GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:32urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:32I stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi synu Amaty , řkoucí : Vstaň , jdi do Ninive města toho velikého , a volej proti němu ; neboť jest vstoupila nešlechetnost jejich před oblíčej můj . Ale Jonáš vstal , aby utekl do Tarsu od tváři Hospodinovy . A přišed do Joppe , našel lodí , ana jde do Tarsu , a zaplativ od ní , vstoupil na ni , aby se plavil s nimi do Tarsu od tváři Hospodinovy . Ale Hospodin vzbudil vítr veliký na moři . I stala se bouře veliká na moři , až se domnívali , že se lodí ztroskoce . A bojíce se plavci , volali jeden každý k bohu svému , a vyhazovali to , což měli na lodí , do moře , aby sobě tím polehčili . Jonáš pak byl sešel k bokům lodí , a položiv se , spal tvrdě . Tedy přišed k němu správce lodí , řekl jemu : Což ty děláš , ospalče ? Vstaň , volej k Bohu svému . Snad ten Bůh rozpomene se na nás , abychom nezahynuli . I řekli jeden druhému : Poďte , vrzme losy , abychom zvěděli , pro koho to zlé přišlo na nás . Tedy metali losy , a padl los na Jonáše . I řekli jemu : Pověz nám medle , pro koho toto zlé na nás ? Jaký jest obchod tvůj , a odkud jdeš ? Z které jsi země a z kterého národu ? I řekl jim : Hebrejský jsem , a Hospodina Boha nebes , kterýž učinil moře i zemi , já ctím . Pročež báli se ti muži bázní velikou , a dověděvše se muži ti , že od tváři Hospodinovy utíká , ( nebo jim byl oznámil ) , řekli jemu : Což jsi to učinil ? Řekli ještě k němu : Což máme učiniti s tebou , aby se moře spokojilo ? ( Nebo moře vždy více a více bouřilo se . ) Jimžto řekl : Vezměte mne , a uvrzte mne do moře , a utichne moře před vámi ; nebo já vím , že příčinou mou bouře tato veliká jest proti vám . Ale muži ti statečně táhli , chtíce k břehu přistati , však nemohli ; nebo moře vždy více a více se bouřilo proti nim . I zvolali k Hospodinu , řkouce : Prosímeť , ó Hospodine , abychom nezahynuli pro smrt člověka tohoto , aniž na nás vyhledávej krve nevinné ; nebo ty , ó Hospodine , jakž chceš , tak činíš . Tedy vzavše Jonáše , uvrhli ho do moře . I přestalo moře bouřiti se . Pročež báli se muži ti bázní velikou Hospodina , a obětovali obět Hospodinu , a sliby činili . Nastrojil pak byl Hospodin rybu velikou , aby požřela Jonáše . I byl Jonáš v střevách té ryby tři dni a tři noci . I modlil se Jonáš Hospodinu Bohu svému v střevách té ryby , A řekl : Z ssoužení svého volal jsem k Hospodinu , a ozval se mi ; z břicha hrobu křičel jsem , a vyslyšel jsi hlas můj . Nebo jsi mne uvrhl do hlubiny , do prostřed moře , a řeka obklíčila mne ; všecka vlnobití tvá i rozvodnění tvá na mne se svalila . Bylť jsem již řekl : Vyhnán jsem od očí tvých , ale ještěť pohledím na tvůj svatý chrám . Obklíčily mne vody až k duši , propast obklíčila mne , lekno otočilo se okolo hlavy mé . Až k spodkům hor dostal jsem se , země závorami svými zalehla mi na věčnost , ty jsi však vysvobodil od porušení život můj , ó Hospodine Bože můj . Když se svírala ve mně duše má , na Hospodina jsem se rozpomínal , i přišla k tobě modlitba má do chrámu svatého tvého . Kteříž ostříhají marností pouhých , dobroty Boží se zbavují . Já pak s hlasem díkčinění obětovati budu tobě ; což jsem slíbil , splním . Hojné vysvobození jest u Hospodina . Rozkázal pak byl Hospodin rybě té , i vyvrátila Jonáše na břeh . I stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi podruhé , řkoucí : Vstaň , jdi do Ninive města toho velikého , a kaž proti němu to , což já poroučím tobě . Tedy vstav Jonáš , šel do Ninive podlé slova Hospodinova . ( Bylo pak Ninive město velmi veliké , cesty tří dnů . ) A jakž počal byl Jonáš jíti po městě cestou dne jednoho a volati , pravě : Po čtyřidcíti dnech Ninive vyvráceno bude , Tedy uvěřili Ninivitští Bohu , a vyhlásivše půst , oblékli se v žíně , od největšího z nich až do nejmenšího z nich . Nebo jakž došla ta řeč krále Ninivitského , vstav s trůnu svého , složil s sebe oděv svůj , a přioděv se žíní , seděl v popele . A dal provolati a oznámiti v Ninive z usouzení královského i knížat svých , takto řka : Lidé i hovada , volové i ovce , neokoušejte ničeho , nepaste se , ani vody nepíte . Ale přiodějte se žíněmi lidé i hovada , a volejte k Bohu horlivě , a odvrať se jeden každý od cesty své zlé , i loupeže , kteráž jest v rukou jeho . Kdo ví , neobrátí-li se a nebude-li želeti toho Bůh ; neodvrátí-li se , pravím , od prchlivosti hněvu svého , abychom nezahynuli . I viděl Bůh skutky jejich , že se odvrátili od cesty své zlé , a lítost měl Bůh nad tím zlým , kteréž řekl učiniti jim . A neučinil . I mrzelo to Jonáše velmi , a rozpálen byl hněv jeho . Pročež modlil se Hospodinu a řekl : Prosím , Hospodine , zdaliž jsem toho neřekl , když jsem ještě byl v zemi své ? Protož jsem pospíšil uteci do Tarsu ; nebo jsem věděl , že jsi ty Bůh milostivý a lítostivý , dlouhočekající a hojný v milosrdenství , a kterýž lituješ zlého . Nyní tedy , ó Hospodine , vezmi , prosím , duši mou ode mne ; nebo lépe jest mi umříti nežli živu býti . I řekl Hospodin : Jest-liž to dobře , že tak horlíš ? Nebo vyšel byl Jonáš z města , a seděl na východ proti městu , a udělav sobě tu boudu , seděl pod ní v stínu , ažby viděl , co se bude díti s tím městem . Přistrojil pak byl Hospodin Bůh břečtan , kterýž vyrostl nad Jonáše , aby zastěňoval hlavu jeho , a chránil ho před horkem . I radoval se Jonáš z toho břečtanu radostí velikou . V tom nazejtří v svitání nastrojil Bůh červa , kterýž ranil ten břečtan , tak že uschl . I stalo se , že když vzešlo slunce , nastrojil Bůh vítr východní žhoucí , a bilo slunce na hlavu Jonášovu , tak že umdléval , a žádal sobě , aby umřel , řka : Lépeť mi jest umříti nežli živu býti . I řekl Bůh Jonášovi : Jest-liž to dobře , že se tak hněváš pro ten břečtan ? Kterýžto řekl : An dobře jest , že se hněvám až na smrt . Jemuž řekl Hospodin : Ty lituješ toho břečtanu , o němž jsi nepracoval , aniž jsi ho k zrostu přivedl , kterýž za jednu noc zrostl , a jedné noci zahynul , A já abych nelitoval Ninive města tak velikého , v němž jest více nežli sto a dvadceti tisíc lidí , kteříž neznají rozdílu mezi pravicí svou a levicí svou , a dobytka mnoho ?