GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:26urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:26Stalo se pak třidcátého léta , čtvrtého měsíce , dne pátého , když jsem byl mezi zajatými u řeky Chebar , že otevřína byla nebesa , a viděl jsem vidění Boží . Pátého dne téhož měsíce , pátého léta zajetí krále Joachina , V pravdě stalo se slovo Hospodinovo k Ezechielovi knězi , synu Buzi , v zemi Kaldejské u řeky Chebar , a byla nad ním ruka Hospodinova . I viděl jsem , a aj , vítr tuhý přicházel od půlnoci , a oblak veliký , a oheň plápolající , a okolo něho byl blesk , a z prostředku jeho jako nějaká velmi prudká světlost , z prostředku toho ohně . Z prostředku jeho také ukázalo se podobenství čtyř zvířat , jejichž takový byl způsob : Podobenství člověka měli . A po čtyřech tvářích jedno každé , a po čtyřech křídlích jedno každé mělo . Jejichž nohy nohy přímé , ale zpodek noh jejich jako zpodek nohy telecí , a blyštěly se podobně jako ocel pulerovaná . Ruce pak lidské pod křídly jejich , po čtyřech stranách jejich , a tváři jejich i křídla jejich na čtyřech těch stranách . Spojena byla křídla jejich jednoho s druhým . Neobracela se , když šla ; jedno každé přímo na svou stranu šlo . Podobenství pak tváří jejich s předu tvář lidská , a tvář lvová po pravé straně každého z nich ; tvář pak volovou po levé straně všech čtvero , též tvář orličí s zadu mělo všech čtvero z nich . A tváři jejich i křídla jejich pozdvižena byla zhůru . Každé zvíře dvě křídla pojilo s křídly dvěma druhého , dvěma pak přikrývala těla svá . A každé přímo na svou stranu šlo . Kamkoli ukazoval duch , aby šla , tam šla , neuchylovala se , když chodila . Podobnost také těch zvířat na pohledění byla jako uhlí řeřavého , na pohledění jako pochodně . Kterýžto oheň ustavičně chodil mezi zvířaty , a ten oheň měl blesk , a z téhož ohně vycházelo blýskání . Také ta zvířata běhala , a navracovala se jako prudké blýskání . A když jsem hleděl na ta zvířata , a aj , kolo jedno bylo na zemi při zvířatech u čtyř tváří jednoho každého z nich . Na pohledění byla kola , a udělání jich jako barva tarsis , a podobnost jednostejnou měla všecka ta kola , a byla na pohledění i udělání jejich , jako by bylo kolo u prostřed kola . Na čtyři strany své jíti majíce , chodila , a neuchylovala se , když šla . A loukoti své , i vysokost měla , že hrůza z nich šla , a šínové jejich vůkol všech čtyř kol plní byli očí . Když pak chodila zvířata , chodila kola podlé nich , a když se vznášela zvířata vzhůru od země , vznášela se i kola . Kdekoli chtěl Duch , aby šla , tam šla ; kde Duch chtěl jíti , i kola vznášela se naproti nim , nebo duch zvířat byl v kolách . Když ona šla , šla , a když ona stála , stála , a když se vznášela od země , vznášela se také kola s nimi , nebo duch zvířat byl v kolách . Podobenství pak oblohy bylo nad hlavami zvířat jako podobenství křištálu roztaženého nad hlavami jejich svrchu . A pod oblohou křídla jejich pozdvižená byla , jedno připojené k druhému . Každé mělo dvě , jimiž se přikrývalo , každé , pravím , mělo dvě , jimiž přikrývalo tělo své . I slyšel jsem zvuk křídel jejich jako zvuk vod mnohých , jako zvuk Všemohoucího , když chodila , zvuk hluku jako zvuk vojska . Když pak stála , spustila křídla svá . Byl také zvuk svrchu nad oblohou , kteráž byla nad hlavou jejich , když stála a spustila křídla svá . Svrchu pak na obloze , kteráž byla nad hlavou jejich , bylo podobenství trůnu , na pohledění jako kámen zafirový , a nad podobenstvím trůnu na něm svrchu , na pohledění jako tvárnost člověka . I viděl jsem na pohledění jako velmi prudkou světlost , a u vnitřku jejím vůkol na pohledění jako oheň , od bedr jeho vzhůru ; od bedr pak jeho dolů viděl jsem na pohledění jako oheň , a blesk vůkol něho . Na pohledění jako duha , kteráž bývá na oblace v čas deště , takový na pohledění byl blesk vůkol . To bylo vidění podobenství slávy Hospodinovy . Kteréžto viděv , padl jsem na tvář svou , a slyšel jsem hlas mluvícího . Kterýž řekl ke mně : Synu člověčí , postav se na nohy své , ať mluvím s tebou . I vstoupil do mne duch , když promluvil ke mně , a postavil mne na nohy mé , a slyšel jsem , an mluví ke mně . Kterýž řekl mi : Synu člověčí , já tě posílám k synům Izraelským , k národům zpurným , kteříž zpurně se postavovali proti mně ; oni i otcové jejich zpronevěřovali se mi , až právě do tohoto dne . K těch , pravím , synům nestydaté tváři a zatvrdilého srdce já posílám tě , a díš k nim : Takto praví Panovník Hospodin , Již oni slyšte neb nechte : Že dům zpurný jsou . Ať vědí , že prorok byl u prostřed nich . Ty pak synu člověčí , neboj se jich , aniž se boj slov jejich , že zpurní a jako trní jsou proti tobě , a že mezi štíry bydlíš . Slov jejich neboj se , a tváři jejich se nestrachuj , proto že dům zpurný jsou . Ale mluv slova má k nim , již oni slyšte neb nechte : Že zpurní jsou . Ty pak synu člověčí , slyš , co já pravím tobě : Nebuď zpurný jako ten dům zpurný . Otevři ústa svá , a sněz , co já tobě dám . I viděl jsem , a aj , ruka vztažena byla ke mně , a aj , v ní svinutá kniha . Kteroužto rozvinul přede mnou , a byla popsaná s předu i z zadu , a bylo v ní psáno naříkání , kvílení a běda . Tedy řekl mi : Synu člověčí , což před tebou jest , sněz , sněz knihu tuto , a jdi , mluv k domu Izraelskému . I otevřel jsem ústa svá , a dal mi snísti knihu tu , Řka ke mně : Synu člověčí , nakrm břicho své , a střeva svá naplň knihou touto , kteroužť dávám . I snědl jsem , a byla v ústech mých jako med sladká . Za tím řekl mi : Synu člověčí , jdiž k domu Izraelskému , a mluv k nim slovy mými . Nebo nebudeš poslán k lidu hluboké řeči a nesnadného jazyka , ale k domu Izraelskému . Ne k národům mnohým hluboké řeči a nesnadného jazyka , jejichž bys slovům nerozuměl , ješto , kdybych tě k nim poslal , uposlechli by tebe . Ale dům Izraelský nebudou tě chtíti poslouchati , poněvadž nechtí poslouchati mne ; nebo všecken dům Izraelský jest tvrdočelný a zatvrdilého srdce . Ale učinil jsem tvář tvou tvrdou proti tváři jejich , a čelo tvé tvrdé proti čelu jejich . Jako kámen přetvrdý , pevnější než skálu učinil jsem čelo tvé ; nebojž se jich , aniž se strachuj tváři jejich , proto že dům zpurný jsou . I řekl ke mně : Synu člověčí , všecka slova má , kterážť mluviti budu , přijmi v srdce své , a ušima svýma slyš . A jdi k zajatým , k synům lidu svého , a mluv k nim , a rci jim : Takto praví Panovník Hospodin , již oni slyšte neb nechte . Tehdy odnesl mne Duch , a slyšel jsem za sebou hlas hřmotu velikého : Požehnaná sláva Hospodinova z místa svého . A hlas křídel těch zvířat , kteráž se vespolek dotýkala , a hlas kol naproti nim , a hlas hřmotu velikého . Duch pak odnesl mne , a vzal mne , a odšel jsem truchliv , v hněvě ducha svého , ale ruka Hospodinova nade mnou silnější byla . I přišel jsem k zajatým do Telabib , bydlícím při řece Chebar , a seděl jsem , kdež oni bydlili . Seděl jsem , pravím , sedm dní u prostřed nich s užasnutím . I stalo se po dokonání sedmi dnů , že se stalo slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , strážným jsem tě postavil nad domem Izraelským , abys slyše slovo z úst mých , napomínal jich ode mne . Když bych já řekl bezbožnému : Smrtí umřeš , a nenapomenul bys ho , ani nemluvil , abys ho odvedl od cesty jeho bezbožné , proto abys ho při životu zachoval : ten bezbožný pro nepravost svou umře , ale krve jeho z ruky tvé vyhledám . Paklibys ty napomenul bezbožného , a neodvrátil by se od bezbožnosti své , a od cesty své bezbožné , onť pro nepravost svou umře , ale ty duši svou vysvobodíš . Odvrátil-li by se pak spravedlivý od spravedlnosti své , a činil by nepravost , a já bych položil urážku před něj , a tak by umřel , ty pak bys ho nenapomenul : pro hříchť svůj umře , aniž na pamět přijde která spravedlnost jeho , kterouž činil , ale krve jeho z ruky tvé vyhledám . Pakli bys ty napomenul spravedlivého , aby nehřešil spravedlivý , a on by nehřešil , jistě že bude živ ; nebo napomenut byl . Ty také duši svou vysvobodíš . I byla tam nade mnou ruka Hospodinova , kterýžto řekl mi : Vstaň , jdi do tohoto údolí , a tam mluviti budu s tebou . A tak vstav , šel jsem do toho údolí , a aj , sláva Hospodinova stála tam , jako sláva , kterouž jsem viděl u řeky Chebar . I padl jsem na tvář svou . Tehdy vstoupil do mne Duch , a postaviv mne na nohy , mluvil ke mně , a řekl mi : Jdiž , zavři se v domě svém . Nebo na tě , synu člověčí , aj , dadí na tě provazy , a sváží tě jimi , a nebudeš moci vyjíti mezi ně . A já učiním , aby jazyk tvůj přilnul k dásním tvým , a abys oněměl , a nebyl jim mužem domlouvajícím , protože dům zpurný jsou . Ale když mluviti budu s tebou , otevru ústa tvá , a díš jim : Takto praví Panovník Hospodin : Kdo slyšeti chce , nechť slyší , a kdo nechce , nechť nechá , že dům zpurný jsou . Ty pak synu člověčí , vezmi sobě cihlu , a polože ji před sebe , vyrej na ní město Jeruzalém . A postav na ní obležení , a vzdělaje na ní šance , vysyp na ní násyp , a polož na ní vojska , a postav na ní berany válečné vůkol . Potom vezmi sobě pánev železnou , a polož ji místo zdi železné , mezi tebou a mezi městem , a zatvrď tvář svou proti němu , ať jest obleženo , a oblehneš je . Toť bude znamením domu Izraelskému . Ty pak lehni na levý bok svůj , a vlož na něj nepravost domu Izraelského . Podlé počtu dnů , v němž ležeti budeš na něm , poneseš nepravost jejich . A já dávám tobě léta nepravosti jejich v počtu dnů , tři sta a devadesáte dnů , v nichž poneseš nepravost domu Izraelského . Když je pak vyplníš , budeš ležeti na pravém boku podruhé , a poneseš nepravost domu Judova čtyřidceti dnů . Den za rok , den za rok dávám tobě . K obležení , pravím , Jeruzaléma zatvrď tvář svou , ohrna ruku svou , a prorokuje proti němu . A aj , dávám na tě provazy , abys se neobracel z boku jednoho na druhý , dokudž nevyplníš dnů obležení svého . Protož ty vezmi sobě pšenice a ječmene , též bobu , šočovice , i prosa , a špaldy , a dej to do jedné nádoby , abys sobě nastrojil z toho pokrmu podlé počtu dnů , v nichž ležeti budeš na boku svém . Za tři sta a devadesáte dnů jísti jej budeš . Pokrmu pak tvého , kterýž jísti budeš , váha bude dvadceti lotů na den . Od času až do času jísti jej budeš . Vodu také na míru píti budeš , šestý díl hin ; od času do času píti budeš . Podpopelný pak chléb ječný , kterýž jísti budeš , ten lejny nečistoty lidské pec před očima jejich . I řekl Hospodin : Tak budou jísti synové Izraelští chléb svůj nečistý pro pohany , kteréž tam shromáždím . Tedy řekl jsem : Ach , Panovníče Hospodine , aj , duše má není poškvrněna mrchami , a udáveného nejedl jsem od dětinství svého až podnes , aniž vešlo v ústa má maso ohavné . Kterýž řekl mi : Aj , dávámť kravince místo lejn lidských , abys sobě jimi napekl chleba . Za tím řekl mi : Synu člověčí , aj , já zlámi hůl chleba v Jeruzalémě , tak že jísti budou chléb na váhu , a to s zámutkem , a vodu na míru píti , a to s předěšením , Aby nedostatek majíce v chlebě a v vodě , děsili se jeden každý z nich , a svadli pro nepravost svou . Potom ty synu člověčí , vezmi sobě nůž ostrý , totiž břitvu holičů , vezmi jej sobě , a ohol ním hlavu i bradu svou . Potom vezma sobě váhu , rozděl to . Třetinu ohněm spal u prostřed města , když se vyplní dnové obležení ; zatím vezma druhou třetinu , posekej mečem okolo něho ; ostatní pak třetinu rozptyl u vítr . Nebo mečem dobytým budu je stihati . A však odejmi odtud něco málo , a zavaž do křídel svých . A i z těch ještě vezma , uvrz je do prostřed ohně , a spal je ohněm , odkudž vyjde oheň na všecken dům Izraelský . Takto praví Panovník Hospodin : Tento Jeruzalém , kterýž jsem postavil u prostřed pohanů , a vůkol otočil krajinami , Změnil soudy mé v bezbožnost více než pohané , a ustanovení má více než jiné země , kteréž jsou vůkol něho ; nebo soudy mými pohrdli , a v ustanoveních mých nechodili . Protož takto praví Panovník Hospodin : Proto že mnohem více než pohané , kteříž jsou vůkol vás , v ustanoveních mých nechodili jste , a soudů mých nečinili jste , nýbrž ani tak jako pohané , kteříž jsou vůkol vás , soudů nekonali jste : Protož takto praví Panovník Hospodin : Aj , já na tebe , aj já , a vykonám u prostřed tebe soudy před očima pohanů . Nebo učiním při tobě to , čehož jsem prv neučinil , a čehož podobně neučiním více pro všecky ohavnosti tvé , Tak že otcové jísti budou syny u prostřed tebe , a synové jísti budou otce své , a vykonám proti tobě soudy , a rozptýlím všecky ostatky tvé na všecky strany . Protož živť jsem já , praví Panovník Hospodin , že poněvadž jsi ty svatyně mé poškvrnil všelikými mrzkostmi svými , a všelikými ohavnostmi svými , i já také zlehčím tebe , a neodpustíť oko mé , a nikoli se neslituji . Třetina tebe morem zemře a hladem zhyne u prostřed tebe , a třetina druhá mečem padne vůkol tebe , ostatní pak třetinu na všecky stany rozptýlím , a mečem dobytým stihati je budu . A tak do konce vylit bude hněv můj , a dotru prchlivostí svou na ně , i potěším se . I zvědíť , že já Hospodin mluvil jsem v horlivosti své , když vykonám prchlivost svou na nich , A obrátím tě v poušť , a dám tě v útržku mezi národy , kteříž jsou vůkol tebe , před očima každého tudy jdoucího . A tak budeš k útržce , posměchu , k hroznému příkladu a k užasnutí národům , kteříž jsou vůkol tebe , tehdáž když vykonám proti tobě soudy v hněvě a v prchlivosti a v žehrání zůřivém . Já Hospodin mluvil jsem . Tehdáš když vystřelím jízlivé střely hladu k záhubě vaší , kteréž vystřelím , abych vás vyhubil , a hlad shromáždě proti vám , zlámi vám hůl chleba . Pošli zajisté na vás hlad a zvěř lítou , kteráž tě na sirobu přivede ; i mor a krev přijde na tebe , když uvedu na tě meč . Já Hospodin mluvil jsem . I stalo se ke mně slovo Hospodinovo , řkoucí : Synu člověčí , obrať tvář svou proti horám Izraelským , a prorokuj proti nim , A rci : Hory Izraelské , slyšte slovo Panovníka Hospodina : Takto praví Panovník Hospodin horám a pahrbkům , prudkým potokům a údolím : Aj , já , já uvedu na vás meč , a zkazím výsosti vaše . A tak zpustnou oltářové vaši , a ztroskotáni budou sluneční obrazové vaši , a rozmeci zbité vaše před ukydanými bohy vašimi . Povrhu také mrtvá těla synů Izraelských před ukydanými bohy jejich , a rozptýlím kosti vaše okolo oltářů vašich . Kdekoli bydliti budete , města zpuštěna budou , a výsosti zpustnou . Pročež popléněni budou a zpustnou i oltářové vaši , potroskotáni budou a přestanou ukydaní bohové vaši , a sluneční obrazové vaši zpodtínáni , a tak vyhlazena budou díla vaše . I padnou zbití u prostřed vás , a zvíte , že já jsem Hospodin . A pozůstavím některé z vás , kteříž by ušli meče , mezi pohany , když rozptýleni budete do zemí . I budou se rozpomínati na mne , kteříž z vás zachováni budou mezi národy , mezi něž budou zajati , že jsem kormoucen byl srdcem jejich smilným , kteréž odstoupilo ode mne , a očima jejich , kteréž smilníce , chodily za ukydanými bohy svými , a tak sami se býti hodné ošklivosti seznají pro nešlechetnosti , kteréž páchali ve všech ohavnostech svých . A zvědí , že já jsem Hospodin , a že jsem ne nadarmo mluvil , že na ně uvedu zlé toto . Takto praví Panovník Hospodin : Tleskni rukou svou , a dupni nohou svou , a rci : Nastojte na dům Izraelský , že pro všecky ohavnosti nejhorší mečem , hladem a morem padnouti mají . Ten , kdož daleko bude , morem umře , a kdo blízko , mečem padne , ostatní pak a obležený hladem umře , a tak docela vyleji prchlivost svou na ně . A zvíte , že já jsem Hospodin , když budou zbití jejich u prostřed ukydaných bohů jejich vůkol oltářů jejich , na všelikém pahrbku vysokém , na všech vrších hor , a pod všelikým dřevem zeleným , i pod všelikým dubem hustým , na kterémkoli místě obětovávali vůni libou všelikým ukydaným bohům svým . Nebo vztáhnu ruku svou na ně , a učiním zemi tuto zpustlou , zpustlejší než poušť Diblat , po všech obydlích jejich . I zvědí , že já jsem Hospodin . Potom stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Slyš , synu člověčí : Takto praví Panovník Hospodin o zemi Izraelské : Ach , skončení , přišlo skončení její na čtyři strany země . Jižtě skončení nastalo tobě ; nebo vypustím hněv svůj na tě , a budu tě souditi podlé cest tvých , a uvrhu na tě všecky ohavnosti tvé . Neodpustí zajisté oko mé tobě , aniž se slituji , ale cesty tvé na tebe uvrhu , a ohavnosti tvé u prostřed tebe budou . I zvíte , že já jsem Hospodin . Takto praví Panovník Hospodin : Bída jedna , aj hle , přichází bída . Skončení přichází , přichází skončení , procítil na tě , aj , přicházíť . Přicházíť to jitro na tebe , obyvateli země , přicházíť ten čas , přibližuje se ten den hřmotu , a ne hlas rozléhající se po horách . Již tudíž vyliji prchlivost svou na tě , a docela vypustím hněv svůj na tebe , a budu tě souditi podlé cest tvých , a uvrhu na tě všecky ohavnosti tvé . Neodpustíť zajisté oko mé , aniž se slituji , ale podlé cest tvých zaplatím tobě , a budou ohavnosti tvé u prostřed tebe . A tak zvíte , že já jsem Hospodin , ten , kterýž biji . Aj , teď jest ten den , aj , přicházeje , přišlo to jitro , zkvetl prut , vypučila se z něho pýcha , Ukrutnost vzrostla v prut bezbožnosti . Nezůstaneť z nich nic , ani z množství jejich , ani z hluku jejich , aniž bude naříkáno nad nimi . Přicházíť ten čas , blízko jest ten den . Kdo koupí , nebude se veseliti , a kdo prodá , nic toho nebude litovati ; nebo prchlivost přijde na všecko množství její . Ten zajisté , kdož prodal , k věci prodané nepůjde nazpět , by pak ještě byl mezi živými život jejich , poněvadž vidění na všecko množství její nenavrátí se , a žádný v nepravosti života svého nezmocní se . Troubiti budou v troubu , a připraví všecko , ale nebude žádného , kdo by šel k boji ; nebo prchlivost má oboří se na všecko množství její . Meč bude vně , mor pak a hlad doma ; kdo bude na poli , mečem zabit bude , toho pak , kdož bude v městě , hlad a mor zahubí . Kteříž pak z nich utekou , ti na horách , jako holubice v údolí , všickni lkáti budou , jeden každý pro nepravost svou . Všeliké ruce klesnou , a všeliká kolena rozplynou se jako voda . I přepáší se žíněmi , a hrůza je přikryje , a na všeliké tváři bude stud , a na všech hlavách jejich lysina . Stříbro své po ulicích rozházejí , a zlato jejich bude jako nečistota ; stříbro jejich a zlato jejich nebude jich moci vysvoboditi v den prchlivosti Hospodinovy . Nenasytí se , a střev svých nenaplní , proto že nepravost jejich jest jim k urážce , A že v slávě okrasy své , v té , kterouž k důstojnosti postavil Bůh , obrazu ohavností svých a mrzkostí svých nadělali . Protož obrátil jsem jim ji v nečistotu . Nebo vydám ji v ruku cizozemců k rozchvátání , a bezbožným na zemi za loupež , kteříž poškvrní jí . Odvrátím též tvář svou od nich , i poškvrní svatyně mé , a vejdou do ní , boříce a poškvrňujíce jí . Udělej řetěz , nebo země plná jest soudů ukrutných , a město plné jest nátisku . Protož přivedu nejhorší z pohanů , aby dědičně vládli domy jejich ; i učiním přítrž pýše silných , a poškvrněny budou , kteříž jich posvěcují . Zkažení přišlo , protož hledati budou pokoje , ale žádného nebude . Bída za bídou přijde , a novina bude za novinou , i budou hledati vidění od proroka , ale zákon zahyne od kněze , a rada od starců . Král ustavičně kvíliti bude , a kníže obleče se v smutek , a ruce lidu v zemi předěšeny budou . Podlé cesty jejich učiním jim , a podlé soudů jejich souditi je budu . I zvědí , že já jsem Hospodin . I stalo se léta šestého , v pátý den šestého měsíce , že jsem seděl v domě svém , a starší Judští seděli přede mnou . I připadla na mne tu ruka Panovníka Hospodina . A viděl jsem , a aj , podobenství na pohledění jako oheň . Od bedr jeho dolů oheň , od bedr pak jeho vzhůru na pohledění jako blesk , na pohledění jako nějaká velmi prudká světlost . Tedy vztáh podobenství ruky , vzal mne za kštici hlavy mé , a vyzdvihl mne Duch mezi nebe a mezi zemi , a uvedl mne do Jeruzaléma u viděních Božích , k vratům brány vnitřní , kteráž patří na půlnoci , kdež byla stolice modly k horlivosti a k zůřivosti popouzející . A aj , sláva Boha Izraelského byla tam na pohledění jako ta , kterouž jsem viděl v údolí . I řekl mi : Synu člověčí , pozdvihni nyní očí svých k cestě na půlnoci . Tedy pozdvihl jsem oči svých k cestě na půlnoci , a aj , na půlnoci u brány oltářové ta modla horlení , právě kudyž se vchází . V tom řekl mi : Synu člověčí , vidíš-liž ty , co tito činí , ohavnosti tak veliké , kteréž činí dům Izraelský tuto , tak že se vzdáliti musím od svatyně své ? Ale obrátě se , uzříš ještě větší ohavnosti . I přivedl mne ke dveřům síně , kdež jsem uzřel , a aj , díra jedna byla v stěně . A řekl mi : Synu člověčí , kopej medle tu stěnu . I kopal jsem stěnu , a aj , dvéře jedny . Tedy řekl mi : Vejdi , a viz ohavnosti tyto nejhorší , kteréž oni činí zde . Protož všed , uzřel jsem , a aj , všeliké podobenství zeměplazů a hovad ohyzdných , i všech ukydaných bohů domu Izraelského vyryto bylo na stěně vůkol a vůkol . A sedmdesáte mužů z starších domu Izraelského , s Jazaniášem synem Safanovým , stojícím u prostřed nich , stáli před nimi , maje každý kadidlnici svou v ruce své , tak že hustý oblak kadění vzhůru vstupoval . I řekl mi : Viděl-lis , synu člověčí , co starší domu Izraelského činí ve tmě , jeden každý v pokojích svých malovaných ? Nebo říkají : Nikoli na nás nepatří Hospodin , opustil Hospodin zemi . Dále mi řekl : Obrátě se , uzříš ještě větší ohavnosti , kteréž oni činí . I přivedl mne k vratům brány domu Hospodinova , kteráž jest na půlnoci , a aj , ženy seděly tam , plačíce Tammuze . I řekl mi : Viděl-lis , synu člověčí ? Obrátě se , uzříš ještě větší ohavnosti nad tyto . Tedy uvedl mne do síně domu Hospodinova vnitřní , a aj , u vrat chrámu Hospodinova , mezi síňcí a oltářem bylo okolo pětmecítma mužů , jejichž záda byla k chrámu Hospodinovu , tváři pak jejich k východu , kteříž klaněli se proti východu slunce . I řekl mi : Viděl-lis , synu člověčí ? Zdali lehká věc jest domu Judovu , aby činili ohavnosti tyto , kteréž činí zde ? Nebo naplnivše zemi nátiskem , obrátili se , aby mne popouzeli , a aj , přičinějí ratolest vinnou k nosům svým . Protož i já také učiním podlé prchlivosti ; neslitujeť se oko mé , aniž se smiluji . I budou volati v uši mé hlasem velikým , a nevyslyším jich . Potom zavolal hlasem velikým , tak že jsem slyšel , řka : Přistupte hejtmané k tomuto městu , a jeden každý s zbrojí svou hubící v ruce své . A aj , šest mužů přišlo cestou k bráně hořejší , kteráž patří na půlnoci , maje každý zbroj svou rozrážející v ruce své . Muž pak jeden byl u prostřed nich , oděný rouchem lněným , a kalamář písařský při bedrách jeho ; a přišedše , stáli u oltáře měděného . Sláva pak Boha Izraelského sstoupila byla s cherubína , na kterémž byla , k prahu domu , a zvolala na muže toho oděného rouchem lněným , při jehož bedrách byl kalamář písařský . I řekl jemu Hospodin : Přejdi prostředkem města , prostředkem Jeruzaléma , a znamenej znamením na čelích muže ty , kteříž vzdychají a naříkají nade všemi ohavnostmi dějícími se u prostřed něho . Oněmno pak řekl tak , že jsem slyšel : Projděte skrze město za ním , a bíte ; neodpouštějž oko vaše , aniž se slitovávejte . Starce , mládence i pannu , maličké i ženy mordujte do vyhubení , ale ke všelikému muži , na němž by bylo znamení , nepřistupujte , a od svatyně mé počněte . Takž začali od mužů těch starších , kteříž byli před chrámem . ( Nebo jim byl řekl : Poškvrňte domu , a naplňte síně zbitými . Jdětež . ) A vyšedše , bili v městě . I stalo se , když je bili , a já pozůstal , že jsem padl na tvář svou , a zvolal jsem , řka : Ach , Panovníče Hospodine , zdaliž zahubíš všecken ostatek Izraelský , vylévaje prchlivost svou na Jeruzalém ? I řekl mi : Nepravost domu Izraelského a Judského veliká jest velmi velice , a naplněna jest země mordy , a město plné jest převrácenců . Nebo říkali : Opustil Hospodin zemi tuto , a Hospodin nikoli nevidí nás . Protož já také cestu jejich na hlavu jejich obrátím ; neodpustí oko mé , aniž se slituji . A aj , muž oděný rouchem lněným , při jehož bedrách byl kalamář , oznámil to , řka : Učinil jsem , jakž jsi mi rozkázal . I viděl jsem , a aj , na obloze , kteráž byla nad hlavou cherubínů , jako kámen zafirový na pohledění , jako podobenství trůnu se ukázalo nad nimi . Tedy promluviv k muži tomu oděnému rouchem lněným , řekl : Vejdi do prostřed kol pod cherubíny , a naplň hrsti své uhlím řeřavým z prostředku cherubínů , a roztrus po městě . Kterýžto všel před očima mýma . ( Cherubínové pak stáli po pravé straně domu , když vcházel muž ten , a oblak hustý naplnil síň vnitřní . Nebo když se byla zdvihla sláva Hospodinova s cherubínů k prahu domu , tedy naplněn byl dům tím hustým oblakem , a síň naplněna byla bleskem slávy Hospodinovy . Zvuk také křídel cherubínů slyšán byl až k té síni zevnitřní jako hlas Boha silného , všemohoucího , když mluví . ) I stalo se , když přikázal muži tomu oděnému rouchem lněným , řka : Vezmi ohně z prostředku kol , z prostředku cherubínů , že všel a postavil se podlé kol . Tedy vztáhl cherubín jeden ruku svou z prostředku cherubínů k ohni tomu , kterýž byl u prostřed cherubínů , a vzav , dal do hrsti toho oděného rouchem lněným . Kterýžto vzal a vyšel . Nebo ukazovalo se na cherubíních podobenství ruky lidské pod křídly jejich . I viděl jsem , a aj , čtyři kola podlé cherubínů , jedno kolo podlé jednoho každého cherubína , podobenství pak kol jako barva kamene tarsis . A na pohledění měla podobnost jednostejnou ta kola , jako by bylo kolo u prostřed kola . Když chodili , na čtyři strany jejich chodili . Neuchylovali se , když šli , ale k tomu místu , kamž se obracel vůdce , za ním šli . Neuchylovali se , když šli . Všecko také tělo jejich i hřbetové jejich , i ruce jejich , i křídla jejich , též i kola plná byla očí vůkol jich samých čtyř i kol jejich . Kola pak ta nazval okršlkem , jakž slyšely uši mé . Čtyři tváři mělo každé . Tvář první tvář cherubínová , tvář pak druhá tvář člověčí , a třetí tvář lvová , čtvrtá pak tvář orličí . I zdvihli se cherubínové . To jsou ta zvířata , kteráž jsem viděl u řeky Chebar . Když pak šli cherubínové , šla i kola podlé nich , a když vznášeli cherubínové křídla svá , aby se pozdvihli od země , neuchylovala se také kola od nich . Když stáli oni , stála , a když se vyzdvihovali , vyzdvihovala se s nimi ; nebo duch zvířat byl v nich . I odešla sláva Hospodinova od prahu domu , a stála nad cherubíny , Hned jakž pozdvihli cherubínové křídel svých a vznesli se od země , před očima mýma odcházejíce , a kola naproti nim , a stála u vrat brány domu Hospodinova východní , a sláva Boha Izraelského svrchu nad nimi . To jsou ta zvířata , kteráž jsem viděl pod Bohem Izraelským u řeky Chebar , a poznal jsem , že cherubínové byli . Po čtyřech tvářích měl jeden každý , a po čtyřech křídlích jeden každý ; podobenství také rukou lidských pod křídly jejich . Podobenství pak tváří jejich bylo jako tváří , kteréž jsem byl viděl u řeky Chebar , oblíčej jejich i oni sami . Jeden každý přímo k své straně chodil . I vznesl mne Duch , a přivedl mne k bráně východní domu Hospodinova , kteráž patří na východ , a aj , ve vratech brány té pětmecítma mužů , mezi kterýmiž jsem viděl Jazaniáše syna Azurova , a Pelatiáše syna Banaiášova , knížata lidu . Tedy řekl mi : Synu člověčí , to jsou ti muži , kteříž smýšlejí nepravost , a skládají radu zlou v městě tomto , Říkajíce : Nestavějme domů blízko , sic město bude hrnec a my maso . Protož prorokuj proti nim , prorokuj , synu člověčí . I sstoupil na mne Duch Hospodinův , a řekl mi : Rci : Takto dí Hospodin : Tak říkáte , dome Izraelský . Nebo což vám koli vstupuje na mysl , o tom já vím . Veliké množství zmordovali jste v městě tomto , a naplnili jste ulice jeho zbitými . Protož takto praví Panovník Hospodin : Ti , kteříž jsou zbiti od vás , kteréž jste skladli u prostřed něho , oniť jsou maso , město pak hrnec , ale vás vyvedu z prostředku jeho . Báli jste se meče , ale meč uvedu na vás , praví Panovník Hospodin . A vyvedu vás z prostředku jeho , a dám vás v ruku cizích , a vykonám nad vámi soudy . Mečem padnete , na pomezí Izraelském souditi vás budu , a zvíte , že já jsem Hospodin . Město nebude vám hrnec , aniž vy budete u prostřed něho maso , na pomezí Izraelském souditi vás budu . I zvíte , že já jsem Hospodin , poněvadž jste v ustanoveních mých nechodili , a soudů mých nečinili , a podlé soudů těch národů , kteříž jsou vůkol vás , činili jste . Stalo se pak , když jsem prorokoval , že Pelatiáš syn Banaiášův umřel . Pročež padl jsem na tvář svou , a zvolal jsem hlasem velikým , řka : Ach , Panovníče Hospodine , skonání , činíš ostatkům Izraelským . Tedy stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , bratří tvoji , bratří tvoji , příbuzní tvoji , a všecken dům Izraelský , všecken dům , kterýmž říkali obyvatelé Jeruzalémští : Daleko zajděte od Hospodina , nám jest dána země tato v dědictví . Protož rci : Takto praví Panovník Hospodin : Ačkoli daleko zahnal jsem je mezi národy , a ačkoli rozptýlil jsem je do zemí , však budu jim svatyní i za ten malý čas v zemích těch , do kterýchž přijdou . Protož rci : Takto praví Panovník Hospodin : Shromáždím vás z národů a zberu vás z zemí , do kterýchž rozptýleni jste , a dám vám zemi Izraelskou . I vejdou tam , a vyvrhou všecky mrzkosti její , i všecky ohavnosti její z ní . Nebo dám jim srdce jedno , a Ducha nového dám do vnitřností vašich , a odejmu srdce kamenné z těla jejich , a dám jim srdce masité , Aby v ustanoveních mých chodili , a soudů mých ostříhali , a činili je . I budou lidem mým , a já budu jejich Bohem . Kterýchž pak srdce chodilo by po žádostech mrzkostí svých a ohavností svých , těch cestu na hlavu jejich obrátím , praví Panovník Hospodin . Tedy vznesli cherubínové křídla svá i kola s nimi , sláva pak Boha Izraelského nad nimi svrchu . I odešla sláva Hospodinova z prostředku města , a stála na hoře , kteráž jest na východ městu . Duch pak vznesl mne , a zase mne přivedl do země Kaldejské k zajatým , u vidění skrze Ducha Božího . I odešlo ode mne vidění , kteréž jsem viděl . A mluvil jsem k zajatým všecky ty věci Hospodinovy , kteréž mi ukázal . I stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , u prostřed domu zpurného ty bydlíš , kteříž mají oči , aby viděli , však nevidí ; uši mají , aby slyšeli , však neslyší , proto že dům zpurný jsou . Protož ty , synu člověčí , připrav sobě to , s čím bys se stěhoval , a stěhuj se ve dne před očima jejich . Přestěhuješ se pak z místa svého na místo jiné před očima jejich , zdaby aspoň viděli ; nebo dům zpurný jsou . Vynesa pak své věci , jakožto ty , s nimiž se stěhovati máš ve dne před očima jejich , vyjdi u večer před očima jejich , jako ti , kteříž se stěhují . Před očima jejich prokopej sobě zed , a vynes skrze ni . Před očima jejich na rameni nes , po tmě vynes , tvář svou přikrej , a nehleď na zemi ; nebo za zázrak dal jsem tě domu Izraelskému . I učinil jsem tak , jakž rozkázáno bylo . Věci své vynesl jsem , jakožto ty , s nimiž bych se stěhoval ve dne , u večer pak prokopal jsem sobě zed rukou ; po tmě jsem je vynesl , na rameni nesa před očima jejich . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně ráno , řkoucí : Synu člověčí , zdaližť řekli dům Izraelský , dům ten zpurný : Co ty děláš ? Rciž jim : Takto praví Panovník Hospodin : Na kníže v Jeruzalémě vztahuje se břímě toto a na všecken dům Izraelský , kteříž jsou u prostřed něho . Rciž jim : Já jsem zázrakem vaším . Jakož jsem činil , tak se stane jim , postěhují se a v zajetí půjdou . A kníže , kteréž jest u prostřed nich , na rameni ponese po tmě a vyjde . Zed prokopají , aby jej vyvedli skrze ni ; tvář svou zakryje , tak že nebude viděti okem svým země . Nebo roztáhnu sít svou na něj , a polapen bude do vrše mé , a zavedu jej do Babylona , země Kaldejské , kteréž neuzří , a tam umře . Všecky také , kteříž jsou vůkol něho na pomoc jemu , i všecky houfy jeho rozptýlím na všecky strany , a mečem dobytým budu je stihati . I zvědí , že já jsem Hospodin , když je rozptýlím mezi národy , a rozženu je po krajinách . Pozůstavím pak z nich muže nemnohé po meči , po hladu a po moru , aby vypravovali všecky ohavnosti své mezi národy , kamž se dostanou , i zvědí , že já jsem Hospodin . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , chléb svůj s strachem jez , a vodu svou s třesením a s zámutkem pí , A rci lidu země této : Takto praví Panovník Hospodin o obyvatelích Jeruzalémských , o zemi Izraelské : Chléb svůj s zámutkem jísti budou , a vodu svou s předěšením píti , aby obloupena byla země jeho z hojnosti své , pro nátisk všech přebývajících v ní . Města také , v nichž bydlejí , zpustnou , a země pustá bude , a tak zvíte , že já jsem Hospodin . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , jaké to máte přísloví o zemi Izraelské , říkajíce : Prodlí se dnové , aneb zahyne všeliké vidění ? Protož rci jim : Takto praví Panovník Hospodin : Učiním , aby přestalo přísloví toto , aniž užívati budou přísloví toho více v Izraeli . Rci jim : Nýbrž přiblížili se dnové ti a splnění všelikého vidění . Nebo nebude více žádného vidění marného , a hádání pochlebníka u prostřed domu Izraelského , Proto že já Hospodin mluviti budu , a kterékoli slovo promluvím , stane se . Neprodlíť se dlouho , ale za dnů vašich , dome zpurný , mluviti budu slovo , a naplním je , praví Panovník Hospodin . I stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , aj , dům Izraelský říkají : Vidění to , kteréž vidí tento , ke dnům mnohým patří , a na dlouhé časy tento prorokuje . Protož rci jim : Takto praví Panovník Hospodin : Neprodlíť se dlouho všeliké slovo mé , ale slovo , kteréž mluviti budu , stane se , praví Panovník Hospodin . I stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , prorokuj proti prorokům Izraelským , kteříž prorokují , a rci prorokujícím z srdce svého : Slyšte slovo Hospodinovo : Takto praví Panovník Hospodin : Běda prorokům bláznivým , kteříž následují ducha svého , ješto však nic neviděli . Podobni jsou liškám na pustinách proroci tvoji , Izraeli . Nevstupujete k mezerám , aniž děláte hradby okolo domu Izraelského , aby ostáti mohl v boji v den Hospodinův . Vídají marnost a hádání lživé . Říkají : Praví Hospodin , ješto jich neposlal Hospodin , a troštují lidi , aby jen utvrdili slovo své . Zdaliž vidění marného nevídáte , a hádání lživého nevypravujete ? A říkáte : Praví Hospodin , ješto jsem já nemluvil . Pročež takto praví Panovník Hospodin : Proto že mluvíte marnost , a vídáte lež , protož aj , já jsem proti vám , praví Panovník Hospodin . Nebo bude ruka má proti prorokům , kteříž vídají marnost a hádají lež . V losu lidu mého nebudou , a v popisu domu Izraelského nebudou zapsáni , aniž do země Izraelské vejdou . I zvíte , že já jsem Panovník Hospodin , Proto , proto že v blud uvedli lid můj , říkajíce : Pokoj , ješto nebylo žádného pokoje . Jeden zajisté ustavěl stěnu hliněnou , a jiní obmítali ji vápnem ničemným . Rciž těm , kteříž obmítají vápnem ničemným : I však to padne . Přijde příval rozvodnilý , a vy , kamenové krupobití velikého , spadnete , a vítr bouřlivý roztrhne ji . A aj , když padne ta stěna , zdaliž vám nebude řečeno : Kdež jest to obmítání , jímž jste obmítali ? Protož takto praví Panovník Hospodin : Roztrhnu ji , pravím , větrem bouřlivým v prchlivosti své , a příval rozvodnilý v hněvě mém přijde , a kamení krupobití velikého v prchlivosti mé k vyhlazení jí . Nebo rozbořím stěnu tu , kterouž jste obmetali vápnem ničemným , a porazím ji na zem , tak že odkryt bude grunt její . I padne , a zkaženi budete u prostřed ní , a zvíte , že já jsem Hospodin . A tak vykonaje prchlivost svou na té stěně , a na těch , kteříž ji obmítají vápnem ničemným , dím vám : Není více té stěny , není ani těch , kteříž ji obmítali , Totiž proroků Izraelských , kteříž prorokují Jeruzalému , a ohlašují jemu vidění pokoje , ješto není žádného pokoje , praví Panovník Hospodin . Ty pak , synu člověčí , obrať tvář svou k dcerám lidu svého , kteréž prorokují z srdce svého , a prorokuj i proti nim . A rci : Takto praví Panovník Hospodin : Běda těm , kteréž šijí polštáříky pod všeliké lokty rukou lidu mého , a dělají kukly na hlavu všeliké postavy , aby lovily duše . Zdaliž loviti máte duše lidu mého , abyste se živiti mohly ? Nebo zlehčujete mne u lidu mého pro hrst ječmene a pro kus chleba , umrtvujíce duše , kteréž neumrou , a obživujíce duše , kteréž živy nebudou , lhouce lidu mému , kteříž poslouchají lži . Protož takto praví Panovník Hospodin : Aj , já dám se v polštáříky vaše , jimiž vy lovíte tam duše , abyste je oklamaly . Nebo strhnu je s ramenou vašich , a propustím duše , duše , kteréž vy lovíte , abyste je oklamaly . I strhnu kukly vaše , a vytrhnu lid svůj z ruky vaší , tak abyste jich nemohly více loviti , i zvíte , že já jsem Hospodin ; Proto že kormoutíte srdce spravedlivého lžmi , ješto jsem já ho nekormoutil , a posilujete rukou bezbožného , aby se neodvrátil od zlé cesty své , obživujíce jej . Protož nebudete vídati marnosti , a s hádáním nebudete se obírati více ; nebo vytrhnu lid svůj z ruky vaší , i zvíte , že já jsem Hospodin . Potom přišedše ke mně muži z starších Izraelských , seděli přede mnou . I stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , muži tito složili ukydané bohy své v srdci svém , a nepravost , kteráž jim k urážce jest , položili před tváři své . Zdaliž se upřímě radí se mnou ? Protož mluv jim a rci jim : Takto praví Panovník Hospodin : Kdo by koli z domu Izraelského složil ukydané bohy své v srdci svém , a nepravost , kteráž mu k urážce jest , položil před tvář svou , a přišel by k proroku : já Hospodin odpovídati budu tomu , kterýž přišel , o množství ukydaných bohů jeho , Abych polapil dům Izraelský v srdci jejich , že se odvrátili ode mne k ukydaným bohům svým všickni napořád . Protož rci domu Izraelskému : Takto praví Panovník Hospodin : Obraťte se a odvraťte od ukydaných bohů vašich , a ode všech ohavností vašich odvraťte tvář svou . Nebo kdož by koli z domu Izraelského i z pohostinných , kteříž jsou pohostinu v Izraeli , odvrátil se od následování mne , a složil by ukydané bohy své v srdci svém , a nepravost , kteráž mu k urážce jest , položil by před tvář svou a přišel by k proroku , aby se mne tázal skrze něho : já Hospodin odpovím jemu o sobě , A obrátím tvář svou hněvivou proti muži tomu , a dám jej za znamení a za přísloví , a vytnu jej z prostřed lidu svého , i zvíte , že já jsem Hospodin . Prorok pak , dal-li by se přivábiti , aby mluvil slovo , já Hospodin přivábil jsem proroka toho . Než vztáhnuť ruku svou na něj , a vyhladím jej z prostřed lidu svého Izraelského . A tak ponesou nepravost svou . Jakáž pokuta na toho , kdož by se tázal , takováž pokuta na proroka bude , Aby nebloudili více dům Izraelský ode mne , a nepoškvrňovali se více žádnými převrácenostmi svými , aby byli lidem mým , a já abych byl jejich Bohem , praví Panovník Hospodin . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , když by země zhřešila proti mně , dopouštějíc se přestoupení , tehdy vztáhl-li bych ruku svou na ni , a zlámal jí hůl chleba , a poslal bych na ni hlad , a vyhubil z ní lidi i hovada : By pak byli u prostřed ní tito tři muži , Noé , Daniel a Job , oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe , praví Panovník Hospodin . Pakli bych zvěř lítou uvedl na zemi , tak že by ji na sirobu přivedla , a byla by pustá , aniž by kdo přes ni jíti mohl pro zvěř : Živť jsem já , praví Panovník Hospodin , že byť tři muži tito u prostřed ní byli , nikoli by nevysvobodili synů ani dcer . Oni by sami vysvobozeni byli , země pak byla by pustá . Aneb meč uvedl-li bych na zemi tu , a řekl bych meči : Projdi skrz zemi tu , abych vyhubil z ní lidi i hovada : Živť jsem já , praví Panovník Hospodin , že byť pak tři muži tito byli u prostřed ní , nikoli by nevysvobodili synů ani dcer , ale oni sami by vysvobozeni byli . Aneb mor poslal-li bych na zemi tu , a vylil prchlivost svou na ni k zhoubě , aby vyhlazeni byli z ní lidé i hovada : Živť jsem já , praví Panovník Hospodin , že byť pak Noé , Daniel a Job u prostřed ní byli , nikoli by ani syna ani dcery nevysvobodili . Oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe . Nýbrž takto praví Panovník Hospodin : Bych pak čtyři pokuty své zlé , meč a hlad , zvěř lítou a mor poslal na Jeruzalém , abych vyhubil z něho lidi i hovada , A aj , pozůstali-li by v něm , kteříž by toho ušli , a vyvedeni byli , synové neb dcery : aj , i oni musejí jíti k vám , a uzříte cestu jejich a skutky jejich , i potěšíte se nad tím zlým , kteréž uvedu na Jeruzalém , nade vším , což uvedu na něj . A tak potěší vás , když uzříte cestu jejich a skutky jejich . I zvíte , že jsem ne nadarmo učinil všecko to , což jsem učinil při něm , praví Panovník Hospodin . Tedy stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , co jest dřevo révové proti všelijakému dřevu , aneb proti ratolestem dříví lesního ? Zdaliž vzato bude z něho dřevo k udělání něčeho ? Zdaliž udělají z něho hřebík k zavěšování na něm všelijaké nádoby ? Aj , na oheň dává se k sežrání . Když oba konce jeho sežere oheň , a prostředek jeho obhoří , zdaž se k čemu hoditi může ? Aj , když byl celý , nic nemohlo býti z něho uděláno , ovšem když jej oheň sežral , a shořel , k ničemu se více hoditi nebude . Protož takto praví Panovník Hospodin : Jakož jest dřevo révové mezi dřívím lesním , kteréž jsem oddal ohni k sežrání , tak jsem oddal obyvatele Jeruzalémské . Nebo postavím tvář svou hněvivou proti nim . Z ohně jednoho vyjdou , a oheň druhý zžíře je . I zvíte , že já jsem Hospodin , když obrátím tvář svou hněvivou proti nim . A obrátím zemi tuto v poušť , proto že se přestoupení dopouštěli , praví Panovník Hospodin . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , oznam Jeruzalému ohavnosti jeho , A rci : Takto praví Panovník Hospodin dceři Jeruzalémské : Obcování tvé a rod tvůj jest z země Kananejské , otec tvůj jest Amorejský , a matka tvá Hetejská . Narození pak tvé : V den , v němž jsi se narodila , nebyl přiřezán pupek tvůj , a vodou nebylas obmyta , abys ošetřena byla , aniž jsi byla solí posolena , ani plénkami obvinuta . Neslitovalo se nad tebou oko , aťby v jednom z těch věcí posloužilo , maje lítost nad tebou , ale bylas povržena na svrchku pole , proto že jsi ošklivá byla v den , v kterémž jsi narodila se . A jda mimo tebe , a vida tě ku potlačení vydanou ve krvi tvé , řekl jsem tobě : Ve krvi své živa buď . Řekl jsem , pravím , tobě : Ve krvi své živa buď . Rozmnožil jsem tě jako z rostliny polní , i rozmnožena jsi a zveličena , a přišlas k největší ozdobě . Prsy tvé oduly se , a vlasy tvé zrostly , ač jsi byla nahá a odkrytá . Protož jda mimo tě , a vida tě , an aj , čas tvůj čas milování , vztáhl jsem křídlo své na tě , a přikryl jsem nahotu tvou , a přísahou zavázav se tobě , všel jsem v smlouvu s tebou , praví Panovník Hospodin , a tak jsi má učiněna . I umyl jsem tě vodou , a splákl jsem krev tvou s tebe , a pomazal jsem tě olejem . Nadto přioděl jsem tě rouchem krumpovaným , a obul jsem tě v drahé střevíce , a opásal jsem tě kmentem , a přioděl jsem tě rouchem hedbávným . Ozdobil jsem tě také ozdobou , a dal jsem náramky na ruce tvé , a točenici na hrdlo tvé . Dalť jsem ozdobu i na čelo tvé , a náušnice na uši tvé , a korunu krásnou na hlavu tvou . A tak bylas ozdobena zlatem a stříbrem , a oděv tvůj byl kment a roucho hedbávné , a proměnných barev roucho . Běl a med a olej jídala jsi , a krásná jsi učiněna velmi velice , a šťastněť se vedlo v království , Tak že se rozešla pověst o tobě mezi národy pro krásu tvou ; nebo dokonalá byla , pro slávu mou , kterouž jsem byl vložil na tebe , praví Panovník Hospodin . Ale úfalas v krásu svou , a smilnilas přičinou pověstí své ; nebo jsi páchala smilství s každým mimo tebe jdoucím . Každý snadně užil krásy tvé . A vzavši z roucha svého , nadělalas sobě výsostí rozličných barev , a páchalas smilství při nich , jemuž podobné nikdy nepřijde , aniž kdy potom bude . Nad to , vzavši přípravy ozdoby své z zlata mého a stříbra mého , kteréžť jsem byl dal , nadělalas sobě obrazů pohlaví mužského , a smilnilas s nimi . Vzalas také roucha svá krumpovaná , a přiodílas je , olej můj i kadidlo mé kladlas před nimi . Ano i chléb můj , kterýžť jsem byl dal , běl a olej i med , jímž jsem tě krmil , kladlas před nimi u vůni příjemnou , a bylo tak , praví Panovník Hospodin . Bralas i syny své a dcery své , kteréž jsi mně zplodila , a obětovalas jim k spálení . Cožť se ještě zdálo málo , taková smilství tvá , Žes i syny mé zabíjela a dávalas je , aby je provodili jim ? K tomu ve všech ohavnostech svých a smilstvích svých nerozpomenulas se na dny mladosti své , když jsi byla nahá a odkrytá , ku potlačení vydaná ve krvi své . Ale stalo se přes všecku tuto nešlechetnost tvou , ( běda , běda tobě ) , praví Panovník Hospodin , Že jsi vystavěla sobě i vysoké místo , a vzdělalas sobě výsost v každé ulici . Při všelikém rozcestí udělalas výsost svou , a zohavilas krásu svou , roztahujíc nohy své každému tudy jdoucímu , a příliš jsi smilnila . Nebo smilnila jsi s syny Egyptskými , sousedy svými velikého těla , a příliš jsi smilnila , abys mne k hněvu popouzela . Protož aj , vztáhl jsem ruku svou na tebe , a ujal jsem vyměřeného pokrmu tvého , a vydal jsem tě k líbosti nenávidících tě dcer Filistinských , kteréžto styděly se za cestu tvou nešlechetnou . Smilnilas též s syny Assyrskými , proto že jsi nemohla nasytiti se , a smilnivši s nimi , aniž jsi tak se nasytila . A tak příliš jsi smilnila v zemi Kananejské s Kaldejskými , a aniž jsi tak se nasytila . Jakť jest zmámeno srdce tvé , praví Panovník Hospodin , poněvadž se dopouštíš všech těchto skutků ženy nevěstky přenestydaté , Stavěje sobě vysoké místo na rozcestí všeliké silnice , a výsost sobě stroje i v každé ulici . Nýbrž pohrdaje darem , nejsi ani jako nevěstka , A žena cizoložná , kteráž místo muže svého povoluje cizím . Všechněm nevěstkám dávají mzdu , ale ty dávalas mzdu svou všechněm frejířům svým , a darovalas je , aby vcházeli k tobě odevšad pro smilství tvá . A tak jest při tobě naproti obyčeji těch žen při smilstvích tvých , poněvadž tě k smilství nehledají , nýbrž ty dáváš dary , a ne tobě dar dáván bývá . A toť jest naopak . Protož ó nevěstko , slyš slovo Hospodinovo : Takto praví Panovník Hospodin : Proto že vylita jest mrzkost tvá , a odkrývána byla nahota tvá při smilstvích tvých s frejíři tvými , a se všemi ukydanými bohy ohavností tvých , též pro krev synů tvých , kteréž jsi dala jim : Proto aj , já shromáždím všecky frejíře tvé , s nimiž jsi obcovala , a všecky , kteréž jsi milovala , se všechněmi , jichž jsi nenáviděla , a shromáždě je proti tobě odevšad , odkryji nahotu tvou před nimi , aby viděli všecku nahotu tvou . A budu tě souditi soudem cizoložnic , a těch , kteříž krev vylévají , a oddám tě k smrti , kteráž přijde na tě z prchlivosti a horlení . Nebo vydám tě v ruku jejich . I rozboří vysoké místo tvé , a rozválejí výsosti tvé , a svlekouce tě z roucha tvého , poberou přípravy ozdoby tvé , a nechají tě nahé a odkryté . I přivedou proti tobě shromáždění , a uházejí tě kamením , a probodnou tě meči svými . Popálí také domy tvé ohněm , a vykonají na tobě pomstu před očima žen mnohých , a tak přítrž učiním tvému smilství , a aniž budeš dávati daru více . A tak odpočineť sobě hněv můj na tobě , a horlení mé odejde od tebe , abych upokojil se a nehněval se více , Proto žes se nerozpomenula na dny mladosti své , ale postavovalas se proti mně ve všem tom . Aj hle , já také cestu tvou na hlavu tvou obrátil jsem , praví Panovník Hospodin , tak že nebudeš páchati nešlechetnosti , ani kterých ohavností svých . Aj , kdožkoli užívá přísloví , o tobě užive přísloví , řka : Jakáž matka , takáž dcera její . Dcera matky své jsi , té , kteráž sobě zošklivila muže svého a dítky své , a sestra obou sestr svých jsi , kteréž zošklivily sobě muže své a dítky své . Matka vaše jest Hetejská , a otec váš Amorejský . Sestra pak tvá starší , kteráž sedí po levici tvé , jest Samaří a dcery její , a sestra tvá mladší , kteráž sedí po pravici tvé , jest Sodoma a dcery její . Nýbrž aniž jsi po cestách jejich chodila , ani podlé ohavností jejich činila , zošklivivši sobě jako věc špatnou , pročež pokazilas se více než ony na všech cestách svých . Živť jsem já , praví Panovník Hospodin , že Sodoma sestra tvá i dcery její nečinily , jako jsi ty činila s dcerami svými . Aj , tatoť byla nepravost Sodomy sestry tvé : Pýcha , sytost chleba a hojnost pokoje . To ona majíc i dcery její , ruky však chudého a nuzného neposilňovala . Ale pozdvihše se , páchaly ohavnost přede mnou ; protož sklidil jsem je , jakž mi se vidělo . Samaří také ani polovice hříchů tvých nenahřešila . Nebo jsi rozhojnila ohavnosti své nad ně , a tak jsi spravedlivější býti ukázala sestry své všemi ohavnostmi svými , kteréž jsi páchala . Nesiž i ty také potupu svou , kterouž jsi přisoudila sestrám svým , pro hříchy své , kteréž jsi ohavně páchala více než ony . Spravedlivějšíť byly než ty . I ty , pravím , styď se , a nes potupu svou , poněvadž spravedlivější býti ukazuješ sestry své . Přivedu-li zase zajaté jejich , totiž zajaté Sodomy a dcer jejich , též zajaté Samaří a dcer jejich , takéť zajetí zajatých tvých u prostřed nich , Proto , abys musila nésti potupu svou a hanbiti se za všecko , což jsi páchala , jsuc jejich potěšením . Jestližeť sestry tvé , Sodoma a dcery její , navrátí se k prvnímu způsobu svému , též Samaří a dcery její navrátí-li se k prvnímu způsobu svému : i ty také s dcerami svými navrátíte se k prvnímu způsobu svému . Poněvadž nebyla Sodoma sestra tvá pověstí v ústech tvých v den zvýšení tvého , Prvé než zjevena byla zlost tvá , jako za času útržky od dcer Syrských a všech , kteříž jsou vůkol nich , dcer Filistinských , kteréž tě hubily se všech stran : Nešlechetnost svou a ohavnosti své poneseš , praví Hospodin . Nebo takto praví Panovník Hospodin : Tak učiním tobě , jakž jsi učinila , když jsi pohrdla přísahou , a zrušila smlouvu . A však rozpomenu se na smlouvu svou s tebou ve dnech mladosti tvé , potvrdím , pravím , tobě smlouvy věčné . I rozpomeneš se na cesty své , a hanbiti se budeš , když přijmeš sestry své starší , nežli jsi ty , i mladší , nežli jsi ty , a dám je tobě za dcery , ale ne podlé smlouvy tvé . A tak utvrdím smlouvu svou s tebou , i zvíš , že já jsem Hospodin , Abys se rozpomenula a styděla , a nemohla více úst otevříti pro hanbu svou , když tě očistím ode všeho , což jsi činila , praví Panovník Hospodin . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , vydej pohádku , a předlož podobenství o domu Izraelském , A rci : Takto praví Panovník Hospodin : Orlice veliká , velikých křídel a dlouhých brků , plná peří , strakatá , přiletěvši na Libán , vzala vrch cedru . Vrch mladistvých ratolestí jeho ulomila , a přenesla jej do země kupecké ; v městě kupeckém položila jej . Potom vzavši z semene té země , vsadila je v poli úrodném , a vsadila je velmi opatrně při vodách mnohých . Kteréžto bylo by vzešlo , a bylo by révem bujným , jakžkoli nízké postavy , a byly by patřily ratolesti jeho k ní , a kořenové jeho poddáni byli by jí , a tak bylo by kmenem vinným , kterýž by vydal byl ratolesti , a vypustil rozvody . Ale byla orlice jedna veliká velikých křídel a vypeřená , a aj , ten kmen vinný připjal kořeny své k ní , a ratolesti své vztáhl k ní , aby svlažovala jej z brázd štípení svého , Ješto v poli dobrém , při vodách mnohých štípen byl , aby vypustil ratolesti , a nesl ovoce , a byl kmenem slavným . Rci : Takto praví Panovník Hospodin : Zdaliž se podaří ? Zdaliž kořenů jeho nevytrhá , a ovoce jeho neotrhá a neusuší ? Zdaž všech ratolestí vyrostlých z něho neusuší ? Zdaliž s velikou silou a s mnohým lidem nevyhladí ho z kořenů jeho ? Aj , jakžkoli štípen , zdaliž se podaří ? Zdaliž , jakž se ho dotkne vítr východní , do konce neuschne ? Při brázdách , při nichž se ujal , zdaž neuschne ? Za tím stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Rci nyní domu zpurnému : Nevíte-liž , co je toto ? Rci : Aj , přitáhl král Babylonský do Jeruzaléma , a vzal krále jeho i knížata jeho , a zavedl je s sebou do Babylona . Vzal také z semene královského , a učiniv s ním smlouvu , přísahou jej zavázal , a silné země té pobral , Aby bylo království snížené , proto aby se nepozdvihovalo , aby ostříhaje smlouvy jeho , tak stálo . Ale zprotivil se jemu , poslav posly své do Egypta , aby jemu podal koní a lidu mnohého . Zdaž se mu to podaří ? Zdaž pomsty ujde ten , kdož tak činí ? Ten kdož ruší smlouvu , zdaliž pomsty ujde ? Živť jsem já , praví Panovník Hospodin , že v místě krále toho , kterýž jej králem učinil , jehož přísahou pohrdl , a jehož smlouvu zrušil , u něho v Babyloně umře . Aniž mu Farao s vojskem velikým a s zástupem mnohým co napomůže v boji , když vysype násyp , a vzdělá šance , aby zahubil množství lidí , Poněvadž pohrdl přísahou , zrušiv smlouvu . Neb aj , podal ruky své , a však všecko toto činí . Neujdeť pomsty . Protož takto praví Panovník Hospodin : Živť jsem já , že přísahu svou , kterouž pohrdl , a smlouvu svou , kterouž zrušil , jistotně obrátím na hlavu jeho . Nebo roztáhnu na něj sít svou , a polapen bude do vrše mé , i zavedu jej do Babylona , a souditi se s ním budu tam pro přestoupení jeho , kteréhož se dopustil proti mně . Všickni též , kteříž utekli od něho se všemi houfy jeho , od meče padnou , ostatní pak na všecky strany rozprostříni budou . I zvíte , že já Hospodin mluvil jsem . Takto praví Panovník Hospodin : A však vezmu z vrchu cedru toho vysokého a vsadím , z vrchu mladistvých ratolestí jeho mladou větvičku ulomím , a štípím na hoře vysoké a vyvýšené . Na hoře vysoké Izraelské štípím ji , i vypustí ratolesti , a ponese ovoce , a tak učiněna bude cedrem slavným , a bude bydliti pod ním všeliké ptactvo ; všecko , což křídla má , v stínu ratolestí jeho bydliti bude . A tak zvědí všecka dříví polní , že já Hospodin snížil jsem dřevo vysoké , a povýšil jsem dřeva nízkého ; usušil jsem strom zelený , a způsobil to , aby zkvetl strom suchý . Já Hospodin mluvil jsem to i učiním . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Což jest vám , že užíváte přísloví tohoto o zemi Izraelské , říkajíce : Otcové jedli hrozen trpký , a zubové synů laskominy mají ? Živť jsem já , praví Panovník Hospodin , že nebudete moci více užívati přísloví tohoto v Izraeli . Aj , všecky duše mé jsou , jakož duše otcova , tak i duše synova mé jsou . Duše , kteráž hřeší , ta umře . Nebo byl-li by někdo spravedlivý , a činil by soud a spravedlnost ; Na horách by nejídal , a očí svých nepozdvihoval k ukydaným bohům domu Izraelského , a manželky bližního svého by nepoškvrnil , a k ženě pro nečistotu oddělené nepřistoupil ; Kterýž by žádného neutiskal , základ dlužníku svému by navracoval , cizího mocí nebral , chleba svého by lačnému udílel , a nahého přiodíval rouchem ; Na lichvu by nedával , a úroku nebral , od nepravosti ruku svou by odvracoval , soud pravý mezi jedním i druhým by činil ; V ustanoveních mých by chodil , a soudů mých ostříhal , čině , což pravého jest : spravedlivý ten jistě žeť živ bude , praví Panovník Hospodin . Zplodil-li by pak syna lotra , prolevače krve , kterýž by čímkoli z těch věcí škodil bratru , Onoho pak všeho nečinil by , anobrž i na horách by jídal , a ženy bližního svého by poškvrnil ; Chudého a nuzného by utiskl , cizí věci mocí vzal , základu by nenavrátil , a k ukydaným bohům očí svých by pozdvihoval , ohavnost provodil , Na lichvu by dával , a úrok bral : zdaž bude živ ? Nebude živ . Poněvadž všecky ohavnosti tyto činil , jistotně umře , krev jeho přijde na něj . A aj , zplodil-li by syna , kterýž by spatřil všecky hříchy otce svého , kteréž činil , a vida , nečinil by tak ; Na horách by nejídal , a očí svých nepozdvihoval k ukydaným bohům domu Izraelského , manželky bližního svého by nepoškvrnil , A aniž by koho utiskal , základu by nezadržoval , cizího mocí nebral , chleba svého lačnému by udílel , a nahého rouchem by přiodíl ; Od chudého by zdržel ruku svou , lichvy a úroku by nebral , soudy mé činil , v ustanoveních mých by chodil : tenť neumře pro nepravost otce svého , jistě živ bude . Otec pak jeho , proto že se bezpráví dopouštěl , cizí věci bratru mocí bral , a to , což není dobré , činil u prostřed lidu svého : protož aj , umře pro nepravost svou . Ale říkáte : Jak by to bylo ? Zdaž nenese syn nepravosti otcovy ? Když syn činí soud a spravedlnost , všech ustanovení mých ostříhá a činí je , jistě žeť živ bude . Duše , kteráž hřeší , ta umře . Syn neponese nepravosti otcovy , aniž otec ponese nepravosti synovy ; spravedlnost spravedlivého při něm zůstane , též bezbožnost bezbožného na něj připadne . Pakli byse bezbožný odvrátil ode všech hříchu svých , kteréž činil , a ostříhal by všech ustanovení mých , a činil by soud a spravedlnost , jistě živ bude a neumře . Žádná přestoupení jeho , jichž se dopustil , nebudou jemu připomínána ; v spravedlnosti své , kterouž by činil , živ bude . Zdaliž jakou líbost mám , když umírá bezbožný ? dí Panovník Hospodin . Zdali ne raději když se odvrací od cest svých , aby živ byl ? Pakli by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své , a činil by nepravost , čině podlé všech ohavností , kteréž činí bezbožný , takový-liž by živ byl ? Na žádné spravedlnosti jeho , kteréž činil , nebude pamatováno . Pro přestoupení své , jehož se dopouštěl , a pro hřích svůj , kterýž páchal , pro tyť věci umře . Že pak říkáte : Není pravá cesta Páně , poslyštež nyní , ó dome Izraelský : Zdali má cesta není pravá ? Zdali nejsou cesty vaše nepravé ? Když by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své , a čině nepravost , v tom by umřel , pro nepravost svou , kterouž činil , umře . A když by se odvrátil bezbožný od bezbožnosti své , kterouž činil , a činil by soud a spravedlnost , tenť duši svou zachová při životu . Nebo prohlédl , a odvrátil , se ode všech přestoupení svých , jichž se dopouštěl ; jistě žeť živ bude a neumře . A však vždy říká dům Izraelský : Není pravá cesta Páně . Zdali mé cesty nepravé jsou , ó dome Izraelský ? Zdaliž nejsou cesty vaše nepravé ? A protož každého z vás podlé cest jeho souditi budu , ó dome Izraelský , dí Panovník Hospodin . Navraťtež se a odvraťte ode všech přestoupení svých , aby vám nebyla k úrazu nepravost . Odvrzte od sebe všecka přestoupení vaše , jichž jste se dopouštěli , a učiňte sobě srdce nové a ducha nového . I pročež mřete , ó dome Izraelský ? Však nemám líbosti v smrti toho , jenž umírá , dí Panovník Hospodin . Obraťte se tedy , a živi buďte . Ty pak vydej se v naříkání nad knížaty Izraelskými . A rci : Co byla matka tvá ? Lvice mezi lvy odpočívající , a u prostřed dravých lvů vychovávala lvíčátka svá . A když odchovala jedno z lvíčat svých , udělal se z něho dravý lev , tak že naučiv se bráti loupeže , žrával lidi . To když uslyšeli národové , v jámě jejich polapen jest , a doveden v řetězích do země Egyptské . To viduc lvice , že očekávaná zhynula jí naděje její , vzavši jedno z lvíčat svých , učinila z něho silného lva ; Kterýž ustavičně chodě mezi lvy , udělal se dravým lvem , a naučiv se bráti loupeže , žrával lidi . Pobořil i pusté paláce jejich , a města jejich v poušť uvedl , tak že spustla země , i což v ní bylo , od hlasu řvání jeho . I polékli na něj národové z okolních krajin , a rozestřeli na něj tenata svá , a do jámy jejich lapen jest . I dali jej do klece v řetězích , a dopravili ho k králi Babylonskému , a uvedli jej do vězení nejtěžšího , aby nebyl slýchán hlas jeho více po horách Izraelských . Matka tvá v čas pokoje tvého jako vinný kmen při vodách štípený ; plodistvý a rozkladitý byl pro hojnost vod . A měl pruty mocné k berlám panovníků , zrůst pak jeho vyvýšil se nad prostředek hustého větvoví , tak že patrný byl pro svou vysokost a pro množství ratolestí svých . Ale vytržen jsa v prchlivosti , na zemi povržen jest , a vítr východní usušil ovoce jeho ; vylomily se a uschly ratolesti silné jeho , oheň sežral je . A nyní štípen jest na poušti , v zemi vyprahlé a žíznivé . Nadto vyšed oheň z prutu ratolestí jeho , sežral ovoce jeho , tak že není na něm prutu mocného k berle panovníka . Toť jest naříkání , a budeť v naříkání . Tedy stalo se léta sedmého , a dne desátého , pátého měsíce , přišli někteří z starších Izraelských raditi se s Hospodinem , a posadili se přede mnou . Tehdy stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , mluv k starším Izraelským a rci jim : Takto praví Panovník Hospodin : Zdali , abyste se se mnou radili , vy přicházíte ? Živ jsem já , že vy se neradíte se mnou , dí Panovník Hospodin . Zdali jich zastávati budeš ? Zdali zastávati budeš , synu člověčí ? Oznam jim ohavnosti otců jejich , A rci jim : Takto praví Panovník Hospodin : V ten den , v kterýž jsem zvolil Izraele , zdvihl jsem ruku svou semeni domu Jákobova , a v známost jsem se uvedl jim v zemi Egyptské ; zdvihlť jsem jim ruku svou , řka : Já jsem Hospodin Bůh váš . V ten den zdvihl jsem jim ruku svou , že je vyvedu z země Egyptské do země , kterouž jsem jim obhlédl , tekoucí mlékem a strdí , jenž jest okrasa všech jiných zemí . A řekl jsem jim : Jeden každý ohavnosti očí svých zavrzte , a ukydanými bohy Egyptskými se nepoškvrňujte , nebo já jsem Hospodin Bůh váš . Ale zpurně se postavovali proti mně , aniž mne chtěli slyšeti , aniž kdo ohavnosti očí svých zavrhl , a ukydaných bohů Egyptských nezanechali . Protož jsem řekl : Vyleji prchlivost svou na ně , a vyplním hněv svůj na nich u prostřed země Egyptské . A však učinil jsem pro jméno své , aby nebylo zlehčeno před očima těch národů , mezi nimiž byli , před jejichž očima jsem se jim v známost uvedl , že je chci vyvesti z země Egyptské . Takž jsem je vyvedl z země Egyptské , a přivedl jsem je na poušť , A dal jsem jim ustanovení svá , a soudy své v známost jsem jim uvedl , ješto činil-li by je kdo , jistě že by živ byl skrze ně . Nadto i soboty své vydal jsem jim , aby byly na znamení mezi mnou a mezi nimi , aby znali , že já Hospodin jsem posvětitel jejich . Ale dům Izraelský zpurně se postavovali proti mně na poušti , v ustanoveních mých nechodili , a soudy mými pohrdli , ješto činil-li by je kdo , jistě že by živ byl skrze ně ; též soboty mé poškvrnili náramně . Pročež jsem řekl : Že vyleji prchlivost svou na ně na poušti , abych je docela vyhladil . Ale učinil jsem pro jméno své , aby nebylo zlehčeno před očima těch národů , před jejichž očima jsem je vyvedl . A však i já také přisáhl jsem jim na té poušti , že jich neuvedu do země , kterouž jsem byl dal , tekoucí mlékem a strdí , jenž jest okrasa všech jiných zemí , Proto že soudy mými pohrdli , a v ustanoveních mých nechodili , a soboty mé poškvrnili , a že za ukydanými bohy jejich srdce jejich chodí . Však odpustilo jim oko mé , tak že jsem jich nezahladil , a neučinil jim konce na poušti . A řekl jsem synům jejich na též poušti : V ustanoveních otců svých nechoďte , a soudů jejich neostříhejte , a ukydanými bohy jejich se nepoškvrňujte . Já jsem Hospodin Bůh váš , v ustanoveních mých choďte , a soudů mých ostříhejte , a čiňte je . Též soboty mé svěťte , i budou na znamení mezi mnou a vámi , aby známé bylo , že já jsem Hospodin Bůh váš . Ale zpurně se měli ke mně ti synové , v ustanoveních mých nechodili , a soudů mých nešetřili , aby je činili , ( ješto činil-li by je kdo , jistě že by živ byl skrze ně ) , i soboty mé poškvrnili . I řekl jsem : Že vyleji prchlivost svou na ně , abych vyplnil hněv svůj na nich na té poušti . Ale odvrátil jsem zase ruku svou ; což jsem učinil pro jméno své , aby nebylo zlehčeno před očima těch národů , před jejichž očima jsem je vyvedl . Také i těm přisáhl jsem na poušti , že je rozptýlím mezi pohany , a že je rozženu po krajinách , Proto že soudů mých nečinili , a ustanoveními mými pohrdli , a soboty mé poškvrnili , a že k ukydaným bohům otců svých zření měli . Pročež já také dal jsem jim ustanovení nedobrá , a soudy , skrze něž nebudou živi . A poškvrnil jsem jich s jejich dary , ( proto že provodili všecko , což otvírá život ) , abych je zkazil , aby poznali , že já jsem Hospodin . Protož mluv k domu Izraelskému , synu člověčí , a rci jim : Takto praví Panovník Hospodin : Ještě i tímto rouhali se mi otcové vaši , dopouštějíce se proti mně přestoupení , Že , když jsem je uvedl do země , o kteréž jsem přisáhl , že jim ji dám , kdež spatřili který pahrbek vysoký , aneb které dřevo husté , hned tu obětovali oběti své , a tu dávali popouzející dary své , tu kladli i vůni svou příjemnou , a tu obětovali mokré oběti své . A ačkoli jsem říkal jim : Což jest ta výsost , kamž vy chodíváte ? ale ona slove výsostí až do tohoto dne . Protož rci domu Izraelskému : Takto praví Panovník Hospodin : Cestou-liž otců vašich vy se máte poškvrňovati , a s ohavnostmi jejich máte smilniti ? Též přinášejíce dary své , vodíce syny své skrze oheň , máte-liž se poškvrňovati při všech ukydaných bozích vašich až do tohoto dne , a ode mne vždy rady hledati , ó dome Izraelský ? Živť jsem já , dí Panovník Hospodin , že vy se nebudete mne více raditi . To pak , což jste sobě v mysli uložili , nikoli se nestane , že říkáte : Budeme jako jiní národové , jako čeledi jiných zemí , sloužíce dřevu a kameni . Živ jsem já , praví Panovník Hospodin , že rukou silnou a ramenem vztaženým , a prchlivostí vylitou kralovati budu nad vámi . Vyvedu vás zajisté z národů , a shromáždím vás z zemí , do nichž jste rozptýleni , rukou silnou a ramenem vztaženým , i prchlivostí vylitou . A vodě vás po poušti těch národů , souditi se budu s vámi tam tváří v tvář . Tak jako jsem se soudil s otci vašimi na poušti země Egyptské , tak se budu souditi s vámi , praví Panovník Hospodin . A proženu vás pod hůl , abych vás uvedl do závazku smlouvy . Ale ty , jenž se mi zprotivili a zpronevěřili , vymísím z vás ; z země , v níž pohostinu jsou , vyvedu je , do země však Izraelské nevejdou . I zvíte , že já jsem Hospodin . Vy tedy , ó dome Izraelský , takto praví Panovník Hospodin : Jdětež , služte každý ukydaným bohům svým i napotom , poněvadž neposloucháte mne , a jména mého svatého nepoškvrňujte více dary svými , a ukydanými bohy svými . Nebo na hoře mé svaté , na hoře vysoké Izraelské , dí Panovník Hospodin , tam mi sloužiti budou všecken dům Izraelský , což jich koli bude v té zemi . Tam je laskavě přijmu , a tam vyhledávati budu od vás obětí vzhůru pozdvižení i prvotin darů vašich , se všemi svatými věcmi vašimi . S vůní libou laskavě vás přijmu , když vás vyvedu z národů , a shromáždím vás z těch zemí , do nichž jste rozptýleni byli , a tak posvěcen budu v vás před očima těch národů . I poznáte , že já jsem Hospodin , když vás uvedu do země Izraelské , do země té , o kteréž jsem přisáhl , že ji dám otcům vašim . A tu se rozpomenete na cesty své a na všecky činy své , jimiž jste se poškvrňovali , tak že sami se býti hodné ošklivosti uznáte , pro všecky nešlechetnosti vaše , kteréž jste činívali . Tu poznáte , že já jsem Hospodin , když vám to učiním pro jméno své , ne podlé cest vašich zlých , ani podlé činů vašich porušených , dome Izraelský , praví Panovník Hospodin . I stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , obrať tvář svou k straně polední , a vypusť jako rosu na poledne , a prorokuj proti lesu toho pole , kteréž jest na poledne . A rci lesu polednímu : Slyš slovo Hospodinovo : Takto praví Panovník Hospodin : Aj , já zanítím v tobě oheň , kterýž sežere v tobě každé dřevo zelené i každé dřevo suché ; nezhasneť plamen přeprudký , a budou jím opáleny všecky tváře od poledne až na půlnoci . I uzří všeliké tělo , že jsem já Hospodin zapálil jej ; nezhasneť . I řekl jsem : Ach , Panovníče Hospodine , oni mi říkají : Však tento v přísloví nám toliko mluví . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , obrať tvář svou k Jeruzalému , a vypusť jako rosu proti místům svatým , a prorokuj proti zemi Izraelské . A rci zemi Izraelské : Takto praví Hospodin : Aj , já jsem proti tobě , a vytáhnu meč svůj z pošvy jeho , a vypléním z tebe spravedlivého i bezbožného . Proto , abych vyplénil z tebe spravedlivého i bezbožného , proto vyjde meč můj z pošvy své proti všelikému tělu , od poledne až na půlnoci . I zvíť všeliké tělo , že jsem já Hospodin vytáhl meč svůj z pošvy jeho ; nenavrátíť se zase více . Ty pak synu člověčí , vzdychej , jako bys zlámaná měl bedra , a to s hořekováním vzdychej před očima jejich . I stane se , žeť řeknou : Nad čím ty vzdycháš ? Tedy řekneš : Nad pověstí , kteráž přichází , k níž rozplyne se každé srdce , a každé ruce klesnou , a všeliký duch skormoutí se , a každá kolena rozplynou se jako voda . Aj , přicházíť a děje se , praví Panovník Hospodin . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , prorokuj a rci : Takto praví Hospodin : Rci : Meč , meč nabroušen , také i vyčištěn jest . Aby zabíjel k zabití oddané , nabroušen jest ; aby se blyštěl , vyčištěn jest . Radovati-liž se budeme , když prut syna mého pohrdá každým dřevem ? Dalť jej vyčistiti , aby v ruku vzat byl ; jestiť nabroušený meč , jest i vyčištěný , aby dán byl do ruky mordujícího . Křič a kvěl , synu člověčí , proto že ten bude proti lidu mému , tentýž proti všechněm knížatům Izraelským ; uvrženi budou na meč s lidem mým , protož bí se v bedra . Když jsem je trestával , co bylo ? Nemám-liž metly hubící již přičiniti ? dí Hospodin zástupů . Ty tedy synu člověčí , prorokuj a tleskej rukama ; nebo po druhé i po třetí přijde meč , meč mordujících , ten meč mordujících bez lítosti , pronikajících i do pokojů jejich . Tak aby se rozplynulo srdce , a rozmnoženi byli úrazové , v každé bráně jejich postavím ostří meče . Ach , vyčištěnť jest , aby se blyštěl , zaostřen , aby zabíjel . Shlukni se a pusť se na pravo i na levo , kamžkoli a načkoli se tobě nahodí . I jáť také tleskati budu rukama svýma , a doložím prchlivost svou . Já Hospodin mluvil jsem . V tom stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Ty pak synu člověčí , předlož sobě dvě cesty , kudy by jíti měl meč krále Babylonského . Z země jedné ať vycházejí obě dvě , a na rozcestí vybeř tu k městu , tu vybeř . Ukaž cestu , kudy by jíti měl meč , k Rabbat-li synů Ammon , čili k Judstvu , na Jeruzalémské pevnosti , Proto že stane král Babylonský na rozcestí , na počátku dvou cest , obíraje se s hádáním , vyčistí střely , doptávati se bude modl , hleděti bude do jater . Po pravé ruce jeho hádání ukáže Jeruzalém , aby sšikoval hejtmany , kteříž by ponoukali k mordování , a pozdvihovali hlasu s prokřikováním , aby přistavili berany válečné proti branám , aby vysypán byl násyp , a vzdělání byli šancové . I budou to míti za hádání marné před očima svýma ti , jenž se zavázali přísahami ; a toť přivede na pamět nepravost , kterouž by popadeni byli . Protož takto praví Panovník Hospodin : Proto že ku paměti přivodíte nepravost svou , a odkrývá se nevěra vaše , tak že jsou patrní hříchové vaši ve všech činech vašich , proto že na pamět přicházíte , rukou tou popadeni budete . Ty pak nečistý bezbožníče , kníže Izraelské , jehož den přichází , a čas skonání nepravosti , Takto praví Panovník Hospodin : Sejmi tu čepici , a svrz tu korunu , kteráž nikdy již taková nebude ; toho , kterýž na snížení přišel , povyš , a vyvýšeného poniž . Zmotanou , zmotanou , zmotanou učiním ji , ( čehož prvé nebývalo ) , až přijde ten , jenž má právo , kteréž jsem jemu dal . Ty pak synu člověčí , prorokuj a rci : Takto praví Panovník Hospodin o synech Ammon , i o pohanění jejich , rci , pravím : Meč , meč dobyt jest , k zabíjení vyčištěn jest , aby hubil všecko , a aby se blyštěl . A ačkoli předpovídají tobě marné věci , a hádají tobě lež , aby tě přiložili k hrdlům zbitých bezbožníků , jejichž den přichází a čas skonání nepravosti : Schovej meč do pošvy jeho . Na místě , na kterémž jsi zplozena , v zemi přebývání tvého , budu tě souditi . A vyleji na tě rozhněvání své , ohněm prchlivosti své na tě dmýchati budu , a dám tě v ruku lidí vzteklých , řemeslníků všecko kazících . Budeš ohni k sežrání , krev tvá bude u prostřed země , nebudeš připomínána ; neboť jsem já Hospodin mluvil . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Ty pak synu člověčí , zastával-li bys , zastával-liž bys toho města vražedlného ? Raději mu oznam všecky ohavnosti jeho , A rci : Takto praví Panovník Hospodin : Přicházíť čas města toho , jenž prolévá krev u prostřed sebe , a dělá ukydané bohy proti sobě , aby se poškvrňovalo . Ty krví svou , kterouž jsi prolilo , zavinivší , a ukydanými bohy svými , jichž jsi nadělalo , sebe poškvrnivší , to jsi způsobilo , že se přiblížili dnové tvoji , a přišlo jsi k letům svým . Protož vydám tě v pohanění národům , a ku posměchu všechněm zemím . Blízké i daleké od tebe budou se tobě posmívati , ó zlopověstné a různic plné . Aj , knížata Izraelská jeden každý vší silou na to se vydali , aby krev v tobě prolévali . Otce i matku zlehčují v tobě , pohostinnému činí nátisk u prostřed tebe , sirotka a vdovu utiskují v tobě . Svatými věcmi mými zhrdáš , a sobot mých poškvrňuješ . Utrhači jsou v tobě , aby prolévali krev , a na horách jídají v tobě ; nešlechetnost páší u prostřed tebe . Nahotu otce syn odkrývá v tobě , a nečisté v oddělení ponižují v tobě . Jiný pak s ženou bližního svého páše ohavnost , a jiný s nevěstou svou poškvrňuje se nešlechetností , a jiný sestry své , dcery otce svého , ponižuje v tobě . Dar berou v tobě , aby krev prolili ; lichvu a úrok béřeš , a zisku hledáš s útiskem bližního svého , na mne se pak zapomínáš , dí Panovník Hospodin . Protož aj , já tleskl jsem rukama svýma nad ziskem tvým , jehož dobýváš , i nad tou krví , kteráž byla u prostřed tebe . Zdali ostojí srdce tvé ? Zdaž odolají ruce tvé dnům , v nichž já budu zacházeti s tebou ? Já Hospodin mluvil jsem i učiním . Nebo rozptýlím tě mezi pohany , a rozženu tě po krajinách , a do konce vyprázdním nečistotu tvou z tebe . A zavrženo jsuc před očima pohanů , poznáš , že já jsem Hospodin . Potom stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , obrátili se mi dům Izraelský v trůsku , všickni napořád jsou měď , cín , železo a olovo u prostřed peci , trůsky stříbra jsou . Pročež takto praví Panovník Hospodin : Proto že jste vy všickni obrátili se v trůsky , protož aj , já shromáždím vás do Jeruzaléma . Jakž se shromažďuje stříbro a měď , železo , olovo i cín do prostřed peci , k rozdmýchání ohně vůkol něho a k rozpouštění : tak shromáždím v hněvě a v prchlivosti své , a slože , rozpouštěti vás budu . Sberu vás , pravím , a rozdmýchám okolo vás oheň prchlivosti své , i rozpustíte se u prostřed města . Jakž se stříbro rozpouští v peci , tak se rozpustíte u prostřed něho , i zvíte , že já Hospodin vylil jsem prchlivost svou na vás . Ještě stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , rci : Ty země jsi nečistá , nebudeš deštěm svlažena v den rozhněvání . Spiknutí proroků jejích u prostřed ní , jsou podobni lvu řvoucímu , uchvacujícímu loupež , duše žerou , bohatství a věci drahé berou , a činí mnoho vdov u prostřed ní . Kněží její natahují zákona mého , a svaté věci mé poškvrňují , mezi svatým a poškvrněným rozdílu nečiní , a mezi nečistým a čistým nerozeznávají . Nadto od sobot mých skrývají oči své , tak že zlehčován bývám mezi nimi . Knížata její u prostřed ní jsou jako vlci uchvacující loupež , vylévajíce krev , hubíce duše , aby sháněli mrzký zisk . Proroci pak jejich obmítají jim vápnem ničemným , předpovídají marné věci , a hádají jim lež , říkajíce : Takto praví Panovník Hospodin , ješto Hospodin nemluvil . Lid této země činí nátisk , a cizí věci mocí béře , chudému a nuznému ubližují , a pohostinného utiskují nespravedlivě . Hledaje pak někoho z nich , kterýž by udělal hradbu , a postavil se v mezeře před tváří mou za tuto zemi , abych jí nezkazil , žádného nenacházím . Protož vyleji na ně rozhněvání své , ohněm prchlivosti své konec jim učiním , cestu jejich jim na hlavu obrátím , praví Panovník Hospodin . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , dvě ženy , dcery jedné mateře byly . Ty smilnily v Egyptě , v mladosti své smilnily . Tam jsou mačkány prsy jejich , tam opiplány prsy panenství jejich . Jména pak jejich : větší Ahola , sestry pak její Aholiba . Tyť jsou byly mé , a rozplodily syny a dcery . Jména , pravím , jejich jsou : Samaří Ahola , Jeruzaléma pak Aholiba . Ale Ahola maje mne , smilnila a frejů hleděla s milovníky svými , s Assyrskými blízkými , Oděnými postavcem modrým , s vývodami a knížaty , i všemi napořád mládenci krásnými , a s jezdci jezdícími na koních . Vydala se , pravím , v smilství svá s nimi , se všemi nejpřednějšími syny Assyrskými , a se všemi , jimž frejovala , a poškvrnila se všemi ukydanými bohy jejich . A tak smilství svých Egyptských nenechala ; nebo ji zléhali v mladosti její , a oni mačkali prsy panenství jejího , a vylili smilství svá na ni . Protož dal jsem ji v ruku frejířů jejích , v ruku Assyrských , jimž frejovala . Oniť jsou odkryli nahotu její , syny i dcery její pobrali , ji pak samu mečem zamordovali . Takž vzata jest na slovo od jiných žen , když soudy vykonali při ní . To viděla sestra její Aholiba , však mnohem více než onano frejovala , a smilství její větší byla než smilství sestry její . S Assyrskými frejů hleděla , s vývodami a knížaty blízkými , oděnými nádherně , s jezdci jezdícími na koních , a všemi mládenci krásnými . I viděl jsem , že se poškvrnila , a že cesta jednostejná jest obou dvou . Ale tato ještě to přičinila k smilstvím svým , že viduc muže vyryté na stěně , obrazy Kaldejských vymalované barvou , Přepásané pasem po bedrách jejich , a klobouky barevné na hlavách jejich , a že jsou všickni na pohledění jako hejtmané , podobní synům Babylonským v Kaldejské zemi , jejichž ona vlast jest , I zahořela k nim z pohledění očima svýma , a vyslala posly k nim do země Kaldejské . Tedy vešli k ní Babylonští na lůže nepoctivé , a poškvrnili ji smilstvím svým . A když se poškvrnila s nimi , odloučila se duše její od nich . A odkryla smilství svá , odkryla též nahotu svou , i odloučila se duše má od ní , tak jako se odloučila duše má od sestry její . Nebo rozmnožila smilství svá , rozpomínajíc se na dny mladosti své , v nichž smilnila v zemi Egyptské , A frejovala s kuběnáři jejich , jejichž tělo jest jako tělo oslů , a tok jejich jako tok koňský . A tak jsi zase navrátila se k nešlechetnosti mladosti své , když mačkali Egyptští prsy tvé z příčiny prsů mladosti tvé . Protož ó Aholiba , takto praví Panovník Hospodin : Aj , já vzbudím frejíře tvé proti tobě , ty , od nichž se odloučila duše tvá , a přivedu je na tě odevšad , Babylonské a všecky Kaldejské , Pekodské , a Šohejské , i Kohejské , všecky syny Assyrské s nimi , mládence krásné , vývody a knížata všecka , hejtmany a slovoutné , všecky jezdící na koních . A přitáhnou na tě na vozích železných a přikrytých , i kárách , a to s zběří národů , s pavézami a štíty i lebkami , položí se proti tobě vůkol , i předložím jim právo , aby tě soudili soudy svými . Vyleji zajisté horlení své na tebe , tak že naloží s tebou prchlivě , nos tvůj i uši tvé odejmou , a ostatek tebe mečem padne . Ti syny tvé i dcery tvé poberou , a ostatek tebe spáleno bude ohněm . A vyvlekou tě z roucha tvého , a rozberou šperky okrasy tvé . A tak přítrž učiním při tobě nešlechetnosti tvé , i smilství tvému z země Egyptské vzatému , a nepozdvihneš očí svých k nim , a na Egypt nezpomeneš více . Nebo takto praví Panovník Hospodin : Aj , já dám tebe v ruku těch , kterýchž nenávidíš , v ruku těch , od nichž se odloučila duše tvá , I budou nakládati s tebou podlé nenávisti , a poberou všecko úsilé tvé , a nechají tě nahé a obnažené . A tak bude zřejmá nahota smilství tvého a nešlechetnosti tvé , smilství , pravím , tvého . Což vše učiní tobě proto , že jsi smilnila , následujíc pohanů , proto že jsi poškvrnila se ukydanými bohy jejich . Cestou sestry své chodila jsi , protož dám kalich její v ruku tvou . Takto praví Panovník Hospodin : Kalich sestry své píti budeš hluboký a široký ; budeť sporý , tak že smích a žert budou míti z tebe . Opilstvím a zámutkem naplněna budeš , kalichem pustiny a zpuštění , kalichem sestry své Samaří . I vypiješ jej a vyvážíš , a než jej polámeš , snáze prsy své roztrháš ; neboť jsem já mluvil , praví Panovník Hospodin . Protož takto praví Panovník Hospodin : Z té příčiny , že jsi zapomenula na mne , a zavrhlas mne za hřbet svůj , i ty také vezmi za svou nešlechetnost , a za smilství svá . I řekl Hospodin ke mně : Synu člověčí , budeš-liž zastávati Ahole neb Aholiby ? Nýbrž oznam jim ohavnosti jejich , Že cizoložily , a krev jest na rukou jejich , a s ukydanými bohy svými cizoložily . Také i syny své , kteréž mně zplodily , vodily jim , aby sežráni byli . Ještě i toto činily mi , že zanečišťovaly svatyni mou v tentýž den , a sobot mých poškvrňovaly . Nebo obětovavše syny své ukydaným bohům svým , vcházely do svatyně mé v tentýž den , aby ji poškvrnily . Aj hle , takť jsou činívaly u prostřed mého domu . Nadto , že vysílaly k mužům , jenž by přišli zdaleka , kteříž , jakž posel vyslán k nim , aj , hned přicházívali . Jimž jsi se umývala , a tvář svou líčila , a okrašlovalas se okrasou . A usazovalas se na loži slavném , před nímž stůl připravený byl , na něž jsi i kadidlo mé i masti mé vynakládala . Když pak hlas toho množství poutichl , tedy i k mužům z obecného lidu vysílaly , jenž bývali přivozováni ožralí z pouště . I dávali náramky na ruce jejich , i koruny ozdobné na hlavy jejich . A ačkoli jsem se domlouval na cizoložství té lotryně , a že oni jednak s jednou , jednak s druhou smilství provodí , A že každý z nich vchází k ní , tak jako někdo vchází k ženě nevěstce : však vždy vcházeli k Ahole a Aholibě , ženám přenešlechetným . Protož muži spravedliví , tiť je souditi budou soudem cizoložných a soudem těch , jenž vylévaly krev , proto že cizoložily , a krev jest na rukou jejich . Nebo takto praví Panovník Hospodin : Přivedu na ně vojsko , a dám je v posmýkání i v loupež . I uhází je to shromáždění kamením , a poseká je meči svými ; syny jejich i dcery jejich pomordují , a domy jejich ohněm popálí . A tak přítrž učiním nešlechetnosti v zemi této , i budou se tím káti všecky ženy , a nedopustí se nešlechetnosti podobné vaší . Nebo vzložena bude na vás nešlechetnost vaše , a ponesete hříchy ukydaných bohů svých . I zvíte , že já jsem Panovník Hospodin . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně léta devátého , měsíce desátého , desátého dne téhož měsíce , řkoucí : Synu člověčí , napiš sobě jméno tohoto dne , vlastně dnešního dne tohoto : nebo oblehl král Babylonský Jeruzalém právě tohoto dnešního dne . A předlož tomu domu zpurnému podobenství , řka k nim : Takto praví Panovník Hospodin : Přistav tento hrnec , přistav a nalej také do něho vody . A sebera kusy náležité do něho , každý kus dobrý , stehno i plece , a nejlepšími kostmi napln jej . Přivezmi i nejlepších bravů , a udělej oheň z kostí pod ním , způsob , ať to vře , ažby kypělo , ať se i kosti jeho rozvaří v něm . Protož takto praví Panovník Hospodin : Běda městu tomu vražedlnému , hrnci , v němž zůstává připálenina jeho , z něhož , pravím , připálenina jeho nevychází . Po kusích , po kusích vytahuj z něho , nepadneť na něj los . Nebo krev jest u prostřed něho . Na vysedlou skálu vystavilo ji ; nevylilo jí na zemi , aby ji prach přikryl . I já zanítě prchlivost k vykonání pomsty , vystavím krev na vysedlou skálu , aby nebyla přikryta . Protož takto praví Panovník Hospodin : Běda městu vražedlnému , i já udělám veliký oheň , Přikládaje dříví , rozněcuje oheň , v nic obraceje maso , a kořeně kořením , tak že i kosti spáleny budou . A postavím ten hrnec na uhlí jeho prázdný , aby se zhřela i rozpálila měď jeho , ažby se vyvařila u prostřed něho nečistota jeho , a vyprázdnila připálenina jeho . Klamy svými bylo mi těžké , protož nevyjde z něho množství šumu jeho ; do ohně musí šum jeho . V tvé nečistotě jest nešlechetnost , proto že jsem tě očišťoval , však nejsi očištěno . Nebudeš více očišťováno od nečistoty své , až i doložím prchlivost svou na tebe . Já Hospodin mluvil jsem , dojdeť , a učiním to ; neustoupímť , aniž se slituji , ani želeti budu . Podlé cest tvých a činů tvých budou tě souditi , praví Panovník Hospodin . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , aj , já odejmu od tebe žádost očí tvých v náhle , však nekvěl ani plač , a nechť nevycházejí slzy tvé . Stonati přestaň , smutku , jakž bývá nad mrtvým , nenes , klobouk svůj vstav na sebe , a střevíce své obuj na nohy své , a nezastírej brady své , aniž pokrmu čího jez . Což když jsem pověděl lidu ráno , tedy umřela žena má u večer . I učinil jsem na ráno , jakž mi rozkázáno bylo . I řekl ke mně lid : Což nám neoznámíš , co tyto věci nám znamenají , kteréž činíš ? Tedy řekl jsem jim : Slovo Hospodinovo stalo se ke mně , řkoucí : Rci domu Izraelskému : Takto praví Panovník Hospodin : Aj , já poškvrním svatyně své , vyvýšenosti síly vaší , žádosti očí vašich a toho , čehož šanuje duše vaše . Též synové vaši i dcery vaše , kterýchž jste zanechali , mečem padnou . I budete tak činiti , jakž já činím . Brady nezastřete , aniž čího pokrmu jísti budete . A majíce klobouky své na hlavách svých a střevíce na nohách svých , nebudete kvíliti ani plakati , ale svadnouce pro nepravosti své , úpěti budete jeden s druhým . Nebo jest vám Ezechiel zázrakem . Všecko , což on činí , budete činiti , a když to přijde , tedy zvíte , že já jsem Panovník Hospodin . Ty pak synu člověčí , zdali v ten den , když já odejmu od nich sílu jejich , veselé okrasy jejich , žádost očí jejich , a to , po čemž touží duše jejich , syny jejich i dcery jejich , Zdali v ten den přijde k tobě ten , kdož uteče , vypravuje tu novinu ? V ten den otevrou se ústa tvá při přítomnosti toho , kterýž ušel , i budeš mluviti , a nebudeš více němým . Takž jim budeš zázrakem , i zvědí , že já jsem Hospodin . I stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , obrať tvář svou proti synům Ammon , a prorokuj proti nim . A rci synům Ammon : Slyšte slovo Panovníka Hospodina : Takto praví Panovník Hospodin : Proto že jsi nad svatyní mou , když poškvrněna byla , říkal : To dobře to , a nad zemí Izraelskou , když zpuštěna byla , a nad domem Judským , když šel v zajetí , Protož aj , já dám tě národům východním za dědictví , i vzdělají sobě hrady v tobě , a vystavějí v tobě příbytky své . Tiť budou jísti ovoce tvé , a ti budou píti mléko tvé . A dám Rabbu za obydlé velbloudům , a města synů Ammon za odpočivadlo stádům , i zvíte , že já jsem Hospodin . Nebo takto praví Panovník Hospodin : Proto že jsi tleskal rukou , a dupal nohou , a veselil se srdečně , že jsi všelijak loupil zemi Izraelskou , Protož aj , já vztáhnu ruku svou na tebe , a vydám tě v loupež národům , a vypléním tě z lidí , a vyhubím tě z zemí , i zahladím tě . Tu zvíš , že já jsem Hospodin . Takto praví Panovník Hospodin : Z té příčiny , že říkal Moáb a Seir : Hle , podobný jest všechněm jiným národům dům Judský , Protož aj , já otevru bok Moábských , ( hned od Arim , od měst jejich na pomezí jejich , rozkošnou zemi Betjesimotských , Balmeonských i Kariataimských ) , Národům východním s zemí synů Ammon ; nebo jsem ji dal v dědictví , tak aby nebylo zpomínáno na syny Ammon mezi národy . A tak i nad Moábem soudy vykonám , i zvědí , že já jsem Hospodin . Takto praví Panovník Hospodin : Proto že Idumejští nenáležitě se vymstívajíce , ukrutně se měli k domu Judskému , a tak uvodili na se vinu velikou , vymstívajíce se na nich , Protož takto dí Panovník Hospodin : I na Idumea vztáhnu ruku svou , a vypléním z něho lidi i hovada , a obrátím jej v pustinu . Hned od Teman až do Dedan mečem padati budou . A tak uvedu pomstu svou na Idumejské skrze ruku lidu mého Izraelského , a naloží s Idumejskými podlé hněvu mého a podlé prchlivosti mé , i poznají pomstu mou , praví Panovník Hospodin . Takto praví Panovník Hospodin : Proto že se Filistinští ukrutně měli z příčiny pomsty , nenáležitě se vymstívajíce , loupíce zlostně , a zhoubu uvodíce z nenávisti starodávní , Protož takto praví Panovník Hospodin : Aj , já vztáhnu ruku svou na Filistinské , a vypléním Ceretejské , a zkazím ostatek přístavu mořského . A tak vykonám při nich pomsty veliké káraními zůřivými , a zvědí , že já jsem Hospodin , když uvedu pomstu svou na ně . Bylo pak jedenáctého léta , prvního dne měsíce , že se stalo slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , proto že Týrus o Jeruzalému říká : Dobře se stalo , že jest potříno město bran velmi lidných , obrací se ke mně , naplněn budu , kdyžtě zpuštěno , Protož takto praví Panovník Hospodin : Aj , já proti tobě , ó Týre , a přivedu na tě národy mnohé , tak jako bych přivedl moře s vlnami jeho . I zkazí zdi Týru , a zboří věže jeho ; vymetu také z něho prach jeho , a obrátím jej v skálu vysedlou , Tak že budou vysušovati síti u prostřed moře . Nebo jsem já mluvil , praví Panovník Hospodin , protož bude v loupež národům . Dcery pak jeho , kteréž na poli budou , mečem zmordovány budou , i zvědí , že já jsem Hospodin . Nebo takto praví Panovník Hospodin : Aj , já přivedu na Týr Nabuchodonozora krále Babylonského od půlnoci , krále nad králi , s koňmi a s vozy , i s jezdci i s vojskem a s lidem mnohým . Dcery tvé na poli mečem zmorduje , a vzdělá proti tobě šance , a vysype proti tobě násyp , a postaví proti tobě pavézníky . I střelbu zasadí proti zdem tvým , a věže tvé poboří nosatci svými . Od množství koní jeho přikryje tě prach jejich ; od hřmotu jezdců a kár i vozů zatřesou se zdi tvé , když on vcházeti bude do bran tvých , jako do průchodů města probořeného . Kopyty koní svých pošlapá všecky ulice tvé , lid tvůj mečem pomorduje , a sloupové pamětní síly tvé na zem padnou . I rozberou zboží tvá , a rozchvátají kupectví tvá , a rozválejí zdi tvé , i domy tvé rozkošné poboří , a kamení tvé i dříví tvé , i prach tvůj do vody vmecí . A tak přítrž učiním hluku zpěvů tvých , a zvuku citar tvých aby nebylo slýcháno více . A obrátím tě v skálu vysedlou , budeš k vysušování sítí , nebudeš vystaven více ; nebo já Hospodin mluvil jsem , praví Panovník Hospodin . Takto praví Panovník Hospodin Týru : Zdaliž od hřmotu padání tvého , když stonati budou zranění , když ukrutný mord bude u prostřed tebe , nepohnou se ostrovové ? A vyvstanou z stolic svých všecka knížata pomořská , a složí z sebe pláště své , i roucha svá krumpovaná svlekou ; v hrůzu se oblekou , na zemi seděti budou , a třesouce se každé chvíle , trnouti budou nad tebou . I vydadí se nad tebou v naříkání , a řeknou tobě : Jak jsi zahynulo , ó město , v němž bydleno bylo pro moře , město slovoutné , ješto bylo pevné na moři , ono i s obyvateli svými , kteříž pouštěli strach svůj na všecky obyvatele jeho ! Tehdáž třásti se budou ostrovové v den pádu tvého ; předěšeni , pravím , budou ostrovové , kteříž jsou na moři , nad zahynutím tvým . Nebo tak praví Panovník Hospodin : Když tě učiním městem zpuštěným jako města , v nichž se nebydlí , když uvedu na tě hlubinu , tak že tě přikryjí vody mnohé , Když učiním , že sstoupíš s sstupujícími do jámy k lidu dávnímu , a posadím tě v nejnižších stranách země , na pustinách starodávních s těmi , jenž sstupují do jámy , aby nebylo bydleno v tobě : prokáži slávu v zemi živých . Nebo učiním to , že budeš k náramné hrůze , když tě nestane , a bys pak bylo hledáno , abys nebylo na věky nalezeno , praví Panovník Hospodin . I stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Ty pak synu člověčí , vydej se nad Týrem v naříkání , A rci Týru , jenž sedě tu , kdež se na moře pouštějí , kupectví provodí s národy na ostrovích mnohých : Takto praví Panovník Hospodin : Ó Týre , ty jsi říkal : Já jsem nejkrásnější . U prostřed moře byly hranice tvé , stavitelé tvoji dokonale tě ozdobovali . Z jedloví z Sanir dělávali všecka taflování tvá , cedry z Libánu brávali k dělání sloupů tvých . Z dubů Bázanských dělávali vesla tvá , a lavičky tvé dělávali z kostí slonových , a z pušpanu z ostrovů Citejských . Kment s krumpováním Egyptským býval plátno tvé , z něhož jsi plachty míval ; modrý postavec a šarlat z ostrovů Elisa přikrýval tě . Obyvatelé Sidonští i Arvadští bývali plavci tvoji , moudří tvoji v tobě , ó Týre , ti bývali správcové tvoji . Starší Gebalští a moudří jejich opravovali v tobě zbořeniny tvé ; všecky lodí mořské i plavci jejich bývali v tobě , směňujíce s tebou kupectví . Perští a Ludští i Putští bývali v vojště tvém bojovníci tvoji , pavézu a lebku zavěšovali v tobě . Tiť jsou přidávali tobě ozdoby . Arvadští s vojskem tvým na zdech tvých vůkol , též Gamadští na věžech tvých bývali , štíty své zavěšovali na zdech tvých vůkol . Tiť jsou tě zvláštně ozdobovali . Zámořští kupci tvoji v množství všelijakého zboží , v stříbře , železe , cínu i olově kupčili na jarmarcích tvých . Javan , Tubal a Mešech , kupci tvoji , lidi a nádobí měděné dávali za směnu tobě . Z domu Togarma v koních a jezdcích i mezcích kupčili na jarmarcích tvých . Synové Dedanovi kupci tvoji , a ostrovové mnozí překupníci byli koupí tvých , tobě k ruce ; rohy , kosti slonové i dříví hebénové směňovali za mzdu tvou . Syrští kupci tvoji pro množství věcí tvých řemeslně udělaných , v karbunkulích , šarlatu , krumpování i kmentu , a korálích a křištálích kupčívali na jarmarcích tvých . Judští i země Izraelská kupci tvoji , pšenici Mennitskou i Fenickou , a med , olej i kadidlo dávali za směnu tobě . Damašští kupci tvoji , pro množství věcí tvých řemeslně udělaných , kupčili ve množství všelijakého zboží , ve víně Chelbonském a vně bělostkvoucí . Též Dan i Javan chodíce na jarmarky tvé , kupčili , a železo pulerované , kassii i třtinu vonnou tobě směňovali . Dedan kupčíval v tobě v suknech drahých k vozům . Arabští i všecka knížata Cedarská kupčívali tobě k ruce v beranech a skopcích i kozlích , tím kupčívali v tobě . Kupci Sabejští i Ragmejští bývali kupci tvoji ve všelijakých nejpřednějších vonných věcech , i ve všelijakém kamení drahém i zlatě , kupčívali na jarmarcích tvých . Cháran a Kanne i Eden , kupci Sabejští , Assur i Kilmad kupčíval v tobě . Ti bývali kupci tvoji na jarmarcích tvých s nejvýbornějšími věcmi , s štoučkami postavce modrého , a s krumpováním i s klénoty drahých věcí , kteréž se provazy svazují a zavírají do cedru . Lodí mořské předek měly v kupectví tvém . Summou , naplněno jsi i zvelebeno náramně u prostřed moře . Na vodu velikou zavezli tě ti , kteříž tě vesly táhli ; vítr východní potříská tě u prostřed moře . Zboží tvá i jarmarkové tvoji , kupectví tvá , plavci tvoji a správcové tvoji , i ti , kteříž opravovali zbořeniny tvé , a směňovali s tebou kupectví , a všickni muži váleční tvoji , kteříž byli v tobě , i všecko shromáždění tvé , kteréž bylo u prostřed tebe , padnou do hlubokosti mořské v den pádu tvého . Od hřmotu křiku správců tvých zbouří se i vlnobití . I vystoupí z lodí svých všickni ti , kteříž táhnou veslem , plavci i všickni správcové lodí mořských na zemi stanou , A hlasem velikým nad tebou naříkati a žalostně křičeti budou , a sypouce prach na hlavy své , v popele se váleti . Nadto zdělajíce příčinou tvou lysiny , přepáší se žíněmi , a kvílením hořkým nad tebou s žalostí srdečnou plakati budou . Vydadí se , pravím , nad tebou s hořekováním svým v naříkání , a budou naříkati nad tebou : Které město podobné Týru , zahlazenému u prostřed moře ? Když vycházely koupě tvé z moře , nasycovalo jsi národy mnohé ; množstvím zboží svého i kupectví svých zbohacovalos krále zemské . Ale když ztroskotáno budeš od moře v hlubokých vodách , kupectví tvé i všecko shromáždění tvé u prostřed tebe klesne . Všickni obyvatelé ostrovů ztrnou nad tebou , a králové jejich ohromeni jsouce , zhrozí se náramně . Kupci mezi národy ckáti budou nad tebou ; k hrůze veliké budeš , a nebude tě na věky . I stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , rci vývodovi Tyrskému : Takto praví Panovník Hospodin : Proto že se vyvyšuje srdce tvé , a říkáš : Bůh silný jsem , na stolici Boží sedím u prostřed moře , ješto jsi člověk a ne Bůh silný , ačkoli sobě přivlastňuješ srdce podobné srdci Božímu , Aj hle , moudřejší jsi nad Daniele , žádná věc tajná není před tebou ukrytá ; Moudrosti svou a rozumností svou nashromáždils sobě zboží , a nahrnuls zlata a stříbra do pokladů svých ; Velikou moudrostí svou v kupectví svém rozmnožil jsi zboží svá , a tak pozdvihlo se srdce tvé zbožím tvým ; Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin : Proto že sobě přivlastňuješ srdce podobné srdci Božímu , Protož aj , já přivedu na tě cizozemce , nejukrutnější národy , kteříž vytrhnouce meče své na krásu moudrosti tvé , zabijí jasnost tvou . Do jámy spustí tě , a umřeš smrtí hroznou u prostřed moře . Budeš-liž tu ještě říkati před oblíčejem mordéře svého : Bohem jsem , poněvadž jsi člověk a ne Bůh silný , jsa v ruce toho , jenž tě mordovati bude ? Smrtí neobřezanců umřeš od ruky cizozemců ; nebo já mluvil jsem , praví Panovník Hospodin . I stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , vydej se v naříkání nad králem Tyrským , a rci jemu : Takto praví Panovník Hospodin : Ty , jenž zapečeťuješ summy , plný moudrosti a nejkrásnější , V Eden , zahradě Boží , byl jsi , všelijaké drahé kamení přikrývalo tě , sardius , topazius , jaspis , tarsis , onychin , beryl , zafir , karbunkulus a smaragd i zlato ; nástrojové bubnů tvých a píšťal tvých v tobě , hned jakžs se narodil , připraveni jsou . Ty jsi cherubem od pomazání . Jakž jsem tě za ochránce představil , na hoře svaté Boží jsi byl , u prostřed kamení ohnivého ustavičně jsi chodil . Byl jsi dokonalý na cestách svých , hned jakžs se narodil , až se našla nepravost při tobě . Pro množství kupectví tvého u prostřed tebe plno jest bezpráví , a velmi jsi prohřešil . Pročež zahubím tě , a vyhladím z hory Boží , ó cherube ochránce , z prostřed kamenů ohnivých . Pozdvihlo se srdce tvé slávou tvou , k zlému jsi užíval moudrosti své příčinou jasnosti své . Porazím tě na zemi , před oblíčej králů povrhu tě , aby se dívali na tebe . Pro množství nepravostí tvých , a pro nespravedlnosti kupectví tvého poškvrnil jsi svatyně své . Protož vyvedu oheň z prostřed tebe , kterýž tě sžíře , a obrátí tě v popel na zemi před očima všech na tě hledících . Všickni , kdož tě znali mezi národy , ztrnou nad tebou ; k hrůze veliké budeš , a nebude tě na věky . I stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , obrať tvář svou proti Sidonu , a prorokuj proti němu , A rci : Takto praví Panovník Hospodin : Aj , já proti tobě jsem , ó Sidone , a budu oslaven u prostřed tebe . I zvědí , že já jsem Hospodin , když vykonám při něm soudy , a posvěcen budu v něm . Pošli zajisté na něj mor , a krev na ulice jeho , a padati budou zranění u prostřed něho od meče na všecky strany , i zvědí , že já jsem Hospodin . A tak nebude více míti dům Izraelský trnu urážejícího a bodláku bodoucího ze všech okolních pohrdajících jimi , a zvědí , že já jsem Panovník Hospodin . Takto praví Panovník Hospodin : Když shromáždím dům Izraelský z národů , mezi něž rozptýleni jsou , a posvěcen budu v nich před očima pohanů , a bydliti budou v zemi své , kterouž jsem byl dal služebníku svému Jákobovi : Tehdy bydliti budou v ní bezpečně , a nastavějí domů , a štípí vinice . Bydliti , pravím , budou bezpečně , když vykonám soudy , při všech zhoubcích jejich vůkol nich , i zvědí , že já jsem Hospodin Bůh jejich . Léta desátého , desátého měsíce , dvanáctého dne téhož měsíce , stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , obrať tvář svou proti Faraonovi králi Egyptskému , a prorokuj proti němu i proti všemu Egyptu . Mluv a rci : Takto praví Panovník Hospodin : Aj , já proti tobě jsem , ó Faraone králi Egyptský , draku veliký , kterýž ležíš u prostřed řek svých , ješto říkáš : Já mám řeku svou , já zajisté jsem ji přivedl sobě . Protož dám udici do čelistí tvých , a učiním , že zváznou ryby řek tvých na tvých šupinách ; i vyvleku tě z prostředku řek tvých , i všecky ryby řek tvých na šupinách tvých zvázlé . A nechám tě na poušti , tebe i všech ryb řek tvých . Na svrchku pole padneš , nebudeš sebrán ani shromážděn ; šelmám zemským i ptactvu nebeskému dám tě k sežrání . I zvědí všickni obyvatelé Egyptští , že já jsem Hospodin , proto že jste holí třtinovou domu Izraelskému . Když se chytají tebe rukou , lámeš se , a roztínáš jim všecko rameno ; a když se na tě zpodpírají , ztroskotána býváš , ačkoli nastavuješ jim všech bedr . Protož takto praví Panovník Hospodin : Aj , já přivedu na tě meč , a vypléním z tebe lidi i hovada . I bude země Egyptská pustinou a pouští , i zvědí , že já jsem Hospodin , proto že říkal : Řeka má jest , já zajisté jsem ji přivedl . Protož aj , já budu proti tobě i proti řece tvé , a obrátím zemi Egyptskou v pustiny , v poušť přehroznou od věže Sevéne až do pomezí Mouřenínského . Nepůjdeť přes ni noha člověka , ani noha dobytčete půjde přes ni , a nebude v ní bydleno za čtyřidceti let . A tak uvedu zemi Egyptskou v pustinu nad jiné země pusté , a města její nad jiná města zpuštěná pustá budou za čtyřidceti let , když rozptýlím Egyptské mezi národy , a rozženu je do rozličných zemí . A však takto praví Panovník Hospodin : Po skonání čtyřidceti let shromáždím Egyptské z národů , kamž rozptýleni budou . A přivedu zase zajaté Egyptské , a uvedu je zase do země Patros , do země přebývání jejich , i budou tam královstvím sníženým . Mimo jiná království bude sníženější , aniž se bude vynášeti více nad jiné národy ; zmenším je zajisté , aby nepanovali nad národy . I nebude více domu Izraelskému doufáním , kteréž by na pamět přivodilo nepravost , když by se obraceli za nimi ; nebo zvědí , že já jsem Panovník Hospodin . Potom bylo dvadcátého sedmého léta , prvního měsíce , prvního dne , že se stalo slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , Nabuchodonozor král Babylonský podrobil vojsko své v službu velikou proti Týru . Každá hlava oblezla , a každé rameno odříno jest , mzdy pak nemá , on ani vojsko jeho , z Týru za tu službu , kterouž sloužili proti němu . Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin : Aj , já dávám Nabuchodonozorovi králi Babylonskému zemi Egyptskou , aby pobral zboží její , a rozebral loupeže její , i rozchvátal kořisti její , aby mělo mzdu vojsko jeho . Za práci jejich , kterouž mi sloužili , dám jim zemi Egyptskou , proto že mně pracovali , praví Panovník Hospodin . V ten den rozkáži vypučiti se rohu domu Izraelského . Tobě též způsobím , že otevřeš ústa u prostřed nich , i zvědí , že já jsem Hospodin . Opět se stalo slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , prorokuj a rci : Takto praví Panovník Hospodin : Kvělte : Ach , nastojte na tento den . Nebo blízko jest den , blízko jest , pravím , den Hospodinův , den mrákoty , čas národů bude . A přijde meč do Egypta , a bude přetěžká bolest v Mouřenínské zemi , když padati budou zbití v Egyptě , a poberou zboží jeho , a zbořeni budou základové jeho . Mouřenínové a Putští i Ludští i všelijaká směsice , též Kubští i obyvatelé země smlouvy s nimi mečem padnou . Takť praví Hospodin , že padnou podpůrcové Egypta , a snížena bude vyvýšenost síly jeho ; od věže Sevéne mečem padati budou v ní , praví Panovník Hospodin . I budou v pustinu obráceni nad jiné země pusté , a města jejich nad jiná města pustá budou . I zvědí , že já jsem Hospodin , když zapálím oheň v Egyptě , a potříni budou všickni pomocníci jeho . V ten den vyjdou poslové od tváři mé na lodech , aby přestrašili Mouřenínskou zemi ubezpečenou , i budou míti bolest přetěžkou , jakáž byla ve dni Egypta ; nebo aj , přicházíť . Takto praví panovník Hospodin : Učiním zajisté konec množství Egyptskému skrze ruku Nabuchodonozora krále Babylonského . On i lid jeho s ním , nejukrutnější národové přivedeni budou , aby zkazili tu zemi ; nebo vytrhnou meče své na Egypt , a naplní tu zemi zbitými . A obrátě řeky v sucho , prodám tu zemi v ruku nešlechetných , a tak v pustinu uvedu zemi , i což v ní jest , skrze ruku cizozemců . Já Hospodin mluvil jsem . Takto praví Panovník Hospodin : Zkazím i ukydané bohy , a konec učiním modlám v Nof , a knížete z země Egyptské nebude více , když pustím strach na zemi Egyptskou . Nebo pohubím Patros , a zapálím oheň v Soan , a vykonám soudy v No . Vyleji prchlivost svou i na Sin , pevnost Egyptskou , a vypléním množství No . Když zapálím oheň v Egyptě , velikou bolest bude míti Sin , a No bude roztrháno , Nof pak nepřátely bude míti ve dne . Mládenci On a Bubastští mečem padnou , panny pak v zajetí půjdou . A v Tachpanches zatmí se den , když tam polámi závory Egypta , a přítrž se stane v něm vyvýšenosti síly jeho . Mrákota jej přikryje , dcery pak jeho v zajetí půjdou . A tak vykonám soudy při Egyptu , i zvědí , že já jsem Hospodin . Opět bylo jedenáctého léta , prvního měsíce , sedmého dne , že se stalo slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , rámě Faraona krále Egyptského zlámal jsem , a aj , nebudeť uvázáno , ani přičiněno lékařství , aniž přiložen bude šat pro obvázání jeho a posilnění jeho k držení meče . Protož takto praví panovník Hospodin : Aj , já jsem proti Faraonovi králi Egyptskému , a polámi ramena jeho , i sílu jeho , i budeť zlámané , a vyrazím meč z ruky jeho . A rozptýlím Egyptské mezi národy , a rozženu je do zemí . Posilním zajisté ramen krále Babylonského , a dám meč svůj v ruku jeho , i polámi ramena Faraonova , tak že stonati bude před ním , jakž stonává smrtelně raněný . Posilním , pravím , ramen krále Babylonského , ramena pak Faraonova klesnou . I zvědí , že já jsem Hospodin , když dám meč svůj v ruku krále Babylonského , aby jej vztáhl na zemi Egyptskou . A tak rozptýlím Egyptské mezi národy , a rozženu je do zemí , i zvědí , že já jsem Hospodin . Bylo pak jedenáctého léta , třetího měsíce , prvního dne téhož měsíce , že se stalo slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , rci Faraonovi králi Egyptskému i množství jeho : K komu jsi podoben v své velikosti ? Aj , Assur byl jako cedr na Libánu , pěkných ratolestí , a větvovím zastěňující , a vysokého zrůstu , jehož vrchové byli mezi hustými větvemi . Vody k zrůstu přivedly jej , propast jej vyvýšila , potoky jejími opuštěn byl vůkol kmen jeho , ješto jen praménky své vypouštěla na všecka dříví polní . Takž se vyvýšil zrůst jeho nade všecka dříví polní , a rozmnožili se výstřelkové jeho , a pro hojnost vod roztáhly se ratolesti jeho , kteréž vypustil . Na ratolestech jeho hnízdilo se všelijaké ptactvo nebeské , a pod větvemi jeho rodili se všelijací živočichové polní , a v stínu jeho sedali všickni národové velicí . I byl ušlechtilý pro svou velikost , a pro dlouhost větví svých ; nebo kořen jeho byl při vodách mnohých . Cedrové v zahradě Boží nepřikryli ho , jedle nevrovnaly se ratolestem jeho , a stromové kaštanoví nebyli podobni větvem jeho . Žádné dřevo v zahradě Boží nebylo rovné jemu v kráse své . Ozdobil jsem jej množstvím větvoví jeho , tak že mu záviděla všecka dříví Eden , kteráž byla v zahradě Boží . Protož takto praví Panovník Hospodin : Proto že vysoce vyrostl , a vypustil vrch svůj mezi husté větvoví , a pozdvihlo se srdce jeho příčinou vysokosti jeho : Protož vydal jsem jej v ruku nejsilnějšího z národů , aby s ním přísně nakládal ; pro bezbožnost jeho vyhnal jsem jej . A tak vyťali jej cizozemci , nejukrutnější národové , a nechali ho tu . Po horách i po všech údolích opadly větve jeho , a slomeny jsou ratolesti jeho na všecky prudké potoky té země . Pročež vystoupili z stínu jeho všickni národové země , a opustili jej . Na němž padlém bydlí všelijaké ptactvo nebeské , a na ratolestech jeho jsou všelijací živočichové polní , Proto aby se nevyvyšovalo v zrostu svém žádné dříví při vodách , a aby nevypouštělo vrchů svých mezi hustými větvemi , a nevypínalo se nad jiné vysokostí svou žádné dřevo zapojené vodami , proto že všickni ti oddáni jsou k smrti , dolů do země mezi syny lidské s těmi , kteříž sstupují do jámy . Takto praví Panovník Hospodin : Toho dne , v kterýž on sstoupil do hrobu , přivedl jsem k kvílení , a přikryl jsem příčinou jeho propast , a zadržel jsem potoky její , aby se zastavily vody mnohé , a učinil jsem , aby smutek nesl příčinou jeho Libán , a všecko dříví polní příčinou jeho aby umdlelo . Od hřmotu pádu jeho učinil jsem , že se třásli národové , když jsem jej svedl do hrobu s těmi , kteříž sstupují do jámy . Nad čímž se potěšila na zemi dole všecka dříví Eden , což výborného a dobrého jest na Libánu , vše což zapojeného jest vodou . I ti s ním sstoupili do hrobu k těm , kteříž jsou zbiti mečem , i rámě jeho , i kteříž sedali v stínu jeho u prostřed národů . Kterému z stromů Eden podoben jsi tak v slávě a velikosti ? Však svržen budeš s dřívím Eden dolů na zem , mezi neobřezanci s zbitými mečem lehneš . Toť jest Farao i všecko množství jeho , praví Panovník Hospodin . Opět bylo dvanáctého léta , dvanáctého měsíce , prvního dne téhož měsíce , že se stalo slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , vydej se v naříkání nad Faraonem králem Egyptským , a rci jemu : Lvu mladému mezi národy podoben jsi , a jsi jako velryb v moři , když procházeje se v potocích svých , kalíš vodu nohama svýma , a kormoutíš potoky její . Takto praví Panovník Hospodin : Rozestruť na tě síť svou skrze shromáždění národů mnohých , kteříž tě vytáhnou nevodem mým . I nechám tě na zemi , povrhu tě na svrchku pole , a učiním , že na tobě přebývati bude všelijaké ptactvo nebeské , a nasytím tebou živočichy vší země . A rozmeci maso tvé po horách , a naplním údolí vysokostí tvou . A napojím zemi , v níž ploveš , krví tvou až do hor , tak že i potokové naplněni budou tebou . V tom , když tě zhasím , zakryji nebesa , a zasmušilé učiním hvězdy jejich ; slunce mrákotou zastru , a měsíc nebude svítiti světlem svým . Všecka světla jasná na nebesích zasmušilá učiním příčinou tvou , a uvedu tmu na zemi tvou , praví Panovník Hospodin . Nadto zkormoutím srdce národů mnohých , když způsobím , aby došla pověst o potření tvém mezi národy , do zemí , jichž jsi neznal . Učiním , pravím , že trnouti budou nad tebou národové mnozí , a králové jejich hroziti se příčinou tvou velice , když šermovati budu mečem svým před tváří jejich . Budou se zajisté lekati každé chvilky , každý sám za sebe v den pádu tvého . Nebo takto praví Panovník Hospodin : Meč krále Babylonského přijde na tě . Meči udatných porazím množství tvé , nejukrutnějších ze všech národů ; tiť zkazí pýchu Egypta , a zahlazeno bude všecko množství jeho . Zahladím i všecka hovada jeho , kteráž jsou při vodách mnohých , tak že jich nezakalí noha člověčí více , aniž jich kaliti budou kopyta hovad . Tuť učiním , že se usadí vody jejich , a potokové jejich že jako olej půjdou , praví Panovník Hospodin , Když obrátím zemi Egyptskou v poušť přehroznou , v zemi prázdnou toho , což prvé v ní bylo , a když zbiji v ní všecky obyvatele . I zvědí , že já jsem Hospodin . Toť jest naříkání , jímž naříkati budou . Tak dcery národů naříkati budou , tak nad Egyptem i nade vším jeho množstvím naříkati budou , dí Panovník Hospodin . Potom bylo dvanáctého léta , patnáctého dne téhož měsíce , že se stalo slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , naříkej nad množstvím Egypta , a snes jej i dcery národů těch slavných do zpodních míst země k těm , kteříž sstupují do jámy . A rci : Nad kohož bys utěšenější byl ? Sstupiž a lež s neobřezanci . Mezi zbitými mečem padnou , meči vydán jest , vlectež jej i všecko množství jeho . Budouť k němu mluviti hrdiny s jeho pomocníky z prostřed hrobu , kdež neobřezanci mečem zbití sstoupivše , leží . Tam jest Assur i všecka zběř jeho , jehož hrobové jsou vůkol tohoto . Všickni ti byvše zbiti , padli od meče . Jehož hrobové jsou po stranách jámy , aby byla zběř jeho vůkol hrobu tohoto . Všickni ti byvše zbiti , padli od meče , kteříž pouštívali strach v zemi živých . Tam Elam i všecko množství jeho vůkol hrobu tohoto . Všickni ti neobřezanci byvše zbiti , padli od meče , a sstoupili do zpodních míst země , kteříž pouštívali strach svůj v zemi živých . Jižť nesou potupu svou s těmi , kteříž sstupují do jámy . Mezi zbitými postavili jemu lože , i všemu množství jeho , vůkol něhož jsou hrobové tohoto . Všickni ti neobřezanci zbiti mečem , nebo pouštín býval strach jejich v zemi živých . Jižť nesou potupu svou s těmi , jenž sstupují do jámy , mezi zbitými položeni jsouce . Tam Mešech , Tubal i všecko množství jeho , a vůkol něho hrobové tohoto . Všickni ti neobřezanci zbiti mečem , nebo pouštívali strach svůj v zemi živých . Ačťkoli ti ještě nelehli s hrdinami , kteříž padli z neobřezanců , kteříž sstoupili do hrobu s zbrojí svou vojenskou , a podložili meče své pod hlavy své , a však důjdeť nepravost jejich na kosti jejich ; nebo strach hrdin byl v zemi živých . I ty mezi neobřezanci potřín budeš , a lehneš s zbitými mečem . Tam Edom , králové jeho , i všecka knížata jeho , kteříž položeni jsou i s svou mocí s zbitými mečem . I ti s neobřezanci lehnou a s těmi , kteříž sstupují do jámy . Tam knížata půlnoční strany všickni napořád , i všickni Sidonští , kteříž sstoupí k zbitým , s strachem svým , za svou moc stydíce se , a ležeti budou ti neobřezanci s zbitými mečem , a ponesou potupu svou s těmi , kteříž sstupují do jámy . Ty uhlédaje Farao , potěší se nade vším množstvím svým , Farao i všecko vojsko jeho , zbiti jsouce mečem , dí Panovník Hospodin . Nebo pustím strach svůj v zemi živých , a položen bude mezi neobřezanci s zbitými mečem Farao i všecko množství jeho , praví Panovník Hospodin . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , mluv k synům lidu svého a rci jim : Když uvedu na zemi některou meč , jestliže vezme lid té země muže jednoho od končin svých , a ustanoví jej sobě za strážného , A ten vida meč přicházející na tu zemi , troubil-li by na troubu a napomínal lidu , A slyše někdo zvuk trouby , však by se nedal napomenouti , a v tom přijda meč , shladil by jej : krev jeho na hlavu jeho bude . Nebo slyšel hlas trouby , však nedal se napomenouti ; krev jeho na něm zůstane . Byť se byl napomenouti dal , duši svou byl by vysvobodil . Pakli strážný vida , an meč přichází , však by nezatroubil na troubu , a lid by nebyl napomenut , a přijda meč , zachvátil by někoho z nich : ten pro nepravost svou zachvácen bude , ale krve jeho z ruky strážného toho vyhledávati budu . Tebe pak synu člověčí , tebe jsem strážným ustanovil nad domem Izraelským , abys slyše z úst mých slovo , napomínal jich ode mne . Když bych já řekl bezbožnému : Bezbožníče , smrtí umřeš , a nemluvil bys , vystříhaje bezbožného od cesty jeho : ten bezbožný pro nepravost svou umře , ale krve jeho z ruky tvé vyhledávati budu . Pakli bys ty vystříhal bezbožného od cesty jeho , tak aby se od ní odvrátil , a však neodvrátil by se od cesty své : onť pro nepravost svou umře , ale ty duši svou vysvobodíš . Protož ty synu člověčí , rci domu Izraelskému : Takto mluvíte , říkajíce : Proto že přestoupení naše a hříchové naši jsou na nás , a my v nich svadneme , i jakž bychom živi byli ? Rci jim : Živť jsem já , dí Panovník Hospodin , žeť nemám líbosti v smrti bezbožného , ale aby se odvrátil bezbožný od cesty své a živ byl . Odvraťtež se , odvraťte od cest svých zlých . I proč mříti máte , ó dome Izraelský ? Ty tedy synu člověčí , rci synům lidu svého : Spravedlnost spravedlivého nevytrhne ho v den přestoupení jeho , aniž bezbožný v své bezbožnosti padne , v kterýž by se den odvrátil od bezbožnosti své ; tolikéž spravedlivý nebude moci živ býti v ní , v kterýž by den zhřešil . Jestliže dím spravedlivému : Jistě živ budeš , a on doufaje v spravedlnost svou , činil by nepravost : žádná spravedlnost jeho nepřijde na pamět , ale pro tu nepravost svou , kterouž činil , umře . Zase řeknu-li bezbožnému : Smrtí umřeš , však odvrátí-li se od hříchu svého , a činiti bude soud a spravedlnost , Což v zástavě jest , navrátí-li bezbožný , což vydřel , nahradí-li , v ustanoveních života bude-li choditi , nečině nepravosti : jistě že bude živ , neumře . Žádní hříchové jeho , jimiž hřešil , nebudou mu zpomínáni ; soud a spravedlnost činil , jistě že bude živ . A vždy říkají synové lidu tvého : Není pravá cesta Páně , ješto jejich cesta není pravá . Když by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své , a činil by nepravost , umřeť pro ty věci . Ale když by se odvrátil bezbožný od bezbožnosti své , a činil by soud a spravedlnost , podlé těch věcí živ bude . A předce říkáte : Není pravá cesta Páně . Každého z vás podlé cest jeho souditi budu , ó dome Izraelský . Stalo se pak dvanáctého léta , desátého měsíce , pátého dne téhož měsíce od zajetí našeho , že přišel ke mně jeden , kterýž ušel z Jeruzaléma , řka : Dobyto jest město . Ruka pak Hospodinova byla při mně u večer před tím , než přišel ten , kterýž utekl , a otevřela ústa má , až i ke mně přišel ráno ; otevřela , pravím , ústa má , abych nebyl němým déle . I stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , obyvatelé pustin těchto v zemi Izraelské mluví , řkouce : Jedinký byl Abraham , a dědičně držel zemi tuto , nás pak mnoho jest ; námť dána jest země tato v dědictví . Protož rci jim : Takto praví Panovník Hospodin : Se krví jídáte , a očí svých pozdvihujete k ukydaným modlám svým , i krev vyléváte , a chtěli byste zemí touto dědičně vládnouti ? Stojíte na meči svém , pášete ohavnost , a každý ženy bližního svého poškvrňujete , a chtěli byste zemí touto dědičně vládnouti ? Takto mluv k nim : Takto praví Panovník Hospodin : Živť jsem já , že ti , kteříž jsou na pustinách , mečem padnou , a kdo na poli , toho zvěři dám k sežrání , kdo pak na hradích neb v jeskyních , morem zemrou . I obrátím zemi tu v hroznou poušť a přestane vyvýšenost moci její , a zpustnou hory Izraelské , tak že nebude žádného , kdo by šel přes ně . I zvědí , že já jsem Hospodin , když obrátím zemi tu v hroznou poušť pro všecky ohavnosti jejich , kteréž páchali . Ty pak synu člověčí , slyš , synové lidu tvého často mluvívají o tobě , za stěnami i ve dveřích domů , a říkají jeden druhému a každý bratru svému , řka : Poďte medle a poslechněte , jaké slovo vyšlo od Hospodina . I scházejí se k tobě , tak jako se schází lid , a sedají před tebou lid můj , a poslouchají slov tvých , ale nečiní jich . A ačkoli je sobě ústy svými libují , však za mrzkým ziskem svým srdce jejich odchází . A aj , ty jsi jim jako zpěv libý pěkného zvuku a dobře vznějící . Slyšíť zajisté slova tvá , ale žádný jich nečiní . Než když to přijde , ( aj , přicházíť ) , tedy zvědí , že prorok byl u prostřed nich . I stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , prorokuj proti pastýřům Izraelským . Prorokuj a rci jim , těm pastýřům : Takto praví Panovník Hospodin : Běda pastýřům Izraelským , kteříž pasou sami sebe . Zdaliž pastýři nemají stáda pásti ? Tuk jídáte , a vlnou se odíváte , což tučného , zabijíte , stáda však nepasete . Neduživých neposilujete , a nemocné nehojíte , a zlámané neuvazujete , a zaplašené zase nepřivodíte , a zahynulé nehledáte , ale přísně a tvrdě panujete nad nimi , Tak že rozptýleny jsou , nemajíce pastýře , a rozptýleny jsouce , jsou za pokrm všelijaké zvěři polní . Bloudí stádo mé po všech horách , a na každém pahrbku vysokém , nýbrž po vší země širokosti rozptýleny jsou ovce stáda mého , a není žádného , kdo by se po nich ptal , ani žádného , kdo by jich hledal . Protož ó pastýři , slyšte slovo Hospodinovo : Živť jsem já , praví Panovník Hospodin , zajisté proto že stádo mé bývá v loupež , a ovce stáda mého bývají k sežrání všelijaké zvěři polní , nemajíce žádného pastýře , aniž se ptají pastýři moji po stádu mém , ale pasou pastýři sami sebe , stáda pak mého nepasou : Protož vy pastýři , slyšte slovo Hospodinovo : Takto praví Panovník Hospodin : Aj , já jsem proti pastýřům těm , a budu vyhledávati stáda mého z ruky jejich , a zastavím jim pasení stáda , aby nepásli více ti pastýři samých sebe . Vytrhnu zajisté ovce své z úst jejich , aby jim nebyly za pokrm . Nebo takto praví Panovník Hospodin : Aj já , já ptáti se budu po ovcích svých a shledávati je . Jakož shledává pastýř stádo své tehdáž , když bývá u prostřed ovec svých rozptýlených : tak shledávati budu stádo své , a vytrhnu je ze všech míst , kamž v den oblaku a mrákoty rozptýleny byly . A vyvedu je z národů , a shromáždím je z zemí , a uvedu je do země jejich , a pásti je budu na horách Izraelských , při potocích i na všech místech k bydlení příhodných v zemi té . Na pastvě dobré pásti je budu , a na horách vysokých Izraelských bude ovčinec jejich . Tamť léhati budou v ovčinci veselém , a pastvou tučnou pásti se budou na horách Izraelských . Já pásti budu stádo své , a já způsobím to , že odpočívati budou , praví Panovník Hospodin . Zahynulé hledati budu , a zaplašenou zase přivedu , a polámanou uvíži , a nemocné posilím , tučnou pak a silnou zahladím ; nebo je pásti budu v soudu . Vy pak , stádo mé , slyšte : Takto praví Panovník Hospodin : Aj , já soudím mezi dobytčetem a dobytčetem , mezi skopci a kozly . Což jest vám málo pastvou dobrou se pásti , že ještě ostatek pastvy vaší pošlapáváte nohama svýma ? a učištěnou vodu píti , že ostatek nohama svýma kalíte , Tak aby ovce mé tím , což vy nohama pošlapáte , se pásti , a kal noh vašich píti musily ? Protož takto praví Panovník Hospodin k nim : Aj já , já souditi budu mezi dobytčetem tučným a mezi dobytčetem hubeným , Proto že boky i plecemi strkáte , a rohy svými trkáte všecky neduživé , tak že je vyháníte i ven . Protož vysvobodím stádo své , aby nebylo více v loupež , a souditi budu mezi dobytčetem a dobytčetem . A vzbudím nad nimi pastýře jednoho , kterýž je pásti bude , služebníka svého Davida . Tenť je pásti bude , a ten bude jejich pastýřem . Já pak Hospodin budu jejich Bohem , a služebník můj David knížetem u prostřed nich . Já Hospodin mluvil jsem . A učině s nimi smlouvu pokoje , způsobím , že přestane zvěř zlá na zemi ; i budou bydleti na poušti bezpečně , a spáti i po lesích . K tomu obdařím je i okolí pahrbku svého požehnáním , a ssílati budu déšť časem svým ; dešťové požehnání budou bývati ; Tak že vydá dřevo polní ovoce své a země vydá úrodu svou ; i budou v zemi své bezpeční , a zvědí , že já jsem Hospodin , když polámi závory jha jejich , a vytrhnu je z ruky těch , jenž je v službu podrobují . I nebudou více loupeží národům , a zvěř zemská nebude jich žráti , ale bydliti budou bezpečně , aniž jich kdo přestraší . Nadto vzbudím jim výstřelek k slávě , a nebudou více mříti hladem v té zemi , aniž ponesou více potupy od pohanů . I zvědí , že já Hospodin Bůh jejich jsem s nimi , a oni lid můj , dům Izraelský , praví Panovník Hospodin . Vy pak ovce mé , ovce pastvy mé , jste vy lidé , a já Bůh váš , praví Panovník Hospodin . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , obrať tvář svou proti hoře Seir , a prorokuj proti ní . A rci jí : Takto praví Panovník Hospodin : Aj , já jsem proti tobě , horo Seir , a vztáhnu ruku svou na tebe , a obrátím tě v hroznou poušť . Města tvá v poušť obrátím , a ty budeš pustinou , i zvíš , že já jsem Hospodin , Proto že máš nepřátelství věčné , a rozptyluješ syny Izraelské mečem v čas bídy jejich , v čas dokonání nepravosti . Protož živť jsem já , praví Panovník Hospodin , že k zabití připravím tě , a krev tě stihati bude . Poněvadž krve vylévání v nenávisti nemáš , také tě krev stihati bude . Obrátím , pravím , horu Seir v hroznou poušť , a vypléním z ní jdoucího přes ni i vracujícího se . A naplním hory její zbitými jejími ; na pahrbcích tvých i v údolích tvých , i při všech potocích tvých zbití mečem padati budou . V pustiny věčné obrátím tě , tak že města tvá nebudou zase vzdělána , i zvíte , že já jsem Hospodin . Proto že říkáš : Tito dva národové a tyto dvě země mé budou , a budeme dědičně vládnouti tou , v níž Hospodin přebýval , Protož živť jsem já , praví Panovník Hospodin , žeť učiním podlé hněvu tvého a podlé závisti tvé , kterouž jsi prokázala z nenávisti své proti nim . I budu poznán od nich , když tě budu souditi . A zvíš , že já Hospodin slyšel jsem všecka hanění tvá , kteráž jsi mluvila o horách Izraelských , řkuci : Zpuštěnyť jsou , námť jsou dány k sežrání . Nebo jste se honosili proti mně ústy svými , a množili proti mně slova svá , což jsem sám slyšel . Takto praví Panovník Hospodin : Jakž se veselí všecka ta země , tak pustinu učiním z tebe . Jakž se veselíš nad dědictvím domu Izraelského , proto že zpustl , tak učiním i tobě . Pustinou budeš , ó horo Seir , i všecka země Idumejská naskrze , i zvědíť , že já jsem Hospodin . Ty synu člověčí , prorokuj i o horách Izraelských a rci : Hory Izraelské , slyšte slovo Hospodinovo . Takto praví Panovník Hospodin : Proto že říká ten nepřítel o vás : Aj , to dobře , takéť i výsosti věčné v dědictví se nám dostanou , Protož prorokuj a rci : Takto praví Panovník Hospodin : Proto , proto že poplénili a sehltili vás vůkol , abyste byli za dědictví ostatku národů , a vydáni jste v pomluvu a v zlou pověst lidem , Protož hory Izraelské , slyšte slovo Panovníka Hospodina : Takto praví Panovník Hospodin horám i pahrbkům , potokům i údolím , pustinám hrozným i městům opuštěným , jenž jsou za loupež a posměch ostatku národů okolních , Protož takto dí Panovník Hospodin : jistě že v ohni horlivosti své mluviti budu proti ostatku těch národů , i proti vší zemi Idumejské , kteříž sobě osobili zemi mou za dědictví , veselíce se z celého srdce , a pléníce s chutí , aby sídlo vyhnaných z něho bylo v loupež . Protož prorokuj o zemi Izraelské , a mluv k horám a pahrbkům , potokům i k údolím : Takto praví Panovník Hospodin : Aj , já v horlivosti své a v prchlivosti své mluvím , proto že pohanění od národů snášíte . Protož takto praví Panovník Hospodin : já zdvihna ruku svou , přisahám , že ti národové , kteříž jsou vůkol vás , pohanění své nésti musejí . Vy pak hory Izraelské , ratolesti své vypouštěti , a ovoce své přinášeti budete lidu mému Izraelskému , když se přiblíží a přijdou . Nebo aj , já jsem s vámi , a patřím na vás , abyste dělány a osívány byly . A rozmnožím v vás lidi , všecken dům Izraelský , jakýžkoli jest , i budou se osazovati města , a pustiny vzdělávati . Rozmnožím , pravím , v vás lidi i hovada , a budou se množiti a ploditi , i učiním , že bydliti budete jako za předešlých let vašich , čině vám dobře , více než v prvotinách vašich . A zvíte , že já jsem Hospodin . Nebo uvedu do vás lidi , lid svůj Izraelský , a budou tebou dědičně vládnouti ; a budeš jim za dědictví , aniž kdy více siroby na ně uvedeš . Takto praví Panovník Hospodin : Proto že říkají vám , že jsi ty ta země , kteráž zžíráš lidi , a sirotky činíš z národů svých , Protož nebudeš více zžírati lidi , a národů svých více k sirobě přivoditi , praví panovník Hospodin . Aniž dopustím , aby více slýcháno bylo v tobě potupy národů , aniž útržky lidské snášeti budeš více , ani ku pádu přivoditi více národů svých , praví Panovník Hospodin . I stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , dům Izraelský , bydlíce v zemi své , poškvrnili jí cestou svou a skutky svými ; podobná nečistotě ženy pro nečistotu oddělené byla cesta jejich před očima mýma . Pročež vylil jsem prchlivost svou na ně , proto že krev vylévali na zemi , a ukydanými bohy svými poškvrnili jí . I rozptýlil jsem je po národech , tak že rozplašeni jsou po zemích ; podlé cesty jejich a podlé skutků jejich soudil jsem je . Nýbrž odšedše mezi národy , kamž přišli , poškvrnili jména svatosti mé , když říkáno o nich : Že jsou lid Hospodinův , a že z jeho země vyšli . Ale slitoval jsem se pro jméno svatosti své , kteréhož poškvrnili dům Izraelský mezi národy , kamž přišli . Protož rci domu Izraelskému : Takto praví Panovník Hospodin : Ne pro vás já to učiním , ó dome Izraelský , ale pro jméno svatosti své , kteréhož jste poškvrnili mezi národy , kamž jste přišli , Abych posvětil jména svého velikého , kteréž bylo poškvrněno mezi národy , kteréhož jste poškvrnili u prostřed nich , aby poznali národové , že já jsem Hospodin , praví Panovník Hospodin , když posvěcen budu v vás před očima jejich . Nebo poberu vás z národů , a shromáždím vás ze všech zemí , a uvedu vás do země vaší . A pokropím vás vodou čistou , a čisti budete ; ode všech poškvrn vašich , i ode všech ukydaných bohů vašich očistím vás . A dám vám srdce nové , a ducha nového dám do vnitřností vašich , a odejma srdce kamenné z těla vašeho , dám vám srdce masité . Ducha svého , pravím , dám do vnitřností vašich , a učiním , abyste v ustanoveních mých chodili , a soudů mých ostříhali a činili je . I budete bydliti v zemi , kterouž jsem byl dal otcům vašim , a budete lidem mým , a já budu vaším Bohem . Nebo vysvobodím vás ze všelijakých poškvrn vašich , a přivolám obilé , a rozmnožím je , a nedopustím na vás hladu . Rozmnožím i ovoce stromů a úrody polní , tak že neponesete více potupy hladu mezi národy . I rozpomenete se na zlé cesty vaše a na skutky vaše nedobré , tak že sami se býti hodné ošklivosti uznáte pro nepravosti vaše a pro ohavnosti vaše . Ne pro vás já to učiním , praví Panovník Hospodin , známo vám buď . Zahanbětež se a zastyďte za cesty své , dome Izraelský . Takto praví Panovník Hospodin : V ten den , v kterémž vás očistím ode všech nepravostí vašich , osadím města , a vzdělány budou pustiny . A tak země pustá bude dělána , kteráž prvé byla pouští před očima každého tudy jdoucího . I řeknou : Země tato zpuštěná jest jako zahrada Eden , ano i města pustá , zkažená a zbořená jsou ohrazena a osazena . I zvědí národové , kteříž pozůstanou vůkol vás , že já Hospodin vystavěl jsem zbořeniny , a vysadil pustiny . Já Hospodin mluvil jsem i učiním . Takto praví Panovník Hospodin : Ještě toho hledati bude při mně dům Izraelský , abych je rozmnožil . Rozmnožím je lidmi jako stády . Jako stádo k obětem , jako stádo Jeruzalémské při slavnostech jeho , tak města pustá budou plná stád lidí , i zvědí , že já jsem Hospodin . Byla nade mnou ruka Hospodinova , a vyvedl mne Hospodin v duchu , a postavil mne u prostřed údolí , kteréž bylo plné kostí . I provedl mne skrze ně vůkol a vůkol , a aj , bylo jich velmi mnoho v tom údolí , a aj , byly velmi suché . I řekl mi : Synu člověčí , mohly-li by ožiti kosti tyto ? I řekl jsem : Panovníče Hospodine , ty víš . V tom řekl mi : Prorokuj o těch kostech a rci jim : Kosti suché , slyšte slovo Hospodinovo . Toto praví Panovník Hospodin kostem těmto : Aj , já uvedu do vás ducha , abyste ožily . A dám na vás žily , a učiním , že zroste na vás maso , a otáhnu vás koží ; dám , pravím , do vás ducha , abyste ožily , i zvíte , že já jsem Hospodin . Tedy prorokoval jsem tak , jakž mi rozkázáno bylo . I stal se zvuk , když jsem já prorokoval , a aj , hřmot , když se přibližovaly kosti jedna k druhé . I viděl jsem , a aj , žily a maso na nich se ukázalo , i koží potaženy byly po vrchu , ale ducha žádného nebylo v nich . I řekl mi : Prorokuj k duchu , prorokuj , synu člověčí , a rci duchu : Takto praví Panovník Hospodin : Ode čtyř větrů přiď , duchu , a věj na tyto zmordované , ať oživou . Tedy prorokoval jsem , jakž mi rozkázal . I všel do nich duch , a ožili , a postavili se na nohách svých , zástup velmi veliký . I řekl mi : Synu člověčí , kosti tyto jsou všecken dům Izraelský . Aj , říkají : Uschly kosti naše , a zhynula čáka naše , jižť jest po nás . Protož prorokuj a rci jim : Takto praví Panovník Hospodin : Aj , já otevru hroby vaše , a vyvedu vás z hrobů vašich , lide můj , a uvedu vás do země Izraelské . I zvíte , že já jsem Hospodin , když otevru hroby vaše , a vyvedu vás z hrobů vašich , lide můj . A dám Ducha svého do vás , abyste ožili , a osadím vás v zemi vaší , i zvíte , že já Hospodin mluvím i činím , dí Hospodin . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Ty pak synu člověčí , vezmi sobě dřevo jedno , a napiš na něm : Judovi , a synům Izraelským , tovaryšům jeho . Zatím vezma dřevo druhé , napiš na něm : Jozefovi dřevo Efraimovo , a všechněm synům Izraelským , tovaryšům jeho . I spojž je sobě jedno k druhému v jedno dřevo , aby byla jako jedno v ruce tvé . A když mluviti budou k tobě synové lidu tvého , řkouce : Což nám neoznámíš , co ty věci znamenají : Mluv k nim : Takto praví panovník Hospodin : Aj , já vezmu dřevo Jozefovo , kteréž jest v ruce Efraimově , a pokolení Izraelských , tovaryšů jeho , a přiložím je s ním k dřevu Judovu , a učiním je dřevem jedním , i budou jedno v ruce mé . A když budou ta dřeva , na kterýchž jsi psal , v ruce tvé před očima jejich , Tedy mluv k nim : Takto praví Panovník Hospodin : Aj , já vezmu syny Izraelské z prostřed národů těch , kamž odešli , a shromáždě je odevšad , uvedu je do země jejich . A učiním je , aby byli národem jedním v té zemi na horách Izraelských , a král jeden bude nad nimi nade všemi králem . A nebudou více dva národové , aniž se již více děliti budou na dvoje království . Aniž se budou poškvrňovati více ukydanými bohy svými , a ohavnostmi svými , ani jakými přestoupeními svými , i vysvobodím je ze všech obydlí jejich , v nichž hřešili , a očistím je . I budou mým lidem , a já budu jejich Bohem . A služebník můj David bude králem nad nimi , a pastýře jednoho všickni míti budou , aby v soudech mých chodili , a ustanovení mých ostříhali , i činili je . I budou bydliti v té zemi , kterouž jsem byl dal služebníku svému Jákobovi , v níž bydlili otcové vaši . Budou , pravím , v ní bydliti oni i synové jejich , i synové synů jejich až na věky , a David služebník můj knížetem jejich bude na věky . Nadto učiním s nimi smlouvu pokoje ; smlouva věčná bude s nimi . A rozsadím je , i rozmnožím je , a postavím svatyni svou u prostřed nich na věky . Bude i příbytek můj mezi nimi , a budu jejich Bohem , a oni budou lidem mým . I zvědí národové , že jsem já Hospodin , jenž posvěcuji Izraele , když bude svatyně má u prostřed nich na věky . Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně , řkoucí : Synu člověčí , obrať tvář svou proti Gogovi , země Magog , knížeti a hlavě v Mešech a Tubal , a prorokuj proti němu , A rci : Takto praví Panovník Hospodin : Aj , já budu proti tobě , Gogu , kníže a hlavo v Mešech a Tubal . A odvedu tě zpět , dada udice do čelistí tvých , když tě vyvedu i všecko vojsko tvé , koně i jezdce , všecky oblečené v celou zbroj , zástup veliký s pavézami a štíty , všecky ty , kteříž užívají meče : Perské , Mouřeníny i Putské s nimi , všecky ty s štíty a lebkami , Gomera i všecky houfy jeho , dům Togarmy od stran půlnočních , i všecky houfy jeho , národy mnohé s tebou . Budiž hotov , a připrav se , ty i všecko shromáždění tvé , těch , kteříž se k tobě sebrali , a buď strážcím jejich . Po mnohých dnech navštíven budeš , v potomních letech přitáhneš na lid vysvobozený od meče , a shromážděný z národů mnohých na hory Izraelské , kteréž byly pustinou ustavičně , když oni z národů jsouce vyvedeni , budou bydliti bezpečně všickni . V tom přitáhneš a přijdeš jako bouře , budeš jako oblak přikrývající zemi , ty i všickni houfové tvoji , i národové mnozí s tebou . Takto praví Panovník Hospodin : I stane se v ten den , že vstoupí mnohé věci na srdce tvé , a budeš mysliti myšlení zlé . A díš : Potáhnu na zemi , v níž jsou vsi , přitáhnu na ty , jenž pokoje užívají , bydlíce bezpečně , na všecky , kteříž bydlejí beze všech zdí , a nemají žádné závory ani bran , Abych vzebral kořisti , a rozchvátal loupeže , obraceje ruku svou proti pouštěm již osazeným , a proti lidu zase shromážděnému z národů , zacházejícímu s dobytkem a jměním , bydlejícím u prostřed země . Sába a Dedan , a kupci mořští , i všecka lvíčata jeho řeknou tobě : K rozebrání-liž kořistí ty se béřeš ? K rozchvátání-li loupeže shromáždil jsi množství své , abys bral stříbro a zlato , abys nabral dobytka i zboží , a nashromáždil loupeže veliké ? Protož synu člověčí , prorokuj a rci Gogovi : Takto praví Panovník Hospodin : Zdaliž toho dne , když bude lid můj Izraelský bydliti bezpečně , nezvíš , Kdyžto přitáhnouce z místa svého od stran půlnočních , ty i národové mnozí s tebou , sedíce na koních všickni , shromáždění veliké a vojsko znamenité , Potáhneš na lid můj Izraelský jako oblak , abys přikryl tu zemi ? V potomních dnech stane se , že tě přivedu na zemi svou , aby mne poznali národové , když posvěcen budu v tobě před očima jejich , ó Gogu . Takto praví Panovník Hospodin : Zdaliž ty nejsi ten , o kterémž jsem mluvil za dnů starodávních skrze služebníky své , proroky Izraelské , kteříž prorokovali za těch dnů a let , že tě přivedu na ně ? A však stane se v ten den , v den , v kterýž přitáhne Gog na zemi Izraelskou , praví Panovník Hospodin , že povstane prchlivost má s hněvem mým , A v rozhorlení svém , v ohni prchlivosti své mluviti budu . Jistě že v ten den bude pohnutí veliké v zemi Izraelské , Tak že se pohnou před tváří mou ryby mořské i ptactvo nebeské , a zvěř polní i všeliký zeměplaz plazící se po zemi , i všickni lidé , kteříž jsou na svrchku země . I rozválejí se hory , a padnou výsosti , i každá zed na zem upadne . Nebo zavolám proti němu po všech horách mých meče , praví Panovník Hospodin ; meč každého proti bratru jeho bude . A vykonám při něm soud morem a krve prolitím a přívalem rozvodnilým , a kamením krupobití velikého , ohněm a sirou dštíti budu na něj i na houfy jeho , a na národy mnohé , kteříž jsou s ním . A tak zveleben , a posvěcen , a v známost uveden budu před očima národů mnohých , a zvědí , že já jsem Hospodin . Ty synu člověčí , prorokuj ještě proti Gogovi a rci : Takto praví Panovník Hospodin : Aj , já povstanu proti tobě , ó Gogu , kníže a hlavo v Mešech a Tubal . A odvedu tě zpět , navštívě tě šesti ranami , když tě vzbudím , abys přitáhl od stran půlnočních , a přivedu tě na hory Izraelské . Nebo vyrazím lučiště tvé z ruky tvé levé , a střely z ruky tvé pravé vyvrhu . Na horách Izraelských padneš ty i všickni houfové tvoji i národové , kteříž budou s tebou ; ptákům a všemu ptactvu křídla majícímu i zvěři polní dám tě k sežrání . Na svrchku pole padneš ; neboť jsem já mluvil , praví Panovník Hospodin . Vypustím také oheň na Magoga i na ty , kteříž přebývají na ostrovích bezpečně , i zvědíť , že já jsem Hospodin . A jméno svatosti své uvedu v známost u prostřed lidu svého Izraelského . Nedopustím , pravím , více poškvrňovati jména svatosti své , i zvědíť národové , že já jsem Hospodin Svatý v Izraeli . Aj , přijdeť a stane se to , praví Panovník Hospodin , téhož dne , o kterémž jsem mluvil . Tehdy vyjdou obyvatelé měst Izraelských , a zapálíce , popálí zbroj a štíty i pavézy , lučiště i střely , dřevce i kopí , a budou je páliti ohněm sedm let . Aniž nositi budou dříví s pole , ani sekati v lesích , proto že zbrojí zaněcovati budou oheň , když zloupí ty , kteříž je loupívali , a mocí poberou těm , kteříž jim mocí brávali , praví Panovník Hospodin . I stane se v ten den , že dám Gogovi místo ku pohřbu tam v Izraeli , údolí , kudyž se jde k východní straně k moři , kteréžto zacpá ústa tudy jdoucích . I pohřbí tam Goga i všecko množství jeho , a nazovou je údolí množství Gogova . Nebo pochovávati je budou dům Izraelský za sem měsíců proto , aby vyčistili zemi . A tak pohřbí je všecken lid té země , a bude jim to ku poctivosti v den , v kterýž oslaven budu , praví Panovník Hospodin . Oddělíť pak muže statečné , kteříž by procházeli tu zemi , proto aby pochovávali ty , kteříž by pozůstali na svrchku země , aby ji vyčistili . Po vyjití sedmi měsíců přehledávati začnou . A ti procházejíce , choditi budou po zemi , a když uzří kosti člověčí , vzdělají při nich znamení pamětné , aby je pohřbili hrobaři v údolí množství Gogova . Nýbrž to množství jeho bude k slávě i městu , když vyčistí tu zemi . Ty pak synu člověčí , takto praví Panovník Hospodin : Rci ke všelijakým ptákům křídla majícím i ke všelijaké zvěři polní : Shromažďte se a přiďte , zbeřte se odevšad k obětem mým , kterýchž já nabiji vám , obětí velikých na horách Izraelských , a budete jísti maso a píti krev . Maso silných reků jísti budete , a krev knížat zemských píti , skopců , beranů a kozlů , volků , všecko tučných Bázanských . A budete jísti tuk do sytosti , a píti krev do opití z obětí mých , kterýchž vám nabiji . A nasytíte se z stolu mého koňmi i jezdci , silnými reky i všemi muži válečnými , dí Panovník Hospodin . A tak zjevím slávu svou mezi národy , aby viděli všickni národové soud můj , kterýž jsem vykonal , i ruku mou , kterouž jsem doložil na ně . I zvíť dům Izraelský , že já jsem Hospodin Bůh jejich , od tohoto dne i potom . Zvědí také i národové , že pro svou nepravost zajat jest dům Izraelský , proto že se dopouštěli přestoupení proti mně ; pročež jsem skryl tvář svou před nimi , a vydal jsem je v ruku protivníků jejich , aby padli mečem všickni napořád . Podlé nečistoty jejich a podlé zpronevěření se jejich učinil jsem jim , a skryl jsem tvář svou před nimi . Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin : Jižť zase přivedu zajaté Jákobovy , a smiluji se nade vším domem Izraelským a horliti budu příčinou jména svatosti své , Ač ponesou potupu svou a všecko přestoupení své , kteréhož se dopustili proti mně , když bydlili v zemi své bezpečně , aniž byl , kdo by je přestrašil . A však je zase přivedu z národů , a shromáždím je z zemí nepřátel jejich , a posvěcen budu v nich před očima národů mnohých . A tak poznají , že já jsem Hospodin Bůh jejich , když zaveda je do národů , shromáždím je do země jejich , a nepozůstavím tam žádného z nich . Aniž skryji více tváři své před nimi , když vyleji Ducha svého na dům Izraelský , praví Panovník Hospodin . Dvadcátého pátého léta od zajetí našeho , na počátku roku , desátého dne měsíce , čtrnáctého léta po dobytí města , právě v tentýž den byla nade mnou ruka Hospodinova , a uvedl mne tam . U viděních Božích přivedl mne do země Izraelské , a postavil mne na hoře velmi vysoké , při níž bylo jako stavení města , ku poledni . I uvedl mne tam , a aj , muž , kterýž na pohledění byl jako měď , maje šňůru lněnou v ruce své , a prut k rozměřování , a ten stál v bráně . I mluvil ke mně ten muž : Synu člověčí , viz očima svýma , a ušima svýma slyš , a přilož srdce své ke všemu , což já ukáži tobě ; nebo proto aťbych ukazoval , přiveden jsi sem . Ty pak oznámíš všecko domu Izraelskému , což vidíš . A aj , zed zevnitř při domu vůkol a vůkol , a v ruce muže toho prut míry , šesti loket , ( loket o dlaň delší než obecní ) . Změřil šířku toho stavení jednoho prutu , a výšku jednoho prutu . A všed do brány , kteráž byla naproti východu , šel na horu po stupních jejích , i změřil prah brány jednoho prutu zšíří , a prah druhý jednoho prutu zšíří . A pokojíky jednoho prutu zdélí , a jednoho prutu zšíří , mezi pokojíky pak pět loket , a prah brány podlé síňce brány vnitř prutu jednoho . I změřil síňci brány vnitř na jeden prut . Změřil také síňci brány osmi loket , a veřeje její dvou loket , totiž síňce brány vnitř . I pokojíky brány východní , tři s jedné a tři s druhé strany . Jedné míry byly všecky tři , a míra jednostejná veřejí po obou stranách . Změřil též i širokost dveří té brány desíti loket , a dlouhost též brány třinácti loket , A přístřeší před pokojíky jednoho lokte , a na jeden loket přístřeší s této strany , pokojíky pak šesti loket s jedné , a šesti loket s druhé strany . A tak změřil bránu od střechy pokojíka do střechy druhého , širokost pětmecítma loket , dvéře naproti dveřím . A udělal veřeje šedesáti loket , a každé veřeje síně i brány vůkol a vůkol jedna míra . Od předku pak brány , kudyž se vchází do předku síňce brány vnitřní , bylo padesáte loket . A byla okna possoužená v pokojících i nad veřejemi jejich , do vnitřku brány vůkol a vůkol , takž i při klenutí , a na okních vůkol a vůkol do vnitřku , a na veřejích byly palmy . Potom mne uvedl do síně zevnitřní , a aj , komůrky a půda udělaná při síni vůkol a vůkol . Třidceti komůrek na té půdě bylo . Ta pak půda po straně těch bran , naproti dlouhosti bran , půda nižší byla . Změřil také šířku od předku brány dolejší až k předku síně vnitřní , zevnitř na sto loket k východu a půlnoci . Též bránu , kteráž byla na půlnoci při síni zevnitřní , změřil na dél i na šíř . ( Jejíž pokojíkové tři s jedné a tři s druhé strany , i veřeje její i síňce její byly podlé míry brány prvnější . ) Padesáti loket dlouhost její , širokost pak pětmecítma loket . Okna také její i síňce její i palmy její byly podlé míry brány té , kteráž byla k východu , a vstupovalo se k ní po sedmi stupních , před nimiž síňce její byly . A byla ta brána u síně vnitřní naproti bráně půlnoční a východní ; i odměřil od brány k bráně sto loket . Potom mne vedl ku poledni , a aj , brána ku poledni ; i změřil veřeje její , i síňce její podlé těch měr , ( A okna v ní i síňce její vůkol a vůkol podobná oknům oněm ) , padesáti loket zdélí a pětmecítma loket zšíří . A k vstupování k ní stupňů sedm , a síňce její před nimi ; též palmy při ní , jedna s jedné a druhá s druhé strany při veřejích jejích . Též bránu síně vnitřní ku poledni změřil od brány k bráně , na poledne , sto loket . I uvedl mne do síně vnitřní branou polední , a změřil tu bránu polední podlé týchž měr , I pokojíky její i veřeje její , i síňce její podlé týchž měr , i okna její i síňce její vůkol a vůkol , padesáti loket na dél , a na šíř pětmecítma loket . A síňce vůkol a vůkol zšíří pětmecítma loket , a zdélí padesáti loket . A síňce její jako síň zevnitřní , i palmy při veřejích jejích , též stupňů osm k vstupování k ní . Uvedl mne také do síně vnitřní k východu , i změřil bránu tu podlé týchž měr , Též pokojíky její i veřeje její , i síňce její , podlé týchž měr , i okna její i síňce její vůkol a vůkol , zdélí padesáti loket , zšíří pak pětmecítma loket . Též síňce její při síni zevnitřní , a palmy při veřejích s obou stran , a osm stupňů k vstupování k ní . Přivedl mne též k bráně půlnoční , a změřil ji podlé týchž měr , Pokojíky její , veřeje její i síňce její i okna její vůkol a vůkol , zdélí padesáti loket , a zšíří pětmecítma loket . I veřeje její při síni zevnitřní a palmy při veřejích s obou stran , též osm stupňů k vstupování k ní , I komůrky a dvéře její při veřejích bran , kdež obmývali oběti zápalné . A v síňci brány byli dva štokové s jedné strany , a dva štokové s druhé strany , aby na nich zabíjeli oběti zápalné , a za hřích i vinu . A po boku , kudyž se tam vstupuje při dveřích brány půlnoční , dva štokové ; tolikéž po boku druhém síňce též brány dva štokové . Čtyři štokové s jedné , a čtyři štokové s druhé strany po boku brány , osm štoků , na nichž zabíjeli . Čtyři pak štokové k zápalu byli z kamení tesaného , zdélí půldruhého lokte , a zšíří půldruhého lokte , a zvýší lokte jednoho , na nichž nechávali nádobí , kterýmž zabíjeli k zápalům a obětem . A kotliska ztlouští na jednu dlaň připravená v domě vůkol a vůkol , na štocích pak maso věcí obětovaných . Potom zevnitř , při bráně vnitřní , komůrky zpěváků v síni vnitřní , kteráž byla po boku brány půlnoční , a ty byly na poledne ; jedna při boku brány východní byla na půlnoci . I mluvil ke mně : Tyto komůrky na poledne jsou kněží stráž držících nad domem ; Ty pak komůrky na půlnoci jsou kněží stráž držících nad oltářem , totiž synů Sádochových , kteříž přistupují z synů Léví k Hospodinu , aby sloužili jemu . I změřil tu síň čtverhranou zdélí sto loket , a zšíří sto loket , i oltář před domem . I přivedl mne k síňci domu , a změřil veřeje té síňce , pěti loket s jedné a pěti loket s druhé strany , širokost pak brány byla tří loket s jedné a tří loket s druhé strany . Dlouhost síňce dvadcíti loket , širokost pak jedenácti loket i s stupni , po nichž se vstupovalo k ní ; sloupové pak byli při veřejích , jeden s jedné , a druhý s druhé strany . Opět přivedl mne k chrámu , a změřil veřeje , šesti loket zšíří s jedné strany , a šesti loket zšíří s druhé strany , podlé širokosti stánku . A širokost dveří desíti loket , boky pak dveří pěti loket s jedné a pěti loket s druhé strany . Změřil také i dlouhost jejich čtyřidcíti loket , širokost pak dvadcíti loket . Přišel také do vnitřku , a změřil veřeje dveří dvou loket , a dvéře šesti loket , širokost pak dveří sedmi loket . Změřil také dlouhost svatyně dvadcíti loket , a širokost dvadcíti loket v chrámě , a řekl mi : Tato jest svatyně svatých . Změřil též zed domu šesti loket , a širokost pavlače čtyř loket , vůkol a vůkol okolo domu . Ty pak pavlače , pavlač nad pavlačí , byly tři , a třidcíti noh zdélí , a scházely se při zdi domu vespolek , tak že se pavlače vůkol a vůkol držely , a nedržely se na zdi domu . Nebo se rozšiřovala vůkol více a více , svrchu pro pavlače , kteréž byly okolo domu , od vrchu až dolů , vůkol a vůkol domu , poněvadž nejširší dům byl na hoře , a tak nejnižší porozšiřovala se k vrchu pro prostřední . Tak podobně spatřil jsem při domu pavlače , i nejvyšší vůkol a vůkol , jejichž půdy zouplna odměřeny byly šesti loket k výstupkům . Širokost zdi , kteráž byla při pavlačích zevnitř , pěti loket byla , i plac pavlačí , kteréž byly při domu . Mezi nimiž a komůrkami byla širokost dvadcíti loket okolo domu vůkol a vůkol . A dvéře pavlačí byly k placu , dvéře jedny na půlnoci , a druhé dvéře na poledne , a širokost placu byla pěti loket vůkol a vůkol . Stavení pak , kteréž bylo před příhradkem v úhlu k západu , širokost byla sedmdesáti loket , a zed téhož stavení pěti loket zšíří vůkol a vůkol , a zdélí devadesáti loket . Potom změřil dům , zdélí sto loket , totiž příhradek i stavení , a zdi jeho zdélí sto loket . Též širokost předku domu i příhradku k východu sto loket . Změřil i dlouhost stavení před příhradkem , kteréž bylo za ním , též i paláce jeho s jedné i s druhé strany , a bylo sto loket ; též chrám vnitř i síňce s síní , Prahy i okna possoužená , i paláce vůkol po třech stranách jejich , naproti prahu taflování dřevěné vůkol a vůkol , i od země až do oken , též i okna otaflovaná , Od svrchku dveří až do vnitřní i zevnitřní strany domu , i všecku zed vůkol a vůkol vnitř i zevnitř změřené . Kteréž taflování bylo uděláno s cherubíny a palmami , a to vše palma mezi cherubínem a cherubínem . A cherubín měl dvě tváře . Totiž tvář lidskou naproti palmě s jedné strany , a tvář lvíčete naproti palmě s druhé strany . Tak uděláno bylo ve všem domu vůkol a vůkol . Od země až do vrchu dveří cherubínové a palmy zdělány byly i na zdi chrámu . Chrámu veřeje byly čtverhrané , a předek svatyně podobný jemu . Oltář dřevěný tří loket zvýší , zdélí pak dvou loket s úhly svými , jehož dlouhost i pobočnice jeho dřevěné byly . I mluvil ke mně : Tento jest stůl , kterýž stojí před Hospodinem . A dvojnásobní dvéře byly u chrámu i u svatyně , A dvojnásobní dvéře ve vratech , totiž dvojnásobní dvéře obracející se , dvojnásobní ve vratech jedněch , a dvojnásobní dvéře v druhých . Byli pak uděláni na nich , na těch dveřích chrámu , cherubínové a palmy , tak jakž uděláni byli na stěnách , trámové také dřevění byli před síňcí vně . Též na oknech possoužených byly palmy s obou stran po bocích síňce , i na pavlačích domu toho i trámích . Potom mne vyvedl k síni zevnitřní , kteráž byla na půlnoci , a přivedl mne k těm komůrkám , kteréž byly před příhradkem , a kteréž byly naproti stavení na půlnoci , Jehož délka při dveřích půlnočních na pohledění byla sto loket , a šířka padesát loket . Naproti síni vnitřní , kteráž měla dvadceti loket , a naproti dlážení , kteréž bylo v síni zevnitřní , byl palác naproti paláci třmi řady . Před komůrkami pak byli pláckové desíti loket zšíří vnitř , cesta k nim lokte jednoho , a dvéře jejich na půlnoci . Komůrky pak nejvyšší byly užší , proto že palácové byli širší než ony , nežli nejzpodnější a prostřední stavení . Nebo o trojím ponebí bylo , ale nemělo žádných sloupů , jacíž byli sloupové síní ; protož užší bylo nežli dolejší i než prostřední od země . Ohrady pak , kteráž byla vně naproti komůrkám k síni zevnitřní , před komůrkami , dlouhost byla padesáti loket . Nebo dlouhost komůrek , kteréž byly v síni zevnitřní , byla padesáti loket , před chrámem pak sto loket . Pod těmi pak komůrkami bylo vcházení od východu , skrze kteréž by se vcházelo do nich z síně té zevnitřní . Na šíř ohrady té síně k východu před příhradkem i před stavením byly komůrky . Cesta pak před nimi byla podobná cestě komůrek , kteréž byly na půlnoci . Jakáž byla dlouhost jejich , tak širokost jejich , a všecka vycházení jejich i dvéře jejich podobná oněmno . A dvéře těch komůrek , kteréž byly na poledne , podobné byly dveřím při začátku cesty , cesty před ohradou přímou k východu , kudyž se vchází do nich . I řekl mi : Komůrky na půlnoci a komůrky na poledne , kteréž jsou před příhradkem , jsou komůrky svaté , kdežto jídají kněží , kteříž přistupují k Hospodinu , věci nejsvětější . Tam nechávati budou věcí nejsvětějších a obětí suchých , též za hřích a za vinu ; nebo to místo svaté jest . Když tam vejdou kněží , tedy nevyjdou z svatyně do síně zevnitřní , leč tam nechají roucha svého , v němž přisluhovali ; nebo svaté jest . A oblekou roucha jiná , když budou míti přistupovati k tomu , což se dotýče lidu . A dokonav rozměřování domu vnitřního , i vedl mne k bráně , kteráž byla na východ , a změřil jej vůkol a vůkol . Změřil stranu východní prutem , pět set loket prutových tím prutem vůkol . Změřil stranu půlnoční tím prutem , pět set prutů vůkol . Změřil stranu polední tím prutem , pět set prutů . A obrátiv se k straně západní , naměřil tím prutem pět set prutů . Na čtyři strany změřil to , totiž zed vůkol a vůkol , zdélí pěti set , a zšíří pěti set , aby dělila svaté místo od obecného . Potom vedl mne k bráně , kterážto brána patřila k východu . A aj , sláva Boha Izraelského přicházela od východu , jejíž zvuk byl jako zvuk vod mnohých , a země svítila se od slávy jeho . A podobné bylo to vidění , kteréž jsem viděl , právě tomu vidění , kteréž jsem byl viděl , když jsem šel , abych kazil město , vidění , pravím , podobná vidění onomu , kteréž jsem viděl při řece Chebar . I padl jsem na tvář svou . A když sláva Boží vcházela do domu , cestou brány patřící k východu , Tedy pojal mne Duch , a uvedl mne do síně vnitřní , a aj , dům plný byl slávy Hospodinovy . I slyšel jsem , an mluví ke mně z domu , a muž stál podlé mne . I řekl mi : Synu člověčí , místo stolice mé a místo šlepějí noh mých , kdežto bydliti budu u prostřed synů Izraelských na věky , a nebudou poškvrňovati více dům Izraelský jména svatosti mé , oni ani králové jejich smilstvím svým a mrtvými těly králů svých , ani výsostmi svými , Když kladli prah svůj podlé prahu mého , a veřeji svou podlé veřeje mé , a stěnu mezi mnou a mezi sebou , a tak poškvrňovali jména svatosti mé ohavnostmi svými , kteréž páchali , pročež jsem je sehltil v hněvě svém . Ale nyní vzdálí smilství svá i mrtvá těla králů svých , ode mne , a budu bydliti u prostřed nich na věky . Ty synu člověčí , oznam domu Izraelskému o tomto domu , a nechť se zahanbí pro nepravosti své , a ať změří všecko naskrze . A když se hanbiti budou za všecko , což páchali , způsob domu i formu jeho , i vycházení jeho , též vcházení jeho , i všecky způsoby jeho , všecka ustanovení jeho , všecky , pravím , způsoby jeho i všecky zákony jeho v známost jim uveď , a napiš před očima jejich , ať ostříhají všeho způsobu jeho i všech ustanovení jeho a činí je . Tento jest zákon toho domu : Na vrchu hory všecko obmezení jeho vůkol a vůkol , nejsvětějšíť jest . Aj , ten jest zákon toho domu . Tyto pak jsou míry oltáře na též lokty , o dlaň delší : Předně zpodek lokte zvýší a lokte zšíří , obruba pak jeho při kraji jeho vůkol pídi jedné . Takový jest výstupek oltáře , Totiž od zpodku při zemi až do přepásaní dolejšího dva lokty , širokost pak lokte jednoho , a od přepásání menšího až do přepásaní většího čtyři lokty , širokost též na loket . Ale sám oltář ať jest čtyř loket , a z oltáře zhůru čtyři rohové . Oltář pak dvanácti loket zdélí a dvanácti zšíří , čtyřhranatý po čtyřech stranách svých . Přepásaní pak čtrnácti loket zdélí a čtrnácti zšíří po čtyřech stranách jeho , a obruba vůkol něho na půl lokte , a zpodek při něm na loket vůkol , a stupňové jeho naproti východu . I řekl ke mně : Synu člověčí , takto praví Panovník Hospodin : Ta jsou ustanovení oltáře v den , v kterýž bude udělán , k obětování na něm zápalů a kropení na něj krví . Nebo dáš kněžím Levítským , kteříž jsou z semene Sádochova , kteříž přistupují ke mně , dí Panovník Hospodin , aby mi sloužili , volka mladého za hřích . A nabera krve jeho , dáš na čtyři rohy jeho , i na čtyři úhly toho přepásaní , i na obrubu vůkol , a tak jej očistíš i vyčistíš . A vezmeš toho volka za hřích , i spálí jej na místě uloženém v tom domě , vně před svatyní . V den pak druhý obětovati budeš kozla bez poškvrny za hřích , a očistí oltář , tak jakž vyčistili volkem . A když dokonáš očišťování , obětuj volka mladého bez vady , a skopce z stáda bez poškvrny . Kteréž když obětovati budeš před Hospodinem , uvrhou kněží na ně soli , a budou je obětovati v zápal Hospodinu . Po sedm dní obětuj kozla za hřích , na každý den ; též i volka mladého a skopce z stáda bez poškvrny obětovati budou . Sedm dní očišťovati budou oltář , a vyčistí jej , a posvětí ruky své . A když vyplní ty dny , osmého dne i potom obětovati budou kněží na oltáři zápaly vaše , a pokojné oběti vaše , i přijmu vás laskavě , praví Panovník Hospodin . Tedy přivedl mne zase cestou k bráně svatyně zevnitřní , kteráž patří k východu , a ta byla zavřená . I řekl ke mně Hospodin : Brána tato zavřená bude , nebudeť otvírána , aniž kdo bude vcházeti skrze ni . Nebo Hospodin Bůh Izraelský všel skrze ni ; protož budeť zavřená . Knížecí jest , kníže samo v ní sedati bude , aby jídalo chléb před Hospodinem . Cestou síně této brány vejde , a cestou její vyjde . I vedl mne cestou k bráně půlnoční , k přední straně domu , i viděl jsem , a aj , naplnila sláva Hospodinova dům Hospodinův . I padl jsem na tvář svou . I řekl ke mně Hospodin : Synu člověčí , přilož srdce své , a viz očima svýma , i ušima svýma slyš , cožkoli já mluvím tobě o všech ustanoveních domu Hospodinova , i o všech zákonech jeho . Přilož , pravím , srdce své k vcházení do domu , i ke všemu vycházení z svatyně , A rci zpurnému domu Izraelskému : Takto praví Panovník Hospodin : Dosti mějte na všech ohavnostech svých , ó dome Izraelský , Že jste uvodili cizozemce neobřezaného srdce a neobřezaného těla , aby bývali v svatyni mé , a poškvrňovali i domu mého , když jste obětovali chléb můj , tuk i krev , ješto oni sic rušili smlouvu mou , mimo všecky ohavnosti vaše , A nedrželi jste stráže nad svatými věcmi mými , ale postavili jste strážné na stráži mé , v svatyni mé místo sebe . Takto praví Panovník Hospodin : Žádný cizozemec neobřezaného srdce a neobřezaného těla nevejde do svatyně mé , ze všech cizozemců , kteříž mezi syny Izraelskými jsou . Nýbrž i Levítové , kteříž se vzdalovali ode mne , když bloudil Izrael , kteříž zbloudili ode mne za ukydanými bohy svými , ponesou nepravost svou . Nebo budou v svatyni mé za služebníky , v povinnostech při branách domu , a za slouhy při domu . Oni budou zabíjeti oběti zápalné i oběti lidu , a oni stávati budou před nimi k sloužení jim , Proto že přisluhovali jim před ukydanými bohy jejich , a byli domu Izraelskému příčinou pádu v nepravost . Pročež přisáhl jsem jim , praví Panovník Hospodin , že ponesou nepravost svou . Aniž přistoupí ke mně , aby mi kněžský úřad konali , ovšem aby přistupovati měli k kterým svatým věcem mým , neb k nejsvětějším , ale ponesou pohanění své i ohavnosti své , kteréž páchali . Protož postavím je za strážné u domu , ke vší službě jeho i ke všemu , což činěno býti má v něm . Kněží pak Levítští , synové Sádochovi , kteříž drželi stráž nad svatyní mou , když zbloudili synové Izraelští ode mne , ti budou přistupovati ke mně , aby mi přisluhovali , a státi před tváří mou , obětujíce mi tuk i krev , praví Panovník Hospodin . Ti přicházeti budou k svatyni mé , a ti přistupovati k stolu mému , aby mi sloužili a drželi stráž mou . I stane se , když budou míti vcházeti do bran síně vnitřní , že roucha lněná oblekou , aniž na se vezmou vlněného , když by služby konati měli v branách síně vnitřní i u vnitřku . Klobouky lněné míti budou na hlavě své , a košilky lněné ať mají na bedrách svých , a nepřepasují se ničímž , což by pot vyvodilo . A majíce vyjíti do síně zevnitřní , do síně zevnitřní k lidu , svlekou roucha svá , v kterýchž služby konali , a nechají jich v komůrkách svatyně , a oblekou roucha jiná , a nebudou posvěcovati lidu rouchem svým . Aniž hlavy své holiti budou , ani vlasů nositi , ale slušně ostříhají vlasy své . Vína též nebude píti žádný z kněží , když budou míti vcházeti do síně vnitřní . Vdovy také aneb zahnané nebudou sobě pojímati za manželky , ale panny z semene domu Izraelského , aneb vdovu , kteráž by ovdověla po knězi , pojíti mohou . A lid můj budou rozdílu učiti mezi svatým a nesvatým , též mezi nečistým a čistým ať je učí rozeznávati . V rozepři pak ať se postavují k souzení , a podlé soudu mého soudí ji . Zákonů mých i ustanovení mých při všech slavnostech mých ať ostříhají , a soboty mé světí . K mrtvému pak člověku nepůjde , aby se poškvrniti měl , leč při otci neb při mateři , též při synu a při dceři , při bratru a sestře , kteráž nebyla za mužem , může se poškvrniti . Po očištění pak jeho ( sedm dní odečtou jemu ) , V ten den , v kterýž vejde do svatyně , do síně vnitřní , aby služby konal v svatyni , obětovati bude za hřích svůj , praví Panovník Hospodin . Dědictví pak jejich toto : Já jsem dědictví jejich , protož vládařství nedávejte jim v Izraeli ; já jsem vládařství jejich . Oběti suché a za hřích i vinu , to oni jísti budou , i všelijaká věc , oddána Bohu v Izraeli , jejich bude . I přední věci všech prvotin ze všeho , i každá obět zhůru pozdvižení všeliké věci , ze všech obětí zhůru pozdvižení vašich , kněžské bude . I prvotiny těsta vašeho dávati budete knězi , aby odpočinulo požehnání v domě tvém . Žádné mrchy a udáveného , ani z ptactva ani z hovad nebudou jídati kněží . Když pak ujmete zemi v dědictví , obětovati budete obět Hospodinu , díl svatý té země , zdélí pětmecítma tisíc loket , zšíří pak deset tisíc , a budeť svatý po všem pomezí svém vůkol . Z něhož bude místo svaté pět set zdélí , a pět set zšíří , čtyřhrané vůkol , a ať má padesáte loket prostranství vůkol . Z toho pak odměření odměříš dýlku pětmecítma tisíc loket , a šířku deset tisíc , aby na něm byla svatyně , i svatyně svatých . Díl ten země svatý jest . Kněží služebníků při svatyni býti má , těch , kteříž přistupují , aby přisluhovali Hospodinu , aby měli místo pro domy i místo svaté pro svatyni . Těch pak pětmecítma tisíc loket dýlka a deset tisíc šířka ať jest také Levítům , služebníkům domu , jim k držení dvadceti komůrek . Místo pak k vystavení na něm města oddělíte pět tisíc loket na šíř , a na dýl pětmecítma tisíc , naproti oběti místa svatého ; bude pro všecken dům Izraelský . Knížeti pak s obou stran té oběti místa svatého , i položení města před oběti místa svatého , a před položením města od strany západní díl k západu , a po straně východní díl k východu , dlouhost pak naproti každému z těch dílů od pomezí západního ku pomezí východnímu . To bude míti za vládařství v Izraeli , a nebudou více utiskati knížata má lidu mého , ale rozdadí zemi domu Izraelskému po pokoleních jejich . Takto praví Panovník Hospodin : Dostitě již , ó knížata Izraelská , nátisk a zhoubu odložte , a soud a spravedlnost konejte , sejměte těžké roboty vaše s lidu mého , praví Panovník Hospodin . Váhu spravedlivou a efi spravedlivou i bát spravedlivý míti budete . Efi i bát v jednu míru ať jest , aby chomer bral v se deset bátů , efi pak desátý díl chomeru ; podlé chomeru ať jest míra . Lot dvadceti peněz ; dvadceti lotů , pětmecítma lotů , a patnácte lotů libra bude vám . Tato pak obět pozdvižení bude , kterouž obětovati budete : Šestý díl efi z chomeru pšenice , též šestý díl efi dáte z chomeru ječmene . Nařízení pak o oleji ( bát jest míra oleje ) : Desátý díl bátu z míry chomeru , desíti bátů ; nebo deset bátů jest chomer . A dobytče jedno ze dvou set bravů z dobrých pastvišť Izraelských , k oběti suché a zápalné a k obětem pokojným , k očištění vás , praví Panovník Hospodin . Všecken lid té země , i s knížetem Izraelským zavázán bude k té oběti zhůru pozdvižení . Nebo kníže povinen bude zápaly , a suché i mokré oběti , v svátky a na novměsíce , i v soboty , na všecky slavnosti domu Izraelského ; on obětovati bude za hřích , i obět suchou i zápalnou , i oběti pokojné , aby se očištění dálo za dům Izraelský . Takto praví Panovník Hospodin : Prvního měsíce , prvního dne vezmeš volka mladého bez poškvrny , kterýmž očistíš svatyni . I nabéře kněz krve té oběti za hřích , a pomaže veřejí domu , a čtyř rohů toho přepásání na oltáři , i veřeje brány síně vnitřní . Takž také učiní sedmého dne téhož měsíce , za každého pobloudilého i za hloupého . Tak očistíte dům . Prvního měsíce , čtrnáctého dne , budete míti Fáze , svátek sedmi dnů , chlebové přesní jísti se budou . A bude obětovati kníže v ten den za sebe i za všecken lid té země volka za hřích . A po sedm dní svátku obětovati bude zápal Hospodinu , sedm volků a sedm skopců bez poškvrny na den , po těch sedm dní , a za hřích kozla na den . A obět suchou , efi na volka a efi na skopce , připraví též oleje hin na efi . Sedmého měsíce , patnáctého dne , v svátek tolikéž obětovati bude po sedm dní , jakož za hřích , tak zápal , tak obět suchou i olej . Takto praví Panovník Hospodin : Brána síně vnitřní , kteráž patří k východu , bude zavřená po šest dní všedních , v den pak sobotní otevřína bude ; též v den novměsíce otvírána bude . I přijde kníže cestou síně brány zevnitř , a postaví se u veřeje té brány , a budou obětovati kněží obět zápalnou jeho , i oběti pokojné jeho , a pokloně se na prahu brány , potom vyjde . Brána pak nebude zavírána do večera , Aby se klaněl lid země té u dveří brány té ve dny sobotní , i na novměsíce před Hospodinem . Obět pak zápalná , kterouž obětovati má kníže Hospodinu v den sobotní , šest beránků bez vady a skopec bez poškvrny , A obět suchá , efi na skopce , i na beránky obět suchá , podlé toho , jakž naděleno , a oleje hin na efi . Ke dni pak novměsíce ať jest volek mladý bez poškvrny , a šest beránků i skopec bez poškvrny . Též ať obětuje efi oběti suché při volku , a efi při skopci i při beráncích , seč bude moci býti , a oleje hin na efi . Kníže pak vcházeje , cestou síňce též brány půjde , a cestou její odejde . Ale když vcházeti bude lid země té před Hospodina na slavnosti , ten kdož vejde cestou brány půlnoční , aby se klaněl , vyjde cestou brány polední ; a ten kdož vejde cestou brány polední , vyjde cestou brány půlnoční . Nenavrátí se cestou té brány , kterouž všel , ale naproti ní vyjde . A když oni vcházeti budou , kníže mezi nimi vcházeti bude , a když odcházeti budou , odejde . Též na svátky i na slavnosti ať jest suchá obět , efi na volka a efi na skopce , a na beránky , což naděleno , a oleje hin na efi . Bude-li pak obětovati kníže obět dobrovolnou , zápal aneb oběti pokojné dobrovolně Hospodinu , tedy ať jest mu otevřína brána , kteráž k východu patří , a ať obětuje zápal svůj aneb pokojné oběti své , tak jakž obětuje v den sobotní . Potom odejde , a brána bude zavřína po odchodu jeho . K tomu beránka ročního bez poškvrny obětovati bude v zápal každý den Hospodinu ; každého jitra beránka obětovati bude . Též suchou obět přičiní k němu , každého jitra šestý díl efi , též oleje třetinu hin k skropení mouky bělné , suchou obět Hospodinu , nařízením věčným ustavičně . A tak budou obětovati beránka i obět suchou , i olej každého jitra , zápal ustavičný . Taktoť praví Panovník Hospodin : Dá-li kníže dar někomu z synů svých , dědictvíť jeho jest , synů jeho buď , k vládařství jejich dědičnému . Jestliže pak dá dar z dědictví svého některému z služebníků svých , také bude jeho až do léta svobodného , kdyžto navrátí se knížeti tomu ; však dědictví jeho budou míti synové jeho . Aniž bude bráti kníže z dědictví lidu , z vládařství jejich je vytiskuje ; z svého vládařství dědictví dá synům svým , aby nebyl rozptylován lid můj žádný z vládařství svého . Potom vedl mne průchodem , kterýž jest po straně brány , k kněžím do komůrek svatých , kteréž patřily na půlnoci , a aj , tu bylo místo po dvou bocích k západu . I řekl mi : Toto jest místo , kdež vaří kněží oběti za vinu a za hřích , kdež smaží oběti suché , aby nevynášeli do síně zevnitřní ku posvěcování lidu . Vyvedl mne též do síně zevnitřní , a vodil mne po čtyřech koutech síně , a aj , síň byla v každém rohu té síně . Ve čtyřech úhlech té síně byly síně s komíny , čtyřidcíti loket zdélí a třídcíti zšíří ; míra jednostejná těch čtyř síní nárožních . A v těch čtyřech byly kuchyňky vůkol , též ohniště zdělána v těch kuchyňkách vůkol . I řekl mi : Ta jsou místa těch , kteříž vaří , kdežto vaří služebníci domu oběti lidu . Potom přivedl mne zase ke dveřím domu , a aj , vody vycházely od spodku prahu domu na východ ; nebo přední strana domu k východu byla , a vody scházely pozpodu po pravé straně domu , po straně polední oltáře . Odtud mne vyvedl cestou brány půlnoční , a obvedl mne cestou zevnitřní k bráně zevnitřní , cestou , kteráž patří k východu , a aj , vody vyplývaly po pravé straně . Když pak vycházel ten muž k východu , v jehož rukou míra , i naměřil tisíc loket , a provedl mne skrze vodu , vodu do kůtků . Potom naměřiv tisíc , provedl mne skrze vodu , vodu do kolenou ; ještě naměřiv tisíc , provedl mne vodou do pasu . Opět když naměřil tisíc , byl potok , kteréhož jsem nemohl přebřísti ; nebo vyzdvihly se vody , vody , přes něž by se musilo plynouti , potok , kterýž by nemohl přebředen býti . Tedy řekl mi : Viděl-lis , synu člověčí ? I vedl mne , a posadil mne na břeh toho potoka . Když jsem se pak obrátil , aj , na břehu toho potoka bylo dříví velmi veliké po obou stranách . I řekl mi : Vody tyto vycházejí od Galilee první , a sstupujíce po rovině , vejdou do moře , a když do moře vpadnou , opraví se vody . I stane se , že každý živočich , kterýž se plazí , všudy , kamžkoli přijdou potokové , ožive , a bude ryb velmi mnoho , proto že když přijdou tam tyto vody , očerstvějí , a živy budou všudy , kdežkoli dojde tento potok . Stane se i to , že se postaví podlé něho rybáři od Engadi až do studnice Eglaim ; budou tu rozstírány síti . Podlé rozličnosti své bude ryb jejich , jako ryb moře velikého , velmi mnoho . Bahna a louže jeho , kteréž se neopraví , soli oddány budou . Při potoku pak poroste na břehu jeho po obou stranách všelijaké dříví ovoce nesoucí , jehož list neprší , aniž ovoce jeho přestává , v měsících svých nese prvotiny ; nebo vody jeho z svatyně vycházejí , protož ovoce jeho jest ku pokrmu , a lístí jeho k lékařství . Takto praví Panovník Hospodin : Totoť jest obmezení , v němž sobě dědičně přivlastníte zemi po pokoleních Izraelských dvanácti ; Jozefovi dva provazcové . Dědičně , pravím , jí vládnouti budete , jeden rovně jako druhý , o níž přisáhl jsem , že ji dám otcům vašim . I připadne vám země tato v dědictví . Toto jest tedy pomezí té země : K straně půlnoční od moře velikého cestou Chetlonu , kudyž se vchází do Sedad , Emat , Berota , Sibraim , kteříž jsou mezi pomezím Damašským , a mezi pomezím Emat , vsi prostřední , kteréž jsou při pomezí Chavrón . A tak bude pomezí od moře Azar Enon , pomezí Damašek , a půlnoční strana na půlnoci , a pomezí Emat . A to jest strana půlnoční . Strana pak východní mezi Chavrón a mezi Damaškem , a mezi Galád , a mezi zemí Izraelskou při Jordánu ; od toho pomezí při moři východním měřiti budete . A toť jest strana východní . Strana pak polední na poledne , od Támar až k vodám sváru v Kádes , od potoka až k moři velikému . A to jest strana polední na poledne . Strana pak západní moře veliké , od pomezí až naproti , kudyž se vchází do Emat . Ta jest strana západní . A tak rozdělíte zemi tuto sobě po pokoleních Izraelských . I stane se , že když ji rozměříte , bude vám v dědictví i příchozím , kteříž by pohostinu byli mezi vámi , kteříž by zplodili syny mezi vámi ; nebo budou vám jako tu zrodilí mezi syny Izraelskými , s vámiť ujmou dědictví mezi pokoleními Izraelskými . Protož nechť jest v tom pokolení příchozí , u něhož pohostinu jest . Tu dědictví dáte jemu , praví Panovník Hospodin . Tato jsou pak jména pokolení : V končinách na půlnoční stranu podlé cesty Chetlon , kudyž se vchází do Emat , Azar Enan , ku pomezí Damašskému na půlnoční stranu , podlé Emat , od východní strany až do západní , osadí se pokolení jedno , totiž Dan , A při pomezí Dan , od strany východní až k straně západní jedno , totiž Asser , A při pomezí Asser , od strany východní až do strany západní jedno , totiž Neftalím , A při pomezí Neftalím , od strany východní až do strany západní jedno , totiž Manasses , A při pomezí Manasses , od strany východní až do strany západní jedno , totiž Efraim , A při pomezí Efraim , od strany východní až k straně západní jedno , totiž Ruben , A při pomezí Ruben , od strany východní až k straně západní jedno , totiž Juda . A při pomezí Juda , od strany východní až k straně západní bude obět , kterouž obětovati budete , pětmecítma tisíc loket zšíří , zdélí pak zaroveň s jedním z jiných dílů , od strany východní až k straně západní , a bude svatyně u prostřed něho . Ta obět , kterouž obětovati máte Hospodinu , bude zdélí pětmecítma tisíc loket , zšíří pak deset tisíc . Těmto pak se dostane ta obět svatá , totiž kněžím , na půlnoci pětmecítma tisíc loket , k západu pak zšíří desíti tisíc , a na východ zšíří desíti tisíc , na poledne též zdélí pětmecítma tisíc , a bude svatyně Hospodinova u prostřed něho , Kněžím , posvěcenému každému z synů Sádochových , kteříž drží stráž mou , kteříž nebloudili , když bloudili synové Izraelští , jako bloudili Levítové . I bude díl jejich obětovaný z oběti té země , věc nejsvětější při pomezí Levítů . Levítů pak díl bude naproti pomezí kněžskému , pětmecítma tisíc loket zdélí , a zšíří deset tisíc ; každá dlouhost pětmecítma tisíc , a širokost deset tisíc . A nebudou ho uprodávati , ani směňovati , ani přenášeti prvotin země , proto že jest posvěcená Hospodinu . Pět pak tisíc loket pozůstalých na šíř , proti těm pětmecítma tisícům , bude místo obecné , pro město k bydlení a k předměstí , i bude město u prostřed něho . Tyto pak jsou míry jeho : Strana půlnoční na čtyři tisíce a pět set loket , též strana polední na čtyři tisíce a pět set , od strany též východní čtyři tisíce a pět set , takž strana západní na čtyři tisíce a pět set . Bude i předměstí při městě k půlnoci na dvě stě a padesáte loket , a ku poledni na dvě stě a padesáte , takž na východ na dvě stě a padesáte , též k západu na dvě stě a padesáte . Ostatek pak na dél , naproti oběti svaté , deset tisíc loket k východu , a deset tisíc k západu ; a z toho , což bude naproti té oběti svaté , budou míti důchody ku pokrmu služebníci města . A ti služebníci města sloužiti budou Izraelovi ze všech pokolení Izraelských . Všecku tuto oběť , pětmecítma tisíc loket , podlé těch pětmecítma tisíc , čtverhranou obětovati budete v obět svatou k vládařství městu . Což pak pozůstane , knížeti , s obou stran oběti svaté a vládařství města , před těmi pětmecítma tisíci loket oběti , až ku pomezí východnímu , a od západu proti týmž pětmecítma tisíc loket , podlé pomezí západního naproti těm dílům , knížeti bude . A to bude obět svatá , a svatyně domu u prostřed něho . Od vládařství pak Levítů a od vládařství města , u prostřed toho , což jest knížecího , mezi pomezím Judovým a mezi pomezím Beniaminovým , knížecí bude . Ostatní pak pokolení , od strany východní až k straně západní , osadí se pokolení jedno , totiž Beniamin . A při pomezí Beniamin , od strany východní až k straně západní jedno , totiž Simeon , A při pomezí Simeon , od strany východní až k straně západní jedno , totiž Izachar , A při pomezí Izachar , od strany východní až k straně západní jedno , totiž Zabulon , A při pomezí Zabulon , od strany východní až k straně západní jedno , totiž Gád . A při pomezí Gád , k straně polední na poledne , tu bude pomezí od Támar až k vodám sváru v Kádes , ku potoku při moři velikém . Toť jest ta země , kterouž ujmete hned od potoka , po pokoleních Izraelských , a ti dílové jejich , praví Panovník Hospodin . Tato pak jsou vymezení města : Od strany půlnoční čtyř tisíc a pět set loket míra . Brány pak města podlé jmen pokolení Izraelských , brány tři na půlnoci , brána Rubenova jedna , brána Judova jedna , brána Léví jedna . A od strany východní čtyř tisíc a pět set , a brány tři , totiž brána Jozefova jedna , brána Beniaminova jedna , brána Danova jedna . Též od strany polední čtyř tisíc a pět set loket míra , a brány tři , brána Simeonova jedna , brána Izacharova jedna , brána Zabulonova jedna . Od strany západní čtyř tisíc a pět set , brány jejich tři , brána Gádova jedna , brána Asserova jedna , brána Neftalímova jedna . Okolek osmnácti tisíc loket , jméno pak města od dnešního dne bude : Hospodin tam přebývá .