GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:43urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:43Na počátku bylo Slovo , a to Slovo bylo u Boha , a to Slovo byl Bůh . To bylo na počátku u Boha . Všecky věci skrze ně učiněny jsou , a bez něho nic není učiněno , což učiněno jest . V něm život byl , a život byl světlo lidí . A to Světlo v temnostech svítí , ale tmy ho neobsáhly . Byl člověk poslaný od Boha , jemuž jméno bylo Jan . Ten přišel na svědectví , aby svědčil o tom Světle , aby všickni uvěřili skrze něho . Nebyl on to Světlo , ale poslán byl , aby svědectví vydával o tom Světle . Tenť byl to pravé Světlo , jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět . Na světě byl , a svět skrze něho učiněn jest , a svět ho nepoznal . Do svého vlastního přišel , a vlastní jeho nepřijali ho . Kteříž pak koli přijali jej , dal jim moc syny Božími býti , totiž těm , kteříž věří ve jméno jeho , Kteřížto ne ze krví , ani z vůle těla , ani z vůle muže , ale z Boha zplozeni jsou . A Slovo to tělo učiněno jest , a přebývalo mezi námi , ( a viděli jsme slávu jeho , slávu jakožto jednorozeného od Otce , ) plné milosti a pravdy . Jan svědectví vydával o něm , a volal , řka : Tentoť jest , o němž jsem pravil , že po mně přišed , předšel mne ; nebo přednější jest nežli já . A z plnosti jeho my všickni vzali jsme , a to milost za milost . Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest , ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest . Boha žádný nikdy neviděl , ale jednorozený Syn , kterýž jest v lůnu Otce , onť jest nám vypravil . A totoť jest svědectví Janovo , když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty , aby se ho otázali : Ty kdo jsi ? I vyznal a nezapřel , a vyznal : Že já nejsem ten Kristus . I otázali se ho : Což pak ? Eliáš jsi ty ? I řekl : Nejsem . Tedy jsi ten Prorok ? Odpověděl : Nejsem . I řekli jemu : Kdožs pak ? Ať odpověd dáme těm , kteříž nás poslali . Co pravíš sám o sobě ? Řekl : Já jsem hlas volajícího na poušti : Spravte cestu Páně , jakož pověděl Izaiáš prorok . Ti pak , kteříž byli posláni , z farizeů byli . I otázali se ho a řekli jemu : Pročež tedy křtíš , poněvadž ty nejsi Kristus , ani Eliáš , ani Prorok ? Odpověděl jim Jan , řka : Já křtím vodou , ale uprostřed vás stojí , jehož vy neznáte . Ten ačkoli po mně přišel , však předšel mne , u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka . Toto v Betabaře stalo se za Jordánem , kdežto Jan křtil . Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše , an jde k němu . I dí : Aj , Beránek Boží , kterýž snímá hřích světa . Tentoť jest , o kterémž jsem já pravil , že za mnou jde muž , kterýž mne předšel ; nebo přednější jest nežli já . A já jsem ho neznal , ale aby zjeven byl lidu Izraelskému , proto jsem já přišel , křtě vodou . A svědectví vydal Jan , řka : Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe , a zůstal na něm . A já jsem ho neznal , ale kterýž mne poslal křtíti vodou , ten mi řekl : Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm , tenť jest , kterýž křtí Duchem svatým . A já jsem viděl , a svědectví jsem vydal , že on jest ten Syn Boží . Druhého pak dne opět stál Jan , a z učedlníků jeho dva , A uzřev Ježíše , an se prochází , řekl : Aj , Beránek Boží . I slyšeli ho dva učedlníci mluvícího , a šli za Ježíšem . I obrátiv se Ježíš , a uzřev je , ani jdou za ním , dí jim : Co hledáte ? A oni řekli jemu : Rabbi , ( jenž se vykládá : Mistře , ) kde bydlíš ? Dí jim : Pojďte a vizte . I šli , aby viděli , kde by bydlil , a zůstali u něho ten den ; neb bylo již okolo desáté hodiny . Byl pak Ondřej , bratr Šimona Petra , jeden ze dvou , kteříž byli to slyšeli od Jana , a šli za ním . I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona , a řekl mu : Nalezli jsme Mesiáše , jenž se vykládá Kristus . I přivedl jej k Ježíšovi . A pohleděv naň Ježíš , dí : Ty jsi Šimon , syn Jonášův , ty slouti budeš Céfas , jenž se vykládá Petr . Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee , i nalezl Filipa , a řekl jemu : Pojď za mnou . A byl Filip z Betsaidy , města Ondřejova a Petrova . Nalezl také Filip Natanaele . I dí jemu : O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci , nalezli jsme Ježíše , syna Jozefova z Nazaréta . I řekl jemu Natanael : A může z Nazaréta co dobrého býti ? Řekl jemu Filip : Pojď a viz . Vida Ježíš Natanaele , an jde k němu , i dí o něm : Aj , právě Izraelitský , v němžto lsti není . Řekl mu Natanael : Jakž ty mne znáš ? Odpověděl Ježíš a řekl jemu : Prve nežli tě Filip zavolal , kdyžs byl pod fíkem , viděl jsem tebe . Odpověděl Natanael a řekl jemu : Mistře , ty jsi Syn Boží , ty jsi ten Král Izraelský . Odpověděl Ježíš a řekl jemu : Žeť jsem řekl : Viděl jsem tebe pod fíkem , věříš ? Větší věci nad tyto uzříš . I dí mu : Amen , amen pravím vám : Od tohoto času uzříte nebe otevřené , a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka . Třetího dne stala se svadba v Káni Galilejské , a byla matka Ježíšova tam . A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na svadbu . Když se pak nedostalo vína , řekla matka Ježíšova k němu : Vína nemají . Dí jí Ježíš : Co mně a tobě ženo ? Ještě nepřišla hodina má . Dí matka jeho k služebníkům : Což by koli vám řekl , učiňte . I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno , podle obyčeje očišťování Židovského , beroucí v sebe jedna každá dvě nebo tři míry . Řekl jim Ježíš : Naplňte ty stoudve vodou . I naplnili je až do vrchu . I dí jim : Nalévejtež již , a neste vrchnímu správci svadby . I nesli . A jakž okusil vrchní správce svadby vody vínem učiněné , ( nevěděl pak , odkud by bylo , ale služebníci věděli , kteříž vážili vodu , ) povolal ženicha ten vrchní správce , A řekl mu : Každý člověk nejprve dobré víno dává , a když by se hojně napili , tehdy to , kteréž horší jest . Ale ty zachoval jsi víno dobré až dosavad . To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské , a zjevil slávu svou . I uvěřili v něho učedlníci jeho . Potom sstoupil do Kafarnaum , on i matka jeho , i bratří jeho , i učedlníci jeho , a pobyli tam nemnoho dní ; Nebo blízko byla velikanoc Židovská . I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma . A nalezl v chrámě , ano prodávají voly a ovce i holubice , a penězoměnce sedící . A udělav bič z provázků , všecky vyhnal z chrámu , i ovce i voly , a penězoměncům rozsypal peníze , a stoly zpřevracel . A těm , kteříž holuby prodávali , řekl : Odnestež tyto věci odsud , a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým . I rozpomenuli se učedlníci jeho , že psáno jest : Horlivost domu tvého snědla mne . Tedy odpověděli Židé a řekli jemu : Jaké znamení toho nám ukážeš , že tyto věci činíš ? Odpověděl Ježíš a řekl jim : Zrušte chrám tento , a ve třech dnech zase vzdělám jej . I řekli Židé : Čtyřidceti a šest let dělán jest chrám tento , a ty ve třech dnech vzděláš jej ? Ale on pravil o chrámu těla svého . A protož když z mrtvých vstal , rozpomenuli se učedlníci jeho , že jim to byl pověděl . I uvěřili Písmu a slovu , kteréž pověděl Ježíš . A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční , mnozí uvěřili ve jméno jeho , vidouce divy jeho , kteréž činil . Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim , protože on znal všecky . Aniž potřeboval , aby jemu kdo svědectví vydával o člověku ; neb on věděl , co by bylo v člověku . Byl pak člověk z farizeů , jménem Nikodém , kníže Židovské . Ten přišel k Ježíšovi v noci , a řekl jemu : Mistře , víme , že jsi od Boha přišel Mistr ; nebo žádný nemůže těch divů činiti , kteréž ty činíš , leč by Bůh byl s ním . Odpověděl Ježíš a řekl jemu : Amen , amen pravím tobě : Nenarodí-li se kdo znovu , nemůž viděti království Božího . Řekl jemu Nikodém : Kterak můž člověk naroditi se , starý jsa ? Zdali může opět v život matky své vjíti a naroditi se ? Odpověděl Ježíš : Amen , amen pravím tobě : Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha svatého , nemůž vjíti do království Božího . Což se narodilo z těla , tělo jest , a což se narodilo z Ducha , duch jest . Nediviž se , že jsem řekl tobě : Musíte se znovu zroditi . Vítr kde chce věje , a hlas jeho slyšíš , ale nevíš , odkud přichází , a kam jde . Takť jest každý , kdož se z Ducha narodil . Odpověděl Nikodém a řekl jemu : Kterak mohou tyto věci býti ? Odpověděl Ježíš a řekl jemu : Ty jsi mistr v Izraeli , a toho neznáš ? Amen , amen pravím tobě : Že což víme , mluvíme , a což jsme viděli , svědčíme , ale svědectví našeho nepřijímáte . Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám , a nevěříte , kterak , budu-li vám praviti nebeské , uvěříte ? Nebo žádný nevstoupil v nebe , než ten , jenž sstoupil s nebe , Syn člověka , kterýž jest v nebi . A jakož jest Mojžíš povýšil hada na poušti , takť musí povýšen býti Syn člověka , Aby každý , kdož věří v něho , nezahynul , ale měl život věčný . Nebo tak Bůh miloval svět , že Syna svého jednorozeného dal , aby každý , kdož věří v něho , nezahynul , ale měl život věčný . Neboť jest neposlal Bůh Syna svého na svět , aby odsoudil svět , ale aby spasen byl svět skrze něho . Kdož věří v něho , nebude odsouzen , ale kdož nevěří , jižť jest odsouzen ; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího . Toto pak jest ten soud , že Světlo přišlo na svět , ale milovali lidé více tmu nežli Světlo ; nebo skutkové jejich byli zlí . Každý zajisté , kdož zle činí , nenávidí světla , a nejde k světlu , aby nebyli trestáni skutkové jeho . Ale kdož činí pravdu , jde k světlu , aby zjeveni byli skutkové jeho , že v Bohu učiněni jsou . Potom přišel Ježíš i učedlníci jeho do země Judské , a tu přebýval s nimi , a křtil . A Jan také křtil v Enon , blízko Sálim , nebo byly tam vody mnohé . I přicházeli mnozí , a křtili se . Nebo ještě Jan nebyl vsazen do žaláře . Tedy vznikla otázka mezi Židy a některými z učedlníků Janových o očišťování . I přišli k Janovi a řekli jemu : Mistře , ten , kterýž byl s tebou za Jordánem , jemužs ty svědectví vydal , aj , on křtí , a všickni jdou k němu . Odpověděl Jan a řekl : Nemůžť člověk vzíti ničehož , leč by jemu dáno bylo s nebe . Vy sami svědkové jste mi , že jsem pověděl : Nejsem já Kristus , ale že jsem poslán před ním . Kdož má nevěstu , ženichť jest , přítel pak ženicha , jenž stojí a slyší ho , radostí raduje se pro hlas ženicha . Protož ta radost má naplněna jest . Onť musí růsti , já pak menšiti se . Kdož jest shůry přišel , nade všeckyť jest ; kdožť jest z země , zemskýť jest , a zemské věci mluví . Ale ten , jenž s nebe přišel , nade všecky jest . A což viděl a slyšel , toť svědčí , ale svědectví jeho žádný nepřijímá . Kdož pak přijímá svědectví jeho , zpečetil jest to , že Bůh pravdomluvný jest . Nebo ten , kteréhož Bůh poslal , slovo Boží mluví ; nebo jemu ne v míru dává Bůh ducha . Otec miluje Syna a všecko dal v ruku jeho . Kdož věří v Syna , má život věčný ; ale kdožť jest nevěřící Synu , neuzříť života , ale hněv Boží zůstává na něm . A jakž poznal Pán , že jsou slyšeli farizeové , že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan , ( Ačkoli Ježíš sám nekřtil , ale učedlníci jeho , ) Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee . Musil pak jíti skrze Samaří . I přišel k městu Samařskému , kteréž slove Sichar , vedle popluží , kteréž byl dal Jákob Jozefovi , synu svému . Byla pak tu studnice Jákobova . Protož ustav na cestě Ježíš , posadil se tak na studnici . A bylo již okolo šesté hodiny . I přišla žena z Samaří vážiti vody . Kteréžto řekl Ježíš : Dej mi píti . ( Nebo učedlníci jeho byli odešli do města , aby nakoupili pokrmů . ) I řekla jemu žena ta Samaritánka : Kterakž ty , jsa Žid , žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky ? ( Nebo neobcují Židé s Samaritány . ) Odpověděl Ježíš a řekl jí : Kdybys znala ten dar Boží , a věděla , kdo jest , kterýž praví tobě : Dej mi píti , ty bys prosila jeho , a dalť by tobě vody živé . I dí jemu žena : Pane , aniž máš , čím bys navážil , a studnice jest hluboká . Odkudž tedy máš tu vodu živou ? Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob , kterýž nám dal tuto studnici , a sám z ní pil , i synové jeho , i dobytek jeho ? Odpověděl Ježíš a řekl jí : Každý , kdož pije vodu tuto , žízniti bude opět . Ale kdož by se napil vody té , kterouž já dám jemu , nežíznil by na věky , ale voda ta , kterouž já dám jemu , bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému . Řekla jemu žena : Pane , dej mi té vody , ať bych nežíznila , ani chodila sem vážiti . Řekl jí Ježíš : Jdi , zavolej muže svého , a přijď sem . Odpověděla žena a řekla : Nemám muže . Dí jí Ježíš : Dobřes řekla : Nemám muže . Nebos pět mužů měla , a nyní kteréhož máš , není tvůj muž . To jsi pravdu pověděla . Řekla jemu žena : Pane , vidím , že jsi ty prorok . Otcové naši na této hoře modlívali se , a vy pravíte , že v Jeruzalémě jest místo , kdežto náleží se modliti . Dí jí Ježíš : Ženo , věř mi , žeť jde hodina , kdyžto ani na této hoře , ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci . Vy se modlíte , a nevíte , čemu ; my se pak modlíme , čemuž víme , nebo spasení z Židů jest . Ale jdeť hodina , a nyníť jest , kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě . Neboť takových Otec hledá , aby se modlili jemu . Bůh duch jest , a ti , kteříž se jemu modlí , v duchu a v pravdě musejí se modliti . Dí jemu žena : Vím , že Mesiáš přijde , jenž slove Kristus . Ten , když přijde , oznámí nám všecko . Dí jí Ježíš : Jáť jsem , kterýž mluvím s tebou . A v tom přišli učedlníci jeho , i divili se , že by s ženou mluvil , avšak žádný jemu neřekl : Nač se jí ptáš , aneb proč mluvíš s ní ? I nechala tu žena vědra svého , a šla do města , a řekla těm lidem : Pojďte , vizte člověka , kterýž pověděl mi všecko , což jsem koli činila . Není-li on ale Kristus ? Tedy vyšli z města , a přišli k němu . Mezi tím pak prosili ho učedlníci , řkouce : Mistře , pojez . A on řekl jim : Jáť mám pokrm k jísti , kteréhož vy nevíte . Učedlníci pak mluvili vespolek : Zdali jemu kdo přinesl jísti ? Dí jim Ježíš : Můjť pokrm jest , abych činil vůli toho , jenž mne poslal , a dokonal dílo jeho . Však vy pravíte , že ještě čtyři měsícové jsou , a žeň přijde . Aj , pravím vám : Pozdvihněte očí vašich , a patřte na krajiny , žeť se již bělejí ke žni . Kdož pak žne , odplatuť béře , a shromažďuje užitek k životu věčnému , aby i ten , kdož rozsívá , spolu se radoval , i kdo žne . Nebo i v tom pravé jest slovo , žeť jiný jest , jenž rozsívá , a jiný , kterýž žne . Jáť jsem vás poslal žíti , o čemž jste vy nepracovali . Jiníť jsou pracovali , a vy jste v jejich práce vešli . Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho , pro řeč ženy , svědčící : Že mi pověděl všecko , což jsem činila . A když k němu přišli Samaritáni , prosili ho , aby s nimi zůstal . I pobyl tu za dva dni . A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho . A ženě té řekli : Že již ne pro tvé vypravování věříme ; nebo sami jsme slyšeli , a víme , že tento jest právě Spasitel světa , Kristus . Po dvou pak dnech vyšel odtud , a šel do Galilee . Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal , že prorok v vlasti své v vážnosti není . A když přišel do Galilee , přijali jej Galilejští , všecko viděvše , co činil v Jeruzalémě v svátek ; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu . Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské , kdežto učinil byl z vody víno . I byl jeden královský služebník v Kafarnaum , jehožto syn nemocen byl . Ten uslyšev , že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee , šel k němu , a prosil ho , aby sstoupil a uzdravil syna jeho ; nebo počínal umírati . I řekl k němu Ježíš : Neuzříte-li divů a zázraků , neuvěříte . Dí jemu ten královský služebník : Pane , pojď prve , nežli umře syn můj . Dí jemu Ježíš : Jdi , syn tvůj živ jest . I uvěřil člověk řeči , kterouž mluvil k němu Ježíš , a šel . Když pak on již šel , potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu , řkouce : Syn tvůj živ jest . Tedy otázal se jich na hodinu , v kterou by se lépe měl . I řekli jemu : Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice . Tedy poznal otec , že právě v tu hodinu to se stalo , v kterouž řekl byl jemu Ježíš : Syn tvůj živ jest . I uvěřil on i dům jeho všecken . To opět druhý div učinil Ježíš , přišed z Judstva do Galilee . Potom byl svátek Židovský , i šel Ježíš do Jeruzaléma . Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník , kterýž slove Židovsky Bethesda , patero přístřeší maje . Kdežto leželo množství veliké neduživých , slepých , kulhavých , suchých , očekávajících hnutí vody . Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka , a kormoutil vodu . A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody , uzdraven býval , od kterékoli nemoci trápen byl . I byl tu člověk jeden , kterýž osm a třidceti let nemocen byl . Toho uzřev Ježíš ležícího , a poznav , že jest již dávno nemocen , dí jemu : Chceš-li zdráv býti ? Odpověděl mu nemocný : Pane , nemám člověka , kterýž by , když se zkormoutí voda , uvrhl mne do rybníka , nebo když já jdu , jiný přede mnou již vstupuje . Dí jemu Ježíš : Vstaň , vezmi lože své a choď . A hned zdráv jest učiněn člověk ten , a vzav lože své , i chodil . A byla sobota v ten den . Tedy řekli Židé tomu uzdravenému : Sobota jest , neslušíť tobě lože nositi . Odpověděl jim : Ten , kterýž mne uzdravil , onť mi řekl : Vezmi lože své a choď . I otázali se ho : Kdo jest ten člověk , kterýž tobě řekl : Vezmi lože své a choď ? Ten pak uzdravený nevěděl , kdo by byl . Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě . Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě , a řekl jemu : Aj , zdráv jsi učiněn ; nikoli víc nehřeš , ať by se něco horšího nepřihodilo . Odšel ten člověk , a pověděl Židům , že by Ježíš byl ten , kterýž ho zdravého učinil . A protož protivili se Židé Ježíšovi , a hledali ho zabíti , že to učinil v sobotu . Ježíš pak odpověděl jim : Otec můj až dosavad dělá , i jáť dělám . Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati , že by netoliko rušil sobotu , ale že Otce svého pravil býti Boha , rovného se čině Bohu . I odpověděl Ježíš a řekl jim : Amen , amen pravím vám : Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti , jediné což vidí , an Otec činí . Nebo cožkoli on činí , toť i Syn též podobně činí . Otec zajisté miluje Syna , a ukazuje mu všecko , což sám činí ; a větší nad to ukáže jemu skutky tak , abyste vy se divili . Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje , tak i Syn , kteréž chce , obživuje . Aniž zajisté Otec soudí koho , ale všecken soud dal Synu , Aby všickni ctili Syna , tak jakž Otce ctí . Kdo nectí Syna , nectí ani Otce , kterýž ho poslal . Amen , amen pravím vám : Že kdož slovo mé slyší , a věří tomu , jenž mne poslal , máť život věčný , a na soud nepřijde , ale přešelť jest z smrti do života . Amen , amen pravím vám : Že přijde hodina , a nyníť jest , kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího , a kteříž uslyší , živi budou . Nebo jakož Otec má život sám v sobě , tak jest dal i Synu , aby měl život v samém sobě . A dal jemu moc i soud činiti , nebo Syn člověka jest . Nedivtež se tomu ; neboť přijde hodina , v kteroužto všickni , kteříž v hrobích jsou , uslyší hlas jeho . A půjdou ti , kteříž dobré věci činili , na vzkříšení života , ale ti , kteříž zlé věci činili , na vzkříšení soudu . Nemohuť já sám od sebe nic činiti . Ale jakžť slyším , takť soudím , a soud můj spravedlivý jest . Nebo nehledám vůle své , ale vůle toho , jenž mne poslal , Otcovy . Vydám-liť já svědectví sám o sobě , svědectví mé není pravé . Jinýť jest , kterýž svědectví vydává o mně , a vím , že pravé jest svědectví , kteréž vydává o mně . Vy jste byli poslali k Janovi , a on svědectví vydal pravdě . Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka , než totoť pravím , abyste vy spaseni byli . Onť jest byl svíce hořící a svítící , vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho . Ale já mám větší svědectví , nežli Janovo . Nebo skutkové , kteréž mi dal Otec , abych je vykonal , tiť skutkové , kteréž já činím , svědčí o mně , že jest mne Otec poslal . A kterýž mne poslal , Otec , onť jest svědectví vydal o mně , jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli , ani tváři jeho viděli . A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího . Nebo kteréhož jest on poslal , tomu vy nevěříte . Ptejte se na Písma ; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti , a tať svědectví vydávají o mně . A nechcete přijíti ke mně , abyste život měli . Chvály od lidí jáť nepřijímám . Ale poznal jsem vás , že milování Božího nemáte v sobě . Já jsem přišel ve jménu Otce svého , a nepřijímáte mne . Kdyby jiný přišel ve jménu svém , toho přijmete . Kterak vy můžete věřiti , chvály jedni od druhých hledajíce , poněvadž chvály , kteráž jest od samého Boha , nehledáte ? Nedomnívejte se , bychť já na vás žalovati měl před Otcem . Jestiť , kdo by žaloval na vás , Mojžíš , v němž vy naději máte . Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi , věřili byste i mně ; nebť jest on o mně psal . Ale poněvadž jeho písmům nevěříte , i kterak slovům mým uvěříte ? Potom odšel Ježíš za moře Galilejské , jenž jest Tiberiadské . A šel za ním zástup veliký ; nebo viděli divy jeho , kteréž činil nad nemocnými . I všel na horu Ježíš , a tam seděl s učedlníky svými . Byla pak blízko velikanoc , svátek Židovský . Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv , že zástup veliký jde k němu , dí k Filipovi : Kde nakoupíme chlebů , aby pojedli tito ? ( Ale to řekl pokoušeje ho ; nebo on sám věděl , co by měl učiniti . ) Odpověděl jemu Filip : Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim , aby jeden každý z nich něco maličko vzal . Dí jemu jeden z učedlníků jeho , Ondřej , bratr Šimona Petra : Jestiť mládenček jeden zde , kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky . Ale coť jest to mezi tak mnohé ? I řekl Ježíš : Rozkažtež lidu , ať se usadí . A bylo trávy mnoho na tom místě . I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců . Tedy Ježíš vzal ty chleby , a díky učiniv , rozdával učedlníkům , učedlníci pak sedícím ; též podobně z těch rybiček , jakž jsou mnoho chtěli . A když byli nasyceni , řekl učedlníkům svým : Sbeřte ty drobty , kteříž zůstali , ať nezhynou . I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných , kteříž pozůstali po těch , jenž jedli . Ti pak lidé , uzřevše ten div , kterýž učinil Ježíš , pravili : Tento jest jistě prorok , kterýž měl přijíti na svět . Tedy Ježíš věda , že by měli přijíti a chytiti jej , aby ho učinili králem , ušel na horu opět sám jediný . Když pak byl večer , sstoupili učedlníci jeho k moři . A vstoupivše na lodí , plavili se přes moře do Kafarnaum . A bylo již tma , a nepřišel byl Ježíš k nim . Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se . A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti , uzřeli Ježíše , an chodí po moři a přibližuje se k lodí . I báli se . On pak řekl jim : Jáť jsem , nebojte se . I vzali ho na lodí ochotně , a hned přiběhla k zemi , do kteréž se plavili . Nazejtří pak zástup , kterýž byl za mořem , viděv , že jiné lodičky nebylo , než ta jedna , na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho , a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí , ale sami učedlníci jeho byli se plavili , ( Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko , kdežto byli jedli chléb , když díky učinil Pán , ) Když tedy uzřel zástup , že Ježíše tu není , ani učedlníků jeho , vstoupili i oni na lodí , a přijeli do Kafarnaum , hledajíce Ježíše . A nalezše ho za mořem , řekli jemu : Mistře , kdy jsi sem přišel ? Odpověděl jim Ježíš a řekl : Amen , amen pravím vám : Hledáte mne , ne protože jste divy viděli , ale že jste jedli chleby a nasyceni jste . Pracujte ne o pokrm , kterýž hyne , ale o ten pokrm , kterýž zůstává k životu věčnému , kterýž Syn člověka dá vám . Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec . Tedy řekli jemu : Co budeme činiti , abychom dělali dílo Boží ? Odpověděl Ježíš a řekl jim : Totoť jest to dílo Boží , abyste věřili v toho , kteréhož on poslal . I řekli jemu : Jakéž pak ty znamení činíš , abychom viděli a věřili tobě ? Co děláš ? Otcové naši jedli mannu na poušti , jakož psáno jest : Chléb s nebe dal jim jísti . Tedy řekl Ježíš : Amen , amen pravím vám : Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe , ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý . Nebo chléb Boží ten jest , kterýž sstupuje s nebe a dává život světu . A oni řekli jemu : Pane , dávejž nám chléb ten vždycky . I řekl jim Ježíš : Jáť jsem ten chléb života . Kdož přichází ke mně , nebude nikoli lačněti , a kdož věří ve mne , nebude žízniti nikdy . Ale pověděl jsem vám , anobrž viděli jste mne , a nevěříte . Všecko , což mi dává Otec , ke mně přijde , a toho , kdož ke mně přijde , nevyvrhu ven . Nebo jsem sstoupil s nebe , ne abych činil vůli svou , ale vůli toho , jenž mne poslal . Tatoť jest pak vůle toho , kterýž mne poslal , Otcova , abych všecko , což mi dal , neztratil toho , ale vzkřísil to v nejposlednější den . A tatoť jest vůle toho , kterýž mne poslal , aby každý , kdož vidí Syna a věří v něho , měl život věčný . A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější . I reptali Židé na něho , že řekl : Já jsem chléb , kterýž jsem s nebe sstoupil . A pravili : Zdaliž tento není Ježíš , syn Jozefův , jehož my otce i matku známe ? Kterak pak dí tento : S nebe jsem sstoupil ? Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim : Nerepcete vespolek . Však žádný nemůž přijíti ke mně , jediné leč Otec můj , kterýž mne poslal , přitrhl by jej ; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější . Psáno jest v Prorocích : A budou všickni učeni od Boha . Protož každý , kdož slyšel od Otce a naučil se , jdeť ke mně . Ne že by kdo viděl Otce , jediné ten , kterýž jest od Boha , tenť jest viděl Otce . Amen , amen pravím vám : Kdož věří ve mne , máť život věčný . Jáť jsem ten chléb života . Otcové vaši jedli mannu na poušti , a zemřeli . Totoť jest chléb ten s nebe sstupující . Kdožť by koli jej jedl , neumřeť . Jáť jsem ten chléb živý , jenž jsem s nebe sstoupil . Bude-li kdo jísti ten chléb , živ bude na věky . A chléb , kterýž já dám , tělo mé jest , kteréž já dám za život světa . Tedy hádali se Židé vespolek , řkouce : Kterak tento může dáti nám tělo své jísti ? I řekl jim Ježíš : Amen , amen pravím vám : Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho , nemáte života v sobě . Kdož jí mé tělo a pije mou krev , máť život věčný , a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den . Nebo tělo mé právě jest pokrm , a krev má právě jest nápoj . Kdo jí mé tělo a pije mou krev , ve mně přebývá a já v něm . Jakož mne poslal ten živý Otec , a já živ jsem skrze Otce , tak kdož jí mne , i on živ bude skrze mne . Totoť jest ten chléb , kterýž s nebe sstoupil . Ne jako otcové vaši jedli mannu , a zemřeli . Kdož jí chléb tento , živť bude na věky . Toto mluvil Ježíš v škole , uče v Kafarnaum . Tedy mnozí z učedlníků jeho , slyševše to , řekli : Tvrdáť jest toto řeč . Kdo ji může slyšeti ? Ale věda Ježíš sám v sobě , že by proto reptali učedlníci jeho , řekl jim : To vás uráží ? Co pak , kdybyste uzřeli Syna člověka , an vstupuje , kdež prve byl ? Duch jest , jenž obživuje , těloť nic neprospívá . Slova , kteráž já mluvím vám , Duch a život jsou . Ale jsouť někteří z vás , ješto nevěří . Nebo věděl Ježíš od počátku , kdo by byli nevěřící , a kdo by ho měl zraditi . I pravil : Protož jsem vám řekl , že žádný nemůže přijíti ke mně , leč by dáno bylo od Otce mého . A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět , a nechodili s ním více . Tedy řekl Ježíš ke dvanácti : Zdali i vy chcete odjíti ? I odpověděl jemu Šimon Petr : Pane , k komu půjdeme ? A ty slova věčného života máš . A my jsme uvěřili , a poznali , že jsi ty Kristus , Syn Boha živého . Odpověděl jim Ježíš : Však jsem já vás dvanácte vyvolil , a jeden z vás ďábel jest . A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského ; nebo ten jej měl zraditi , byv jeden ze dvanácti . Potom pak chodil Ježíš po Galilei ; nebo nechtěl býti v Judstvu , protože ho hledali Židé zabíti . A byl blízko svátek Židovský , památka stánků . Tedy řekli jemu bratří jeho : Vyjdi odsud , a jdi do Judstva , ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé , kteréž činíš . Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá , kdož chce vidín býti . Protož ty , činíš-li takové věci , zjeviž se světu . Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho . I dí jim Ježíš : Čas můj ještě nepřišel , ale čas váš vždycky jest hotov . Nemůžeť vás svět nenáviděti , ale mneť nenávidí ; nebo já svědectví vydávám o něm , že skutkové jeho zlí jsou . Vy jděte k svátku tomuto . Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto , nebo čas můj ještě se nenaplnil . To pověděv jim , zůstal v Galilei . A když odešli bratří jeho , tedy i on šel k svátku , ne zjevně , ale jako ukrytě . Židé pak hledali ho v svátek , a pravili : Kde jest onen ? A mnoho řečí bylo o něm v zástupu . Nebo někteří pravili , že dobrý jest , a jiní pravili : Není , ale svodí zástup . Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů . Když pak již polovici svátku se vykonalo , vstoupil Ježíš do chrámu , a učil . I divili se Židé , řkouce : Kterak tento Písmo umí , neučiv se ? Odpověděl jim Ježíš a řekl : Mé učení neníť mé , ale toho , jenž mne poslal . Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti , tenť bude uměti rozeznati , jest-li to učení z Boha , čili mluvím já sám od sebe . Kdoť sám od sebe mluví , chvály své vlastní hledá , ale kdož hledá chvály toho , kterýž ho poslal , tenť pravdomluvný jest , a nepravosti v něm není . Však Mojžíš dal vám Zákon ? a žádný z vás neplní Zákona ? Proč mne hledáte zamordovati ? Odpověděl zástup a řekl : Ďábelství máš . Kdo tě hledá zamordovati ? Odpověděl Ježíš a řekl jim : Jeden skutek učinil jsem , a všickni se tomu divíte . Mojžíš vydal vám obřízku , ( ne že by z Mojžíše byla , ale z otců , ) a v sobotu obřezujete člověka . Poněvadž člověk obřízku přijímá i v sobotu , aby nebyl rušen Zákon Mojžíšův , proč pak se na mne hněváte , že jsem celého člověka uzdravil v sobotu ? Nesuďte podle osoby , ale spravedlivý soud suďte . Tedy někteří z Jeruzalémských pravili : Zdaliž toto není ten , kteréhož hledají zabíti ? A aj , svobodně mluví , a nic mu neříkají . Zdali jsou již právě poznali knížata , že tento jest právě Kristus ? Ale o tomto víme , odkud jest , Kristus pak když přijde , žádný nebude věděti , odkud by byl . I volal Ježíš v chrámě , uče a řka : I mne znáte , i odkud jsem , víte . A všakť jsem nepřišel sám od sebe , ale jestiť pravdomluvný , kterýž mne poslal , jehož vy neznáte . Ale já znám jej , nebo od něho jsem , a on mne poslal . I hledali ho jíti , ale žádný nevztáhl ruky na něho , nebo ještě byla nepřišla hodina jeho . Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj , a pravili : Kristus když přijde , zdali více divů činiti bude nad ty , kteréž tento činí ? Slyšeli pak farizeové zástup , an o něm takové věci rozmlouvá , i poslali farizeové a přední kněží služebníky , aby jej jali . Tedy řekl jim Ježíš : Ještě maličký čas jsem s vámi , potom odejdu k tomu , jenž mne poslal . Hledati mne budete , a nenaleznete , a kdež já budu , vy tam nemůžte přijíti . I řekli Židé k sobě vespolek : Kam tento půjde , že my ho nenalezneme ? Zdali v rozptýlení pohanů půjde , a bude učiti pohany ? Jaká jest to řeč , kterouž promluvil : Hledati mne budete , a nenaleznete , a kdež já budu , vy nemůžete přijíti ? V poslední pak den ten veliký svátku toho , stál Ježíš a volal , řka : Žízní-li kdo , pojď ke mně , a napij se . Kdož věří ve mne , jakož dí Písmo , řeky z života jeho poplynou vody živé . ( A to řekl o Duchu svatém , kteréhož měli přijíti věřící v něho ; nebo ještě nebyl dán Duch svatý , protože ještě Ježíš nebyl oslaven . ) Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč , pravili : Tentoť jest právě prorok . Jiní pravili : Tentoť jest Kristus . Ale někteří pravili : Zdaliž od Galilee přijde Kristus ? Zdaž nedí písmo , že z semene Davidova a z Betléma městečka , kdež býval David , přijíti má Kristus ? A tak různice v zástupu stala se pro něj . Někteří pak z nich chtěli ho jíti , ale žádný nevztáhl ruky na něj . Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům , i řekli jim oni : Proč jste ho nepřivedli ? Odpověděli služebníci : Nikdy tak člověk nemluvil , jako tento člověk . I odpověděli jim farizeové : Zdali i vy jste svedeni ? Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů ? Než zástup ten , kterýž nezná Zákona . Zlořečeníť jsou . I dí k nim Nikodém , ten , jenž byl přišel k němu v noci , kterýž byl jeden z nich : Zdali Zákon náš soudí člověka , leč prve uslyší od něho a zví , co by činil ? Odpověděli a řekli jemu : Zdali i ty Galilejský jsi ? Ptej se , žeť žádný prorok od Galilee nepovstal . I šel jeden každý do domu svého . Ježíš pak odšel na horu Olivetskou . Potom na úsvitě zase přišel do chrámu , a všecken lid sšel se k němu . A on posadiv se , učil je . I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou ; a postavivše ji v prostředku , Řekli jemu : Mistře , tato žena jest postižena při skutku , když cizoložila . A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati . Ty pak co pravíš ? A to řekli , pokoušejíce ho , aby jej mohli obžalovati . Ježíš pak skloniv se dolů , prstem psal na zemi . A když se nepřestávali otazovati jeho , zdvihl se a řekl jim : Kdo jest z vás bez hříchu , nejprv hoď na ni kamenem . A opět schýliv se , psal na zemi . A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce , jeden po druhém odcházeli , počavše od starších až do posledních . I zůstal tu Ježíš sám , a žena uprostřed stojeci . A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv , než ženu , řekl jí : Ženo , kde jsou ti , kteříž na tebe žalovali ? Žádný-li tě neodsoudil ? Kterážto řekla : Žádný , Pane . I řekl jí Ježíš : Aniž já tebe odsuzuji . Jdiž a nehřeš více . Tedy Ježíš opět jim mluvil , řka : Já jsem Světlo světa . Kdož mne následuje , nebudeť choditi v temnostech , ale budeť míti Světlo života . I řekli jemu farizeové : Ty sám o sobě svědectví vydáváš , svědectví tvé není pravé . Odpověděl Ježíš a řekl jim : Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě , však pravé jest svědectví mé ; nebo vím , odkud jsem přišel a kam jdu . Ale vy nevíte , odkud jsem přišel , anebo kam jdu . Vy podle těla soudíte , já nesoudím žádného . A bychť pak i soudil já , soud můj jestiť pravý ; nebo nejsem sám , ale jsem já a ten , kterýž mne poslal , Otec . A v Zákoně vašem psáno jest : Že dvou člověků svědectví pravé jest . Jáť svědectví vydávám sám o sobě , a svědectví vydává o mně ten , kterýž mne poslal , Otec . Tedy řekli jemu : Kdež jest ten tvůj Otec ? Odpověděl Ježíš : Aniž mne znáte , ani Otce mého . Kdybyste mne znali , i Otce mého znali byste . Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice , uče v chrámě , a žádný ho nejal , nebo ještě byla nepřišla hodina jeho . I řekl jim opět Ježíš : Já jdu , a hledati budete mne , a v hříchu vašem zemřete . Kam já jdu , vy nemůžete přijíti . I pravili Židé : Zdali se sám zabije , že praví : Kam já jdu , vy nemůžete přijíti ? I řekl jim : Vy z důlu jste , já s hůry jsem . Vy jste z tohoto světa , já nejsem z světa tohoto . Protož jsem řekl vám : Že zemřete v hříších svých . Nebo jestliže nebudete věřiti , že já jsem , zemřete v hříších vašich . I řekli jemu : Kdo jsi ty ? I řekl jim Ježíš : To , což hned s počátku pravím vám . Mnohoť mám o vás mluviti a souditi , ale ten , kterýž mne poslal , pravdomluvný jest , a já , což jsem slyšel od něho , to mluvím na světě . A oni neporozuměli , že by o Bohu Otci pravil jim . Protož řekl jim Ježíš : Když povýšíte Syna člověka , tehdy poznáte , že já jsem . A sám od sebe nic nečiním , ale jakž mne naučil Otec můj , takť mluvím . A ten , kterýž mne poslal , se mnouť jest , a neopustil mne samého Otec ; nebo což jest jemu libého , to já činím vždycky . Ty věci když mluvil , mnozí uvěřili v něho . Tedy řekl Ježíš těm Židům , kteříž uvěřili jemu : Jestliže vy zůstanete v řeči mé , právě učedlníci moji budete . A poznáte pravdu , a pravda vás vysvobodí . I odpověděli jemu : Símě Abrahamovo jsme , a žádnému jsme nesloužili nikdy . I kterakž ty díš : Že svobodní budete ? Odpověděl jim Ježíš : Amen , amen pravím vám : Že každý , kdož činí hřích , služebník jest hřícha . A služebník nezůstává v domu na věky ; ale Syn zůstává na věky . Protož jestližeť vás vysvobodí Syn , právě svobodní budete . Vím , že jste símě Abrahamovo , ale hledáte mne zabíti ; nebo řeč má nemá místa u vás . Já , což jsem viděl u Otce svého , to mluvím ; a i vy , co jste viděli u otce vašeho , to činíte . Odpověděli a řekli jemu : Otec náš jest Abraham . Dí jim Ježíš : Kdybyste synové Abrahamovi byli , činili byste skutky Abrahamovy . Ale nyní hledáte mne zabíti , člověka toho , kterýž jsem pravdu mluvil vám , kterouž jsem slyšel od Boha . Tohoť jest Abraham nečinil . Vy činíte skutky otce svého . I řekli jemu : Myť z smilstva nejsme zplozeni , jednohoť Otce máme , totiž Boha . Tedy řekl jim Ježíš : Byť Bůh Otec váš byl , milovali byste mne . Nebo já jsem z Boha pošel , a přišel jsem ; aniž jsem sám od sebe přišel , ale on mne poslal . Proč mluvení mého nechápáte ? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé . Vy z otce ďábla jste , a žádosti otce vašeho chcete činiti . On byl vražedník od počátku , a v pravdě nestál ; nebo pravdy v něm není . Když mluví lež , z svého vlastního mluví ; nebo lhář jest a otec lži . Já pak že pravdu pravím , nevěříte mi . Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu ? A poněvadž pravdu pravím , proč vy mi nevěříte ? Kdo z Boha jest , slova Boží slyší ; protož vy neslyšíte , že z Boha nejste . Tedy odpověděli Židé a řekli jemu : Zdaliž my dobře nepravíme , že jsi ty Samaritán , a ďábelství máš ? Odpověděl Ježíš : Jáť ďábelství nemám , ale ctím Otce svého ; než vy jste mne neuctili . Jáť pak nehledám chvály své ; jestiť , kdo hledá a soudí . Amen , amen pravím vám : Bude-li kdo zachovávati slovo mé , smrti neuzří na věky . Tedy řekli mu Židé : Nyní jsme poznali , že ďábelství máš . Abraham umřel i proroci , a ty pravíš : Bude-li kdo zachovávati řeč mou , smrti neokusí na věky . Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama , kterýž umřel ? I proroci zemřeli jsou . Kým ty se činíš ? Odpověděl Ježíš : Chválím-liť já se sám , chvála má nic není . Jestiť kterýž mne chválí , Otec můj , o němž vy pravíte , že Bůh váš jest . A nepoznali jste ho , ale já jej znám . A kdybych řekl , že ho neznám , byl bych podobný vám , lhář . Ale známť jej , a řeč jeho zachovávám . Abraham , otec váš , veselil se , aby viděl den můj , i viděl , a radoval se . Tedy řekli jemu Židé : Padesáti let ještě nemáš , a Abrahama jsi viděl ? Řekl jim Ježíš : Amen , amen pravím vám : Prve nežli Abraham byl , já jsem . I zchápali Židé kamení , aby házeli na něj . Ježíš pak skryl se , a prošed skrze ně , vyšel z chrámu , a tak jich znikl . Pomíjeje Ježíš , uzřel člověka slepého od narození . I otázali se učedlníci jeho , řkouce : Mistře , kdo jest zhřešil , tento-li , čili rodičové jeho , že se slepý narodil ? Odpověděl Ježíš : Ani tento nezhřešil , ani rodičové jeho , ale aby zjeveni byli skutkové Boží na něm . Jáť musím dělati dílo toho , kterýž mne poslal , dokudž den jest . Přicházíť noc , kdyžto žádný nebude moci dělati . Dokudž jsem na světě , Světlo jsem světa . To pověděv , plinul na zemi , a učinil bláto z sliny , i pomazal tím blátem oči slepého . A řekl jemu : Jdi , umej se v rybníku Siloe , jenž se vykládá : Poslaný . A on šel a umyl se , i přišel , vida . Sousedé pak a ti , kteříž jej prve vídali slepého , řekli : Však tento jest , kterýž sedával a žebral ? Jiní pravili , že ten jest , a jiní , že jest podoben k němu . Ale on pravil : Já jsem . Tedy řekli jemu : Kterak jsou otevříny oči tvé ? On odpověděl a řekl : Člověk ten , kterýž slove Ježíš , bláto učinil a pomazal očí mých , a řekl mi : Jdi k rybníku Siloe , a umej se . I odšed a umyv se , prohlédl jsem . I řekli jemu : Kde jest ten člověk ? Řekl : Nevím . Tedy přivedli toho , kterýž někdy byl slepý , k farizeům . Byla pak sobota , když Ježíš učinil bláto a otevřel oči jeho . I tázali se ho opět i farizeové , kterak by prozřel . On pak řekl jim : Bláto položil mi na oči , a umyl jsem se , i vidím . Tedy někteří z farizeů řekli : Tento člověk není z Boha , nebo neostříhá soboty . Jiní pravili : Kterak může člověk hříšný takové divy činiti ? I byla různice mezi nimi . Tedy řekli opět slepému : Co ty o něm pravíš , že otevřel oči tvé ? A on řekl : Že prorok jest . I nevěřili Židé o něm , by slepý byl a prozřel , až povolali rodičů toho , kterýž byl prozřel . A otázali se jich , řkouce : Jest-li ten syn váš , o kterémž vy pravíte , že by se slepý narodil ? Kterakž pak nyní vidí ? Odpověděli jim rodičové jeho a řekli : Vímeť , že tento jest syn náš a že se slepý narodil . Ale kterak nyní vidí , nevíme ; aneb kdo jest otevřel oči jeho , myť nevíme . Však má léta , ptejte se ho , on sám za sebe mluviti bude . Tak mluvili rodičové jeho , že se báli Židů ; nebo již tak byli uložili Židé , kdož by ho koli vyznal Kristem , aby byl vyobcován ze školy . Protož řekli rodičové jeho : Máť léta , ptejte se jeho . I zavolali po druhé člověka toho , kterýž býval slepý , a řekli jemu : Vzdej chválu Bohu . My víme , že člověk ten hříšník jest . I odpověděl on a řekl : Jest-li hříšník , nevím , než to vím , že byv slepý , již nyní vidím . I řekli jemu opět : Coť učinil ? Kterak otevřel oči tvé ? Odpověděl jim : Již jsem vám pověděl , a neslyšeli jste ? Což opět chcete slyšeti ? Zdaliž i vy chcete učedlníci jeho býti ? I zlořečili jemu a řekli : Budiž ty sám učedlníkem jeho , ale myť jsme Mojžíšovi učedlníci . My víme , že Mojžíšovi mluvil Bůh , tento pak nevíme , odkud jest . Odpověděl ten člověk a řekl jim : Toť jest jistě divná věc , že vy nevíte , odkud jest , a otevřel oči mé . Víme pak , že Bůh hříšníků neslyší , ale kdo by byl ctitel Boží a vůli jeho činil by , toho slyší . Od věku není slýcháno , aby kdo otevřel oči slepého tak narozeného . Byť tento nebyl od Boha , nemohlť by nic učiniti . Odpověděli a řekli jemu : Ty jsi všecken se v hříších narodil , a ty náš učíš ? I vyhnali jej ven . Uslyšel pak Ježíš , že jsou jej vyhnali ven . A když jej nalezl , řekl jemu : Věříš-liž ty v Syna Božího ? Odpověděl on a řekl : I kdož jest , Pane , abych věřil v něho ? I řekl jemu Ježíš : I viděl jsi ho , a kterýž mluví s tebou , onť jest . A on řekl : Věřím , Pane , a klaněl se jemu . I řekl jemu Ježíš : Na soud přišel jsem já na tento svět , aby ti , kteříž nevidí , viděli , a ti , jenž vidí , aby slepí byli . I slyšeli to někteří z farizeů , kteříž s ním byli , a řekli jemu : Zdali i my slepí jsme ? Řekl jim Ježíš : Byste slepí byli , hříchu byste neměli ; ale nyní pravíte : Vidíme , protož hřích váš zůstává . Amen , amen pravím vám : Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí , ale vchází jinudy , ten zloděj jest a lotr . Ale kdož vchází dveřmi , pastýř jest ovcí . Tomuť vrátný otvírá , a ovce hlas jeho slyší , a on svých vlastních ovec ze jména povolává , a vyvodí je . A jakž ovce své vlastní ven vypustí , před nimi jde , a ovce jdou za ním ; nebo znají hlas jeho . Ale cizího nikoli následovati nebudou , ale utekou od něho ; nebo neznají hlasů cizích . To přísloví pověděl jim Ježíš , ale oni nevěděli , co by to bylo , což jim mluvil . Tedy opět řekl jim Ježíš : Amen , amen pravím vám : Že já jsem dveře ovcí . Všickni , kolikož jich koli přede mnou přišlo , zloději jsou a lotři , ale neslyšely jich ovce . Já jsem dveře . Skrze mne všel-li by kdo , spasen bude , a vejde i vyjde , a pastvu nalezne . Zloděj nepřichází , jediné aby kradl a mordoval a hubil ; já jsem přišel , aby život měly , a hojně aby měly . Já jsem ten pastýř dobrý . Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce . Ale nájemník a ten , kterýž není pastýř , jehož nejsou ovce vlastní , vida vlka , an jde , i opouští ovce i utíká , a vlk lapá a rozhání ovce . Nájemník pak utíká ; nebo nájemník jest , a nemá péče o ovce . Já jsem ten dobrý pastýř , a známť ovce své , a znajíť mne mé . Jakož mne zná Otec , tak i já znám Otce , a duši svou pokládám za ovce . A mámť i jiné ovce , kteréž nejsou z tohoto ovčince . I tyť musím přivésti , a hlas můj slyšeti budou . A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř . Protož mne Otec miluje , že já pokládám duši svou , abych ji zase vzal . Nižádnýť jí nebéře ode mne , ale já pokládám ji sám od sebe . Mám moc položiti ji , a mám moc zase vzíti ji . To přikázání vzal jsem od Otce svého . Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči . A pravili mnozí z nich : Ďábelství má a blázní . Co ho posloucháte ? Jiní pravili : Tato slova nejsou ďábelství majícího . Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati ? I bylo posvícení v Jeruzalémě , a zima byla . I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově . Tedy obstoupili jej Židé , a řekli jemu : Dokudž duši naši držíš ? Jestliže jsi ty Kristus , pověz nám zjevně . Odpověděl jim Ježíš : Pověděl jsem vám , a nevěříte . Skutkové , kteréž já činím ve jménu Otce svého , tiť svědectví vydávají o mně . Ale vy nevěříte , nebo nejste z ovcí mých , jakož jsem vám pověděl . Nebo ovce mé hlas můj slyší , a já je znám , a následujíť mne . A jáť život věčný dávám jim , a nezahynouť na věky , aniž jich kdo vytrhne z ruky mé . Otec můj , kterýž mi je dal , většíť jest nade všecky , a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého . Já a Otec jedno jsme . Tedy zchápali opět kamení Židé , aby jej kamenovali . Odpověděl jim Ježíš : Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého . Pro který z těch skutků kamenujete mne ? Odpověděli jemu Židé , řkouce : Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme , ale pro rouhání , totiž že ty , člověk jsa , děláš se Bohem . Odpověděl jim Ježíš : Však psáno jest v Zákoně vašem : Já jsem řekl : Bohové jste . Poněvadž ty nazval bohy , k nimžto řeč Boží stala se , a nemůžeť zrušeno býti Písmo , Kterakž tedy o mně , kteréhož posvětil Otec a poslal na svět , vy pravíte , že se rouhám , že jsem řekl : Syn Boží jsem ? Nečiním-liť skutků Otce svého , nevěřte mi . Pakliť činím , tedy byste pak mně nevěřili , aspoň skutkům věřte , abyste poznali a věřili , že Otec ve mně jest , a já v něm . Tedy opět hledali ho jíti , ale on vyšel z rukou jejich . I odšel opět za Jordán na to místo , kdež nejprv Jan křtil , a pozůstal tam . I přišli k němu mnozí , a pravili : Jan zajisté žádného divu neučinil , ale všecko , cožkoli mluvil Jan o tomto , pravé bylo . A mnozí tam uvěřili v něho . Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany , totiž z městečka Marie a Marty , sestry její . ( A to byla ta Maria , kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými , jejížto bratr Lazar byl nemocen . ) Tedy poslaly k němu sestry jeho , řkouce : Pane , aj , ten , kteréhož miluješ , nemocen jest . A uslyšav to Ježíš , řekl : Nemoc ta neníť k smrti , ale pro slávu Boží , aby oslaven byl Syn Boží skrze ni . Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara . A jakž uslyšel , že by nemocen byl , i pozůstal za dva dni na tom místě , kdež byl . Potom pak dí učedlníkům : Pojďme zase do Judstva . Řekli jemu učedlníci : Mistře , nyní hledali tě Židé kamenovati , a ty zase tam chceš jíti ? Odpověděl Ježíš : Však dvanácte hodin za den jest . Chodí-li kdo ve dne , neurazí se ; nebo světlo tohoto světa vidí . Pakliť by kdo chodil v noci , urazíť se ; nebo světla není v něm . To pověděl , a potom dí jim : Lazar , přítel náš , spí , ale jduť , abych jej ze sna probudil . I řekli učedlníci jeho : Pane , spí-liť , zdráv bude . Ale Ježíš řekl o smrti jeho , oni pak domnívali se , že by o spání sna mluvil . Tedy řekl jim Ježíš zjevně : Lazar umřel . A raduji se pro vás , že jsem tam nebyl , abyste věřili . Ale pojďme k němu . I řekl Tomáš , kterýž slove Didymus , spoluučedlníkům : Pojďme i my , abychom zemřeli s ním . Tedy přišel Ježíš , i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného . Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma , okolo honů patnácte . Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji , aby je těšili pro smrt bratra jejich . Tedy Marta , jakž uslyšela , že Ježíš jde , vyšla proti němu , ale Maria doma seděla . I řekla Marta k Ježíšovi : Pane , kdybys ty byl zde , bratr můj byl by neumřel . Ale i nyníť vím , že cožkoli požádal bys od Boha , dá tobě Bůh . Dí jí Ježíš : Vstaneť bratr tvůj . Řekla jemu Marta : Vím , že vstane při vzkříšení v den nejposlednější . Řekl jí Ježíš : Já jsem vzkříšení i život . Kdo věří ve mne , byť pak i umřel , živ bude . A každý , kdož jest živ , a věří ve mne , neumřeť na věky . Věříš-li tomu ? Řekla jemu : Ovšem , Pane , já jsem uvěřila , že jsi ty Kristus , Syn Boží , kterýž měl přijíti na svět . A když to pověděla , odešla a zavolala tajně Marie , sestry své , řkuci : Mistr zde jest , a volá tebe . Ona jakž to uslyšela , vstala rychle , a šla k němu . ( Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka , ale byl na tom místě , kdež vyšla byla proti němu Marta . ) Tedy Židé , kteříž s ní byli v domě a těšili ji , viděvše Mariji , že jest rychle vstala a vyšla , šli za ní , řkouce : Jde k hrobu , aby tam plakala . Ale Maria , když tam přišla , kdež byl Ježíš , uzřevši jej , padla k nohám jeho , a řekla jemu : Pane , bys ty byl zde , bratr můj byl by neumřel . Ježíš pak jakž uzřel , ana pláče , i Židy , kteříž byli s ní přišli , ani plačí , zastonal duchem , a zkormoutil se . A řekl : Kdež jste jej položili ? Řkou jemu : Pane , pojď a pohleď . I zaplakal Ježíš . Tedy řekli Židé : Aj , kterak ho miloval ! Někteří pak z nich řekli : Nemohl-liž jest tento , kterýž otevřel oči slepého , učiniti i toho , aby tento neumřel ? Ježíš pak opět zastonav sám v sobě , přišel k hrobu . Byla pak jeskyně , a kámen byl svrchu položen na ni . I dí Ježíš : Zdvihněte kámen . Řekla jemu Marta , sestra toho mrtvého : Pane , jižť smrdí ; nebo čtyři dni v hrobě jest . Dí jí Ježíš : Všakť jsem řekl , že budeš-li věřiti , uzříš slávu Boží . Tedy zdvihli kámen , kdež byl mrtvý pochován . Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl : Otče , děkuji tobě , že jsi mne slyšel . Já zajisté vím , že ty mne vždycky slyšíš , ale pro zástup , kterýž okolo stojí , řekl jsem , aby věřili , že jsi ty mne poslal . A to pověděv , zavolal hlasem velikým : Lazaře , pojď ven ! I vyšel , kterýž byl umřel , maje svázané ruce i nohy rouchami , a tvář jeho šatem byla obvinuta . Řekl jim Ježíš : Rozvěžtež jej , a nechte , ať odejde . Tedy mnozí z Židů , kteříž byli přišli k Mariji , viděvše , co jest učinil Ježíš , uvěřili v něho . Někteří pak z nich odešli k farizeům a pověděli jim , co jest učinil Ježíš . I sešli se přední kněží a farizeové v radu , a pravili : Co činíme ? Tento člověk divy mnohé činí . Necháme-li ho tak , všickni uvěří v něho , i přijdou Římané , a odejmou místo naše i lid . Jeden pak z nich , jménem Kaifáš , nejvyšším knězem jsa toho léta , řekl jim : Vy nic nevíte , Aniž co o tom přemyšlujete , že jest užitečné nám , aby jeden člověk umřel za lid , a ne , aby všecken tento národ zahynul . Toho pak neřekl sám od sebe , ale nejvyšším knězem byv léta toho , prorokoval , že jest měl Ježíš umříti za tento národ , A netoliko za tento národ , ale také , aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno . Protož od toho dne spolu se o to radili , aby jej zabili . Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy , ale odšel odtud do krajiny , kteráž byla blízko pouště , do města , jenž slove Efraim , a tu bydlil s učedlníky svými . Byla pak blízko velikanoc Židovská . I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí , aby se očistili . I hledali Ježíše , a rozmlouvali vespolek , v chrámě stojíce : Co se vám zdá , že nepřišel k svátku ? Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát , jestliže by kdo zvěděl , kde by byl , aby pověděl , aby jej jali . Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany , kdežto byl Lazar , ten kterýž byl umřel , jehož vzkřísil z mrtvých . I připravili jemu tu večeři , a Marta posluhovala , Lazar pak byl jeden z stolících s nimi . Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného , pomazala noh Ježíšových , a vytřela vlasy svými nohy jeho . I naplněn jest dům vůní té masti . Tedy řekl jeden z učedlníků jeho , Jidáš , syn Šimona Iškariotského , kterýž jej měl zraditi : Proč tato mast není prodána za tři sta peněz , a není dáno chudým ? To pak řekl , ne že by měl péči o chudé , ale že zloděj byl , a měšec měl , a to , což do něho kladeno bylo , nosil . Tedy řekl Ježíš : Nech jí , ke dni pohřebu mého zachovala to . Chudé zajisté vždycky máte s sebou , ale mne ne vždycky míti budete . Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm , že by tu byl . I přišli tam , ne pro Ježíše toliko , ale také , aby Lazara viděli , kteréhož byl vzkřísil z mrtvých . Radili se pak přední kněží , aby i Lazara zamordovali . Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho , a uvěřili v Ježíše . Potom nazejtří mnohý zástup , kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu , když uslyšeli , že Ježíš jde do Jeruzaléma , Nabrali ratolestí palmových , a vyšli proti němu , a volali : Spas nás ! Požehnaný , jenž se béře ve jménu Páně , Král Izraelský . I dostav Ježíš oslátka , vsedl na ně , jakož psáno jest : Neboj se , dcero Sionská , aj , Král tvůj béře se , na oslátku sedě . Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu , ale když oslaven byl Ježíš , tedy se rozpomenuli , že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili . Vydával pak o něm svědectví zástup , kterýž byl s ním , že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých . Protož i v cestu vyšel jemu zástup , když slyšeli , že by ten div učinil . Tedy farizeové pravili mezi sebou : Vidíte , že nic neprospíváte ? Aj , všecken svět postoupil po něm . Byli pak někteří Řekové z těch , kteříž přicházívali , aby se modlili v svátek . Ti také přistoupili k Filipovi , kterýž byl od Betsaidy Galilejské , a prosili ho , řkouce : Pane , chtěli bychom Ježíše viděti . Přišel Filip a pověděl Ondřejovi , Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi . A Ježíš odpověděl jim , řka : Přišlať jest hodina , aby oslaven byl Syn člověka . Amen , amen pravím vám : Zrno pšeničné padna v zemi , neumře-li , onoť samo zůstane , a pakliť umře , mnohý užitek přinese . Kdož miluje duši svou , ztratíť ji ; a kdož nenávidí duše své na tomto světě , k životu věčnému ostříhá jí . Slouží-li mi kdo , následujž mne ; a kdež jsem já , tuť i můj služebník bude . A bude-li mi kdo sloužiti , poctíť ho Otec můj . Nyní duše má zkormoucena jest , a což dím ? Otče , vysvoboď mne z této hodiny . Ale proto jsem přišel k hodině této . Otče , oslaviž jméno své . Tedy přišel hlas s nebe řkoucí : I oslavil jsem , i ještě oslavím . Ten pak zástup , kterýž tu stál a to slyšel , pravil : Zahřmělo . Jiní pravili : Anděl k němu mluvil . Odpověděl Ježíš a řekl : Ne pro mneť hlas tento se stal , ale pro vás . Nyníť jest soud světa tohoto , nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven . A já budu-liť povýšen od země , všecky potáhnu k sobě . ( To pak pověděl , znamenaje , kterou by smrtí měl umříti . ) Odpověděl jemu zástup : My jsme slyšeli z Zákona , že Kristus zůstává na věky , a kterakž ty pravíš , že musí býti povýšen Syn člověka ? Kdo jest to Syn člověka ? Tedy řekl jim Ježíš : Ještě na malý čas Světlo s vámi jest . Choďte , dokud Světlo máte , ať vás tma nezachvátí ; nebo kdo chodí ve tmách , neví , kam jde . Dokud Světlo máte , věřte v Světlo , abyste synové Světla byli . Toto pověděl Ježíš , a odšed , skryl se před nimi . A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi , však jsou neuvěřili v něho , Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka , kterouž pověděl : Pane , kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno ? Ale protoť jsou nemohli věřiti , neb opět Izaiáš řekl : Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich , aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se , abych jich neuzdravil . To pověděl Izaiáš , když viděl slávu jeho a mluvil o něm . A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho , však pro farizee nevyznávali ho , aby ze školy nebyli vyobcováni . Nebo milovali slávu lidskou více než slávu Boží . Ježíš pak zvolal a řekl : Kdo věří ve mne , ne ve mneť věří , ale v toho , jenž mne poslal . A kdož vidí mne , vidí toho , kterýž mne poslal . Já Světlo na svět jsem přišel , aby žádný , kdož věří ve mne , ve tmě nezůstal . A slyšel-liť by kdo slova má , a nevěřil by , jáť ho nesoudím ; nebo nepřišel jsem , abych soudil svět , ale abych spasen učinil svět . Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých , máť , kdo by jej soudil . Slova , kteráž jsem mluvil , tať jej souditi budou v nejposlednější den . Nebo já sám od sebe jsem nemluvil , ale ten , jenž mne poslal , Otec , on mi přikázaní dal , co bych měl praviti a mluviti . A vím , že přikázání jeho jest život věčný . A protož , což já mluvím , jakž mi pověděl Otec , takť mluvím . Před svátkem pak velikonočním , věda Ježíš , že přišla hodina jeho , aby šel z tohoto světa k Otci , milovav své , kteříž byli na světě , až do konce je miloval . A když večeřeli , ( a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského , aby jej zradil , ) Věda Ježíš , že jemu Otec všecko v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu jde , Vstal od večeře , a složil roucho své , a vzav rouchu , přepásal se . Potom nalil vody do medenice , i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou , kterouž byl přepásán . Tedy přišel k Šimonovi Petrovi . A on řekl jemu : Pane , ty mi chceš nohy mýti ? Odpověděl Ježíš a řekl jemu : Co já činím , ty nevíš nyní , ale potom zvíš . Dí jemu Petr : Nebudeš ty mýti noh mých na věky . Odpověděl jemu Ježíš : Neumyji-liť tebe , nebudeš míti dílu se mnou . Dí jemu Šimon Petr : Pane , netoliko nohy mé , ale i ruce i hlavu . Řekl jemu Ježíš : Kdož jest umyt , nepotřebuje , než aby nohy umyl ; nebo čist jest všecken . I vy čistí jste , ale ne všickni . Nebo věděl o zrádci svém ; protož řekl : Ne všickni čistí jste . Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své , posadiv se za stůl zase , řekl jim : Víte-liž , co jsem učinil vám ? Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem , a dobře pravíte , jsemť zajisté . Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše , Pán a Mistr , i vy máte jeden druhému nohy umývati . Příklad zajisté dal jsem vám , abyste , jakož jsem já učinil vám , i vy též činili . Amen , amen pravím vám : Není služebník větší pána svého , ani posel větší nežli ten , kdož jej poslal . Znáte-li tyto věci , blahoslavení jste , budete-li je činiti . Ne o všechť vás pravím . Já vím , které jsem vyvolil , ale musí to býti , aby se naplnilo písmo : Ten , jenž jí chléb se mnou , pozdvihl proti mně paty své . Nyní pravím vám , prve než by se to stalo , abyste , když se stane , uvěřili , že já jsem . Amen , amen pravím vám : Kdo přijímá toho , kohož bych já poslal , mneť přijímá ; a kdož mne přijímá , přijímá toho , kterýž mne poslal . A to pověděv Ježíš , zkormoutil se v duchu , a osvědčil , řka : Amen , amen pravím vám , že jeden z vás mne zradí . Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek , pochybujíce , o kom by to pravil . Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových , kterýž zpolehl na klíně jeho , jehož miloval Ježíš . Protož tomu návěští dal Šimon Petr , aby se zeptal , kdo by to byl , o němž praví ? A on odpočívaje na prsech Ježíšových , řekl jemu : Pane , kdo jest ? Odpověděl Ježíš : Ten jest , komuž já omočené skyvy chleba podám . A omočiv skyvu chleba , podal Jidášovi , synu Šimona Iškariotského . A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan . I řekl jemu Ježíš : Co činíš , čiň spěšně . Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl , k čemu by jemu to řekl . Nebo někteří se domnívali , poněvadž Jidáš měšec měl , že by jemu řekl Ježíš : Nakup těch věcí , kterýchž jest nám potřebí k svátku , anebo aby něco chudým dal . A on vzav skyvu chleba , hned vyšel . A byla již noc . Když pak on vyšel , dí Ježíš : Nyníť oslaven jest Syn člověka , a Bůh oslaven jest v něm . A poněvadž Bůh oslaven jest v něm , i Bůh oslaví jej sám v sobě , a to hned oslaví jej . Synáčkové , ještě maličko s vámi jsem . Hledati mne budete , a jakož jsem řekl Židům : Kam já jdu , vy nemůžete přijíti , tak i vám pravím nyní . Přikázání nové dávám vám , abyste se milovali vespolek ; jakož já miloval jsem vás , tak abyste i vy milovali jeden druhého . Po tomť poznají všickni , že jste moji učedlníci , budete-li míti lásku jedni k druhým . Dí jemu Šimon Petr : Pane , kam jdeš ? Odpověděl mu Ježíš : Kam já jdu , nemůžeš ty nyní jíti za mnou , ale půjdeš potom . Dí jemu Petr : Pane , proč bych nemohl nyní jíti za tebou ? A já duši svou za tebe položím . Odpověděl jemu Ježíš : Duši svou za mne položíš ? Amen pravím tobě : Nezazpíváť kohout , až mne třikrát zapříš . Nermutiž se srdce vaše . Věříte v Boha , i ve mne věřte . V domu Otce mého příbytkové mnozí jsou . Byť nebylo tak , pověděl bych vám . Jduť , abych vám připravil místo . A odejdu-liť , a připravím vám místo , zaseť přijdu , a poberu vás k sobě samému , abyste , kde jsem já , i vy byli . A kam já jdu , víte , i cestu víte . Dí jemu Tomáš : Pane , nevíme , kam jdeš . A kterak můžeme cestu věděti ? Dí jemu Ježíš : Já jsem cesta , i pravda , i život . Žádný nepřichází k Otci než skrze mne . Byste znali mne , také i Otce mého znali byste ; a již nyní jej znáte , a viděli jste ho . Řekl jemu Filip : Pane , ukaž nám Otce , a dostiť jest nám . Dí jemu Ježíš : Tak dlouhý čas s vámi jsem , a nepoznal jsi mne ? Filipe , kdož vidí mne , vidí Otce , a kterak ty pravíš : Ukaž nám Otce ? A což nevěříš , že já v Otci a Otec ve mně jest ? Slova , kteráž já mluvím vám , sám od sebe nemluvím , ale Otec ve mně přebývaje , onť činí skutky . Věřtež mi , že jsem já v Otci a Otec ve mně ; nebo aspoň pro samy skutky věřte mi . Amen , amen pravím vám : Kdož věří ve mne , skutky , kteréž já činím , i on činiti bude , a větší nad ty činiti bude . Nebo já jdu k Otci svému . A jestliže byste co prosili ve jménu mém , toť učiním , aby oslaven byl Otec v Synu . Budete-li zač prositi ve jménu mém , jáť učiním . Milujete-li mne , přikázání mých ostříhejte . A jáť prositi budu Otce , a jiného Utěšitele dá vám , aby s vámi zůstal na věky , Ducha pravdy , jehož svět nemůže přijíti . Nebo nevidí ho , aniž ho zná , ale vy znáte jej , nebť u vás přebývá a v vás bude . Neopustímť vás sirotků , přijduť k vám . Ještě maličko , a svět mne již neuzří , ale vy uzříte mne ; nebo já živ jsem , a i vy živi budete . V ten den vy poznáte , že já jsem v Otci svém , a vy ve mně , a já v vás . Kdož by měl přikázaní má a ostříhal jich , onť jest ten , kterýž mne miluje . A kdož mne miluje , milován bude od Otce mého , a jáť jej budu milovati a zjevím jemu samého sebe . Řekl jemu Judas , ne onen Iškariotský : Pane , jakž jest to , že sebe nám zjeviti chceš , a ne světu ? Odpověděl Ježíš a řekl jemu : Miluje-li mne kdo , slova mého ostříhati bude , a Otec můj bude jej milovati , a k němu přijdeme , a příbytek u něho učiníme . Kdož pak nemiluje mne , slov mých neostříhá ; a slovo , kteréž slyšíte , neníť mé , ale toho , kterýž mne poslal , Otcovo . Toto mluvil jsem vám , u vás přebývaje . Utěšitel pak , ten Duch svatý , kteréhož pošle Otec ve jménu mém , onť vás naučí všemu a připomeneť vám všecko , což jsem koli mluvil vám . Pokoj zůstavuji vám , pokoj můj dávám vám ; ne jako svět dává , já dávám vám . Nermutiž se srdce vaše , ani strachuj . Slyšeli jste , že já řekl jsem vám : Jdu , a zase přijdu k vám . Kdybyste mne milovali , radovali byste se jistě , že jsem řekl : Jdu k Otci ; nebo Otec větší mne jest . A nyní pověděl jsem vám , prve nežli by se stalo , abyste , když se stane , uvěřili . Již nemnoho mluviti budu s vámi ; neboť jde Kníže tohoto světa , ale nemáť nic na mně . Ale aby poznal svět , že miluji Otce , a jakož mi přikázání dal Otec , tak činím . Vstaňte , pojďme odtud . Já jsem ten vinný kmen pravý , a Otec můj vinař jest Každou ratolest , kteráž ve mně nenese ovoce , odřezuje , a každou , kteráž nese ovoce , čistí , aby hojnější ovoce nesla . Již vy čisti jste pro řeč , kterouž jsem mluvil vám . Zůstaňtež ve mně , a já v vás . Jakož ratolest nemůže nésti ovoce sama od sebe , nezůstala-li by při kmenu , takž ani vy , leč zůstanete ve mně . Já jsem vinný kmen a vy ratolesti . Kdo zůstává ve mně , a já v něm , ten nese ovoce mnohé ; nebo beze mne nic nemůžete učiniti . Nezůstal-li by kdo ve mně , vyvržen bude ven jako ratolest , a uschneť , a sberouť ty ratolesti a na oheň uvrhou a shoříť . Zůstanete-li ve mně , a slova má zůstanou-liť v vás , což byste koli chtěli , proste , a staneť se vám . V tomť bývá oslaven Otec můj , když ovoce nesete hojné , a takť budete moji učedlníci . Jakož miloval mne Otec , tak i já miloval jsem vás . Zůstaňtež v milování mém . Budete-li zachovávati přikázaní má , zůstanete v mém milování , jakož i já přikázání Otce svého zachoval jsem , i zůstávám v jeho milování . Toto mluvil jsem vám , aby radost má zůstala v vás , a radost vaše aby byla plná . Totoť jest přikázání mé , abyste se milovali vespolek , jako i já miloval jsem vás . Většího milování nad to žádný nemá , než aby duši svou položil za přátely své . Vy přátelé moji jste , učiníte-li to , což já přikazuji vám . Již vás nebudu více nazývati služebníky , nebo služebník neví , co by činil pán jeho . Ale vás jsem nazval přáteli , nebo všecko , což jsem koli slyšel od Otce svého , oznámil jsem vám . Ne vy jste mne vyvolili , ale já jsem vás vyvolil a postavil , abyste šli a ovoce přinesli , a ovoce vaše aby zůstalo , aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém , dal vám . To přikazuji vám , abyste se milovali vespolek . Jestližeť vás svět nenávidí , víte , žeť jest mne prve než vás v nenávisti měl . Byste byli z světa , svět , což jest jeho , miloval by ; že pak nejste z světa , ale já z světa vyvolil jsem vás , protož vás svět nenávidí . Pamatujte na řeč mou , kterouž jsem já mluvil vám : Neníť služebník větší nežli pán jeho . Poněvadž se mně protivili , i vámť se protiviti budou ; poněvadž jsou řeči mé šetřili , i vaší šetřiti budou . Ale toto všecko učiní vám pro jméno mé ; nebo neznají toho , jenž mne poslal . Kdybych byl nepřišel a nemluvil jim , hříchu by neměli ; ale nyní výmluvy nemají z hříchu svého . Kdož mne nenávidí , i Otceť mého nenávidí . Bych byl skutků nečinil mezi nimi , jichžto žádný jiný nečinil , hříchu by neměli ; ale nyní jsou i viděli , i nenáviděli , i mne i Otce mého . Ale musilo tak býti , aby se naplnila řeč , kteráž v Zákoně jejich napsána jest : Že v nenávisti měli mne bez příčiny . Když pak přijde Utěšitel , kteréhož já pošli vám od Otce , Duch pravdy , kterýž od Otce pochází , tenť svědectví vydávati bude o mně . Ano i vy svědectví vydávati budete , nebo od počátku se mnou jste . Toto mluvil jsem vám , abyste se nezhoršili . Vypovědíť vás ze škol , ano přijdeť čas , že všeliký , kdož vás mordovati bude , domnívati se bude , že tím Bohu slouží . A toť učiní vám proto , že nepoznali Otce ani mne . Ale toto mluvil jsem vám , abyste , když přijde ten čas , rozpomenuli se na to , že jsem já to předpověděl vám . Tohoť jsem vám s počátku nemluvil , neb jsem byl s vámi . Nyní pak jdu k tomu , kterýž mne poslal , a žádný z vás neptá se mne : Kam jdeš ? Ale že jsem vám tyto věci mluvil , zámutek naplnil srdce vaše . Já pak pravdu pravím vám , že jest vám užitečné , abych já odšel . Nebo neodejdu-liť , Utěšitel nepřijde k vám ; a pakliť odejdu , pošli ho k vám . A onť přijda , obviňovati bude svět z hříchu , a z spravedlnosti , a z soudu . Z hříchu zajisté , že nevěří ve mne ; A z spravedlnosti , že jdu k Otci , a již více neuzříte mne ; Z soudu pak , že Kníže tohoto světa již jest odsouzeno . Ještěť bych měl mnoho mluviti vám , ale nemůžete snésti nyní . Ale když přijde ten Duch pravdy , uvedeť vás ve všelikou pravdu . Nebo nebude mluviti sám od sebe , ale cožkoli uslyší , toť mluviti bude ; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám . Onť mne oslaví ; nebo z mého vezme , a zvěstuje vám . Všecko , cožkoli má Otec , mé jest . Protož jsem řekl , že z mého vezme , a zvěstuje vám . Maličko , a neuzříte mne , a opět maličko , a uzříte mne ; nebo já jdu k Otci . I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou : Co jest to , že praví nám : Maličko , a neuzříte mne , a opět maličko , a uzříte mne , a že já jdu k Otci ? Protož pravili : Co jest to , že praví : Maličko ? Nevíme , co praví . I poznal Ježíš , že se ho chtěli otázati . I řekl jim : O tom tížete mezi sebou , že jsem řekl : Maličko , a neuzříte mne , a opět maličko , a uzříte mne ? Amen , amen pravím vám , že plakati a kvíliti budete vy , ale svět se bude radovati ; vy pak se budete rmoutiti , ale zámutek váš obrátíť se v radost . Žena , když rodí , zámutek má , nebo přišla hodina její ; ale když porodí dítě , již nepamatuje na soužení , pro radost , že se narodil člověk na svět . Protož i vy zámutek máte nyní , ale opět uzřím vás , a radovati se bude srdce vaše , a radosti vaší žádný neodejme od vás . A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž . Amen , amen pravím vám : Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém , dáť vám . Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém . Prostež , a vezmete , aby radost vaše doplněna byla . Toto v příslovích mluvil jsem vám ; přijdeť hodina , když již ne v příslovích budu mluviti vám , ale zjevně o Otci svém zvěstovati budu vám . V ten den ve jménu mém prositi budete , a nepravímť vám , že já budu prositi Otce za vás . Nebo sám Otec miluje vás , proto že jste vy mne milovali , a uvěřili , že jsem já od Boha vyšel . Vyšelť jsem od Otce , a přišel jsem na svět ; a opět opouštím svět , a jdu k Otci . Řkou jemu učedlníci jeho : Aj , nyní zjevně mluvíš , a přísloví žádného nepravíš . Nyní víme , že víš všecko , a nepotřebuješ , aby se kdo tebe tázal . Skrze to věříme , že jsi od Boha přišel . Odpověděl jim Ježíš : Nyní věříte . Aj , přijdeť hodina , anobrž již přišla , že se rozprchnete jeden každý k svému , a mne samého necháte . Ale nejsemť sám , nebo Otec se mnou jest . Tyto věci mluvil jsem vám , abyste ve mně pokoj měli . Na světě soužení míti budete , ale doufejtež , jáť jsem přemohl svět . To pověděv Ježíš , i pozdvihl očí svých k nebi a řekl : Otče , přišlať jest hodina , oslaviž Syna svého , aby i Syn tvůj oslavil tebe ; Jakož jsi dal jemu moc nad každým člověkem , aby těm všechněm , kteréž jsi dal jemu , on život věčný dal . Totoť jest pak věčný život , aby poznali tebe samého pravého Boha , a kteréhož jsi poslal , Ježíše Krista . Jáť jsem oslavil tebe na zemi ; dílo jsem vykonal , kteréž jsi mi dal , abych činil . A nyní oslaviž ty mne , Otče , u sebe samého , slávou , kterouž jsem měl u tebe , prve nežli svět byl . Oznámil jsem jméno tvé lidem , kteréž jsi mi dal z světa . Tvojiť jsou byli , a mně jsi je dal , a řeč tvou zachovali . A nyní poznali , že všecky věci , kteréž jsi mi dal , od tebe jsou . Nebo slova , kteráž jsi mi dal , dal jsem jim ; a oni přijali , a poznali vpravdě , že jsem od tebe vyšel , a uvěřili , že jsi ty mne poslal . Já za ně prosím , ne za svět prosím , ale za ty , kteréž jsi mi dal , nebo tvoji jsou . A všecky věci mé tvé jsou , a tvé mé jsou , a já oslaven jsem v nich . Již pak více nejsem na světě , ale oni jsou na světě , a já k tobě jdu . Otče svatý , ostříhejž jich ve jménu svém , kteréž jsi mi dal , ať by byli jedno jako i my . Dokudž jsem s nimi byl na světě , já jsem jich ostříhal ve jménu tvém . Kteréž jsi mi dal , zachoval jsem , a žádný z nich nezahynul , než syn zatracení , aby se Písmo naplnilo . Ale nyní k tobě jdu , a toto mluvím na světě , aby měli radost mou plnou v sobě . Já jsem jim dal slovo tvé , a svět jich nenáviděl ; nebo nejsou z světa , jako i já nejsem z světa . Neprosímť , abys je vzal z světa , ale abys jich zachoval od zlého . Z světať nejsou , jakož i já nejsem z světa . Posvětiž jich v pravdě své , slovo tvé pravda jest . Jakož jsi mne poslal na svět , i já jsem je poslal na svět . A já posvěcuji sebe samého za ně , aby i oni posvěceni byli v pravdě . Ne za tytoť pak toliko prosím , ale i za ty , kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne , Aby všickni jedno byli , jako ty , Otče , ve mně , a já v tobě , aby i oni v nás jedno byli , aby uvěřil svět , že jsi ty mne poslal . A já slávu , kterouž jsi mi dal , dal jsem jim , aby byli jedno , jakož i my jedno jsme . Já v nich , a ty ve mně , aby dokonáni byli v jedno , a aby poznal svět , že jsi ty mne poslal , a že jsi je miloval , jakožs i mne miloval . Otče , kteréž jsi mi dal , chciť , kdež jsem já , aby i oni byli se mnou , aby hleděli na slávu mou , kteroužs mi dal ; nebo jsi mne miloval před ustanovením světa . Otče spravedlivý , tebeť jest svět nepoznal , ale já jsem tebe poznal , a i tito poznali , že jsi ty mne poslal . A známéť jsem jim učinil jméno tvé , a ještě známo učiním , aby to milování , kterýmž jsi mne miloval , bylo v nich , a i já v nich . To když pověděl Ježíš , vyšel s učedlníky svými přes potok Cedron , kdež byla zahrada ; do kteréžto všel on i učedlníci jeho . Věděl pak i Jidáš , zrádce jeho , to místo ; nebo často chodíval tam Ježíš s učedlníky svými . Protož Jidáš pojav s sebou zástup , a od předních kněží a farizeů služebníky , přišel tam s lucernami a s pochodněmi a s zbrojí . Ježíš pak věda všecko , což přijíti mělo na něj , vyšed proti nim , řekl jim : Koho hledáte ? Odpověděli jemu : Ježíše Nazaretského . Řekl jim Ježíš : Jáť jsem . Stál pak s nimi i Jidáš , zrádce jeho . A jakž řekl jim : Já jsem , postoupili nazpět , a padli na zem . I otázal se jich opět : Koho hledáte ? A oni řekli : Ježíše Nazaretského . Odpověděl Ježíš : Pověděl jsem vám , že já jsem . Poněvadž tedy mne hledáte , nechtež těchto , ať odejdou . Aby se naplnila řeč , kterouž byl pověděl : Že které jsi mi dal , neztratil jsem z nich žádného . Tedy Šimon Petr , maje meč , vytrhl jej a udeřil služebníka nejvyššího kněze a uťal mu ucho jeho pravé . A bylo jméno služebníka toho Malchus . I řekl Ježíš Petrovi : Schovej meč svůj do pošvy . Což nemám píti kalicha , kterýž mi dal Otec ? Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše , a svázali jej . A vedli ho k Annášovi nejprve ; nebo byl test Kaifášův , kterýž byl nejvyšším knězem toho léta . Kaifáš pak byl ten , kterýž byl radu dal Židům , že by užitečné bylo , aby člověk jeden umřel za lid . Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný učedlník . A ten učedlník byl znám nejvyššímu knězi , i všel s Ježíšem do síně nejvyššího kněze . Ale Petr stál u dveří vně . I vyšel ten druhý učedlník , kterýž byl znám nejvyššímu knězi , a promluvil s vrátnou , i uvedl tam Petra . Tedy řekla Petrovi děvečka vrátná : Nejsi-liž i ty z učedlníků člověka toho ? Řekl on : Nejsem . Stáli pak tu služebníci a pacholci , kteříž oheň udělali , nebo zima bylo , i zhřívali se . A byl s nimi také i Petr , stoje tu a zhřívaje se . Tedy nejvyšší kněz tázal se Ježíše o učedlnících jeho a o učení jeho . Odpověděl jemu Ježíš : Já zjevně mluvil jsem světu , já vždycky učíval jsem v škole a v chrámě , kdežto se odevšad Židé scházejí , a tajně jsem nic nemluvil , Co se mne ptáš ? Ptej se těch , kteříž mne slýchali , co jsem jim mluvil . Aj , tiť vědí , co jsem já mluvil . A když on to pověděl , jeden z služebníků , stoje tu , dal poliček Ježíšovi , řka : Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knězi ? Odpověděl mu Ježíš : Mluvil-li jsem zle , svědectví vydej o zlém ; pakli dobře , proč mne tepeš ? I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knězi . Stál pak Šimon Petr , a zhříval se . Tedy řekli jemu : Nejsi-liž i ty z učedlníků jeho ? Zapřel on a řekl : Nejsem . Dí jemu jeden z služebníků nejvyššího kněze , příbuzný toho , kterémuž Petr uťal ucho : Zdaž jsem já tebe neviděl s ním v zahradě ? Tedy Petr opět zapřel . A hned kohout zazpíval . I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu , a bylo ráno . Oni pak nevešli do radného domu , aby se neposkvrnili , ale aby jedli beránka . Tedy vyšel k nim Pilát ven a řekl : Jakou žalobu vedete proti člověku tomuto ? Odpověděli a řekli jemu : Byť tento nebyl zločinec , nedali bychom ho tobě . I řekl jim Pilát : Vezměte vy jej , a podle Zákona vašeho suďte ho . I řekli mu Židé : Námť nesluší zabíti žádného . Aby se řeč Ježíšova naplnila , kterouž řekl , znamenaje , kterou by smrtí měl umříti . Tedy Pilát všel opět do radného domu , i povolal Ježíše a řekl jemu : Ty-li jsi Král Židovský ? Odpověděl Ježíš : Sám-li od sebe to pravíš , čili jiní tobě pověděli o mně ? Odpověděl Pilát : Zdaliž jsem já Žid ? Národ tvůj a přední kněží dali mi tebe . Co jsi učinil ? Odpověděl Ježíš : Království mé není z tohoto světa . Byť z tohoto světa bylo království mé , služebníci moji bránili by mne , abych nebyl vydán Židům . Ale nyní mé království není odsud . I řekl jemu Pilát : Tedy král jsi ty ? Dí Ježíš : Ty pravíš , že já král jsem . Jáť jsem se k tomu narodil , a proto jsem na svět přišel , abych svědectví vydal pravdě . Každý , kdož jest z pravdy , slyší hlas můj . Dí jemu Pilát : Co jest pravda ? A když to řekl , opět vyšel k Židům , a dí jim : Já na něm žádné viny nenalézám . Ale jest obyčej váš , abych vám propustil jednoho vězně na velikunoc . Chcete-liž tedy , ať vám propustím Krále Židovského ? I zkřikli opět všickni , řkouce : Ne toho , ale Barabbáše . Byl pak Barabbáš lotr . Tedy vzal Pilát Ježíše , a zbičoval jej . A žoldnéři zpletše korunu z trní , vstavili na hlavu jeho , a pláštěm šarlatovým přioděli jej . A říkali : Zdráv buď , Králi Židovský . A dávali jemu poličky . I vyšel opět ven Pilát , a řekl jim : Aj , vyvedu jej vám ven , abyste poznali , žeť na něm žádné viny nenalézám . Tedy vyšel Ježíš ven , nesa trnovou korunu a plášť šarlatový . I řekl jim Pilát : Aj , člověk . A jakž jej uzřeli přední kněží a služebníci jejich , zkřikli řkouce : Ukřižuj , ukřižuj ho . Dí jim Pilát : Vezmětež vy jej a ukřižujte , nebo já na něm viny nenalézám . Odpověděli jemu Židé : My Zákon máme , a podle Zákona našeho máť umříti , nebo Synem Božím se činil . A když Pilát uslyšel tuto řeč , více se obával . I všel do radného domu zase , a řekl Ježíšovi : Odkud jsi ty ? Ale Ježíš nedal jemu odpovědi . Tedy řekl jemu Pilát : Nemluvíš se mnou ? Nevíš-liž , že mám moc ukřižovati tě a moc mám propustiti tebe ? Odpověděl Ježíš : Neměl bys nade mnou moci nižádné , byť nebylo dáno s hůry ; protož , kdoť jest mne tobě vydal , většíť hřích má . Od té chvíle hledal Pilát propustiti ho . Ale Židé volali řkouce : Propustíš-li tohoto , nejsi přítel císařův ; nebo každý , kdož se králem činí , protiví se císaři . Tedy Pilát uslyšev tu řeč , vyvedl ven Ježíše , a sedl na soudné stolici na místě , kteréž slove Litostrotos , a Židovsky Gabbata . A byl den připravování před velikonocí , okolo šesté hodiny . I řekl Židům : Aj , král váš . Oni pak zkřikli : Vezmi , vezmi a ukřižuj jej . Řekl jim Pilát : Krále vašeho ukřižuji ? Odpověděli přední kněží : Nemámeť krále , než císaře . Tedy vydal jim ho , aby byl ukřižován . I pojali Ježíše a vedli jej ven . A on nesa kříž svůj , šel až na místo , kteréž slove popravné , a Židovsky Golgota . Kdežto ukřižovali ho , a s ním jiné dva s obou stran , a v prostředku Ježíše . Napsal pak i nápis Pilát , a vstavil na kříž . A bylo napsáno : Ježíš Nazaretský , Král Židovský . Ten pak nápis mnozí z Židů čtli ; nebo blízko města bylo to místo , kdež ukřižován byl Ježíš . A bylo psáno Židovsky , Řecky a Latině . Tedy přední kněží Židovští řekli Pilátovi : Nepiš : Král Židovský , ale že on řekl : Král Židovský jsem . Odpověděl Pilát : Co jsem psal , psal jsem . Žoldnéři pak , když Ježíše ukřižovali , vzali roucha jeho , a učinili čtyři díly , každému rytíři díl jeden , vzali také i sukni , kterážto sukně byla nesšívaná , ale odvrchu všecka naskrze setkaná . I řekli mezi sebou : Neroztrhujme jí , ale losujme o ni , čí bude . Aby se naplnilo písmo , řkoucí : Rozdělili sobě roucho mé , a o můj oděv metali los . A žoldnéři zajisté tak učinili . Stály pak blízko kříže Ježíšova matka jeho a sestra matky jeho , Maria , manželka Kleofášova , a Maria Magdaléna . Tedy Ježíš uzřev matku a učedlníka tu stojícího , kteréhož miloval , řekl k matce své : Ženo , aj , syn tvůj . Potom řekl učedlníkovi : Aj , matka tvá . A od té hodiny přijal ji učedlník ten k sobě . Potom věda Ježíš , že již všecko jiné dokonáno jest , aby se naplnilo písmo , řekl : Žízním . Byla pak tu postavena nádoba plná octa . Tedy oni naplnili houbu octem , a obloživše yzopem , podali k ústům jeho . A když okusil Ježíš octa , řekl : Dokonánoť jest . A nakloniv hlavy , ducha Otci poručil . Židé pak , aby nezůstala na kříži těla na sobotu , poněvadž byl den připravování , ( byl zajisté veliký ten den sobotní , ) prosili Piláta , aby zlámáni byli hnátové jejich a aby byli složeni . I přišli žoldnéři , a prvnímu zajisté zlámali hnáty , i druhému , kterýž ukřižován byl s ním . Ale k Ježíšovi přišedše , jakž uzřeli jej již mrtvého , nelámali hnátů jeho . Ale jeden z žoldnéřů bok jeho kopím otevřel , a hned vyšla krev a voda . A ten , jenž viděl , svědectví vydal , a pravé jest svědectví jeho ; onť ví , že pravé věci praví , abyste i vy věřili . Stalo se pak to , aby se naplnilo Písmo : Kost jeho žádná nebude zlámána . A opět jiné Písmo dí : Uzříť , v koho jsou bodli . Potom pak prosil Piláta Jozef z Arimatie , ( kterýž byl učedlník Ježíšův , ale tajný , pro strach Židovský , ) aby sňal tělo Ježíšovo . I dopustil Pilát . A on přišed , i sňal tělo Ježíšovo . Přišel pak i Nikodém , ( kterýž byl prve přišel k Ježíšovi v noci , ) nesa smíšení mirry a aloes okolo sta liber . Tedy vzali tělo Ježíšovo , a obvinuli je prostěradly s vonnými věcmi , jakž obyčej jest Židům se pochovávati . A byla na tom místě , kdež ukřižován byl , zahrada , a v zahradě hrob nový , v němžto ještě žádný nebyl pochován . Protož tu pro den připravování Židovský , že blízko byl hrob , položili Ježíše . První pak den po sobotě Maria Magdaléna přišla ráno k hrobu , když ještě tma bylo . I uzřela kámen odvalený od hrobu . I běžela odtud a přišla k Šimonovi Petrovi a k jinému učedlníku , jehož miloval Ježíš , a řekla jim : Vzali Pána z hrobu , a nevíme , kde jsou jej položili . Tedy vyšel Petr a jiný učedlník , a šli k hrobu . I běželi oba spolu . Ale ten druhý učedlník předběhl Petra , a přišel prve k hrobu . A nachýliv se , uzřel prostěradla položená , ale však tam nevšel . Tedy přišel Šimon Petr , za ním jda , a všel do hrobu . I uzřel prostěradla položená , A rouchu , kteráž byla na hlavě jeho , ne s prostěradly položenou , ale obzvláštně svinutou na jednom místě . Potom všel i ten druhý učedlník , kterýž byl prve přišel k hrobu , i uzřel a uvěřil . Nebo ještě neznali Písma , že měl Kristus z mrtvých vstáti . I odešli zase ti učedlníci tam , kdež prve byli . Ale Maria stála u hrobu vně , plačici . A když plakala , naklonila se do hrobu . A uzřela dva anděly v bílém rouše sedící , jednoho u hlavy a druhého u noh , tu kdež bylo položeno tělo Ježíšovo . Kteřížto řekli jí : Ženo , co pláčeš ? I dí jim : Vzali Pána mého , a nevím , kde ho položili . To když řekla , obrátila se zpátkem , a uzřela Ježíše , an stojí , ale nevěděla , by Ježíš byl . Dí jí Ježíš : Ženo , co pláčeš ? Koho hledáš ? Ona domnívajici se , že by zahradník byl , řekla jemu : Pane , vzal-lis ty jej , pověz mi , kdes ho položil , ať já jej vezmu . Řekl jí Ježíš : Maria . Obrátivši se ona , řekla jemu : Rabbóni , jenž se vykládá : Mistře . Dí jí Ježíš : Nedotýkejž se mne ; neb jsem ještě nevstoupil k Otci svému . Ale jdiž k bratřím mým , a pověz jim : Vstupuji k Otci svému , a k Otci vašemu , k Bohu svému , a k Bohu vašemu . I přišla Maria Magdaléna , zvěstujici učedlníkům , že by viděla Pána a že jí to pověděl . Když pak byl večer toho dne , kterýž jest první po sobotě , a dveře byly zavříny , kdež byli učedlníci shromážděni , pro strach Židovský , přišel Ježíš , a stál u prostřed , a řekl jim : Pokoj vám . A to pověděv , ukázal jim ruce i bok svůj . I zradovali se učedlníci , vidouce Pána . Tedy řekl jim opět : Pokoj vám . Jakož mne poslal Otec , tak i já posílám vás . To pověděv , dechl , a řekl jim : Přijměte Ducha svatého . Kterýmžkoli odpustili byste hříchy , odpouštějíť se jim ; a kterýmžkoli zadrželi byste je , zadržániť jsou . Tomáš pak jeden ze dvanácti , jenž sloul Didymus , nebyl s nimi , když byl přišel Ježíš . I řekli jemu jiní učedlníci : Viděli jsme Pána . A on řekl jim : Leč uzřím v rukou jeho bodení hřebů , a vpustím prst svůj v místo hřebů , a ruku svou vložím v bok jeho , nikoli neuvěřím . A po osmi dnech opět učedlníci jeho byli vnitř , a Tomáš s nimi . Přišel Ježíš , a dveře byly zavříny , i stál uprostřed a řekl : Pokoj vám . Potom řekl k Tomášovi : Vložiž prst svůj sem , a viz ruce mé , a vztáhni ruku svou , a vpusť v bok můj , a nebudiž nevěřící , ale věřící . I odpověděl Tomáš a řekl jemu : Pán můj a Bůh můj . Dí jemu Ježíš : Žes mne viděl , Tomáši , uvěřil jsi . Blahoslavení , kteříž neviděli , a uvěřili . Mnohé zajisté i jiné divy činil Ježíš před obličejem učedlníků svých , kteréž nejsou psány v knize této . Ale toto psáno jest , abyste věřili , že Ježíš jest Kristus , Syn Boží , a abyste věříce , život věčný měli ve jménu jeho . Potom opět zjevil se Ježíš učedlníkům u moře Tiberiadského . A zjevil se takto : Byli spolu Šimon Petr a Tomáš , jenž sloul Didymus , a Natanael , jenž byl z Kány Galilejské , a synové Zebedeovi , a jiní z učedlníků jeho dva . Dí jim Šimon Petr : Půjdu ryb loviti . Řekli jemu : Půjdeme i my s tebou . I šli , a vstoupili na lodí hned ; a té noci nic nepopadli . A když bylo již ráno , stál Ježíš na břehu . Nevěděli však učedlníci , by Ježíš byl . Tedy dí jim Ježíš : Dítky , máte-li jakou krmičku ? Odpověděli jemu : Nemáme . On pak řekl jim : Zavrztež sít na pravou stranu lodí , a naleznete . I zavrhli sít a hned nemohli jí táhnouti pro množství ryb . I řekl učedlník ten , kteréhož miloval Ježíš , Petrovi : Pán jest . A Šimon Petr , jakž uslyšel , že Pán jest , opásal se po košili , ( nebo byl nah , ) a pustil se do moře . Jiní také učedlníci na lodí plavili se , ( nebo nedaleko byli od břehu , asi okolo dvou set loket , ) táhnouce sít plnou ryb . A jakž vystoupili na břeh , uzřeli řeřavé uhlí a rybu svrchu položenou a chléb . Řekl jim Ježíš : Přineste z ryb , kterýchž jste nalapali nyní . Vstoupil pak Šimon Petr a vytáhl sít na zem , plnou ryb velikých , jichž bylo sto padesáte a tři . A ačkoli jich tak mnoho bylo , však neztrhala se sít . Řekl jim Ježíš : Pojďte , obědujte . Žádný pak z učedlníků neodvážil se ho otázati : Ty kdo jsi ? vědouce , že Pán jest . I přišel Ježíš , a vzal chléb , a dával jim , i rybu též . To již po třetí ukázal se Ježíš učedlníkům svým , vstav z mrtvých . A když poobědvali , řekl Ježíš Šimonovi Petrovi : Šimone , synu Jonášův , miluješ-li mne více nežli tito ? Řekl jemu : Ovšem , Pane , ty víš , že tě miluji . Dí jemu : Pasiž beránky mé . Řekl jemu opět po druhé : Šimone Jonášův , miluješ-li mne ? Řekl jemu : Ovšem , Pane , ty víš , že tě miluji . Dí jemu : Pasiž ovce mé . Řekl jemu po třetí : Šimone Jonášův , miluješ-li mne ? I zarmoutil se Petr proto , že jemu řekl po třetí : Miluješ-li mne ? A odpověděl jemu : Pane , ty znáš všecko , ty víš , že tě miluji . Řekl jemu Ježíš : Pasiž ovce mé . Amen , amen pravím tobě : Když jsi byl mladší , opasovals se a chodíval jsi , kams chtěl ; ale když se zstaráš , ztáhneš ruce své , a jiný tě opáše , a povede , kamž ty nechceš . To pak pověděl , znamenaje , kterou by smrtí měl oslaviti Boha . A to pověděv , řekl jemu : Pojď za mnou . I obrátiv se Petr , uzřel toho učedlníka , kteréhož miloval Ježíš , an jde za ním , kterýž i odpočíval za večeří na prsech jeho , a byl řekl : Pane , kdo jest ten , kterýž tě zradí ? Toho viděv Petr , dí k Ježíšovi : Pane , co pak tento ? Řekl jemu Ježíš : Chci-li ho nechati , dokudž nepřijdu , co tobě po tom ? Ty pojď za mnou . I vyšla řeč ta mezi bratří , že by učedlník ten neměl umříti . A neřekl byl jemu Ježíš , že by neměl umříti , ale řekl : Chci-li ho nechati , dokudž nepřijdu , co tobě po tom ? Toť jest učedlník ten , kterýž svědectví vydává o těchto věcech , a napsal toto , a víme , že pravé jest svědectví jeho . Jestiť pak i jiných mnoho věcí , kteréž činil Ježíš , kteréž kdyby měly všecky , každá obzvláštně , psány býti , mám za to , že by ten svět nemohl přijíti těch knih , kteréž by napsány byly . Amen .