<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><GetPassage xmlns="http://relaxng.org/ns/structure/1.0" xmlns:tei="http://www.tei-c.org/ns/1.0" xmlns:ti="http://chs.harvard.edu/xmlns/cts"><request><requestName>GetPassage</requestName><requestUrn>urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:28</requestUrn></request><reply><urn>urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:28</urn><passage>Slovo Hospodinovo , kteréž se stalo k Ozeášovi synu Bérovu za dnů Uziáše , Jotama , Achasa , Ezechiáše , králů Judských , a za dnů Jeroboáma syna Joasova , krále Izraelského . Když Hospodin začal mluviti k Ozeášovi , řekl Hospodin Ozeášovi : Jdi , pojmi sobě ženu smilnou , a děti z smilstva ; nebo nestydatě smilněci tato země , odvrátila se od Hospodina . A tak šel a pojal Gomeru , dceru Diblaimskou , kterážto počala a porodila jemu syna . Tedy řekl jemu Hospodin : Nazoviž jméno jeho Jezreel ; nebo po malém času já vyhledávati budu krve Jezreel na domu Jéhu , a přestati káži království domu toho . I stane se v ten den , že polámi lučiště Izraelovo v údolí Jezreel . Opět počala znovu a porodila dceru . I řekl jemu : Nazov jméno její Lorucháma ; nebo již více neslituji se nad domem Izraelským , abych jim co prominouti měl . Ale nad domem Judským se slituji , a vysvobodím je skrze Hospodina Boha jejich ; nebo nevysvobodím jich lučištěm a mečem , ani bojem , koňmi neb jezdci . Potom ostavivši Loruchámu , opět počala a porodila syna . I řekl : Nazov jméno jeho Loammi ; nebo vy nejste lid můj , a já také nebudu váš . A však bude počet synů Izraelských jako písku mořského , kterýž ani změřen , ani sečten býti nemůže . A stane se , že místo toho , kdež řečeno jim bylo : Nejste vy lid můj , řečeno jim bude : Synové Boha silného a živého jste . I budou shromážděni synové Judští a synové Izraelští spolu , a ustanovíce nad sebou hlavu jednu , vyjdou z této země , ačkoli veliký bude den Jezreel . Rcete bratřím vašim : Ó lide můj , a sestrám vašim : Ó milosrdenství došlá . Odpor veďte proti matce vaší , dokažte , že ona není manželka má , a že já nejsem muž její , leč odvaruje smilství svých od tváři své , a cizoložství svých z prostřed prsí svých , Abych jí nesvlékl do naha , a nepostavil jí tak , jakž byla v den narození svého , a učině ji podobnou poušti , a obrátě ji jako v zemi vyprahlou , umořil bych ji žízní . Neslitoval bych se ani nad syny jejími , proto že jsou synové z smilstva . Nebo smilní matka jejich , hanebnost páše rodička jejich ; říká zajisté : Půjdu za frejíři svými , kteříž mi dodávají chleba mého , vody mé , vlny mé , lnu mého , oleje mého i nápojů mých . A protož aj , já opletu cestu její trním , a ohradím hradbou , aby stezek svých nalezti nemohla . Tehdy běhati bude za frejíři svými , a však nedostihne jich , hledati jich bude , ale nenalezne . I dí : Ej nu , již se navrátím k manželu svému prvnímu , proto že mi lépe tehdáž bylo než nyní . Nebo ona nezná toho , že jsem já dával jí obilé , a mest a olej , anobrž rozmnožoval stříbro i zlato , kteréž vynakládají na Bále . Protož poberu zase obilé své v čas jeho , i mest svůj v jistý čas jeho , a odejmu jí vlnu svou i len svůj k přiodívání nahoty její , A tak v brzce odkryji mrzkost její před očima frejířů jejích , a žádný jí nevytrhne z ruky mé . A učiním přítrž vší radosti její , svátkům jejím , novoměsícům jejím i sobotám jejím , a všechněm slavnostem jejím . Pohubím také révoví její a fíkoví její , proto že říká : Ty věci jsou mzda má , kterouž mi dali frejíři moji ; a obrátím je v les , a sžerou je živočichové polní . A budu na ní vyhledávati dnů Bálů , v nichž jim kadí , a ozdoběci se náušnicemi svými a záponami svými , chodí za frejíři svými , na mne se pak zapomíná , praví Hospodin . Protož aj , já namluvím ji , když ji uvedu na poušť ; nebo mluviti budu k srdci jejímu . A dám jí vinice její od téhož místa , i údolé Achor místo dveří naděje , i bude tam zpívati jako za dnů mladosti své , totiž jako tehdáž , když vycházela z země Egyptské . I stane se v ten den , dí Hospodin , že volati budeš : Muži můj , a nebudeš mne volati více : Báli můj . Nebo vyprázdním jména Bálů z úst tvých , aniž připomínáni budou více v jménu svém . A učiním pro tebe smlouvu v ten den s živočichy polními , a s ptactvem nebeským i s zeměplazy , lučiště pak a meč polámi , i válku odejmu z země , a způsobím to , aby bydleli bezpečně . I zasnoubím tě sobě na věčnost , zasnoubím tě sobě , pravím , v spravedlnosti a v soudu a v dobrotivosti a v hojném milosrdenství . Zasnoubím tě sobě také u víře , abys poznala Hospodina . I stane se v ten den , že vyslýchati budu , dí Hospodin , vyslýchati budu nebesa , a ona vyslyší zemi . Země pak vyslyší obilé , i mest , i olej , a ty věci vyslyší Jezreele . Nebo ji rozseji sobě na zemi , a smiluji se nad Loruchámou , Loammi pak řeknu : Lid můj jsi ty , a on dí : Bože můj . Opět řekl mi Hospodin : Ještě jdi , a zamiluj ženu , milou frejíři a cizoložnou , tak jako miluje Hospodin syny Izraelské , ačkoli oni hledí k bohům cizím , a milují kádě vína . Tedy zjednal jsem ji sobě z patnácti stříbrných a z půldruhého chomeru ječmene . A řekl jsem jí : Za mnoho dnů seď mi , nesmilni , aniž se vdávej za muže , a já také příčinou tvou . Nebo za mnohé dny budou synové Izraelští bez krále , bez knížete , bez oběti , bez modly , bez efodu a terafim . Potom pak obrátí se synové Izraelští , a hledati budou Hospodina Boha svého i Davida krále svého ; a předěšeni jsouce , poběhnou k Hospodinu a k dobrotě jeho v posledních časích . Slyšte slovo Hospodinovo , ó synové Izraelští , neboť má rozepři Hospodin s obyvateli země této , proto že není žádné věrnosti , ani žádného milosrdenství , ani žádné známosti Boží v této zemi . Proklínání a lži a vraždy , a zlodějství i cizoložství na vrch zrostlo , a vražda vraždu postihá . Protož kvíliti bude tato země , a umdlí všecko , což v ní přebývá , živočichové polní i ptactvo nebeské , ano i ryby mořské zhynou . A však žádný jim nedomlouvej , aniž jich kdo tresci ; nebo lid tvůj podobni jsou těm , kteříž se vadí s knězem . Protož ve dne padneš , padne také i prorok s tebou v noci , zahladím i matku tvou . Vyhlazen bude lid můj pro neumění . Poněvadž jsi ty pohrdl uměním , i tebou pohrdnu , abys mi kněžství nekonal ; a že jsi zapomněl na zákon Boha svého , já také zapomenu se na syny tvé . Čím se více rozmohli , tím více hřešili proti mně ; slávu jejich v pohanění směním . Oběti za hřích lidu mého jedí , protož k nepravosti jejich duše své pozdvihují . Pročež stane se jakž lidu tak knězi . Nebo vyhledávati budu na něm cest jeho , a skutky jeho jemu vrátím . I budou jísti , a však se nenasytí , smilniti budou , ale nerozmnoží se ; nebo nechtějí pozoru míti na Hospodina . Smilství a víno a mest odjímá srdce . Lid můj dřeva svého se dotazuje , a hůl jeho oznamuje jemu ; nebo je duch smilství v blud uvodí , aby smilnili , odcházejíce od Boha svého . Na vrších hor obětují , a na pahrbcích kadí , pod doubím a topolím a jilmovím , nebo jest příhodný stín jejich ; protož smilní dcery vaše , a nevěsty vaše cizoloží . Nevyhledával-liž bych na dcerách vašich , že smilní , a na nevěstách vašich , že cizoloží , že tito s nevěstkami se oddělují , a s ženkami obětují ? Anobrž lid , kterýž sobě nesrozumívá , padne . Jestliže smilníš ty Izraeli , nechažť nehřeší Juda . Protož nechoďtež do Galgala , aniž vstupujte do Betaven , aniž přisahejte : Živť jest Hospodin . Nebo jako jalovice tvrdošijná tvrdošijný jest Izrael , jižť je pásti bude Hospodin jako beránka na prostranně . Efraim stovaryšil se s modlami , nechej ho . Zpurné je činí nápoj jejich , velice smilní , milují : Dejte . Ochráncové jeho jsou ohyzda . Zachvátí je vítr křídly svými , i budou zahanbeni pro své oběti . Slyštež to , ó kněží , a pozorujte , dome Izraelský , i dome královský , poslouchejte , nebo proti vám soud tento jest , proto že jste osídlo v Masfa , a sítka rozestřená na vrchu Tábor . Nýbrž k zabíjení uchylujíce se , připadají k zemi , ale já ztresci každého z nich . Známť já Efraima , a Izrael není ukryt přede mnou ; nebo nyní smilníš , Efraime , poškvrňuje se Izrael . Nemají se k tomu , aby se obrátili k Bohu svému , proto že duch smilství mezi nimi jest , Hospodina pak znáti nechtějí , Tak že hrdost Izraelova svědčí vůči proti němu ; protož Izrael i Efraim padnou pro nepravost svou , padne také i Juda s nimi . S stády bravů a skotů svých půjdou hledati Hospodina , však nenaleznou ; vzdáliltě se od nich . Hospodinu se zpronevěřili , nebo syny cizí zplodili ; jižť je zžíře měsíc i s jměním jejich . Trubte trubou v Gabaa , a na pozoun v Ráma ; křičte v Betaven : Po tobě , ó Beniamine . Efraim zpuštěn bude v den kázně , v němž po pokoleních Izraelských uvedu v známost pravdu . Knížata Judská jsou podobná těm , kteříž přenášejí mezník ; vyleji na ně jako vodu prchlivost svou . Utištěn jest Efraim , potřín soudem , však sobě libuje choditi za rozkazem . Protož i já byl jsem jako mol Efraimovi , a jako hnis domu Judovu . Pročež vida Efraim neduh svůj , a Juda nežit svůj , utekl se Efraim k Assurovi , a poslal k králi , kterýž by se o něj zasadil . Ale on nebude moci zhojiti vás , ani uzdraviti vás od nežitů . Nebo já jsem jako lítý lev Efraimovi , a jako lvíče domu Judovu ; já , já uchvátím a ujdu , vezmu , a žádný nevytrhne . Odejda , navrátím se na místo své , až se vinni dadí , a hledati budou tváři mé . V úzkosti své ráno hledati mne budou : Poďte , a navraťme se k Hospodinu ; nebo on uchvátil a zhojí nás , ubil a uvíže rány naše . Obživí nás po dvou dnech , dne třetího vzkřísí nás , a budeme živi před oblíčejem jeho , Tak abychom znajíce Hospodina , více poznávati se snažovali ; nebo jako jitřní svitání jest vycházení jeho , a přijde nám jako déšť jarní a podzimní na zemi . Což mám činiti s tebou , ó Efraime ? Což mám činiti s tebou , ó Judo , ano vaše dobrota jest jako oblak ranní , a jako rosa jitřní pomíjející ? Protož otesával jsem skrze proroky , zbil jsem je řečmi úst svých , aby soudů tvých světlo vzešlo . Nebo milosrdenství oblibuji a ne obět , a známost Boha více než zápaly . Ale oni smlouvu mou jako lidskou přestoupili , a tu se mi zpronevěřili . Galád město činitelů nepravosti , plné šlepějí krvavých . Rota pak kněžstva jsou jako lotři , kteříž na někoho čekají na cestě , kudyž se jde do Sichem ; nebo zúmyslnou nešlechetnost páší . V domě Izraelském vidím hroznou věc : Tam smilstvím Efraimovým poškvrňuje se Izrael . Ano i u tebe , ó Judo , vsadil rouby , když jsem já zase vedl zajatý lid svůj . Když léčím Izraele , tedy zjevuje se nepravost Efraimova a zlosti Samařské ; nebo provodí faleš . Vnitř zlodějství , a vně provozují loupežnictví . Aniž na to pomýšlejí v srdci svém , že na všecku nešlechetnost jejich pamatují ; již je obkličují skutkové jejich , a před mým oblíčejem jsou . Nešlechetností svou obveselují krále , a klamy svými knížata . Všickni napořád cizoloží , podobni jsouce peci zanícené od pekaře , kterýž přestává bdíti , jen ažby zadělané těsto zkynulo . V den krále našeho k nemoci jej přivodí knížata láhvicí vína ; vztahuje ruku svou s posměvači . Nebo přiložili k úkladům svým srdce své podobné peci ; celou noc spí pekař jejich , v jitře hoří jako plamen ohně . Všickni napořád rozpáleni jsou jako pec , a zžírají soudce své ; všickni králové jejich padají , aniž kdo z nich volá ke mně . Efraim s národy smísil se , Efraim bude chléb podpopelný neobrácený . Cizozemci zžírají sílu jeho , ačkoli on toho nezná ; i šedinami prokvítaje , však vždy toho nezná . A ačkoli pýcha Izraelova svědčí vůči proti němu , však se nenavracují k Hospodinu Bohu svému , aniž ho hledají s tím se vším . A Efraim jest jako holubice hloupá bez srdce ; k Egyptskému králi volají , k Assyrskému se utíkají . Když odejdou , roztáhnu na ně sítku svou , a jako ptactvo nebeské přitrhnu je ; kárati je budu tak , jakž slýcháno bylo o tom v shromáždění jejich . Běda jim , že jsou poběhli mne . Zpuštění na ně , proto že se mi zpronevěřili , ješto jsem já je vykoupil , ale oni mluvili proti mně lži . Aniž volají ke mně z srdce svého , když kvílí na ložcích svých , a když pro obilé a mest shromažďujíce se , obracejí se ke mně , Ješto já potrestav , posiloval jsem ramen jejich , ale oni proti mně zlé vymýšlejí . Navracujíť se , ale ne k Nejvyššímu , jsou jako lučiště omylné , padají od meče knížata jejich , od rozhněvání jazyka jejich , což jim ku posměchu jest v zemi Egyptské . Přičině k ústům svým troubu , rci : Aj , letí jako orlice na dům Hospodinův , proto že přestoupili smlouvu mou , a proti zákonu mému převráceně činili . Budouť sic volati : Bože můj , znáť tebe Izrael , Ale opustilť jest Izrael dobré , nepřítel jej stihati bude . Oniť ustanovují krále , ale beze mne ; knížata vyzdvihují , k nimž já se neznám ; z stříbra i z zlata svého činí sobě modly k svému zkažení . Opustíť je tele tvé , ó Samaří , když se zažhne prchlivost má na ně . Až dokudž nebudou moci ostříhati nevinnosti ? Však i ono jest od Izraele , řemeslník je udělal , a neníť Bohem ; nebo drtiny budou z toho telete Samařského . Poněvadž větru rozsívají , takéť vichřici žíti budou ; ani stébla žádného míti nebudou ; úroda nevydá mouky , a by pak i vydala , cizozemci to sehltí . Sehlcen bude Izrael , tudíž budou mezi pohany jako nádoba , v níž není žádné líbosti . Proto že se oni utíkají k Assurovi , oslu divokému , kterýž jest toliko sám svůj , a že Efraim sobě najímá milovníky , A že posílali dary mezi pohany : protož tudíž je zberu i já , anobrž jižť jsou okusili něčeho pro břímě krále knížat . Nebo vzdělal Efraim mnoho oltářů k hřešení , máť oltáře k hřešení . Vypsal jsem jemu znamenité věci v zákoně svém , ale neváží sobě rovně jako cizí věci . Z obětí darů mých obětují maso a jedí , Hospodin neoblibuje jich . Jižť zpomene na nepravost jejich , a vyhledávati bude hříchy jejich , že se oni do Egypta navracují , A že se zapomenul Izrael na Učinitele svého , a nastavěl chrámů , a Juda vzdělal mnoho měst hrazených . Protož pošli oheň na města jeho , a zžíře paláce jeho . Neraduj se , Izraeli , s plésáním jako jiní národové , že smilníš , odcházeje od Boha svého , a miluješ mzdu po všech obilnicích . Obilnice ani pres nebude jich pásti , a mest pochybí jim . Aniž budou bydliti v zemi Hospodinově , ale navrátí se Efraim do Egypta , a v Assyrii věci nečisté jísti budou . Nebudou obětovati Hospodinu vína , aniž příjemné jemu bude . Oběti jejich budou jako chléb kvílících , z něhož kdož by koli jedli , poškvrnili by se , protože chléb jejich pro mrtvé jejich nemá přicházeti do domu Hospodinova . Co pak činiti budete v den slavnosti , a v den svátku Hospodinova ? Nebo aj , zahynou skrze poplénění , Egypt zbéře je , a pohřbí je Memfis ; nejrozkošnějšími schranami stříbra jejich kopřiva dědičně vládnouti bude , a bodláčí v domích jejich . Přijdou dnové navštívení , přijdou dnové odplacení , poznají Izraelští , že ten prorok jest blázen šílený a člověk ničemný , pro množství nepravosti tvé a velikou nenávist tvou . Prorok , kterýž stráž drží nad Efraimem spolu s Bohem mým , jest osídlem čihařským na všech cestách svých , nenávist jest v domě Boha jeho . Hlubokoť jsou zabředli a porušili se , tak jako za dnů Gabaa ; zpomeneť na nepravost jejich , a vyhledávati bude hříchy jejich . Jako hrozny na poušti nalezl jsem byl Izraele , jako ranní fíky v prvotinách jejich popatřil jsem na otce vaše ; oni odešli za Belfegor , a oddali se té ohavnosti , protož budouť ohavní , tak jakž se jim líbilo . Efraim jako pták zaletí , i sláva jejich od narození a od života , nýbrž od početí . A byť pak i odchovali syny své , však je zbavím věku zmužilého ; nýbrž i jim běda , když já se od nich odvrátím . Efraim , jakýž vidím Týr , vštípen jest v obydlí , a však Efraim vyvede k mordéři syny své . Dej jim , Hospodine ; co bys dal ? Dej jim život neplodný a prsy vyschlé . Vrch zlosti jejich jest v Galgala , protož i tam jich nenávidím . Pro zlost skutků jejich vyženu je z domu svého , aniž jich více budu milovati ; všecka knížata jejich jsou zpurná . Bit bude Efraim , kořen jejich uschne , ovoce nepřinesou , a byť pak zplodili , tedy zmořím nejmilejší života jejich . Pohrdne jimi Bůh můj , nebo nechtí ho poslouchati , i budou tuláci mezi pohany . Izrael jest vinný kmen prázdný , ovoce skládá sobě . Čím více mívá ovoce svého , tím více rozmnožuje oltáře , a čím lepší jest země jeho , tím více vzdělává obrazy . Klade díly srdce jejich , pročež vinni jsou . Onť poboří oltáře jejich , popléní obrazy jejich , Poněvadž i říkají : Nemáme žádného krále , nýbrž aniž se bojíme Hospodina , a král co by nám učinil ? Mluví slova , klnouce se lživě , když činí smlouvu , a soud podobný jedu roste na záhonech polí mých . Z příčiny jalovic Betavenských děsiti se budou obyvatelé Samařští , když kvíliti bude nad nimi lid jejich i kněží jejich , ( kteříž příčinou jejich nyní pléší ) , proto že sláva jejich zastěhuje se od nich . Ano i sám lid do Assyrie zaveden bude v dar králi , kterýž obhájce býti měl ; Efraim hanbu ponese , a Izrael styděti se bude za své předsevzetí . Vyhlazen bude král Samařský jako pěna na svrchku vody . Vypléněny budou také výsosti Avenu , hřích Izraelských , trní a hloží zroste na oltářích jejich . I dějí horám : Přikrejte nás , a pahrbkům : Padněte na nás . Ode dnů Gabaa hřešil jsi , Izraeli . Tamť jsou ostáli , nepostihla jich v Gabaa válka proti nešlechetným . A protož podlé líbosti své svíži je ; nebo sberou se na ně národové k svázání jich , pro dvojí nepravost jejich . Nebo Efraim jest jalovička , kteráž byla vyučována ; mlatbu miluje , ačkoli jsem já nastupoval na tučný krk její , abych k jízdě užíval Efraima , Juda aby oral , a Jákob vláčil . A říkal jsem : Rozsívejte sobě k spravedlnosti , žněte k milosrdenství , ořte sobě ouhor , poněvadž čas jest k hledání Hospodina , ažby přišel a dštil vám spravedlností . Ale orali jste bezbožnost , žali jste nepravost , jedli jste ovoce lži ; nebo doufáš v cestu svou a ve množství reků svých . Protož povstane rozbroj mezi lidem tvým , i každá pevnost tvá zpuštěna bude , tak jako zpustil Salman Bet Arbel v den boje ; matky s syny rozrážíny budou . Aj , toť vám způsobí Bethel pro přílišnou nešlechetnost vaši ; na svitání docela vyhlazen bude král Izraelský . Když dítětem byl Izrael , miloval jsem jej , a z Egypta povolal jsem syna svého . Volali jich , oni tím více ucházeli před nimi , Bálům obětovali , a rytinám kadili , Ješto jsem já na nohy stavěl Efraima , on pak bral je na lokty své ; aniž znáti chtěli , že jsem já je uzdravoval . Potahoval jsem jich provázky lidskými , provazy milování , a činil jsem jim tak jako ti , kteříž pozdvihují jha na čelistech hovádka , podávaje potravy jemu . Nenavrátíť se do země Egyptské , ale Assur bude králem jeho , proto že se nechtěli obrátiti . Nadto bude trvati meč v městech jeho , a zkazí závory jeho , a sžíře je pro rady jejich . Nebo lid můj ustrnul na odvrácení se ode mne , a ač ho k Nejvyššímu volají , však žádný ho neoslavuje . Jakž bych tě vydal , ó Efraime ? Jakž bych tě vydal , ó Izraeli ? Kterak bych tě položil jako Adamu , podvrátil jako Seboim ? Zkormouceno jest ve mně srdce mé , ano i střeva slitování mých pohnula se . Nevykonámť prchlivosti hněvu svého , nezkazím více Efraima ; nebo jsem já Bůh silný , a ne člověk , u prostřed tebe svatý , aniž přitáhnu na město . I půjdou za Hospodinem řvoucím jako lev ; on zajisté řváti bude , tak že s strachem přiběhnou synové od moře . S strachem poběhnou jako ptactvo z Egypta , a jako holubice z země Assyrské , i osadím je v domích jejich , dí Hospodin . Obklíčili mne Efraimští lží , a dům Izraelský lstí , když ještě Juda panoval s Bohem silným , a s svatými věrný byl . Efraim se větrem pase , a vítr východní honí , každého dne lež a zhoubu množí ; nebo smlouvu s Assurem činí , a masti do Egypta donášejí se . I s Judou má soud Hospodin ; pročež navštívě Jákoba podlé cest jeho , podlé snažností jeho odplatí jemu . V životě za patu držel bratra svého , a silou svou knížetsky se potýkal s Bohem . Knížetsky , pravím , potýkal se s andělem , a přemohl ; plakal a pokorně ho prosil ; v Bethel jej nalezl , a tam s námi mluvil . Toť jest Hospodin Bůh zástupů , pamětné jeho jest Hospodin . Protož ty k Bohu svému se obrať , milosrdenství a soudu ostříhej , a očekávej na Boha svého ustavičně . Kramářem jest , v jehož ruce jsou vážky falešné , rád utiskuje , A říká Efraim : Však jsem zbohatl , dobyl jsem sobě zboží ; ve všech mých pracech nenajdou mi nepravosti , jenž by hříchem byla . Já pak Hospodin jsa Bohem tvým od vyjití z země Egyptské , ještě-liž bych tě seděti nechal v stáncích jako ve dnech svátečních ? A mluvě skrze proroky , já abych vidění mnoho ukazoval , a skrze proroky podobenství předkládal ? Zdali toliko v Gálád byla nepravost a marnost ? I v Galgala voly obětují , přes to i oltářů jejich jest jako kopců na záhonech polí mých . Tamto utekl byl Jákob z krajiny Syrské , kdež sloužil Izrael pro ženu , a pro ženu byl pastýřem ; Sem pak skrze proroka přivedl Hospodin Izraele z Egypta , též skrze proroka ostříhán jest . Vzbudilť Efraim hněv přehořký , a protož krev jeho na něj se vztáhne , a potupu svou vrátí jemu Pán jeho . Když mluvíval Efraim , býval strach ; vznešený byl v Izraeli , ale prohřešiv při Bálovi , tožť umřel . A i nyní ještě předce hřeší . Nebo dělají sobě a slévají z stříbra svého podlé rozumu svého strašidla , ješto všecko to není než dílo řemeslníků , o čemž říkají : Lidé , kteříž obětují , telata ať líbají . Protož budou jako oblak ranní a jako rosa jitřní , kteráž odchází , jako plevy vichřicí zachvácené z humna , a jako dým z komínu , Ješto já jsem Hospodin Bůh tvůj od vyjití z země Egyptské , a Boha kromě mne nepoznal jsi , aniž jest jiný vysvoboditel kromě mne . Jáť jsem tě poznal na poušti v zemi velmi vyprahlé . Dobré pastvy měvše , nasyceni jsou , ale když se nasytili , pozdvihlo se srdce jejich , protož zapomenuli na mne . Pročež budu jim jako lítý lev , jako pardus vedlé cesty číhati budu . Potkám se s nimi jako nedvěd osiřelý , a roztrhám všecko srdce jejich , a sežeru je tam jako lev , jako zvěř divoká roztrhující je . Z tebeť jest zhouba tvá , ó Izraeli , ješto ve mně všecka pomoc tvá . Kdež jest král tvůj ? Kdež jest ? Nechť tě zachová ve všech městech tvých . Aneb soudcové tvoji , o nichž jsi řekl : Dej mi krále a knížata ? Dal jsem tobě krále v hněvě svém , a odjal jsem v prchlivosti své . Svázánať jest nepravost Efraimova , schován jest hřích jeho . Bolesti rodičky přijdou na něj ; jest syn nemoudrý , sic jinak nezůstával by tak dlouho v životě matky . Z ruky hrobu vyplatím je , od smrti vykoupím je ; budu zhoubcím tvým , ó smrti , budu zkažením tvým , ó hrobe , želení skryto bude od očí mých . Nebo on mezi bratřími ovoce ponese , ač prv přijde vítr východní , vítr Hospodinův od pouště vstupující , a vysuší studnice jeho , osuší i vrchoviště jeho ; onenno rozchvátá poklad všech nejdražších klénotů . Zpuštěna bude Samaří , proto že se protivila Bohu svému ; od meče padnou , dítky jejich zrozrážíny budou , a těhotné ženy jejich zroztínány . Obratiž se , ó Izraeli , cele k Hospodinu Bohu svému , nebo jsi padl příčinou nepravosti své . Vezměte s sebou slova , a obraťte se k Hospodinu , a rcete jemu : Sejmi všelikou nepravost , a dej to , což dobrého jest , a budemeť se odplaceti volky rtů našich . Assurť nemůže zachovati nás , na koních nepojedeme , aniž díme více dílu rukou našich : Bůh náš ; nebo v tobě smilování nalézá sirotek . Uzdravím odvrácení jejich , budu je milovati dobrovolně ; nebo odvrácen bude hněv můj od nich . Budu jako rosa Izraelovi , zkvetne jako lilium , a hluboce vpustí kořeny své jako Libán . Rozloží se ratoléstky jeho , a bude jako oliva okrasa jeho , a vůně jeho jako Libánská . Ti , kteříž by seděli pod stínem jeho , navrátí se , oživou jako obilé , a pučiti se budou jako kmen vinný , jehož památka bude jako vína Libánského . Efraime , což jest mi již do modl ? Já vyslýchati , a patřiti budu na tě ; já jsem jako jedle zelenající se , ze mneť ovoce tvé jest . Kdo jest moudrý , porozuměj těmto věcem , a rozumný poznej je ; nebo přímé jsou cesty Hospodinovy , a spravedliví choditi budou po nich , přestupníci pak na nich padnou . </passage></reply></GetPassage>