GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:35urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:35Břímě , kteréž u vidění viděl Abakuk prorok . Až dokud , ó Hospodine , křičeti budu , a nevyslyšíš ? Volati budu k tobě pro nátisk , a nespomůžeš ? Proč dopouštíš , abych hleděti musil na nepravost , a na bezpráví se dívati , též na zhoubu a na nátisk proti mně ? A vždy jest , kdož svár a různici vzbuzuje . Odkudž se děje opuštění zákona , a nedochází nikdá soud . Nebo bezbožný obkličuje spravedlivého , pročež vychází soud převrácený . Pohleďte na národy a popatřte , nýbrž s velikým podivením se užasněte , proto že dělám dílo ve dnech vašich , o němž když vypravováno bude , neuvěříte . Nebo aj , já vzbudím Kaldejské , národ lítý a rychlý , kterýž zjezdí všecku širokost země , aby dědičně opanoval příbytky jiných , Strašlivý a hrozný , od něhož soud jeho i vyvýšenost jeho vyjde . Koni jeho rychlejší budou než rysové , a lítější nad vlky večerní ; veliké množství bude jezdců jeho , kteřížto jezdci jeho zdaleka přijedou , a přiletí jako orlice , kteráž chvátá na pastvu . Každý z nich k utiskování přijde , obrátíce tváři své k východu , když seberou jako písek zajaté . Tentýž i králům se posmívati bude , a knížata smích jemu budou ; tentýž každé pevnosti smáti se bude , a zdělaje náspy , dobude jí . Tehdy promění se duch jeho , a přestoupí i zaviní , mysle , že ta moc jeho boha jeho jest . Hospodine Bože můj , Svatý můj , zdaliž ty nejsi od věčnosti ? Myť nezemřeme . Hospodine , k soudu postavil jsi jej , ty , ó skálo , k trestání nastrojil jsi ho . Čistéť jsou tvé oči , tak že na zlé věci hleděti , a na bezpráví se dívati nemůžeš . Pročež přehlídati máš nešlechetníkům a mlčeti , poněvadž bezbožník sehlcuje spravedlivějšího , než sám jest . A zanechávati lidí jako ryb mořských , jako zeměplazu , kterýž nemá pána ? Všecky napořád udicí vytahuje , zatahuje je sítí svou , a zahrnuje je nevodem svým , protož veselí se a pléše . Protož síti své obětuje , a kadí nevodu svému ; nebo skrze ně ztučněl díl jeho , a strava jeho zlepšena . S tím-liž se vším předce zatahovati má sít svou , a ustavičně národy mordovati bez lítosti ? Na stráži své státi budu , a postavím se na baště , vyhlédaje , abych viděti mohl , co mluviti bude ke mně Bůh , a co bych odpovídati měl po svém trestání . I odpověděl mi Hospodin , a řekl : Napiš vidění , a to zřetelně na dskách , aby je přeběhl čtenář , Proto že ještě do jistého času bude vidění , a směle mluviti bude až do konce , a nesklamáť . Jestliže by pak poprodlilo , posečkej na ně ; neboť jistotně dojde , aniž bude meškati . Aj ten , kdož se zpíná , tohoť duše není upřímá v něm , ale spravedlivý z víry své živ bude . Ovšem pak více opilec , nešlechetnost a pýchu provodě , neostojí v příbytku ; kterýž rozšiřuje jako peklo duši svou , jest jako smrt , kteráž se nemůže nasytiti , byť pak shromáždil k sobě všecky národy , a shrnul k sobě všecky lidi . Zdaliž všickni ti proti němu přísloví nevynesou , a světlých slov i pohádek o něm ? A neřeknou-liž : Běda tomu , kterýž rozmnožuje věci ne své , ( až dokud pak ? ) a obtěžuje se hustým blátem ? Zdaliž nepovstanou rychle , kteříž by tě hryzli , a neprocítí , kteříž by tebou smýkali ? A budeš u nich v ustavičném potlačení . Proto že jsi ty zloupil národy mnohé , zloupí tě všickni ostatkové národů , pro krev lidskou , a nátisk země a města , i všech , kteříž přebývají v něm . Běda tomu , kdož lakomě hledá mrzkého zisku domu svému , aby postavil na místě vysokém hnízdo své , a tak znikl nebezpečenství . Uradils se k hanbě domu svému , abys plénil národy mnohé , a zhřešil sobě samému . Nebo kamení ze zdi křičeti bude , a suk z dřeva posvědčovati bude toho . Běda tomu , kterýž staví město krví , a utvrzuje město nepravostí . Aj , zdaliž to není od Hospodina zástupů , že , o čemž pracují lidé a národové až do ustání nadarmo , oheň zkazí . Nebo naplněna bude země známostí slávy Hospodinovy , jako vody naplňují moře . Běda tomu , kterýž napájí bližního svého , přičiněje nádoby své , tak aby jej opojil , a díval se na jeho nahotu . Sytíš se potupou , proto že jsi slavný . Píti budeš i ty , a obnažen budeš ; obejdeť k tobě kalich pravice Hospodinovy , a vývratek mrzutý na slávu tvou . Nebo nátisk Libánu a zhouba zvěři , kteráž ji děsila , přikryje tě , pro krev lidskou , a nátisk země a města , i všech , kteříž přebývají v něm . Co prospívá rytina , že ji vyryl řemeslník její ? Slitina i učitel lži , že doufá učinitel v účinek svůj , dělaje modly němé ? Běda tomu , kterýž říká dřevu : Prociť , a kameni němému : Probuď se . On-liž by učiti mohl ? Pohleď na něj . Obloženť jest zlatem a stříbrem , ale není v něm žádného ducha . Hospodin pak v chrámě svatosti své jest , umlkniž před oblíčejem jeho všecka země . Modlitba Abakuka proroka podlé Šigejonót : Ó Hospodine , uslyšev pohrůžku tvou , ulekl jsem se . Hospodine , dílo své u prostřed let při životu zachovej , u prostřed let známé učiň , v hněvě na milosrdenství se rozpomeň . Když se Bůh bral od poledne , a Svatý s hory Fáran , Sélah , slávu jeho přikryla nebesa , a země byla plná chvály jeho . Blesk byl jako světlo , rohy po bocích svých měl , a tu skryta byla síla jeho . Před tváří jeho šlo morní nakažení , a uhlí řeřavé šlo před nohama jeho . Zastavil se , a změřil zemi ; pohleděl , a rozptýlil národy . Zrozrážíny jsou hory věčné , sklonili se pahrbkové věční , cesty jeho jsou věčné . Viděl jsem , že stanové Chusan jsou pouhá marnost , a třásli se kobercové země Madianské . Zdaliž se na řeky , ó Hospodine , zdaliž se na řeky rozpálil hněv tvůj ? Zdali proti moři rozhněvání tvé , když jsi jel na koních svých a na vozích svých spasitelných ? Patrně jest zjeveno lučiště tvé pro přísahy pokolením lidu tvého stalé , Sélah . Řeky země jsi rozdělil , Viděly tě hory , třásly se , povodeň vod ustoupila ; vydala propast hlas svůj , hlubina rukou svých pozdvihla . Slunce a měsíc v obydlí svém zastavil se , při světle střely tvé létaly , při blesku stkvoucí kopí tvé . V hněvě šlapal jsi zemi , v prchlivosti mlátil jsi pohany . Vyšel jsi k vysvobození lidu svého , k vysvobození s pomazaným svým ; srazil jsi hlavu s domu bezbožníka až do hrdla , obnaživ základ . Sélah . Holemi jeho probodl jsi hlavu vsí jeho , když se bouřili jako vichřice k rozptýlení mému , plésali , jako by sežrati měli chudého v skrytě . Bral jsi se po moři na koních svých , skrze hromadu vod mnohých . Slyšel jsem , a zatřáslo se břicho mé , k hlasu tomu drkotali rtové moji , kosti mé práchnivěly , a všecken jsem se třásl , že se mám upokojiti v den ssoužení , když přitáhne na lid , aby jej válečně hubil . Byť pak fík nekvetl , a nebylo úrody na vinicích ; byť i ovoce olivy pochybilo , a rolí nepřinesla užitky ; a od ovčince odřezován byl brav , a nebylo žádného skotu v chlévích : Já však v Hospodinu veseliti se budu , plésati budu v Bohu spasení svého . Hospodin Panovník jest síla má , kterýž činí nohy mé jako laní , a na vysokých místech mých cestu mi způsobuje . Přednímu zpěváku na můj neginot .