přivedu zajaté Moábské v posledních dnech , dí Hospodin . Až potud soud o Moábovi . Proti Ammonitským . Takto praví Hospodin : Což nemá žádných synů Izrael ? Což dědice žádného nemá ? Proč dědičně opanoval král jejich Gádu , a lid jeho v městech tohoto bydlí ? Protož aj , dnové jdou , dí Hospodin , že způsobím , aby slyšáno bylo proti Rabba Ammonitských troubení válečné , a aby bylo obráceno v hromadu rumu , a jiná města jeho ohněm vypálena . I opanuje Izrael ty , kteříž jej byli opanovali , praví Hospodin . Kvěl Ezebon , když popléněno bude Hai , křičte , ó dcery Rabba , přepašte se žíněmi , plačte , a běžte přes ploty ; nebo král váš do zajetí půjde , kněží jeho i knížata jeho spolu . Což se chlubíš údolími , když oplývá údolí tvé , ó dcero zpurná , kteráž doufáš v pokladech svých , říkajíc : Kdo by táhl na mne ? Aj , já uvedu na tebe strach , praví Panovník Hospodin zástupů , ze všeho vůkolí tvého , jímž rozehnáni budete všickni , a nebude žádného , kdo by shromáždil toulající se . A však potom zase přivedu zajaté Ammonitské , dí Hospodin . Proti Idumejským . Takto praví Hospodin zástupů : Což není více moudrosti v Teman ? Zahynula rada od rozumných ? Zmařena moudrost jejich ? Utíkejte , obraťe se , a hluboko se schovejte , obyvatelé Dedan ; nebo bídu uvedu na Ezau v čas navštívení jeho . Kdyby ti , kteříž zbírají víno , přišli na tebe , zdaž by nepozůstavili paběrků ? Pakli zloději v noci , zdaž by škodili více nad potřebu svou ? Ale já obnažím Ezau , zodkrývám skrýše jeho , tak že se nebude moci ukryti . Pohubenoť bude símě jeho i bratří jeho i sousedé jeho , tak že nebude naprosto , kdo by řekl : Zanech sirotků svých , já živiti je budu , a vdov svých mně se dověřte . Takto zajisté praví Hospodin : Aj , ti , kteříž nemají žádného práva píti kalichu tohoto , předce pijí , ty pak sám abys toho naprosto prázen byl ? Nebudeš prázen , ale jistotně píti budeš . Nebo skrze sebe přisahám , dí Hospodin , že pustinou , útržkou , pouští a prokletím bude Bozra , a všecka města jeho budou pouští věčnou . Pověst slyšel jsem od Hospodina , že posel k národům poslán jest : Shromažďte se , a táhněte proti němu ; nuže , vstaňte k boji . Nebo aj , způsobím to , abys byl za nejšpatnějšího mezi národy , v nevážnosti mezi lidmi . To , že jsi hrozný , zklamá tě , i pýcha srdce tvého , ó ty , kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních , kterýž se držíš vysokých pahrbků . Bys pak vysoko udělal hnízdo své jako orlice , i odtud tě strhnu , dí Hospodin . I bude země Idumejská pustinou . Každý , kdož půjde skrze ni , užasne se , a diviti se bude nade všemi ranami jejími ; Jako podvrácení Sodomy a Gomory a sousedů jejich , praví Hospodin . Neosadí se tam žádný , aniž bydliti bude v ní syn člověka . Aj , jako lev vystupuje i více než zdutí Jordána proti příbytku Nejsilnějšího , a však v okamžení zaženu jej z této země , a toho , kterýž jest vyvolený , ustanovím nad ní . Nebo kdo jest mně rovný ? A kdo mi složí rok ? A kdo jest ten pastýř , kterýž by se postavil proti mně ? Protož slyšte radu Hospodinovu , kterouž zavřel o Idumejských , a to , což myslil proti obyvatelům Temanským : Zajisté žeť je vyvlekou nejmenší tohoto stáda , zajisté že je popléní i příbytky jejich . Od hřmotu pádu jejich třásti se bude ta země , hlas a křik jejich slyšán bude u moře Rudého . Aj , jako orlice přitáhne a přiletí , a roztáhne křídla svá na Bozru , i bude srdce silných Idumejských v ten den podobné srdci ženy svírající se . Proti Damašku . Zastydí se Emat i Arfad , nebo novinu zlou uslyší , a užasnou se , tak že se i moře zkormoutí , aniž se bude moci upokojiti . Oslábne Damašek , obrátí se k utíkání , a hrůza podejme jej , svírání a bolesti zachvátí jej jako rodičku . Ale řkou : Jakž by nemělo ostáti město slovoutné , město radosti mé ? Protož padnou mládenci jeho na ulicích jeho , a všickni muži bojovní vypléněni budou v ten den , dí Hospodin zástupů . A zanítím oheň ve zdi Damašské , kterýž do konce zkazí paláce Benadadovy . Proti Cedar a královstvím Azor , kteráž pohubiti má Nabuchodonozor král Babylonský . Takto praví Hospodin : Vstaňte , táhněte proti Cedar , a vypleňte národy východní . Stany jejich i stáda jejich vezmou , kortýny jejich se vším nádobím jejich , i velbloudy jejich poberou sobě , a volati budou na ně : Strach jest vůkol . Utecte , rozprchněte se rychle , skrejte se hluboce , obyvatelé Azor , dí Hospodin , neboť Nabuchodonozor král Babylonský složil proti vám radu , a vymyslil proti vám chytrost . Vstaňte , táhněte proti národu upokojenému , kterýž sedí bezpečně , praví Hospodin . Nemá ani vrat ani závory , a samotní bydlejí . Budou zajisté velbloudi jejich v loupež , a množství dobytků jejich v kořist , a rozptýlím na všeliký vítr ty , kteříž i v nejzadnějších koutech bydlejí , a ze všech stran uvedu bídu na ně , dí Hospodin . I bude Azor příbytkem draků , pustinou až na věky ; neosadí se tam žádný , aniž bude bydleti v něm syn člověka . Slovo Hospodinovo , kteréž se stalo k Jeremiášovi proroku proti Elamitským , na počátku kralování Sedechiáše krále Judského , řkoucí : Takto praví Hospodin zástupů : Aj , já polámi lučiště Elamitských , největší sílu jejich . Uvedu zajisté na Elamitské čtyři větry ode čtyř stran světa , a rozptýlím je na všecky ty větry , tak že nebude národu , do něhož by se nedostal někdo z vyhnaných Elamitských . A předěsím Elamitské před nepřátely jejich a před těmi , kteříž hledají bezživotí jejich . Uvedu , pravím , na ně zlé , prchlivost hněvu svého , dí Hospodin , a budu posílati za nimi meč , dokudž jim konce neučiním . I postavím stolici svou mezi Elamitskými , a vypléním odtud krále i knížata , praví Hospodin . A však stane se v posledních dnech , že zase přivedu zajaté Elamitské , dí Hospodin . Slovo , kteréž mluvil Hospodin proti Babylonu a proti zemi Kaldejské skrze Jeremiáše proroka : Oznamujte mezi národy a rozhlašujte , zdvihněte korouhev , rozhlašujte , netajte , rcete : Vzat bude Babylon , zahanben bude Bél , potřín bude Merodach , zahanbeny budou modly jeho , potříni budou ukydaní bohové jeho . Nebo přitáhne na něj národ od půlnoci , kterýž obrátí zemi jeho v pustinu , tak že nebude obyvatele v ní . Od člověka až do hovada vystěhují se , odejdou . V těch dnech a toho času , dí Hospodin , přijdou synové Izraelští , oni i synové Judští spolu ; plačíce , ochotně půjdou , a Hospodina Boha svého hledati budou . Na cestu k Sionu ptáti se budou , a obrátíce se tam , řeknou : Poďte a připojte se k Hospodinu smlouvou věčnou , nepřicházející v zapomenutí . Ovce hynoucí jsou lid můj , pastýři jejich působí to , aby bloudily , a po horách se toulaly , s hůry na pahrbek chodily , zapomenuvše na příbytky své . Všickni , kteříž je nalézají , zžírají je , a nepřátelé jejich říkají : Nebudeme nic vinni , proto že hřeší proti Hospodinu . Příbytek spravedlnosti a otců jejich naděje jest Hospodin . Vystěhujte se z prostředku Babylona , a z země Kaldejské vyjděte , a buďte jako kozlové před stádem . Nebo aj , já vzbudím a přivedu na Babylon shromáždění národů velikých z země půlnoční , kteřížto sšikují se proti němu , i bude dobyt odtud . Kterýchžto střely jsou jako silného , jenž sirobu uvodí ; žádnáť se nenavrátí na prázdno . I bude země Kaldejských v loupež ; všickni , kteříž ji loupiti budou , nasytí se , dí Hospodin . Proto že se veselíte , proto že pléšete , ó dráči dědictví mého , proto že jste zbujněli jako jalovice vytylá , a provyskujete jako rekové , Zahanbena bude matka vaše velice , a zapýří se rodička vaše : Aj , nejzadnější z národů , poušť , země vyprahlá a pustina . Pro prchlivost Hospodinovu nebude v ní bydleno , ale velmi spustne všecko . Každý , kdož půjde mimo Babylon , užasne se , a diviti se bude nade všemi ranami jeho . Sšikujte se proti Babylonu vůkol všickni , kteříž natahujete lučiště , střílejte proti němu , nelitujte střely ; nebo hřešil proti Hospodinu . Křičte proti němu vůkol : Poddal se , padli základové jeho , pobořeny jsou zdi jeho . Nebo pomsta Hospodinova jest , uveďte pomstu na něj ; jakž činíval , učiňte jemu . Vypleňte rozsevače z Babylona , i držícího srp v čas žně ; před mečem hubícím každý nechť se k lidu svému obrátí , a každý do země své nechť uteče . Hovádko zahnané jest Izrael , kteréž lvové splašili . Nejprvé zžíral je král Assyrský , tento pak poslednější , Nabuchodonozor král Babylonský , kosti jeho potřel . Protož toto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Aj , já navštívím krále Babylonského i zemi jeho , jako jsem navštívil krále Assyrského . A přivedu zase Izraele do příbytku jeho , aby se pásl na Karmeli a Bázan , a na hoře Efraim , a v Galád aby se sytila duše jeho . V těch dnech a toho času , dí Hospodin , byla-li by vyhledávána nepravost Izraelova , nebude žádné , a hříchové Judovi , však nebudou nalezení ; nebo odpustím těm , kteréž pozůstavím . Proti té zemi zpurných táhni , a proti obyvatelům pomsty ; zhub je a zahlaď jako proklaté i utíkající , dí Hospodin . Učiniž , pravím , všecko , jakž přikazuji tobě , Ať jest hluk boje v té zemi a potření veliké . Jakž by posekáno a polámáno býti mohlo kladivo vší země ? Jak by k užasnutí Babylon býti mohl mezi národy ? Polékl jsem na tě , ó Babylone , pročež vzat budeš , než zvíš . Nalezen , ano i polapen budeš , proto že jsi směl potýkati se s Hospodinem . Otevřel Hospodin poklad svůj , a vynesl nástroje hněvu svého ; nebo dílo toto jest Panovníka Hospodina zástupů v zemi Kaldejské . Přitáhněte na ni od konce země , zotvírejte obilnice její , šlapejte po ní jako po stozích , a zahlaďte ji jako proklatou , tak aby z ní ničeho nepozůstalo . Zbíte mečem všecky volky její , nechť sstoupí k zabití ; běda jim , když přijde den jejich , čas navštívení jejich . Hlas utíkajících a ucházejících z země Babylonské , aby oznámili na Sionu pomstu Hospodina Boha našeho , pomštění chrámu jeho . Shromažďte proti Babylonu nejudatnější , všickni natahující lučiště , položte se proti němu vůkol , ať nelze jemu ujíti . Odplaťte jemu podlé skutků jeho , všecko , jakž dělával , učiňte jemu ; nebo proti Hospodinu pýchal , proti Svatému Izraelskému . Protož padnou mládenci jeho na ulicích jeho , a všickni muži bojovní jeho vypléněni budou v ten den , dí Hospodin . Aj , já jsem proti tobě , ó pýcho , praví Panovník Hospodin zástupů ; neboť přišel den tvůj , čas , abych tě navštívil . Poklesne se zajisté ten pyšný a padne , a nebude žádného , kdo by jej zdvihl ; a zanítím oheň v městech jeho , kterýžto zžíře všecka vůkolí jeho . Takto praví Hospodin zástupů : Utištěni jsou synové Izraelští , i s syny Judskými , a všickni , kteříž je zjímali , drží je , nechtí propustiti jich . Ale vykupitel jejich silný , jehož jméno jest Hospodin zástupů , jistotně povede při jejich , aby pokoj způsobil této zemi , a pohnul obyvateli Babylonskými . Meč na Kaldejské , dí Hospodin , a na obyvatele Babylonské , i na knížata jeho i na mudrce jeho . Meč na lháře , aby se zbláznili , meč na silné jeho , aby potříni byli . Meč na koně jeho a na vozy jeho , i na všecku tu směsici , kteráž jest u prostřed něho , aby byli jako ženy ; meč na poklady jeho , aby rozchvátáni byli . Sucho na vody jeho , aby vyschly ; nebo země plná jest rytin , a při modlách bláznívají . Protož bydliti budou tam šelmy s hroznými potvorami , bydliti budou v ní i mladé sovy ; a nebude tam bydleno na věky , ani přebýváno od národu až do pronárodu . Podobná bude k podvrácení hroznému Sodomy a Gomory i sousedů jejich , dí Hospodin ; neosadí se tam žádný , aniž bydliti bude v ní syn člověka . Aj , lid přitáhne od půlnoci , a národ veliký , i králové znamenití , vzbuzeni jsouce od stran země . Lučiště a kopí pochytí , ukrutní budou , a neslitují se ; hlas jejich jako moře zvučeti bude , a na koních pojedou , sšikovaní jako muž udatný k boji proti tobě , ó dcero Babylonská . Král Babylonský jakž uslyší pověst o nich , opadnou ruce jeho , úzkost zachvátí jej , bolest jako rodičku . Aj , jako lev vystupuje , více než zdutí Jordána proti příbytku Nejsilnějšího , a však v okamžení zaženu jej z této země , a toho , kterýž jest vyvolený , ustanovím nad ní . Nebo kdo jest mně rovný ? A kdo mi složí rok ? A kdo jest ten pastýř , kterýž by se postavil proti mně ? Protož slyšte radu Hospodinovu , kterouž zavřel o Babylonu , a to , což myslil proti zemi Kaldejské : Zajisté žeť je vyvlekou nejmenší tohoto stáda , zajisté že je popléní i příbytek jejich . Od zvuku při dobývání Babylona třásti se bude ta země , a křik mezi národy slyšán bude . Takto praví Hospodin : Aj , já vzbudím proti Babylonu a proti těm , kteříž bydlejí u prostřed povstávajících proti mně , vítr hubící . A pošli na Babylon ty , jenž vějí , kteřížto převívati budou jej , a vyprázdní zemi jeho , když budou proti němu vůkol v den bídy . Natahujícímu , kterýž silně natahuje lučiště své , a kráčí v pancíři svém , dím : Neslitovávejtež se nad mládenci jeho , zahlaďte jako proklaté všecko vojsko jeho . Ať padnou zbití v zemi Kaldejské , a probodnutí na ulicích jeho . Nebo není opuštěn Izrael a Juda od Boha svého , od Hospodina zástupů , ačkoli země jejich plná jest provinění proti Svatému Izraelskému . Utecte z prostředku Babylona , a zachovejte jeden každý život svůj , abyste nebyli vypléněni v nepravosti jeho . Nebo čas bude pomsty Hospodinovy , sám odplatu dá jemu . Byltě koflíkem zlatým Babylon v ruce Hospodinově , opojujícím všecku zemi ; víno jeho pili národové , protož se zbláznili národové . Ale v náhle padne Babylon , a potřín bude . Kvělte nad ním , nabeřte masti pro bolesti jeho , snad bude moci zhojen býti . Hojili jsme Babylon , ale není zhojen , opusťme jej , a poďme jeden každý do země své ; nebo až k nebi dosahá soud jeho , a vznesen jest až k nejvyšším oblakům . Vyvedl Hospodin při naši ; poďte , a vypravujme na Sionu dílo Hospodina Boha našeho . Vytřete střely , shledejte , což nejvíc můžete , pavéz , Hospodin vzbudil ducha králů Médských , proto že proti Babylonu usouzení jeho jest , aby jej zkazil ; pomsta zajisté jest Hospodinova , pomštění chrámu jeho . Na zdech Babylonských zdvihněte korouhev , osaďte stráž , postavte strážné , připravte zálohy ; nebo i myslil Hospodin , i učiní , což řekl proti obyvatelům Babylonským . Ó ty , kterýž bydlíš při vodách velikých , ó kterýž máš množství pokladů , přišloť skončení tvé , cíl lakomství tvého . Přisáhlť jest Hospodin zástupů skrze samého sebe : Jistotně naplním tě lidmi jako brouky , kteříž by prokřikovali nad tebou radostně : Ten , kterýž učinil zemi mocí svou , kterýž utvrdil okršlek světa moudrostí svou , a opatrností svou roztáhl nebesa , Kterýžto , když vydává hlas , ječí vody na nebi , a kterýž působí to , aby vystupovaly páry od kraje země , blýskání s deštěm přivodí , a vyvodí vítr z pokladů svých . Tak zhlupěl každý člověk , že nezná toho , že zahanben bývá každý zlatník od rytiny ; nebo faleš jest slitina jeho , a není ducha v nich . Marnost jsou a dílo podvodů ; v čas , v němž navštíveni budou , zahynou . Neníť jim podobný díl Jákobův ; nebo on jest stvořitelem všeho , a částka dědictví jeho , Hospodin zástupů jest jméno jeho . Ty jsi mým kladivem rozrážejícím , nástroji válečnými , abych rozrážel skrze tebe národy , a kazil skrze tebe království , Abych rozrážel skrze tebe koně s jezdcem jeho , abych rozrážel skrze tebe vůz s tím , kdož jezdí na něm . Abych rozrážel skrze tebe muže i ženu , abych rozrážel skrze tebe starého i dítě , abych rozrážel skrze tebe mládence i pannu , Abych rozrážel skrze tebe pastýře s stádem jeho , abych rozrážel skrze tebe oráče s spřežením jeho , abych rozrážel skrze tebe vývody a knížata . Ale jižť odplatím Babylonu i všechněm obyvatelům Kaldejským za všecko bezpráví jejich , kteréž činili Sionu před očima vašima , dí Hospodin . Aj , já jsem proti tobě , ó horo , kteráž hubíš , dí Hospodin , kteráž hubíš všecku zemi ; a vztáhna ruku svou na tebe , svalím tě z těch skal , a obrátím tě v horu spálenou . A nevezmou z tebe kamene k úhlu , ani kamene k základům ; nebo pustinou věčnou budeš , praví Hospodin . Vyzdvihněte korouhev v zemi , trubte trubou mezi národy , připravte proti němu národy , svolejte proti němu království Ararat , Minni , Ascenez , ustanovte hejtmana proti němu , přiveďte koní jako brouků počet nesčíslný . Připravte proti Babylonu národy , krále země Médské , vývody její a všecka knížata její , i všecku zemi panování jejich . I bude se třásti země a bolestiti , když vykonáváno bude usouzení Hospodinovo proti Babylonu , aby obrátil zemi Babylonskou v pustinu , v níž by se žádný neosazoval . Přestanou silní Babylonští bojovati , seděti budou v ohradách , zhyne síla jejich , budou jako ženy , zapálí příbytky jejich , polámány budou závory jejich . Pošta jedna druhou potká , a posel posla , aby oznámeno bylo králi Babylonskému , že vzato jest město jeho na kraji , A že brodové vzati , i jezera vypálena ohněm , a muži bojovní předěšeni . Nebo takto praví Hospodin zástupů , Bůh Izraelský : Dcera Babylonská jest jako humno , jehož nabíjení čas ; ještě maličko , a přijde čas žně její . Vyjídá mne , potírá mne Nabuchodonozor král Babylonský , vystavuje mne nádobu prázdnou , požírá mne jako drak , naplňuje břich svůj rozkošemi mými , vyhání mne . Násilé , kteréž se mně a mému tělu děje , přijdiž na Babylon , praví obyvatelkyně Sionská , a krev má na obyvatele země Kaldejské , praví Jeruzalém . Protož takto praví Hospodin : Aj , já vyvedu při tvou , a pomstím tě ; nebo vysuším moře jeho , vysuším i vrchoviště jeho . I bude Babylon v hromady , v příbytek draků , v užasnutí a ckání , tak že nebude v něm žádného obyvatele . Jako lvové spolu řváti budou , skučeti budou jako lvíčata . Když se rozpálí , učiním jim hody , a tak je opojím , že zkřiknouti a snem věčným zesnouti musejí , tak aby neprocítili , dí Hospodin . Povedu je jako berany k zabití , jako skopce s kozly . Jakž by dobyt býti mohl Sesák ? Jakž by vzata býti mohla chvála vší země ? Jakž by přijíti mohl na spuštění Babylon mezi národy ? Vystoupí proti Babylonu moře , množstvím vlnobití jeho přikryt bude . Města jeho budou pustinou , zemí vyprahlou a pustou , zemí , v jejíchž městech neosadí se žádný , aniž projde skrze ně syn člověka . Navštívím také Béle v Babyloně , a vytrhnu , což sehltil , z úst jeho , i nepohrnou se k němu více národové ; také i zdi Babylonské padnou . Vyjděte z prostředku jeho , lide můj , a vysvoboďte jeden každý duši svou od prchlivosti hněvu Hospodinova . A nebuďtež choulostivého srdce , aniž se bojte pověsti , kteráž slyšána bude v té zemi , když přijde tohoto roku pověst , a potom druhého roku pověst , i ukrutenství v zemi , a pán na pána . Protož aj , dnové přijdou , že navštívím rytiny Babylonské , a všecka země jeho zahanbena bude , i všickni zbití jeho padnou u prostřed něho . I budou prozpěvovati nad Babylonem nebesa i země , a cožkoli v nich jest , když na něj od půlnoci přitáhnou ti zhoubcové , dí Hospodin . Ano i Babylon padnouti musí , ó zbití Izraelovi , i s Babylonem padnou zbití vší země jeho . Ó kdož jste znikli meče , jděte , nezastavujte se ; zpomínejte , daleko jsouce , na Hospodina , a Jeruzalém nechť vstupuje na srdce vaše . Rcete : Stydímeť se , že slýcháme útržku , hanbí se tváře naše , že cizozemci chodí do svatyní domu Hospodinova . Protož aj , dnové přijdou , dí Hospodin , že navštívím rytiny jeho , a po vší zemi jeho stonati bude zraněný . Byť pak vstoupil Babylon na nebe , a byť pak ohradil velmi vysokou pevnost svou , přitáhnou ode mne na něj zhoubcové , praví Hospodin . Zvuk křiku z Babylona , a potření veliké z země Kaldejské . Nebo Hospodin popléní Babylon , a vyhladí z něho hřmot veliký , byť pak zvučela vlnobití jejich jako vody mnohé , vydáván byl hluk hlasu jejich , Když přitáhne na něj , na Babylon zhoubce . I budou jati silní jeho , potříno bude lučiště jejich ; nebo Bůh silný odplatí , Hospodin vrchovatě odplatí . Opojím knížata jeho i moudré jeho , vývody jeho i znamenitější jeho i silné jeho , aby zesnuli snem věčným , a neprocítili , dí král , jehož jméno jest Hospodin zástupů . Takto praví Hospodin zástupů : Oboje zed Babylonská velmi široká do gruntu zbořena bude , a brány jeho vysoké ohněm spáleny budou , a tak nadarmo pracovati budou lidé a národové při ohni , až ustanou . Slovo , kteréž přikázal Jeremiáš prorok Saraiášovi synu Neriášovu , synu Maaseiášovu , když se vypravil od Sedechiáše krále Judského do Babylona , léta čtvtého kralování jeho , ( byl pak Saraiáš kníže Menuchské ) , Když sepsal Jeremiáš všecko zlé , kteréž přijíti mělo na Babylon , do knihy jedné , všecka ta slova , kteráž jsou psána proti Babylonu . I řekl Jeremiáš Saraiášovi : Když přijdeš do Babylona , a uzříš jej , tedy čti všecka ta slova . A rci : Ó Hospodine , ty jsi mluvil o místě tomto , že je zkazíš , tak že nebude v něm obyvatele , od člověka až do hovada , ale že hrozně zpuštěno na věky bude . Když pak do konce přečteš knihu tuto , přivaž k ní kámen , a hoď ji do prostřed Eufrates , A rci : Tak potopen bude Babylon , a nepovstane z toho zlého , kteréž já uvedu na něj , ačkoli ustávati budou . Až potud slova Jeremiášova . V jedenmecítma letech byl Sedechiáš , když počal kralovati , a jedenácte let kraloval v Jeruzalémě . Jméno matky jeho bylo Chamutal , dcera Jeremiášova z Lebna . I činil to , což jest zlého před očima Hospodinovýma , všecko tak , jakž byl dělal Joakim . Nebo se to dálo pro rozhněvání Hospodinovo proti Jeruzalému a Judovi , až je i zavrhl od tváři své . V tom zprotivil se Sedechiáš králi Babylonskému . Stalo se pak léta devátého kralování jeho , měsíce desátého , v desátý den téhož měsíce , že přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému , a položili se u něho , a vzdělali proti němu hradbu vůkol . A bylo město obleženo až do jedenáctého léta krále Sedechiáše . V kterémžto , měsíce čtvrtého , devátého dne téhož měsíce , rozmohl se hlad v městě , a neměl chleba lid země . I prolomeny jsou zdi městské , a všickni muži bojovní utekli , a vyšli z města v noci skrze bránu mezi dvěma zdmi , u zahrady královské , ( Kaldejští pak leželi okolo města ) , a ušli cestou pouště . I honilo vojsko Kaldejské krále , a postihli Sedechiáše na rovinách Jerišských , a všecko vojsko jeho rozprchlo se od něho . A tak javše krále , přivedli ho k králi Babylonskému do Ribla v zemi Emat , kdežto učinil o něm soud . I zmordoval král Babylonský syny Sedechiášovy před očima jeho , ano i všecka knížata Judská zmordoval v Ribla . Oči pak Sedechiášovy oslepil , a svázav ho řetězy ocelivými král Babylonský , dal jej dovésti do Babylona , a dal jej do vězení až do dne smrti jeho . Potom měsíce pátého , desátého dne téhož měsíce , léta devatenáctého kralování Nabuchodonozora krále Babylonského , přitáhl Nebuzardan , hejtman nad žoldnéři , kterýž sloužíval králi Babylonskému , do Jeruzaléma . A zapálil dům Hospodinův , i dům královský , i všecky domy v Jeruzalémě , a tak všecky domy veliké vypálil ohněm . Všecky také zdi Jeruzalémské vůkol pobořilo všecko vojsko Kaldejské , kteréž bylo s tím hejtmanem nad žoldnéři . Přitom z chaterného lidu , totiž ostatek lidu , kterýž byl zůstal v městě , i poběhlce , kteříž byli ustoupili k králi Babylonskému , a jiný obecný lid zavedl Nebuzardan , hejtman nad žoldnéři . Toliko něco chaterného lidu země zanechal Nebuzardan , hejtman nad žoldnéři , aby byli vinaři a oráči . Nadto sloupy měděné , kteříž byli v domě Hospodinově , i podstavky i moře měděné , kteréž bylo v domě Hospodinově , ztloukli Kaldejští , a odvezli všecku měď z nich do Babylona . Též hrnce . lopaty a nástroje hudebné , a kotlíky a kadidlnice , i všecky nádoby měděné , jimiž sloužili , pobrali . I medenice a nádoby k oharkům , s kotlíky a hrnci , a svícny , a kadidlnice a koflíky , a cožkoli zlatého a stříbrného bylo , pobral hejtman nad žoldnéři ; Sloupy dva , moře jedno , a volů dvanáct měděných , kteříž byli pod podstavky , jichž byl nadělal král Šalomoun do domu Hospodinova . Nebylo váhy mědi všech těch nádob . Nebo sloupů těch , osmnácti loket byla výška sloupu jednoho , kterýž okolek měl dvanácti loktů , ztlouští pak čtyř prstů byl dutý . A makovice na něm měděná , a makovice jedné výška pěti loket , a mřežování i jablka zrnatá na té makovici vůkol ; všecko bylo měděné . Takovýž byl i sloup druhý s zrnatými jablky . A bylo jablek zrnatých devadesát a šest po každé straně ; všudy jablek zrnatých bylo po stu na mřežování vůkol . Vzal také hejtman nad žoldnéři Saraiáše kněze předního , a Sofoniáše kněze nižšího , a tři strážné prahu . A z města vzal komorníka jednoho , kterýž byl hejtmanem nad muži bojovnými , a sedm mužů , jenž bývali při králi , kteříž nalezeni byli v městě , a předního spisovatele vojska , kterýž popisoval vojsko z lidu země , a šedesáte mužů z lidu země , kteříž nalezeni byli v městě . Zjímav tedy je Nebuzardan , hejtman nad žoldnéři , přivedl je k králi Babylonskému do Ribla . I pobil je král Babylonský , a zmordoval je v Ribla v zemi Emat , a tak zaveden jest Juda z země své . Tenť jest lid , kterýž zavedl Nabuchodonozor léta sedmého , Judských tři tisíce a třimecítma . Léta osmnáctého Nabuchodonozora zavedl z Jeruzaléma duší osm set třidceti a dvě . Léta třimecítmého Nabuchodonozora zavedl Nebuzardan , hejtman nad žoldnéři , Judské , duší sedm set čtyřidceti a pět , všech duší čtyry tisíce a šest set . Stalo se také třidcátého sedmého léta po zajetí Joachina krále Judského , dvanáctého měsíce , dvadcátého pátého dne téhož měsíce , povýšil Evilmerodach král Babylonský toho léta , když počal kralovati , Joachina krále Judského , pustiv ho z žaláře . A mluvil s ním dobrotivě , i stolici jeho postavil nad stolice králů , kteříž s ním byli v Babyloně . Změnil též roucho jeho , kteréž měl v žaláři , a jídal chléb před ním vždycky , po všecky dny života svého . Nebo vyměřený pokrm ustavičně dáván byl jemu od krále Babylonského , a to na každý den , až do dne smrti jeho , po všecky dny života jeho .