GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:40urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:40Kniha ( o ) rodu Ježíše Krista syna Davidova , syna Abrahamova . Abraham zplodil Izáka . Izák pak zplodil Jákoba . Jákob zplodil Judu a bratří jeho . Judas pak zplodil Fáresa a Záru z Támar . Fáres pak zplodil Ezroma . Ezrom zplodil Arama . Aram pak zplodil Aminadaba . Aminadab pak zplodil Názona . Názon zplodil Salmona . Salmon zplodil Bóza z Raab . A Bóz zplodil Obéda z Rut . Obéd pak zplodil Jesse . Jesse zplodil Davida krále . David pak král zplodil Šalomouna , z té , kteráž někdy byla žena Uriášova . Šalomoun zplodil Roboáma . Roboám zplodil Abiáše . Abiáš zplodil Azu . Aza zplodil Jozafata . Jozafat zplodil Joráma . Jorám zplodil Oziáše . Oziáš pak zplodil Joátama . Joátam pak zplodil Achasa . Achas zplodil Ezechiáše . Ezechiáš pak zplodil Manasesa . A Manases zplodil Amona . Amon pak zplodil Joziáše . Joziáš pak zplodil Jekoniáše a bratří jeho v zajetí Babylonském . A po zajetí Babylonském Jekoniáš zplodil Salatiele . Salatiel pak zplodil Zorobábele . A Zorobábel zplodil Abiuda . Abiud pak zplodil Eliachima . Eliachim zplodil Azora . Azor potom zplodil Sádocha . Sádoch zplodil Achima . Achim pak zplodil Eliuda . Eliud zplodil Eleazara . Eleazar zplodil Mátana . Mátan zplodil Jákoba . Jákob pak zplodil Jozefa , muže Marie , z nížto narodil se JEŽÍŠ , jenž slove Kristus . A tak všech rodů od Abrahama až do Davida bylo rodů čtrnácte . A od Davida až do zajetí Babylonského rodů čtrnácte . A od zajetí Babylonského až do Krista rodů čtrnácte . Jezukristovo pak narození takto se stalo : Když matka jeho Maria snoubena byla Jozefovi , prve než se sešli , nalezena jest těhotná z Ducha svatého . Ale Jozef muž její spravedlivý jsa , a nechtěv jí v lehkost uvésti , chtěl ji tajně propustiti . Když pak on o tom přemyšloval , aj , anděl Páně ve snách ukázal se jemu , řka : Jozefe synu Davidův , neboj se přijíti Marie manželky své ; nebo což v ní jest počato , z Ducha svatého jest . Porodíť pak syna , a nazůveš jméno jeho Ježíš ; onť zajisté vysvobodí lid svůj od hříchů jejich . Toto pak všecko stalo se , aby se naplnilo , což povědíno bylo ode Pána skrze proroka , řkoucího : Aj , panna těhotná bude , a porodí syna , a nazůveš jméno jeho Emmanuel , jenž se vykládá : S námi Bůh . Procítiv pak Jozef ze sna , učinil , jakož mu přikázal anděl Páně , a přijal manželku svou . Ale nepoznal jí , až i porodila Syna svého prvorozeného , a nazvala jméno jeho Ježíš . Když se pak narodil Ježíš v Betlémě Judově , za dnů Herodesa krále , aj , mudrci od východu slunce přijeli do Jeruzaléma , Řkouce : Kde jest ten , kterýž se narodil Král Židovský ? Nebo viděli jsme hvězdu jeho na východu slunce , a přijeli jsme klaněti se jemu . To uslyšev Herodes král , zarmoutil se i všecken Jeruzalém s ním . A svolav všecky přední kněží a učitele lidu , tázal se jich , kde by se Kristus měl naroditi . Oni pak řekli jemu : V Betlémě Judově . Nebo tak jest psáno skrze proroka : A ty Betléme , země Judská , nikoli nejsi nejmenší mezi knížaty Judskými ; neboť z tebe vyjde Vývoda , kterýž pásti bude lid můj Izraelský . Tedy Herodes tajně povolav mudrců , pilně se jich ptal , kterého by se jim času hvězda ukázala . A když je propouštěl do Betléma , řekl : Jdouce , ptejte se pilně na to dítě , a když naleznete , zvěstujtež mi , ať i já přijda , pokloním se jemu . Oni pak vyslyševše krále , jeli . A aj , hvězda , kterouž byli viděli na východu slunce , předcházela je , až i přišedši , stála nad domem , kdež bylo dítě . A uzřevše hvězdu , zradovali se radostí velmi velikou . I všedše do domu , nalezli dítě s Marijí matkou jeho , a padše , klaněli se jemu ; a otevřevše poklady své , obětovali jemu dary , zlato a kadidlo a mirru . A od Boha napomenuti jsouce ve snách , aby se nenavraceli k Herodesovi , jinou cestou navrátili se do krajiny své . Když pak oni odjeli , aj , anděl Páně ukázal se Jozefovi ve snách , řka : Vstana , vezmi dítě i matku jeho , a utec do Egypta , a buď tam , dokavadž nepovím tobě ; neboť bude Herodes hledati dítě , aby je zahubil . Kterýžto vstav hned v noci , vzal dítě i matku jeho , a odšel do Egypta . A byl tam až do smrti Herodesovy , aby se naplnilo povědění Páně skrze proroka , řkoucího : Z Egypta povolal jsem Syna svého . Tehdy Herodes uzřev , že by oklamán byl od mudrců , rozhněval se náramně , a poslav služebníky své , zmordoval všecky dítky , kteréž byly v Betlémě i ve všech končinách jeho , od dvouletých a níže , podle času , na kterýž se byl pilně vyptal od mudrců . Tehdy naplněno jest to povědění Jeremiáše proroka , řkoucího : Hlas v Ráma slyšán jest , naříkání a pláč a kvílení mnohé ; Ráchel plačící synů svých , a nedala se potěšiti , protože jich není . Když pak umřel Herodes , aj , anděl Páně ukázal se Jozefovi ve snách v Egyptě , Řka : Vstana , vezmi dítě i matku jeho , a jdiž do země Izraelské ; neboť jsou zemřeli ti , jenž hledali bezživotí dítěte . Kterýžto vstav , vzal dítě i matku jeho , a přišel do země Izraelské . A uslyšev , že by Archelaus kraloval v Judstvu místo Herodesa otce svého , obával se tam jíti ; a napomenut jsa od Boha ve snách , obrátil se do krajin Galilejských . A přišed , bydlil v městě , jenž slove Nazarét , aby se naplnilo , což povědíno bylo skrze proroky , že Nazaretský slouti bude . V těch pak dnech přišel Jan Křtitel , káže na poušti Judské , A řka : Pokání čiňte , nebo přiblížilo se království nebeské . Totoť jest zajisté ten Předchůdce předpověděný od Izaiáše proroka , řkoucího : Hlas volajícího na poušti : Připravujte cestu Páně , přímé čiňte stezky jeho . Měl pak Jan roucho z srstí velbloudových a pás kožený okolo bedr svých , a pokrm jeho byl kobylky a med lesní . Tedy vycházeli k němu z Jeruzaléma a ze všeho Judstva , i ze vší krajiny ležící při Jordánu , A křtěni byli od něho v Jordáně , vyznávajíce hříchy své . Uzřev pak mnohé z farizeů a z saduceů , že jdou k jeho křtu , řekl jim : Pokolení ještěrčí , i kdo vám ukázal , kterak byste utéci měli budoucího hněvu ? Protož čiňte ovoce hodné pokání . A nedomnívejte se , že můžete říkati sami u sebe : Otce máme Abrahama . Neboť pravím vám , že by mohl Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi . A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena . Každý zajisté strom , kterýž nenese ovoce dobrého , vyťat a na oheň uvržen bývá . Já křtím vás vodou ku pokání , ten pak , kterýž po mně přichází , jestiť mocnější nežli já , jehožto nejsem hoden obuvi nositi . Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm . Jehožto věječka v ruce jeho , a vyčistíť humno své , a shromáždí pšenici svou do obilnice , ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným . Tehdy přišel Ježíš od Galilee k Jordánu k Janovi , aby také pokřtěn byl od něho . Ale Jan zbraňoval mu , řka : Mně jest potřebí , abych od tebe pokřtěn byl , a ty pak jdeš ke mně ? A odpovídaje Ježíš , dí jemu : Dopusť tak ; neboť tak sluší na nás , abychom plnili všelikou spravedlnost . Tedy dopustil jemu . A pokřtěn jsa Ježíš , vystoupil ihned z vody ; a aj , otevřína jsou mu nebesa , a viděl Ducha Božího , sstupujícího jako holubici a přicházejícího na něj . A aj , zavzněl hlas s nebe řkoucí : Tentoť jest ten můj milý Syn , v němž mi se dobře zalíbilo . Tehdy Ježíš veden jest na poušť od Ducha , aby pokoušín byl od ďábla . A postiv se čtyřidceti dnů a čtyřidceti nocí , potom zlačněl . A přistoupiv k němu pokušitel , řekl : Jsi-li Syn Boží , rciž , ať kamení toto chlebové jsou . On pak odpovídaje , řekl : Psánoť jest : Ne samým chlebem živ bude člověk , ale každým slovem vycházejícím skrze ústa Boží . Tedy pojal jej ďábel do svatého města a postavil ho na vrchu chrámu . A řekl mu : Jsi-li Syn Boží , spustiž se dolů ; nebo psánoť jest , že andělům svým přikázal o tobě , a na ruce uchopí tebe , abys někde o kámen nohy své neurazil . I řekl mu Ježíš : Zase psáno jest : Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého . Opět pojal ho ďábel na horu vysokou velmi , a ukázal mu všecka království světa i slávu jejich , a řekl jemu : Toto všecko tobě dám , jestliže padna , budeš mi se klaněti . Tedy dí mu Ježíš : Odejdiž , satane ; neboť jest psáno : Pánu Bohu svému klaněti se budeš a jemu samému sloužiti budeš . Tedy opustil ho ďábel , a aj , andělé přistoupili a sloužili jemu . A když uslyšel Ježíš , že by Jan vsazen byl do žaláře , odšel do Galilee . A opustiv Nazarét , přišed , bydlil v Kafarnaum za mořem , v krajinách Zabulon a Neftalím , Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka , řkoucího : Země Zabulon a Neftalím při moři za Jordánem , Galilea pohanská , Lid , kterýž bydlil v temnostech , viděl světlo veliké , a sedícím v krajině a stínu smrti , světlo vzešlo jim . Od toho času počal Ježíš kázati a praviti : Pokání čiňte ; neboť se přiblížilo království nebeské . A chodě Ježíš podle moře Galilejského , uzřel dva bratry , Šimona , kterýž slove Petr , a Ondřeje bratra jeho , ani pouštějí sít do moře , ( nebo byli rybáři . ) I dí jim : Pojďte za mnou , a učiním vás rybáře lidí . A oni hned opustivše síti , šli za ním . A poodšed odtud , uzřel jiné dva bratry , Jakuba syna Zebedeova , a Jana bratra jeho , na lodí s Zebedeem otcem jejich , ani tvrdí síti své . I povolal jich . A oni hned opustivše lodí a otce svého , šli za ním . I procházel Ježíš všecku Galilei , uče v shromážděních jejich a káže evangelium království a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu . A rozešla se o něm pověst po vší Syrii . I přivedli k němu všecky nemocné , rozličnými neduhy a trápeními poražené , i ďábelníky , i náměsičníky , i šlakem poražené ; a uzdravoval je . I šli za ním zástupové mnozí z Galilee a z krajiny Desíti měst , i z Jeruzaléma i z Judstva i z Zajordání . Vida pak Ježíš zástupy , vstoupil na horu ; a když se posadil , přistoupili k němu učedlníci jeho . I otevřev ústa svá , učil je , řka : Blahoslavení chudí duchem , nebo jejich jest království nebeské . Blahoslavení lkající , nebo oni potěšeni budou . Blahoslavení tiší , nebo oni dědictví obdrží na zemi . Blahoslavení , kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti , nebo oni nasyceni budou . Blahoslavení milosrdní , nebo oni milosrdenství důjdou . Blahoslavení čistého srdce , nebo oni Boha viděti budou . Blahoslavení pokojní , nebo oni synové Boží slouti budou . Blahoslavení , kteříž protivenství trpí pro spravedlnost , neb jejich jest království nebeské . Blahoslavení jste , když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti , a mluviti všecko zlé o vás , lhouce , pro mne . Radujte se a veselte se , nebo odplata vaše hojná jest v nebesích . Takť zajisté protivili se prorokům , kteříž byli před vámi . Vy jste sůl země . Jestliže sůl zmařena bude , čím bude osolena ? K ničemuž se nehodí více , než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena . Vy jste světlo světa . Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti . Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec , ale na svícen ; i svítí všechněm , kteříž v domu jsou . Tak svěť světlo vaše před lidmi , ať vidí skutky vaše dobré , a slaví Otce vašeho , jenž jest v nebesích . Nedomnívejte se , že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky . Nepřišelť jsem rušiti , ale naplniti . Amen zajisté pravím vám : Dokudž nepomine nebe i země , jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona , až se všecky věci stanou . Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi , nejmenší slouti bude v království nebeském . Kdož by pak koli činil i jiné učil , ten veliký slouti bude v království nebeském . Nebo pravím vám : Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů , nikoli nevejdete do království nebeského . Slyšeli jste , že řečeno jest od starých : Nezabiješ . Pakli by kdo zabil , povinen bude státi k soudu . Ale jáť pravím vám : Že každý , kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny , povinen k soudu státi . Kdož by pak řekl bratru svému : Rácha , povinen bude před radou státi ; a kdož by řekl : Blázne , povinen bude pekelný oheň trpěti . Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář , a tu bys se rozpomenul , že bratr tvůj má něco proti tobě , Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi , prve smiř se s bratrem svým , a potom přijda , obětuj dar svůj . Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle , dokudž jsi s ním na cestě , ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci , a soudce dal by tě služebníku , a byl bys uvržen do žaláře . Amen pravím tobě : Nevyjdeš odtud nikoli , dokudž i toho posledního haléře nenavrátíš . Slyšeli jste , že řečeno jest od starých : Nezcizoložíš . Ale jáť pravím vám : Že každý , kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí , již zcizoložil s ní v srdci svém . Jestliže pak oko tvé pravé horší tě , vylupiž je a vrz od sebe ; nebť jest užitečněji tobě , aby raději zahynul jeden úd tvůj , nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného . A pakli ruka tvá pravá horší tě , utniž ji a vrz od sebe ; nebo užitečněji jest tobě , aby zahynul raději jeden úd tvůj , nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně . Též řečeno jest : Kdož by koli propustil manželku svou , aby jí dal lístek rozloučení . Jáť pak pravím vám : Že kdožkoli propustil by manželku svou , kromě příčiny cizoložstva , uvodí ji v cizoložstvo , a kdož propuštěnou pojme , cizoloží . Opět slyšeli jste , že řečeno jest od starých : Nebudeš křivě přisahati , ale splníš Pánu přísahy své . Ale jáť pravím vám : Abyste nepřisahali všelijak , ani skrze nebe , nebo stolice Boží jest , Ani skrze zemi , nebo podnož jeho jest , ani skrze Jeruzalém , nebo město velikého Krále jest . Ani skrze hlavu svou budeš přisahati , nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého . Ale buď řeč vaše : Jistě , jistě ; nikoli , nikoli . Což pak nad to více jest , to od toho zlého jest . Slyšeli jste , že řečeno jest : Oko za oko , a zub za zub . Jáť pak pravím vám : Abyste neodpírali zlému . Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé , nasaď jemu i druhého . A tomu , kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti , nech mu i pláště . A nutil-li by tě kdo jíti s sebou míli jednu , jdi s ním dvě . A prosícímu tebe dej , a od toho , kdo by chtěl vypůjčiti od tebe , neodvracuj se . Slyšeli jste , že řečeno jest : Milovati budeš bližního svého , a nenáviděti budeš nepřítele svého . Ale jáť vám pravím : Milujte nepřátely vaše , dobrořečte těm , kteříž vás proklínají , a dobře čiňte nenávidícím vás , a modlte se za nepřátely a protivníky vaše , Abyste byli synové Otce vašeho , jenž jest v nebesích ; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé , a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé . Nebo milujete-li ty , jenž vás milují , jakou odplatu míti budete ? Zdaliž i publikáni téhož nečiní ? A budete-li pozdravovati toliko bratří svých , což více nad jiné činíte ? Však i publikáni to činí . Buďtež vy tedy dokonalí , jako i Otec váš nebeský dokonalý jest . Pilně se varujte , abyste almužny vaší nedávali před lidmi , proto abyste byli vidíni od nich , jinak nebudete míti odplaty u Otce vašeho , jenž jest v nebesích . Protož když dáváš almužnu , netrub před sebou , jako pokrytci činí v školách a na ulicech , aby chváleni byli od lidí . Amen pravím vám , majíť odplatu svou . Ale ty když dáváš almužnu , tak čiň , ať neví levice tvá , co činí pravice tvá , Aby almužna tvá byla v skrytě , a Otec tvůj , kterýž vidí v skrytě , odplatí tobě zjevně . A když bys se chtěl modliti , nebývejž jako pokrytci , kteříž obyčej mají , v školách a na úhlech rynku stojíce , modliti se , aby byli vidíni od lidí . Amen pravím vám , žeť mají odplatu svou . Ale ty když bys se modliti chtěl , vejdi do pokojíka svého , a zavra dveře své , modliž se Otci svému , jenž jest v skrytě , a Otec tvůj , kterýž vidí v skrytě , odplatí tobě zjevně . Modléce se pak , nebuďtež marnomluvní jako pohané ; nebo se domnívají , že mnohomluvností svou to způsobí , aby byli uslyšáni . Nepřirovnávejtež se tedy jim , neboť ví Otec váš , čeho jest vám potřebí , prve nežli byste vy ho prosili . A protož vy takto se modlte : Otče náš , jenž jsi v nebesích , posvěť se jméno tvé . Přijď království tvé . Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi . Chléb náš vezdejší dej nám dnes . A odpusť nám viny naše , jakož i my odpouštíme vinníkům našim . I neuvoď nás v pokušení , ale zbav nás od zlého . Nebo tvé jest království , i moc , i sláva , na věky , Amen . Nebo budete-li odpouštěti lidem viny jejich , odpustíť i vám nebeský Otec váš . Jestliže pak neodpustíte lidem vin jejich , aniž Otec váš odpustí vám hříchů vašich . Když byste se pak postili , nebývejtež jako pokrytci zasmušilí ; neboť pošmuřují tváří svých , aby vědomé bylo lidem , že se postí . Amen pravím vám , vzaliť jsou odplatu svou . Ty pak , když se postíš , pomaž hlavy své a tvář svou umej , Aby nebylo zjevné lidem , že se postíš , ale Otci tvému , kterýž jest v skrytě . A Otec tvůj , kterýž vidí v skrytosti , odplatí tobě zjevně . Neskládejte sobě pokladů na zemi , kdežto mol a rez kazí , a kdež zloději vykopávají a kradou . Ale skládejte sobě poklady v nebi , kdežto ani mol ani rez kazí , a kdežto zloději nevykopávají ani kradou . Nebo kdežť jest poklad váš , tuť jest i srdce vaše . Svíce těla jestiť oko ; jestliže oko tvé sprostné bylo by , všecko tělo tvé světlé bude . Pakliť by oko tvé bylo nešlechetné , všecko tělo tvé tmavé bude . Protož jestliže světlo , kteréž jest v tobě , jest tma , co pak sama tma , jaká bude ? Žádný nemůže dvěma pánům sloužiti . Nebo zajisté jednoho nenáviděti bude , a druhého milovati , aneb jednoho přídržeti se bude , a druhým pohrdne . Nemůžte Bohu sloužiti i mamoně . Protož pravím vám : Nepečujte o život váš , co byste jedli a co pili , ani o tělo vaše , čím byste je odívali . Zdaliž není život více nežli pokrm , a tělo více nežli oděv ? Hleďte na ptactvo nebeské , žeť nesejí ani žnou , ani shromažďují do stodol , avšak Otec váš nebeský krmí je . I zdaliž vy jich mnohem nepřevyšujete ? A kdo z vás pečlivě mysle , může přidati ku postavě své loket jeden ? A o oděv proč pečujete ? Poučte se na kvítí polním , kterak roste , nepracuje ani přede . A aj , pravím vám , že ani Šalomoun ve vší slávě své tak odín nebyl , jako jedno z nich . Poněvadž tedy trávu polní , ješto dnes jest , a zítra do peci bývá vložena , Bůh tak odívá , i zdaliž mnohem více vám toho nečiní , ó malé víry ? Nepečujtež tedy , říkajíce : Co budeme jísti ? anebo : Co budeme píti ? anebo : Čím se budeme odívati ? Nebo toho všeho pohané hledají . Víť zajisté Otec váš nebeský , že toho všeho potřebujete . Ale hledejte vy nejprv království Božího a spravedlnosti jeho , a toto vše bude vám přidáno . Protož nepečujte o zítřejší den , nebo zítřejší den pečovati bude o své věci . Dostiť má den na svém trápení . Nesuďtež , abyste nebyli souzeni . Nebo jakým soudem soudíte , takovýmž budete souzeni , a jakouž měrou měříte , takovouž bude vám zase odměřeno . Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého , a v oku svém břevna necítíš ? Aneb kterak díš bratru svému : Nech , ať vyvrhu mrvu z oka tvého , a aj , břevno jest v oku tvém ? Pokrytče , vyvrz nejprv břevno z oka svého , a tehdy prohlédneš , abys vyňal mrvu z oka bratra tvého . Nedávejte svatého psům , aniž mecte perel svých před svině , ať by snad nepotlačily jich nohama svýma , a psi obrátíce se , aby neroztrhaly vás . Proste , a dánoť bude vám ; hledejte , a naleznete ; tlucte , a bude vám otevříno . Nebo každý , kdož prosí , béře ; a kdož hledá , nalézá ; a tomu , jenž tluče , bude otevříno . Nebo který z vás jest člověk , kteréhož kdyby prosil syn jeho za chléb , zdali kamene podá jemu ? A prosil-li by za rybu , zdali hada podá jemu ? Poněvadž tedy vy , jsouce zlí , umíte dobré dary dávati synům vašim , čím více Otec váš , jenž jest v nebesích , dá dobré věci těm , kteříž ho prosí ? A protož všecko , což byste chtěli , aby vám lidé činili , to i vy čiňte jim ; toť zajisté jest Zákon i Proroci . Vcházejte těsnou branou ; nebo prostranná brána a široká cesta jest , kteráž vede k zahynutí , a mnoho jest těch , kteříž vcházejí skrze ni . Nebo těsná jest brána a úzká cesta , kteráž vede k životu , a málo jest nalézajících ji . Pilně se pak varujte falešných proroků , kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím , ale vnitř jsou vlci hltaví . Po ovocích jejich poznáte je . Zdaliž sbírají z trní hrozny , aneb z bodláčí fíky ? Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese , zlý pak strom zlé ovoce nese . Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti , ani strom zlý ovoce dobrého vydávati . Všeliký strom , kterýž nenese ovoce dobrého , vyťat a na oheň uvržen bývá . A tak tedy po ovocích jejich poznáte je . Ne každý , kdož mi říká : Pane , Pane , vejde do království nebeského , ale ten , kdož činí vůli Otce mého , kterýž v nebesích jest . Mnozíť mi dějí v onen den : Pane , Pane , zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali , a ve jménu tvém ďáblů nevymítali , a v tvém jménu zdaliž jsme divů mnohých nečinili ? A tehdyť jim vyznám , že jsem vás nikdy neznal . Odejděte ode mne , činitelé nepravosti . A protož každého , kdož slyší slova má tato a zachovává je , připodobním muži moudrému , kterýž ustavěl dům svůj na skále . I spadl příval , a přišly řeky , a váli větrové , a obořili se na ten dům , a nepadl ; nebo založen byl na skále . A každý , kdož slyší slova má tato , a neplní jich , připodobněn bude muži bláznu , kterýž ustavěl dům svůj na písku . I spadl příval , a přišly řeky , a váli větrové , a obořili se na ten dům , i padl , a byl pád jeho veliký . I stalo se , když dokonal Ježíš řeči tyto , že se převelmi divili zástupové učení jeho . Nebo učil je jako moc maje , a ne jako zákoníci . A když sstupoval s hory , šli za ním zástupové mnozí . A aj , malomocný přišed , klaněl se jemu , řka : Pane , kdybys jen chtěl , můžeš mne očistiti . I vztáh Ježíš ruku , dotekl se ho , řka : Chci , buď čist . A hned očištěno jest malomocenství jeho . I dí mu Ježíš : Viziž , abys žádnému nepravil . Ale jdi , a ukaž se knězi , a obětuj dar , kterýž přikázal Mojžíš , na svědectví jim . A když vcházel Ježíš do Kafarnaum , přistoupil k němu setník , prose ho , A řka : Pane , služebník můj leží doma šlakem poražený , velmi se trápě . I dí mu Ježíš : Já přijdu a uzdravím ho . A odpovídaje setník , řekl : Pane , nejsemť hoden , abys všel pod střechu mou , ale toliko rci slovo , a uzdraven bude služebník můj . Nebo i já jsem člověk moci poddaný , maje pod sebou žoldnéře , avšak dím-li tomuto : Jdi , tedy jde , a jinému : Přijď , a přijde , a služebníku svému : Učiň toto , a učiní . Tedy uslyšev to Ježíš , podivil se , a jdoucím za sebou řekl : Amen pravím vám , ani v Izraeli tak veliké víry jsem nenalezl . Pravím pak vám , žeť přijdou mnozí od východu i od západu , a stoliti budou s Abrahamem , s Izákem a s Jákobem v království nebeském , Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních . Tamť bude pláč a škřipení zubů . I řekl Ježíš setníkovi : Jdiž , a jakžs uvěřil , staň se tobě . I uzdraven jest služebník jeho v tu hodinu . A přišed Ježíš do domu Petrova , uzřel svegruši jeho , ana leží a má zimnici . I dotekl se ruky její , a hned přestala jí zimnice . I vstala a posluhovala jim . A když byl večer , přivedli k němu mnohé , kteříž ďábelství měli , a on vymítal duchy zlé slovem , a všecky , kteříž se zle měli , uzdravil , Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka , řkoucího : Onť jest vzal na se mdloby naše , a neduhy naše nesl . Vida pak Ježíš zástupy mnohé okolo sebe , kázal přeplaviti se na druhou stranu . A přistoupiv jeden zákoník , řekl jemu : Mistře , půjdu za tebou , kamžkoli půjdeš . I dí mu Ježíš : Lišky doupata mají , a ptactvo nebeské hnízda , ale Syn člověka nemá , kde by hlavu sklonil . Jiný pak z učedlníků jeho řekl jemu : Pane , dopusť mi prve odjíti a pochovati otce mého . Ale Ježíš řekl jemu : Pojď za mnou , a nech , ať tam mrtví pochovávají mrtvé své . A když vstoupil na lodí , vstoupili za ním i učedlníci jeho . A aj , bouře veliká stala se jest na moři , takže vlny přikrývaly lodí . On pak spal . A přistoupivše učedlníci jeho , zbudili jej , řkouce : Pane , zachovej nás , hynemeť . I dí jim : Proč se bojíte , ó malé víry ? Tedy vstav , přimluvil větrům a moři , i stalo se utišení veliké . Lidé pak divili se , řkouce : Kteraký jest tento , že ho i větrové i moře poslouchají ? A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských , potkali se s ním dva ďábelníci z hrobu vyšlí , ukrutní náramně , takže pro ně žádný nemohl tou cestou choditi . A aj , zkřikli , řkouce : Co je nám po tobě , Ježíši , Synu Boží ? Přišel jsi sem před časem trápiti nás . A bylo opodál od nich stádo veliké vepřů , pasoucích se . Ďáblové pak prosili ho , řkouce : Poněvadž nás vymítáš , dopustiž nám vjíti do toho stáda vepřů . I řekl jim : Jděte . A oni vyšedše , vešli do stáda těch vepřů . A aj , hnalo se všecko stádo těch vepřů s vrchu dolů do moře , i ztonuli v vodách . Pastýři pak utekli . A přišedše do města , vypravovali to všecko , i o těch ďábelnících . A aj , všecko město vyšlo v cestu Ježíšovi , a uzřevše ho , prosili , aby šel z končin jejich . A vstoupiv na lodí , přeplavil se , a přišel do města svého . A aj , přinesli mu šlakem poraženého , ležícího na loži . A viděv Ježíš víru jejich , dí šlakem poraženému : Doufej , synu , odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji . A aj , někteří z zákoníků řekli sami v sobě : Tento se rouhá . A viděv Ježíš myšlení jejich , řekl : Proč vy myslíte zlé věci v srdcích vašich ? Nebo co jest snáze říci , to-li : Odpouštějí se tobě hříchové ? čili říci : Vstaň a choď ? Ale abyste věděli , žeť má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy , tedy dí šlakem poraženému : Vstaň , vezmi lože své , a jdi do domu svého . Tedy vstal a odšel do domu svého . A vidouce to zástupové , divili se a velebili Boha , kterýž dal takovou moc lidem . A jda odtud Ježíš , uzřel člověka sedícího na cle , jménem Matouše . I dí mu : Pojď za mnou . A on vstav , šel za ním . I stalo se , když seděl za stolem v domu jeho , a aj , mnozí celní a hříšníci přišedše , stolili s Ježíšem a s učedlníky jeho . A vidouce to farizeové , řekli učedlníkům jeho : Proč s celnými a hříšníky jí Mistr váš ? Ježíš pak uslyšev to , řekl jim : Nepotřebujíť zdraví lékaře , ale nemocní . Jděte vy raději a učte se , co jest to : Milosrdenství chci a ne oběti . Nebo nepřišel jsem volati spravedlivých , ale hříšných ku pokání . Tehdy přistoupili k němu učedlníci Janovi , řkouce : Proč my a farizeové postíme se často , učedlníci pak tvoji se nepostí ? I řekl jim Ježíš : Zdaliž mohou synové Ženichovi rmoutiti se , dokudž s nimi jest Ženich ? Ale přijdou dnové , když bude od nich odjat Ženich , a tehdyť se budou postiti . Žádný zajisté nepřišívá záplaty sukna nového k rouchu vetchému ; nebo ta záplata jeho odtrhla by ještě nějaký díl od roucha , a tak větší by díra byla . Aniž lejí vína nového do nádob starých ; sic jinak rozpuknou se sudové , a víno se vyleje , a sudové se zkazí . Ale víno nové lejí do nových nádob , a bývá obé zachováno . A když on toto k nim mluvil , aj , kníže jedno přistoupilo a klanělo se jemu , řka : Pane dcera má nyní umřela . Ale pojď , vlož na ni ruku svou , a budeť živa . A vstav Ježíš , šel za ním , i učedlníci jeho . ( A aj , žena , kteráž nemocí svou trápena byla ode dvanácti let , přistoupivši pozadu , dotkla se podolka roucha jeho . Nebo řekla sama v sobě : Dotknu-li se jen toliko roucha jeho , uzdravena budu . Ježíš pak obrátiv se a uzřev ji , řekl : Doufej , dcero , víra tvá tě uzdravila . A zdráva učiněna jest žena od té chvíle . ) Přišed pak Ježíš do domu knížete , a uzřev tu trubače a zástup hlučící , Řekl jim : Odejdětež ; nebť neumřela děvečka , ale spí . I posmívali se jemu . A když byl vyhnán zástup , všed tam , ujal ji za ruku její ; i vstala jest děvečka . A roznesla se pověst ta po vší té zemi . A když šel odtud Ježíš , šli za ním dva slepí , volajíce a řkouce : Smiluj se nad námi , Synu Davidův . A když všel do domu , přistoupili k němu ti slepí . I dí jim Ježíš : Věříte-li , že to mohu učiniti ? Řekli jemu : Ovšem , Pane . Tedy dotekl se očí jejich , řka : Podle víry vaší staniž se vám . I otevříny jsou oči jejich . Zapověděl jim pak tuze Ježíš , řka : Viztež , ať nižádný o tom nezví . Ale oni vyšedše , rozhlásali jej po vší té zemi . A když oni vycházeli , aj , přivedli mu člověka němého , majícího ďábelství . A když vyvrhl ďábelství , mluvil jest němý . I divili se zástupové , řkouce : Že nikdy se nic takového neukázalo v lidu Izraelském . Farizeové pak pravili : Mocí knížete ďábelského vymítá ďábly . I obcházel Ježíš všecka města i městečka , uče v školách jejich a káže evangelium království , a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu . A když hleděl na zástupy , slitovalo se mu jich , že byli tak opuštěni a rozptýleni jako ovce , nemajíce pastýře . Tedy dí učedlníkům svým : Žeň zajisté jest mnohá , ale dělníků málo . Protož proste Pána žni , ať vypudí dělníky na žeň svou . A svolav k sobě dvanácte učedlníků svých , dal jim moc nad duchy nečistými , aby je vymítali , a aby uzdravovali všelikou nemoc , i všeliký neduh . Dvanácti pak apoštolů jména jsou tato : První Šimon , jenž slove Petr , a Ondřej bratr jeho , Jakub Zebedeův a Jan bratr jeho , Filip a Bartoloměj , Tomáš a Matouš , jenž byl celný , Jakub Alfeův a Lebbeus , přijmím Thaddeus , Šimon Kananitský a Jidáš Iškariotský , kterýž i zradil ho . Těch dvanácte poslal Ježíš , přikazuje jim , řka : Na cestu pohanů nechoďte , a do měst Samaritánských nevcházejte . Ale raději jděte k ovcem zahynulým z domu Izraelského . Jdouce pak , kažte , řkouce : Že se přiblížilo království nebeské . Nemocné uzdravujte , malomocné čisťte , mrtvé křeste , ďábelství vymítejte ; darmo jste vzali , darmo dejte . Neshromažďujte zlata ani stříbra , ani peněz v opascích vašich mívejte , Ani mošny na cestě , ani dvou sukní , ani obuvi , ani hůlky ; hodenť jest zajisté dělník pokrmu svého . A do kteréhožkoli města neb městečka vešli byste , vzeptejte se , kdo by v něm hodný byl , a tu pobuďte , až byste i vyšli odtud . A vcházejíce do domu , pozdravtež ho . A jestližeť bude dům ten hodný , pokoj váš přijdiž naň ; pakliť by nebyl hodný , pokoj váš navratiž se k vám . A kdožkoli nepřijal by vás , a neuposlechl by řečí vašich , vyjdouce ven z domu neb z města toho , vyraztež prach z noh vašich . Amen pravím vám : Lehčeji bude zemi Sodomských a Gomorských v den soudný nežli městu tomu . Aj , já posílám vás jako ovce mezi vlky ; protož buďte opatrní jako hadové , a sprostní jako holubice . Vystříhejtež se pak lidí ; nebť vás vydávati budou do sněmů , a v školách svých budou vás bičovati . Ano i před vladaře i před krále vedeni budete pro mne , na svědectví jim , i těm národům . Kdyžť pak vás vydadí , nebuďtež pečliví , kterak aneb co byste mluvili ; dánoť bude zajisté vám v tu hodinu , co budete míti mluviti . Nebo ne vy jste , jenž mluvíte , ale duch Otce vašeho , jenž mluví v vás . Vydáť pak bratr bratra na smrt , i otec syna , a povstanouť dítky proti rodičům , a zmordují je . A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé , ale kdož setrvá až do konce , tenť spasen bude . Když se pak vám budou protiviti v tom městě , utecte do jiného . Amen zajisté pravím vám , nezchodíte měst Izraelských , ažť přijde Syn člověka . Neníť učedlník nad mistra , ani služebník nad pána svého . Dostiť jest učedlníku , aby byl jako mistr jeho , a služebník jako pán jeho . Poněvadž jsou hospodáře Belzebubem nazývali , čím pak více domácí jeho ? Protož nebojte se jich ; nebť není nic skrytého , což by nemělo býti zjeveno , ani co tajného , ješto by nemělo zvědíno býti . Což vám pravím ve tmách , pravte na světle , a co v uši slyšíte , hlásejte na domích . A nebojte se těch , kteříž zabíjejí tělo , ale duše nemohou zabíti ; než bojte se raději toho , kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni . Zdaliž neprodávají dvou vrabců za malý peníz ? a jeden z nich nepadá na zem bez vůle Otce vašeho . Vaši pak i vlasové na hlavě všickni sečteni jsou . Protož nebojte se , mnohých vrabců dražší jste vy . Kdožkoli tedy vyzná mne před lidmi , vyznámť i já jej před Otcem svým , jenž jest v nebesích . Ale kdož by mne zapřel před lidmi , zapřímť ho i já před Otcem svým , kterýž jest v nebesích . Nedomnívejte se , že bych přišel pokoj dáti na zemi . Nepřišelť jsem , abych pokoj uvedl , ale meč . Přišelť jsem zajisté , abych rozdělil člověka proti otci jeho , a dceru proti mateři její , a nevěstu proti svegruši její . A nepřátelé člověka budou domácí jeho . Kdo miluje otce neb matku více nežli mne , neníť mne hoden ; a kdož miluje syna nebo dceru více nežli mne , neníť mne hoden . A kdož nebéře kříže svého a nenásleduje mne , neníť mne hoden . Kdož nalezne duši svou , ztratíť ji ; a kdo by ztratil duši svou pro mne , nalezneť ji . Kdož vás přijímá , mneť přijímá ; a kdo mne přijímá , přijímáť toho , kterýž mne poslal . Kdo přijímá proroka ve jménu proroka , odplatu proroka vezme ; a kdož přijímá spravedlivého ve jménu spravedlivého , odplatu spravedlivého vezme . A kdož by koli dal jednomu z těchto nejmenších číši vody studené k nápoji , toliko ve jménu učedlníka , zajisté pravím vám , neztratíť odplaty své . I stalo se , když dokonal Ježíš řeči své , kteréž mluvil , přikázání dávaje dvanácti učedlníkům svým , bral se odtud , aby učil a kázal v městech jejich . Jan pak v vězení uslyšev o skutcích Kristových , poslal dva z učedlníků svých , A řekl jemu : Ty-li jsi ten , kterýž přijíti má , čili jiného čekati máme ? I odpovídaje Ježíš , řekl jim : Jdouce , zvěstujtež Janovi , co slyšíte a vidíte : Slepí vidí , a kulhaví chodí , malomocní se čistí , a hluší slyší , mrtví z mrtvých vstávají , chudým pak evangelium se zvěstuje . A blahoslavený jest , kdož se nehorší na mně . A když oni odešli , počal Ježíš praviti zástupům o Janovi : Co jste vyšli na poušť viděti ? Zdali třtinu větrem se klátící ? Aneb co jste vyšli viděti ? Zda člověka měkkým rouchem oděného ? Aj , kteříž se měkkým rouchem odívají , v domích královských jsou . Aneb co jste vyšli viděti ? Proroka-li ? Jistě pravím vám , i více nežli proroka . Tentoť jest zajisté , o němž psáno : Aj , já posílám anděla svého před tváří tvou , kterýžto připraví cestu tvou před tebou . Amen pravím vám , mezi syny ženskými nepovstal větší nad Jana Křtitele ; ale kdo jest menší v království nebeském , jestiť větší nežli on . Ode dnů pak Jana Křtitele až dosavad království nebeské násilí trpí , a ti , kteříž násilí činí , uchvacujíť je . Nebo všickni Proroci i Zákon až do Jana prorokovali . A chcete-li přijmouti : Onť jest Eliáš , kterýž přijíti měl . Kdo má uši k slyšení , slyš . Ale k komu připodobním pokolení toto ? Podobno jest dětem , sedícím na ryncích , a kteříž na tovaryše své volají , A říkají : Pískali jsme vám , a neskákali jste ; žalostně jsme naříkali , a neplakali jste . Přišel zajisté Jan , nejeda ani pije , a oni řkou : Ďábelství má . Přišel Syn člověka , jeda a pije , a oni řkou : Aj , člověk žráč a pijan vína , přítel publikánů a hříšníků . Ale ospravedlněna jest moudrost od synů svých . Tehdy počal přimlouvati městům , v nichžto činěni jsou jeho mnozí divové , že pokání nečinili . Běda tobě Korozaim , běda tobě Betsaido . Nebo kdyby v Týru a Sidonu byli činěni divové ti , kteříž jsou činěni v vás , dávno by byli v žíni a v popele pokání činili . Nýbrž pravím vám , že Týru a Sidonu lehčeji bude v den soudný nežli vám . A ty Kafarnaum , kteréž jsi až k nebi vyvýšeno , až do pekla sstrčeno budeš . Nebo kdyby v Sodomě činěni byli divové ti , kteříž jsou činěni v tobě , byliť by zůstali až do dnešního dne . Ano více pravím vám , že zemi Sodomských lehčeji bude v den soudný nežli tobě . V ten čas odpověděv Ježíš , řekl : Chválím tě , Otče , Pane nebe i země , že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými , a zjevil jsi je maličkým . Jistě , Otče , že se tak líbilo před tebou . Všecky věci dány jsou mi od Otce mého , a žádnýť nezná Syna , jediné Otec , aniž Otce kdo zná , jediné Syn , a komuž by chtěl Syn zjeviti . Pojdtež ke mně všickni , kteříž pracujete a obtíženi jste , a já vám odpočinutí dám . Vezměte jho mé na se , a učte se ode mne , neboť jsem tichý a pokorný srdcem , a naleznete odpočinutí dušem vašim . Jho mé zajisté jestiť rozkošné , a břímě mé lehké . V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí , a učedlníci jeho lačni jsouce , počali vymínati klasy a jísti . Farizeové pak vidouce to , řekli jemu : Hle , učedlníci tvoji činí to , čehož nesluší činiti v den sváteční . On pak řekl jim : Co jste nečtli , co jest učinil David , když lačněl , on i ti , kteříž s ním byli ? Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl , kterýchžto jemu neslušelo jísti , ani těm , kteříž s ním byli , než toliko samým kněžím ? Anebo zdali jste nečtli v Zákoně , že kněží ve dny sváteční v chrámě svátek ruší , a jsou bez hříchu ? Ale pravímť vám , žeť větší jest tuto nežli chrám . Než kdybyste věděli , co je to : Milosrdenství chci a ne oběti , neodsuzovali byste nevinných . Syn zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního . A poodšed odtud Ježíš , přišel do školy jejich . A aj , byl tu člověk , maje ruku uschlou . I tázali se ho , řkouce : Sluší-li v den sváteční uzdravovati ? aby jej obžalovali . On pak dí jim : Který bude z vás člověk , ješto by měl ovci jednu , a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční , i zdaliž dosáhna nevytáhne jí ? A čím lepší jest člověk nežli ovce ? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti . Tedy řekl člověku tomu : Vztáhni ruku svou . I vztáhl , a učiněna jest zdravá jako i druhá . Farizeové pak vyšedše , drželi radu proti němu , kterak by jej zahladili . A věda to Ježíš , šel odtud . I šli za ním zástupové mnozí , a uzdravil je všecky . A s pohrůžkou přikázal jim , aby ho nezjevovali , Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka , řkoucího : Aj , služebník můj , kteréhož jsem vyvolil , milý můj , v němž se dobře zalíbilo duši mé . Položím Ducha svého na něj , a soud národům zvěstovati bude . Nebude se vaditi , ani křičeti , ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho . Třtiny nalomené nedolomí , a lnu kouřícího se neuhasí , až i vypoví soud k vítězství . A ve jménu jeho národové doufati budou . Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý , slepý a němý . I uzdravil jej , takže ten byv slepý a němý , i mluvil i viděl . I divili se všickni zástupové a pravili : Není-liž tento Syn Davidův ? Ale farizeové to uslyševše , řekli : Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem , knížetem ďábelským . Ježíš pak znaje myšlení jejich , dí jim : Každé království rozdělené samo v sobě zpustne , a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane . A jestližeť satan satana vymítá , proti sobě rozdělen jest . Kterak tedy stane království jeho ? A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu , synové vaši v kom vymítají ? Protož oni soudcové vaši budou . Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám , jistě přišlo jest mezi vás království Boží . Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati , leč by prve svázal toho silného , a teprvť by dům jeho obloupiti mohl ? Kdož není se mnou , proti mně jest ; a kdo neshromažďuje se mnou , rozptylujeť . Protož pravím vám : Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno , ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem . A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka , bude jemu odpuštěno , ale kdož by mluvil proti Duchu svatému , nebude jemu odpuštěno , ani na tomto světě , ani na budoucím . A protož nebo čiňte strom dobrý , a ovoce jeho dobré ; anebo čiňte strom zlý , a ovoce jeho zlé . Neboť po ovoci strom bývá poznán . Pokolení ještěrčí , kterakž můžete dobré věci mluviti , jsouce zlí ? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví . Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré , a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé . Ale pravím vám , že z každého slova prázdného , kteréž mluviti budou lidé , vydadí počet v den soudný . Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn , a z řečí tvých budeš odsouzen . Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů , řkouce : Mistře , chceme od tebe znamení viděti . On pak odpovídaje , dí jim : Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá , a znamení nebude jemu dáno , jediné znamení Jonáše proroka . Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci , takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci . Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto , a odsoudí je , protože pokání činili k Jonášovu kázání , a aj , víceť jest nežli Jonáš tuto . Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto , a odsoudí je ; nebo přijela od končin země , aby slyšela moudrost Šalomounovu , a aj , víceť jest tuto nežli Šalomoun . Když pak nečistý duch vyjde od člověka , chodí po místech suchých , hledaje odpočinutí , ale nenalézaje , dí : Navrátím se do domu svého , odkudž jsem vyšel . A přijda , nalezne prázdný , vyčištěný a ozdobený . Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších , a vejdouce , přebývají tam , i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první . Takť bude i tomuto zlému pokolení . A když on ještě mluvil k zástupům , aj , matka a bratří jeho stáli vně , žádajíce s ním promluviti . I řekl jemu jeden : Aj , matka tvá i bratří tvoji stojí vně , chtíce s tebou mluviti . On pak odpovídaje , řekl tomu , kterýž k němu byl promluvil : Kdo jest matka má ? A kdo jsou bratří moji ? A vztáhna ruku svou na učedlníky své , i řekl : Aj , matka má i bratří moji . Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského , tenť jest bratr můj , i sestra má , i matka má . A v ten den vyšed Ježíš z domu , sedl podle moře . I sešli se k němu zástupové mnozí , takže vstoupiv na lodí , seděl , všecken pak zástup stál na břehu . I mluvil jim mnoho v podobenstvích , řka : Aj , vyšel rozsevač , aby rozsíval . A když on rozsíval , některá seménka padla podle cesty , a přiletěli ptáci , i szobali je . Jiná pak padla na místa skalnatá , kdežto neměla mnoho země ; a rychle vzešla , protože neměla hlubokosti země . Ale když slunce vzešlo , uvadla , a že neměla kořene , uschla . Jiná pak padla v trní ; i vzrostlo trní , a udusilo je . A jiná padla v zemi dobrou ; i vydalo užitek , některé stý , jiné šedesátý a jiné třidcátý . Kdo má uši k slyšení , slyš . Tedy přistoupivše učedlníci , řekli jemu : Proč jim v podobenstvích mluvíš ? On pak odpověděv , řekl jim : Nebo vám dáno jest znáti tajemství království nebeského , ale jim není dáno . ( Nebo kdož má , bude jemu dáno a rozhojníť se ; ale kdož nemá , i to , což má , bude od něho odjato . ) Protoť v podobenstvích mluvím jim , že vidouce nevidí , a slyšíce neslyší , ani rozumějí . A plní se na nich proroctví Izaiáše , řkoucí : Ušima uslyšíte , ale nesrozumíte ; a hledíce , hleděti budete , ale neuzříte . Nebo ztučnělo jest srdce lidu tohoto , a ušima těžce slyšeli a oči své zamhouřili , aby snad někdy neuzřeli očima a ušima neslyšeli a srdcem nesrozuměli , a neobrátili se , a já abych jich neuzdravil . Ale oči vaše blahoslavené jsou , že vidí , i uši vaše , že slyší . Amen zajisté pravím vám , že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to , což vy vidíte , a neviděli , a slyšeti to , což vy slyšíte , a neslyšeli . Vy tedy slyšte podobenství rozsevače . Každý , kdož slyší slovo království a nerozumí , přichází ten zlý a uchvacuje to , což jest vsáto v srdce jeho . To jest ten , kterýž podle cesty vsát jest . Ale v skalnatou zemi vsátý , ten jest , kterýž slyší slovo , a hned je s radostí přijímá . Než nemá v sobě kořene , ale jest časný , a když přichází soužení nebo protivenství pro slovo , hned se horší . Ale mezi trní vsátý , ten jest , kterýž slyší slovo Boží , ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo , i bývá učiněno bez užitku . V dobrou pak zemi vsátý , ten jest , kterýž slyší slovo a rozumí , i ovoce nese a vydává , některé zajisté stý , a jiné šedesátý , jiné pak třidcátý . Jiné podobenství předložil jim , řka : Podobno jest království nebeské člověku , rozsívajícímu dobré semeno na poli svém . Když pak lidé zesnuli , přišel nepřítel jeho a nasál koukole mezi pšenici a odšel . A když vzrostla bylina a užitek přinesla , tedy ukázal se i koukol . I přistoupivše služebníci hospodáře toho , řekli jemu : Pane , všaks dobrého semene nasál na poli svém , kdeže se pak vzal koukol ? A on řekl jim : Nepřítel člověk to učinil . Služebníci pak řekli mu : Chceš-liž , tedy půjdeme a vytrháme jej ? On pak odpověděl : Nikoli , abyste trhajíce koukol , spolu s ním nevytrhali pšenice . Nechte , ať obé spolu roste až do žni . A v čas žni dím žencům : Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení , ale pšenici shromažďte do stodoly mé . Jiné podobenství předložil jim , řka : Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému , kteréž vzav člověk , vsál na poli svém . Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny , když pak vzroste , větší jest všech bylin , a bývá strom , takže ptactvo nebeské přiletíce , hnízda sobě dělají na ratolestech jeho . Jiné podobenství mluvil jim , řka : Podobno jest království nebeské kvasu , kterýž vzavši žena , zadělala ve třech měřicích mouky , až by zkysalo všecko . Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům , a bez podobenství nemluvil jim , Aby se naplnilo povědění skrze proroka , řkoucího : Otevru v podobenstvích ústa svá , vypravovati budu skryté věci od založení světa . Tedy rozpustiv zástupy , šel do domu Ježíš . I přistoupili k němu učedlníci jeho , řkouce : Vylož nám podobenství o koukoli toho pole . On pak odpovídaje , řekl jim : Rozsevač dobrého semene jestiť Syn člověka . A pole jest tento svět , dobré pak símě jsouť synové království , ale koukol jsou synové toho zlostníka . A nepřítel , kterýž jej rozsívá , jestiť ďábel , ale žeň jest skonání světa , a ženci jsou andělé . Protož jakož vytrhávají koukol a ohněm spalují , takť bude při skonání světa tohoto . Pošle Syn člověka anděly své , i vyberouť z království jeho všecka pohoršení , i ty , kteříž činí nepravost , A uvrhouť je do peci ohnivé . Tamť bude pláč a škřipení zubů . A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého . Kdo má uši k slyšení , slyš . Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli , kterýž nalezna člověk , skrývá , a radostí pro něj odejde a prodá všecko , což má , a koupí pole to . Opět podobno jest království nebeské člověku kupci , hledajícímu dobrých perel . Kterýž nalezna jednu velmi drahou perlu , odšel a prodal všecko , což měl , a koupil ji . Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře a ze všelikého plodu shromažďující ; Kteroužto , když naplněna byla , vytáhše na břeh a sedíce , vybírali , což dobrého bylo , v nádoby své , a což bylo zlého , preč zamítali . Takť bude při skonání světa . Vyjdou andělé a oddělí zlé z prostředku spravedlivých , A uvrhou je do peci ohnivé . Tamť bude pláč a škřipení zubů . Potom dí jim Ježíš : Srozuměli-li jste tomuto všemu ? Řekli jemu : I ovšem , Pane . On pak řekl jim : Protož každý učitel umělý v království nebeském podoben jest člověku hospodáři , kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci . I stalo se , když dokonal Ježíš podobenství tato , bral se odtud . A přišed do vlasti své , učil je v školách jejich , takže se velmi divili , řkouce : Odkud má tento moudrost tuto a moc tuto ? Zdaliž tento není syn tesařův ? a zdaliž matka jeho neslove Maria a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas ? A sestry jeho zdaliž také všecky u nás nejsou ? Odkudž tedy má tyto všecky věci ? I zhoršili se na něm . A Ježíš řekl : Není prorok beze cti , než v své vlasti a v domu svém . I neučinil tu mnoho divů , pro nevěru jejich . V tom čase uslyšel Herodes čtvrták pověst o Ježíšovi . I řekl služebníkům svým : To jest Jan Křtitel . Onť jest vstal z mrtvých , a protož se divové dějí skrze něho . Nebo Herodes byl jal Jana a svázal jej a dal do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého . Nebo byl řekl jemu Jan : Nesluší tobě míti jí . A chtěv zabíti jej , bál se lidu ; nebo za proroka jej měli . Když pak slaven byl den narození Herodesova , tancovala dcera Herodiady uprostřed hodovníků , i líbilo se to Herodesovi , Tak že s přísahou zaslíbil jí dáti , zač by ho prosila . A ona jsuci prve navedena od mateře své , řekla : Dej mi zde na míse hlavu Jana Křtitele . I zarmoutil se král , ale pro přísahu a pro ty , kteříž spolu s ním stolili , rozkázal jí dáti . A poslav kata , sťal Jana v žaláři . I přinesena jest hlava jeho na míse , a dána děvečce . A ona nesla ji mateři své . A přišedše učedlníci jeho , vzali tělo jeho a pochovali je ; a šedše , pověděli to Ježíšovi . A uslyšev to Ježíš , plavil se odtud na lodičce na místo pusté soukromí . A uslyševše o tom zástupové , šli za ním pěšky z měst . A vyšed Ježíš , uzřel zástup mnohý . I slitovalo mu se jich , a uzdravoval nemocné jejich . A když bylo k večerou , přistoupili k němu učedlníci jeho , řkouce : Pusté jest místo toto , a čas již pominul . Rozpusť zástupy , ať jdouce do městeček , nakoupí sobě pokrmů . Ježíš pak řekl jim : Není potřebí odcházeti , dejte vy jim jísti . A oni řkou jemu : Nemáme zde , než pět chlebů a dvě rybě . Kterýžto dí jim : Přinestež mi je sem . A rozkázav zástupu posaditi se na trávě a vzav pět chlebů a dvě rybě , vzhléd v nebe , požehnal , a lámaje , dal učedlníkům chleby , a učedlníci zástupům . I jedli všickni a nasyceni jsou . I sebrali pozůstalých drobtů , dvanácte košů plných . Těch pak , kteříž jedli , bylo okolo pěti tisíců mužů , kromě žen a dětí . A ihned přinutil učedlníky své , aby vstoupili na lodí a předešli jej za moře , dokudž by nerozpustil zástupů . A rozpustiv zástupy , vstoupil na horu soukromí , aby se modlil . A když byl večer , sám byl tam . Lodí pak již byla uprostřed moře , zmítající se vlnami , nebo byl vítr odporný jim . Při čtvrtém pak bdění nočním bral se k nim Ježíš , jda po moři . A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího , zarmoutili se , řkouce : Obluda jest . A strachem křičeli . Ale ihned Ježíš promluvil k nim , řka : Doufejtež , jáť jsem , nebojte se . I odpověděv Petr , řekl : Pane , jsi-li ty , rozkažiž mi k sobě přijíti po vodě . A on řekl : Pojď . A vystoupiv Petr z lodí , šel po vodě , aby přišel k Ježíšovi . Ale vida vítr tuhý , bál se . A počav tonouti , zkřikl , řka : Pane , pomoz mi . A ihned Ježíš vztáh ruku , ujal jej a řekl jemu : Malé víry , pročežs pochyboval ? A jakž oni vstoupili na lodí , přestal vítr . Ti pak , kteříž na lodí byli , přistoupivše , klaněli se jemu , řkouce : Jistě Syn Boží jsi . A přeplavivše se , přišli do země Genezaretské . A poznavše jej muži místa toho , rozeslali po vší té krajině vůkol , a shromáždili k němu všecky neduživé . A prosili ho , aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli . A kteřížkoli dotkli se , uzdraveni jsou . A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové , řkouce : Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších ? Nebo neumývají rukou svých , když mají jísti chléb . A on odpovídaje , řekl jim : Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše ? Nebo přikázal Bůh , řka : Cti otce svého i matku , a kdož by zlořečil otci neb mateři , smrtí ať umře . Ale vy pravíte : Kdož by koli řekl otci neb mateři : Dar ode mne obětovaný , tobě prospěje , by pak i neuctil otce svého neb mateře své , bez viny bude . A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení . Pokrytci , dobře prorokoval o vás Izaiáš , řka : Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí , ale srdce jejich daleko jest ode mne . Nadarmoť mne ctí , učíce učení , jenž jsou přikázání lidská . A svolav zástup , řekl jim : Slyšte a rozumějte . Ne to , což vchází v ústa , poskvrňuje člověka , ale což z úst pochází , toť poskvrňuje člověka . Tehdy přistoupivše učedlníci jeho , řekli mu : Víš-li , že farizeové , slyševše tu řeč , zhoršili se ? A on odpovídaje , řekl : Všeliké štípení , jehož neštípil Otec můj nebeský , vykořeněno bude . Nechte jich , vůdcovéť jsou slepí slepých , a povede-li slepý slepého , oba v jámu upadnou . I odpověděv Petr , řekl jemu : Vylož nám to podobenství . Ježíš pak řekl : Ještě i vy bez rozumu jste ? Nerozumíte-liž , že všecko , což v ústa vchází , do břicha jde a vypouští se ven ? Ale které věci z úst pocházejí , z srdce jdou , a tyť poskvrňují člověka . Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení , vraždy , cizoložstva , smilstva , krádeže , křivá svědectví , rouhání . Tyť jsou věci poskvrňující člověka . Ale neumytýma rukama jísti , toť neposkvrňuje člověka . A vyšed odtud Ježíš , bral se do krajin Tyrských a Sidonských . A aj , žena Kananejská z končin těch vyšedši , volala za ním , řkuci : Smiluj se nade mnou , Pane , synu Davidův . Dceru mou hrozně trápí ďábelství . Kterýžto neodpověděl jí slova . I přistoupivše učedlníci jeho , prosili ho , řkouce : Propusť ji , neboť volá za námi . On pak odpověděv , řekl : Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského . Ale ona přistoupivši , klaněla se jemu , řkuci : Pane , pomoz mi . On pak odpověděv , řekl : Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům . A ona řekla : Takť jest , Pane . Avšak štěňata jedí drobty , kteříž padají z stolů pánů jejich . Tedy odpovídaje Ježíš , řekl jí : Ó ženo , veliká jest víra tvá . Staniž se tobě , jakž chceš . I uzdravena jest dcera její v tu hodinu . A odšed odtud Ježíš , šel podle moře Galilejského , a vstoupiv na horu , posadil se tam . I přišli k němu zástupové mnozí , majíce s sebou kulhavé , slepé , němé , polámané a jiné mnohé . I kladli je k nohám Ježíšovým , a on uzdravil je , Takže se zástupové divili , vidouce , ano němí mluví , polámaní zdraví jsou , kulhaví chodí , slepí vidí . I velebili Boha Izraelského . Ježíš pak svolav učedlníky své , řekl : Líto mi zástupu , ješto již tři dni trvají se mnou a nemají , co by jedli ; a rozpustiti jich lačných nechci , aby nezhynuli na cestě . I řekli mu učedlníci jeho : I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti , abychom takový zástup nasytili ? I řekl jim Ježíš : Kolik chlebů máte ? A oni řkou : Sedm a málo rybiček . I rozkázal zástupům , aby se posadili na zemi . A vzav těch sedm chlebů a ryby , učiniv díky , lámal a dal učedlníkům svým , a učedlníci zástupu . I jedli všickni a nasyceni jsou . A sebrali , což zbylo drobtů , sedm košů plných . Bylo pak těch , kteříž jedli , čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí . A rozpustiv zástupy , vstoupil na lodí . I přišel do krajiny Magdala . I přistoupili k němu farizeové a saduceové , a pokoušejíce , prosili ho , aby jim znamení s nebe ukázal . On pak odpovídaje , řekl jim : Když bývá večer , říkáte : Jasno bude , nebo se červená nebe . A ráno : Dnes bude nečas , nebo se červená zasmušilé nebe . Pokrytci , způsob zajisté nebe rozsouditi umíte , znamení pak časů nemůžete souditi ? Národ zlý a cizoložný znamení hledá , ale znamení jemu nebude dáno , než toliko znamení Jonáše proroka . A opustiv je , odšel . A přeplavivše se učedlníci jeho přes moře , zapomenuli vzíti chleba . Ježíš pak řekl jim : Hleďte a varujte se kvasu farizejského a saducejského . Oni pak rozjímali mezi sebou , řkouce : Nevzali jsme chleba . A znaje to Ježíš , řekl jim : Co to rozjímáte mezi sebou , ó malé víry , že jste chlebů nevzali ? Ještě-liž nerozumíte , ani pamatujete na pět chlebů , jimiž nasyceno bylo pět tisíců lidu , a kolik jste košů drobtů sebrali ? Ani na sedm chlebů , jimiž nasyceno bylo čtyři tísíce lidí , a kolik jste košů drobtů sebrali ? I kterakž pak nerozumíte , že ne o chlebu mluvil jsem vám , pravě : Varujte se od kvasu farizejského a saducejského ? Tedy srozuměli , že neřekl , aby se varovali od kvasu chleba , ale od učení farizeů a saduceů . Přišed pak Ježíš do krajin Cesaree Filipovy , otázal se učedlníků svých , řka : Kým mne praví lidé býti , mne Syna člověka ? A oni řekli : Někteří Janem Křtitelem , a jiní Eliášem , jiní pak Jeremiášem , aneb jedním z proroků . I dí jim : Vy pak kým mne býti pravíte ? I odpověděv Šimon Petr , řekl : Ty jsi Kristus , Syn Boha živého . A odpovídaje Ježíš , řekl mu : Blahoslavený jsi Šimone , synu Jonášův ; nebo tělo a krev nezjevilo tobě toho , ale Otec můj , kterýž jest v nebesích . I jáť pravím tobě , že jsi ty Petr , a na téť skále vzdělám církev svou , a brány pekelné nepřemohou jí . A tobě dám klíče království nebeského . A což bys koli svázal na zemi , budeť svázáno i na nebi ; a což bys koli rozvázal na zemi , budeť rozvázáno i na nebi . Tedy přikázal učedlníkům svým , aby žádnému nepravili , že by on byl ten Ježíš Kristus . A od té chvíle počal Ježíš oznamovati učedlníkům svým , že musí jíti do Jeruzaléma , a mnoho trpěti od starších a předních kněží a od zákonníků , a zabit býti , a třetího dne z mrtvých vstáti . I odved ho Petr na stranu , počal mu přimlouvati , řka : Odstup to od tebe , Pane , nestaneť se tobě toho . Kterýžto obrátiv se , řekl Petrovi : Jdiž za mnou , satane , ku pohoršení jsi mi ; nebo nechápáš těch věcí , kteréž jsou Boží , ale kteréž jsou lidské . Tedy řekl Ježíš učedlníkům svým : Chce-li kdo za mnou přijíti , zapřiž sebe sám , a vezmi kříž svůj , a následujž mne . Nebo kdož by chtěl duši svou zachovati , ztratíť ji ; kdož by pak ztratil duši svou pro mne , nalezneť ji . Nebo co jest platno člověku , by pak všecken svět získal , a své duši uškodil ? Aneb kterou dá člověk odměnu za duši svou ? Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými , a tehdážť odplatí jednomu každému podle skutků jeho . Amen pravím vám : Jsou někteří z stojících tuto , kteříž neokusí smrti , až i uzří Syna člověka , přicházejícího v království svém . A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho , i uvedl je na horu vysokou soukromí , A proměnil se před nimi . I zastkvěla se tvář jeho jako slunce , a roucho jeho učiněno bílé jako světlo . A aj , ukázali se jim Mojžíš a Eliáš , rozmlouvající s ním . A odpověděv Petr , řekl Ježíšovi : Pane , dobré jest nám tuto býti . Chceš-li , udělejme tuto tři stánky , tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden . Když pak on ještě mluvil , aj , oblak světlý zastínil je . A aj , zavzněl hlas z oblaku řkoucí : Toto jest ten můj milý Syn , v němž mi se dobře zalíbilo , toho poslouchejte . To uslyšavše učedlníci , padli na tváři své a báli se velmi . A přistoupiv Ježíš , dotekl se jich , řka jim : Vstaňte , nebojte se . A pozdvihše očí svých , žádného neviděli , než samého Ježíše . Když pak sstupovali s hory , přikázal jim Ježíš , řka : Žádnému nepravte tohoto vidění , dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých . I otázali se ho učedlníci jeho , řkouce : Což to pak zákoníci praví , že má Eliáš prve přijíti ? A Ježíš odpovídaje , řekl jim : Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci . Ale pravím vám , že Eliáš již přišel , avšak nepoznali ho , ale učinili mu , což chtěli . Takť i Syn člověka trpěti bude od nich . Tedy srozuměli učedlníci , že jim to praví o Janovi Křtiteli . A když přišli k zástupu , přistoupil k němu člověk jeden , a poklekl před ním na kolena , A řekl : Pane , smiluj se nad synem mým , nebo náměsičník jest , a bídně se trápí . Často zajisté padá do ohně a častokrát do vody . I přivedl jsem ho učedlníkům tvým , ale nemohli ho uzdraviti . Odpovídaje pak Ježíš , řekl : Ó národe nevěrný a převrácený , dokud budu s vámi ? Dokudž vás trpěti budu ? Přiveďte jej sem ke mně . I pohrozil jemu Ježíš . I vyšlo od něho ďábelství a uzdraven jest mládenec v tu hodinu . Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí , řekli jemu : Proč jsme my ho nemohli vyvrci ? Řekl jim Ježíš : Pro nevěru vaši . Amen zajisté pravím vám : Budete-li míti víru , jako jest zrno horčičné , díte hoře této : Jdi odsud tam , a půjde , a nebudeť vám nic nemožného . Toto pak pokolení nevychází , jediné skrze modlitbu a půst . A když byli v Galileji , řekl jim Ježíš : Syn člověka bude zrazen v ruce lidí bezbožných . A zabijíť jej , a třetího dne z mrtvých vstane . I zarmoutili se náramně . A když přišli do Kafarnaum , přistoupili , kteříž plat vybírali , ku Petrovi a řekli : Což mistr váš nedává platu ? A on řekl : Dává . A když všel do domu , předšel jej Ježíš řečí , řka : Co se tobě zdá , Šimone ? Králové zemští od kterých berou daň anebo plat , od synů-li svých , čili od cizích ? Odpověděl jemu Petr : Od cizích . I dí mu Ježíš : Tedy synové jsou svobodní ? Ale abychom jich nepohoršili , jda k moři , vrz udici , a tu rybu , kteráž nejprve uvázne , vezmi , a otevra ústa její , nalezneš groš . Ten vezma , dej jim za mne i za sebe . V ten čas přistoupili učedlníci k Ježíšovi , řkouce : Kdo pak jest větší v království nebeském ? A zavolav Ježíš pacholete , postavil je uprostřed nich , A řekl : Amen pravím vám : Neobrátíte-li se a nebudete-li jako pacholátka , nikoli nevejdete do království nebeského . Protož kdož by se koli ponížil jako pacholátko toto , tenť jest větší v království nebeském . A kdož by koli přijal pacholátko takové ve jménu mém , mneť přijímá . Kdo by pak pohoršil jednoho z maličkých těchto věřících ve mne , lépe by jemu bylo , aby zavěšen byl žernov osličí na hrdlo jeho , a pohřížen byl do hlubokosti mořské . Běda světu pro pohoršení . Ačkoli musí to býti , aby přicházela pohoršení , ale však běda člověku , skrze něhož přichází pohoršení . Protož jestliže ruka tvá anebo noha tvá pohoršuje tě , utniž ji a vrz od sebe . Lépe jest tobě do života vjíti kulhavému anebo bezrukému , nežli dvě ruce aneb dvě noze majícímu uvrženu býti do věčného ohně . A pakli oko tvé pohoršuje tebe , vylup je a vrz od sebe . Lépe jest tobě jednookému do života vjíti , nežli obě oči majícímu uvrženu býti do pekelného ohně . Viztež , abyste nepotupovali ani jednoho z maličkých těchto . Neboť pravím vám , že andělé jejich v nebesích vždycky vidí tvář Otce mého , kterýž v nebesích jest . Nebo přišel Syn člověka , aby spasil to , což bylo zahynulo . Co se vám zdá ? Kdyby některý člověk měl sto ovec , a zbloudila by jedna z nich , zdaliž nenechá devadesáti devíti , a jda na hory , nehledá té pobloudilé ? A nahodí-liť mu se nalézti ji , amen pravím vám , že se radovati bude nad ní více , než nad devadesáti devíti nepobloudilými . Takť není vůle před Otcem vaším , kterýž jest v nebesích , aby zhynul jeden z maličkých těchto . Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj , jdi a potresci ho mezi sebou a jím samým . Uposlechl-li by tebe , získal jsi bratra svého . Jestliže by pak neuposlechl , přijmi k sobě jednoho anebo dva , aby v ústech dvou nebo tří svědků stálo každé slovo . Pakliť by jich neuposlechl , pověz církvi . Jestliže pak i církve neuposlechne , budiž tobě jako pohan a publikán . Amen pravím vám : Cožkoli svížete na zemi , budeť svázáno i na nebi ; a cožkoli rozvížete na zemi , budeť rozvázáno i na nebi . Opět pravím vám : Jestliže by dva z vás svolili se na zemi o všelikou věc , za kterouž by koli prosili , staneť se jim od Otce mého nebeského . Nebo kdežkoli shromáždí se dva nebo tři ve jménu mém , tuť jsem já uprostřed nich . Tedy přistoupiv k němu Petr , řekl : Pane , kolikrát zhřeší proti mně bratr můj , a odpustím jemu ? Do sedmilikrát ? I dí mu Ježíš : Nepravím tobě až do sedmikrát , ale až do sedmdesátikrát sedmkrát . A protož podobno jest království nebeské člověku králi , kterýž chtěl počet klásti s služebníky svými . A když počal počtu klásti , podán mu jeden , kterýž byl dlužen deset tisíců hřiven . A když neměl čím zaplatiti , kázal jej pán jeho prodati , i ženu jeho i děti i všecko , což měl , a zaplatiti . Tedy padna služebník ten , prosil ho , řka : Pane , poshověj mi , a všeckoť zaplatím tobě . I slitovav se pán nad služebníkem tím , propustil ho a dluh jemu odpustil . Vyšed pak služebník ten , nalezl jednoho z spoluslužebníků svých , kterýž mu byl dlužen sto peněz , a chopiv se ho , hrdloval se s ním , řka : Zaplať mi , cos dlužen . Tedy padna spoluslužebník ten k nohám jeho , prosil ho , řka : Poshověj mi , a všeckoť zaplatím tobě . On pak nechtěl , ale odšed , dal jej do žaláře , dokudž by nezaplatil dluhu . Tedy vidouce spoluslužebníci , co se dálo , zarmoutili se velmi ; a šedše , pověděli pánu svému všecko , co se bylo stalo . Tehdy povolav ho pán jeho , dí mu : Služebníče zlý , všecken ten tvůj dluh odpustil jsem tobě , nebs mne prosil . Zdaližs i ty neměl se smilovati nad spoluslužebníkem svým , jako i já smiloval jsem se nad tebou ? I rozhněvav se pán jeho , dal jej katům , dokudž by nezaplatil všeho , což mu byl dlužen . Takť i Otec můj nebeský učiní vám , jestliže neodpustíte jeden každý bratru svému z srdcí vašich jejich provinění . I stalo se , když dokonal Ježíš řeči tyto , bral se z Galilee , a přišel do končin Judských za Jordán . I šli za ním zástupové mnozí , a uzdravil je tam . I přistoupili k němu farizeové , pokoušejíce ho a řkouce jemu : Sluší-li člověku propustiti ženu svou z kterékoli příčiny ? On pak odpovídaje , řekl jim : Což jste nečtli , že ten , jenž stvořil člověka s počátku , muže a ženu učinil je ? A řekl : Protož opustí člověk otce i matku , a připojí se k manželce své , i budou dva jedno tělo . A tak již nejsou dva , ale jedno tělo . A protož , což jest Bůh spojil , člověk nerozlučuj . Řekli jemu : Pročež tedy Mojžíš rozkázal dáti list zapuzení a propustiti jí ? Dí jim : Mojžíš pro tvrdost srdce vašeho dopustil vám propouštěti manželky vaše , ale s počátku nebylo tak . Protož pravím vám : Že kdožkoli propustil by manželku svou , ( leč pro smilství ) a jinou pojme , cizoloží , a kdož propuštěnou pojme , také cizoloží . Řekli jemu učedlníci jeho : Poněvadž jest taková pře s manželkou , není dobré ženiti se . On pak řekl jim : Ne všickniť chápají slova toho , ale ti toliko , jimž jest dáno . Jsouť zajisté panicové , kteříž se tak z života matky zrodili ; a jsouť panicové , kteříž učiněni jsou od lidí ; a jsou panicové , kteříž se sami v panictví oddali pro království nebeské . Kdo může pochopiti , pochop . Tehdy přineseny jsou k němu dítky , aby na ně ruce vzkládal a modlil se za ně . Učedlníci pak přimlouvali jim . Ale Ježíš řekl jim : Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně ; nebo takovýchť jest království nebeské . A po vzkládání na ně rukou odebral se odtud . A aj , jeden přistoupiv , řekl jemu : Mistře dobrý , co dobrého budu činiti , abych měl život věčný ? A on řekl jemu : Co mne nazýváš dobrým ? Žádný není dobrý , než jediný , totiž Bůh . Chceš-li pak vjíti do života , ostříhej přikázání . Dí jemu : Kterých ? A Ježíš řekl mu : Nezabiješ , nezcizoložíš , nepokradeš , nepromluvíš křivého svědectví , Cti otce svého i matku , a milovati budeš bližního svého jako sebe samého . Dí jemu mládenec : Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti . Čehož mi se ještě nedostává ? Řekl mu Ježíš : Chceš-li dokonalým býti , jdiž a prodej statek svůj , a rozdej chudým , a budeš míti poklad v nebi , a pojď , následuj mne . Uslyšev pak mládenec tu řeč , odšel , smuten jsa ; nebo měl statku mnoho . Tedy Ježíš řekl učedlníkům svým : Amen pravím vám , že bohatý nesnadně vejde do království nebeského . A opět pravím vám : Snázeť jest velbloudu skrze ucho jehly projíti , nežli bohatému vjíti do království Božího . A uslyšavše to učedlníci jeho , i užasli se velmi , řkouce : I kdož tedy může spasen býti ? A pohleděv na ně Ježíš , řekl jim : U lidíť jest to nemožné , ale u Boha všecko jest možné . Tehdy odpověděv Petr , řekl mu : Aj , my opustili jsme všecky věci , a šli jsme za tebou . Což pak nám bude dáno za to ? A Ježíš řekl jim : Amen pravím vám , že vy , kteříž jste následovali mne , v druhém narození , když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své , sednete i vy na dvanácti stolicích , soudíce dvanáctero pokolení Izraelské . A každý , kdož opustil by domy , nebo bratry , neb sestry , neb otce , neb matku , nebo manželku , nebo syny , nebo pole pro jméno mé , stokrát více vezme , a život věčný dědičně obdrží . Mnozí pak první budou poslední , a poslední první . Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři , kterýž vyšel na úsvitě , aby najal dělníky na vinici svou . Smluviv pak s dělníky z peníze denního , odeslal je na vinici svou . A vyšed okolo hodiny třetí , uzřel jiné , ani stojí na trhu zahálejíce . I řekl jim : Jdětež i vy na vinici mou , a co bude spravedlivého , dám vám . A oni šli . Opět vyšed při šesté a deváté hodině , učinil též . Při jedenácté pak hodině vyšed , nalezl jiné , ani stojí zahálejíce . I řekl jim : Pročež tu stojíte , celý den zahálejíce ? Řkou jemu : Nebo nižádný nás nenajal . Dí jim : Jdětež i vy na vinici mou , a což by bylo spravedlivého , vezmete . Večer pak řekl pán vinice šafáři svému : Zavolej dělníků a zaplať jim , počna od posledních až do prvních . A přišedše ti , kteříž byli při jedenácté hodině najati , vzali jeden každý po penízi . Přišedše pak první , domnívali se , že by více měli vzíti ; ale vzali i oni jeden každý po penízi . A vzavše , reptali proti hospodáři , řkouce : Tito poslední jednu hodinu toliko dělali , a rovné jsi je nám učinil , kteříž jsme nesli břímě dne i horko . On pak odpovídaje jednomu z nich , řekl : Příteli , nečiním tobě křivdy ; však jsi z peníze denního smluvil se mnou . Vezmiž , což tvého jest , a jdi předce . Já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě . Zdaliž mi nesluší v mém učiniti , což chci ? Čili oko tvé nešlechetné jest , že já dobrý jsem ? Takť budou poslední první , a první poslední ; nebo mnoho jest povolaných , ale málo vyvolených . A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma , pojal dvanácte učedlníků svých soukromí na cestě , i řekl jim : Aj , vstupujeme do Jeruzaléma , a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům , a odsoudí ho na smrt . A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k bičování a ukřižování ; a třetího dne z mrtvých vstane . Tedy přistoupila k němu matka synů Zebedeových s syny svými , klanějící se a prosecí něco od něho . Kterýžto řekl jí : Co chceš ? Řekla jemu : Rci , ať tito dva synové moji sednou , jeden na pravici tvé a druhý na levici , v království tvém . Odpovídaje pak Ježíš , řekl : Nevíte , zač prosíte . Můžete-li píti kalich , kterýž já píti budu , a křtem , jímž já se křtím , křtěni býti ? Řekli jemu : Můžeme . Dí jim : Kalich zajisté můj píti budete , a křtem , jímž já se křtím , pokřtěni budete , ale seděti na pravici mé a na levici mé , neníť mé dáti vám , ale dáno bude těm , kterýmž připraveno jest od Otce mého . A uslyšavše to deset učedlníků Páně , rozhněvali se na ty dva bratry . Ale Ježíš svolav je , řekl : Víte , že knížata národů panují nad svými , a kteříž velicí jsou , moci užívají nad nimi . Ne tak bude mezi vámi ; ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým , budiž služebník váš . A kdož by koli mezi vámi chtěl býti první , budiž váš služebník ; Jako i Syn člověka nepřišel , aby jemu slouženo bylo , ale aby on sloužil a aby dal život svůj na vykoupení za mnohé . A když vycházeli z Jericho , šel za ním zástup veliký . A aj , dva slepí sedící u cesty , uslyševše , že by Ježíš tudy šel , zvolali , řkouce : Smiluj se nad námi , Pane , synu Davidův . Zástup pak přimlouval jim , aby mlčeli . Oni pak více volali , řkouce : Smiluj se nad námi , Pane , synu Davidův . I zastaviv se Ježíš , zavolal jich , a řekl : Co chcete , abych vám učinil ? Řkou jemu : Pane , ať se otevrou oči naše . I slitovav se nad nimi Ježíš , dotekl se očí jejich , a ihned prohlédly oči jejich . A oni šli za ním . A když se přiblížili k Jeruzalému , a přišli do Betfage k hoře Olivetské , tedy Ježíš poslal dva učedlníky své , Řka jim : Jdětež do městečka , kteréž proti vám jest , a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní . Odvěžtež je a přiveďte ke mně . A řekl-liť by kdo co vám , rcete , že Pán jich potřebuje , a hnedť propustí je . Toto se pak všecko stalo , aby se naplnilo povědění skrze proroka , řkoucího : Povězte dceři Sionské : Aj , král tvůj béře se tobě tichý , a sedě na oslici , a na oslátku té oslice jhu podrobené . I jdouce učedlníci , a učinivše tak , jakož jim přikázal Ježíš , Přivedli oslici i oslátko , a vložili na ně roucha svá , a jej navrchu posadili . Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě , jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu . A zástupové , kteříž napřed šli , i ti , kteříž nazad byli , volali , řkouce : Aj syn Davidův , Spasitel . Požehnaný , jenž se béře ve jménu Páně ; spasiž nás ty , kterýž jsi na výsostech . A když vjel do Jeruzaléma , zbouřilo se všecko město , řkouce : I kdo jest tento ? Zástupové pak pravili : Toto jest ten Ježíš , prorok od Nazarétu Galilejského . I všel Ježíš do chrámu Božího , a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu , a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel , A řekl jim : Psánoť jest : Dům můj dům modlitby slouti bude , ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou . I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě , i uzdravil je . Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy , kteréž činil , a dítky , any volají v chrámě a praví : Aj syn Davidův , Spasitel , rozhněvali se . A řekli jemu : Slyšíš-liž , co tito praví ? Ježíš pak řekl jim : I ovšem . Nikdá-liž jste nečtli , že z úst nemluvňátek a těch , jenž prsí požívají , dokonal jsi chválu ? A opustiv je , šel ven z města do Betany a tu zůstal . Ráno pak navracuje se do města , zlačněl . A vida jeden fíkový strom podle cesty , šel k němu , a nic na něm nenalezl , než listí toliko . I dí tomu stromu : Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky . I usechl jest hned fík ten . A vidouce to učedlníci , divili se , řkouce : Kterak jest ihned usechl fík ten ! I odpověděv Ježíš , řekl jim : Amen pravím vám : Budete-li míti víru , a nebudete-li pochybovati , netoliko to , co se stalo fíkovému dřevu , učiníte , a kdybyste i této hoře řekli : Zdvihni se a vrz sebou do moře , staneť se . A všecko , zač byste koli prosili na modlitbě , věříce , vezmete . A když přišel do chrámu , přistoupili k němu přední kněží a starší lidu , když učil , řkouce : Jakou mocí tyto věci činíš ? A kdo jest tobě tu moc dal ? Odpovídaje pak Ježíš , řekl jim : Otížiť se i já vás na jednu věc , kterouž povíte-li mi , i já vám povím , jakou mocí tyto věci činím . Křest Janův odkud jest byl ? S nebe-li , čili z lidí ? A oni rozvažovali mezi sebou , řkouce : Díme-li : S nebe , díť nám : Proč jste pak nevěřili jemu ? Pakli díme : Z lidí , bojíme se zástupu . Nebo všickni měli Jana za proroka . I odpovídajíce Ježíšovi , řekli : Nevíme . Řekl jim i on : Aniž já vám povím , jakou mocí tyto věci činím . Ale co se vám zdá ? Člověk jeden měl dva syny . A přistoupiv k prvnímu , řekl : Synu , jdi na vinici mou dnes a dělej . A on odpověděv , řekl : Nechci . A potom usmysliv sobě , šel . I přistoupiv k druhému , řekl jemu též . A on odpověděv , řekl : Jdu , pane . A nešel . Který z těch dvou učinil vůli otcovu ? Řekli jemu : První . Dí jim Ježíš : Amen pravím vám , že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího . Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti , a neuvěřili jste mu , ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu . Vy pak viděvše to , aniž jste potom usmyslili sobě , abyste věřili jemu . Jiné podobenství slyšte : Byl jeden hospodář , kterýž vzdělal vinici , a opletl ji plotem , a vkopal v ní pres , a ustavěl věži , i pronajal ji vinařům , a odšel pryč přes pole . A když se přiblížil čas ovoce , poslal služebníky své k vinařům , aby vzali užitky její . Vinaři pak zjímavše služebníky jeho , jiného zmrskali , jiného zabili , a jiného ukamenovali . Opět poslal jiných služebníků více nežli prve . I učinili jim též . Naposledy pak poslal k nim syna svého , řka : Ostýchati se budou syna mého . Vinaři pak uzřevše syna jeho , řekli mezi sebou : Tentoť jest dědic ; pojďte , zabijme jej , a uvažme se v dědictví jeho . I chytivše ho , vyvrhli jej ven z vinice a zabili . Protož když přijde pán vinice , co učiní vinařům těm ? Řekli jemu : Zlé zle zatratí , a vinici svou pronajme jiným vinařům , kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými . Řekl jim Ježíš : Nikdy-li jste nečtli v Písmích : Kámen , kterýž jsou zavrhli dělníci , ten učiněn jest v hlavu úhlovou ? Ode Pána stalo se toto , a jest divné před očima našima . Protož pravím vám , že bude odjato od vás království Boží , a bude dáno lidu činícímu užitky jeho . A kdož by padl na ten kámen , rozrazíť se ; a na kohož upadne , setřeť jej . A slyšavše přední kněží podobenství jeho , porozuměli , že by o nich mluvil . I hledajíce ho jíti , báli se zástupů ; neb ho měli za proroka . I odpovídaje Ježíš , mluvil jim opět v podobenstvích , řka : Podobno jest království nebeské člověku králi , kterýž učinil svadbu synu svému . I poslal služebníky své , aby povolali pozvaných na svadbu ; a oni nechtěli přijíti . Opět poslal jiné služebníky , řka : Povězte pozvaným : Aj , oběd můj připravil jsem , volové moji a krmný dobytek zbit jest , a všecko hotovo . Pojďtež na svadbu . Ale oni nedbavše na to , odešli , jiný do vsi své a jiný po kupectví svém . Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše , zmordovali . A uslyšav to král , rozhněval se ; a poslav vojska svá , zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil . Tedy řekl služebníkům svým : Svadba zajisté hotova jest , ale ti , kteříž pozváni byli , nebyli hodni . Protož jděte na rozcestí , a kteréžkoli naleznete , zovtež na svadbu . I vyšedše služebníci ti na cesty , shromáždili všecky , kteréžkoli nalezli , zlé i dobré . A naplněna jest svadba hodovníky . Tedy všed král , aby pohleděl na hodovníky , uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním . I řekl jemu : Příteli , kteraks ty sem všel , nemaje roucha svadebního ? A on oněměl . Tedy řekl král služebníkům : Svížíce ruce jeho i nohy , vezměte ho , a uvrztež jej do temností zevnitřních . Tamť bude pláč a škřipení zubů . Nebo mnoho jest povolaných , ale málo vyvolených . Tedy odšedše farizeové , radili se , jak by polapili jej v řeči . I poslali k němu učedlníky své s herodiány , řkouce : Mistře , víme , že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného ; nebo nepatříš na osobu lidskou . Protož pověz nám , co se tobě zdá : Sluší-li daň dáti císaři , čili nic ? Znaje pak Ježíš zlost jejich , řekl : Co mne pokoušíte , pokrytci ? Ukažte mi peníz daně . A oni podali mu peníze . I řekl jim : Čí jest tento obraz a svrchu napsání ? Řekli mu : Císařův . Tedy dí jim : Dejtež , co jest císařova , císaři , a co jest Božího , Bohu . To uslyšavše , divili se , a opustivše jej , odešli . V ten den přišli k němu saduceové , kteříž praví , že není z mrtvých vstání . I otázali se ho , Řkouce : Mistře , Mojžíš pověděl : Umřel-li by kdo , nemaje dětí , aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému . I bylo u nás sedm bratrů . První pojav ženu , umřel , a nemaje semene , zůstavil ženu svou bratru svému . Takž podobně i druhý , i třetí , až do sedmého . Nejposléze pak po všech umřela i žena . Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena ? Nebo všickni ji měli . I odpověděv Ježíš , řekl jim : Bloudíte , neznajíce Písem ani moci Boží . Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati , ale budou jako andělé Boží v nebi . O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli , co jest vám povědíno od Boha , kterýž takto dí : Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův ; a Bůhť není Bůh mrtvých , ale živých . A slyševše to zástupové , divili se učení jeho . Farizeové pak uslyšavše , že by k mlčení přivedl saducejské , sešli se v jedno . I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký , pokoušeje ho , a řka : Mistře , které jest přikázání veliké v Zákoně ? I řekl mu Ježíš : Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své . To jest přední a veliké přikázání . Druhé pak jest podobné tomu : Milovati budeš bližního svého jako sebe samého . Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci . A když se sešli farizeové , otázal se jich Ježíš , Řka : Co se vám zdá o Kristu ? Čí jest syn ? Řkou jemu : Davidův . Dí jim : Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem , řka : Řekl Pán Pánu mému : Seď na pravici mé , dokavadž nepodložím nepřátel tvých , aby byli za podnože noh tvých ? Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá , i kterakž syn jeho jest ? A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova , aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati . Tedy Ježíš mluvil zástupům a učedlníkům svým , Řka : Na stolici Mojžíšově posadili se zákoníci a farizeové . Protož všecko , což by koli rozkázali vám zachovávati , zachovávejte a čiňte , ale podle skutků jejich nečiňte ; neboť praví , a nečiní . Svazujíť zajisté břemena těžká a nesnesitelná , a vzkládají na ramena lidská , ale prstem svým nechtí jimi ani pohnouti . A všeckyť ty své skutky činí , aby byli vidíni od lidí . Rozšiřují zajisté nápisy své a veliké dělají podolky pláštů svých , A milují přední místa na večeřích , a první stolice v školách , A pozdravování na trhu , a aby byli nazýváni od lidí : Mistři , mistři . Ale vy nebývejte nazýváni mistři ; nebo jeden jest Mistr váš , totiž Kristus , vy pak všickni bratří jste . A otce nenazývejte sobě na zemi ; nebo jeden jest Otec váš , kterýž jest v nebesích . Ani se nazývejte vůdcové ; nebo jeden jest vůdce váš Kristus . Ale kdo z vás větší jest , budeť služebníkem vaším . Nebo kdož by se sám povyšoval , bude ponížen ; a kdož by se ponížil , bude povýšen . Ale běda vám , zákoníci a farizeové pokrytci , že zavíráte království nebeské před lidmi ; nebo sami tam nevcházíte , ani těm , jenž by vjíti chtěli , vcházeti dopouštíte . Běda vám , zákoníci a farizeové pokrytci , že zžíráte domy vdovské , za příčinou dlouhého modlení ; protož těžší soud ponesete . Běda vám , zákoníci a farizeové pokrytci , že obcházíte moře i zemi , abyste učinili jednoho novověrce , a když bude učiněn , učiníte jej syna zatracení , dvakrát více , nežli jste sami . Běda vám , vůdcové slepí , kteříž říkáte : Přisáhl-li by kdo skrze chrám , to nic není ; ale kdo by přisáhl skrze zlato chrámové , povinenť jest přísaze dosti činiti . Blázni a slepci ; nebo co jest většího , zlato-li , čili chrám , kterýž posvěcuje zlata ? A přisáhl-li by kdo skrze oltář , nic není ; ale kdo by přisáhl skrze ten dar , kterýž jest na něm , povinen jest . Blázni a slepci , i co jest většího , dar-li , čili oltář , kterýž posvěcuje daru ? A protož kdokoli přisahá skrze oltář , přisahá skrze něj , i skrze to všecko , což na něm jest . A kdož přisahá skrze chrám , přisahá skrze něj , i skrze toho , kterýž přebývá v něm . A kdož přisahá skrze nebe , přisahá skrze trůn Boží , i skrze toho , kterýž na něm sedí . Běda vám , zákoníci a farizeové pokrytci , že dáváte desátky z máty a z kopru a z kmínu , a opouštíte to , což těžšího jest v Zákoně , totiž soud a milosrdenství a věrnost . Tyto věci měli jste činiti a oněch neopouštěti . Vůdcové slepí , kteříž cedíte komára , velblouda pak požíráte . Běda vám , zákoníci a farizeové pokrytci , že čistíte po vrchu konvice a mísy , a vnitř plno jest loupeže a nestředmosti . Farizee slepče , vyčisť prve to , což vnitř jest v konvi a v míse , aby i to , což jest zevnitř , bylo čisto . Běda vám , zákoníci a farizeové pokrytci , nebo jste se připodobnili hrobům zbíleným , kteříž ač se zdadí zevnitř krásní , ale vnitř jsou plní kostí umrlčích i vší nečistoty . Tak i vy zevnitř zajisté zdáte se lidem spravedliví , ale vnitř plní jste pokrytství a nepravosti . Běda vám , zákoníci a farizeové pokrytci , neboť vzděláváte hroby proroků a ozdobujete hroby spravedlivých , A říkáte : Kdybychom byli za dnů otců našich , nebyli bychom účastníci jejich ve krvi proroků . Protož osvědčujete sami proti sobě , že jste synové těch , kteříž proroky zmordovali . I vy také naplňte míru otců svých . Hadové , plémě ještěrčí , i jakž byste ušli odsudku do pekelného ohně ? Protož aj , já posílám k vám proroky a moudré a učitele , a vy z těch některé zmordujete a ukřižujete , a některé z nich bičovati budete v školách vašich , a budete je honiti z města do města , Aby přišla na vás všeliká krev spravedlivá , vylitá na zemi , od krve Abele spravedlivého , až do krve Zachariáše syna Barachiášova , kteréhož jste zabili mezi chrámem a oltářem . Amen pravím vám : Přijdou tyto všecky věci na pokolení toto . Jeruzaléme , Jeruzaléme , mordéři proroků , a kterýž kamenuješ ty , jenž byli k tobě posíláni , kolikrát jsem chtěl shromážditi dítky tvé , tak jako slepice shromažďuje kuřátka svá pod křídla , a nechtěli jste . Aj , zanecháváť se vám dům váš pustý . Neboť pravím vám , že mne již více nikoli neuzříte od této chvíle , až i díte : Požehnaný , jenž se béře ve jménu Páně . A vyšed Ježíš , bral se z chrámu ; i přistoupili učedlníci jeho , aby ukázali jemu stavení chrámové . Ježíš pak řekl jim : Vidíte-liž tyto všecky věci ? Amen pravím vám : Nebude zůstaven tuto kámen na kameni , kterýž by nebyl zbořen . A když se posadil na hoře Olivetské , přistoupili k němu učedlníci jeho soukromí , řkouce : Pověz nám , kdy to bude , a která znamení budou příchodu tvého a skonání světa ? I odpověděv Ježíš , řekl jim : Vizte , aby vás žádný nesvedl . Nebo mnozí přijdou ve jménu mém , řkouce : Jáť jsem Kristus , a svedouť mnohé . Budete slyšeti zajisté boje a pověsti bojů . Hleďtež , abyste se nekormoutili ; nebo musí to všecko býti ; ale ne ihned bude konec . Nebo povstane národ proti národu a království proti království , a budou morové a hladové a zemětřesení po místech . Ale tyto všecky věci jsou počátkové bolestí . A tehdy vy budete souženi , a budou vás mordovati , a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé . A tehdyť se zhorší mnozí a vespolek se budou zrazovati a nenáviděti . A mnozí falešní proroci povstanou , a svedou mnohé . A že rozmnožena bude nepravost , ustydneť láska mnohých . Ale kdož by setrval až do konce , tenť spasen bude . A budeť kázáno toto evangelium království po všem světě , na svědectví všem národům , a tehdážť přijde skonání . Protož když uzříte ohavnost zpuštění , předpověděnou od Daniele proroka , ana stojí na místě svatém , ( kdo čte , rozuměj , ) Tehdáž ti , kteříž by byli v Judstvu , nechť utekou k horám . A kdo na střeše , nesstupuj dolů , aby něco vzal z domu svého . A kdo na poli , nevracuj se zase , aby vzal roucha svá . Běda pak těhotným a těm , kteréž kojí , v těch dnech . Protož modlte se , aby utíkání vaše nebylo v zimě anebo v svátek . Nebo bude tehdáž soužení veliké , jakéž nebylo od počátku světa až dosavad , aniž kdy potom bude . A byť nebyli ukráceni dnové ti , nebyl by spasen nižádný člověk . Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti . Tehdy řekl-li by vám kdo : Aj , tutoť jest Kristus , anebo tamto , nevěřte . Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci , a činiti budou divy veliké a zázraky , tak aby v blud uvedli , ( by možné bylo , ) také i vyvolené . Aj , předpověděl jsem vám . Protož řeknou-liť vám : Aj , na poušti jest , nevycházejte . Aj , v skrýších , nevěřte . Neb jakož blesk vychází od východu slunce , a ukazuje se až na západ , takť bude i příchod Syna člověka . Neboť kdežkoli bude tělo , tuť se sletí i orlice . A hned po soužení , kteréž bude těch dnů , slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati . A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi , a tuť budou kvíliti všecka pokolení země , a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou . Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby , a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů , od končin nebes až do končin jejich . Od stromu pak fíkového naučte se podobenství : Když již ratolest jeho odmladne a listí se pučí , porozumíváte , že blízko jest léto . Takéž i vy , když uzřeli byste toto všecko , vězte , žeť blízko jest a ve dveřích království Boží . Amen pravím vám , že nepomine věk tento , až se tyto všecky věci stanou . Nebe a země pominou , ale slova má nepominou . O tom pak dni a hodině té nižádný neví , ani andělé nebeští , jediné sám Otec můj . Ale jakož bylo za dnů Noé , takť bude i příchod Syna člověka . Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili , ženili se a vdávaly se , až do toho dne , když Noé všel do korábu , A nezvěděli , až přišla potopa , a zachvátila všecky , takť bude i příští Syna člověka . Tehdyť dva budou na poli ; jeden bude vzat , a druhý zanechán . Dvě budou ve mlýně při žernovu ; jedna bude vzata , a druhá zanechána . Bdětež tedy , poněvadž nevíte , v kterou hodinu Pán váš přijíti má . Toto pak vězte , že byť věděl hospodář , v které by bdění zloděj měl přijíti , bděl by zajisté , a nedalť by podkopati domu svého . Protož i vy buďte hotovi ; nebo v tu hodinu , v kterouž se nenadějete , Syn člověka přijde . Kdoť tedy jest služebník věrný a opatrný , kteréhož ustanovil pán jeho nad čeledí svou , aby jim dával pokrm v čas ? Blahoslavený služebník ten , kteréhož , přijda pán jeho , nalezl by , an tak činí . Amen pravím vám , že nade vším statkem svým ustanoví jej . Jestliže by pak řekl zlý služebník ten v srdci svém : Prodlévá pán můj přijíti , I počal by bíti spoluslužebníky , jísti a píti s opilci , Přijdeť pán služebníka toho v den , v kterýž se nenaděje , a v hodinu , v kterouž neví . I oddělíť jej , a díl jeho položí s pokrytci . Tamť bude pláč a škřipení zubů . Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám , kteréžto vzavše lampy své , vyšly proti Ženichovi . Pět pak z nich bylo opatrných , a pět bláznivých . Ty bláznivé vzavše lampy své , nevzaly s sebou oleje . Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými . A když prodléval Ženich , zdřímaly se všecky a zesnuly . O půlnoci pak stal se křik : Aj , Ženich jde , vyjděte proti němu . Tedy vstaly všecky panny ty , a ozdobily lampy své . Bláznivé pak opatrným řekly : Udělte nám oleje vašeho , nebo lampy naše hasnou . I odpověděly opatrné , řkouce : Bojíme se , že by se snad ani nám i vám nedostalo , jděte raději k prodavačům a kupte sobě . A když odešly kupovati , přišel Ženich , a které hotovy byly , vešly s ním na svadbu , i zavříny jsou dveře . Potom pak přišly i ty druhé panny , řkouce : Pane , pane , otevři nám . A on odpověděv , řekl : Amen , pravím vám , neznámť vás . Bdětež tedy ; neb nevíte dne ani hodiny , v kterou Syn člověka přijde . Neb tak se díti bude , jako když člověk jeden , jda na cestu , povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj . I dal jednomu pět hřiven , jinému pak dvě , a jinému jednu , každému podle možnosti jeho , i odšel hned . Odšed pak ten , kterýž vzal pět hřiven , těžel jimi , i vydělal jiných pět hřiven . Též i ten , kterýž vzal dvě , získal jiné dvě . Ale ten , kterýž vzal jednu , odšed , zakopal ji v zemi , a skryl peníze pána svého . Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch , i činil počet s nimi . A přistoupiv ten , kterýž byl pět hřiven vzal , podal jiných pěti hřiven , řka : Pane , pět hřiven dal jsi mi , aj , jiných pět hřiven získal jsem jimi . I řekl mu pán jeho : To dobře , služebníče dobrý a věrný , nad málem byl jsi věrný , nad mnohem tebe ustanovím . Vejdiž v radost pána svého . Přistoupiv pak ten , kterýž byl dvě hřivně vzal , dí : Pane , dvě hřivně jsi mi dal , aj , jiné dvě jimi získal jsem . Řekl mu pán jeho : To dobře , služebníče dobrý a věrný , nad málem byl jsi věrný , nad mnohem tebe ustanovím . Vejdiž v radost pána svého . Přistoupiv pak i ten , kterýž vzal jednu hřivnu , řekl : Pane , věděl jsem , že jsi ty člověk přísný , žna , kde jsi nerozsíval , a sbíraje , kde jsi nerozsypal , I boje se , odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi . Aj , teď máš , což tvého jest . A odpovídaje pán jeho , řekl mu : Služebníče zlý a lenivý , věděl jsi , že žnu , kdež jsem nerozsíval , a sbírám , kdež jsem nerozsypal , Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům , a já přijda , vzal byl bych , což jest mého , s požitkem . Nu vezmětež od něho tu hřivnu , a dejte tomu , kterýž má deset hřiven . ( Nebo každému majícímu bude dáno , a budeť hojně míti , od nemajícího pak i to , což má , budeť odjato . ) A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních . Tamť bude pláč a škřipení zubů . A když přijde Syn člověka v slávě své , a všickni svatí andělé s ním , tedy se posadí na trůnu velebnosti své , A shromážděni budou před něj všickni národové . I rozdělí je na různo , jedny od druhých , tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů . A postavíť ovce zajisté na pravici své , kozly pak na levici . Tedy dí Král těm , kteříž na pravici jeho budou : Pojďte požehnaní Otce mého , dědičně vládněte královstvím , vám připraveným od ustanovení světa . Nebo jsem lačněl , a dali jste mi jísti ; žíznil jsem , a dali jste mi píti ; hostem jsem býval , a přijali jste mne ; Nah jsem byl , a přioděli jste mne ; nemocen jsem byl , a navštívili jste mne ; v žaláři jsem seděl , a přicházeli jste ke mně . Tedy odpovědí jemu spravedliví , řkouce : Pane , kdy jsme tě vídali lačného , a krmili jsme tebe , žíznivého , a dávaliť jsme nápoj ? Aneb kdy jsme tě viděli hostě , a přijali jsme tebe , anebo nahého , a přioděli jsme tebe ? Aneb kdy jsme tě viděli nemocného , aneb v žaláři , a přicházeli jsme k tobě ? A odpovídaje Král , dí jim : Amen pravím vám : Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších , mně jste učinili . Potom dí i těm , kteříž na levici budou : Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného , kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho . Neboť jsem lačněl , a nedali jste mi jísti ; žíznil jsem , a nedali jste mi píti ; Hostem jsem byl , a nepřijali jste mne ; nah , a neodívali jste mne ; nemocen a v žaláři jsem byl , a nenavštívili jste mne . Tedy odpovědí jemu i oni , řkouce : Pane , kdy jsme tebe vídali lačného , neb žíznivého , aneb hostě , nebo nahého , neb nemocného , aneb v žaláři , a neposloužili jsme tobě ? Tedy odpoví jim , řka : Amen pravím vám : Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto , mně jste nečinili . I půjdou tito do trápení věčného , ale spravedliví do života věčného . I stalo se , když dokonal Ježíš řeči tyto všecky , řekl učedlníkům svým : Víte , že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude , aby byl ukřižován . Tedy sešli se přední kněží a zákoníci , i starší lidu na síň nejvyššího kněze , kterýž sloul Kaifáš . A radili se , jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali . Ale pravili : Ne v den sváteční , aby snad nebyl rozbroj v lidu . Když pak byl Ježíš v Betany , v domu Šimona malomocného , Přistoupila k němu žena , mající nádobu alabastrovou masti drahé , i vylila ji na hlavu jeho , když seděl za stolem . A vidouce to učedlníci jeho , rozhněvali se , řkouce : I k čemu jest ztráta tato ? Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho , a dáno býti chudým . A znaje to Ježíš , dí jim : Proč za zlé máte této ženě ? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou . Nebo chudé vždycky máte s sebou , ale mne ne vždycky míti budete . Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo , ku pohřebu mému to učinila . Amen pravím vám : Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě , takéť i to bude praveno , co učinila tato , na památku její . Tedy odšed k předním kněžím , jeden ze dvanácti , kterýž sloul Jidáš Iškariotský , Řekl jim : Co mi chcete dáti , a já vám ho zradím ? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných . A od té chvíle hledal příhodného času , aby ho zradil . Prvního pak dne přesnic , přistoupili k Ježíšovi učedlníci , řkouce jemu : Kde chceš , ať připravíme tobě , abys jedl beránka ? On pak řekl : Jděte tam k jednomu do města , a rcete jemu : Vzkázalť Mistr : Čas můj blízko jest , u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými . I učinili učedlníci tak , jakož jim poručil Ježíš , a připravili beránka . A když byl večer , posadil se za stůl se dvanácti . A když jedli , řekl jim : Amen pravím vám , že jeden z vás mne zradí . I zarmoutivše se velmi , počali každý z nich říci jemu : Zdali já jsem , Pane ? On pak odpovídaje , řekl : Kdo omáčí se mnou rukou v míse , tenť mne zradí . Synť zajisté člověka jde , jakož psáno o něm , ale běda člověku tomu , skrze něhož Syn člověka zrazen bude . Dobré by bylo jemu , by se byl nenarodil člověk ten . Odpovídaje pak Jidáš , kterýž ho zrazoval , dí : Zdali já jsem , Mistře ? Řekl jemu : Ty jsi řekl . A když oni jedli , vzav Ježíš chléb a dobrořečiv , lámal , a dal učedlníkům , a řekl : Vezměte , jezte , to jest tělo mé . A vzav kalich , a díky činiv , dal jim , řka : Pijte z toho všickni . Neb to jest krev má nové smlouvy , kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů . Ale pravímť vám , žeť nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene , až do onoho dne , když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého . A sezpívavše písničku , vyšli na horu Olivetskou . Tedy dí jim Ježíš : Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci . Nebo psáno jest : Bíti budu pastýře , a rozprchnouť se ovce stáda . Ale když z mrtvých vstanu , předejdu vás do Galilee . Odpovídaje pak Petr , řekl jemu : Byť se pak všickni zhoršili nad tebou , jáť se nikdy nezhorším . Dí mu Ježíš : Amen pravím tobě , že této noci , prve než kohout zazpívá , třikrát mne zapříš . Řekl jemu Petr : Bychť pak měl také s tebou umříti , nezapřím tebe . Takž podobně i všickni učedlníci pravili . Tedy přišel s nimi Ježíš na místo , kteréž sloulo Getsemany . I dí učedlníkům : Poseďtež tuto , ažť odejda , pomodlím se tamto . A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy , počal se rmoutiti a teskliv býti . Tedy řekl jim : Smutnáť jest duše má až k smrti . Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou . A poodšed maličko , padl na tvář svou , modle se a řka : Otče můj , jest-li možné , nechť odejde ode mne kalich tento . Avšak ne jakž já chci , ale jakž ty chceš . I přišel k učedlníkům , a nalezl je , ani spí . I řekl Petrovi : Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou ? Bdětež a modlte se , abyste nevešli v pokušení . Duchť zajisté hotov jest , ale tělo nemocno . Opět po druhé odšed , modlil se , řka : Otče můj , nemůže-liť tento kalich minouti mne , než abych jej pil , staniž se vůle tvá . I přišed k nim , nalezl je , a oni zase spí ; nebo byly oči jejich obtíženy . A nechav jich , opět odšel , a modlil se po třetí , touž řeč říkaje . Tedy přišel k učedlníkům svým , a řekl jim : Spětež již a odpočívejte . Aj , přiblížila se hodina , a Syna člověka zrazují v ruce hříšných . Vstaňtež , pojďme . Aj , přiblížil se ten , jenž mne zrazuje . A když on ještě mluvil , aj , Jidáš , jeden ze dvanácti , přišel , a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi , poslaných od předních kněží a starších lidu . Ten pak , jenž jej zrazoval , dal jim znamení , řka : Kteréhožťkoli políbím , ten jest ; držtež jej . A hned přistoupiv k Ježíšovi , řekl : Zdráv buď , Mistře , a políbil jej . I řekl jemu Ježíš : Příteli , nač jsi přišel ? Tedy přistoupili a ruce vztáhli na Ježíše a jali ho . A aj , jeden z těch , kteříž byli s Ježíšem , vztáh ruku , vytrhl meč svůj ; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze , uťal ucho jeho . Tedy dí jemu Ježíš : Obrať meč svůj v místo jeho ; nebo všickni , kteříž meč berou , od meče zahynou . Zdaliž mníš , že bych nyní nemohl prositi Otce svého , a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů ? Ale kterak by se pak naplnila Písma , kteráž svědčí , že tak musí býti ? V tu hodinu řekl Ježíš k zástupům : Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne . Na každý den sedával jsem u vás , uče v chrámě , a nejali jste mne . Ale toto se všecko stalo , aby se naplnila Písma prorocká . Tedy učedlníci všickni opustivše ho , utekli . A oni javše Ježíše , vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi , kdežto zákoníci a starší byli se sešli . Ale Petr šel za ním zdaleka , až do síně nejvyššího kněze . A všed vnitř , seděl s služebníky , aby viděl všeho toho konec . Přední pak kněží a starší a všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi , aby jej na smrt vydali , I nenalezli . A ačkoli mnozí falešní svědkové přistupovali , však nenalézali . Naposledy pak přišli dva falešní svědkové , A řekli : Tento jest pověděl : Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech zase jej ustavěti . A povstav nejvyšší kněz , řekl jemu : Nic neodpovídáš ? Což pak tito proti tobě svědčí ? Ale Ježíš mlčel . I odpovídaje nejvyšší kněz , řekl k němu : Zaklínám tě skrze Boha živého , abys nám pověděl , jsi-li ty Kristus Syn Boží ? Dí mu Ježíš : Ty jsi řekl . Ale však pravím vám : Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží a přicházejícího na oblacích nebeských . Tedy nejvyšší kněz roztrhl roucho své , a řekl : Rouhal se . Což ještě potřebujeme svědků ? Aj , nyní jste slyšeli rouhání jeho . Co se vám zdá ? A oni odpovídajíce , řekli : Hodenť jest smrti . Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej ; jiní pak hůlkami jej bili , Říkajíce : Hádej nám , Kriste , kdo jest ten , kterýž tebe udeřil ? Ale Petr seděl vně v síni . I přistoupila k němu jedna děvečka , řkuci : I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským . On pak zapřel přede všemi , řka : Nevím , co pravíš . A když vycházel ze dveří , uzřela jej jiná děvečka . I řekla těm , kteříž tu byli : I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským . A on opět zapřel s přísahou , řka : Neznám toho člověka . A po malé chvíli přistoupili blíže , kteříž tu stáli , i řekli Petrovi : Jistě i ty z nich jsi , neb i řeč tvá známa tebe činí . Tedy počal se proklínati a přisahati , řka : Neznám toho člověka . A hned kohout zazpíval . I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo , kterýž jemu byl řekl : Že prve než kohout zazpívá , třikrát mne zapříš . A vyšed ven , plakal hořce . A když bylo ráno , vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi , aby jej na smrt vydali . I svázavše jej , vedli , a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu . Tedy vida Jidáš , zrádce jeho , že by odsouzen byl , želeje toho , navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším , Řka : Zhřešil jsem , zradiv krev nevinnou . Oni pak řekli : Co nám do toho ? Ty viz . A on povrh ty stříbrné v chrámě , odšel pryč , a odšed , oběsil se . A přední kněží vzavše peníze , řekli : Neslušíť jich vložiti do pokladnice , nebo mzda krve jest . A poradivše se , koupili za ně pole to hrnčířovo , ku pohřebu poutníků . Protož nazváno jest pole to pole krve , až do dnešního dne . A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího : A vzali třidceti stříbrných , mzdu ceněného , kterýž šacován byl od synů Izraelských , A dali je za pole hrnčířovo , jakož mi ustanovil Pán . Ježíš pak stál před vladařem . A otázal se ho vladař , řka : Ty-li jsi ten král Židovský ? Řekl jemu Ježíš : Ty pravíš . A když na něj přední kněží a starší žalovali , nic neodpověděl . Tedy dí mu Pilát : Neslyšíš-li , kteraké věci proti tobě svědčí ? Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu , takže se vladař tomu velmi divil . Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho , kteréhož by chtěli . I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého , kterýž sloul Barabbáš . Protož když se lidé sešli , řekl : Kterého chcete , ať vám propustím ? Barabbáše-li , čili Ježíše , jenž slove Kristus ? Neboť věděl , že jej z závisti vydali . A když seděl na soudné stolici , poslala k němu žena jeho , řkuci : Nic neměj činiti s spravedlivým tímto , nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho . Ale přední kněží a starší navedli lid , aby prosili za Barabbáše , Ježíše pak aby zahubili . I odpověděv vladař , řekl jim : Kterého chcete ze dvou , ať vám propustím ? A oni řekli : Barabbáše . Dí jim Pilát : Co pak učiním s Ježíšem , jenž slove Kristus ? Řekli mu všickni : Ukřižován buď . Vladař pak řekl : I což jest zlého učinil ? Oni pak více volali , řkouce : Ukřižován buď . A vida Pilát , že by nic neprospěl , ale že by větší rozbroj byl , vzav vodu , umyl ruce před lidem , řka : Čist jsem já od krve spravedlivého tohoto . Vy vizte . A odpověděv všecken lid , řekl : Krev jeho na nás i na naše syny . Tedy propustil jim Barabbáše , ale Ježíše zbičovav , vydal , aby byl ukřižován . Tedy žoldnéři hejtmanovi , vzavše Ježíše do radného domu , shromáždili k němu všecku svou rotu . A svlékše jej , přiodíli ho pláštěm brunátným . A spletše korunu z trní , vstavili na hlavu jeho , a dali třtinu v pravou ruku jeho , a klekajíce před ním , posmívali se jemu , řkouce : Zdráv buď , ó králi Židovský . A plijíce na něho , brali třtinu a bili jej v hlavu . A když se mu naposmívali , svlékli s něho plášť , a oblékli jej v roucho jeho . I vedli ho , aby byl ukřižován . A vyšedše , nalezli člověka Cyrenenského , jménem Šimona . Toho přinutili , aby nesl kříž jeho . I přišedše na místo , kteréž slove Golgata , to jest popravné místo , Dali mu píti octa , smíšeného se žlučí . A okusiv ho , nechtěl píti . Ukřižovavše pak jej , rozdělili roucha jeho , mecíce o ně los , aby se naplnilo povědění proroka , řkoucího : Rozdělili sobě roucho mé , a o můj oděv metali los . A sedíce , ostříhali ho tu . I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou : Totoť jest Ježíš , ten král Židovský . I ukřižováni jsou s ním dva lotři , jeden na pravici a druhý na levici . Ti pak , kteříž chodili tudy , rouhali mu se , ukřivujíce hlav svých , A říkajíce : Hej , ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš , pomoziž sám sobě . Jsi-li Syn Boží , sestupiž s kříže . Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími , pravili : Jiným pomáhal , sám sobě nemůž pomoci . Jestliže jest král Židovský , nechať nyní sstoupí s kříže , a uvěříme jemu . Doufalť v Boha , nechať ho nyní vysvobodí , chce-liť mu ; nebo pravil : Syn Boží jsem . Takž také i lotři , kteříž byli s ním ukřižováni , utrhali jemu . Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté . A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým , řka : Eli , Eli , lama zabachtani ? To jest : Bože můj , Bože můj , proč jsi mne opustil ? A někteří z těch , jenž tu stáli , slyšíce , pravili , že Eliáše volá tento . A hned jeden z nich běžev , vzal houbu , naplnil ji octem a vloživ na tresť , dával jemu píti . Ale jiní pravili : Nech tak , pohledíme , přijde-li Eliáš , aby ho vysvobodil . Ježíš pak opět volaje hlasem velikým , vypustil duši . A aj , opona chrámová roztrhla se na dvé , od vrchu až dolů , a země se třásla a skálé se pukalo , A hrobové se otvírali , a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou . A vyšedše z hrobů , po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým . Tedy centurio a ti , kteříž s ním byli , ostříhajíce Ježíše , vidouce zemětřesení a to , co se dálo , báli se velmi , řkouce : Jistě Syn Boží byl tento . Byly také tu ženy mnohé , zdaleka se dívajíce , kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee , posluhujíce jemu , Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria , matka Jakubova a Jozesova , a matka synů Zebedeových . A když byl večer , přišel jeden člověk bohatý od Arimatie , jménem Jozef , kterýž také byl učedlník Ježíšův . Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo . Tedy Pilát rozkázal dáti tělo . A vzav tělo Ježíšovo Jozef , obvinul je v plátno čisté , A vložil do svého nového hrobu , kterýž byl vytesal v skále ; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým , odšel . A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria , sedíce naproti hrobu . Druhého pak dne , kterýž byl po velikém pátku , sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi , Řkouce : Pane , rozpomenuli jsme se , že ten svůdce řekl , ještě živ jsa : Po třech dnech vstanu . Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne , ať by snad učedlníci jeho , přijdouce v noci , neukradli ho , a řekli by lidu : Vstalť jest z mrtvých . I budeť poslední blud horší nežli první . Řekl jim Pilát : Máte stráž ; jděte , ostříhejte , jakž víte . A oni šedše , osadili hrob strážnými , zapečetivše kámen . Na skonání pak soboty , když již svitalo na první den toho téhodne , přišla Maria Magdaléna a druhá Maria , aby pohleděly na hrob . A aj , zemětřesení stalo se veliké . Nebo anděl Páně sstoupiv s nebe a přistoupiv , odvalil kámen ode dveří hrobových , a posadil se na něm . A byl obličej jeho jako blesk , a roucho jeho bílé jako sníh . A pro strach jeho zděsili se strážní a učiněni jsou jako mrtví . I odpověděv anděl , řekl ženám : Nebojte se vy , neboť vím , že Ježíše ukřižovaného hledáte . Neníť ho tuto ; nebo vstalť jest , jakož předpověděl . Pojďte , a vizte místo , kdež ležel Pán . A rychle jdouce , povězte učedlníkům jeho , že vstal z mrtvých . A aj , předchází vás do Galilee , tam jej uzříte . Aj , pověděl jsem vám . I vyšedše rychle z hrobu s bázní a s radostí velikou , běžely , aby učedlníkům jeho zvěstovaly . Když pak šly zvěstovati učedlníkům jeho , aj , Ježíš potkal se s nimi , řka : Zdrávy buďte . A ony přistoupivše , chopily se noh jeho , a klaněly se jemu . Tedy dí jim Ježíš : Nebojtež se . Jděte , zvěstujte bratřím mým , ať jdou do Galilee , a tamť mne uzří . Když pak ony odešly , aj , někteří z stráže přišedše do města , oznámili předním kněžím všecko , co se stalo . Kteřížto shromáždivše se s staršími a uradivše se , mnoho peněz dali žoldnéřům , Řkouce : Pravte , že učedlníci jeho nočně přišedše , ukradli jej , když jsme my spali . A uslyší-liť o tom hejtman , myť ho spokojíme a vás bezpečny učiníme . A oni vzavše peníze , učinili , jakž naučeni byli . I rozhlášeno jest slovo to u Židů až do dnešního dne . Jedenácte pak učedlníků šli do Galilee na horu , kdežto jim byl uložil Ježíš . A uzřevše ho , klaněli se jemu . Ale někteří pochybovali . A přistoupiv Ježíš , mluvil jim , řka : Dána jest mi všeliká moc na nebi i na zemi . Protož jdouce , učte všecky národy , křtíce je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého , Učíce je zachovávati všecko , což jsem koli přikázal vám . A aj , já s vámi jsem po všecky dny , až do skonání světa . Amen .