GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:41urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:41Počátek evangelium Ježíše Krista , Syna Božího ; Jakož psáno jest v Prorocích : Aj , já posílám anděla svého před tváří tvou , kterýž připraví cestu tvou před tebou . Hlas volajícího na poušti : Připravujte cestu Páně , přímé čiňte stezky jeho . Křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů . I vycházeli k němu ze vší krajiny Židovské i Jeruzalémští , a křtili se od něho všickni v Jordáně řece , vyznávajíce hříchy své . Byl pak Jan odín srstmi velbloudovými , a pás kožený na bedrách jeho , a jídal kobylky a med lesní . A kázal , řka : Za mnou jde silnější mne , kteréhožto nejsem hoden , sehna se , rozvázati řeménka u obuvi jeho . Já zajisté křtil jsem vás vodou , ale onť vás křtíti bude Duchem svatým . I stalo se v těch dnech , přišel Ježíš z Nazarétu Galilejského , a pokřtěn jest v Jordáně od Jana . A hned vystoupě z vody , uzřel nebesa otevřená a Ducha jakožto holubici , sstupujícího na něj . A hlas stal se s nebe : Ty jsi ten můj milý Syn , v němž mi se dobře zalíbilo . A ihned ho Duch vypudil na poušť . I byl tam na poušti čtyřidceti dnů , a pokoušín byl od satana ; a byl s zvěří , a andělé přisluhovali jemu . Když pak byl vsazen Jan do žaláře , přišel Ježíš do Galilee , zvěstuje evangelium království Božího , Pravě : Že se naplnil čas , a přiblížilo se království Boží . Čiňte pokání , a věřte evangelium . A chodě podle moře Galilejského , uzřel Šimona a Ondřeje bratra jeho , ani pouštějí síti do moře , nebo rybáři byli . I řekl jim Ježíš : Pojďte za mnou , a učiním vás rybáře lidí . A oni hned opustivše síti své , šli za ním . A pošed odtud maličko , uzřel Jakuba Zebedeova , a Jana bratra jeho , kteříž také byli na lodí tvrdíce síti své ; A hned povolal jich . A oni opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky , šli za ním . I vešli do Kafarnaum . A hned v sobotu šel Ježíš do školy , a učil . I divili se náramně učení jeho ; nebo učil je , jako moc maje , a ne jako zákoníci . I byl v škole jejich člověk , posedlý duchem nečistým . I zvolal , Řka : Ale což jest tobě do nás , Ježíši Nazaretský ? Přišel jsi zatratiti nás ; znám tě , kdo jsi , a vím , že jsi ten svatý Boží . I přimluvil mu Ježíš , řka : Umlkniž a vyjdi z něho . I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým , vyšel z něho . I lekli se všickni , takže se tázali mezi sebou , řkouce : I co jest toto ? Jakéž jest toto nové učení , že tento mocně duchům nečistým rozkazuje , a poslouchají ho ? I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské . A hned vyšedše ze školy , přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem . Šimonova pak svegruše ležela , majíc zimnici . A hned jemu pověděli o ní . A přistoupiv , pozdvihl jí , ujav ji za ruku její , a hned přestala jí zimnice . I posluhovala jim . Večer pak již při západu slunce , nosili k němu všecky nemocné i ďábelníky . A bylo se všecko město sběhlo ke dveřům . I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy , a ďábelství mnohá vymítal , a nedopustil mluviti ďáblům ; nebo znali ho . A přede dnem velmi ráno vstav Ježíš , vyšel , a šel na pusté místo , a tam se modlil . I šel za ním Šimon i ti , kteříž s ním byli . A když jej nalezli , řekli jemu : Všickni tě hledají . I dí jim : Pojďmež do okolních městeček , abych i tam kázal . Nebo na to jsem přišel . I kázal v školách jejich ve vší Galileji , a ďábelství vymítal . Tedy přišel k němu malomocný , prose ho , a klekna před ním , řekl jemu : Pane , chceš-li , můžeš mne očistiti . Ježíš pak slitovav se , vztáhl ruku , dotekl se ho a řekl jemu : Chci , buď čist . A když to řekl , hned odstoupilo od něho malomocenství , a očištěn jest . I pohroziv mu , hned ho odbyl , A řekl mu : Viziž , abys nižádnému nic nepravil . Ale jdi , ukaž se knězi , a obětuj za očištění své to , což přikázal Mojžíš , na svědectví jim . On pak vyšed , počal vypravovati mnoho a ohlašovati tu věc , takže již nemohl Ježíš do města zjevně vjíti , ale vně na místech pustých byl . I scházeli se k němu odevšad . A opět všel do Kafarnaum po několika dnech . I uslyšáno jest , že by doma byl . A hned sešlo se jich množství , takže již nemohli ani ke dveřům . I mluvil jim slovo . Tedy přijdou k němu někteří , nesouce šlakem poraženého , kterýžto ode čtyř nesen byl . A když k němu nemohli pro zástupy , loupali střechu , kdež byl Ježíš , a probořivše půdu , spustili po provazích dolů ložce , na němž ležel šlakem poražený . A vida Ježíš víru jejich , dí šlakem poraženému : Synu , odpouštějí se tobě hříchové tvoji . A byli tu někteří z zákoníků , sedíce a myslíce v srdcích svých : Co tento tak mluví rouhavě ? Kdo můž odpustiti hříchy , jediné sám Bůh ? To hned poznav Ježíš duchem svým , že by tak přemyšlovali sami v sobě , řekl jim : Proč o tom přemyšlujete v srdcích svých ? Co jest snáze říci šlakem poraženému : Odpouštějí se tobě hříchové , čili říci : Vstaň a vezmi lože své a choď ? Ale abyste věděli , že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy , dí šlakem poraženému : Toběť pravím : Vstaň , a vezmi lože své , a jdi do domu svého . I vstal hned , a vzav lože své přede všemi , odšel , takže se děsili všickni , a chválili Boha , řkouce : Nikdy jsme toho neviděli . I vyšel opět k moři , a všecken zástup přicházel k němu , i učil je . A pomíjeje Ježíš , uzřel Léví syna Alfeova , sedícího na cle . I dí jemu : Pojď za mnou . A on vstav , šel za ním . I stalo se , když seděl za stolem v domu jeho , že i publikáni mnozí a hříšníci seděli spolu s Ježíšem a s učedlníky jeho ; neb mnoho jich bylo , a šlo za ním . Zákoníci pak a farizeové vidouce , že jedl s publikány a s hříšníky , řekli učedlníkům jeho : Což jest toho , že s publikány a hříšníky jí a pije Mistr váš ? To uslyšav Ježíš , dí jim : Nepotřebují zdraví lékaře , ale nemocní . Nepřišelť jsem volati spravedlivých , ale hříšných ku pokání . Učedlníci pak Janovi a farizejští postívali se . I přišli a řekli jemu : Proč učedlníci Janovi a farizejští postí se , a tvoji učedlníci se nepostí ? I řekl jim Ježíš : Kterakž mohou synové Ženichovi postiti se , když jest s nimi Ženich ? Dokavadž mají s sebou Ženicha , nemohouť se postiti . Ale přijdouť dnové , když od nich odjat bude Ženich , a tehdáž se budou postiti v těch dnech . Ano nižádný záplaty sukna nového nepřišívá k rouchu starému ; jinak odtrhne ta záplata nová od starého ještě něco , i bývá větší díra . A žádný nevlévá vína nového do nádob starých ; jinak rozpučí nové víno nádoby , a tak víno se vyleje , a nádoby se pokazí . Ale víno nové má lito býti do nádob nových . I stalo se , že šel Ježíš v sobotu skrze obilí , i počali učedlníci jeho jdouce vymínati klasy . Tedy farizeové řekli jemu : Pohleď , coť činí učedlníci tvoji , čehož nesluší činiti v sobotu . I řekl jim : Nikdy-liž jste nečtli , co učinil David , když nouze byla , a lačněl , on i ti , kteříž s ním byli ? Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze , a jedl chleby posvátné , ( jichžto neslušelo jísti než samým kněžím , ) a dal i těm , kteříž s ním byli ? I pravil jim : Sobota pro člověka učiněna jest , a ne člověk pro sobotu . Protož Syn člověka jest pánem také i soboty . I všel opět do školy , a byl tu člověk , maje ruku uschlou . I šetřili ho , uzdraví-li jej v sobotu , aby ho obžalovali . I řekl tomu člověku , kterýž měl uschlou ruku : Vstaň a pojď sem do prostředku . I dí jim : Sluší-li v sobotu dobře činiti , čili zle , život zachovati , čili zamordovati ? Ale oni mlčeli . A pohleděv na ně vůkol hněvivě , zarmoutiv se nad tvrdostí srdce jejich , řekl člověku : Vztáhni ruku svou . I vztáhl , a učiněna jest ruka jeho zdravá , jako i druhá . A vyšedše farizeové , hned s herodiány radu učinili proti Ježíšovi , kterak by ho zahubili . Ježíš pak s učedlníky svými poodšel k moři , a veliké množství od Galilee šlo za ním , i z Judstva , I od Jeruzaléma , i od Idumee , i z Zajordání ; i ti , kteříž byli okolo Týru a Sidonu , množství veliké , slyšíce , kteraké věci činí , přišli k němu . I rozkázal učedlníkům svým , aby lodičku ustavičně nahotově měli , pro zástup , aby ho tak netiskli . Nebo mnohé uzdravoval , takže naň padali , aby se ho dotýkali , kteřížkoli měli jaké neduhy . A duchové nečistí , jakž ho zazřeli , padali před ním a křičeli , řkouce : Ty jsi Syn Boží . A on velmi jim přimlouval , aby ho nezjevovali . I vstoupil na horu , a povolal k sobě těch , kterýchž se jemu vidělo ; i přišli k němu . I ustanovil jich dvanácte , aby s ním byli , aby je poslal kázati , A aby měli moc uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství : A nejprve Šimona , jemuž dal jméno Petr , A Jakuba Zebedeova , a Jana bratra Jakubova , ( a dal jim jméno Boanerges , to jest synové hromovi , ) A Ondřeje , a Filipa , a Bartoloměje , a Matouše , a Tomáše , a Jakuba Alfeova , a Taddea , a Šimona Kananejského , A Jidáše Iškariotského , kterýž i zradil jej . I šli s ním domů . A vtom opět sšel se zástup , takže nemohli ani chleba pojísti . A slyšavše o tom příbuzní jeho , přišli , aby jej vzali ; nebo pravili , že by se smyslem pominul . Zákoníci pak , kteříž byli přišli od Jeruzaléma , pravili , že Belzebuba má a že v knížeti ďábelském vymítá ďábly . A povolav jich , mluvil k nim v podobenstvích : Kterak může satan satana vymítati ? A jestliže království v sobě se rozdvojí , nemůže státi království to . A rozdvojí-li se dům proti sobě , nebude moci dům ten státi . Tak jestliže jest povstal satan sám proti sobě , a rozdvojen jest , nemůže státi , ale konec béře . Nižádný nemůže nádobí silného reka , vejda do domu jeho , rozebrati , leč by prve silného toho svázal ; a tehdyť dům jeho zloupí . Amen pravím vám , že všickni hříchové odpuštěni budou synům lidským , i rouhání , jímž by se rouhali , Ale kdo by se rouhal proti Duchu svatému , nemá odpuštění na věky , ale hoden jest věčného odsouzení . Nebo pravili : Že ducha nečistého má . Tedy přišla matka jeho a bratří , a stojíce vně , poslali k němu , aby ho vyvolali . A seděl okolo něho zástup . I řekli jemu : Aj , matka tvá a bratří tvoji vně hledají tebe . Ale on odpověděl jim , řka : Kdo jest matka má a bratří moji ? A obezřev učedlníky vůkol sedící , řekl : Aj , matka má a bratří moji . Nebo kdož by koli činil vůli Boží , tenť jest bratr můj , i sestra , i matka má . A opět počal Ježíš učiti u moře . I shromáždil se k němu zástup mnohý , takže vstoupiv na lodí , seděl na moři , a všecken zástup byl na zemi podle moře . I učil je mnohým věcem v podobenstvích , a pravil jim v učení svém : Slyšte . Aj , vyšel rozsevač , aby rozsíval . I stalo se v tom rozsívání , že jedno padlo podle cesty , a přiletělo ptactvo nebeské , i szobali je . A jiné padlo na místo skalnaté , kdežto nemělo mnoho země , a hned vzešlo ; neb nemělo hlubokosti země . A když vyšlo slunce , uvadlo , a protože nemělo kořene , uschlo . A jiné padlo mezi trní ; i zrostlo trní , a udusilo je . I nevydalo užitku . Jiné pak padlo v zemi dobrou , a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí ; přineslo zajisté jedno třidcátý , a jiné šedesátý , a jiné pak stý . I pravil jim : Kdo má uši k slyšení , slyš . A když pak byl sám , tázali se ho ti , kteříž při něm byli , se dvanácti , na to podobenství . I řekl jim : Vámť jest dáno , znáti tajemství království Božího , ale těm , kteříž jsou vně , v podobenství všecko se děje , Aby hledíce , hleděli , a neuzřeli , a slyšíce , slyšeli , a nesrozuměli , aby se snad neobrátili , a byli by jim odpuštěni hříchové . I dí jim : Neznáte podobenství tohoto ? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte ? Rozsevač , ten slovo rozsívá . Titoť pak jsou , ješto podle cesty símě přijímají , kdežto se rozsívá slovo , kteréž když oni slyší , ihned přichází satan a vynímá slovo , kteréž vsáto jest v srdcích jejich . A tak podobně ti , kteříž jako skalnatá země posáti jsou , kteřížto jakž uslyší slovo , hned s radostí přijímají je . Než nemají kořene v sobě , ale jsou časní ; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží , hned se horší . A tito jsou , jenž mezi trní posáti jsou , kteříž ač slovo slyší , Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží , a jiné žádosti zlé k tomu přistupující , udušují slovo , takže bez užitku bývá . Titoť pak jsou , jenž v zemi dobrou símě přijali , kteříž slyší slovo Boží , a přijímají , a užitek přinášejí , jedno třidcátý , a jiné šedesátý , a jiné stý . Dále pravil jim : Zdali rozsvícena bývá svíce , aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel ? Však aby na svícen vstavena byla . Nebo nic není skrytého , co by nebylo zjeveno ; aniž jest co tak ukrytého , aby najevo nevyšlo . Jestliže kdo má uši k slyšení , slyš . I mluvil k nim : Vizte , co slyšíte . Kterou měrou budete měřiti , touť vám bude odměřeno , a přidáno bude vám poslouchajícím . Nebo kdožť má , tomu bude dáno ; a kdo nemá , i to , což má , bude od něho odjato . I pravil jim : Tak jest království Boží , jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi . A spal by , a vstával by ve dne i v noci , a semeno by vzešlo a vzrostlo , jakž on neví . Nebo sama od sebe země plodí , nejprv bylinu , potom klas , potom plné obilé v klasu . A když sezrá úroda , ihned přičiní srp ; neboť jest nastala žeň . I řekl opět : K čemu připodobníme království Boží ? Aneb kterému podobenství je přirovnáme ? Jest jako zrno horčičné , kteréžto , když vsáto bývá v zemi , menší jest ze všech semen , kteráž jsou na zemi . Ale když vsáto bývá , roste , a bývá větší než všecky byliny , a činíť ratolesti veliké , takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati . A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo , jakž mohli slyšeti . A bez podobenství nemluvil jim , učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko . I řekl jim v ten den , když již bylo večer : Plavme se na druhou stranu . A nechavše zástupu , pojali jej , tak jakž byl na lodičce . Ale i jiné lodičky byly s ním . Tedy stala se bouře veliká od větru , až se vlny na lodí valily , takže se již naplňovala lodí . A on zzadu na lodí spal na podušce . I zbudili jej , a řekli jemu : Mistře , což pak nic nedbáš , že hyneme ? I probudiv se , přimluvil větru a řekl moři : Umlkni a upokoj se . I přestal vítr , a stalo se utišení veliké . I řekl jim : Proč se tak bojíte ? Což ještě nemáte víry ? I báli se bázní velikou , a pravili jeden k druhému : Hle kdo jest tento , že i vítr i moře poslouchají jeho ? Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských . A jakž vyšel z lodí , hned se s ním potkal člověk z hrobů , maje ducha nečistého . Kterýž bydlil v hrobích , a aniž ho kdo již mohl řetězy svázati , Nebo často jsa pouty a řetězy okován , polámal řetězy a pouta roztrhal , a žádný nemohl ho zkrotiti . A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl , křiče a tepa se kamením . Uzřev pak Ježíše zdaleka , běžel a poklonil se jemu , A křiče hlasem velikým , řekl : Co jest tobě do mne , Ježíši , Synu Boha nejvyššího ? Zaklínám tě skrze Boha , abys mne netrápil . ( Nebo pravil jemu : Vyjdiž , duchu nečistý , z člověka tohoto . ) I otázal se ho : Jakť říkají ? A on odpovídaje , řekl : Množství jméno mé jest , neb jest nás mnoho . I prosil ho velmi , aby jich nevyháněl z té krajiny . Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se . I prosili ho všickni ti ďáblové , řkouce : Pusť nás do vepřů , ať do nich vejdeme . I povolil jim hned Ježíš . A vyšedše duchové nečistí , vešli do vepřů . I běželo to stádo s vrchu dolů do moře , ( a bylo jich ke dvěma tisícům , ) i ztonuli v moři . Ti pak , kteříž ty vepře pásli , utekli a oznámili to v městě i ve vsech . I vyšli lidé , aby viděli , co je se to stalo . I přišli k Ježíšovi , a uzřeli toho , kterýž byl trápen od ďábelství , an sedí , odín jsa a maje zdravý rozum , toho totiž , kterýž měl tmu ďáblů . I báli se . A kteříž to viděli , vypravovali jim , kterak se stalo tomu , kterýž měl ďábelství , i o vepřích . Tedy počali ho prositi , aby odšel z krajin jejich . A když vstoupil na lodí , prosil ho ten , kterýž trápen byl od ďábelství , aby byl s ním . Ježíš pak nedopustil mu , ale řekl jemu : Jdi k svým do domu svého , a zvěstuj jim , kterak jest veliké věci učinil tobě Hospodin , a slitoval se nad tebou . I odšel , a počal ohlašovati v krajině Desíti měst , kterak veliké věci učinil mu Ježíš . I divili se všickni . A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu , sšel se k němu zástup mnohý . A on byl u moře . A aj , přišel jeden z knížat školy Židovské , jménem Jairus , a uzřev jej , padl k nohám jeho , A velmi ho prosil , řka : Dcerka má skonává . Prosím , pojď , vlož na ni ruce , aby uzdravena byla , a budeť živa . I šel s ním , a zástup mnohý šel za ním , i tiskli jej . ( Tedy žena jedna , kteráž tok krve měla dvanácte let , A mnoho byla trápena od mnohých lékařů , a vynaložila všecken statek svůj , a nic jí bylo neprospělo , ale vždy se hůře měla , Uslyšavši o Ježíšovi , přišla v zástupu pozadu , a dotkla se roucha jeho . Neb řekla byla : Dotknu-li se jen roucha jeho , uzdravena budu . A hned přestal jest krvotok její , a pocítila na těle , že by uzdravena byla od neduhu svého . A hned Ježíš poznav sám v sobě , že jest moc vyšla z něho k uzdravení , obrátiv se v zástupu , řekl : Kdo se dotekl roucha mého ? I řekli mu učedlníci jeho : Vidíš , že tě zástup tiskne , a pravíš : Kdo se mne dotekl ? I hleděl vůkol , aby ji uzřel , která jest to učinila . Ta pak žena s bázní a s třesením , věduci , co se stalo při ní , přistoupila a padla před ním , a pověděla mu všecku pravdu . On pak řekl jí : Dcero , víra tvá tě uzdravila , jdiž u pokoji , a buď zproštěna od trápení svého . ) A když on ještě mluvil , přišli někteří z domu knížete školy , řkouce : Dcera tvá umřela , proč již zaměstknáváš Mistra ? Ježíš pak , hned jakž uslyšel to , což oni mluvili , řekl knížeti školy : Neboj se , toliko věř . I nedal žádnému za sebou jíti , jediné Petrovi , Jakubovi a Janovi , bratru Jakubovu . I přišel do domu knížete školy , a viděl tam hluk , ano plačí a kvílí velmi . I všed tam , řekl jim : Co se bouříte a plačete ? Neumřelať jest děvečka , ale spí . I posmívali se jemu . On pak vyhnav všecky , pojal toliko otce a matku děvečky , a ty , kteříž s ním byli , i všel tam , kdež děvečka ležela . A vzav ruku děvečky , řekl jí : Talitha kumi , jenž se vykládá : Děvečko , ( toběť pravím , ) vstaň . A hned vstala děvečka , a chodila ; nebo byla ve dvanácti letech . I zděsili se divením převelikým . A přikázal jim pilně , aby žádný o tom nezvěděl . I rozkázal jí dáti jísti . I vyšel odtud a přišel do vlasti své , a šli za ním učedlníci jeho . A když bylo v sobotu , počal učiti v škole , a mnozí slyšíce , divili se , řkouce : Odkud tento má tyto věci ? A jaká jest to moudrost , kteráž jest jemu dána , že i takové moci dějí se skrze ruce jeho ? Zdaliž tento není tesař , syn Marie , bratr Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův ? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás ? I zhoršili se na něm . I řekl jim Ježíš : Není prorok beze cti , jediné v vlasti své a v rodině své a v domu svém . I nemohl tu znamení žádného učiniti , jediné málo nemocných , vzkládaje na ně ruce , uzdravil . I podivil se jejich nevěře , a obcházel vůkol po městečkách , uče . A svolav dvanácte , počal je posílati po dvou a dvou , a dal jim moc nad duchy nečistými . A přikázal jim , aby ničehož nebrali na cestu , jediné toliko hůl , ani mošny , ani chleba , ani na pase peněz , Ale jen obuté míti nohy v střevíce , a aby neobláčeli dvou sukní . A pravil jim : Kdežkoli vešli byste do domu , tu ostaňte , dokudž nevyšli byste odtud . A kdož by koli vás nepřijali , ani vás slyšeli , vyjdouce odtud , vyrazte prach z noh vašich na svědectví jim . Amen pravím vám : Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný nežli městu tomu . Tedy oni vyšedše , kázali , aby pokání činili . A ďábelství mnohá vymítali , a mazali olejem mnohé nemocné , a uzdravovali je . A uslyšev o tom Herodes král , ( neb zjevné učiněno bylo jméno jeho , ) i pravil , že Jan Křtitel vstal z mrtvých , a protož se dějí divové skrze něho . Jiní pak pravili , že jest Eliáš ; a jiní pravili , že jest prorok , aneb jako jeden z proroků . To uslyšev Herodes , řekl : Kteréhož jsem já sťal , Jana , tenť jest . Ontě z mrtvých vstal . Ten zajisté Herodes byl poslal a jal Jana a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého , že ji byl za manželku pojal . Nebo pravil Jan Herodesovi : Neslušíť tobě míti manželky bratra svého . Herodias pak lest skládala proti němu , a chtěla jej o hrdlo připraviti , ale nemohla . Nebo Herodes ostýchal se Jana , věda jej býti muže spravedlivého a svatého . I šetřil ho , a slýchaje jej , mnoho i činil , a rád ho poslouchal . A když přišel den příhodný , že Herodes , pamatuje den svého narození , učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee , A dcera té Herodiady tam vešla a tancovala , zalíbilo se Herodesovi i spoluhodovníkům , i řekl král děvečce : Pros mne , zač chceš , a dámť . I přisáhl jí : Že začkoli prositi budeš , dám tobě , by pak bylo až do polovice království mého . Ona pak vyšedši , řekla mateři své : Zač budu prositi ? A ona řekla : Za hlavu Jana Křtitele . A všedši hned s chvátáním k králi , prosila ho , řkuci : Chci , abys mi dal hned na míse hlavu Jana Křtitele . Král pak zarmoutiv se velmi , pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti . I poslav hned kata , rozkázal přinésti hlavu Janovu . A on odšed , sťal jej v žaláři , a přinesl hlavu jeho na míse , a dal ji děvečce , a děvečka dala mateři své . To uslyšavše učedlníci jeho , přišli a vzali tělo jeho , a pochovali je v hrobě . Tedy sšedše se apoštolé k Ježíšovi , zvěstovali jemu všecko , i to , co činili , i co učili . I řekl jim : Pojďte vy sami obzvláštně na pusté místo , a odpočiňte maličko . Nebo bylo množství těch , kteříž přicházeli a odcházeli , takže jsou ani k jídlu chvíle neměli . I plavili se až na pusté místo soukromí . A vidouce je zástupové , že jdou pryč , poznali jej mnozí . I sběhli se tam ze všech měst pěšky , a předešli je , a shromáždili se k němu . Tedy vyšed Ježíš , uzřel zástup mnohý , a slitovalo mu se jich , že byli jako ovce , nemající pastýře . I počal je učiti mnohým věcem . A když se již prodlilo , přistoupivše k němu učedlníci jeho , řekli : Pustéť jest toto místo , a již se prodlilo , Rozpusť je , ať jdouce do okolních vesnic a městeček , nakoupí sobě chleba ; nebo nemají , co by jedli . On pak odpověděv , řekl jim : Dejte vy jim jísti . I řkou jemu : Co tedy , jdouce koupíme za dvě stě grošů chleba , a dáme jim jísti ? I dí jim : Kolik chlebů máte ? Jděte a zvězte . A když zvěděli , řekli : Pět , a dvě rybě . I rozkázal jim , aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě . I usadili se rozdílně , místy po stu a místy po padesáti . A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě , popatřiv do nebe , dobrořečil , i lámal chleby , a dal učedlníkům svým , aby kladli před ně . A dvě rybě rozdělil též mezi všecky . I jedli všickni , a nasyceni jsou . Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných , i z ryb . A bylo těch , kteříž jedli ty chleby , okolo pět tisíců mužů . A hned přinutil učedlníky své vstoupiti na lodí , aby jej předešli přes moře do Betsaidy , až by on rozpustil zástup . A rozpustiv je , šel na horu , aby se modlil . A když bylo večer , byla lodí uprostřed moře , a on sám na zemi . A viděl je , a oni se s těžkostí plavili ; ( nebo byl vítr odporný jim . ) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim , chodě po moři , a chtěl je pominouti . Oni pak uzřevše jej , an chodí po moři , domnívali se , že by obluda byla , i zkřikli . ( Nebo jej všickni viděli , a zstrašili se . ) A hned promluvil k nim a řekl jim : Doufejtež , jáť jsem , nebojte se . I vstoupil k nim na lodí , a utišil se vítr ; a oni náramně sami v sobě se děsili a divili . Nebo nerozuměli byli , co se stalo při chlebích ; bylo zajisté srdce jejich zhrublo . A když se přeplavili , přišli do země Genezaretské , a tu lodí přistavili . A když vyšli z lodí , hned jej poznali . A běhajíce po vší krajině té , počali na ložcích k němu nositi nemocné , kdežkoli zvěděli o něm , že by byl . A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst nebo do vsí , na ulicech kladli neduživé , a prosili ho , aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli . A kolikož jich koli se jeho dotkli , uzdraveni byli . I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků , kteříž byli přišli z Jeruzaléma . A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama ( to jest neumytýma ) jísti chleby , reptali o to . Nebo farizeové i všickni Židé nejedí , leč by ruce umyli , držíce ustanovení starších . A z trhu přijdouce nejedí , leč se umyjí . A jiné mnohé věci jsou , kteréž přijali , aby zachovávali , jako umývání koflíků , žejdlíků a medenic i stolů . Potom otázali se ho farizeové a zákoníci : Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších , ale neumytýma rukama jedí chléb ? On pak odpověděv , řekl jim : Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš , jakož psáno jest : Lid tento rty mne ctí , srdce pak jejich daleko jest ode mne . Ale nadarmoť mne ctí , učíce učení , kterážto nejsou než ustanovení lidská . Nebo opustivše přikázání Boží , držíte ustanovení lidská , totiž umývání žejdlíků a koflíků ; a jiné mnohé věci těm podobné činíte . I pravil jim : Čistě vy rušíte přikázání Boží , abyste ustanovení své zachovali . Nebo Mojžíš pověděl : Cti otce svého i matku svou , a kdož by zlořečil otci nebo mateři , ať smrtí umře . Ale vy pravíte : Řekl-li by člověk otci neb mateři : Korban , to jest , dar , kterýžkoli jest ode mne , toběť prospěje , A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své , Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi , kteráž jste ustanovili . A mnohé těm podobné věci činíte . I svolav všecken zástup , pravil jim : Slyšte mne všickni a rozumějte . Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka , což by jej poskvrniti mohlo ; ale to , což pochází z něho , toť jest , což poskvrňuje člověka . Má-li kdo uši k slyšení , slyš . A když všel do domu od zástupu , tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství . I řekl jim : Tak jste i vy nerozumní ? Což nerozumíte , že všecko , což z zevnitřku do člověka vchází , nemůže ho poskvrniti ? Nebo nevchází v srdce jeho , ale v břicho , a potom ven vychází , čistěci všeliké pokrmy . Ale pravil , že to , což pochází z člověka , to poskvrňuje člověka . Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí , cizoložstva , smilstva , vraždy , Krádeže , lakomství , nešlechetnosti , lest , nestydatost , oko zlé , rouhání , pýcha , bláznovství . Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka . A vstav odtud , odšel do končin Týru a Sidonu , a všed do domu , nechtěl , aby kdo o něm věděl , ale nemohl se tajiti . Nebo uslyševši o něm žena , jejížto dcerka měla ducha nečistého , přišla a padla k nohám jeho . ( Byla pak ta žena pohanka , Syrofenitská rodem . ) I prosila ho , aby ďábelství vyvrhl z její dcery . Ale Ježíš řekl jí : Nechať se prve nasytí synové ; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům . A ona odpověděla a řekla mu : Ovšem , Pane , nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů . I řekl jí : Pro tu řeč jdi , vyšloť jest ďábelství z tvé dcery . I odšedši do domu svého , nalezla děvečku , ana leží na loži , a ďábelství z ní vyšlo . Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských , přišel k moři Galilejskému , prostředkem krajin Desíti měst . I přivedli jemu hluchého a němého , a prosili ho , aby na něj ruku vzložil . A pojav jej soukromí ven z zástupu , vložil prsty své v uši jeho , a plinuv , dotekl se jazyka jeho . A vzezřev k nebi , vzdechl , a řekl jemu : Effeta , to jest , otevři se . A hned otevříny jsou uši jeho , a rozvázán jest svazek jazyka jeho , i mluvil právě . I přikázal jim , aby žádnému nepravili . Ale jakžkoli on jim přikazoval , předce oni mnohem více ohlašovali . A převelmi se divili , řkouce : Dobře všecky věci učinil . I hluchým rozkázal slyšeti , i němým mluviti . V těch dnech když opět velmi veliký zástup byl s ním , a neměli , co by jedli , svolav Ježíš učedlníky své , řekl jim : Lítost mám nad zástupy ; nebo již tři dni trvají se mnou a nemají , co by jedli . A rozpustím-li je lačné do domů jejich , zhynou na cestě ; nebo někteří z nich zdaleka přišli . Odpověděli mu učedlníci jeho : I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti ? I otázal se jich : Kolik chlebů máte ? A oni řekli : Sedm . I kázal zástupu posaditi se na zemi . A vzav sedm chlebů , díky učiniv , lámal a dával učedlníkům svým , aby předkládali . I kladli před zástup . A měli také rybiček maličko . Jichž požehnav , kázal i ty před ně klásti . I jedli a nasyceni jsou ; a sebrali , což pozůstalo drobtů , sedm košů . Těch pak , kteříž jedli , bylo okolo čtyř tisíců . I rozpustil je . Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými , přeplavil se do krajin Dalmanutských . I vyšli farizeové a počali se s ním hádati , hledajíce od něho znamení s nebe , pokoušejíce ho . A on vzdech duchem svým , dí : Co pokolení toto znamení hledá ? Amen pravím vám : Nebude dáno znamení pokolení tomuto . A opustiv je , vstoupil zase na lodí , i plavil se přes moře . I zapomenuli s sebou vzíti chlebů , a neměli než jeden chléb s sebou na lodí . Tedy přikazoval jim , řka : Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova . I přemyšlovali , řkouce jeden k druhému : Chleba nemáme . A znaje to Ježíš , řekl jim : Co přemyšlujete o tom , že chleba nemáte ? Ještě neznáte , ani rozumíte ? Ještě máte oslepené srdce vaše ? Oči majíce , nevidíte ? A uši majíce , neslyšíte ? A nepomníte , Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců ? A kolik jste plných košů drobtů sebrali ? Řekli jemu : Dvanácte . A když také sedm chlebů lámal jsem mezi čtyři tisíce , kolik jste plných košů drobtů vzali ? I řkou jemu : Sedm . I řekl jim : Kterakž tedy ještě nerozumíte ? I přišel do Betsaidy , a přivedli k němu slepého , prosíce ho , aby se ho dotekl . I ujav slepého za ruku , vyvedl jej ven z městečka , a plinuv na oči jeho a vloživ na něj ruce , otázal se ho , viděl-li by co . A on pohleděv , řekl : Znamenám lidi ; nebo vidím , že chodí jako stromové . Potom opět vložil ruce na oči jeho , a kázal mu hleděti . I uzdraven jest , takže i zdaleka jasně viděl všecky . I odeslal jej do domu jeho , řka : Aniž do toho městečka choď , aniž komu z městečka co o tom prav . Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy . A na cestě tázal se učedlníků svých , řka jim : Kým mne praví býti lidé ? Kteřížto odpověděli : Janem Křtitelem , a jiní Eliášem , jiní pak jedním z proroků . Tedy on řekl jim : Vy pak kým mne býti pravíte ? Odpověděv Petr , řekl jemu : Ty jsi Kristus . I přikázal jim , aby toho o něm žádnému nepravili . I počal učiti je , že Syn člověka musí mnoho trpěti , a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků , a zabit býti , a ve třech dnech z mrtvých vstáti . Zjevně to slovo mluvil . A chytiv jej Petr , počal mu domlouvati . Kterýžto obrátiv se a pohleděv na učedlníky své , přimluvil Petrovi , řka : Jdiž za mnou , satane ; nebo nechápáš , co jest Božího , ale co lidského . A svolav zástup s učedlníky svými , řekl jim : Chce-li kdo za mnou přijíti , zapři sebe sám , a vezmi kříž svůj , a následujž mne . Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati , ztratíť ji ; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium , tenť ji zachová . Nebo co prospěje člověku , by všecken svět získal , a své duši škodu učinil ? Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou ? Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném , i Syn člověka styděti se bude za něj , když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými . I pravil jim : Amen pravím vám , žeť jsou někteří z stojících tuto , kteříž neokusí smrti , až i uzří království Boží přicházející v moci . A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana , i uvedl je na horu vysokou soukromí samy , a proměnil se před nimi . A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh , ješto tak bílého žádný bělič na zemi učiniti nemůže . I uzřeli Eliáše s Mojžíšem , ani s Ježíšem mluví . A odpověděv Petr , řekl k Ježíšovi : Mistře , dobréť jest nám tuto býti . Protož udělejme tři stánky , tobě jeden , Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden . Nebo nevěděl , co mluví ; byli zajisté přestrašeni . I stal se oblak zastěňující je , a přišel hlas z oblaku , řkoucí : Tentoť jest ten Syn můj milý , jeho poslouchejte . A hned obezřevše se , žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou . A když sstupovali s hory , přikázal jim , aby toho žádnému nevypravovali , co viděli , než až Syn člověka z mrtvých vstane . I zachovali tu věc u sebe , tížíce mezi sebou , co by to bylo z mrtvých vstáti ? I otázali se ho , řkouce : Což pak zákoníci praví , že Eliáš musí přijíti prve ? On pak odpověděv , řekl jim : Eliáš přijda nejprve , napraví všecky věci , a jakož psáno jest o Synu člověka , že má mnoho trpěti a za nic položen býti . Ale pravím vám , že Eliáš již přišel , a učinili mu , což jsou chtěli , jakož psáno jest o něm . Tedy přišed k učedlníkům , uzřel zástup veliký okolo nich a zákoníky , an se hádají s nimi . A hned všecken zástup uzřev jej , ulekli se ; a sběhše se , přivítali ho . I otázal se zákoníků : Co se hádáte spolu ? A odpovídaje jeden z zástupu , řekl : Mistře , přivedl jsem syna svého k tobě , kterýž má ducha němého . Ten kdyžkoli jej pochopí , lomcuje jím , a on se sliní , a škřipí zubami , a svadne . I řekl jsem učedlníkům tvým , aby jej vyvrhli , a nemohli . A on odpovídaje jemu , řekl : Ó národe nevěrný ! Ale dokudž s vámi budu ? A dokudž vás trpěti budu ? Přiveďte jej ke mně . I přivedli ho k němu . A jakž jej uzřel , hned jím duch lomcoval ; a padna na zemi , válel se a slinil . I otázal se otce jeho : Dávno-li se jemu to stalo ? A on řekl : Hned od dětinství . A často jím metal i na oheň i do vody , aby jej zahubil . Ale můžeš-li co , spomoz nám , slituje se nad námi . A Ježíš řekl jemu : Můžeš-li tomu věřiti ; všeckoť jest možné věřícímu . A ihned zvolav otec mládence toho s slzami , řekl : Věřím , Pane , spomoz nedověře mé . Uzřev pak Ježíš , že se zástup sbíhá , přimluvil duchu tomu nečistému , řka jemu : Hluchý a němý duše , já tobě přikazuji , vyjdi z něho , a nevcházej více do něho . Tedy křiče a velmi jím lomcuje , vyšel z něho . I učiněn jest člověk ten jako mrtvý , takže mnozí pravili , že umřel . Ale Ježíš ujav jej za ruku , pozdvihl ho , a on vstal . A když všel do domu , učedlníci jeho otázali ho soukromí : Pročež jsme my ho nemohli vyvrci ? I řekl jim : Toto pokolení nijakž nemůž vyhnáno býti , jediné modlitbou a postem . A jdouce odtud , šli skrze Galilei , a nechtěl , aby kdo o tom věděl . Nebo učil učedlníky své a pravil jim : Že Syn člověka dán bude v ruce lidské , a zamordujíť jej , ale zamordován jsa , třetí den z mrtvých vstane . Oni pak nesrozuměli tomu povědění , a ostýchali se ho otázati . I přišel do Kafarnaum , a v domě byv , otázal se jich : Co jste na cestě mezi sebou rozjímali ? A oni mlčeli . Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou , kdo by z nich byl větší . A posadiv se , zavolal dvanácti , a dí jim : Chce-li kdo první býti , budeť všech nejposlednější a všech služebník . A vzav pacholátko , postavil je uprostřed nich , a vzav je na lokty své , řekl jim : Kdož by koli jedno z takových dítek přijal ve jménu mém , mneť přijímá ; a kdož by mne koli přijal , ne mneť přijímá , ale toho , kterýž mne poslal . I odpověděl mu Jan , řka : Mistře , viděli jsme tam jednoho , an ve jménu tvém ďábly vymítá , kterýž nechodí s námi ; i bránili jsme mu , protože s námi nechodí . Ježíš pak řekl : Nebraňtež mu . Nebť není žádného , kterýž by divy činil ve jménu mém , ať by mohl snadně zle mluviti o mně . Nebo kdož není proti nám , s námiť jest . Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém , protože jste Kristovi , amen pravím vám , neztratíť nikoli odplaty své . A kdožť by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých , věřících ve mne , mnohem by lépe mu bylo , aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře . A horšila-li by tě ruka tvá , utni ji . Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života , raději nežli obě ruce majícímu jíti do pekla , v oheň neuhasitelný , Kdež červ jejich neumírá a oheň nehasne . A pakli noha tvá horšila by tě , utniž ji . Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života , nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla , v oheň neuhasitelný , Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne . Pakli by tě oko tvé horšilo , vylup je . Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího , nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného , Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne . Nebo každý člověk ohněm bude solen , a všeliká obět solí bude osolena . Dobráť jest sůl . Pakli sůl bude neslaná , čím ji osolíte ? Mějte sůl v sobě sami , a pokoj mějte mezi sebou . A vstav odtud , přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící . I sešli se k němu zase zástupové , a jakž obyčej měl , opět je učil . Tedy přistoupivše farizeové , otázali se ho : Sluší-li muži ženu propustiti ? pokoušejíce ho . On pak odpovídaje , řekl jim : Co vám přikázal Mojžíš ? Kteřížto řekli : Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti . I odpověděv Ježíš , řekl jim : Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání . Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh . Protoť opustí člověk otce svého i matku , a přídržeti se bude ženy své . I budou dva jedno tělo . A tak již nejsou dva , ale jedno tělo . Protož což Bůh spojil , člověk nerozlučuj . A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci . I dí jim : Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal , cizoloží a hřeší proti ní . A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala , cizoloží . Tedy přinášeli k němu dítky , aby se jich dotýkal . Ale učedlníci přimlouvali těm , kteříž je nesli . To viděv Ježíš , nelibě to nesl , a řekl jim : Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim , nebo takovýchť jest království Boží . Amen pravím vám : Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě , nikoliť do něho nevejde . A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce , požehnání jim dával . Potom když vyšel na cestu , přiběhl jeden , a poklekna před ním , otázal se ho , řka : Mistře dobrý , co učiním , abych života věčného dědičně došel ? I řekl mu Ježíš : Co mne nazýváš dobrým ? Žádný není dobrý , než sám toliko Bůh . Přikázání umíš : Nezcizoložíš , nezabiješ , neukradneš , nevydáš falešného svědectví , neoklamáš , cti otce svého i matku . A on odpověděv , řekl jemu : Mistře , toho všeho jsem ostříhal od své mladosti . Tedy Ježíš pohleděv na něj , zamiloval ho , a řekl mu : Jednohoť se nedostává . Jdi , a cožkoli máš , prodej , a dej chudým , a budeš míti poklad v nebi ; a pojď , následuj mne , vezma kříž svůj . On pak zarmoutiv se pro to slovo , odšel , truchliv jsa ; nebo měl mnohá zboží . A pohleděv vůkol Ježíš , dí učedlníkům svým : Aj jak nesnadně ti , jenž statky mají , vejdou do království Božího . Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho . Ježíš pak zase odpověděv , dí jim : Synáčkové , kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti . Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti , nežli bohatému vjíti do království Božího . Oni pak více se děsili , řkouce mezi sebou : I kdož může spasen býti ? A pohleděv na ně Ježíš , dí : U lidíť jest nemožné , ale ne u Boha ; nebo u Boha všecko možné jest . I počal Petr mluviti k němu : Aj , my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou . Odpověděv pak Ježíš , řekl : Amen pravím vám , žádného není , ješto by opustil dům , neb bratří , nebo sestry , neb otce , nebo matku , nebo manželku , nebo syny , nebo rolí pro mne a pro evangelium , Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sestr a matek a synů a rolí s protivenstvím , a v budoucím věku život věčný . Mnozíť zajisté byvše první , budou poslední , a poslední první . Byli pak na cestě , jdouce do Jeruzaléma , a Ježíš šel napřed . I byli předěšeni , a jdouce za ním , báli se . Tedy pojav Ježíš opět dvanácte , počal jim praviti , co se jemu má státi , Řka : Aj , vstupujeme do Jeruzaléma , a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům , i odsoudí jej na smrt , a vydadí jej pohanům . Kteřížto posmívati se budou jemu , a ubičují ho , a uplijí a zabijí jej , ale třetího dne z mrtvých vstane . Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan , synové Zebedeovi , řkouce : Mistře , chceme , zač bychom koli prosili tebe , abys učinil nám . On pak řekl jim : Co chcete , abych vám učinil ? I řekli jemu : Dej nám , abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé . Ježíš pak řekl jim : Nevíte , zač prosíte . Můžete-li píti kalich , kterýž já piji , a křtíti se křtem , kterýmž já se křtím ? A oni řekli jemu : Můžeme . A Ježíš řekl jim : Kalich zajisté , kterýž já piji , píti budete , a křtem , kterýmž já se křtím , křtěni budete , Ale seděti na pravici mé , nebo na levici mé , neníť má věc dáti vám , ale dánoť bude , kterýmž připraveno jest . A uslyšavše to jiných deset , počali se hněvati na Jakuba a na Jana . Ale Ježíš povolav jich , řekl jim : Víte , že ti , kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy , panujíť nad nimi ; a kteříž velicí u nich jsou , moc provozují nad nimi . Ne takť bude mezi vámi . Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký , budiž váš služebník . A kdožkoli z vás chtěl by býti přední , budiž služebník všech . Nebo i Syn člověka nepřišel , aby mu sloužili , ale aby on sloužil , a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé . Tedy přišli do Jericho , a když vycházel on z Jericha , i učedlníci jeho a zástup mnohý , Timeův syn , Bartimeus slepý , seděl podle cesty , žebře . A když uslyšel , že by to byl Ježíš Nazaretský , počal volati a říci : Ježíši , synu Davidův , smiluj se nade mnou . I přimlouvali mu mnozí , aby mlčel . Ale on mnohem více volal : Synu Davidův , smiluj se nade mnou . Tedy zastaviv se Ježíš , kázal ho zavolati . I zavolali toho slepého , řkouce jemu : Dobré mysli buď , vstaň , volá tě . On pak povrh plášť svůj , a zchopiv se , šel k Ježíšovi . I odpověděv Ježíš , dí jemu : Co chceš , ať učiním ? A slepý řekl jemu : Mistře , ať vidím . Tedy Ježíš řekl mu : Jdi , víra tvá tě uzdravila . A on hned prohlédl , a šel cestou za Ježíšem . A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské , poslal dva z učedlníků svých , A řekl jim : Jděte do hrádku , kterýž proti vám jest , a hned vejdouce tam , naleznete oslátko přivázané , na kterémž ještě nižádný z lidí neseděl . Odvížíce , přiveďte ke mně . A řekl-liť by vám kdo : Co to činíte ? rcete : Že ho Pán potřebuje . A hned je propustí sem . I odešli , a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí . I odvázali je . Tedy někteří z těch , kteříž tu stáli , řekli jim : Co činíte , odvazujíce oslátko ? Oni pak řekli jim , jakož byl přikázal Ježíš . I nechali jich . Protož přivedli oslátko k Ježíšovi , a vložili na ně roucha svá . I vsedl na ně . Mnozí pak stlali roucha svá na cestě , a jiní ratolesti sekali z stromů , a metali na cestu . A kteříž napřed šli , i ti , kteříž za ním šli , volali , řkouce : Spas nás . Požehnaný , jenž se béře ve jménu Páně . Požehnané , kteréž jest přišlo ve jménu Páně , království otce našeho Davida ! Spas nás na výsostech . I všel do Jeruzaléma Ježíš , i do chrámu . A spatřiv tu všecko , když již byla večerní hodina , vyšel do Betany se dvanácti . A druhého dne , když vycházel z Betany , zlačněl . A uzřev zdaleka fík , an má listí , šel , zda by co nalezl na něm . A když přišel k němu , nic nenalezl kromě listí ; nebo nebyl čas fíků . Tedy odpověděv Ježíš , řekl jemu : Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez . A slyšeli to učedlníci jeho . I přišli do Jeruzaléma . A všed Ježíš do chrámu , počal vymítati ty , jenž prodávali a kupovali v chrámě , a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel . A nedopustil , aby kdo jakou nádobu nesl skrze chrám . I učil je , řka jim : Zdaliž není psáno , že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů ? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů . Slyšeli pak to zákoníci i přední kněží , a hledali , kterak by jej zahubili ; nebo se ho báli , protože všecken zástup divil se učení jeho . A když byl večer , vyšel Ježíš z města . A učedlníci ráno jdouce , uzřeli fík , an usechl hned z kořene . Tedy zpomenuv Petr , řekl jemu : Mistře , aj fík , kterémuž jsi zlořečil , usechl . I odpověděv Ježíš , řekl jim : Mějte víru Boží . Nebo amen pravím vám , že kdož by koli řekl hoře této : Zdvihni se a vrz sebou do moře , a nepochyboval by v srdci svém , ale věřil by , že se stane , cožkoli dí , budeť jemu tak , což by koli řekl . Protož pravím vám : Začež byste koli , modléce se , prosili , věřte , že vezmete , a staneť se vám . A když se postavíte k modlení , odpouštějte , máte-li co proti komu , aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše . Nebo jestliže vy neodpustíte , ani Otec váš , kterýž v nebesích jest , odpustí vám hříchů vašich . I přišli zase do Jeruzaléma . A když on chodil v chrámě , přistoupili k němu přední kněží a zákoníci a starší . I řekli jemu : Jakou mocí to činíš ? A kdo jest tobě dal tu moc , abys tyto věci činil ? Tedy odpovídaje Ježíš , řekl jim : Otížiť se i já vás na jednu věc . Odpovězte mi , a povím vám , jakou mocí to činím . Křest Janův s nebe-li byl , čili z lidí ? Odpovězte mi . I rozvažovali to sami mezi sebou , řkouce : Díme-li : S nebe , díť nám : Pročež jste tedy neuvěřili jemu ? Pakli díme : Z lidí , bojíme se lidu . Nebo všickni o Janovi smyslili , že jest právě byl prorok . I odpověděvše , řekli Ježíšovi : Nevíme . A Ježíš odpovídaje , řekl jim : Aniž já vám povím , jakou mocí to činím . Tedy počal jim mluviti v podobenstvích : Vinici štípil jeden člověk , a opletl ji plotem , a vkopal pres , a ustavěl věži , a najal ji vinařům , i odšel na cestu . A v čas užitků poslal k vinařům služebníka , aby od vinařů vzal ovoce z vinice . Oni pak javše jej , zmrskali ho a odeslali prázdného . I poslal k nim zase jiného služebníka . I toho též kamenovavše , ranili v hlavu a odeslali zohaveného . I poslal opět jiného . I toho zabili , a mnoho jiných , z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali . Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího , i toho poslal k nim naposledy , řka : Ostýchati se budou syna mého . Ale vinaři řekli jedni k druhým : Tentoť jest dědic ; pojďte , zabijme jej , a budeť naše dědictví . Tedy javše jej , zabili ho a vyvrhli ven z vinice . Což tedy učiní pán vinice ? Přijde , a zatratí vinaře ty , a dá vinici jiným . Zdaliž jste písma toho nečtli ? Kámen , kterýž zavrhli dělníci , ten učiněn jest hlavou úhlovou . Ode Pána stalo se toto , a jest divné před očima našima . I hledali ho jíti , ale báli se zástupu ; nebo poznali , že podobenství to proti nim pověděl . A nechavše ho , odešli pryč . Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů , aby jej polapili v řeči . Kteřížto přišedše , řekli jemu : Mistře , víme , že jsi pravdomluvný , a nedbáš na žádného ; nebo nepatříš na osobu lidskou , ale v pravdě cestě Boží učíš . Sluší-li daň dávati císaři , čili nic ? Dáme-liž , čili nedáme ? On pak znaje pokrytství jejich , řekl jim : Co mne pokoušíte ? Přineste mi peníz , ať pohledím . A oni podali mu . Tedy řekl jim : Čí jest tento obraz a nápis ? A oni řekli mu : Císařův . I odpověděv Ježíš , řekl jim : Dávejtež tedy , což jest císařova , císaři , a což jest Božího , Bohu . I podivili se tomu . Potom přišli k němu saduceové , kteříž praví , že není z mrtvých vstání . I otázali se ho , řkouce : Mistře , Mojžíš nám napsal : Kdyby čí bratr umřel , a ostavil po sobě manželku , a synů by neměl , aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému . I bylo sedm bratrů . A první pojav ženu , umřel , neostaviv semene . A druhý pojav ji , také umřel , a aniž ten ostavil semene . A třetí tolikéž . A tak ji pojalo všech sedm , a nezůstavili po sobě semene . Nejposléze pak po všech umřela i žena . Protož při vzkříšení , když z mrtvých vstanou , čí z těch bude manželka ? Neb jich sedm mělo ji za manželku . A odpovídaje Ježíš , řekl jim : Zdaliž ne proto bloudíte , že neznáte Písem ani moci Boží ? Nebo když vstanou z mrtvých , nebudou se ženiti ani vdávati , ale budou jako andělé nebeští . O mrtvých pak , že mají vstáti , zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových , kterak ve kři promluvil k němu Bůh , řka : Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův ? Neníť Bůh mrtvých , ale Bůh živých . Protož vy velmi bloudíte . Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků , slyšev je hádající se , a vida , že jim dobře odpověděl , otázal se ho , které by bylo přikázání první ze všech . A Ježíš odpověděl jemu , že první ze všech přikázání jest : Slyš , Izraeli , Pán Bůh náš Pán jeden jest . Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého , a ze vší duše své , a ze vší mysli své , i ze všech mocí svých . To jest první přikázání . Druhé pak jest podobné tomu : Milovati budeš bližního svého jako sebe samého . Většího přikázání jiného nad tato není . I řekl jemu ten zákoník : Mistře , dobře jsi vpravdě pověděl . Nebo jeden jest Bůh , a není jiného kromě něho ; A milovati ho ze všeho srdce , a ze vší mysli , a ze vší duše , i ze všech mocí , a milovati bližního jako sebe samého , toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti . A viděv Ježíš , že by moudře odpověděl , dí jemu : Nejsi daleko od království Božího . A žádný více neodvážil se ho o nic tázati . I odpovídaje Ježíš , řekl , uče v chrámě : Kterak praví zákoníci , že Kristus jest syn Davidův ? Nebo David praví v Duchu svatém : Řekl Pán Pánu mému : Seď na pravici mé , ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých . Poněvadž sám David nazývá jej Pánem , kterakž syn jeho jest ? A mnohý zástup rád ho poslouchal . I mluvil jim v učení svém : Varujte se zákoníků , kteříž rádi v krásném rouše chodí , a chtějí pozdravováni býti na trhu , A na předních stolicích seděti v školách , a přední místa míti na večeřech , Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb . Tiť vezmou soud těžší . A posadiv se Ježíš proti pokladnici , díval se , kterak zástup metal peníze do pokladnice . A mnozí bohatí metali mnoho . A přišedši jedna chudá vdova , i vrhla dva šarty , jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího . I svolav učedlníky své , dí jim : Amen pravím vám , že tato chudá vdova více uvrhla , než tito všickni , kteříž metali do pokladnice . Nebo všickni z toho , což jim zbývalo , metali , ale tato z své chudoby , všecko , což měla , uvrhla , všecku živnost svou . A když vycházel z chrámu , dí jemu jeden z učedlníků jeho : Mistře , pohleď , kteraké kamení a jaké jest toto stavení ! Tedy Ježíš odpovídaje , řekl jemu : Vidíš toto tak veliké stavení ? Nebudeť ostaven kámen na kameni , kterýž by nebyl zbořen . A když se posadil na hoře Olivetské proti chrámu , otázali se jeho obzvláštně Petr , Jakub a Jan a Ondřej , řkouce : Pověz nám , kdy to bude ? A které znamení , když se toto všecko bude plniti ? Ježíš pak odpovídaje jim , počal praviti : Vizte , aby vás někdo nesvedl . Neboť mnozí přijdou ve jménu mém , řkouce : Já jsem Kristus , a mnohéť svedou . Když pak uslyšíte boje a pověst o válkách , nestrachujte se ; nebo musí to býti , ale ne ihned konec . Povstaneť zajisté národ proti národu a království proti království , a bude zemětřesení po místech , a hladové i bouřky . A toť budou počátkové bolesti . Vy pak šetřte se . Nebo vydávati vás budou na sněmy a do shromáždění ; budete biti , a před vladaři a králi stanete pro mne , na svědectví jim . Ale ve všech národech nejprv musí býti kázáno evangelium . Když pak vás povedou vyzrazujíce , nestarejte se , co byste mluvili , aniž o to pečlivě přemyšlujte , ale což vám bude dáno v tu hodinu , to mluvte ; nebo nejste vy , jenž mluvíte , ale Duch svatý . Vydáť pak bratr bratra na smrt a otec syna , a povstanou děti proti rodičům , a budou je mordovati . A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé . Ale kdož setrvá až do konce , tenť spasen bude . Když pak uzříte ohavnost zpuštění , o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka , ana stojí , kdež by státi neměla , ( kdo čte , rozuměj , ) tehdáž ti , kdož jsou v Židovstvu , ať utekou na hory . A kdož na střeše jest , nesstupuj do domu , ani vcházej , aby co vzal z domu svého . A kdo na poli , nevracuj se zase , aby vzal roucho své . Běda pak těhotným a těm , kteréž krmí v těch dnech . Protož modlte se , aby utíkání vaše nebylo v zimě . Neboť budou ti dnové plní takového soužení , jakéhož nebylo od počátku stvoření , kteréž Bůh stvořil , až dosavad , aniž potom bude . A byť neukrátil Pán těch dnů , nebyl by spasen žádný člověk . Ale pro vyvolené , kteréž vyvolil , ukrátil těch dnů . A tehdáž řekl-li by vám kdo : Aj teď jest Kristus , aneb , aj tamto , nevěřte . Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci , a budou činiti divy a zázraky k svedení , by možné bylo , také i vyvolených . Vy pak šetřte se . Aj , předpověděl jsem vám všecko . V těch pak dnech , po soužení tom , slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého . A hvězdy nebeské budou padati , a moci , které jsou na nebi , pohnou se . A tehdážť uzří Syna člověka , an se béře v oblacích s mocí velikou a s slavou . I tehdyť pošle anděly své , a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů , od končin země až do končin nebe . Od fíku pak učte se podobenství : Když již ratolest jeho odmladne a vypučí se listí , znáte , že blízko jest léto . Takž i vy , když uzříte , ano se tyto věci dějí , vězte , že blízko jest a ve dveřích království Boží . Amen pravím vám , žeť nepomine pokolení toto , až se tyto všecky věci stanou . Nebe a země pominou , ale slova má nepominou . Ale o tom dni a hodině žádný neví , ani andělé , jenž jsou v nebesích , ani Syn , jediné sám Otec . Vizte , bděte a modlte se ; nebo nevíte , kdy bude ten čas . Syn člověka zajisté jest jako člověk , kterýž daleko odšel , opustiv dům svůj , a poručiv služebníkům svým vladařství , a jednomu každému práci jeho , vrátnému přikázal , aby bděl . Protož bděte ; nebo nevíte , kdy Pán domu přijde , u večer-li , čili o půlnoci , čili když kohouti zpívají , čili ráno ; Aby snad přijda v nenadále , nenalezl vás , a vy spíte . A cožť vám pravím , všechněmť pravím : Bděte . Po dvou pak dnech byl hod beránka a přesnic ; i hledali přední kněží a zákoníci , kterak by jej lstivě jmouce , zamordovali . Ale pravili : Ne v svátek , aby snad nebyl rozbroj v lidu . A když byl v Betany , v domu Šimona malomocného , a seděl za stolem , přišla žena , mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé , z nardového koření . A rozbivši nádobu , vylila ji na hlavu jeho . I hněvali se někteří mezi sebou , řkouce : I proč ztráta masti této stala se ? Nebo mohlo jest toto prodáno býti dráže než za tři sta peněz , a dáno býti chudým . I škřipěli zubami na ni . Ale Ježíš řekl : Nechtež jí . Proč ji rmoutíte ? Dobrýť jest skutek učinila nade mnou . Však chudé máte vždycky s sebou , a když budete chtíti , můžete jim dobře činiti , ale mne ne vždy míti budete . Ona což mohla , to učinila ; předešlať jest , aby těla mého pomazala ku pohřebu . Amen pravím vám : Kdežkoli bude kázáno toto evangelium po všem světě , také i to , což učinila tato , bude vypravováno na památku její . Tedy Jidáš Iškariotský , jeden ze dvanácti , odšel k předním kněžím , aby ho jim zradil . Oni pak uslyševše to , zradovali se , a slíbili mu peníze dáti . I hledal , kterak by ho příhodně zradil . Prvního pak dne přesnic , když velikonoční beránek zabíjín býval , řkou jemu učedlníci jeho : Kde chceš , ať jdouce , připravíme , abys jedl beránka ? I poslal dva z učedlníků svých , a řekl jim : Jděte do města , a potkáť vás člověk dčbán vody nesa . Jdětež za ním . A kamžkoli vejde , rcete k hospodáři domu toho : Mistrť praví : Kde jest večeřadlo , v němž bych jedl beránka s učedlníky svými ? A on vám ukáže večeřadlo veliké , podlážené a připravené . Tu nám připravte . I odešli učedlníci jeho , a přišli do města , a nalezli tak , jakož jim byl pověděl . I připravili beránka . Když pak byl večer , přišel se dvanácti . A když seděli za stolem a jedli , řekl Ježíš : Amen pravím vám , že jeden z vás mne zradí , kterýž jí se mnou . A oni počali se rmoutiti a praviti jemu jeden každý obzvláštně : Zdali já jsem ? A jiný : Zdali já ? On pak odpověděv , řekl jim : Jeden ze dvanácti , kterýž omáčí se mnou v míse . Syn zajisté člověka jde , jakož jest psáno o něm , ale běda člověku tomu , skrze něhož Syn člověka bude zrazen . Dobré by bylo jemu , aby se byl nenarodil člověk ten . A když oni jedli , vzav Ježíš chléb , a dobrořečiv , lámal a dával jim , řka : Vezměte , jezte , to jest tělo mé . A vzav kalich , a díky učiniv , dal jim . A pili z něho všickni . I řekl jim : To jest krev má nového Zákona , kteráž se za mnohé vylévá . Amen pravím vám , žeť již více nebudu píti z plodu vinného kořene , až do onoho dne , když jej píti budu nový v království Božím . A sezpívavše písničku , vyšli na horu Olivetskou . Potom řekl jim Ježíš : Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci . Nebo psáno jest : Bíti budu pastýře , a rozprchnou se ovce . Ale když z mrtvých vstanu , předejduť vás do Galilee . Tedy Petr řekl jemu : Byť se pak všickni zhoršili , ale já nic . Řekl jemu Ježíš : Amen pravím tobě , že dnes této noci , prve než kohout po dvakrát zazpívá , třikrát mne zapříš . On pak mnohem více mluvil : Bychť pak měl s tebou i umříti , nezapřímť tebe . A takž také i všickni mluvili . I přišli na místo , kterémuž jméno Getsemany . Tedy řekl učedlníkům svým : Seďtež tuto , ažť se pomodlím . A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana , počal se lekati a velmi teskliv býti . I dí jim : Smutnáť jest duše má až k smrti . Počekejtež tuto a bděte . A poodšed maličko , padl na zemi a modlil se , aby , bylo-li by možné , odešla od něho hodina ta . I řekl : Abba , Otče , všecko jest možné tobě . Přenes kalich tento ode mne , ale však ne , což já chci , ale co ty . I přišel k učedlníkům a nalezl je , ani spí . I řekl Petrovi : Šimone , spíš ? Nemohl-lis jediné hodiny bdíti ? Bděte a modlte se , abyste nevešli v pokušení . Duchť zajisté hotov jest , ale tělo nemocno . A opět odšed , modlil se , táž slova mluvě . A navrátiv se , nalezl je , ani opět spí ; nebo oči jejich byly obtíženy ; aniž věděli , co by jemu odpověděli . I přišel po třetí , a řekl jim : Spětež již a odpočívejte ; dostiť jest . Přišla hodina ; aj , Syna člověka zrazují v ruce hříšných . Vstaňte , pojďme . Aj , kterýž mne zrazuje , blízkoť jest . A hned , když on ještě mluvil , přišel Jidáš , jenž byl jeden ze dvanácti , a s ním zástup veliký s meči a s kyjmi , poslaných od předních kněží a od zákoníků a starších . Zrádce pak byl jim dal znamení , řka : Kteréhožkoli políbím , tenť jest , jmětež ho a veďte opatrně . A přišed , hned přistoupiv k němu , řekl : Mistře , Mistře , a políbil ho . Tedy oni vztáhli naň ruce své a jali jej . Jeden pak z těch , kteříž tu okolo stáli , vytrh meč , udeřil služebníka nejvyššího kněze , a uťal jemu ucho . I odpověděv Ježíš , řekl jim : Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi , abyste mne jali ? Na každý den býval jsem u vás , uče v chrámě , a nejali jste mne . Ale toť se děje , aby se naplnila písma . Tedy učedlníci opustivše jej , všickni utekli . Jeden pak mládenček šel za ním , odín jsa rouchem lněným po nahém těle . I popadli jej mládenci . On pak opustiv roucho , nahý utekl od nich . I přivedli Ježíše k nejvyššímu knězi , a sešli se k němu všickni přední kněží i starší i zákoníci . Petr pak šel za ním zdaleka až na dvůr nejvyššího kněze ; i seděl s služebníky , zhřívaje se u ohně . Ale nejvyšší kněz i všecka ta rada hledali proti Ježíšovi svědectví , aby jej na smrt vydali , avšak nenalezli . Nebo ač mnozí křivé svědectví mluvili proti němu , ale svědectví jejich nebyla jednostejná . Tedy někteří povstavše , křivé svědectví dávali proti němu , řkouce : My jsme slyšeli tohoto , že řekl : Já zbořím chrám tento rukou udělaný , a ve třech dnech jiný ne rukou udělaný postavím . Ale ani to jejich svědectví nebylo jednostejné . Tedy povstav nejvyšší kněz uprostřed , otázal se Ježíše , řka : Neodpovídáš ničehož , což tito na tebe svědčí ? Ale on mlčel , a nic neodpověděl . Opět nejvyšší kněz otázal se ho a řekl jemu : Jsi-liž ty Kristus , Syn Boha Požehnaného ? A Ježíš řekl : Jáť jsem , a uzříte Syna člověka , an sedí na pravici moci Boží , a přichází s oblaky nebeskými . Tedy nejvyšší kněz roztrh roucho své , řekl : I což ještě potřebujeme svědků ? Slyšeli jste rouhání . Co se vám zdá ? Oni pak všickni odsoudili jej , že jest hoden smrti . I počali někteří naň plvati , a tvář jeho zakrývati , a poličkovati , a říkati jemu : Prorokuj nám . A služebníci kyji jej bili . A když byl Petr v síni dole , přišla jedna z děveček nejvyššího kněze . A uzřevši Petra , an se ohřívá , a popatřivši naň , dí : I ty s Ježíšem Nazaretským byl jsi . Ale on zapřel , řka : Aniž vím , ani rozumím , co ty pravíš . I vyšel ven před síň , a kohout zazpíval . Tedy děvečka , uzřevši jej opět , počala praviti těm , kteříž tu okolo stáli , že tento z nich jest . A on opět zapřel . A po malé chvíli opět ti , kteříž tu stáli , řekli Petrovi : Jistě z nich jsi , nebo i Galilejský jsi , i řeč tvá podobná jest . On pak počal se proklínati a přisahati , pravě : Neznám člověka toho , o němž vy pravíte . A hned po druhé kohout zazpíval . I rozpomenul se Petr na slovo , kteréž byl řekl jemu Ježíš : Že prve než kohout dvakrát zazpívá , třikrát mne zapříš . A vyšed , plakal . A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním , svázavše Ježíše , vedli jej a dali Pilátovi . I otázal se ho Pilát : Ty-liž jsi král Židovský ? A on odpověděv , řekl jemu : Ty pravíš . I žalovali na něj přední kněží mnoho . On pak nic neodpovídal . Tedy Pilát otázal se ho opět , řka : Nic neodpovídáš ? Hle , jak mnoho proti tobě svědčí . Ale Ježíš předce nic neodpověděl , takže se podivil Pilát . Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů , za kteréhož by prosili . I byl jeden , kterýž sloul Barabbáš , jenž s svárlivými byl v vězení , kteříž v svadě vraždu byli spáchali . A zvolav zástup , počal prositi , aby učinil , jakož jim vždycky činíval . Pilát pak odpověděl jim , řka : Chcete-li , propustím vám krále Židovského ? ( Nebo věděl , že jsou jej z závisti vydali přední kněží . ) Ale přední kněží ponukli zástupu , aby jim raději propustil Barabbáše . A Pilát odpověděv , řekl jim zase : Což pak chcete , ať učiním tomu , kteréhož králem Židovským nazýváte ? A oni opět zvolali : Ukřižuj ho . A Pilát pravil jim : I což jest zlého učinil ? Oni pak více volali : Ukřižuj ho . Tedy Pilát , chtě lidu dosti učiniti , pustil jim Barabbáše , a dal jim Ježíše ubičovaného , aby byl ukřižován . Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně , do radného domu , a svolali všecku sběř . I oblékli jej v šarlat , a korunu spletše z trní , vložili naň . I počali ho pozdravovati , řkouce : Zdráv buď , králi Židovský . A bili hlavu jeho třtinou , a plvali na něj , a sklánějíce kolena , klaněli se jemu . A když se jemu naposmívali , svlékli s něho šarlat , a oblékli jej v roucho jeho vlastní . I vedli jej , aby ho ukřižovali . I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského , pomíjejícího je , ( kterýž šel z pole , otce Alexandrova a Rufova , ) aby vzal kříž jeho . I vedli jej až na místo Golgota , to jest , ( vyložil-li by , ) popravné místo . I dávali mu píti víno s mirrou , ale on nepřijal ho . A ukřižovavše jej , rozdělili roucha jeho , mecíce o ně los , kdo by co vzíti měl . A byla hodina třetí , když ho ukřižovali . A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy : Král Židovský . Ukřižovali také s ním dva lotry : jednoho na pravici a druhého na levici jeho . I naplněno jest písmo , řkoucí : A s nepravými počten jest . A kteříž tudy chodili mimo něj , rouhali se jemu , potřásajíce hlavami svými , a říkajíce : Hahá , kterýž rušíš chrám Boží , a ve třech dnech jej zase vzděláváš , Spomoz sobě samému , a sstup s kříže . Též i přední kněží posmívajíce se , jeden k druhému s zákoníky pravili : Jinýmť jest pomáhal , sám sobě pomoci nemůže . Kristus král Izraelský , nechažť nyní sstoupí s kříže , ať uzříme a uvěříme . A i ti , kteříž s ním ukřižováni byli , útržku mu činili . A když byla hodina šestá , stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté . A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým , řka : Elói , Elói , lama zabachtani ? jenž se vykládá : Bože můj , Bože můj , pročs mne opustil ? A někteří z okolo stojících , slyševše to , pravili : Hle , Eliáše volá . A běžev jeden , naplnil houbu octem a vloživ na tresť , dával jemu píti , řka : Ponechte , uzříme , přijde-li Eliáš , aby jej složil . Ježíš pak zvolav hlasem velikým , pustil duši . A opona v chrámě roztrhla se na dvé , od vrchu až dolů . Viděv pak to centurio , kterýž naproti stál , že tak volaje , vypustil duši , řekl : Jistě člověk tento Syn Boží byl . Byly pak tu i ženy , zdaleka se dívajíce , mezi nimiž byla Maria Magdaléna , a Maria Jakuba menšího , a Jozesova mátě , a Salome . Kteréž , když ještě byl v Galilei , chodily za ním a posluhovaly jemu , i jiné mnohé , kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma . A když již byl večer , ( že byl den připravování , to jest před sobotou , ) Přišed Jozef z Arimatie , počestná osoba úřadná , kterýž také očekával království Božího , směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo . Pilát pak podivil se , již-li by umřel . A povolav centuriona , otázal se ho , dávno-li je umřel . A zvěděv od centuriona , dal tělo Jozefovi . A Jozef koupiv plátna , a složiv ho s kříže , obvinul v plátno , i položil do hrobu , kterýž byl vytesán z skály , a přivalil kámen ke dveřům hrobovým . Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se , kde by byl položen . A když pominula sobota , Maria Magdaléna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonných věcí , aby přijdouce , pomazaly Ježíše . A velmi ráno vyšedše první den po sobotě , přišly k hrobu , an již slunce vzešlo . I pravily vespolek : Kdo nám odvalí kámen ode dveří hrobových ? ( A vzhlédše , uzřely odvalený kámen . ) Byl zajisté veliký velmi . A všedše do hrobu , uzřely mládence , an sedí na pravici , oděného rouchem bílým . I ulekly se . Kterýžto řekl jim : Nebojte se . Ježíše hledáte Nazaretského ukřižovaného . Vstalť jest , neníť ho tuto ; aj , místo , kdež jej byli položili . Ale jděte , povězte učedlníkům jeho i Petrovi , žeť vás předejde do Galilee . Tam jej uzříte , jakož jest pověděl vám . A ony vyšedše rychle , utekly od hrobu ; nebo přišel na ně strach a hrůza . A aniž komu co řekly , nebo se bály . Vstav pak Ježíš z mrtvých ráno v neděli , ukázal se nejprv Mariji Magdaléně , z nížto byl vyvrhl sedm ďáblů . Ona pak šedši , zvěstovala těm , kteříž s ním bývali , lkajícím a plačícím . A oni slyšavše , že by živ byl a vidín od ní , nevěřili . Potom pak dvěma z nich jdoucím ukázal se v jiné způsobě , když šli přes pole . A ti šedše , pověděli jiným . Ani těm nevěřili . Nejposléze sedícím spolu jedenácti ukázal se , a trestal nedověru jejich a tvrdost srdce , že těm , kteříž jej viděli vzkříšeného , nevěřili . A řekl jim : Jdouce po všem světě , kažte evangelium všemu stvoření . Kdož uvěří a pokřtí se , spasen bude ; kdož pak neuvěří , budeť zatracen . Znamení pak ti , kteříž uvěří , tato míti budou : Ve jménu mém ďábly budou vymítati , jazyky novými mluviti . Hady bráti ; a jestliže by co jedovatého pili , neuškodíť jim ; na nemocné ruce vzkládati budou , a dobře se míti budou . Když pak jim odmluvil Pán , vzhůru vzat jest do nebe , a sedí na pravici Boží . A oni šedše , kázali všudy , a Pán jim pomáhal , a slov jejich potvrzoval činěním divů .