GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:27urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:27Léta třetího kralování Joakima krále Judského , přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský k Jeruzalému , a oblehl jej . I vydal Pán v ruku jeho Joakima krále Judského , a něco nádobí domu Božího . Kterýž zavezl je do země Sinear , do domu boha svého , a nádobí to dal vnésti do domu pokladu boha svého . Rozkázal také král Ašpenazovi , správci dvořanů svých , aby přivedl z synů Izraelských , z semene královského a z knížat , Mládence , na nichž by nebylo žádné poškvrny , a krásného oblíčeje , a vtipné ke vší moudrosti , a schopné k umění i k nabývání jeho , a v kterýchž by byla síla , aby stávali na palácu královském , a učili se liternímu umění a jazyku Kaldejskému . I nařídil jim král odměřený pokrm na každý den z stolu královského , i vína , kteréž on sám pil , a aby je tak choval za tři léta , a po dokonání jich aby stávali před králem . Byli pak mezi nimi z synů Juda : Daniel , Chananiáš , Mizael a Azariáš . I dal jim správce dvořanů jména . Nazval Daniele Baltazarem , Chananiáše pak Sidrachem , a Mizaele Mizachem , a Azariáše Abdenágem . Ale Daniel uložil v srdci svém , aby se nepoškvrňoval pokrmem z stolu královského , a vínem , kteréž král pil . Pročež hledal toho u správce nad dvořany , aby se nemusil poškvrňovati . I způsobil Bůh Danielovi milost a lásku u správce nad dvořany . A řekl správce nad dvořany Danielovi : Já se bojím pána svého krále , kterýž vyměřil pokrm váš a nápoj váš , tak že uzřel-li by , že tváře vaše opadlejší jsou , nežli mládenců těch , kteříž podobně jako i vy chování býti mají , způsobíte mi to u krále , že přijdu o hrdlo . I řekl Daniel služebníku , kteréhož ustanovil správce dvořanů nad Danielem , Chananiášem , Mizaelem a Azariášem : Zkus , prosím , služebníků svých za deset dní , a nechť se nám vaření dává , kteréž bychom jedli , a voda , kterouž bychom pili . A potom nechť se spatří před tebou tváře naše a tváře mládenců , kteříž jídají pokrm z stolu královského , a jakž uhlédáš , učiň s služebníky svými . I uposlechl jich v té věci , a zkusil jich za deset dní . Po skonání pak desíti dnů spatříno jest , že tváře jejich byly krásnější , a byli tlustší na těle než všickni mládenci , kteříž jídali pokrm z stolu královského . Protož služebník brával ten vyměřený pokrm jejich , a víno nápoje jejich , a dával jim vaření . Mládence pak ty čtyři obdařil Bůh povědomostí a rozumností ve všelikém literním umění a moudrostí ; nadto Danielovi dal , aby rozuměl všelikému vidění a snům . A když se dokonali dnové , po kterýchž rozkázal král , aby je přivedli , přivedl je správce dvořanů před Nabuchodonozora . I mluvil s nimi král . Ale není nalezen mezi všemi těmi , jako Daniel , Chananiáš , Mizael a Azariáš . I stávali před králem . A ve všelikém slovu moudrosti a rozumnosti , na kteréž se jich doptával král , nalezl je desetkrát zběhlejší nade všecky mudrce a hvězdáře , kteříž byli ve všem království jeho . I zůstával tu Daniel až do léta prvního Cýra krále . Léta pak druhého kralování Nabuchodonozora měl Nabuchodonozor sen , a děsil se duch jeho , až se tudy i ze sna protrhl . I rozkázal král svolati mudrce , a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské , aby oznámili králi sen jeho . Kteřížto přišli , a postavili se před králem . Tedy řekl jim král : Měl jsem sen , a předěsil se duch můj , tak že nevím , jaký to byl sen . I mluvili Kaldejští králi Syrsky : Králi , na věky buď živ . Pověz sen služebníkům svým , a oznámímeť výklad . Odpověděl král a řekl Kaldejským : Ten sen mi již z paměti vyšel . Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho , na kusy rozsekáni budete , a domové vaši v záchody obráceni budou . Pakli mi sen i výklad jeho oznámíte , daru , odplaty a slávy veliké důjdete ode mne . A protož sen i výklad jeho mi oznamte . Odpověděli po druhé a řekli : Nechať král sen poví služebníkům svým , a výklad jeho oznámíme . Odpověděl král a řekl : Jistotně rozumím tomu , že naschvál odtahujete , vidouce , že mi vyšel z paměti ten sen . Neoznámíte-li mi toho snu , jistý jest ten úsudek o vás . Nebo řeč lživou a chytrou smyslili jste sobě , abyste mluvili přede mnou , ažby se čas proměnil . A protož sen mi povězte , a zvím , budete-li mi moci i výklad jeho oznámiti . Odpověděli Kaldejští králi a řekli : Není člověka na zemi , kterýž by tu věc králi oznámiti mohl . Nadto žádný král , kníže neb potentát takové věci se nedoptával na žádném mudrci a hvězdáři aneb Kaldeovi . Nebo ta věc , na niž se král ptá , nesnadná jest , a není jiného , kdo by ji oznámiti mohl králi , kromě bohů , kteříž bydlení s lidmi nemají . Z té příčiný rozlítil se král a rozhněval velmi , a přikázal , aby zhubili všecky mudrce Babylonské . A když vyšel ortel , a mudrci mordováni byli , hledali i Daniele a tovaryšů jeho , aby zmordováni byli . Tedy Daniel odpověděl moudře a opatrně Ariochovi , hejtmanu nad žoldnéři královskými , kterýž vyšel , aby mordoval mudrce Babylonské . A odpovídaje , řekl Ariochovi , hejtmanu královskému : Proč ta výpověd náhle vyšla od krále ? I oznámil tu věc Arioch Danielovi . Pročež Daniel všed , prosil krále , aby jemu prodlel času k oznámení výkladu toho králi . A odšed Daniel do domu svého , oznámil tu věc Chananiášovi , Mizaelovi a Azariášovi , tovaryšům svým , Aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té věci tajné , a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozůstalými mudrci Babylonskými . I zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná . Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému . Mluvil pak Daniel a řekl : Buď jméno Boží požehnáno od věků až na věky , nebo moudrost a síla jeho jest . A on proměňuje časy i chvíle ; ssazuje krále , i ustanovuje krále ; dává moudrost moudrým a umění majícím rozum . On zjevuje věci hluboké a skryté ; zná to , což jest v temnostech , a světlo s ním přebývá . Ó Bože otců mých , těť oslavuji a chválím , že jsi mne moudrostí a silou obdařil , ovšem nyní , že jsi mi oznámil to , čehož jsme žádali od tebe ; nebo věc královu oznámil jsi nám . A protož Daniel všel k Ariochovi , kteréhož ustanovil král , aby zhubil mudrce Babylonské . A přišed , takto řekl jemu : Mudrců Babylonských nezahlazuj ; uveď mne před krále a výklad ten oznámím . Tedy Arioch s chvátáním uvedl Daniele před krále , a takto řekl jemu : Našel jsem muže z zajatých synů Judských , kterýž výklad ten králi oznámí . Odpověděl král a řekl Danielovi , jehož jméno bylo Baltazar : Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen , kterýž jsem viděl , i výklad jeho ? Odpověděl Daniel králi a řekl : Té věci tajné , na niž se král doptává , nikoli nemohou mudrci , hvězdáři , věšťci a hadači králi oznámiti . Ale však jest Bůh na nebi , kterýž zjevuje tajné věci , a on ukázal králi Nabuchodonozorovi , co se díti bude v potomních dnech . Sen tvůj , a což jsi ty viděl na ložci svém , toto jest : Tobě , ó králi , na mysl přicházelo na ložci tvém , co bude potom , a ten , kterýž zjevuje tajné věci , ukázalť to , což budoucího jest . Strany pak mne , ne skrze moudrost , kteráž by při mně byla nade všecky lidi , ta věc tajná mně zjevena jest , ale skrze modlitbu , aby ten výklad králi oznámen byl , a ty myšlení srdce svého abys zvěděl . Ty králi , viděl jsi , a aj , obraz nějaký veliký , ( obraz ten byl znamenitý a blesk jeho náramný ) , stál naproti tobě , kterýž na pohledění byl hrozný . Toho obrazu hlava byla z zlata výborného , prsy jeho a ramena jeho z stříbra , a břicho jeho i bedra jeho z mědi , Hnátové jeho z železa , nohy jeho z částky z železa a z částky z hliny . Hleděls na to , až se utrhl kámen , kterýž nebýval v rukou , a udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné , a potřel je . A tak potříno jest spolu železo , hlina , měď , stříbro i zlato , a bylo to všecko jako plevy z placu letního , a zanesl to vítr , tak že místa jejich není nalezeno . Kámen pak ten , kterýž udeřil v obraz , učiněn jest horou velikou , a naplnil všecku zemi . Toť jest ten sen . Výklad jeho také povíme králi : Ty králi , jsi král králů ; nebo Bůh nebeský dal tobě království , moc a sílu i slávu . A všeliké místo , na němž přebývají synové lidští , zvěř polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou , a pánem tě ustavil nade všemi těmi věcmi . Ty jsi ta hlava zlatá . Ale po tobě povstane království jiné , nižší než tvé , a jiné království třetí měděné , kteréž panovati bude po vší zemi . Království pak čtvrté bude tvrdé jako železo . Nebo jakož železo drobí a zemdlévá všecko , tak , pravím , jako železo , kteréž potírá všecko , i ono potře a potříská všecko . Že jsi pak viděl nohy a prsty z částky z hliny hrnčířské a z částky z železa , království rozdílné znamená , v němž bude něco mocnosti železa , tak jakž jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou . Ale prstové noh z částky z železa a z částky z hliny znamenají království z částky mocné a z částky ku potření snadné . A že jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou , ukazuje , že se přízniti budou vespolek lidé , a však nebude se přídržeti jeden druhého , tak jako železo nedrží se z hlinou . Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království , kteréž na věky nebude zkaženo , a království to na žádného jiného nespadne , ale ono potře a konec učiní všechněm těm královstvím , samo pak státi bude na věky , Tak jakž jsi viděl , že se s hory utrhl kámen , kterýž nebýval v rukou , a potřel železo , měď , hlinu , stříbro a zlato . Bůh veliký oznámil králi , co býti má potom , a pravý jest sen ten i věrný výklad jeho . Tedy král Nabuchodonozor padl na tvář svou , a poklonil se Danielovi , a rozkázal , aby oběti a vůně libé obětovali jemu . A odpovídaje král Danielovi , řekl : V pravdě že Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů , kterýž zjevuje skryté věci , poněvadž jsi mohl vyjeviti tajnou věc tuto . Tedy král zvelebil Daniele , a dary veliké a mnohé dal jemu , a pánem ho učinil nade vší krajinou Babylonskou , a knížetem nad vývodami , a nade všemi mudrci Babylonskými . Daniel pak vyžádal na králi , aby představil krajině Babylonské Sidracha , Mizacha a Abdenágo . Ale Daniel býval v bráně královské . Potom Nabuchodonozor král udělav obraz zlatý , jehož výška byla šedesáti loket , šířka pak šesti loket , postavil jej na poli Dura v krajině Babylonské . I poslal Nabuchodonozor král , aby shromáždili knížata , vývody a vůdce , starší , správce nad poklady , v právích zběhlé , úředníky a všecky , kteříž panovali nad krajinami , aby přišli ku posvěcování obrazu , kterýž postavil Nabuchodonozor král . Tedy shromáždili se knížata , vývodové a vůdcové , starší , správcové nad poklady , v právích zběhlí , úředníci a všickni , kteříž panovali nad krajinami ku posvěcování obrazu toho , kterýž postavil Nabuchodonozor král , a stáli před obrazem , kterýž postavil Nabuchodonozor . Biřic pak volal ze vší síly : Vám se to praví lidem , národům a jazykům , Jakž uslyšíte zvuk trouby , píšťalky , citary , huslí , loutny , zpívání a všelijaké muziky , padněte a klanějte se obrazu zlatému , kterýž postavil Nabuchodonozor král . Kdož by pak nepadl a neklaněl se , té hodiny uvržen bude do prostřed peci ohnivé rozpálené . A protož hned , jakž uslyšeli všickni lidé zvuk trouby , píšťalky , citary , huslí , loutny a všelijaké muziky , padli všickni lidé , národové a jazykové , klanějíce se obrazu zlatému , kterýž postavil Nabuchodonozor král . A hned téhož času přistoupili muži Kaldejští , a s křikem žalovali na Židy , A mluvíce , řekli Nabuchodonozorovi králi : Králi , na věky buď živ . Ty králi , vynesls výpověd , aby každý člověk , kterýž by slyšel zvuk trouby , píšťalky , citary , huslí , loutny , zpívání a všelijaké muziky , padl a klaněl se obrazu zlatému , A kdož by nepadl a neklaněl se , aby uvržen byl do prostřed peci ohnivé rozpálené . Našli se pak někteří Židé , kteréž jsi představil krajině Babylonské , totiž Sidrach , Mizach a Abdenágo , kteřížto muži nedbali na tvé , ó králi , nařízení . Bohů tvých nectí , a obrazu zlatému , kterýž jsi postavil , se neklanějí . Tedy Naduchodonozor v hněvě a v prchlivosti rozkázal přivésti Sidracha , Mizacha a Abdenágo . I přivedeni jsou muži ti před krále . I mluvil Nabuchodonozor a řekl jim : Zoumyslně-li , Sidrachu , Mizachu a Abdenágo , bohů mých nectíte , a obrazu zlatému , kterýž jsem postavil , se neklaníte ? Protož nyní , jste-liž hotovi , abyste hned , jakž uslyšíte zvuk trouby , píšťalky , citary , huslí , loutny , zpívání a všelijaké muziky , padli a klaněli se obrazu tomu , kterýž jsem učinil ? Pakli se klaněti nebudete , té hodiny uvrženi budete do prostřed peci ohnivé rozpálené , a který jest ten Bůh , ješto by vás vytrhl z ruky mé ? Odpověděli Sidrach , Mizach a Abdenágo , a řekli králi : My se nestaráme o to , ó Nabuchodonozoře , co bychom měli odpovědíti tobě . Nebo aj , buďto že Bůh , jehož my ctíme , ( kterýž mocen jest vytrhnouti nás z peci ohnivé rozpálené , a tak z ruky tvé , ó králi ) , vytrhne nás . Buď že nevytrhne , známo buď tobě , ó králi , žeť bohů tvých ctíti a obrazu zlatému , kterýž jsi postavil , klaněti se nebudeme . Tedy Nabuchodonozor naplněn jsa prchlivostí , tak že oblíčej tváři jeho se proměnil proti Sidrachovi , Mizachovi a Abdenágovi , a odpovídaje , rozkázal rozpáliti pec sedmkrát více , než obyčej měli ji rozpalovati . A mužům silným , kteříž byli mezi rytíři jeho , rozkázal , aby svížíce Sidracha , Mizacha a Abdenágo , uvrhli do peci ohnivé rozpálené . Tedy svázali muže ty v pláštích jejich , v košilkách jejich , i v kloboucích jejich a v oděvu jejich , a uvrhli je do prostřed peci ohnivé rozpálené . Že pak rozkaz královský náhlý byl , a pec velmi rozpálená , z té příčiny muže ty , kteříž uvrhli Sidracha , Mizacha a Abdenágo , zadusil plamen ohně . Ale ti tři muži , Sidrach , Mizach a Abdenágo , padli do prostřed peci ohnivé rozpálené svázaní . Tedy Nabuchodonozor král zděsil se , a vstal s chvátáním , a promluviv , řekl hejtmanům svým : Zdaliž jsme neuvrhli tří mužů do prostřed peci svázaných ? Odpověděli a řekli králi : Pravda jest , králi . On pak odpovídaje , řekl : Aj , vidím čtyři muže rozvázané , procházející se u prostřed ohně , a není žádného porušení při nich , a čtvrtý na pohledění podobný jest synu Božímu . A přistoupiv Nabuchodonozor k čelisti peci ohnivé rozpálené , mluvil a řekl : Sidrachu , Mizachu a Abdenágo , služebníci Boha nejvyššího , vyjděte a poďte sem . I vyšli Sidrach , Mizach a Abdenágo z prostředku ohně . Shromáždivše se pak knížata , vývodové a vůdcové a hejtmané královští , hleděli na ty muže , an žádné moci neměl oheň při tělích jejich , ani vlas hlavy jejich nepřiškvrkl , ani plášťové jejich se nezměnili , aniž co ohněm páchli . I mluvil Nabuchodonozor a řekl : Požehnaný Bůh jejich , totiž Sidrachův , Mizachův a Abdenágův , kterýž poslal anděla svého , a vytrhl služebníky své , kteříž doufali v něho , až i rozkazu královského neuposlechli , ale těla svá vydali , aby nesloužili a neklaněli se žádnému bohu , kromě Bohu svému . A protož toto já přikazuji , aby každý ze všelikého lidu , národu a jazyku , kdož by koli co rouhavého řekl proti Bohu Sidrachovu , Mizachovu a Abdenágovu , na kusy rozsekán byl , a dům jeho v záchod obrácen , proto že není Boha jiného , kterýž by mohl vytrhovati , jako tento . Tedy zvelebil zase král Sidracha , Mizacha a Abdenága v krajině Babylonské . Nabuchodonozor král všechněm lidem , národům i jazykům , kteříž bydlí na vší zemi : Pokoj váš rozmnožen buď . Znamení a divy , kteréž učinil při mně Bůh nejvyšší , vidělo mi se za slušné , abych vypravoval . Znamení jeho jak veliká jsou , a divové jeho jak mocní jsou , království jeho království věčné , a panování jeho od národu do pronárodu . Já Nabuchodonozor , užívaje pokoje v domě svém , a kveta na palácu svém , Měl jsem sen , kterýž mne zhrozil , a myšlení na ložci svém , a to , což jsem viděl , znepokojilo mne . A protož vyšla ode mne ta výpověd , aby uvedeni byli přede mne mudrci Babylonští , kteříž by mi výklad toho snu oznámili . Tedy předstoupili mudrci , hvězdáři , Kaldejští a hadači . I pověděl jsem jim sen , a však výkladu jeho nemohli mi oznámiti . Až naposledy předstoupil přede mne Daniel , jehož jméno Baltazar , podlé jména boha mého , a v němž jest duch bohů svatých . Jemuž jsem oznámil sen : Baltazaře , kníže mudrců , já vím , že duch bohů svatých jest v tobě , a nic tajného není tobě nesnadného . Vidění snu mého , kterýž jsem měl , i výklad jeho oznam . U vidění pak , kteréž jsem viděl na ložci svém , viděl jsem , a aj , strom u prostřed země , jehož vysokost byla veliká . Veliký byl strom ten a mocný , a výsost jeho dosahovala až k nebi , a patrný byl až do končin vší země . Lístí jeho bylo pěkné , a ovoce jeho hojné , všechněm za pokrm , pod stínem pak jeho byla zvěř polní , a na ratolestech jeho bydlili ptáci nebeští , a z něho potravu měl všeliký živočich . Viděl jsem také u viděních svých na ložci svém , a aj , hlásný a svatý s nebe sstoupiv , Volal ze vší síly , a tak pravil : Podetněte strom ten , a osekejte ratolesti jeho , a otlucte lístí jeho , a rozmecte ovoce jeho ; nechať se vzdálí zvěř od něho , a ptáci z ratolestí jeho . A však kmene kořenů jeho v zemi zanechejte , a v poutech železných a ocelivých na trávě polní , aby rosou nebeskou smáčín byl , a díl jeho s zvěří v bylině zemské . Srdce jeho od lidského ať jest rozdílné , a srdce zvířecí nechť jest dáno jemu , ažby sedm let vyplnilo se při něm . Usouzení hlásných a řeč žádosti svatých stane se , ažby k tomu přišlo , aby poznali lidé , že Nejvyšší panuje nad královstvím lidským , a že komuž chce , dává je , a toho , kterýž jest ponížený mezi lidmi , ustanovuje nad ním . Tento sen viděl jsem já Nabuchodonozor král , ty pak , Baltazaře , oznam výklad jeho . Nebo všickni mudrci v království mém nemohli mi výkladu oznámiti , ale ty můžeš , proto že duch bohů svatých jest v tobě . Tedy Daniel , jemuž jméno Baltazar , předěšený stál za jednu hodinu , a myšlení jeho strašila ho . A odpověděv král , řekl : Baltazaře , sen ani výklad jeho nechť nestraší tebe . Odpověděl Baltazar a řekl : Pane můj , sen tento přiď na ty , kteříž tě v nenávisti mají , a výklad jeho na tvé nepřátely . Strom ten , kterýž jsi viděl , veliký a mocný , jehož výsost dosahovala až k nebi , a kterýž patrný byl po vší zemi . A lístí jeho pěkné , a ovoce jeho hojné , a z něhož všickni pokrm měli , pod nímž byla zvěř polní , a na ratolestech jeho bydlili ptáci nebeští , Ty jsi ten , ó králi , kterýž jsi rozšířil se a zmocnil , a velikost tvá vzrostla a vznesla se až k nebi , a panování tvé až do konce země . Že pak viděl král hlásného a svatého sstupujícího s nebe , kterýž řekl : Podetněte strom ten a zkazte jej , a však kmene kořenů jeho v zemi zanechejte , a v okovách železných a ocelivých ať jest na trávě polní , aby rosou nebeskou smáčín byl , a s zvěří polní díl jeho , ažby sedm let vyplnilo se při něm : Tenť jest výklad , ó králi , a ortel Nejvyššího , kterýž vyšel na pána mého krále . Nebo zaženou tě lidé od sebe , a s zvěří polní bude bydlení tvé , a bylinu jako volům tobě jísti dávati budou , a rosou nebeskou smáčín budeš , až se vyplní sedm let při tobě , dokudž bys nepoznal , že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským , a že komuž chce , dává je . Že pak řekli , aby zanechán byl kmen kořenů toho stromu , království tvé tobě zůstane , jakž jen poznáš , že nebesa panují . Protož ó králi , přijmi radu mou , a hříchy své spravedlností přetrhuj , a nepravosti své milostivostí k ssouženým , zdaby prodloužen byl pokoj tvůj . Všecko to přišlo na krále Nabuchodonozora . Nebo po dokonání dvanácti měsíců , procházeje se po palácu královském v Babyloně , Mluvil král a řekl : Zdaliž toto není ten Babylon veliký , kterýž jsem já vystavěl mocí síly své , aby byl stolicí království k ozdobě slávy mé ? Ještě ta řeč byla v ústech krále , a aj , hlas s nebe přišel : Toběť se praví , Nabuchodonozoře králi , že království odešlo od tebe , Nýbrž tě lidé i z sebe vyvrhou , a s zvěří polní bydliti budeš . Bylinu jako volům tobě jísti dávati budou , ažby sedm let vyplnilo se při tobě , dokudž bys nepoznal , že panuje Nejvyšší nad královstvím lidským , a že komuž chce , dává je . V touž hodinu řeč ta naplnila se při Nabuchodonozorovi . Nebo z spolku lidí vyvržen byl , a bylinu jako vůl jedl , a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo , až na něm vlasy zrostly jako peří orličí , a nehty jeho jako pazoury ptačí . Při skonání pak těch dnů já Nabuchodonozor pozdvihl jsem očí svých k nebi , a rozum můj ke mně se zase navrátil . I dobrořečil jsem Nejvyššímu , a živého na věky chválil jsem a oslavoval ; nebo panování jeho jest panování věčné , a království jeho od národu do pronárodu . A všickni obyvatelé země jako za nic počteni jsou , a podlé vůle své činí mezi vojskem nebeským i obyvateli země , aniž jest kdo , ješto by mu přes ruku dáti mohl , a říci jemu : Co to děláš ? Téhož času rozum můj navrátil se ke mně , a k slávě království mého ozdoba má , i důstojnost má navrátila se ke mně ; nadto i hejtmané moji a knížata má hledali mne , a zmocněn jsem v království svém , a velebnost větší jest mi přidána . Nyní tedy já Nabuchodonozor chválím , vyvyšuji a oslavuji krále nebeského , jehož všickni skutkové jsou pravda , a stezky jeho soud , a kterýž chodící v pýše může snižovati . Balsazar král učinil hody veliké tisíci knížatům svým , a před nimi víno pil . A když pil víno Balsazar , rozkázal přinésti nádobí zlaté a stříbrné , kteréž vynesl Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského , aby z něho pili král i knížata jeho , ženy jeho i ženiny jeho . I přineseno jest nádobí zlaté , kteréž vynesli z chrámu domu Božího , kterýž byl v Jeruzalémě , a pili z něho král i knížata jeho , ženy jeho i ženiny jeho . Pili víno , a chválili bohy zlaté a stříbrné , měděné , železné , dřevěné a kamenné . V touž hodinu vyšli prstové ruky lidské , a psali naproti svícnu na stěně paláce královského , a král hleděl na částky ruky , kteráž psala . Tedy jasnost královská změnila se , a myšlení jeho zkormoutila ho , a pasové bedr jeho rozpásali se , i kolena jeho jedno o druhé se tlouklo . A zkřikl král ze vší síly , aby přivedeni byli hvězdáři , Kaldejští a hadači . I mluvil král a řekl mudrcům Babylonským : Kdokoli přečte psání toto , a výklad jeho mi oznámí , šarlatem odín bude , a řetěz zlatý na hrdlo jeho , a třetím v království po mně bude . I předstoupili všickni mudrci královští , ale nemohli písma toho čísti , ani výkladu oznámiti králi . Pročež král Balsazar velmi předěšen byl , a jasnost jeho změnila se na něm , ano i knížata jeho zkormouceni byli . Královna pak , příčinou té věci královské a knížat jeho , do domu těch hodů vešla , a promluvivši královna , řekla : Králi , na věky živ buď . Nechť tě neděsí myšlení tvá , a jasnost tvá nechť se nemění . Jest muž v království tvém , v němž jest duch bohů svatých , v kterémž za dnů otce tvého osvícení , rozumnost a moudrost , jako moudrost bohů , nalezena , jehož král Nabuchodonozor otec tvůj knížetem mudrců , hvězdářů , Kaldejských a hadačů ustanovil , otec tvůj , ó králi , Proto že duch znamenitý , i umění a rozumnost vykládání snů a oznámení pohádek , i rozvázání věcí nesnadných nalezeno při Danielovi , jemuž král jméno dal Baltazar . Nechať nyní zavolán jest Daniel , a oznámíť výklad ten . Tedy přiveden jest Daniel před krále . I mluvil král a řekl Danielovi : Ty-li jsi ten Daniel , jeden z synů zajatých Judských , kteréhož přivedl král otec můj z Judstva ? Slyšel jsem zajisté o tobě , že duch bohů svatých jest v tobě , a osvícení i rozumnost a moudrost znamenitá nalezena jest v tobě . A nyní přivedeni jsou přede mne mudrci a hvězdáři , aby mi písmo toto přečtli , a výklad jeho oznámili , a však nemohli výkladu věci té oznámiti . Já pak slyšel jsem o tobě , že můžeš to , což jest nesrozumitelného , vykládati , a což nesnadného , rozvázati . Protož nyní , budeš-li moci písmo to přečísti , a výklad jeho mně oznámiti , v šarlat oblečen budeš , a řetěz zlatý na hrdlo tvé , a třetím v království po mně budeš . Tedy odpověděl Daniel a řekl před králem : Darové tvoji nechť zůstávají tobě , a odplatu svou dej jinému , a však písmo přečtu králi , a výklad oznámím jemu . Ty králi , slyš : Bůh nejvyšší královstvím a důstojností i slávou a okrasou obdařil Nabuchodonozora otce tvého , A pro důstojnost , kterouž ho obdařil , všickni lidé , národové a jazykové třásli a báli se před ním . Kohokoli chtěl , zabil , a kterékoli chtěl , bil , kteréž chtěl , povyšoval , a kteréž chtěl , ponižoval . Když se pak bylo pozdvihlo srdce jeho , a duch jeho zmocnil se v pýše , ssazen byl z stolice království svého , a slávu odjali od něho . Ano i z spolku synů lidských vyvržen byl , a srdce jeho zvířecímu podobné učiněno bylo , a s divokými osly bylo bydlení jeho . Bylinu jako volům dávali jemu jísti , a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo , dokudž nepoznal , že panuje Bůh nejvyšší nad královstvím lidským , a že kohož chce , ustanovuje nad ním . Ty také , synu jeho Balsazaře , neponížil jsi srdce svého , ačkolis o tom o všem věděl . Ale pozdvihls se proti Pánu nebes ; nebo nádobí domu jeho přinesli před tebe , a ty i knížata tvá , ženy tvé i ženiny tvé pili jste víno z něho . Nadto bohy stříbrné a zlaté , měděné , železné , dřevěné a kamenné , kteříž nevidí , ani slyší , aniž co vědí , chválil jsi , Boha pak , v jehož ruce jest dýchání tvé i všecky cesty tvé , neoslavoval jsi . Protož nyní od něho poslána jest částka ruky této , a písmo to napsáno jest . A totoť jest písmo napsané : Mene , mene , tekel , ufarsin , totiž : Zčetl jsem , zčetl , zvážil a rozděluji . Tento pak jest výklad slov : Mene , zčetl Bůh království tvé , a k konci je přivedl . Tekel , zvážen jsi na váze , a nalezen jsi lehký . Peres , rozděleno jest království tvé , a dáno jest Médským a Perským . Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šarlat , a řetěz zlatý dali na hrdlo jeho , a rozhlašovali o něm , že má býti pánem třetím v království . V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský . Darius pak Médský ujal království v letech okolo šedesáti a dvou . Líbilo se pak Dariovi , aby ustanovil nad královstvím úředníků sto a dvadceti , kteříž by byli po všem království . Nad těmi pak hejtmany tři , z nichžto Daniel přední byl , kterýmž by úředníci onino vydávali počet , aby se králi škoda nedála . Tedy Daniel převyšoval ty hejtmany a úředníky , proto že duch znamenitější v něm byl . Pročež král myslil ustanoviti jej nade vším královstvím . Tedy hejtmané a úředníci hledali příčiny proti Danielovi s strany království , a však žádné příčiny ani vady nemohli najíti ; nebo věrný byl , aniž jaký omyl neb vada nalézala se při něm . Protož muži ti řekli : Nenajdeme proti Danielovi tomuto žádné příčiny , jediné leč bychom našli něco proti němu s strany zákona Boha jeho . Tedy hejtmané a úředníci ti shromáždivše se k králi , takto mluvili k němu : Darie králi , na věky buď živ . Uradili se všickni hejtmané království , vývodové , úředníci , správcové a vůdcové , abys ustanovil nařízení královské , a utvrdil zápověd : Kdož by koli vložil žádost na kteréhokoli boha neb člověka do třidcíti dnů , kromě na tebe , králi , aby uvržen byl do jámy lvové . Nyní tedy , ó králi , potvrď zápovědi této , a vydej mandát , kterýž by nemohl změněn býti podlé práva Médského a Perského , kteréž jest neproměnitelné . Pročež král Darius vydal mandát a zápověd . Daniel pak , když se dověděl , že jest vydán mandát , všel do domu svého , kdež otevřená byla okna v pokoji jeho proti Jeruzalému , a třikrát za den klekal na kolena svá , a modlíval se a vyznával se Bohu svému , tak jakož prvé to činíval . Tedy muži ti shromáždivše se a nalezše Daniele , an se modlí a pokorně prosí Boha svého , Tedy přistoupili a mluvili k králi o zápovědi královské : Zdaliž jsi nevydal mandátu , aby každý člověk , kdož by koli něčeho žádal od kterého boha neb člověka až do třidcíti dnů , kromě od tebe , králi , uvržen byl do jámy lvové ? Odpověděv král , řekl : Pravéť jest slovo to , podlé práva Médského a Perského , kteréž jest neproměnitelné . Tedy odpovídajíce , řekli králi : Daniel ten , kterýž jest z zajatých synů Judských , nechtěl dbáti na tvé , ó králi , nařízení , ani na mandát tvůj , kterýž jsi vydal , ale třikrát za den modlívá se modlitbou svou . Tedy král , jakž uslyšel tu řeč , velmi se zarmoutil nad tím , a uložil král v mysli své vysvoboditi Daniele , a až do západu slunce usiloval ho vytrhnouti . Ale muži ti shromáždivše se k králi , mluvili jemu : Věz , králi , že jest takové právo u Médských a Perských , aby každá výpověd a nařízení , kteréž by král ustanovil , neproměnitelné bylo . I řekl král , aby přivedli Daniele , a uvrhli jej do jámy lvové . Mluvil pak král a řekl Danielovi : Bůh tvůj , kterémuž sloužíš ustavičně , on vysvobodí tebe . A přinesen jest kámen jeden , a položen na díru té jámy , a zapečetil ji král prstenem svým a prsteny knížat svých , aby nebyl změněn ortel při Danielovi . I odšel král na palác svůj , a šel ležeti , nic nejeda , a ničímž se obveseliti nedal , tak že i sen jeho vzdálen byl od něho . Tedy král hned ráno vstav na úsvitě , s chvátáním šel k jámě lvové . A jakž se přiblížil k jámě , hlasem žalostným zavolal na Daniele , a promluviv král , řekl Danielovi : Danieli , služebníče Boha živého , Bůh tvůj , kterémuž ty sloužíš ustavičně , mohl-liž tě vysvoboditi od lvů ? Tedy Daniel mluvil s králem , řka : Králi , na věky buď živ . Bůh můj poslal anděla svého , kterýž zavřel ústa lvů , aby mi neuškodili ; nebo před ním nevina nalezena jest při mně , nýbrž ani proti tobě , králi , nic zlého jsem neučinil . Tedy král velmi se z toho zradoval , a rozkázal Daniele vytáhnouti z jámy . I vytažen byl Daniel z jámy , a žádného úrazu není nalezeno na něm ; nebo věřil v Boha svého . I rozkázal král , aby přivedeni byli muži ti , kteříž osočili Daniele , a uvrženi jsou do jámy lvové , oni i synové jejich i ženy jejich , a prvé než dopadli dna té jámy , zmocnili se jich lvové , a všecky kosti jejich zetřeli . Tedy Darius král napsal všechněm lidem , národům a jazykům , kteříž bydlili po vší zemi : Pokoj váš rozmnožen buď . Ode mne vyšlo nařízení toto , aby na všem panství království mého třásli a báli se před Bohem Danielovým ; nebo on jest Bůh živý a zůstávající na věky , a království jeho nebude zrušeno , ani panování jeho až do konce . Vysvobozuje a vytrhuje , a činí znamení a divy na nebi i na zemi , kterýž vysvobodil Daniele z moci lvů . Danielovi pak šťastně se vedlo v království Dariovu , a v království Cýra Perského . Léta prvního Balsazara krále Babylonského Daniel měl sen a vidění svá na ložci svém , i napsal ten sen krátkými slovy . Mluvil Daniel a řekl ? Viděl jsem u vidění svém v noci , a aj , čtyři větrové nebeští bojovali na moři velikém . A čtyři šelmy veliké vystupovaly z moře , jedna od druhé rozdílná . První podobná lvu , a křídla orličí měla . Hleděl jsem , až vytrhána byla křídla její , jimiž se vznášela od země , tak že na nohách jako člověk státi musila , a srdce lidské dáno jest jí . A aj , jiná šelma druhá podobná nedvědu , kteráž panství jedno vyzdvihla , a tři žebra v ústech jejích , mezi zuby jejími , a tak mluveno bylo k ní : Vstaň , nažer se hojně masa . Potom jsem viděl , a aj , jiná podobná pardovi , kteráž měla čtyři křídla ptačí na hřbetě svém , a čtyřhlavá byla šelma ta , jíž moc dána byla . Potom viděl jsem u viděních nočních , a aj , šelma čtvrtá strašlivá a hrozná a velmi silná , mající zuby železné veliké , kteráž zžírala a potírala , ostatek pak nohama svýma pošlapávala ; a ta byla rozdílná ode všech šelm , kteréž byly před ní , a měla rohů deset . Pilně jsem šetřil těch rohů , a hle , roh poslední malý vyrostal mezi nimi , a tři z těch rohů prvních vyvráceni jsou před ním ; a aj , oči podobné očím lidským v rohu tom , a ústa mluvící pyšně . Hleděl jsem , až trůnové ti svrženi byli , a Starý dnů posadil se , jehož roucho jako sníh bílé , a vlasové hlavy jeho jako vlna čistá , trůn jako jiskry ohně , kola jeho jako oheň hořící . Potok ohnivý tekl a vycházel od něho , tisícové tisíců sloužili jemu , a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním ; soud zasedl , a knihy otevříny byly . Patřil jsem tehdáž , hned jakž se začal zvuk té řeči pyšné , kterouž roh mluvil ; patřil jsem , dokudž ta šelma nebyla zabita , a vyhlazeno tělo její , a dáno k spálení ohni . A i ostatkům šelm odjali panství ; nebo dlouhost života jim odměřena byla až do času , a to uloženého času . Viděl jsem u vidění nočním , a aj , s oblaky nebeskými podobný Synu člověka přicházel ; potom až k Starému dnů přišel , a před něj postaven byl . I dáno jest jemu panství a sláva i království , aby všickni lidé , národové a jazykové sloužili jemu ; jehož panství jest panství věčné , kteréž nepomíjí , a království jeho , kteréž se neruší . I zhrozil se duch můj ve mně Danielovi u prostřed těla , a vidění má předěsila mne . Tedy přistoupil jsem k jednomu z přístojících , a ptal jsem se ho na jistotu vší té věci . I pověděl mi , a výklad řečí mi oznámil : Ty šelmy veliké , kteréž jsou čtyry , jsou čtyři králové , kteříž povstanou z země , A ujmou království svatých výsostí , kteříž obdržeti mají království až na věky , a až na věky věků . Tedy žádostiv jsem byl zprávy o šelmě čtvrté , kteráž rozdílná byla ode všech jiných , hrozná velmi ; zubové její železní , a pazoury její ocelivé , kteráž zžírala , potírala , ostatek pak nohama svýma pošlapávala . Tolikéž o rozích desíti , kteříž byli na hlavě její , a o posledním , kterýž vyrostl , a před ním spadli tři ; o tom rohu , pravím , kterýž měl oči a ústa mluvící pyšně , a byl na pohledění větší než jiní . Viděl jsem , an roh ten válku vedl s svatými , a přemáhal je , Až přišel Starý dnů , a oddán jest soud svatým výsostí , a čas přišel , aby to království svatí obdrželi . Řekl takto : Šelma čtvrtá znamená království čtvrté na zemi , kteréž rozdílné bude ode všech království , a zžíře všecku zemi , a zmlátí ji a potře ji . Rohů pak deset znamená , že z království toho deset králů povstane , a poslední povstane po nich , kterýž bude rozdílný od prvních , a poníží tří králů . A slova proti Nejvyššímu mluviti bude , a svaté výsostí potře ; nadto pomýšleti bude , aby proměnil časy i práva , když vydáni budou v ruku jeho , až do času a časů , i do částky časů . V tom bude soud osazen , a panství jeho odejmou , vypléní a vyhladí je docela . Království pak i panství , a důstojnost královská pode vším nebem dána bude lidu svatých výsostí ; jehož království bude království věčné , a všickni páni jemu sloužiti a jeho poslouchati budou . Až potud konec té řeči . Mne pak Daniele myšlení má velice zkormoutila , a krása má proměnila se při mně , slovo však toto v srdci svém zachoval jsem . Léta třetího kralování Balsazara krále ukázalo mi se vidění , mně Danielovi po onom , kteréž se mi ukázalo na počátku . I viděl jsem u vidění , ( tehdáž pak , když jsem viděl , byl jsem v Susan , na hradě , kterýž jest v krajině Elam ) , viděl jsem , pravím , byv u potoka Ulai . A pozdvih očí svých , viděl jsem , a aj , u toho potoka stál skopec jeden , kterýž měl dva rohy . A ti dva rohové byli vysocí , a však jeden vyšší než druhý , ale ten vyšší zrostl posléze . Viděl jsem skopce toho , an trkal k západu , půlnoci a poledni , jemuž žádná šelma odolati nemohla , aniž kdo co mohl vytrhnouti z moci jeho ; pročež činil podlé vůle své , a to věci veliké . A když jsem to rozvažoval , aj , kozel přicházel od západu na svrchek vší země , a žádný se ho nedotýkal na zemi , a ten kozel měl roh znamenitý mezi očima svýma . A přišel až k tomu skopci majícímu dva rohy , kteréhož jsem byl viděl stojícího u potoka , a přiběhl k němu v prchlivosti síly své . Viděl jsem také , an dotřel na toho skopce , a rozlítiv se proti němu , udeřil jej , tak že zlámal oba rohy jeho , a nebylo síly v skopci k odpírání jemu . A poraziv ho na zemi , pošlapal jej , aniž byl , kdo by vytrhl skopce z moci jeho . Kozel pak velikým učiněn jest velmi . A když se ssilil , zlámal se roh ten veliký , i zrostli znamenití čtyři místo něho , na čtyři strany světa . Z těch pak jednoho vyšel roh jeden maličký , a zrostl velmi ku poledni a východu , a k zemi Judské . A zpjal se až k vojsku nebeskému , a svrhl na zemi některé z vojska toho i z hvězd , a pošlapal je . Anobrž až k vojska toho knížeti zpjal se , nebo od něho zastavena byla ustavičná obět , a zavržen příbytek svatyně Boží , Tak že vojsko to vydáno v převrácenost proti ustavičné oběti , a povrhlo pravdu na zemi , a což činilo , šťastně mu se dařilo . Tedy slyšel jsem jednoho svatého mluvícího , a řekl ten svatý tomu , kterýž tajné věci v počtu maje , mluví : Dokudž toto vidění o oběti ustavičné , a převrácenost na zpuštění přivodící trvati bude , a svaté služby vydávány budou i vojsko v pošlapání ? A řekli mi : Až do dvou tisíc a tří set večerů a jiter , a přijdou k obnovení svému svaté služby . Stalo se pak , že když jsem já Daniel hleděl na to vidění , a ptal jsem se na rozum jeho , aj , postavil se podlé mne na pohledění jako muž . Slyšel jsem také hlas lidský mezi Ulaiem , kterýžto zavolav , řekl : Gabrieli , vylož tomuto vidění to . I přišel ke mně , kdež jsem stál , a když přišel , zhrozil jsem se , a padl jsem na tvář svou . I řekl ke mně : Pozoruj , synu člověčí ; nebo v času uloženém vidění toto se naplní . Když pak on mluvil se mnou , usnul jsem tvrdě , leže tváří svou na zemi . I dotekl se mne , a postavil mne tu , kdež jsem byl stál , A řekl : Aj , já oznámím tobě to , což se díti bude až do vykonání hněvu toho ; nebo v uloženém času konec bude . Skopec ten , kteréhož jsi viděl , an měl dva rohy , jsou králové Médský a Perský . Kozel pak ten chlupatý jest král Řecký , a roh ten veliký , kterýž jest mezi očima jeho , jest král první . Že pak zlámán jest , a povstali čtyři místo něho , čtvero království z svého národu povstane , ale ne s takovou silou . Při dokonání pak království jejich , když na vrch vzejdou nešlechetníci , povstane král nestydatý a chytrý . Jehož síla zmocní se , ačkoli ne jeho silou , tak že ku podivení hubiti bude , a šťastně se mu povede , až i vše vykoná ; nebo hubiti bude silné i lid svatý . A obmyslností svou šťastně svede lest v předsevzetí svém , a v srdci svém zvelebí sebe , a v čas pokoje zhubí mnohé ; nadto i proti knížeti knížat se postaví , a však bez rukou potřín bude . Vidění pak to večerní a jitřní , o němž povědíno , jest jistá pravda ; pročež ty zavři to vidění , nebo jest mnohých dnů . Tedy já Daniel zchuravěl jsem , a nemocen jsem byl několik dnů . Potom povstav , konal jsem povinnost od krále poručenou , byv předěšen nad tím viděním , čehož však žádný na mně neseznal . Léta prvního Daria syna Asverova z semene Médského , kteréhož učiněn jest králem v království Kaldejském , Léta prvního kralování jeho já Daniel porozuměl jsem z knih počtu let , o nichž se stalo slovo Hospodinovo k Jeremiášovi proroku , že se vyplní zpuštění Jeruzaléma sedmdesátého léta . A obrátil jsem tvář svou ku Pánu Bohu , hledaje ho modlitbou a pokornými prosbami , v postu , v žíni a popele . I modlil jsem se Hospodinu Bohu svému , a vyznávaje se , řekl jsem : Prosím , Pane Bože silný , veliký a všeliké cti hodný , ostříhající smlouvy a dobrotivosti k těm , kteříž tě milují , a ostříhají přikázaní tvých . Zhřešiliť jsme a převráceně jsme činili , bezbožnost jsme páchali , a protivili jsme se , a odvrátili od přikázaní tvých a soudů tvých . Aniž jsme poslouchali služebníků tvých proroků , kteříž mluvívali ve jménu tvém králům našim , knížatům našim a otcům našim , i všemu lidu země . Toběť , ó Pane , přísluší spravedlnost , nám pak zahanbení tváři , jakž se to děje nyní mužům Judským a obyvatelům Jeruzalémským , a všechněm Izraelským , blízkým i dalekým , ve všech zemích , kamž jsi je zahnal pro přestoupení jejich , jímž přestupovali proti tobě . Námť , ó Hospodine , sluší zahanbení tváři , králům našim , knížatům našim a otcům našim , neboť jsme zhřešili proti tobě , Pánu Bohu pak našemu milosrdenství a slitování , poněvadž jsme se protivili jemu , A neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha našeho , abychom chodili v naučeních jeho , kteréž předkládal před oči naše skrze služebníky své proroky . Nýbrž všickni Izraelští přestoupili zákon tvůj a odvrátili se , aby neposlouchali hlasu tvého ; protož vylito jest na nás to prokletí a klatba , kteráž jest zapsána v zákoně Mojžíše služebníka Božího , nebo jsme zhřešili proti němu . Pročež splnil slovo své , kteréž mluvil proti nám a proti soudcům našim , kteříž nás soudili , a uvedl na nás toto zlé veliké , jehož se nestalo pode vším nebem , jakéž se stalo v Jeruzalémě . Tak jakž zapsáno jest v zákoně Mojžíšově , všecko to zlé přišlo na nás , a však ani tak jsme se nekořili před tváří hněvivou Hospodina Boha našeho , abychom se odvrátili od nepravostí svých , a šetřili pravdy jeho . Protož neobmeškal Hospodin s tím zlým , ale uvedl je na nás ; nebo spravedlivý jest Hospodin Bůh náš ve všech skutcích svých , kteréž činí , jehož hlasu poslušni jsme nebyli . Nyní však , ó Pane Bože náš , kterýž jsi vyvedl lid svůj z země Egyptské rukou silnou , a způsobils sobě jméno , jakéž jest dnešního dne , zhřešili jsme , bezbožně jsme činili . Ó Pane , podlé vší tvé dobrotivosti nechť se , prosím , odvrátí hněv tvůj a prchlivost tvá od města tvého Jeruzaléma , hory svatosti tvé ; nebo pro hříchy naše a pro nepravosti otců našich Jeruzalém a lid tvůj v pohanění jest u všech , kteříž jsou vůkol nás . Nyní tedy , ó Bože náš , vyslyš modlitbu služebníka svého , a pokorné prosby jeho , a zasvěť tvář svou nad svatyní svou spuštěnou , pro Pána . Nakloň , Bože můj , ucha svého a slyš , otevři oči své a viz zpuštění naše i města , kteréž jest nazváno od jména tvého ; nebo ne pro nějaké naše spravedlnosti padajíce , pokorně prosíme tebe , ale pro milosrdenství tvá mnohá . Vyslyšiž , ó Pane , Pane , odpusť , Pane , pozoruj a učiň ; neprodlévejž pro sebe samého , můj Bože , nebo od jména tvého nazváno jest město toto i lid tvůj . Ještě jsem mluvil a modlil se , a vyznával hřích svůj i hřích lidu svého Izraelského , a padna , pokorně jsem se modlil před tváří Hospodina Boha svého , za horu svatosti Boha svého , Ještě , pravím , mluvil jsem při modlitbě , a muž ten Gabriel , kteréhož jsem viděl v tom vidění na počátku , rychle přiletěv , dotekl se mne v čas oběti večerní . A slouže mi k srozumění , mluvil se mnou a řekl : Danieli , nyní jsem vyšel , abych tě naučil vyrozumívati tajemstvím . Při počátku pokorných proseb tvých vyšlo slovo , a já jsem přišel , aťbych je oznámil , nebo jsi velmi milý ; pročež pozoruj slova toho , a rozuměj vidění tomu . Sedmdesáte téhodnů odečteno jest lidu tvému a městu svatému tvému k zabránění převrácenosti a k zapečetění hříchů , i vyčištění nepravosti a k přivedení spravedlnosti věčné , a k zapečetění vidění i proroctví , a ku pomazání Svatého svatých . Věziž tedy a rozuměj , že od vyjití výpovědi o navrácení a o vystavení Jeruzaléma až do Mesiáše vývody bude téhodnů sedm , potom téhodnů šedesáte dva , když již zase vzdělána bude ulice a příkopa , a ti časové budou přenesnadní . Po téhodnech pak těch šedesáti a dvou zabit bude Mesiáš , však jemu to nic neuškodí ; nýbrž to město i tu svatyni zkazí , i lid ten svůj budoucí , tak že skončení jeho bude hrozné , ano i do vykonání boje bude boj stálý všelijak do vyplénění . Utvrdí však smlouvu mnohým v téhodni posledním , u prostřed pak toho téhodne učiní konec oběti zápalné i oběti suché ; a skrze vojsko ohavné , až do posledního a uloženého poplénění hubící , na popléněné vylito bude zpuštění . Léta třetího Cýra krále Perského , zjeveno bylo slovo Danielovi , kterýž sloul jménem Baltazar , a pravé bylo slovo to , i uložený čas dlouhý , a rozum toho slova i smysl zjeven jemu u vidění . V těch dnech já Daniel kvílil jsem za tři téhodny dnů . Pokrmu pochotného jsem nejedl , ani maso ani víno nevešlo do úst mých , aniž jsem se mastí mazal , až se vyplnili dnové tří téhodnů . Dne pak dvadcátého čtvrtého měsíce prvního , když jsem byl na břehu řeky veliké , to jest Hiddekel . Pozdvih očí svých , viděl jsem , a aj , muž jeden oděný v roucho lněné , a bedra jeho přepásaná byla zlatem ryzím z Ufaz . Tělo pak jeho jako tarsis , a oblíčej jeho na pohledění jako blesk , a oči jeho podobné pochodním hořícím , a ramena jeho i nohy jeho na pohledění jako měď vypulerovaná , a zvuk slov jeho podobný zvuku množství . Viděl jsem pak já Daniel sám vidění to , ale muži ti , kteříž se mnou byli , neviděli toho vidění , než hrůza veliká připadla na ně , až i utekli , aby se skryli . Pročež já zůstal jsem sám , a viděl jsem vidění to veliké , ale nezůstalo i ve mně síly , a krása má změnila se , a porušila na mně , aniž jsem mohl zadržeti síly . Tedy slyšel jsem zvuk slov jeho , a uslyšav zvuk slov jeho , usnul jsem tvrdě na tváři své , na tváři své na zemi . V tom aj , ruka dotkla se mne , a pozdvihla mne na kolena má a na dlaně rukou mých . I řekl mi : Danieli , muži velmi milý , pozoruj slov , kteráž já mluviti budu tobě , a stůj na místě svém , nebo nyní poslán jsem k tobě . A když promluvil ke mně slovo to , stál jsem , třesa se . Pročež řekl mi : Nebojž se , Danieli ; nebo od prvního dne , jakž jsi přiložil srdce své , abys rozuměl , a trápil se před Bohem svým , vyslyšána jsou slova tvá , a já přišel jsem příčinou slov tvých . Ale kníže království Perského postavovalo se proti mně za jedenmecítma dnů , až aj , Michal , jeden přední z knížat , přišel mi na pomoc ; protož jsem já zůstával tam při králích Perských . Již pak přišel jsem , aťbych oznámil , co potkati má lid tvůj v potomních dnech ; nebo ještě vidění bude o těch dnech . A když mluvil ke mně ta slova , sklopiv tvář svou k zemi , oněměl jsem . A aj , jako podobnost člověka dotkla se rtů mých , a otevřev ústa svá , mluvil jsem a řekl tomu , kterýž stál naproti mně : Pane můj , příčinou toho vidění obrátili se bolesti mé na mne , a aniž jsem síly zadržeti mohl . Jakž tedy bude moci služebník Pána mého takový mluviti se Pánem mým takovým , poněvadž ve mně od toho času , ve mně , pravím , nezůstalo síly , ani dchnutí nepozůstalo ve mně ? Pročež opět dotkl se mne na pohledění jako člověk , a posilnil mne . A řekl : Neboj se , muži velmi milý , pokoj tobě , posilň se , posilň se , pravím . Když pak on mluvil se mnou , posilněn jsa , řekl jsem : Nechť mluví Pán můj , nebo jsi mne posilnil . I řekl : Víš-liž , proč jsem přišel k tobě ? Nebo již navrátím se , abych bojoval s knížetem Perským . A já odcházím , a aj , kníže Řecké přitáhne . Ale oznámímť to , což jest zapsáno v psání pravdomluvném ; nebo ani jednoho není , ješto by sobě zmužile počínal se mnou v těch věcech , kromě Michala knížete vašeho . A tak já léta prvního Daria Médského postavil jsem se , abych ho zmocňoval a posiloval . Již pak oznámímť pravdu : Aj , ještě tři králové kralovati budou v Perské zemi ; potom čtvrtý zbohatne bohatstvím velikým nade všecky , a když se zmocní v bohatství svém , vzbudí všecky proti království Řeckému . I povstane král mocný , kterýž bude míti panství široké , a bude činiti podlé vůle své . Když se pak zmocní , potříno bude království jeho , a rozděleno bude na čtyři strany světa , však ne mezi potomky jeho , aniž bude panství jeho takové , jakéž bylo ; nebo vykořeněno bude království jeho , a jiným mimo ně se dostane . Pročež posilní se král polední , ano i jedno z knížat jeho , a mocnější bude nad něho , a panovati bude ; panství široké bude panství jeho . Po některých pak letech spřízní se ; nebo dcera krále poledního dostane se za krále půlnočního , aby učinila příměří . Ale neobdrží síly ramene , aniž on ostojí s ramenem svým , ale vydána bude ona i ti , kteříž ji přivedou , i syn její , i ten , kterýž ji posilňoval v ty časy . Potom povstane z výstřelku kořenů jejích na místo jeho , kterýž přitáhne s vojskem svým , a udeří na pevnost krále půlnočního , a přičiní se , aby se jich zmocnil . Nadto i bohy jejich s knížaty jejich , s nádobami drahými jejich , stříbrem a zlatem v zajetí zavede do Egypta , a bude bezpečen za mnoho let před králem půlnočním . A tak přijde do království král polední , a navrátí se do země své . Ale synové onoho válčiti budou , a seberou množství vojsk velikých . A nenadále přijda , jako povodeň procházeti bude , a navracuje se , válkou dotírati bude až k jeho pevnostem . Pročež rozdrážděn jsa král polední , vytáhne , a bojovati bude s ním , s králem půlnočním , a sšikuje množství veliké , i bude vydáno množství to v ruku jeho . I pozdvihne se množství to , a povýší se srdce jeho , a ačkoli porazí na tisíce , a však se nezmocní . Potom navrátě se král půlnoční , sšikuje množství větší než prvé , a po dokonání času některých let , nenadále přijde s vojskem velikým a s dostatkem hojným . V těch časích mnozí se postaví proti králi polednímu , ale synové nešlechetní z lidu tvého zhubeni budou , a pro stvrzení vidění tohoto padnou . Nebo přitáhne král půlnoční , a vzdělaje náspy , dobude měst hrazených , tak že ramena poledního neostojí , ani lid vybraný jeho , aniž budou míti síly k odpírání . A přitáhna proti němu , bude činiti podlé vůle své , a nebude žádného , ješto by se postavil proti němu . Postaví se také v zemi Judské , kterouž docela zkazí rukou svou . Potom obrátí tvář svou , aby přitáhna s mocí všeho království svého , a ukazuje se jako by vše upřímě jednal , dovede něčeho . Nebo dá jemu krásnou pannu , aby ho zahubil skrze ni , ale ona nedostojí aniž bude držeti s ním . Zatím obrátí tvář svou k ostrovům , a dobude mnohých , ale vůdce přítrž učiní pohanění jeho , anobrž to hanění jeho na něj obrátí . Pročež obrátí tvář svou k pevnostem země své , ale klesne a padne , i zahyne . I povstane na místo jeho v slávě královské ten , kterýž rozešle výběrčí , ale ten po nemnohých dnech potřín bude , a to ne v hněvě , ani v boji . Na místě tohoto postaví se nevzácný , ačkoli nevloží na něj ozdoby královské , a však přijda pokojně , ujme království skrze úlisnost . A rameny jako povodní zachváceni budou před oblíčejem jeho mnozí , a potříni budou jako i ten vůdce , kterýž s ním smlouvu učinil . Nebo v tovaryšství s ním vejda , prokáže nad ním lest , a přijeda , zmocní se království s malým počtem lidu . Bezpečně také i do nejúrodnějších míst té krajiny vpadne , a činiti bude to , čehož nečinili otcové jeho , ani otcové otců jeho ; loupež a kořisti a zboží jim rozdělí , ano i proti pevnostem chytrosti své vymýšleti bude , a to do času . Potom vzbudí sílu svou a srdce své proti králi polednímu s vojskem velikým , s nímž král polední vojensky se potýkati bude , s vojskem velikým a velmi silným , ale neostojí , proto že vymyslí proti němu chytrost . Nebo kteříž jídají pokrm , potrou jej , když vojsko onoho se rozvodní ; i padnou , zbiti jsouce mnozí . Tehdáž obou těch králů srdce bude činiti zlé , a za jedním a týmž stolem lež mluviti budou , ale nepodaří se , proto že cíl uložený na jiný ještě čas odložen . A protož navrátí se do země své s zbožím velikým , a srdce jeho bude proti smlouvě svaté . Což učině , navrátí se do země své . V uložený čas navrátě se , potáhne na poledne , ale to nebude podobné prvnímu ani poslednímu . Nebo přijdou proti němu lodí Citejské , pročež bude jej to boleti , tak že opět zlobiti se bude proti smlouvě svaté . Což učině , navrátí se , a srozumění míti bude s těmi , kteříž opustili smlouvu svatou . A vojska veliká podlé něho státi budou , a poškvrní svatyně a pevnosti ; odejmou také obět ustavičnou , a postaví ohavnost zpuštění , Tak aby ty , kteříž se bezbožně proti smlouvě chovati budou , v pokrytství posiloval úlisnostmi , lid pak , kterýž zná Boha svého , aby jímali . Což i učiní . Pročež vyučující lid , vyučující mnohé , padati budou od meče a ohně , zajetí a loupeže za mnohé dny . A když padati budou , malou pomoc míti budou ; nebo připojí se k nim mnozí pochlebně . Z těch pak , kteříž jiné vyučují , padati budou , aby prubováni a čištěni a bíleni byli až do času jistého ; neboť to ještě potrvá až do času uloženého . Král zajisté ten bude činiti podlé vůle své , a pozdvihne se a zvelebí nad každého boha , i proti Bohu nade všemi bohy nejsilnějšímu mluviti bude divné věci ; a šťastně se mu povede až do vykonání prchlivosti , ažby se to , což uloženo jest , vykonalo . Ani k bohům otců svých se nenakloní , ani k milování žen , aniž k komu z bohů se nakloní , proto že se nade všecko velebiti bude . A na místě Boha nejsilnějšího ctíti bude boha , kteréhož neznali otcové jeho ; ctíti bude zlatem a stříbrem , a kamením drahým a klénoty . A tak dovede toho , že pevnosti Nejsilnějšího budou boha cizího , a kteréž se mu viděti bude , poctí slávou , a způsobí , aby panovali nad mnohými , a zemi rozdělí místo mzdy . Při dokonání pak toho času trkati se s ním bude král polední , ale král půlnoční oboří se na něj s vozy a s jezdci a lodími mnohými , a přitáhna do zemí , jako povodeň projde . Potom přitáhne do země Judské , a mnohé země padnou . Tito pak ujdou ruky jeho , Idumejští a Moábští , a prvotiny synů Ammon . A když ruku svou vztáhne na země , ani země Egyptská nebude moci jeho zniknouti . Nebo opanuje poklady zlata a stříbra , a všecky klénoty Egyptské ; Lubimští také a Mouřenínové za ním půjdou . V tom noviny od východu a od půlnoci přestraší jej ; pročež vytáhne s prchlivostí velikou , aby hubil a mordoval mnohé . I rozbije stany paláce svého mezi mořemi , na hoře okrasy svatosti ; a když přijde k skonání svému , nebude míti žádného spomocníka . Toho času postaví se Michal , kníže veliké , kterýž zastává synů lidu tvého , a bude čas ssoužení , jakéhož nebylo , jakž jest národ , až do toho času ; toho , pravím , času vysvobozen bude lid tvůj , kdožkoli nalezen bude zapsaný v knize . Tuť mnozí z těch , kteříž spí v prachu země , procítí , jedni k životu věčnému , druzí pak ku pohanění a ku potupě věčné . Ale ti , kteříž jiné vyučují , stkvíti se budou jako blesk oblohy , a kteříž k spravedlnosti přivozují mnohé , jako hvězdy na věčné věky . Ty pak Danieli , zavři slova tato , a zapečeť knihu tuto až do času jistého . Mnozíť budou pilně zpytovati , a rozmnoženo bude umění . Zatím viděl jsem já Daniel , a aj , jiní dva stáli , jeden z této strany břehu řeky , a druhý z druhé strany břehu též řeky . A řekl muži tomu oblečenému v roucho lněné , kterýž stál nad vodou té řeky : Když bude konec těm divným věcem ? I slyšel jsem muže toho oblečeného v roucho lněné , kterýž stál nad vodou té řeky , an zdvihl pravici svou i levici svou k nebi , a přisáhl skrze Živého na věky , že po uloženém času , a uložených časích , i půl času , a když do cela rozptýlí násilí lidu svatého , dokonají se všecky tyto věci . A když jsem já slyše , nerozuměl , řekl jsem : Pane můj , jaký konec bude těch věcí ? Tedy řekl : Odejdi , Danieli , nebo zavřína jsou a zapečetěna slova ta až do času jistého . Přečišťováni a bíleni a prubováni budou mnozí ; bezbožní zajisté bezbožnost páchati budou , aniž co porozumějí kteří z nich , ale moudří porozumějí . Od toho pak času , v němž odjata bude obět ustavičná , a postavena ohavnost hubící , bude dnů tisíc , dvě stě a devadesát . Blahoslavený , kdož dočeká a přijde ke dnům tisíci , třem stům , třidcíti a pěti . Ty pak odejdi k místu svému , a odpočívati budeš , a zůstaneš v losu svém na skonání dnů .