GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:29urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:29Slovo Hospodinovo , kteréž se stalo k Joelovi synu Petuelovu : Slyšte to starší , a pozorujte všickni obyvatelé této země , stalo-li se to za dnů vašich , aneb za dnů otců vašich ? Vypravujte o tom synům svým , a synové vaši synům svým , synové pak jejich rodině potomní . Co pozůstalo po housenkách , snědly kobylky , a co pozůstalo po kobylkách , snědli brouci , co pak pozůstalo po broucích , dojedli chroustové . Prociťte opilci , a plačte a kvělte všickni , kteříž píjíte víno , proto že odtržen jest mest od úst vašich . Nebo přitáhl do země mé národ silný a nesčíslný , jehož zubové zubové lva , a střenovní zubové jeho lvoví . Přivedl vinné kmeny mé v pustinu , a fíkoví mé na zkázu ; docela obnažil je a zporážel , zbělely ratolesti jejich . Kvěl jako mladice přepásaná žíní pro muže mladosti své . Odjata jest suchá i mokrá obět z domu Hospodinova , kvílí kněží , služebníci Hospodinovi . Zpustlo pole , kvílí země , proto že pohubeno obilé , vyschl mest , olej zhynul . Stydí se oráči , kvílí vinaři z příčiny pšenice a ječmene ; nebo zahynula žeň polní . Vinný kmen usechl , a fík usvadl , strom zrnatých jablek , též i palma i jabloň , všecko dříví polní poschlo , a že odňato potěšení od synů lidských . Přepašte se a kvělte , ó kněží , úpějte přisluhující oltáři , vejděte a léhejte i v noci v žíních , služebníci Boha mého . Nebo nevnáší se do domu Boha vašeho suché ani mokré oběti . Uložte půst , svolejte shromáždění , shromažďte starší i všecky obyvatele země do domu Hospodina Boha vašeho , a volejte k Hospodinu : Ach , nastojte na tento den ; nebo blízký jest den Hospodinův , a jako poplénění od Všemohoucího přichází . Ano před očima našima pokrm odjat jest , z domu Boha našeho veselé a plésání . Vyhynulo símě pod hrudami svými , zpustly stodoly , zbořeny jsou obilnice ; nebo vyschlo obilé . Aj , jak vzdychá dobytek , svírají se stáda skotů , proto že nemají žádné pastvy , ano i stáda bravů hynou . K toběť , ó Hospodine , volám ; nebo oheň sežral pastviska pouště ; a plamen popálil všecka dříví polní . Také i zvěř polní všecka lká k tobě , proto že vyschli potokové vod , a oheň sežral pastviska na poušti . Trubte trubou na Sionu , a křičte na hoře svaté mé , nechť se třesou všickni obyvatelé této země , nebo přichází den Hospodinův , nebo blízký jest , Den temnosti a mračna , den oblaku a mrákoty , jako záře jitřní rozprostřená po horách : Lid mnohý a silný , jemuž rovného nebylo od věků , aniž po něm kdy bude až do let národů i pronárodů . Před tváří jeho oheň zžírati bude , a za ním plamen plápolati ; před ním země tato jako zahrada Eden , ale po něm bude poušť přehrozná , a aniž bude , což by ušlo před ním . Způsob jeho bude jako způsob koní , a jako jízdní , tak poběhnou . Jako s hřmotem vozů po vrších hor skákati budou , jako hluk plamene ohně zžírajícího strniště , jako lid silný zšikovaný k bitvě . Tváři jeho děsiti se budou lidé , všecky tváře zčernají jako hrnec . Jako rekové poběhnou , jako muži váleční vstoupí na zed , a jeden každý cestou svou půjde , aniž se uchýlí z stezek svých . Jeden druhého nebude tlačiti , každý silnicí svou půjde , a byť i na meč upadli , nebudou raněni . Po městě těkati budou , po zdech běhati , na domy vstupovati , a okny polezou jako zloděj . Před tváří jeho třásti se bude země , pohnou se nebesa , slunce i měsíc se zatmí , a hvězdy potratí blesk svůj . Hospodin pak sám vydá hlas svůj před vojskem svým , proto že velmi veliký bude tábor jeho , proto že silný ten , kdož vykoná slovo jeho . ( Nebo veliký bude den Hospodinův a hrozný náramně ) , i kdož jej bude moci snésti ? A protož ještě nyní dí Hospodin : Obraťte se ke mně samému celým srdcem svým , a to s postem a s pláčem i s kvílením . A roztrhněte srdce vaše , a ne roucha vaše , a navraťte se k Hospodinu Bohu vašemu ; neboť jest on milostivý a lítostivý , dlouhočekající a hojný v milosrdenství , a kterýž lituje zlého . Kdo ví , neobrátí-li se a nebude-li želeti , a nezůstaví-li po něm požehnání , oběti suché a mokré Hospodinu Bohu vašemu . Trubte trubou na Sionu , uložte půst , svolejte shromáždění . Shromažďte lid , posvěťte shromáždění , shromažďte starce , shromažďte maličké i ty , jenž prsí požívají ; nechť vyjde ženich z pokojíka svého a nevěsta z schrany své . Kněží , služebníci Hospodinovi , ať plačí mezi síňcí a oltářem , a řeknou : Odpusť , ó Hospodine , lidu svému , a nevydávej dědictví svého v pohanění , tak aby nad nimi panovati měli pohané . Proč mají říkati mezi národy : Kde jest Bůh jejich ? I bude horlivou milostí zažžen Hospodin k zemi své , a slituje se nad lidem svým . A ohlásí se Hospodin , a řekne lidu svému : Aj , já pošli vám obilé , mest a olej , i budete jím nasyceni , aniž vás vydám více v pohanění mezi pohany . Nebo půlnoční vojsko vzdálím od vás , a zaženu je do země vyprahlé a pusté , přední houf jeho k moři východnímu , konec pak jeho k moři nejdalšímu ; i vzejde z něho smrad a puch , jakžkoli sobě mocně počíná . Neboj se země , plésej a vesel se ; neboť mocně dělati bude Hospodin dílo své . Nebojtež se zvířátka polí mých ; neboť se zotaví pastviska na poušti , a stromoví přinese ovoce své , fík i vinný kmen vydadí moc svou . I vy , synové Sionští , plésejte a veselte se v Hospodinu Bohu vašem ; nebo vám dá déšť příhodný , a sešle vám déšť hojný , podzimní i jarní , v čas . I budou naplněny stodoly obilím , a oplývati budou presové mstem a olejem . A tak nahradím vám léta , kteráž sežraly kobylky , brouci , chroustové a housenky , vojsko mé veliké , kteréž jsem posílal na vás . Budete zajisté míti co jísti , a nasyceni jsouce , chváliti budete jméno Hospodina Boha svého , kterýž učinil s vámi divné věci , aniž zahanben bude lid můj na věky . A poznáte , že já jsem u prostřed Izraele , a že já Hospodin jsem Bohem vaším , a že není žádného jiného ; neboť nebude zahanben lid můj na věky . I stane se potom , že vyleji Ducha svého na všeliké tělo , a budou prorokovati synové vaši i dcery vaše ; starci vaši sny mívati budou , mládenci vaši vidění vídati budou . Nýbrž i na služebníky a na služebnice v těch dnech vyleji Ducha svého , A ukáži zázraky na nebi i na zemi , krev a oheň a sloupy dymové . Slunce obrátí se v tmu a měsíc v krev , prvé než přijde den Hospodinův veliký a hrozný , A však stane se , že kdož by koli vzýval jméno Hospodinovo , vysvobozen bude ; nebo na hoře Sion a v Jeruzalémě bude vysvobození , jakož pověděl Hospodin , totiž v ostatcích , kterýchž povolá Hospodin . Nebo aj , v těch dnech a v ten čas , když zase přivedu zajatý lid Judský a Jeruzalémský , Shromáždím také všecky národy , a svedu je do údolí Jozafat , abych se tam soudil s nimi o lid svůj a dědictví své , Izraele , jejž rozptýlili mezi pohany a zemi mou rozdělili . Také o lid můj metali los , a dávali mládence za nevěstku , mladice pak prodávali za víno , aby pili . Anobrž , co vy máte proti mně , ó Tyrští a Sidonští , i všecky končiny Filistinské ? Zdaliž se mi odplacujete ? Jestliže mi se odplacujete , snadněť a vnáhleť i já obrátím odplatu vaši na hlavu vaši , Kteříž stříbro mé i zlato mé béřete , a klénoty mé výborné vnášíte do chrámů svých , A syny Judské i syny Jeruzalémské prodáváte synům Javanovým , aby je pryč zavodili od pomezí jejich . Aj , já vzbudím je z toho místa , kamž jste je prodali , a obrátím odplatu vaši na hlavu vaši . Prodám zajisté syny i dcery vaše v moc synů Judských , i prodadí je Sabejským , do národu dalekého ; neboť jest Hospodin mluvil . Provolejte to mezi národy , vyhlaste boj , probuďte reků , nechť přitáhnou , a dadí se najíti všickni muži váleční . Skujte motyky své v meče , a srpy své v oštípy ; ten , kterýž jest mdlý , nechť řekne : Udatný jsem . Shromažďte se a přitáhněte všickni národové okolní , a shlukněte se ; způsobiž to , ať tam sstoupí , ó Hospodine , rekové tvoji . Probudíť se a přitáhnou národové ti do údolé Jozafat ; nebo tam se posadím , abych soudil všecky ty národy okolní . Přičiňte srp , nebo uzralo obilé ; poďte , sstupte , nebo plný jest pres , oplývají kádě ; mnohá zajisté jest zlost jejich . Ale více hromad , hromad v údolí posekání ; nebo blízký jest den Hospodinův , v údolí posekání . Slunce a měsíc zatmí se , a hvězdy potratí blesk svůj . A Hospodin řváti bude z Siona , a z Jeruzaléma vydá hlas svůj , tak že se třásti budou nebesa i země ; nebo Hospodin jest útočiště lidu svého , a síla synů Izraelských . I zvíte , že já Hospodin jsem Bohem vaším , kterýž bydlím na Sionu , hoře svatosti své , a tak Jeruzalém bude svatý , a cizí nepůjdou přes něj více . I stane se v ten čas , že hory dštíti budou mstem , a pahrbkové oplývati mlékem , a všickni potokové Judští budou plní vody , a studnice z domu Hospodinova vyjde , kteráž zapojí údolé Setim . Egypt na zpuštění přijde , a země Idumejská hrozně zpuštěna bude pro násilí synům Judským činěné ; nebo vylévali krev nevinnou v zemi jejich . Juda pak na věky trvati bude , a Jeruzalém od národu do pronárodu . A očistím ty , jejichž jsem krve neočistil ; nebo Hospodin přebývá na Sionu .