GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:42urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:42Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí , kteréž jsou u nás jisté , Jakž jsou nám vydali ti , kteřížto od počátku sami viděli , a služebníci toho Slova byli , Vidělo se i mně , kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel , tobě z gruntu o tom pořádně vypsati , výborný Theofile , Abys zvěděl jistotu těch věcí , jimž jsi vyučován . Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký , jménem Zachariáš , z třídy Abiášovy , a manželka jeho ze dcer Aronových , a jméno její Alžběta . Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím , chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony . A neměli plodu , protože Alžběta byla neplodná , a oba se byli zstarali ve dnech svých . I stalo se , když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem , Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel , aby položil zápal , vejda do chrámu Páně . A všecko množství lidu bylo vně , modlíce se v hodinu zápalu . Tedy ukázal se jemu anděl Páně , stoje na pravé straně oltáře zápalu . A uzřev jej Zachariáš , zstrašil se , a bázeň připadla na něj . I řekl jemu anděl : Neboj se , Zachariáši , neboť jest uslyšána modlitba tvá , a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna , a nazůveš jméno jeho Jan . Z čehož budeš míti radost a veselé , a mnozí z jeho narození budou se radovati . Bude zajisté veliký před obličejem Páně , a vína i nápoje opojného nebudeť píti , a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své . A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich . Neboť , on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově , aby obrátil srdce otců k synům , a nevěřící k opatrnosti spravedlivých , aby tak připravil Pánu lid hotový . I řekl Zachariáš k andělu : Po čemž to poznám ? Nebo já starý jsem , a manželka má zstarala se ve dnech svých . Odpověděv anděl , řekl jemu : Jáť jsem Gabriel , kterýž stojím před obličejem Božím , a poslán jsem , abych mluvil s tebou , a tyto věci veselé tobě zvěstoval . A aj , budeš němý , a nebudeš moci mluviti až do toho dne , v kterémž se tyto věci stanou , protože jsi neuvěřil řečem mým , kteréž se naplní časem svým . Lid pak očekával Zachariáše , a divili se , že on tak prodléval v chrámě . Vyšed pak , nemohl mluviti k nim . I srozuměli , že vidění viděl v chrámě . Nebo on návěští jim dával , a zůstal němý . I stalo se , když se vyplnili dnové konání úřadu jeho , odšel do domu svého . A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho , a tajila se za pět měsíců , řkuci : Že tak mi učinil Pán ve dnech , v nichžto vzezřel , aby odjal mé pohanění mezi lidmi . V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského , kterémuž jméno Nazarét , Ku panně zasnoubené muži , kterémuž jméno bylo Jozef , z domu Davidova , a jméno panny Maria . I všed k ní anděl , dí : Zdráva milosti došlá , Pán Bůh s tebou , požehnaná ty mezi ženami . Ona pak uzřevši ho , zarmoutila se nad řečí jeho , a myslila , jaké by to bylo pozdravení . I řekl jí anděl : Neboj se , Maria , nebo jsi nalezla milost u Boha . A počneš v životě a porodíš syna , a nazůveš jméno jeho Ježíš . Tenť bude veliký , a Syn Nejvyššího slouti bude , a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho . A kralovati bude v domě Jákobově na věky , a království jeho nebude konce . I řekla Maria k andělu : Kterak se to stane , poněvadž já muže nepoznávám ? A odpověděv anděl , řekl jí : Duch svatý sstoupí v tě , a moc Nejvyššího zastíní tobě ; a protož , což se z tebe svatého narodí , slouti bude Syn Boží . A aj , Alžběta , příbuzná tvá , i ona počala syna v starosti své , a tento jest jí šestý měsíc , kteráž sloula neplodná . Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo . I řekla Maria : Aj , služebnice Páně , staniž mi se podle slova tvého . I odšel od ní anděl . Tedy povstavši Maria v těch dnech , odešla na hory s chvátáním do města Judova . I vešla do domu Zachariášova , a pozdravila Alžběty . I stalo se , jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta , zplésalo nemluvňátko v životě jejím , a naplněna jest Duchem svatým Alžběta . I zvolala hlasem velikým a řekla : Požehnaná ty mezi ženami , a požehnaný plod života tvého . A odkud mi to , aby přišla matka Pána mého ke mně ? Nebo aj , jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých , zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém . A blahoslavená , kteráž uvěřila , neboť dokonány budou ty věci , kteréž jsou povědíny jí ode Pána . Tedy řekla Maria : Velebí duše má Hospodina , A veselí se duch můj v Bohu , Spasiteli mém , Že jest vzezřel na ponížení služebnice své ; neb aj , od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové . Neboť mi učinil veliké věci ten , jenž mocný jest , a svaté jméno jeho , A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho . Dokázal moci ramenem svým , rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich . Sházel mocné s stolic , a povýšil ponížených . Lačné nakrmil dobrými věcmi , a bohaté pustil prázdné . Přijal Izraele , služebníka svého , pamětliv jsa na milosrdenství své ( Jakož mluvil k otcům našim , k Abrahamovi a semeni jeho ) na věky . I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce , a potom navrátila se do domu svého . Alžbětě pak naplnil se čas , aby porodila ; i porodila syna . A uslyšeli sousedé a přátelé její , že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své , i radovali se spolu s ní . Stalo se pak v den osmý , přišli obřezovati dítěte , a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem . Ale odpověděvši matka jeho , řekla : Nikoli , ale slouti bude Jan . I řekli k ní : Však nižádného není v rodu tvém , kterýž by sloul jménem tím . I dávali návěští otci jeho , jak by ho chtěl nazývati . A on požádav deštičky , napsal řka : Jan jest jméno jeho . I divili se všickni . A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho , i mluvil , velebě Boha . Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich , a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova . A všickni , kteříž o tom slyšeli , skládali to v srdci svém , řkouce : I kteraké dítě toto bude ? A ruka Páně byla s ním . Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým , a prorokoval řka : Požehnaný Pán Bůh Izraelský , že jest navštívil , a učinil vykoupení lidu svému , A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida , služebníka svého , Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých , kteříž byli od věků , O vysvobození z nepřátel našich , a z ruky všech , kteříž nás nenáviděli , Aby učinil milosrdenství s otci našimi , a rozpomenul se na smlouvu svou svatou , Na přísahu , kterouž jest přisáhl Abrahamovi , otci našemu , že jistě nám to dá , Abychom bez strachu , z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni , sloužili jemu , V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho , po všecky dny života našeho . Ty pak , dítě , prorokem Nejvyššího slouti budeš , nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho , Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich , Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho , v němžto navštívil nás , vyšed z výsosti , Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti , k spravení noh našich na cestu pokoje . Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu , a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému . I stalo se v těch dnech , vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta , aby byl popsán všecken svět . ( To popsání nejprve stalo se , když vladařem Syrským byl Cyrenius . ) I šli všickni , aby zapsáni byli , jeden každý do svého města . Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva , do města Davidova , kteréž slove Betlém , ( protože byl z domu a z čeledi Davidovy , ) Aby zapsán byl s Marijí , zasnoubenou sobě manželkou , těhotnou . I stalo se , když tam byli , naplnili se dnové Marie , aby porodila . I porodila Syna svého prvorozeného , a plénkami ho obvinula , a položila jej v jeslech , neb neměli jinde místa v hospodě . A pastýři byli v krajině té , ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem . A aj , anděl Páně postavil se podle nich , a sláva Páně osvítila je . I báli se bázní velikou . Tedy řekl jim anděl : Nebojtež se ; nebo aj , zvěstuji vám radost velikou , kteráž bude všemu lidu . Nebo narodil se vám dnes Spasitel , jenž jest Kristus Pán , v městě Davidově . A toto vám bude za znamení : Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté , a ležící v jeslech . A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského , chválících Boha a řkoucích : Sláva na výsostech Bohu , a na zemi pokoj , lidem dobrá vůle . I stalo se , jakž odešli od nich andělé do nebe , že ti lidé , totiž pastýři , řekli vespolek : Pojďme až do Betléma a vizme tu věc , jenž se stala , o níž Pán oznámil nám . I přišli , chvátajíce , a nalezli Mariji a Jozefa , a nemluvňátko ležící v jeslech . A viděvše , rozhlašovali to , což jim povědíno bylo o tom dítěti . I divili se všickni , kteříž slyšeli o tom , což bylo mluveno od pastýřů k nim . Ale Maria zachovávala všecka slova tato , skládajici je v srdci svém . I navrátili se pastýři , velebíce a chválíce Boha ze všeho , což slyšeli a viděli , tak jakž bylo povědíno jim . A když se naplnilo dní osm , aby obřezáno bylo dítě , nazváno jest jméno jeho Ježíš , kterýmž bylo nazváno od anděla , prve než se v životě počalo . A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova , přinesli jej do Jeruzaléma , aby ho postavili přede Pánem , ( Jakož psáno jest v Zákoně Páně , že každý pacholík , otvíraje život , svatý Pánu slouti bude , ) A aby dali obět , jakož povědíno jest v Zákoně Páně , dvě hrdličky anebo dvé holoubátek . A aj , člověk jeden byl v Jeruzalémě , jemuž jméno Simeon . A člověk ten byl spravedlivý a nábožný , očekávající potěšení Izraelského , a Duch svatý byl v něm . A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého , že neuzří smrti , až by prve uzřel Krista Páně . Ten přišel , ponuknut jsa od Ducha Páně , do chrámu . A když uvodili dítě Ježíše rodičové , aby učinili podle obyčeje Zákona za něj , Tedy on vzal jej na lokty své , i chválil Boha a řekl : Nyní propouštíš služebníka svého , Pane , podle slova svého v pokoji . Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé , Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí , Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského . Otec pak a matka jeho divili se těm věcem , kteréž praveny byly o něm . I požehnal jim Simeon , a řekl k Mariji , matce jeho : Aj , položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli , a na znamení , kterémužto bude odpíráno , ( A tvou vlastní duši pronikne meč , ) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení . Byla také Anna prorokyně , dcera Fanuelova z pokolení Aser . Ta se byla zstarala ve dnech mnohých , a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého . A ta vdova byla , mající let okolo osmdesáti a čtyř , kteráž nevycházela z chrámu , posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí . A ta v touž hodinu přišedši , chválila Pána , a mluvila o něm všechněm , kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě . Oni pak , jakž vykonali všecko podle Zákona Páně , vrátili se do Galilee , do města svého Nazaréta . Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu , plné moudrosti , a milost Boží byla v něm . I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční . A když byl ve dvanácti letech , a oni vstupovali do Jeruzaléma , podle obyčeje toho dne svátečního , A když vykonali dni , a již se navracovali , zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě , a nevěděli o tom Jozef a matka jeho . Domnívajíce se pak o něm , že by byl v zástupu , ušli den cesty . I hledali ho mezi příbuznými a známými . A nenalezše jeho , navrátili se do Jeruzaléma , hledajíce ho . I stalo se po třech dnech , že nalezli jej v chrámě , an sedí mezi doktory , poslouchaje jich a otazuje se jich . A děsili se všickni , kteříž jej slyšeli , nad rozumností a odpovědmi jeho . A uzřevše ho , ulekli se . I řekla matka jeho k němu : Synu , proč jsi nám tak učinil ? Aj , otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe . I řekl k nim : Co jest , že jste mne hledali ? Zdaliž jste nevěděli , že v těch věcech , kteréž jsou Otce mého , musím já býti ? Ale oni nesrozuměli těm slovům , kteráž k nim mluvil . I šel s nimi , a přišel do Nazarétu , a byl poddán jim . Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém . A Ježíš prospíval moudrostí , a věkem , a milostí , u Boha i u lidí . Léta pak patnáctého císařství Tiberia císaře , když Pontský Pilát spravoval Judstvo , a Herodes byl čtvrtákem v Galilei , Filip pak bratr jeho byl čtvrtákem Iturejské a Trachonitidské krajiny , a Lyzaniáš čtvrtákem Abilinským , Za nejvyššího kněze Annáše a Kaifáše , stalo se slovo Páně nad Janem synem Zachariášovým na poušti . I chodil po vší krajině ležící při Jordánu a kázal křest pokání na odpuštění hříchů , Jakož psáno jest v knihách proroctví Izaiáše proroka , řkoucího : Hlas volajícího na poušti : Připravujte cestu Páně , přímé čiňte stezky jeho . Každé údolí bude vyplněno , a každá hora a pahrbek bude ponížen ; i budou křivé věci spraveny a ostré cesty budou hladké . A uzříť všeliké tělo spasení Boží . Pravil pak k zástupům vycházejícím , aby se křtili od něho : Plemeno ještěrčí , kdo je vám ukázal , abyste utekli před budoucím hněvem ? Protož čiňte ovoce hodné pokání , a neříkejtež u sebe : Otce máme Abrahama . Neboť pravím vám , žeť jest mocen Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi . A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena . Protož každý strom , jenž nenese ovoce dobrého , vyťat a na oheň uvržen bude . I tázali se ho zástupové , řkouce : Což tedy činiti budeme ? A on odpovídaje , pravil jim : Kdo má dvě sukně , dej jednu nemajícímu , a kdo má pokrmy , tolikéž učiň . Přišli pak i celní křtíti se , i řekli jemu : Mistře , co budeme činiti ? A on řekl k nim : Nic více nevybírejte než to , což jest ustaveno . I tázali se ho také i žoldnéři , řkouce : A my což činiti budeme ? I řekl jim : Nižádného neutiskujte , ani podvodně čiňte , a dosti mějte na svých žoldích . A když pak lid očekával , a myslili všickni v srdcích svých o Janovi , nebyl-li by snad on Kristus , Odpověděl Jan všechněm , a řka : Jáť zajisté křtím vás vodou , ale jdeť silnější nežli já , kteréhožto nejsem hoden rozvázati řeménka u obuvi jeho . Tenť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm . Jehožto věječka v ruce jeho , a vyčistíť humno své , a shromáždí pšenici do obilnice své , ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným . A tak mnohé jiné věci , napomínaje , zvěstoval lidu . Herodes pak čtvrták , když od něho byl trestán pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého , i ze všech zlých věcí , kteréž činil Herodes , Přidal i toto nade všecko , že jest vsadil Jana do žaláře . I stalo se , když se křtil všecken lid , a když se pokřtil i Ježíš , a modlil se , že otevřelo se nebe , A sstoupil Duch svatý v tělesné způsobě jako holubice na něj , a stal se hlas s nebe , řkoucí : Ty jsi Syn můj milý , v toběť mi se zalíbilo . Ježíš pak počínal býti jako ve třidcíti letech , jakž domnín byl syn Jozefův , kterýž byl syn Heli , Kterýž byl Matatův , kterýž byl Léví , kterýž byl Melchův , kterýž byl Jannův , kterýž byl Jozefův , Kterýž byl Matatiášův , kterýž byl Amosův , kterýž byl Naum , kterýž byl Esli , kterýž byl Nagge , Kterýž byl Mahatův , kterýž byl Matatiášův , kterýž byl Semei , kterýž byl Jozefův , kterýž byl Judův , Kterýž byl Johannův , kterýž byl Resův , kterýž byl Zorobábelův , kterýž byl Salatielův , kterýž byl Neriův , Kterýž byl Melchiův , kterýž byl Addiův , kterýž byl Kozamův , kterýž byl Elmódamův , kterýž byl Erův , Kterýž byl Józův , kterýž byl Eliezerův , kterýž byl Jórimův , kterýž byl Matatův , kterýž byl Léví , Kterýž byl Simeonův , kterýž byl Judův , kterýž byl Jozefův , kterýž byl Jónamův , kterýž byl Eliachimův , Kterýž byl Meleův , kterýž byl Ménamův , kterýž byl Matatanův , kterýž byl Nátanův , kterýž byl Davidův , Kterýž byl Jesse , kterýž byl Obédův , kterýž byl Bózův , kterýž byl Salmonův , kterýž byl Názonův , Kterýž byl Aminadabův , kterýž byl Aramův , kterýž byl Ezromův , kterýž byl Fáresův , kterýž byl Judův , kterýž byl Jákobův , Kterýž byl Izákův , kterýž byl Abrahamův , kterýž byl Táre , kterýž byl Náchorův , Kterýž byl Sáruchův , kterýž byl Ragaův , kterýž byl Fálekův , kterýž byl Heberův , kterýž byl Sále , Kterýž byl Kainanův , kterýž byl Arfaxadův , kterýž byl Semův , kterýž byl Noé , kterýž byl Lámechův , Kterýž byl Matuzalémův , kterýž byl Enochův , kterýž byl Járedův , kterýž byl Malalehelův , kterýž byl Kainanův , Kterýž byl Enosův , kterýž byl Setův , kterýž byl Adamův , kterýž byl Boží . Ježíš pak , pln jsa Ducha svatého , vrátil se od Jordánu , a puzen jest v Duchu na poušť . A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla , a nic nejedl v těch dnech . A když se skonali dnové ti , potom zlačněl . I řekl jemu ďábel : Jestliže jsi Syn Boží , rci kamenu tomuto , ať jest chléb . I odpověděl jemu Ježíš : Psánoť jest : Že ne samým chlebem živ bude člověk , ale každým slovem Božím . I vedl jej ďábel na horu vysokou , a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou . A řekl jemu ďábel : Toběť dám tuto všecku moc i slávu těchto království , nebo mně dána jest , a komuž bych koli chtěl , dám ji . Protož ty pokloníš-li se přede mnou , budeť všecko tvé . I odpověděv Ježíš , řekl jemu : Jdi pryč ode mne , satanáši ; neboť psáno jest : Pánu Bohu svému budeš se klaněti a jemu samému sloužiti . Tedy vedl jej do Jeruzaléma , a postavil ho na vrchu chrámu , a řekl mu : Jsi-li Syn Boží , pusť se odtud dolů . Nebo psáno jest : Že andělům svým přikáže o tobě , aby tě ostříhali , A že tě na ruce uchopí , abys neurazil o kámen nohy své . A odpovídaje , dí mu Ježíš : Povědínoť jest : Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého . A dokonav všecka pokušení ďábel , odšel od něho až do času . I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee , a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině . A on učil v školách jejich , a slaven byl ode všech . I přišel do Nazaréta , kdež byl vychován , a všel podle obyčeje svého v den sobotní do školy . I vstal , aby četl . I dána jemu kniha Izaiáše proroka . A otevřev knihu , nalezl místo , kdež bylo napsáno : Duch Páně nade mnou , protože pomazal mne , kázati evangelium chudým poslal mne , a uzdravovati zkroušené srdcem , zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění , a propustiti soužené v svobodu , A zvěstovati léto Páně vzácné . A zavřev knihu a vrátiv služebníku , posadil se . A všech v škole oči byly obráceny naň . I počal mluviti k nim : Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich . A všickni jemu posvědčovali , a divili se libým slovům , pocházejícím z úst jeho , a pravili : Zdaliž tento není syn Jozefův ? I dí k nim : Zajisté díte mi toto podobenství : Lékaři , uzdrav se sám . Které věci slyšeli jsme , žes činil v Kafarnaum , učiň také i zde v své vlasti . I řekl jim : Amen pravím vám , žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své . Ale v pravdě pravím vám , že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském , kdyžto zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců , takže byl hlad veliký po vší zemi , Však Eliáš k nižádné z nich není poslán , než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově . A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka , a žádný z nich není očištěn , než Náman Syrský . I naplněni jsou všickni v škole hněvem , slyšíce to . A povstavše , vyvedli jej ven z města , a vedli ho až na vrch hory , na nížto město jejich bylo vzděláno , aby jej dolů sstrčili . Ale on bera se prostředkem jich , ušel . I sstoupil do Kafarnaum , města Galilejského , a tu učil je ve dny sobotní . I divili se velmi učení jeho , nebo mocná byla řeč jeho . Byl pak tu v škole člověk jeden , mající ducha ďábelství nečistého . I zvolal hlasem velikým , Řka : Ach , což jest tobě do nás , Ježíši Nazaretský ? Přišel jsi zatratiti nás ? Znám tě , kdo jsi , že jsi ten svatý Boží . I přimluvil jemu Ježíš , řka : Umlkniž a vyjdi od něho . A povrha jej ďábel mezi ně , vyšel od něho , a nic mu neuškodil . I přišel strach na všecky , a rozmlouvali vespolek , řkouce : Jaké jest toto slovo , že v moci a síle přikazuje nečistým duchům , a vycházejí ? I rozcházela se o něm pověst po všem okolí té krajiny . Vstav pak Ježíš ze školy , všel do domu Šimonova . Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí . I prosili ho za ni . Tedy stoje nad ní , přimluvil zimnici , i přestala jí . A ona hned vstavši , posluhovala jim . Při západu pak slunce všickni , kteříž měli nemocné rozličnými neduhy , vodili je k němu , a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav , uzdravoval je . Od mnohých také ďábelství vycházela , křičící a říkající : Ty jsi Kristus , Syn Boží . Ale on přimlouvaje , nedopouštěl jim mluviti ; nebo věděli , že jest on Kristus . A jakž byl den , vyšed , bral se na pusté místo . I hledali ho zástupové , a přišli až k němu , a zdržovali ho , aby neodcházel od nich . On pak řekl jim : I jinýmť městům musím zvěstovati království Boží ; nebo na to poslán jsem . I kázal v školách Galilejských . Stalo se pak , když se zástup na něj valil , aby slyšeli slovo Boží , že on stál podle jezera Genezaretského . I uzřel dvě lodí , any stojí u jezera , rybáři pak sstoupivše z nich , vypírali síti . I vstoupiv na jednu z těch lodí , kteráž byla Šimonova , prosil ho , aby od země odvezl maličko . A posadiv se , učil z lodí zástupy . A když přestal mluviti , dí k Šimonovi : Vez na hlubinu , a rozestřete síti své k lovení ryb . I odpověděv Šimon , řekl jemu : Mistře , přes celou noc pracovavše , nic jsme nepopadli , ale k slovu tvému rozestru sít . A když to učinili , zahrnuli množství veliké ryb , takže se trhala sít jejich . I ponukli tovaryšů , kteříž byli na druhé lodí , aby přišli a pomohli jim . I přišli a naplnili obě lodí , takže se téměř pohřižovaly . To uzřev Šimon Petr , padl k nohám Ježíšovým , řka : Odejdi ode mne , Pane , neboť jsem člověk hříšný . Hrůza zajisté byla jej obklíčila , i všecky , kteříž s ním byli , nad tím lovením ryb , kteréž byli popadli , A též Jakuba a Jana , syny Zebedeovy , kteříž byli tovaryši Šimonovi . I dí Šimonovi Ježíš : Nebojž se . Již od tohoto času lidi živé budeš loviti . A přivezše k břehu lodí , a všecko opustivše , šli za ním . I stalo se , když byl v jednom městě , a aj , byl tam muž plný malomocenství . A uzřev Ježíše , padl na tvář , a prosil ho , řka : Pane , kdybys chtěl , můžeš mne očistiti . I vztáh Ježíš ruku , dotekl se ho , řka : Chci , buď čist . A hned odešlo od něho malomocenství . I přikázal jemu , aby žádnému nepravil , ale řekl mu : Odejda , ukaž se knězi , a obětuj za očištění své , jakož přikázal Mojžíš , na svědectví jim . Tedy rozhlašovala se více řeč o něm , a scházeli se zástupové mnozí , aby jej slyšeli , a uzdravováni byli od něho v svých nemocech . On pak odcházel na pouště , a modlil se . I stalo se v jeden den , že on seděl uče , a seděli také tu i farizeové a Zákona učitelé , kteříž se byli sešli z každého městečka Galilejského a Judského i z Jeruzaléma , a moc Páně přítomná byla k uzdravování jich . A aj , muži nesli na loži člověka , kterýž byl šlakem poražený , i hledali vnésti ho a položiti před něj . A nenalezše , kterou by jej stranou vnesli pro zástup , vstoupili na dům , a skrze podlahu spustili jej s ložem uprostřed před Ježíše . Kterýžto viděv víru jejich , řekl mu : Člověče , odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji . Tedy počali přemyšlovati zákoníci a farizeové , řkouce : Kdo jest tento , jenž mluví rouhání ? Kdo může odpustiti hříchy , jediné sám Bůh ? Poznav pak Ježíš myšlení jejich , odpovídaje , řekl k nim : Co tak utrhavě přemyšlujete v srdcích vašich ? Co jest snáze říci : Odpouštějí se tobě hříchové tvoji , čili říci : Vstaň a choď ? Ale abyste věděli , že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy , ( řekl dnou zlámanému : ) Toběť pravím : Vstaň , a vezma lože své , jdi do domu svého . A on hned vstav před nimi , vzal lože , na němž ležel , i odšel do domu svého , velebě Boha . I užasli se všickni , i velebili Boha , a naplněni jsou bázní , řkouce : Že jsme viděli dnes divné věci . A potom vyšel Ježíš a uzřel celného , jménem Léví , sedícího na cle . I řekl jemu : Pojď za mnou . A on opustiv všecko , vstav , šel za ním . I učinil jemu hody veliké Léví v domu svém , a byl tu zástup veliký publikánů i jiných , kteříž s ním stolili . Tedy reptali zákoníci a farizeové , řkouce učedlníkům jeho : Proč s publikány a hříšníky jíte a pijete ? I odpověděv Ježíš , řekl k nim : Nepotřebujíť zdraví lékaře , ale nemocní . Nepřišelť jsem volati spravedlivých , ale hříšných ku pokání . A oni řekli jemu : Proč učedlníci Janovi postí se často a modlí se , též podobně i farizejští , tvoji pak jedí a pijí ? On pak řekl k nim : Zdali můžete synům ženicha , dokudž s nimi jest ženich , kázati se postiti ? Ale přijdouť dnové , a když odjat bude od nich ženich , tehdážť se budou postiti v těch dnech . Pravil pak i podobenství k nim : Že žádný záplaty roucha nového nepřišívá k rouchu vetchému ; sic jinak i nové roztrhuje , a vetchému nepřísluší záplata z nového . A žádný nevlévá vína nového do nádob starých ; sic jinak víno nové rozpučí nádoby , a samo vyteče , a nádoby se pokazí . Ale víno nové v nádoby nové má lito býti , a obé bude zachováno . A aniž kdo , když pije staré , hned chce nového , ale díť : Staré lepší jest . I stalo se v druhou sobotu , že šel Ježíš skrze obilí . I trhali učedlníci jeho klasy , a rukama vymínajíce , jedli . Tehdy někteří z farizeů řekli jim : Proč to činíte , čehož nesluší činiti v svátky ? I odpověděv Ježíš , řekl jim : Což jste ani toho nečtli , co jest učinil David , když lačněl , on i ti , kteříž s ním byli ? Kterak všel do domu Božího , a chleby posvátné vzal a jedl , a dal i těm , kteříž s ním byli , jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím ? I řekl jim : Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního . Stalo se pak i v jiný den sváteční , že všel do školy Ježíš , a učil . A byl tu člověk , jehož pravá ruka byla uschlá . I šetřili ho zákoníci a farizeové , bude-li v sobotu uzdravovati , aby nalezli , čím by jej obžalovali . Ale on znal přemyšlování jich . I dí člověku , kterýž měl ruku uschlou : Vstaň , a stůj v prostředku . A on vstav , i stál . Tedy řekl k nim Ježíš : Otíži se vás na jednu věc : Sluší-li v sobotu dobře činiti ? duši zachovati , čili zatratiti ? A pohleděv na ně na všecky vůkol , dí člověku : Vztáhni ruku svou . A on učinil tak . I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá . Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí , a rozmlouvali mezi sebou , co by učiniti měli Ježíšovi . I stalo se v těch dnech , vyšel Ježíš na horu k modlení . I byl tam přes noc na modlitbě Boží . A když byl den , povolal učedlníků svých , a vyvolil z nich dvanácte , kteréž i apoštoly nazval . ( Šimona , kterémuž také dal jméno Petr , a Ondřeje bratra jeho , Jakuba a Jana , Filipa a Bartoloměje , Matouše a Tomáše , Jakuba syna Alfeova , a Šimona , kterýž slove Zelótes , Judu bratra Jakubova , a Jidáše Iškariotského , kterýž pak byl zrádce . ) I sstoupiv s nimi s hory , stál na místě polním , a zástup učedlníků jeho , a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma , i z Týru i z Sidonu , jenž při moři jsou , kteříž byli přišli , aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých , I kteříž trápeni byli od duchů nečistých . A byli uzdravováni . A všecken zástup hledal se ho dotknouti ; nebo moc z něho vycházela , a uzdravovala všecky . A on pozdvih očí svých na učedlníky , pravil : Blahoslavení chudí , nebo vaše jest království Boží . Blahoslavení , kteříž nyní lačníte , nebo nasyceni budete . Blahoslavení , kteříž nyní plačete , nebo smáti se budete . Blahoslavení budete , když vás nenáviděti budou lidé , a když vás vyobcují , a haněti budou , a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé , pro Syna člověka . Radujte se v ten den a veselte se , nebo aj , odplata vaše mnohá jest v nebesích . Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich . Ale běda vám bohatým , nebo vy již máte potěšení své . Běda vám , kteříž jste nasyceni , nebo lačněti budete . Běda vám , kteříž se nyní smějete , nebo kvíliti a plakati budete . Běda vám , když by dobře o vás mluvili všickni lidé ; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich . Ale vámť pravím , kteříž slyšíte : Milujte nepřátely vaše , dobře čiňte těm , kteříž vás nenávidí , Dobrořečte těm , kteříž vás proklínají , a modlte se za ty , kteříž vám bezpráví činí . A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno , nasaď mu i druhého , a tomu , kterýž tobě odjímá plášť , také i sukně nebraň . Každému pak prosícímu tebe dej , a od toho , jenž béře tvé věci , zase nežádej . A jakž chcete , aby vám lidé činili , i vy jim též podobně čiňte . Nebo jestliže milujete ty , kteříž vás milují , jakou míti budete milost ? Nebo i hříšníci milují ty , od nichž milováni bývají . A budete-li dobře činiti těm , kteříž vám dobře činí , jakou máte milost ? Však i hříšníci totéž činí . A budete-li půjčovati těm , od kterýchž se nadějete zase vzíti , jakou máte milost ? Však i hříšníci hříšníkům půjčují , aby tolikéž zase vzali . Protož milujte nepřátely vaše , a dobře čiňte , a půjčujte , nic se odtud nenadějíce , a budeť odplata vaše mnohá , a budete synové Nejvyššího . Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým . Protož buďte milosrdní , jako i Otec váš milosrdný jest . Nesuďte , a nebudete souzeni . Nepotupujte , a nebudete potupeni . Odpouštějte , a budeť vám odpuštěno . Dávejte , a budeť vám dáno . Míru dobrou , natlačenou , a natřesenou , a osutou dadíť v lůno vaše ; touž zajisté měrou , kterouž měříte , bude vám odměřeno . Pověděl jim také i podobenství : Zdali může slepý slepého vésti ? Zdaž oba do jámy neupadnou ? Neníť učedlník nad mistra svého , ale dokonalý bude každý , bude-li jako mistr jeho . Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého , a břevna , kteréž jest v tvém vlastním oku , neznamenáš ? Aneb kterak můžeš říci bratru svému : Bratře , nechať vyvrhu mrvu z oka tvého , sám v oku svém břevna nevida ? Pokrytče , vyvrz prve břevno z oka svého , a tehdy prohlédneš , abys vyňal mrvu , kteráž jest v oku bratra tvého . Neboť není ten strom dobrý , kterýž nese ovoce zlé , aniž jest strom zlý , kterýž nese ovoce dobré . Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán ; nebo nesbírají s trní fíků , ani s hloží sbírají hroznů . Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré , a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé . Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho . Co pak mi říkáte : Pane , Pane , a nečiníte , což pravím ? Každý kdož přichází ke mně , a slyší slovo mé , a zachovává je , ukáži vám , komu by podoben byl . Podoben jest člověku stavějícímu dům , kterýž kopal hluboko , a založil grunty v skále . A když se stala povodeň , obořila se řeka na dům ten , ale nemohla jím pohnouti , nebo byl založen na skále . Ale kdož slyší a nečiní , podoben jest člověku , kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu . Na kterýžto obořila se řeka , a on hned padl , i stal se pád domu toho veliký . A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu , všel do Kafarnaum . Setníka pak jednoho služebník nemocen jsa , k smrti se přibližoval , kteréhož on sobě mnoho vážil . I uslyšav o Ježíšovi , poslal k němu starší z Židů , prose ho , aby přišel a uzdravil služebníka jeho . A oni přišedše k Ježíšovi , prosili ho snažně , řkouce : Hoden jest , abys jemu to učinil . Nebo miluje národ náš , a školu on nám vystavěl . Tedy Ježíš šel s nimi . A když již nedaleko byl od domu , poslal k němu setník přátely , řka jemu : Pane , nepřidávej sobě práce . ( Nejsem zajisté hoden , abys všel pod střechu mou . A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil , abych přišel k tobě . ) Ale rci slovem , a budeť uzdraven služebník můj . Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený , maje pod sebou žoldnéře , a dím tomuto : Jdi , a jde , a jinému : Přijď , a přijde , a služebníku svému : Učiň toto , a učiní . Tedy uslyšav to Ježíš , podivil se jemu , a obrátiv se k zástupu , kterýž za ním šel , řekl : Pravím vám , že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry . Vrátivše se pak do domu ti , kteříž posláni byli , nalezli služebníka , kterýž nemocen byl , zdravého . I stalo se potom , šel Ježíš do města , kteréž slove Naim , a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký . A když se přiblížil k bráně města , aj , mrtvý byl nesen ven , syn jediný matky své , a ta vdova byla , a zástup města mnohý s ní . Kteroužto uzřev Pán , milosrdenstvím hnut jsa nad ní , řekl jí : Neplačiž . A přistoupiv , dotekl se már . ( Ti pak , kteříž nesli , zastavili se . ) I řekl : Mládenče , toběť pravím , vstaň . I pozdvih se mrtvý , sedl , a počal mluviti . I dal jej mateři jeho . Tedy podjala všecky bázeň , i velebili Boha , řkouce : Že prorok veliký povstal mezi námi , a že Bůh navštívil lid svůj . I vyšla řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině . I zvěstovali Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech . A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan , Poslal k Ježíšovi , řka : Ty-li jsi ten , kterýž přijíti má , čili jiného čekati máme ? Přišedše pak k němu muži ti , řekli : Jan Křtitel poslal nás k tobě , řka : Ty-li jsi ten , kterýž přijíti má , čili jiného čekati máme ? A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů , od nemocí a duchů zlých , a slepým mnohým zrak dal . Odpověděv pak Ježíš , řekl jim : Jdouce , povězte Janovi , co jste viděli a slyšeli , že slepí vidí , kulhaví chodí , malomocní očištění přijímají , hluší slyší , mrtví z mrtvých vstávají , chudým se zvěstuje evangelium . A blahoslavený jest , kdož by se na mně nezhoršil . A když odešli poslové Janovi , počal praviti k zástupům o Janovi : Co jste vyšli na poušť spatřovati ? Třtinu-li , kteráž se větrem klátí ? Anebo nač jste hleděti vyšli ? Na člověka-li měkkým rouchem oděného ? Aj , kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou , v domích královských jsou . Aneb co jste vyšli viděti ? Proroka-li ? Ovšem pravím vám , i více nežli proroka . Tentoť jest , o kterémž jest psáno : Aj , já posílám anděla svého před tváří tvou , jenž připraví cestu tvou před tebou . Nebo pravím vám , většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného , ale kdož jest menší v království Božím , většíť jest nežli on . Tedy všecken lid slyše to i publikáni , velebili Boha , byvše pokřtěni křtem Janovým . Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě , nebyvše pokřtěni od něho . I řekl Pán : Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou ? Podobni jsou dětem , jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají , říkajíce : Pískali jsme vám , a neskákali jste ; žalostně jsme naříkali vám , a neplakali jste . Nebo přišel Jan Křtitel , nejeda chleba , ani pije vína , a pravíte : Ďábelství má . Přišel Syn člověka , jeda a pije , a pravíte : Aj , člověk žráč a pijan vína , přítel publikánů a hříšníků . Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých . Prosil ho pak jeden z farizeů , aby jedl s ním . Pročež všed do domu toho farizea , posadil se za stůl . A aj , žena jedna v městě , kteráž byla hříšnice , zvěděvši , že by seděl za stolem v domě farizea , přinesla nádobu alabastrovou masti . A stojeci zzadu u noh jeho , s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho , a vlasy hlavy své vytírala , a líbala nohy jeho , a mastí mazala . Uzřev pak to farizeus , kterýž ho byl pozval , řekl sám v sobě : Byť tento byl prorok , vědělť by , která a jaká jest to žena , kteráž se ho dotýká ; nebo hříšnice jest . I odpověděv Ježíš , dí k němu : Šimone , mámť něco povědíti . A on řekl : Mistře , pověz . I řekl Ježíš : Dva dlužníky měl jeden věřitel . Jeden dlužen byl pět set peněz , a druhý padesát . A když neměli , odkud by zaplatili , odpustil oběma . Pověziž tedy , který z nich více jej bude milovati ? I odpověděv Šimon , řekl : Mám za to , že ten , kterémuž více odpustil . A on řekl jemu : Právě jsi rozsoudil . A obrátiv se k ženě , řekl Šimonovi : Vidíš tuto ženu ? Všel jsem do domu tvého , vody nohám mým nepodal jsi , ale tato slzami smáčela nohy mé , a vlasy hlavy své vytřela . Nepolíbil jsi mne , ale tato , jakž jsem všel , nepřestala líbati noh mých . Olejem hlavy mé nepomazal jsi , ale tato mastí mazala nohy mé . Protož pravím tobě : Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí , neboť jest milovala mnoho . Komuť se pak málo odpouští , málo miluje . I řekl k ní : Odpuštěniť jsou tobě hříchové . Tedy počali , kteříž tu spolu seděli za stolem , říci sami mezi sebou : Kdo jest tento , kterýž i hříchy odpouští ? I řekl k ženě : Víra tvá tebe k spasení přivedla . Jdiž u pokoji . I stalo se potom , že on chodil po městech a po městečkách , káže a zvěstuje království Boží , a dvanácte s ním , I ženy některé , kteréž byly uzdraveny od duchů zlých a od nemocí : Maria , jenž slove Magdaléna , z nížto bylo sedm ďáblů vyšlo , A Johanna manželka Chuzova , úředníka Herodesova , a Zuzanna , a jiné mnohé , kteréž posluhovaly jemu z statků svých . Když se pak scházel zástup mnohý , a z okolních měst hrnuli se k němu , mluvil jim v podobenství : Vyšel rozsevač , aby rozsíval símě své . A když on rozsíval , jedno padlo podle cesty , i pošlapáno jest , a ptáci nebeští szobali je . A jiné padlo na skálu , a vzešlé uvadlo , nebo nemělo vláhy . Jiné pak padlo mezi trní , a spolu vzrostlé trní udusilo je . A jiné padlo v zemi dobrou , a když vzešlo , učinilo užitek stý . To pověděv , volal : Kdo má uši k slyšení , slyš . I otázali se ho učedlníci jeho , řkouce : Jaké jest to podobenství ? A on řekl : Vám dáno jest znáti tajemství království Božího , ale jiným v podobenství , aby hledíce , neviděli , a slyšíce , nerozuměli . Jestiť pak podobenství toto : Símě jest slovo Boží . A kteréž padlo podle cesty , jsou ti , kteříž slyší , a potom přichází ďábel , a vynímá slovo z srdce jejich , aby nevěříce , spaseni nebyli . Ale kteříž na skálu , ti když slyší , s radostí příjímají slovo , a tiť kořenů nemají ; ti na čas věří , a v čas pokušení odstupují . Kteréž pak mezi trní padlo , tiť jsou , kteříž slyšíce , a po pečování a zboží a rozkošech života jdouce , bývají udušeni , a nepřinášejí užitku . Ale kteréž padlo v zemi dobrou , ti jsou , kteřížto v srdci ctném a dobrém , slyšíce slovo , zachovávají je , a užitek přinášejí v trpělivosti . Nižádný pak rozsvítě svíci , nepřikrývá jí nádobou , ani staví pod postel , ale na svícen staví , aby ti , kteříž vcházejí , světlo viděli . Nebo nic není tajného , což by nemělo býti zjeveno , ani co ukrytého , což by nemělo poznáno býti a na světlo vyjíti . Protož vizte , jak slyšíte . Nebo kdož má , tomu bude dáno , a kdo nemá , i to , což domnívá se míti , bude odjato od něho . Tedy přišli k němu matka a bratří jeho , ale nemohli ho dojíti pro zástup . I pověděli mu , řkouce : Matka tvá a bratří tvoji stojí vně , chtíce tebe viděti . A on odpověděv , řekl k nim : Matka má a bratří moji jsou ti , kteříž slovo Boží slyší a plní je . Stalo se pak v jeden den , že on vstoupil na lodí i učedlníci jeho . I řekl k nim : Přeplavme se přes jezero . I odstrčili lodí od břehu . A když se plavili , usnul . Tedy přišla bouře tuhého větru na jezero , a vlny lodí naplňovaly , takže v nebezpečenství byli . I přistoupivše , zbudili ho , řkouce : Mistře , Mistře , hyneme . A on procítiv , přimluvil větru a zdutí vod . I přestala bouře , a stalo se utišení . I řekl jim : Kde je víra vaše ? Kteřížto bojíce se , podivili se , vespolek řkouce : I kdo jest tento , že větrům přikazuje i vodám , a poslouchají ho ? I plavili se do krajiny Gadarenské , kteráž jest proti Galilei . A když z lodí vystoupil na zemi , potkal jej muž jeden z města , kterýž měl ďábelství od mnoha časů , a rouchem se neodíval , ani v domu býval , ale v hrobích . Ten uzřev Ježíše zkřikl a padl před ním , a hlasem velikým řekl : Co je tobě do mne , Ježíši , Synu Boha nejvyššího ? Prosím tebe , netrap mne . Nebo přikazoval duchu nečistému , aby vyšel z toho člověka . Po mnohé zajisté časy jím lomcoval , a býval ukován řetězy a v poutech ostříhán , ale on polámal okovy a býval od ďábelství puzen na poušť . I otázal se Ježíš , řka : Jakť říkají ? A on řekl : Tma . Neb bylo mnoho ďáblů vešlo do něho . Tedy prosili ho , aby jim nepřikazoval jíti do propasti . Bylo pak tu veliké stádo vepřů , kteříž se pásli na hoře . I prosili ho ďáblové , aby jim dopustil do nich vjíti . I dopustil jim . I vyšedše ďáblové z člověka , vešli do vepřů , a hned běželo stádo s chvátáním s vrchu do jezera , i ztonulo . A viděvše pastýři , co se stalo , utekli pryč ; a šedše , vypravovali to v městě i po vsech . I vyšli lidé , aby viděli , co se stalo . I přišli k Ježíšovi , a nalezli člověka toho , z kteréhož ďáblové vyšli , oděného a majícího rozum , an sedí u noh Ježíšových . I báli se . A vypravovali jim také ti , kteříž byli viděli , kterak jest zdráv učiněn ten , jenž měl ďábelství . I prosilo ho to všecko množství té okolní krajiny Gadarenských , aby odšel od nich ; nebo bázní velikou naplněni byli . A on vstoupiv na lodí , navrátil se . Prosil ho pak muž ten , z kteréhož ďáblové vyšli , aby s ním byl . Ale Ježíš propustil ho , řka : Navrať se do domu svého , a vypravuj , kterak veliké věci učinil tobě Bůh . I odšel , po všem městě vypravuje , jak veliké věci učinil jemu Ježíš . Stalo se pak , když se navrátil Ježíš , že přijal jej zástup ; nebo všickni očekávali ho . A aj , přišel muž , kterémuž jméno bylo Jairus , a ten byl kníže školy Židovské . I padna k nohám Ježíšovým , prosil ho , aby všel do domu jeho . Nebo měl dceru tu jedinou , kteréž bylo okolo dvanácti let , a ta umírala . A když šel , tiskl jej zástup . Tedy žena jedna , jenž nemoc svou trpěla od let dvanácti , ( kterážto byla na lékaře vynaložila všecken statek , a od žádného nemohla uzdravena býti , ) Přistoupivši pozadu , dotkla se podolka roucha jeho , a hned přestala nemoc její . I řekl Ježíš : Kdo jest , jenž se mne dotekl ? A když všickni zapírali , řekl Petr , a kteříž s ním byli : Mistře , zástupové tebe tisknou a tlačí , a ty pravíš : Kdo se mne dotekl ? I řekl Ježíš : Dotekl se mne někdo , nebo poznal jsem já , že jest moc ode mne vyšla . A viduci žena , že by tajno nebylo , třesuci se , přistoupila a padla před ním , a pro kterou příčinu dotkla se ho , pověděla přede vším lidem , a kterak jest hned uzdravena . A on řekl jí : Dobré mysli buď , dcero , víra tvá tebe uzdravila . Jdiž u pokoji . A když on ještě mluvil , přišel jeden od knížete školy , řka jemu : Již umřela dcera tvá , nezaměstnávej Mistra . Ale Ježíš uslyšav to , odpověděl jemu : Nebojž se , věř toliko , a zdrávať bude . A všed do domu , nedopustil s sebou vjíti žádnému než Petrovi a Jakubovi a Janovi , a otci a mateři té děvečky . Plakali jí pak všickni a kvílili . A on řekl : Neplačtež . Neumřelať , ale spíť . I posmívali se jemu , vědouce , že jest umřela . On pak vyhnav ven všecky , a ujav ruku její , zavolal , řka : Děvečko , vstaň ! I navrátil se duch její , a vstala hned . I kázal jí dáti jísti . I divili se náramně rodičové její . A on jim kázal , aby žádnému nepravili o tom , co se bylo stalo . I svolav Ježíš dvanácte učedlníků svých , dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím , a aby neduhy uzdravovali . I poslal je , aby kázali království Boží , a uzdravovali nemocné . A řekl jim : Nic nebeřte na cestu , ani hůlky , ani mošny , ani chleba , ani peněz , ani po dvou sukních mívejte . A do kteréhožkoli domu vešli byste , tu zůstaňte , a odtud vyjděte . A kteříž by vás koli nepřijali , vyjdouce z města toho , také i ten prach z noh vašich vyrazte na svědectví proti nim . I vyšedše , chodili po městečkách vůkol , zvěstujíce evangelium , a uzdravujíce všudy . Uslyšel pak Herodes čtvrták o všech věcech , kteréž se dály od něho . I rozjímal to v mysli své , protože bylo praveno od některých , že by Jan vstal z mrtvých , A od jiných , že by se Eliáš zjevil , od některých pak , že by jeden z proroků starých vstal . I řekl Herodes : Jana jsem já sťal . Kdož pak jest tento , o kterémž já slyším takové věci ? I žádostiv byl ho viděti . Vrátivše se pak apoštolé , vypravovali jemu , cožkoli činili . A pojav je , odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida . To když zvěděli zástupové , šli za ním ; i přijal je , a mluvil jim o království Božím , a ty , kteříž uzdravení potřebovali , uzdravoval . Den pak počal se nachylovati . I přistoupivše dvanácte učedlníků , řekli jemu : Rozpusť zástupy , ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic , jdou a hledají pokrmů , nebo jsme tuto na místě pustém . I řekl jim : Dejte vy jim jísti . A oni řekli : Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě , leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů ? Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců . I řekl učedlníkům svým : Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti . I učinili tak , a posadili se všickni . A vzav těch pět chlebů a dvě rybě , vzhlédl v nebe a dobrořečil jim , i lámal , a rozdával učedlníkům , aby kladli před zástup . I jedli , a nasyceni jsou všickni . A sebráno jest , což jim bylo ostalo drobtů , dvanácte košů . I stalo se , když se on modlil obzvláštně , že byli s ním učedlníci . I otázal se jich , řka : Kým mne praví býti zástupové ? A oni odpověděvše , řekli : Janem Křtitelem , a jiní Eliášem , jiní pak , že prorok jeden z starých vstal . I řekl jim : Vy pak kým mne býti pravíte ? Odpověděv Petr , řekl : Krista toho Božího . A on pohroziv jim , rozkázal , aby toho žádnému nepravili , Pravě : Že Syn člověka musí mnoho trpěti , a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků , a zamordován býti , a třetího dne z mrtvých vstáti . I pravil ke všechněm : Chce-li kdo přijíti za mnou , zapři sám sebe , a beř svůj kříž na každý den , a následuj mne . Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati , ztratíť ji ; a kdož ztratí duši svou pro mne , zachováť ji . Nebo co jest platno člověku , by všecken svět získal , kdyby sám sebe zatratil , nebo sám sebe zmrhal ? Neb kdož by se za mne styděl a za mé řeči , za tohoť se Syn člověka styděti bude , když přijde v slávě své a Otce svého i svatých andělů . Ale pravímť vám jistě : Jsouť někteří z těch , jenž tuto stojí , kteříž neokusí smrti , až i uzří království Boží . I stalo se po těch řečech , jako po osmi dnech , že Ježíš vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana , vstoupil na horu , aby se modlil . A když se modlil , učiněna jest tvář jeho proměněná , a oděv jeho bílý a stkvoucí . A aj , dva muži mluvili s ním , a ti byli Mojžíš a Eliáš . Kteříž okázavše se v slávě , vypravovali o smrti jeho , kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě . Petr pak a ti , kteříž s ním byli , obtíženi byli snem , a procítivše , viděli slávu jeho a dva muže , ani stojí s ním . I stalo se , když oni odešli od něho , řekl Petr k Ježíšovi : Mistře , dobréť jest nám zde býti . Protož udělejme tuto tři stánky , tobě jeden , a Mojžíšovi jeden , a Eliášovi jeden , nevěda , co mluví . A když on to mluvil , stal se oblak , i zastínil je . Báli se pak učedlníci , když oni vcházeli do oblaku . I stal se hlas z oblaku řkoucí : Tentoť jest Syn můj milý , jeho poslouchejte . A když se ten hlas stal , nalezen jest Ježíš sám . A oni mlčeli , a nepravili žádnému v těch dnech ničehož z těch věcí , kteréž jsou viděli . Stalo se pak druhého dne , když sstupovali s hory , potkal jej zástup mnohý . A aj , muž z zástupu zvolal , řka : Mistře , prosím tebe , vzhlédni na syna mého , nebť jediného toho mám . A aj , duch jej napadá , a on ihned křičí , a sliní se , a ďábel lomcuje jím slinícím se , a nesnadně odchází od něho , sápaje jím . I prosil jsem učedlníků tvých , aby jej vyvrhli , ale nemohli . I odpověděv Ježíš , řekl : Ó pokolení nevěrné a převrácené , dokudž budu u vás a dokud vás snášeti budu ? Přiveď sem syna svého . A v tom , když on přicházel , porazil jej ďábel a lomcoval jím . I přimluvil duchu nečistému Ježíš , a uzdravil mládence , a navrátil jej otci jeho . I divili se náramně všickni velikomocnosti Božské . A když se všickni divili všem věcem , kteréž činil Ježíš , řekl učedlníkům svým : Složte vy v uších vašich řeči tyto , neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské . Ale oni nesrozuměli slovu tomu , a bylo před nimi skryto , aby nevyrozuměli jemu . A báli se ho otázati o tom slovu . I vznikla mezi nimi hádka o to , kdo by z nich byl větší . Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich , vzav dítě , postavil je podle sebe , A řekl jim : Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém , mneť přijímá ; a kdož by koli mne přijal , přijímá toho , kterýž mne poslal . Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi , tenť bude veliký . I odpověděv Jan , řekl : Mistře , viděli jsme jednoho , an ve jménu tvém ďábly vymítá ; i bránili jsme mu , protože nechodí s námi . I dí jemu Ježíš : Nebraňtež . Nebo kdoť není proti nám , s námiť jest . I stalo se , když se doplnili dnové vzetí jeho vzhůru , a on se byl již na tom ustavil , aby šel do Jeruzaléma , Že poslal posly před sebou . A oni jdouce , vešli do městečka Samaritánského , aby jemu zjednali hospodu . I nepřijali ho , protože obličej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma . A viděvše to učedlníci jeho , Jakub a Jan , řekli : Pane , chceš-li , ať díme , aby oheň sstoupil s nebe a spálil je , jako i Eliáš učinil ? A obrátiv se Ježíš , potrestal jich , řka : Nevíte , čího jste vy duchu . Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských , ale aby je spasil . I odešli do jiného městečka . Stalo se pak , když šli cestou , řekl jemu jeden : Pane , půjdu za tebou , kam se koli obrátíš . I řekl jemu Ježíš : Lišky doupata mají a ptáci nebeští hnízda , ale Syn člověka nemá , kde by hlavu sklonil . I řekl k jinému : Pojď za mnou . A on řekl : Pane , dopusť mi prve jíti a pochovati otce mého . I dí jemu Ježíš : Nech , ať mrtví pochovávají mrtvé své , ale ty jda , zvěstuj království Boží . I řekl opět jiný : Půjdu za tebou , Pane , ale prve dopusť mi , ať se rozžehnám s těmi , kteříž jsou v domu mém . Řekl jemu Ježíš : Žádný , kdož vztáhna ruku svou k pluhu , ohlídal by se nazpět , není způsobný k království Božímu . Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát , a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa , kamž měl sám přijíti . A pravil jim : Žeň zajisté jest mnohá , ale dělníků málo . Protož proste Pána žni , ať vypudí dělníky na žeň svou . Jdětež . Aj , já posílám vás jako berany mezi vlky . Nenostež s sebou pytlíka , ani mošny , ani obuvi , a žádného na cestě nepozdravujte . A do kteréhožkoli domu vejdete , nejprve rcete : Pokoj tomuto domu . A bude-liť tu který syn pokoje , odpočineť na něm pokoj váš ; pakli nic , k vámť se navrátí . A v témž domu ostaňte , jedouce a pijíce , což u nich jest . Nebo hoden jest dělník mzdy své . Nechoďtež z domu do domu . Ale do kteréhožkoli města vešli byste a přijali by vás , jezte , což před vás předloží . A uzdravujte nemocné , kteříž by v něm byli , a rcete jim : Přiblížiloť se k vám království Boží . A do kteréhožkoli města vešli byste , a nepřijali by vás , vyjdouce na ulice jeho , rcetež : Také i ten prach , kterýž se přichytil nás z města vašeho , vyrážíme na vás . Ale však to vězte , žeť se jest přiblížilo k vám království Boží . Pravím zajisté vám , že Sodomským v onen den lehčeji bude nežli tomu městu . Běda tobě Korozaim , běda tobě Betsaido . Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti , kteříž v vás činěni jsou , dávno by v žíni a v popele sedíce , pokání činili . A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám . A ty Kafarnaum , které jsi až do nebe zvýšeno , až do pekla sníženo budeš . Kdož vás slyší , mne slyší ; a kdo vámi pohrdá , mnou pohrdá ; kdož pak mnou pohrdá , pohrdáť tím , kdož mne poslal . Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte , řkouce : Pane , také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém . I řekl jim : Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe . Aj , dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele , a nic vám neuškodí . Avšak z toho se neradujte , žeť se vám poddávají duchové , ale raději se radujte , že jména vaše napsána jsou v nebesích . V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš , a řekl : Chválím tě , Otče , Pane nebe i země , že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými , a zjevils je maličkým . Ovšem , Otče , neb tak se líbilo před tebou . Všecky věci dány jsou mi od Otce mého , a žádný neví , kdo by byl Syn , jediné Otec , a kdo by byl Otec , jediné Syn , a komuž by chtěl Syn zjeviti . A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně , řekl : Blahoslavené oči , kteréž vidí , co vy vidíte . Nebo pravím vám , že mnozí proroci i králové chtěli viděti , což vy vidíte , a neviděli , a slyšeti , což vy slyšíte , a neslyšeli . A aj , jeden zákoník vstal , pokoušeje ho , a řka : Mistře , co čině , život věčný dědičně obdržím ? A on řekl k němu : V Zákoně co jest psáno ? Kterak čteš ? A on odpověděv , řekl : Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého , a ze vší duše své , a ze vší síly své , i ze vší mysli své , a bližního svého jako sebe samého . I řekl mu Ježíš : Právě jsi odpověděl . To čiň , a živ budeš . On pak chtěje se sám ospravedlniti , dí Ježíšovi : A kdo jest můj bližní ? I odpověděv Ježíš , řekl : Člověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho , i upadl mezi lotry . Kteříž obloupivše jej a zranivše , odešli , odpolu živého nechavše . I přihodilo se , že kněz jeden šel touž cestou , a uzřev jej , pominul . Též i Levíta až k tomu místu přišed , a uzřev jej , pominul . Samaritán pak jeden , cestou se bera , přišel až k němu , a uzřev jej , milosrdenstvím hnut jest . A přistoupě , uvázal rány jeho , naliv oleje a vína , a vloživ jej na hovado své , vedl do hospody , a péči o něj měl . Druhého pak dne odjíti maje , vyňav dva peníze , dal hospodáři , a řekl : Měj o něj péči , a cožkoli nad to vynaložíš , já když se vrátím , zaplatím tobě . Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu , kterýž upadl mezi lotry ? A on řekl : Ten , kterýž učinil milosrdenství nad ním . I řekl jemu Ježíš : Jdi , i ty učiň též . I stalo se , když šli , že on všel do jednoho městečka . Žena pak jedna , jménem Marta , přijala jej do domu svého . A ta měla sestru , jménem Mariji , kterážto seděci u noh Ježíšových , poslouchala slova jeho . Ale Marta pečliva byla při mnohé službě Pánu . Kterážto přistoupivši , řekla : Pane , nemáš-liž o to péče , že sestra má nechala mne samé sloužiti ? Protož rci jí , ať mi pomůž . A odpověděv , řekl jí Ježíš : Marta , Marta , pečlivá jsi , a rmoutíš se při mnohých věcech . Ale jednohoť jest potřebí . Mariať dobrou stránku vyvolila , kterážto nebude odjata od ní . I stalo se , když byl na jednom místě , modle se , že když přestal , řekl k němu jeden z učedlníků jeho : Pane , nauč nás modliti se , jako i Jan učil učedlníky své . I řekl jim : Když se modlíte ; říkejte : Otče náš , jenž jsi v nebesích , posvěť se jméno tvé . Přijď království tvé . Buď vůle tvá , jako v nebi tak i na zemi . Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne . I odpusť nám hříchy naše , nebo i my odpouštíme všelikému vinníku našemu . A neuvoď nás v pokušení , ale zbav nás od zlého . I řekl k nim : Kdo z vás bude míti přítele , a půjde k němu o půlnoci , a dí jemu : Příteli , půjč mi tří chlebů . Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně , a nemám , co bych předložil před něj . A on vnitř jsa , odpověděl by , řka : Nečiň mi nevole , neb jsou již dveře zavříny , a dítky mé se mnou jsou v pokoji . Nemohuť vstáti a dáti tobě . Pravím vám : Ačť nedá jemu , vstana , protože jest přítel jeho , ale však pro nezbednost jeho vstana , dá jemu , kolikožkoli potřebuje . I jáť pravím vám : Proste , a budeť vám dáno ; hledejte , a naleznete ; tlucte , a budeť vám otevříno . Neb každý , kdož prosí , béře ; a kdož hledá , nalézá ; a tomu , kdož tluče , bude otevříno . Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb , zdali kamene podá jemu ? Aneb za rybu , zdali místo ryby dá jemu hada ? Aneb prosil-li by za vejce , zdali podá jemu štíra ? Poněvadž tedy vy , zlí jsouce , umíte dobré dary dávati dětem svým , čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm , kteříž ho prosí ? I vymítal Ježíš ďábelství , a to bylo němé . Stalo se pak , když vyšlo ďábelství , že mluvil němý . I divili se zástupové . Ale někteří z nich pravili : V Belzebubu , knížeti ďábelském , vymítá ďábly . A jiní pokoušejíce ho , znamení s nebe hledali od něho . Ale on znaje myšlení jejich , řekl jim : Každé království samo v sobě rozdělené pustne , a dům na dům padá . Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen , kterakž stane království jeho ? Nebo pravíte , že já v Belzebubu vymítám ďábly . Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly , synové vaši v kom vymítají ? Protož oni soudcové vaši budou . Pakliť prstem Božím vymítám ďábly , jistěť jest přišlo k vám království Boží . Když silný oděnec ostříhá síně své , v pokoji jsou všecky věci , kteréž má . Pakli by silnější než on přijda , přemohl jej , všecka odění jeho odejme , v něž úfal , a loupeže jeho rozdělí . Kdožť není se mnou , proti mně jest ; a kdož neshromažďuje se mnou , rozptylujeť . Když nečistý duch vyjde od člověka , chodí po místech suchých , hledaje odpočinutí . A nenalezna , dí : Vrátím se do domu svého , odkudž jsem vyšel . A přijda , nalezne jej vymetený a ozdobený . I jde , a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe , a vejdouce , přebývají tam . I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první . I stalo se , když on to mluvil , pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu , řekla jemu : Blahoslavený život , kterýž tebe nosil , a prsy , kterýchž jsi požíval . A on řekl : Ovšem pak blahoslavení , kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho . A když se zástupové scházeli , počal praviti : Pokolení toto nešlechetné jest . Znamení vyhledává , a znamení jemu nebude dáno , než znamení Jonáše proroka . Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským , takť bude i Syn člověka pokolení tomuto . Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto , a odsoudí je . Nebo přijela od končin země , aby slyšela moudrost Šalomounovu , a aj , více než Šalomoun tuto ! Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto , a odsoudí je . Nebo činili pokání k kázání Jonášovu , a aj , více nežli Jonáš tuto ! Žádný rozsvítě svíci , nepostaví jí do skrýše , ani pod kbelec , ale na svícen , aby ti , kteříž vcházejí , světlo viděli . Svíce těla tvého jest oko tvé . Když by tedy oko tvé sprostné bylo , i tělo tvé všecko bude světlé ; a pakliť bude nešlechetné , takéť i tělo tvé tmavé bude . Viziž tedy , aby světlo , kteréž jest v tobě , nebylo tmou . Pakli celé tělo tvé světlé bude , nemaje žádné částky tmavé , budeť všecko tak světlé , že tě jako svíce bleskem osvítí . A mezi tím když on mluvil , prosil ho jeden farizeus , aby obědval u něho . A všed , posadil se za stůl . Farizeus pak viděv to , podivil se , že se neumyl před obědem . I řekl Pán k němu : Nyní vy farizeové povrchu konvice a mísy čistíte , ale to , což vnitř jest v vás , plno jest loupeže a nešlechetností . Blázni , zdaliž ten , kterýž učinil , což zevnitř jest , neučinil také i toho , což jest vnitř ? Ale však i z toho , což máte , dávejte almužnu , a aj , všecky věci vaše čisté budou . Ale běda vám farizeům , kteříž desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny , ale opouštíte soud a lásku Boží ; ješto tyto věci měli jste činiti , a oněch neopouštěti . Běda vám farizeům , nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích . Běda vám , zákoníci a farizeové pokrytci , nebo jste jako hrobové nepatrní , po nichž lidé chodíce , nevědí o tom , co tam jest . I odpověděv jeden z zákoníků , řekl jemu : Mistře , tyto věci mluvě , i nám také lehkost činíš . A on řekl : I vám zákoníkům běda , nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými , a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte . Běda vám , jenž vzděláváte hroby prorocké , kteréž otcové vaši zmordovali . A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců vašich . Nebo oni zajisté zmordovali jsou je , vy pak vzděláváte hroby jejich . Protož i Moudrost Boží řekla : Pošliť k nim proroky a apoštoly , a z těch některé mordovati budou , a jiné vyháněti , Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků , kteráž vylita jest od ustanovení světa , Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy , kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem . Jistě , pravím vám , požádáno bude od pokolení tohoto . Běda vám zákoníkům , nebo jste vzali klíč umění ; sami jste nevešli , a těm , kteříž vcházeli , zbránili jste . A když jim to mluvil , počali zákoníci a farizeové přísně jemu odpírati , a k mnohým řečem příčiny jemu dávati , Ukládajíce o něm , a hledajíce popadnouti něco z úst jeho , aby jej obžalovali . A vtom , když mnozí zástupové scházeli se , takže jedni druhé velmi tlačili , počal mluviti k učedlníkům svým : Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů , jenž jest pokrytství . Neboť nic není skrytého , což by nemělo býti zjeveno ; ani jest co tajného , ješto by nemělo býti zvědíno . Protož to , co jste pravili ve tmách , bude na světle slyšáno , a co jste sobě v uši šeptali v pokojích , hlásánoť bude na střechách . Pravím pak vám přátelům svým : Nestrachujte se těch , jenž tělo zabíjejí , a potom nemají , co by více učinili . Ale ukážiť vám , koho se máte báti : Bojte se toho , kterýžto , když zabije , má moc uvrci do pekelného ohně . Jistě , pravím vám , toho se bojte . Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře ? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem . Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou . Protož nebojtež se , mnohemť vy vrabce převyšujete . Pravímť pak vám : Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi , i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími . Kdož by mne pak zapřel před lidmi , zapřínť bude před anděly Božími . A každý kdož dí slovo proti Synu člověka , bude mu odpuštěno , ale tomu , kdož by se Duchu svatému rouhal , nebudeť odpuštěno . Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným , nepečujte , kterak aneb co byste odpovídali , aneb co byste mluvili . Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu , co byste měli mluviti . I řekl jemu jeden z zástupu : Mistře , rci bratru mému , ať rozdělí se mnou dědictví . A on řekl jemu : Člověče , kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi ? I řekl k nim : Viztež a vystříhejte se od lakomství ; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží . Pověděl jim také i podobenství , řka : Člověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo . I přemyšloval sám v sobě , řka : Co učiním , že nemám , kde bych shromáždil úrody své ? I řekl : Toto učiním : Zbořím stodoly své a větších nadělám , a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá . A dím duši své : Duše , máš mnoho statku složeného za mnohá léta , odpočívej , jez , pij , měj dobrou vůli . I řekl jemu Bůh : Ó blázne , této noci požádají duše tvé od tebe , a to , cožs připravil , čí bude ? Takť jest každý , kdož sobě shromažďuje , a není v Bohu bohatý . Řekl pak učedlníkům svým : Protož pravím vám : Nebuďtež pečliví o život svůj , co byste jedli , ani o tělo , čím byste se odívali . Život větší jest nežli pokrm , a tělo větší nežli oděv . Patřte na havrany , žeť nesejí , ani žnou , a nemají špižírny , ani stodoly , a Bůh krmí je . I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo ? A kdož pak z vás pečlivě o to mysle , můž přidati ku postavě své loket jeden ? Poněvadž tedy nemůžete s to býti , což nejmenšího jest , proč o jiné věci se staráte ? Patřte na kvítí polní , kterak rostou , nedělají , ani předou , a pravímť vám , že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín , jako jedno z těchto . A poněvadž trávu , kteráž dnes na poli jest , a zítra do peci uvržena bývá , Bůh tak odívá , čím více vás , ó malé víry ? I vy nestarejte se o to , co byste jedli , aneb co byste pili , aniž o to tak velmi pečujte . Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají . Víť pak Otec váš , že těch věcí potřebujete . Ale raději hledejte království Božího , a tyto všecky věci budou vám přidány . Neboj se , ó maličké stádce , neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království . Prodávejte statky vaše , a dávejte almužnu . Dělejte sobě pytlíky , kteříž nevetšejí , poklad , kterýž nehyne , v nebesích , kdežto zloděj dojíti nemůž , a kdež mol nekazí . Nebo kdež jest poklad váš , tuť bude i srdce vaše . Buďtež bedra vaše přepásaná , a svíce hořící . A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého , až by se vrátil z svadby , aby hned , jakž by přišel a potloukl , otevřeli jemu . Blaze služebníkům těm , kteréž přijda Pán , nalezl by , a oni bdí . Amen pravím vám , že přepáše se , a káže jim sednouti za stůl , a chodě , bude jim sloužiti . A přišel-liť by v druhé bdění , a pakliť by v třetí bdění přišel , a tak je nalezl , blahoslavení jsou služebníci ti . Toto pak vězte , že byť věděl hospodář , v kterou by hodinu měl zloděj přijíti , bděl by zajisté , a nedal by podkopati domu svého . Protož i vy buďte hotovi , nebo v kterou hodinu nenadějete se , Syn člověka přijde . I řekl jemu Petr : Pane , nám-li pravíš toto podobenství , čili všechněm ? I dí Pán : Aj kdo jest věrný šafář a opatrný , jehož by ustanovil pán nad čeledí svou , aby jim v čas dával vyměřený pokrm , Blahoslavený služebník ten , kteréhož , když by přišel pán jeho , nalezne , an tak činí . Vpravdě pravím vám , že nade vším statkem svým ustanoví jej . Pakli by řekl služebník ten v srdci svém : Prodlévá přijíti pán můj , i počal by bíti služebníky a služebnice , a jísti a píti i opíjeti se , Přijdeť pán služebníka toho v den , v kterýž se nenaděje , a v hodinu , kteréž neví . I oddělíť jej , a díl jeho položí s nevěrnými . Služebník pak ten , kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se , a nečinil podle vůle jeho , bit bude velmi . Ale kterýž neznal , a hodné věci trestání činil , bit bude ne tak velmi . Každému pak , komuž jest mnoho dáno , mnoho bude od něho požádáno ; a komuť jsou mnoho poručili , víceť požádají od něho . Oheň přišel jsem pustiti na zemi , a co chci , jestliže již hoří ? Ale křtem mám křtěn býti , a kterak jsem soužen , dokudž se nevykoná ! A což se domníváte , že bych přišel pokoj dáti na zemi ? Nikoli , pravím vám , ale rozdělení . Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno , tři proti dvěma , a dva proti třem . Bude rozdělen otec proti synu , a syn proti otci , mátě proti dceři , a dcera proti mateři , svegruše proti nevěstě své , a nevěsta proti svegruši své . Pravil také i k zástupům : Když vídáte oblak , an vzchodí od západu , hned pravíte : Příval jde , a tak bývá . A když od poledne vítr věje , říkáte : Bude horko , a býváť . Pokrytci , způsob nebe a země umíte souditi , a kterakž pak tohoto času nepoznáváte ? Ano proč i sami od sebe nesoudíte , což spravedlivého jest ? Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti , na cestě přičiň se o to , abys byl zproštěn od něho , aby snad netáhl tebe k soudci , a soudce dal by tebe biřici , a biřic vsadil by tě do žaláře . Pravím tobě : Nevyjdeš odtud , dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil . Byli pak tu přítomní času toho někteří , vypravujíce jemu o Galilejských , kterýchžto krev Pilát smísil s obětmi jejich . I odpověděv Ježíš , řekl jim : Co mníte , že jsou ti Galilejští byli větší hříšníci nežli všickni jiní Galilejští , že takové věci trpěli ? Nikoli , pravímť vám . Ale nebudete-li pokání činiti , všickni též zahynete . Anebo oněch osmnácte , na kteréžto upadla věže v Siloe , a zbila je , zdali se domníváte , že by oni vinni byli nad všecky lidi přebývající v Jeruzalémě ? Nikoli , pravím vám . Ale nebudete-li pokání činiti , všickni též zahynete . Pověděl pak toto podobenství : Člověk jeden měl strom fíkový štípený na vinici své . I přišel , hledaje ovoce na něm , ale nenalezl . I řekl k vinaři : Aj , po tři léta již přicházím , hledaje ovoce na tom fíku , a nenalézám . Vytniž jej ! Proč i tu zemi darmo kazí ? On pak odpověděv , řekl jemu : Pane , ponechejž ho i tohoto léta , ažť jej okopám a ohnojím , Zdali by nesl ovoce . Pakliť neponese , potom vytneš jej . Učil pak v jedné škole jejich v den sváteční . A aj , byla tu žena , kteráž měla ducha nemoci osmnácte let , a byla sklíčena , a nijakž se nemohla zprostiti . A uzřev ji Ježíš , zavolal jí k sobě , a řekl jí : Ženo , zproštěna jsi od nemoci své . I vložil na ni ruce , a ihned zdvihla se , a velebila Boha . Tedy kníže školní odpověděv , hněvaje se proto , že v den sváteční uzdravoval Ježíš , řekl k zástupu : Šest dní jest , v nichž náleží dělati ; protož v těch dnech přicházejíce , buďte uzdravováni , a ne v den sobotní . I odpověděv jemu Pán , řekl : Pokrytče , zdali jeden každý z vás v den sváteční neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí , a nevodí napájeti ? Tato pak dcera Abrahamova , kterouž byl svázal satan již osmnácte let , což neměla býti rozvázána od svazku v den sváteční ? A když on to pověděl , zastyděli se všickni protivníci jeho , ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků , kteříž se dáli od něho . I řekl Ježíš : Čemu podobno jest království Boží a k čemu je přirovnám ? Podobno jest zrnu horčičnému , kteréžto vzav člověk , uvrhl do zahrady své . I rostlo , a učiněno jest v strom veliký , a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho . A opět řekl : K čemu připodobním království Boží ? Podobno jest kvasu , kterýžto vzavši žena , zadělala ve třech měřicích mouky , až zkysalo všecko . I chodil po městech a městečkách uče , bera se do Jeruzaléma . I řekl jemu jeden : Pane , tuším , že jest málo těch , kteříž spaseni býti mají ? On pak řekl k nim : Snažujte se vcházeti těsnou branou ; neboť ( pravím vám ) mnozí hledati budou vjíti , a nebudou moci , Totiž když vejde hospodář , a zavře dveře , a počnete vně státi a tlouci na dveře , řkouce : Pane , Pane , otevři nám , a on odpovídaje , díť vám : Neznám vás , odkud jste : Tedy počnete říci : Jídali jsme a píjeli před tebou , a na ulicech našich jsi učil . I dí : Pravím vám , žeť vás neznám , odkud jste . Odejdětež ode mne všickni činitelé nepravosti . Tamť bude pláč a škřipení zubů , když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím , sami pak sebe vyhnané ven . I přijdouť mnozí od východu , a od západu , a od půlnoci , i od poledne , a budou stoliti v království Božím . A aj , jsouť poslední , kteříž budou první , a jsou první , kteříž budou poslední . A v ten den přistoupili někteří z farizeů , řkouce jemu : Vyjdi , a odejdi odsud , nebo Herodes chce tě zamordovati . I řekl jim : Jdouce , povězte lišce té : Aj , vymítám ďábly , a uzdravuji dnes a zítra , a třetího dne dokonám . Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi ; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma . Jeruzaléme , Jeruzaléme , ješto morduješ proroky a kamenuješ ty , kteříž k tobě bývají posláni , kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé , jako slepice kuřátka svá pod křídla ? A nechtěli jste . Aj , opuštěn bude dům váš a zanechán vám pustý . Ale jistě pravím vám , že nikoli mne neuzříte , ažť přijde čas , když díte : Požehnaný , jenž se béře ve jménu Páně . I stalo se , když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu , aby jedl chléb , že oni šetřili ho . A aj , člověk jeden vodnotelný byl před ním . I odpověděv Ježíš , dí zákoníkům a farizeům , řka : Sluší-li v sobotu uzdravovati ? A oni mlčeli . Tedy on dosáh jeho , uzdravil a propustil . A odpověděv k nim řekl : Čí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice , a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní ? I nemohli jemu na to odpovědíti . Pověděl také i ku pozvaným podobenství , ( spatřiv to , kterak sobě přední místa vyvolovali , ) řka k nim : Kdybys byl od někoho pozván na svadbu , nesedej na předním místě , ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho . A přijda ten , kterýž tebe i onoho pozval , řekl by tobě : Dej tomuto místo . A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti . Ale když bys byl pozván , jda , posaď se na posledním místě . A kdyby přišel ten , kterýž tebe pozval , aby řekl tobě : Příteli , posedni výše , tedy budeš míti chválu před spolustolícími . Nebo každý , kdož se povyšuje , bude ponížen ; a kdož se ponižuje , bude povýšen . Pravil také i tomu , kterýž ho byl pozval : Když činíš oběd nebo večeři , nezov přátel svých , ani bratří svých , ani sousedů bohatých , ať by snad i oni zase nezvali tebe , a měl bys odplatu . Ale když činíš hody , povolej chudých , chromých , kulhavých , slepých , A blahoslavený budeš . Neboť nemají , odkud by odplatili tobě , ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých . I uslyšav to jeden z přísedících , řekl jemu : Blahoslavený jest , kdož jí chléb v království Božím . On pak řekl jemu : Člověk jeden učinil večeři velikou , a pozval mnohých . I poslal služebníka svého v hodinu večeře , aby řekl pozvaným : Pojďte , nebo již připraveno jest všecko . I počali se všickni spolu vymlouvati . První řekl jemu : Ves jsem koupil , a musím vyjíti a ohledati jí ; prosím tebe , vymluv mne . A druhý řekl : Patero spřežení volů koupil jsem , a jdu , abych jich zkusil ; prosím tebe , vymluv mne . A jiný dí : Ženu jsem pojal , a protož nemohu přijíti . I navrátiv se služebník , zvěstoval tyto věci pánu svému . Tedy rozhněvav se hospodář , řekl služebníku svému : Vyjdi rychle na rynky a na ulice města , a chudé , i chromé , i kulhavé , a slepé uveď sem . I řekl služebník : Pane , stalo se , jakož jsi rozkázal , a ještěť místo jest . Tedy řekl pán služebníku : Vyjdiž na cesty a mezi ploty , a přinuť vjíti , ať se naplní dům můj . Nebo pravímť vám , že žádný z mužů těch , kteříž pozváni byli , neokusí večeře mé . Šli pak mnozí zástupové s ním . A on obrátiv se , řekl jim : Jde-li kdo ke mně , a nemá-li v nenávisti otce svého , i mateře , i ženy , i dětí , i bratří , i sestr , ano i té duše své , nemůž býti mým učedlníkem . A kdožkoli nenese kříže svého , a jde za mnou , nemůž býti mým učedlníkem . Nebo kdo z vás jest , chtěje stavěti věži , aby prve sedna , nepočetl nákladu , bude-li míti dosti k dokonání toho díla ? Aby snad , když by položil grunt , a nemohl dokonati , nepřišlo na to , že všickni to vidouce , počali by se jemu posmívati , Řkouce : Tento člověk počal stavěti , a nemohl dokonati . Anebo který král bera se k boji proti jinému králi , zdaliž prve nesedne , aby se poradil , mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím , kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu ? Sic jinak , když ještě podál od něho jest , pošle posly k němu , žádaje toho , což by bylo ku pokoji . Tak zajisté každý z vás , kdož se neodřekne všech věcí , kterýmiž vládne , nemůž býti mým učedlníkem . Dobráť jest sůl . Pakli sůl bude zmařena , čím bude napravena ? Ani do země , ani do hnoje se nehodí ; ale vyvržena bude ven . Kdo má uši k slyšení , slyš . Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci , aby ho slyšeli . I reptali farizeové a zákoníci , řkouce : Tento hříšníky přijímá a jí s nimi . I pověděl jim podobenství toto , řka : Kdyby někdo z vás měl sto ovec , a ztratil by jednu z nich , zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti , a nešel k té , kteráž zahynula , až by i nalezl ji ? A nalezna , jistě by ji vložil na ramena svá s radostí . A přijda domů , svolal by přátely a sousedy , řka jim : Spolu radujte se se mnou , neb jsem nalezl ovci svou , kteráž byla zahynula . Pravímť vám , že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší , nežli nad devadesáti devíti spravedlivými , kteříž nepotřebují pokání . Aneb žena některá mající grošů deset , ztratila-li by jeden groš , zdaliž nezažže svíce , a nemete domu , a nehledá pilně , dokudž nenalezne ? A když nalezne , svolá přítelkyně a sousedy , řkuci : Spolu radujte se se mnou , neb jsem nalezla groš , kterýž jsem byla ztratila . Takť pravím vám , že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím . Řekl také Ježíš : Člověk jeden měl dva syny . Z nichž mladší řekl otci : Otče , dej mi díl statku , kterýž mně náleží . I rozdělil jim statek . A po nemnohých dnech , shromáždiv sobě všecko mladší syn , odšel do daleké krajiny , a tam rozmrhal statek svůj , živ jsa prostopášně . A když všecko utratil , stal se hlad veliký v krajině té , a on počal nouzi trpěti . I všed , přídržel se jednoho měštěnína krajiny té ; a on jej poslal do vsi své , aby pásl vepře . I žádal nasytiti břicho své mlátem , kteréž svině jedly , a žádný nedával jemu . On pak přišed sám k sobě , řekl : Aj , jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba , a já tuto hladem mru ! Vstana , půjdu k otci svému , a dím jemu : Otče , zhřešil jsem proti nebi a před tebou , A již více nejsem hoden slouti syn tvůj . Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých . I vstav , šel k otci svému . A když ještě opodál byl , uzřel jej otec jeho , a milosrdenstvím hnut jsa , přiběh , padl na šíji jeho , a políbil ho . I řekl jemu syn : Otče , zhřešil jsem proti nebi a před tebou , a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj . I řekl otec služebníkům svým : Přineste roucho to první , a oblecte jej , a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy . A přivedouce tele tučné , zabijte , a hodujíce , buďme veseli . Nebo tento syn můj byl umřel , a zase ožil ; byl zahynul , a nalezen jest . I počali veseli býti . Byl pak syn jeho starší na poli . A jda , když se přibližoval k domu , uslyšel zpívání a hluk veselících se . I povolav jednoho z služebníků svých , otázal se ho , co by to bylo . A on řekl jemu : Bratr tvůj přišel , i zabil otec tvůj tučné tele , že ho zdravého přijal . I rozhněval se on , a nechtěl tam vjíti . Otec pak jeho vyšed , prosil ho . A on odpověděv , řekl otci : Aj , tolik let sloužím tobě , a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil , avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce , abych také s přáteli svými vesel pobyl . Ale když syn tvůj tento , kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami , přišel , zabils jemu tele tučné . A on řekl mu : Synu , ty vždycky se mnou jsi , a všecky věci mé jsou tvé . Ale hodovati a radovati se náleželo . Nebo bratr tvůj tento byl umřel , a zase ožil ; zahynul byl , a nalezen jest . Pravil pak i k učedlníkům svým : Člověk jeden byl bohatý , kterýž měl šafáře ; a ten obžalován jest před ním , jako by mrhal statek jeho . I povolav ho , řekl jemu : Což to slyším o tobě ? Vydej počet z vladařství svého , neb již nebudeš moci déle vládnouti . I dí vladař sám v sobě : Co učiním ? Teď pán můj odjímá ode mne vladařství . Kopati nemohu , žebrati se stydím . Vím , co učiním , aby , když budu zbaven vladařství , přijali mne do svých domů . I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého , řekl prvnímu : Jaks mnoho dlužen pánu mému ? A on řekl : Sto tun oleje . I řekl mu : Vezmi rejistra svá , a sedna rychle , napiš padesát . Potom druhému řekl : Ty pak jaks mnoho dlužen ? Kterýž řekl : Sto korců pšenice . I dí mu : Vezmi rejistra svá , a napiš osmdesát . I pochválil pán vladaře nepravého , že sobě opatrně učinil . Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou , nežli synové světla v svých věcech . I jáť pravím vám : Čiňte sobě přátely z mamony nepravosti , aby , když byste zhynuli , přijali vás do věčných stanů . Kdožť jest věrný v mále , i ve mnozeť věrný bude . A kdož v mále jest nepravý , i ve mnozeť nepravý jest . Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrní jste nebyli , spravedlivého zboží kdo vám svěří ? A když jste v cizím věrní nebyli , což vašeho jest , kdo vám dá ? Nižádný služebník nemůž dvěma pánům sloužiti . Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude , a druhého milovati , aneb jednoho přídržeti se bude , a druhým pohrdne . Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně . Slyšeli pak toto všecko i farizeové , kteříž byli lakomí , a posmívali se jemu . I dí jim : Vy jste , ješto se sami spravedliví činíte před lidmi , ale Bůhť zná srdce vaše ; nebo což jest u lidí vysokého , ohavnost jest před Bohem . Zákon a Proroci až do Jana , a od té chvíle království Boží zvěstuje se , a každý se do něho násilně tiskne . Snázeť jest zajisté nebi a zemi pominouti , nežli v Zákoně jednomu tytlíku zahynouti . Každý , kdož propustí manželku svou , a jinou pojímá , cizoloží ; a kdož propuštěnou od muže pojímá , cizoloží . Byl pak člověk jeden bohatý , a obláčel se v šarlat a v kment , a hodoval na každý den stkvostně . A byl také jeden žebrák , jménem Lazar , kterýžto ležel u vrat jeho vředovitý , Žádaje nasycen býti z drobtů , kteříž padali z stolu bohatce . Ale i psi přicházejíce , lízali vředy jeho . I stalo se , že ten žebrák umřel , a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova . Umřel pak i bohatec , a pohřben jest . Potom v pekle pozdvih očí svých , v mukách jsa , uzřel Abrahama zdaleka , a Lazara v lůnu jeho . I zvolav bohatec , řekl : Otče Abrahame , smiluj se nade mnou , a pošli Lazara , ať omočí konec prstu svého v vodě , a svlaží jazyk můj ; nebo se mučím v tomto plameni . I řekl mu Abraham : Synu , rozpomeň se , žes ty již vzal dobré věci své v životě svém , a Lazar též zlé . Nyní pak tento se již těší , ale ty se mučíš . A nadto nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest , aby ti , kteříž chtí odsud k vám jíti , nemohli , ani odonud k nám přijíti . I řekl : Ale prosím tebe , Otče , abys ho poslal do domu otce mého . Neboť mám pět bratrů . Ať jim svědčí , aby i oni nepřišli do tohoto místa muk . I řekl jemu Abraham : Majíť Mojžíše a Proroky , nechť jich poslouchají . A on řekl : Nic , otče Abrahame , ale kdyby kdo z mrtvých šel k nim , budou pokání činiti . I řekl mu : Poněvadž Mojžíše a Proroků neposlouchají , aniž byť kdo z mrtvých vstal , uvěří jemu . Tedy řekl učedlníkům : Není možné , aby nepřišla pohoršení , ale běda tomu , skrze kohož přicházejí . Lépe by mu bylo , aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho , a uvržen byl do moře , nežli by pohoršil jednoho z těchto maličkých . Šetřte se . Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj , potresci ho , a bude-liť toho želeti , odpusť mu . A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě , a sedmkrát za den obrátil se k tobě , řka : Žel mi toho , odpusť mu . I řekli apoštolé Pánu : Přispoř nám víry . I dí Pán : Kdybyste měli víru jako zrno horčičné , řekli byste této moruši : Vykořeň se a přesaď se do moře , a uposlechla by vás . Nebo kdo jest z vás , maje služebníka , ješto oře aneb pase dobytek , aby jemu , když by se s pole navrátil , hned řekl : Pojď a seď za stůl ? Ale zdali raději nedí jemu : Připrav , ať povečeřím , a opáše se , služ mi , až se najím a napím , a potom i ty jez a pij ? Zdali děkuje služebníku tomu , že učinil to , což mu rozkázal ? Nezdá mi se . Tak i vy , když učiníte všecko , což vám přikázáno , rcete : Služebníci neužiteční jsme . Což jsme povinni byli učiniti , učinili jsme . I stalo se , když se bral do Jeruzaléma , že šel skrze Samaří a Galilei . A když vcházel do jednoho městečka , potkalo se s ním deset mužů malomocných , kteřížto stáli zdaleka . A pozdvihše hlasu , řekli : Ježíši přikazateli , smiluj se nad námi . Kteréžto on uzřev , řekl jim : Jdouce , ukažte se kněžím . I stalo se , když šli , že očištěni jsou . Jeden pak z nich uzřev , že jest uzdraven , navrátil se s velikým hlasem , velebě Boha . A padl na tvář k nohám jeho , díky čině jemu . A ten byl Samaritán . I odpověděv Ježíš , řekl : Zdaliž jich deset není očištěno ? A kdež jest jich devět ? Nenalezli se k tomu , aby přijdouce , chválu Bohu vzdali , jediné cizozemec tento ? I řekl jemu : Vstana , jdi , víra tvá tě uzdravila . Otázán pak jsa od zákoníků , kdy přijde království Boží , odpověděl jim a řekl : Nepřijdeť království Boží patrně . Aniž řeknou : Aj , tuto , aneb aj , tamto . Nebo aj , království Boží jestiť mezi vámi . I řekl učedlníkům : Přijdou dnové , že budete žádati viděti jeden den Syna člověka , a neuzříte . A dějíť vám : Aj , zde , hle , tamto . Nechoďte , ani následujte . Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné krajiny , kteráž pod nebem jest , až do druhé , kteráž též pod nebem jest , svítí , tak bude i Syn člověka ve dni svém . Ale nejprve musí mnoho trpěti , a potupen býti od národu tohoto . A jakož se dálo za dnů Noé , tak bude i za dnů Syna člověka . Jedli , pili , ženili se , vdávaly se až do toho dne , v kterémžto Noé všel do korábu ; i přišla potopa , a zahladila všecky . A též podobně , jako se stalo ve dnech Lotových : Jedli , pili , kupovali , prodávali , štěpovali , stavěli . Ale dne toho , když vyšel Lot z Sodomy , pršel oheň s sirou s nebe , a zahladil všecky . Takť nápodobně bude v ten den , když se Syn člověka zjeví . V ten čas kdo by byl na střeše , a nádobí jeho v domu , nesstupuj , aby je pobral ; a kdo na poli , též nevracuj se zase . Pomněte na Lotovu ženu . Nebo kdož by koli hledal život svůj zachovati , ztratíť jej ; a kdož by jej koli ztratil , obživíť jej . Pravímť vám : V tu noc budou dva na loži jednom ; jeden bude vzat , a druhý opuštěn . Dvě budou mleti spolu ; jedna bude vzata , a druhá opuštěna . Dva budou na poli ; jeden bude vzat , a druhý opuštěn . I odpověděvše , řekli jemu : Kde , Pane ? On pak řekl jim : Kdežť bude tělo , tamť se shromáždí i orlice . Pověděl jim také i podobenství , kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati , Řka : Byl jeden soudce v městě jednom , kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl . Byla pak vdova jedna v témž městě . I přišla k němu , řkuci : Pomsti mne nad protivníkem mým . A on nechtěl za dlouhý čas . Ale potom řekl sám v sobě : Ač se Boha nebojím , a člověka nestydím , Však že mi pokoje nedá tato vdova , pomstím jí , aby naposledy přijduci , neuhaněla mne . I dí Pán : Slyšte , co praví soudce nepravý . A což by pak Bůh nepomstil volených svých , volajících k němu dnem i nocí , ačkoli i prodlévá jim ? Pravímť vám , žeť jich brzo pomstí . Ale když přijde Syn člověka , zdaliž nalezne víru na zemi ? I řekl také k některým , kteříž v sebe doufali , že by spravedliví byli , jiných sobě za nic nevážíce , podobenství toto : Dva muži vstupovali do chrámu , aby se modlili , jeden farizeus a druhý publikán . Farizeus stoje soukromí , takto se modlil : Bože , děkuji tobě , že nejsem jako jiní lidé , dráči , nespravedliví , cizoložníci , aneb jako i tento publikán . Postím se dvakrát do téhodne , desátky dávám ze všech věcí , kterýmiž vládnu . Publikán pak zdaleka stoje , nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti , ale bil se v prsy své , řka : Bože , buď milostiv mně hříšnému . Pravímť vám : Odšel tento , ospravedlněn jsa , do domu svého , a ne onen . Nebo každý , kdož se povyšuje , bude ponížen ; a kdož se ponižuje , bude povýšen . Přinášeli také k němu i nemluvňátka , aby se jich dotýkal . To viděvše učedlníci , přimlouvali jim . Ale Ježíš svolav je , řekl : Nechte dítek , ať jdou ke mně , a nebraňte jim , nebo takovýchť jest království Boží . Amen pravím vám : Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě , nevejdeť do něho . I otázalo se ho jedno kníže , řka : Mistře dobrý , co čině , život věčný obdržím ? I řekl jemu Ježíš : Co mne nazýváš dobrým ? Žádný není dobrý , než sám toliko Bůh . Však umíš přikázání : Nezcizoložíš , nezabiješ , nepokradeš , nepromluvíš křivého svědectví , cti otce svého i matku svou . On pak řekl : Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti . Slyšav to Ježíš , řekl mu : Ještěť se jednoho nedostává . Všecko , což máš , prodej , a rozdej chudým , a budeš míti poklad v nebi , a pojď , následuj mne . On pak uslyšav to , zarmoutil se ; byl zajisté bohatý velmi . A viděv jej Ježíš zarmouceného , řekl : Aj , jak nesnadně ti , kdož statky mají , do království Božího vejdou ! Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti , nežli bohatému vjíti do království Božího . Tedy řekli ti , kteříž to slyšeli : I kdož může spasen býti ? A on dí jim : Což jest nemožného u lidí , možné jest u Boha . I řekl Petr : Aj , my opustili jsme všecko , a šli jsme za tebou . On pak řekl jim : Amen pravím vám , že není žádného , kterýž by opustil dům , neb rodiče , neb bratří , neb manželku , nebo dítky , pro království Boží , Aby nevzal v tomto času mnohem více , v budoucím pak věku míti bude život věčný . Tedy pojav Ježíš dvanácte , řekl jim : Aj , vstupujeme do Jeruzaléma , a naplníť se všecko to , což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka . Nebo vydán bude pohanům , a bude posmíván , a zlehčen i uplván . A ubičujíce , zamordují jej , ale on třetího dne z mrtvých vstane . Oni pak tomu nic nerozuměli , a bylo slovo to skryto před nimi , aniž věděli , co se pravilo . I stalo se , když se přibližoval k Jericho , slepý jeden seděl podle cesty , žebře . A slyšev zástup pomíjející , otázal se , co by to bylo ? I oznámili jemu , že Ježíš Nazaretský tudy jde . I zvolal , řka : Ježíši , synu Davidův , smiluj se nade mnou ! A ti , kteříž napřed šli , přimlouvali mu , aby mlčal . Ale on mnohem více volal : Synu Davidův , smiluj se nade mnou ! Tedy zastaviv se Ježíš , rozkázal ho k sobě přivésti . A když se přibližoval , otázal se ho , Řka : Co chceš , ať tobě učiním ? On pak dí : Pane , ať vidím . A Ježíš řekl jemu : Prohlédni . Víra tvá tě uzdravila . A ihned prohlédl , a šel za ním , velebě Boha . A všecken lid viděv to , vzdal chválu Bohu . A všed Ježíš , bral se přes Jericho . A aj , muž , jménem Zacheus , a ten byl hejtman nad celnými , a byl bohatý . I žádostiv byl viděti Ježíše , kdo by byl ; a nemohl pro zástup , nebo postavy malé byl . A předběh napřed , vstoupil na strom planého fíku , aby jej viděl ; neb tudy měl jíti . A když přišel k tomu místu , pohleděv zhůru Ježíš , uzřel jej , i řekl jemu : Zachee , spěšně sstup dolů , nebo dnes v domu tvém musím zůstati . I sstoupil rychle , a přijal jej radostně . A viděvše to všickni , reptali , řkouce : K člověku hříšnému se obrátil . Stoje pak Zacheus , řekl ku Pánu : Aj , polovici statku svého , Pane , dávám chudým , a oklamal-li jsem v čem koho , navracuji to čtvernásob . I dí jemu Ježíš : Dnes spasení stalo se domu tomuto , protože i on jest syn Abrahamův . Nebo přišel Syn člověka , aby hledal a spasil , což bylo zahynulo . Toho když oni poslouchali , promluvil k nim dále podobenství , protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali , že by se hned mělo zjeviti království Boží . I řekl : Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny , aby přijal království a zase se navrátil . I povolav desíti služebníků svých , dal jim deset hřiven , a řekl jim : Kupčtež , dokudž nepřijdu . Měšťané pak jeho nenáviděli ho , a poslali poselství za ním , řkouce : Nechcemeť , aby tento kraloval nad námi . I stalo se , když se navrátil , přijav království , rozkázal zavolati těch svých služebníků , kterýmž byl dal peníze , aby zvěděl , jak kdo mnoho získal . I přišel první , řka : Pane , hřivna tvá deset hřiven získala . I řekl jemu : To dobře , služebníče dobrý . Že jsi nad málem byl věrný , mějž moc nad desíti městy . A druhý přišel , řka : Pane , hřivna tvá získala pět hřiven . I tomu řekl : I ty budiž nad pěti městy . A jiný přišel , řka : Pane , aj , teď hřivna tvá , kterouž jsem měl složenou v šátku . Nebo jsem se bál tebe , ješto jsi člověk přísný ; béřeš , čeho jsi nepoložil , a žneš , čeho jsi nerozsíval . I řekl jemu : Z úst tvých soudím tebe , služebníče zlý . Věděl jsi , že jsem já člověk přísný , bera , což jsem nepoložil , a žna , čehož jsem nerozsíval . I pročes tedy nedal peněz mých na stůl , a já přijda , byl bych je vzal i s požitky ? I řekl těm , kteříž tu stáli : Vezměte od něho hřivnu , a dejte tomu , kterýž má deset hřiven . I řekli jemu : Pane , máť deset hřiven . I dí jim : Jistě pravím vám , že každému , kdož má , bude dáno , ale od toho , kterýž nemá , i to , což má , bude odjato . Ty pak nepřátely mé , kteříž nechtěli , abych nad nimi kraloval , přiveďte sem a zmordujte přede mnou . To pověděv , šel předce , vstupuje k Jeruzalému . I stalo se ; když se přiblížil k Betfagi a k Betany , k hoře , kteráž slove Olivetská , poslal dva učedlníky své , Řka : Jděte do městečka , kteréž proti vám jest . Do kteréhožto vejdouce , naleznete oslátko přivázané , na němžto nikdy žádný z lidí neseděl . Odvěžtež je , a přiveďte ke mně . A optal-liť by se vás kdo , proč je odvazujete , tak jemu díte : Protože Pán ho potřebuje . Tedy odšedše ti , kteříž byli posláni , nalezli tak , jakž jim byl pověděl . A když odvazovali oslátko , řekli páni jeho k nim : Proč odvazujete oslátko ? A oni řekli : Pán ho potřebuje . I přivedli je k Ježíšovi , a vloživše roucha svá na oslátko , vsadili na ně Ježíše . A když on jel , stlali roucha svá na cestě . Když se pak již přibližoval k místu tomu , kudyž scházejí s hory Olivetské , počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů , kteréž byli viděli , Řkouce : Požehnaný král , jenž se béře ve jménu Páně . Pokoj na nebi , a sláva na výsostech . Ale někteří z farizeů , kteříž tu byli v zástupu , řekli k němu : Mistře , potresci učedlníků svých . I odpověděv , řekl jim : Pravímť vám : Budou-li tito mlčeti , kameníť bude volati . A když se přiblížil , uzřev město , plakal nad ním , Řka : Ó kdybys poznalo i ty , a to aspoň v takový tento den tvůj , které by věci ku pokoji tobě byly ; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých . Nebo přijdou na tě dnové , v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem , a oblehnou tebe , a ssouží tě se všech stran . A s zemí srovnají tě , i syny tvé , kteříž v tobě jsou , a nenechajíť v tobě kamene na kameni , protože jsi nepoznalo času navštívení svého . A všed do chrámu , počal vymítati prodavače a kupce z něho , Řka jim : Psáno jest : Dům můj dům modlitby jest , vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou . I učil na každý den v chrámě . Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti . A nenalezli , co by jemu učinili . Nebo všecken lid jej sobě liboval , poslouchaje ho . I stalo se v jeden den , když on učil lid v chrámě a kázal evangelium , že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími , I řekli jemu : Pověz nám , jakou mocí tyto věci činíš , aneb kdo tobě tuto moc dal ? I odpověděv , řekl jim : Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi : Křest Janův s nebe-li byl , čili z lidí ? Oni pak uvažovali to mezi sebou , řkouce : Jestliže bychom řekli : S nebe , díť nám : Pročež jste tedy neuvěřili jemu ? Pakli díme : Z lidí , lid všecken ukamenuje nás ; neb oni cele tak drží , že Jan jest prorok . I odpověděli : Že nevědí , odkud jest byl . I řekl jim Ježíš : Aniž já vám povím , jakou mocí toto činím . I počal lidu praviti podobenství toto : Člověk jeden štípil vinici , a pronajal ji vinařům , a sám odšed podál byl tam za mnohé časy . A v čas slušný poslal k vinařům služebníka , aby z ovoce vinice dali jemu . Vinaři pak zmrskavše jej , pustili ho prázdného . A on poslal druhého služebníka . Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše , pustili prázdného . I poslal třetího . Ale oni i toho zranivše , vystrčili ven . Tedy řekl Pán vinice : Co učiním ? Pošli svého milého Syna . Snad když toho uzří , ostýchati se budou . Uzřevše pak vinaři , rozmlouvali mezi sebou , řkouce : Tentoť jest dědic ; pojďte , zabijme jej , aby naše bylo dědictví . A vystrčivše jej ven z vinice , zamordovali ho . Což tedy učiní jim Pán vinice ? Přijde a vyhladí vinaře ty , a dá vinici jiným . To uslyšavše , řekli : Odstup to . A on pohleděv na ně , řekl : Co jest pak to , což napsáno jest : Kámen , kterýmž pohrdli dělníci , ten učiněn jest v hlavu úhelní . Každý , kdož padne na ten kámen , rozrazí se ; a na kohož by on upadl , potřeť jej . I hledali přední kněží a zákoníci , jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu , ale báli se lidu . Nebo porozuměli , že by na ně mluvil podobenství to . Tedy ukládajíce o něm , poslali špehéře , kteříž by se spravedlivými činili , aby ho polapili v řeči , a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu . I otázali se ho oni , řkouce : Mistře víme , že právě mluvíš a učíš , a nepřijímáš osoby , ale v pravdě cestě Boží učíš . Sluší-li nám daň dávati císaři , čili nic ? Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich , dí jim : Co mne pokoušíte ? Ukažte mi peníz . Čí má obraz a nápis ? I odpověděvše , řekli : Císařův . On pak řekl jim : Dejtež tedy , co jest císařova , císaři , a což jest Božího , Bohu . I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem , a divíce se odpovědi jeho , umlkli . Přistoupivše pak někteří z saduceů , ( kteříž odpírají býti vzkříšení , ) otázali se ho , Řkouce : Mistře , Mojžíš napsal nám : Kdyby bratr něčí umřel , maje manželku , a umřel by bez dětí , aby ji pojal bratr jeho za manželku , a vzbudil símě bratru svému . I bylo sedm bratří , a první pojav ženu , umřel bez dětí . I pojal ji druhý , a umřel i ten bez dětí . A třetí pojal ji , též i všech těch sedm , a nezůstavivše semene , zemřeli . Nejposléze po všech umřela i žena . Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka , poněvadž sedm jich mělo ji za manželku ? A odpovídaje , řekl jim Ježíš : Synové tohoto světa žení se a vdávají . Ale ti , kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých , ani se ženiti budou ani vdávati . Nebo ani umírati více nebudou moci , andělům zajisté rovni budou . A jsou synové Boží , poněvadž jsou synové vzkříšení . A že mrtví vstanou z mrtvých , i Mojžíš ukázal při onom kři , když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým . Bůhť pak není mrtvých , ale živých , nebo všickni jsou jemu živi . Tedy odpověděvše někteří z zákoníků , řekli : Mistře , dobře jsi pověděl . I neodvážili se jeho na nic více tázati . On pak řekl jim : Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým ? A sám David praví v knihách Žalmových : Řekl Pán Pánu mému : Seď na pravici mé , Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých . Poněvadž David jej Pánem nazývá , i kterakž syn jeho jest ? I řekl učedlníkům svým přede vším lidem : Varujte se od zákoníků , kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích , Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby . Tiť vezmou těžší odsouzení . A pohleděv , uzřel lidi bohaté , kteříž metali dary své do pokladnice . Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou , ana uvrhla dva šarty . I řekl : Vpravdě pravím vám , že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni jiní . Nebo všickni tito z toho , což jim zbývalo , dali dary Bohu , tato pak z své chudoby všecku živnost svou , kterouž měla , uvrhla . A když někteří pravili o chrámu , kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl , řekl : Načež se to díváte ? Přijdouť dnové , v nichžto nebude zůstaven kámen na kameni , kterýž by nebyl zbořen . I otázali se ho , řkouce : Mistře , kdy to bude ? A které znamení , když se to bude míti státi ? On pak řekl : Vizte , abyste nebyli svedeni . Nebo mnozí přijdou ve jménu mém , řkouce : Že já jsem Kristus , a čas se blíží . Protož nepostupujte po nich . Když pak uslyšíte o válkách a různicech , nestrachujte se ; neboť musí to prve býti , ale ne ihned konec . Tehdy pravil jim : Povstaneť národ proti národu , a království proti království . A země třesení veliká budou po místech , a hladové , a morové , hrůzy i zázrakové s nebe velicí . Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás , a protiviti se vám budou , vydávajíce vás do škol a žalářů , vodíce k králům a k vladařům pro jméno mé . A toť se vám díti bude na svědectví . Protož složtež to v srdcích vašich , abyste se nestarali , kterak byste odpovídati měli . Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost , kteréžto nebudou moci odolati , ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši . Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů , od příbuzných i od přátel , a zmordují některé z vás . A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé . Ale vlas s hlavy vaší nezahyne . V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi . Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém , tedy vězte , žeť se přiblížilo zkažení jeho . A tehdy ti , kdož jsou v Judstvu , utíkejte k horám , a kdo uprostřed něho , vyjděte , a kteří v končinách , nevcházejte do něho . Neboť budou dnové pomsty , aby se naplnilo všecko , což psáno jest . Ale běda těhotným a těm , kteréž kojí v těch dnech . Neboť bude dav veliký v této zemi , a hněv Boží nad lidem tímto . I padati budou ostrostí meče , a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy , a Jeruzalém tlačen bude od pohanů , dokudž se nenaplní časové pohanů . A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách , a na zemi soužení národů , nevědoucích se kam díti , když zvuk vydá moře a vlnobití , Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí , kteréž přijdou na všecken svět . Nebo moci nebeské pohybovati se budou . A tehdyť uzří Syna člověka , an se béře v oblace s mocí a slavou velikou . A když se toto počne díti , pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich , protože se přibližuje vykoupení vaše . I pověděl jim podobenství : Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví . Když se již pučí , vidouce to , sami to znáte , že blízko jest léto . Takž i vy , když uzříte , ano se tyto věci dějí , věztež , že blízko jest království Boží . Amen pravím vám , že nepomine věk tento , ažť se toto všecko stane . Nebe a země pominou , ale slova má nepominou . Pilně se pak varujte , aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život , a vnáhle přikvačil by vás ten den . Nebo jako osidlo přijde na všecky , jenž přebývají na tváři vší země . Protož bděte všelikého času , modléce se , abyste hodni byli ujíti všech těch věcí , kteréž se budou díti , a postaviti se před Synem člověka . I býval ve dne v chrámě , uče , ale v noci vycházeje , přebýval na hoře , kteráž slove Olivetská . A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu , aby ho poslouchal . Přibližoval se pak svátek přesnic , jenž slove velikanoc . I hledali přední kněží a zákoníci , kterak by jej vyhladili ; ale obávali se lidu . Tedy ďábel vstoupil do Jidáše , kterýž sloul Iškariotský , jednoho z počtu dvanácti . A on odšed , mluvil s předními kněžími , a s úředníky nad chrámem , kterak by ho jim zradil . I zradovali se , a smluvili s ním , že mu chtí peníze dáti . A on také jim přiřekl . I hledal příhodného času , aby ho jim zradil bez zástupu . Tedy přišel den přesnic , v kterémžto zabit měl býti beránek . I poslal Ježíš Petra a Jana , řka : Jdouce , připravte nám beránka , abychom jedli . A oni řekli mu : Kde chceš , ať připravíme ? On pak řekl k nim : Aj , když vcházeti budete do města , potkáť vás člověk , dčbán vody nesa . Jdětež za ním do domu , do kteréhož vejde . A díte hospodáři toho domu : Vzkazuje tobě Mistr : Kde jest síň , kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými ? A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené . Tam připravte . I odšedše , nalezli , jakž jim pověděl , a připravili beránka . A když přišel čas večeře , posadil se za stůl , a dvanácte apoštolů s ním . I řekl jim : Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi , prve než bych trpěl . Nebo pravímť vám , žeť ho již více nebudu jísti , ažť se naplní v království Božím . A vzav kalich , a díky činiv , řekl : Vezměte jej a dělte mezi sebou . Neboť pravím vám , žeť nebudu píti z plodu vinného kořene , ažť království Boží přijde . A vzav chléb , díky činiv , lámal a dal jim , řka : To jest tělo mé , kteréž se za vás dává . To čiňte na mou památku . Takž také dal jim i kalich , když bylo po večeři , řka : Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi , kteráž se za vás vylévá . Ale aj , ruka zrádce mého se mnou jest za stolem . A Syn zajisté člověka jde , tak jakž jest uloženo o něm , ale běda člověku tomu , kterýž ho zrazuje . Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou , kdo by z nich byl , kterýž by to měl učiniti . Stal se pak i svár mezi nimi , kdo by z nich zdál se býti větší . On pak řekl jim : Králové národů panují nad nimi , a kteříž moc mají nad nimi , dobrodincové slovou . Ale vy ne tak . Nýbrž kdož větší jest mezi vámi , budiž jako nejmenší , a kdož vůdce jest , budiž jako sloužící . Nebo kdo větší jest , ten-li , kterýž sedí , čili ten , kterýž slouží ? Zdali ne ten , kterýž sedí ? Ale já mezi vámi jsem jako ten , kterýž slouží . Vy pak jste ti , kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali . A jáť vám způsobuji , jakož mi způsobil Otec můj , království , Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém , a seděli na stolicích , soudíce dvanáctero pokolení Izraelské . I řekl Pán : Šimone , Šimone , aj , satan vyprosil vás , aby vás tříbil jako pšenici . Ale jáť jsem prosil za tebe , aby nezhynula víra tvá . A ty někdy obrátě se , potvrzuj bratří svých . A on řekl jemu : Pane , s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti . On pak dí : Pravím tobě , Petře , nezazpíváť dnes kohout , až prve třikrát zapříš , že neznáš mne . I řekl jim : Když jsem vás posílal bez pytlíka , a bez mošny , a bez obuvi , zdali jste v čem nedostatek měli ? A oni řekli : V ničemž . Tedy dí jim : Ale nyní , kdo má pytlík , vezmi jej , a též i mošnu ; a kdož nemá , prodej sukni svou , a kup sobě meč . Nebo pravím vám , že se ještě to musí naplniti na mně , což psáno : A s nešlechetnými počten jest . Nebo ty věci , kteréž psány jsou o mně , konec berou . Oni pak řekli : Pane , aj , dva meče teď . A on řekl jim : Dostiť jest . A vyšed podle obyčeje svého , šel na horu Olivovou , a šli za ním i učedlníci jeho . A když přišel na místo , řekl jim : Modlte se , abyste nevešli v pokušení . A sám vzdáliv se od nich , jako by mohl kamenem dohoditi , a poklek na kolena , modlil se , Řka : Otče , chceš-li , přenes kalich tento ode mne , ale však ne má vůle , ale tvá staň se . I ukázal se jemu anděl s nebe , posiluje ho . A jsa v boji , horlivěji se modlil . I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi . A vstav od modlitby , a přišed k učedlníkům , nalezl je , ani spí zámutkem . I řekl jim : Co spíte ? Vstaňte a modlte se , abyste nevešli v pokušení . A když on ještě mluvil , aj , zástup , a ten , kterýž sloul Jidáš , jeden ze dvanácti , šel napřed , a přiblížil se k Ježíšovi , aby jej políbil . Ježíš pak řekl jemu : Jidáši , políbením Syna člověka zrazuješ ? A vidouce ti , kteříž při něm byli , k čemu se chýlí , řekli jemu : Pane , budeme-liž bíti mečem ? I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze , a uťal ucho jeho pravé . A Ježíš odpověděv , řekl : Nechtež až potud . A dotkna se ucha jeho , uzdravil jej . I dí Ježíš těm , kteříž přišli k němu , předním kněžím a úředníkům chrámu a starším : Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi ? Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě , a nevztáhli jste rukou na mne . Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti . A oni javše jej , vedli ho , a uvedli do domu nejvyššího kněze . Petr pak šel za ním zdaleka . A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol , sedl Petr mezi ně . A uzřevši ho jedna děvečka , an sedí u ohně , a pilně naň pohleděvši , řekla : I tento byl s ním . A on zapřel ho , řka : Ženo , neznám ho . A po malé chvíli jiný , vida jej , řekl : I ty z nich jsi . Petr pak řekl : Ó člověče , nejsem . A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval , řka : V pravdě i tento s ním byl , neb i Galilejský jest . I řekl Petr : Člověče , nevím , co pravíš . A hned , když on ještě mluvil , kohout zazpíval . I obrátiv se Pán , pohleděl na Petra . I rozpomenul se Petr na slovo Páně , kterak jemu byl řekl : Že prve než kohout zazpívá , třikrát mne zapříš . I vyšed ven Petr , plakal hořce . Muži pak ti , kteříž drželi Ježíše , posmívali se jemu , tepouce ho . A zakrývajíce ho , bili jej v tvář , a tázali se ho , řkouce : Prorokuj , kdo jest , kterýž tebe udeřil ? A jiného mnoho , rouhajíce se , mluvili proti němu . A když byl den , sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci , a vedli ho do rady své , Řkouce : Jsi-li ty Kristus ? Pověz nám ! I dí jim : Povím-li vám , nikoli neuvěříte . A pakli se vás co otíži , neodpovíte mi , ani propustíte . Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží . I řekli všickni : Tedy jsi ty Syn Boží ? On pak řekl jim : Vy pravíte , že já jsem . A oni řekli : Což ještě potřebujeme svědectví ? Však jsme sami slyšeli z úst jeho . Tehdy povstavši všecko to množství jich , vedli jej ku Pilátovi . A počali naň žalovati , řkouce : Tohoto jsme nalezli , an převrací lid , a brání daně dávati císaři , pravě se býti Kristem králem . Pilát pak otázal se ho , řka : Ty-li jsi král Židovský ? A on odpověděv , řekl jemu : Ty pravíš . I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům : Žádné viny nenalézám na tomto člověku . Oni pak více se rozmáhali v křiku , řkouce : Bouříť lid , uče po všem Judstvu , počav od Galilee až sem . Tedy Pilát uslyšav o Galilei , otázal se , byl-li by člověk Galilejský . A když zvěděl , že by byl z panství Herodesova , poslal jej k Herodesovi , kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni . Herodes pak uzřev Ježíše , zradoval se velmi . Nebo dávno žádal viděti jej , protože mnoho o něm slýchal , a nadál se , že nějaký div od něho učiněný uzří . I tázal se ho mnohými řečmi , ale on jemu nic neodpovídal . Stáli pak tu přední kněží a zákoníci , tuze na něj žalujíce . A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem , a naposmívav se jemu , oblékl jej v roucho bílé , i odeslal zase ku Pilátovi . I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den . Nebo před tím nepřátelé byli vespolek . Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid , Řekl k nim : Dali jste mi toho člověka , jako by lid odvracel po sobě , a aj , já před vámi vyptávaje se ho , žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom , což vy na něj žalujete . Ano ani Herodes ; nebo odeslal jsem vás k němu , a aj , nic hodného smrti nestalo se jemu . Protož potresce ho , propustím jej . Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně . Protož zkřikli spolu všecko množství , řkouce : Zahlaď tohoto , a propusť nám Barabbáše . Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře . Tedy Pilát opět mluvil k nim , chtěje propustiti Ježíše . A oni vždy volali , řkouce : Ukřižuj ho , ukřižuj ! A on po třetí řekl k nim : Což jest pak zlého učinil tento ? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm . Protož potresce ho , propustím . Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým , žádajíce , aby byl ukřižován . A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží . Pilát pak přisoudil , aby se naplnila žádost jejich . I propustil jim toho , kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře , za něhož prosili , ale Ježíše vydal k vůli jejich . A když jej vedli , chytivše Šimona nějakého Cyrenenského , jdoucího s pole , vložili na něj kříž , aby jej nesl za Ježíšem . I šlo za ním veliké množství lidu i žen , kteréžto plakaly a kvílily ho . A obrátiv se k nim Ježíš , dí : Dcery Jeruzalémské , neplačtež nade mnou , ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi . Nebo aj , přijdou dnové , v nichžto řeknou : Blahoslavené neplodné , a břicha , kteráž nerodila , a prsy , kteréž nekrmily . Tehdyť počnou říci k horám : Padněte na nás , a pahrbkům : Přikrejte nás ! Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje , i co pak bude na suchém ? Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci , aby spolu s ním byli ukřižováni . A když přišli na místo , kteréž slove popravištné , tu jej ukřižovali , i ty zločince , jednoho na pravici , druhého pak na levici . Tedy Ježíš řekl : Otče , odpusť jim , neboť nevědí , co činí . A rozdělivše roucho jeho , metali o ně los . I stál lid , dívaje se . A posmívali se jemu knížata s nimi , řkouce : Jinýmť jest spomáhal , nechať nyní pomůže sám sobě , jestliže on jest Kristus , ten Boží zvolený . Posmívali se také jemu žoldnéři , přistupujíce a octa podávajíce jemu , A řkouce : Jsi-li ty ten král Židovský , spomoziž sám sobě . A byl také i nápis napsaný nad ním , literami Řeckými a Latinskými a Židovskými : Tento jest král Židovský . Jeden pak z těch zločinců , kteříž s ním viseli , rouhal se jemu , řka : Jsi-li ty Kristus , spomoziž sobě i nám . A odpověděv druhý , trestal ho , řka : Ty se ani Boha nebojíš , ješto jsi v témž odsouzení ? Myť zajisté spravedlivě trpíme , nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme , ale tento nic zlého neučinil . I dí Ježíšovi : Pane , rozpomeň se na mne , když přijdeš do království svého . I řekl mu Ježíš : Amen pravím tobě , dnes budeš se mnou v ráji . A bylo okolo hodiny šesté . I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté . I zatmělo se slunce , a opona chrámová roztrhla se na poly . A zvolav Ježíš hlasem velikým , řekl : Otče , v ruce tvé poroučím ducha svého . A to pověděv , umřel . A vida centurio , co se stalo , velebil Boha , řka : Jistě člověk tento spravedlivý byl . A všickni zástupové , přítomní tomu divadlu , hledíce na to , co se dálo , tepouce prsy své , navracovali se . Stáli pak všickni známí jeho zdaleka , i ženy , kteréž byly přišly za ním od Galilee , hledíce na to . A aj , muž jménem Jozef , jeden z úřadu , muž dobrý a spravedlivý , Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich , z Arimatie města Judského , kterýžto také očekával království Božího , Ten přistoupiv ku Pilátovi , vyprosil tělo Ježíšovo , A složiv je s kříže , obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále , v kterémž ještě nebyl žádný pochován . A byl den připravování , a sobota se začínala . Šedše pak také za ním ženy , kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee , pohleděly na hrob , a kterak pochováno bylo tělo jeho . Vrátivše se pak , připravily vonné věci a masti , ale v sobotu odpočinuly , podle přikázání . První pak den po sobotě , velmi ráno vyšedše , přišly k hrobu , nesouce vonné věci , kteréž byly připravily , a některé jiné byly spolu s nimi . I nalezly kámen odvalený od hrobu . A všedše tam , nenalezly těla Pána Ježíše . I stalo se , když ony se toho užasly , aj , muži dva postavili se podle nich , v rouše stkvoucím . Když se pak ony bály , a sklonily tváři své k zemi , řekli k nim : Co hledáte živého s mrtvými ? Neníť ho tuto , ale vstalť jest . Rozpomeňte se , kterak mluvil vám , když ještě v Galilei byl , Řka : Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí , a ukřižován býti , a třetí den z mrtvých vstáti . I rozpomenuly se na slova jeho . A navrátivše se od hrobu , zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm . Byly pak ženy ty : Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova , a jiné některé s nimi , kteréž vypravovaly to apoštolům . Ale oni měli za bláznovství slova jejich , a nevěřili jim . Tedy Petr vstav , běžel k hrobu , a pohleděv do něho , uzřel prostěradla , ana sama leží . I odšel , divě se sám v sobě , co se to stalo . A aj , dva z nich šli toho dne do městečka , kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte , jemuž jméno Emaus . A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech , kteréž se byly staly . I stalo se , když rozmlouvali a sebe se otazovali , že i Ježíš , přiblíživ se k nim , šel s nimi . Ale oči jejich držány byly , aby ho nepoznali . I řekl k nim : Které jsou to věci , o nichž rozjímáte vespolek , jdouce , a proč jste smutní ? A odpověděv jeden , kterémuž jméno Kleofáš , řekl jemu : Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma , ještos nezvěděl , co se stalo v něm těchto dnů ? Kterýmžto on řekl : I co ? Oni pak řekli jemu : O Ježíšovi Nazaretském , kterýž byl muž prorok , mocný v slovu i v skutku , před Bohem i přede vším lidem , A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti , i ukřižovali jej . My pak jsme se nadáli , že by on měl vykoupiti lid Izraelský . Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes , jakž se to stalo . Ale i ženy některé z našich zděsily nás , kteréž ráno byly u hrobu , A nenalezše těla jeho , přišly , pravíce , že jsou také vidění andělské viděly , kteřížto praví , že by živ byl . I chodili někteří z našich k hrobu , a nalezli tak , jakž pravily ženy , ale jeho neviděli . Tedy on řekl k nim : Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu , což mluvili Proroci . Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou ? A počav od Mojžíše a všech Proroků , vykládal jim všecka ta písma , kteráž o něm byla . A vtom přiblížili se k městečku , do kteréhož šli , a on potrh se , jako by chtěl dále jíti . Ale oni přinutili ho , řkouce : Zůstaň s námi , nebo se již připozdívá , a den se nachýlil . I všel , aby s nimi zůstal . I stalo se , když seděl s nimi za stolem , vzav chléb , dobrořečil , a lámaje , podával jim . I otevříny jsou oči jejich , a poznali ho . On pak zmizel od očí jejich . I řekli vespolek : Zdaliž srdce naše v nás nehořelo , když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma ? A vstavše v tu hodinu , vrátili se do Jeruzaléma , a nalezli shromážděných jedenácte , a ty , kteříž s nimi byli , Ani praví : Že vstal Pán právě , a ukázal se Šimonovi . I vypravovali oni také to , co se stalo na cestě , a kterak ho poznali v lámání chleba . A když oni o tom rozmlouvali , postavil se Ježíš uprostřed nich , a řekl jim : Pokoj vám . Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše , domnívali se , že by ducha viděli . I dí jim : Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše ? Vizte ruce mé i nohy mé , žeť v pravdě já jsem . Dotýkejte se a vizte ; neboť duch těla a kostí nemá , jako mne vidíte míti . A pověděv to , ukázal jim ruce i nohy . Když pak oni ještě nevěřili pro radost , ale divili se , řekl jim : Máte-li tu něco , ješto by se pojedlo ? A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi . A vzav to , pojedl před nimi , A řekl jim : Tatoť jsou slova , kteráž jsem mluvil vám , ještě byv s vámi : Že se musí naplniti všecko , což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně . Tedy otevřel jim mysl , aby rozuměli Písmům . A řekl jim : Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti , a třetího dne z mrtvých vstáti , A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy , počna od Jeruzaléma . Vy jste pak svědkové toho . A aj , já pošli zaslíbení Otce svého na vás . Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě , dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti . I vyvedl je ven až do Betany , a pozdvih rukou svých , dal jim požehnání . I stalo se , když jim žehnal , bral se od nich , a nesen jest do nebe . A oni poklonivše se jemu , navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou . A byli vždycky v chrámě , chválíce a dobrořečíce Boha . Amen .