GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:44urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:44První zajisté knihu sepsalť jsem , ó Teofile , o všech věcech , kteréž začal Ježíš činiti a učiti , Až do toho dne , v kterémžto dav přikázání apoštolům , kteréž byl skrze Ducha svatého vyvolil , vzhůru vzat jest . Kterýmžto i zjevoval sebe samého živého po svém umučení ve mnohých jistých důvodích , za čtyřidceti dnů ukazuje se jim a mluvě o království Božím . A shromáždiv se s nimi , přikázal jim , aby z Jeruzaléma neodcházeli , ale aby očekávali zaslíbení Otcova , o kterémž jste prý slyšeli ode mne . Nebo Jan zajisté křtil vodou , ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech . Oni pak sšedše se , otázali se ho , řkouce : Pane , v tomto-li času napravíš království Izraelské ? I řekl jim : Neníť vaše věc znáti časy anebo příhodnosti časů , kteréžto Otec v moci své položil . Ale přijmete moc Ducha svatého , přicházejícího na vás , a budete mi svědkové , i v Jeruzalémě , i ve všem Judstvu , i v Samaří , a až do posledních končin země . A to pověděv , ani na to hledí , vzhůru vyzdvižen jest , a oblak vzal jej od očí jejich . A když za ním v nebe jdoucím pilně hleděli , aj , dva muži postavili se podle nich v rouše bílém , A řekli : Muži Galilejští , co stojíte , hledíce do nebe ? Tento Ježíš , kterýž vzhůru vzat jest od vás do nebe , takť přijde , jakž jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe . Tedy navrátili se do Jeruzaléma od hory , jenž slove Olivetská , kteráž jest blízko Jeruzaléma , vzdálí cesty jednoho dne svátečního . A když přišli domů , vstoupili do vrchního příbytku domu , kdež přebývali , i Petr i Jakub , i Jan a Ondřej , Filip a Tomáš , Bartoloměj a Matouš , Jakub Alfeův a Šimon Zelótes a Judas bratr Jakubův . Ti všickni byli trvajíce jednomyslně na modlitbě a pokorné prosbě s ženami a s Marijí , matkou Ježíšovou , i s bratřími jeho . V těch pak dnech povstav Petr uprostřed učedlníků , řekl ( a byl zástup lidí spolu shromážděných okolo sta a dvadcíti ) : Muži bratří , musilo se naplniti Písmo to , kteréž předpověděl Duch svatý skrze ústa Davidova o Jidášovi , kterýž byl vůdce těch , jenž jímali Ježíše . Nebo byl přičten k nám , a byl došel losu přisluhování tohoto . Ten zajisté obdržel pole ze mzdy nepravosti , a oběsiv se , rozpukl se na dvé , i vykydla se všecka střeva jeho . A to známé jest učiněno všechněm přebývajícím v Jeruzalémě , takže jest nazváno pole to vlastním jazykem jejich Akeldama , to jest pole krve . Psáno jest zajisté v knihách Žalmů : Budiž příbytek jeho pustý , a nebuď , kdo by přebýval v něm , a opět : Biskupství jeho vezmi jiný . Protož musíť to býti , aby jeden z těch mužů , kteříž jsou s námi bývali po všecken čas , v němž přebýval mezi námi Pán Ježíš , Počav od křtu Janova až do dne toho , v kterémžto vzhůru vzat jest od nás , byl svědkem spolu s námi vzkříšení jeho . Tedy postavili dva , Jozefa , jenž sloul Barsabáš , kterýž měl příjmí Justus , a Matěje . A modléce se , řekli : Ty , Pane , všech srdcí zpytateli , ukažiž , kterého jsi vyvolil z těchto dvou , Aby přijal los přisluhování tohoto a apoštolství , z něhož jest vypadl Jidáš , aby odšel na místo své . I dali jim losy . Spadl pak los na Matěje , i připojen jest z společného snešení k jedenácti apoštolům . A když přišel den padesátý , byli všickni spolu na jednom místě . I stal se rychle zvuk s nebe , jako přicházejícího větru prudkého , a naplnil všecken dům , kdež seděli . I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň , kterýžto posadil se na každém z nich . I naplněni jsou všickni Duchem svatým , a počali mluviti jinými jazyky , jakž ten Duch dával jim vymlouvati . Byli pak v Jeruzalémě přebývající Židé , muži nábožní , ze všelikého národu , kterýž pod nebem jest . A když se stal ten hlas , sešlo se množství a užasli se toho , že je slyšel jeden každý , ani mluví přirozeným jazykem jeho . I děsili se všickni a divili se , řkouce jedni k druhým : Aj , zdaliž nejsou tito všickni , kteříž mluví , Galilejští ? A kterak my je slyšíme jeden každý z nás mluviti jazykem naším , v kterémž jsme se zrodili ? Partští , a Medští , a Elamitští , a kteříž přebýváme v Mezopotamii , v Židovstvu a v Kappadocii , v Pontu a v Azii , V Frygii a v Pamfylii , v Egyptě a v krajinách Libye , kteráž jest vedle Cyrénu , a hosté Římané , Židé , i vnově na víru obrácení , Kretští i Arabští , slyšíme je , ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží . I děsili se všickni a divili se , jeden k druhému řkouce : I což toto bude ? Jiní pak posmívajíce se , pravili : Mstem se zpili tito . A stoje Petr s jedenácti , pozdvihl hlasu svého a promluvil k nim : Muži Židé a všickni , kteříž bydlíte v Jeruzalémě , toto vám známo buď , a ušima pozorujte slov mých . Jistě nejsouť tito , jakož vy se domníváte , zpilí , poněvadž jest teprv třetí hodina na den . Ale totoť jest , což jest předpovědíno skrze proroka Joele : A budeť v posledních dnech , ( dí Bůh , ) vyleji z Ducha mého na všeliké tělo , a prorokovati budou synové vaši , i dcery vaše , a mládenci vaši vidění vídati budou , a starci vaši sny míti budou . A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého , a budou prorokovati . A ukáži zázraky na nebi svrchu a znamení na zemi dole , krev a oheň a páru dýmovou . Slunce obrátí se v temnost a měsíc v krev , prve než přijde den Páně veliký a zjevný . A staneť se , že každý , kdožkoli vzýval by jméno Páně , spasen bude . Muži Izraelští , slyšte slova tato : Ježíše toho Nazaretského , muže od Boha zveličeného mezi vámi mocmi a zázraky a znameními , kteréž činil skrze něho Bůh uprostřed vás , jakož i vy sami víte , Toho , pravím , vydaného , z uložené rady a předzvědění Božího vzavše a skrze ruce nešlechetných ukřižovavše , zamordovali jste . Jehožto Bůh vzkřísil , zprostiv ho bolestí smrti , jakož nebylo možné jemu držánu býti od ní . Nebo David praví o něm : Spatřoval jsem Pána před sebou vždycky ; nebo jest mi po pravici , abych se nepohnul . Protož rozveselilo se srdce mé , a zplésal jazyk můj , nýbrž i tělo mé odpočine v naději . Nebo nenecháš duše mé v pekle , aniž dáš viděti svatému svému porušení . Známé jsi mi učinil cesty života , a naplníš mne utěšením před obličejem svým . Muži bratří , sluší směle mluviti k vám o patriarchovi Davidovi , že i umřel , i pochován jest , i hrob jeho jest u nás až do dnešního dne . Prorok tedy byv a věděv , že přísahou zavázal se jemu Bůh , že z plodu ledví jeho podle těla vzbudí Krista a posadí na stolici jeho , To předzvěděv , mluvil o vzkříšení Kristovu , že není opuštěna duše jeho v pekle , ani tělo jeho vidělo porušení . Toho Ježíše vzkřísil Bůh , jehožto my všickni svědkové jsme . Protož pravicí Boží jsa zvýšen , a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce , vylil to , což vy nyní vidíte a slyšíte . Neboť jest David nevstoupil v nebe , ale on praví : Řekl Pán Pánu mému : Seď na pravici mé , Dokavadž nepoložím nepřátel tvých , aby byli podnože noh tvých . Protož věziž jistě všecken dům Izraelský , žeť jest Bůh i Pánem ho učinil i Kristem , toho Ježíše , kteréhož jste vy ukřižovali . To slyševše , zkormouceni jsou v srdci svém , a řekli ku Petrovi a k jiným apoštolům : Což máme činiti , muži bratří ? Tedy Petr řekl k nim : Pokání čiňte , a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého . Vámť jest zajisté zaslíbení stalo se a synům vašim , i všechněm , kteříž daleko jsou , kterýchžkoli povolal by Pán Bůh náš . A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal jich , řka : Oddělte se od pokolení toho zlého . Tedy ti , kteříž ochotně přijali slova jeho , pokřtěni jsou , a připojilo se k nim ten den duší okolo tří tisíců . I zůstávali v učení apoštolském , a v společnosti , a v lámání chleba , a na modlitbách . I přišla na všelikou duši bázeň , a mnozí divové a zázrakové dáli se skrze apoštoly . Všickni pak věřící byli pospolu , a měli všecky věci obecné . A prodávali vladařství a statky , a dělili mezi všecky , jakž komu potřebí bylo . A na každý den trvajíce jednomyslně v chrámě , a lámajíce po domích chléb , přijímali pokrm s potěšením a sprostností srdce , Chválíce Boha a milost majíce u všeho lidu . Pán pak přidával církvi na každý den těch , kteříž by spaseni byli . Petr pak a Jan spolu vstupovali do chrámu v hodinu modlitebnou devátou . A muž nějaký , chromý tak narozený z života matky své , nesen byl , kteréhož sázeli na každý den u dveří chrámových , kteréž slouly Krásné , aby prosil za almužnu těch , kteříž vcházeli do chrámu . Ten uzřev Petra a Jana , ani vcházeti měli do chrámu , prosil jich , aby mu almužnu dali . I pohleděv naň Petr s Janem , řekl : Hleď na nás . A on pilně pohleděl na ně , naděje se , že něco vezme od nich . Tedy řekl Petr : Stříbra a zlata nemám , ale což mám , to tobě dám . Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď . I ujav jej za ruku jeho pravou , pozdvihl ho , a hned utvrzeny jsou nohy jeho i kloubové . A zchytiv se , stál , a chodil , a všel s nimi do chrámu , chodě , a poskakuje , a chvále Boha . A viděl jej všecken lid , an chodí a chválí Boha . I poznali ho , že jest ten , kterýž na almužně sedával u dveří Krásných chrámových . I naplněni jsou strachem a děšením nad tím , což se stalo jemu . A když se ten uzdravený přídržel Petra a Jana , sběhl se k nim všecken lid do síňce , kteráž sloula Šalomounova , předěšen jsa . To viděv Petr , promluvil k lidu : Muži Izraelští , co se divíte tomuto ? Anebo co na nás tak pilně hledíte , jako bychom my svou mocí aneb nábožností učinili to , aby tento chodil ? Bůh Abrahamův a Izákův a Jákobův , Bůh otců našich , oslavil Syna svého Ježíše , kteréhož jste vy vydali a odepřeli se před tváří Pilátovou , kterýž ho soudil býti hodného propuštění . Vy pak svatého a spravedlivého odepřeli jste se a prosili jste za muže vražedníka , aby vám byl dán . Ale dárce života zamordovali jste , kteréhož Bůh vzkřísil z mrtvých ; čehož my svědkové jsme . A skrze víru ve jméno jeho , tohoto , kteréhož vy vidíte a znáte , utvrdilo jest jméno jeho a víra , kteráž jest skrze něho , dala jemu celé zdraví toto před obličejem všech vás . Ale nyní , bratří , vím , že jste to z nevědomí učinili , jako i knížata vaše . Bůh pak to , což předzvěstoval skrze ústa všech proroků , že měl Kristus trpěti , tak jest naplnil . Protož čiňte pokání , a obraťte se , aby byli shlazeni hříchové vaši , když by přišli časové rozvlažení od tváři Páně , A poslal by toho , kterýž vám kázán jest , Ježíše Krista . Kteréhož zajisté musí přijíti nebesa , až do času napravení všech věcí ; což byl předpověděl Bůh skrze ústa svých svatých proroků od věků . Mojžíš zajisté otcům řekl , že Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich jako mne , jehož poslouchati budete ve všem , cožkoli bude mluviti vám . A staneť se , že každá duše , kteráž by neposlouchala toho Proroka , vyhlazena bude z lidu mého . Ano i všickni proroci od Samuele a potomních , kteřížkoli mluvili , také jsou o těchto dnech předzvěstovali . Vy jste synové proroků a synové úmluvy , kterouž učinil Bůh s otci našimi , řka k Abrahamovi : V semeni tvém požehnány budou všecky čeledi země . Vám nejprve Bůh , vzbudiv Syna svého Ježíše , poslal ho dobrořečícího vám , aby se jeden každý z vás odvrátil od nepravostí svých . A když oni mluvili k lidu , přišli kněží a úředník chrámu a saduceové , Těžce to nesouce , že lid učili a zvěstovali ve jménu Ježíše vzkříšení z mrtvých . I vztáhli na ně ruce a vsadili je do žaláře až do jitra , neb již byl večer . Mnozí pak z těch , kteříž slyšeli slovo Boží , uvěřili . I učiněn jest počet mužů okolo pěti tisíců . Stalo se pak nazejtří , sešli se knížata jejich , a starší , a zákoníci v Jeruzalémě , A Annáš nejvyšší kněz , a Kaifáš , a Jan , a Alexander , a kteřížkoli byli z pokolení nejvyššího kněze . I postavivše je mezi sebou , otázali se jich : Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy ? Tedy Petr , jsa pln Ducha svatého , řekl jim : Knížata lidu a starší Izraelští , Poněvadž my dnes k soudu jsme přivedeni pro dobrodiní člověku nemocnému učiněné , kterak by on zdráv učiněn byl : Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému , že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského , kteréhož jste vy ukřižovali , jehož Bůh vzkřísil z mrtvých , skrze toho jméno tento stojí před vámi zdravý . Toť jest ten kámen za nic položený od vás dělníků , kterýž učiněn jest v hlavu úhelní . A neníť v žádném jiném spasení ; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem , skrze kteréž bychom mohli spaseni býti . I vidouce takovou udatnost a smělost v mluvení Petrovu a Janovu , a shledavše , že jsou lidé neučení a prostí , divili se , a poznali je , že s Ježíšem bývali . Člověka také toho vidouce , an stojí s nimi , kterýž byl uzdraven , neměli co mluviti proti nim . I rozkázavše jim vystoupiti z rady , rozmlouvali vespolek , Řkouce : Co učiníme lidem těmto ? Nebo že jest zjevný zázrak stal se skrze ně , všem přebývajícím v Jeruzalémě známé jest , aniž můžeme toho zapříti . Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu , s pohrůžkou přikažme jim , aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili . I povolavše jich , přikázali jim , aby nikoli nemluvili , ani učili ve jménu Ježíšovu . Tedy Petr a Jan odpovídajíce , řekli jim : Jest-li to spravedlivé před obličejem Božím , abychom vás více poslouchali než Boha , suďte . Nebť nemůžeme nemluviti toho , co jsme viděli a slyšeli . A oni pohrozivše jim , propustili je , nenalezše na nich příčiny trestání , pro lid ; nebo všickni velebili Boha z toho , co se bylo stalo . Byl zajisté v letech více než ve čtyřidcíti člověk ten , při kterémž se byl stal zázrak ten uzdravení . A jsouce propuštěni , přišli k svým a pověděli jim , co k nim přední kněží a starší mluvili . Kteříž uslyševše to , jednomyslně pozdvihli hlasu k Bohu a řekli : Hospodine , ty jsi Bůh , kterýž jsi učinil nebe i zemi , i moře i všecko , což v nich jest , Kterýž jsi skrze ústa Davida , služebníka svého , řekl : Proč jsou se bouřili národové a lidé myslili marné věci ? Postavili se králové zemští , a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti Pomazanému jeho . Právěť jsou se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi , kteréhož jsi pomazal , Herodes a Pontský Pilát , s pohany a lidem Izraelským , Aby učinili to , což ruka tvá a rada tvá předuložila , aby se stalo . A nyní , Pane , pohlediž na pohrůžky jejich a dejž služebníkům svým mluviti slovo tvé svobodně a směle , Vztahuje ruku svou k uzdravování a k činění divů a zázraků , skrze jméno svatého Syna tvého Ježíše . A když se oni modlili , zatřáslo se to místo , na kterémž byli shromážděni , a naplněni jsou všickni Duchem svatým , a mluvili slovo Boží směle a svobodně . Toho pak množství věřících bylo jedno srdce a jedna duše . Aniž kdo co z těch věcí , kteréž měl , svým vlastním býti pravil , ale měli všecky věci obecné . A mocí velikou vydávali apoštolé svědectví o vzkříšení Pána Ježíše , a milost veliká přítomná byla všechněm jim . A žádný mezi nimi nebyl nuzný ; nebo kteřížkoli měli pole nebo domy , prodávajíce , přinášeli peníze , za kteréž prodávali , A kladli před nohy apoštolské . I rozdělováno bylo jednomu každému , jakž komu potřebí bylo . Jozes pak , kterýž příjmí měl od apoštolů Barnabáš , ( což se vykládá syn utěšení , ) z pokolení Levítského , z Cypru rodem , Měv pole , prodal je , a přinesl peníze , a položil k nohám apoštolským . Muž pak jeden , jménem Ananiáš , s Zafirou , manželkou svou , prodal statek . A lstivě něco těch peněz ujal s vědomím manželky své , a přinesa díl nějaký , položil k nohám apoštolským . I řekl Petr : Ananiáši , proč naplnil satan srdce tvé lstí , tak abys lhal Duchu svatému a lstivě ujal částku peněz za to pole ? Zdaliž nebylo tvé , kdybys ho byl sobě nechal ? A když bylo prodáno , v moci tvé bylo . I proč jsi tuto věc složil v srdci svém ? Neselhal jsi lidem , ale Bohu . Tedy uslyšav Ananiáš tato slova , padna , zdechl . I spadla bázeň veliká na všecky , kteříž to slyšeli . A vstavše mládenci , vzali jej , a vynesše ven , pochovali . I stalo se po chvíli , jako po třech hodinách , že i jeho žena , nevěduci , co se bylo stalo , přišla . I řekl k ní Petr : Pověz mi , za toliko-li jste pole své prodali ? A ona řekla : Ano , za tolik . Tedy dí jí Petr : I pročež jste se smluvili , abyste pokoušeli Ducha Páně ? Aj , nohy těch , kteříž pochovali muže tvého , přede dveřmi jsou , a vynesouť také i tebe . I padla hned před nohy jeho , a zdechla . A všedše mládenci , nalezli ji mrtvou ; i vynesše , pochovali podle muže jejího . I byla bázeň veliká po vší církvi , i mezi všemi , kteříž to slyšeli . Skrze ruce pak apoštolů dáli se divové a zázrakové velicí v lidu , ( A bývali všickni jednomyslně v síňci Šalomounově . Jiný pak žádný neodvážil se připojiti k nim , ale velebil je lid . A vždy více se rozmáhalo množství věřících Pánu , mužů i také žen . ) Takže i na ulice vynášeli nemocné , a kladli na ložcích a na nosidlách , aby , když by šel Petr , aspoň stín jeho zastínil na některé z nich . Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma , nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých , a uzdravováni byli všickni . Tedy povstav nejvyšší kněz a všickni , kteříž byli s ním , ( jenž byli saducejské sekty , ) naplněni jsou závistí . I zjímali apoštoly , a vsázeli je do žaláře obecného . Ale anděl Páně v noci otevřev dveře u žaláře , vyvedl je ven a řekl : Jděte , a postavíce se , mluvte lidu v chrámě všecka slova života tohoto . To oni uslyševše , vešli na úsvitě do chrámu a učili . Tedy přišed nejvyšší kněz a ti , kteříž s ním byli , svolali radu a všecky starší synů Izraelských , i poslali do žaláře , aby byli přivedeni . A služebníci přišedše , nenalezli jich v žaláři . A navrátivše se , vypravovali , Řkouce : Žalář zajisté nalezli jsme zavřený se vší pilností a strážné vně stojící u dveří , ale otevřevše dveře , žádného jsme tam nenalezli . A když uslyšeli řeči tyto i nejvyšší kněz i úředník chrámu i jiní přední kněží , nerozuměli , co by se to stalo . A přišed kdosi , pověděl jim , řka : Aj , muži , kteréž jste vsázeli do žaláře , v chrámě stojí a učí lid . Tedy šel tam úředník s služebníky , a přivedl je bez násilé ; nebo se báli lidu , aby nebyli ukamenováni . A přivedše je , postavili je v radě . I otázal se jich nejvyšší kněz , Řka : Zdaliž jsme vám přísně nepřikázali , abyste neučili v tom jménu ? A aj , naplnili jste Jeruzalém učením svým , a chcete na nás uvésti krev člověka toho . Odpověděv pak Petr a apoštolé , řekli : Více sluší poslouchati Boha než lidí . Bůh otců našich vzkřísil Ježíše , kteréhož jste vy zamordovali , pověsivše na dřevě . Toho jest Bůh , jakožto Knížete a Spasitele , povýšil pravicí svou , aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů . A my jsme svědkové toho všeho , což mluvíme , ano i Duch svatý , kteréhož dal Bůh těm , jenž jsou poslušni jeho . Oni pak slyševše to , rozzlobili se , a radili se o to , kterak by je vyhladili . Tedy povstav v radě jeden farizeus , jménem Gamaliel , Zákona učitel , vzácný muž u všeho lidu , rozkázal , aby na malou chvíli ven vyvedli apoštoly . I řekl jim : Muži Izraelští , pilně se rozmyslte při těchto lidech , co máte činiti . Nebo před těmito časy byl povstal Teudas , pravě se také býti něčím velikým , jehož se přídrželo mužů okolo čtyř set ; kterýžto již zahynul , i všickni , kteříž přistoupili k němu , rozptýleni jsou a v nic obráceni . Po něm pak povstal Judas Galilejský za dnů popisu , a mnoho lidu po sobě obrátil . Ale i ten zahynul , a všickni , kteřížkoli přistoupili k němu , rozptýleni jsou . A protož nyní pravím vám : Dejte pokoj těmto lidem , a nechte jich . Nebo jestližeť jest z lidí rada tato anebo dílo toto , rozprchneť se ; Pakliť jest z Boha , nebudete moci toho zkaziti ; abyste snad i Bohu odporní nalezeni nebyli . I povolili jemu . A povolavše apoštolů , a zmrskavše je , přikázali , aby více nemluvili ve jménu Ježíšovu . I propustili je . Oni pak šli z toho jejich shromáždění , radujíce se , že jsou hodni učiněni trpěti protivenství pro jméno Pána Ježíše . Na každý pak den nepřestávali v chrámě i po domích učiti a zvěstovati Ježíše Krista . A v těch dnech , když se rozmnožovali učedlníci , stalo se reptání Řeků proti Židům proto , že by zanedbávány byly v přisluhování vezdejším vdovy jejich . Tedy dvanácte apoštolů , svolavše množství učedlníků , řekli : Není slušné , abychom my , opustíce slovo Boží , přisluhovali stolům . Protož , bratří , vybeřte z sebe mužů sedm dobropověstných , plných Ducha svatého a moudrosti , jimž bychom poručili tu práci . My pak modlitby a služby slova Páně pilni budeme . I líbila se ta řeč všemu množství . I vyvolili Štěpána , muže plného víry a Ducha svatého , a Filipa , a Prochora , a Nikánora , a Timona , a Parména , a Mikuláše Antiochenského , k víře vnově obráceného . Ty postavili před obličejem apoštolů , kteřížto pomodlivše se , vzkládali na ně ruce . I rostlo jest slovo Boží , a rozmáhal se počet učedlníků v Jeruzalémě velmi . Mnohý také zástup kněží poslouchal víry . Štěpán pak , jsa plný víry a moci , činil divy a zázraky veliké v lidu . I povstali někteří z školy , kteráž sloula Libertinských , a Cyrenenských , a Alexandrinských , a těch , kteříž byli z Cilicie a Azie , hádajíce se s Štěpánem . A nemohli odolati moudrosti a Duchu Páně , kterýž mluvil . Tedy lstivě nastrojili muže , kteříž řekli : My jsme jej slyšeli mluviti slova rouhavá proti Mojžíšovi a proti Bohu . A tak zbouřili lid a starší i zákoníky , a obořivše se na něj , chytili jej , a vedli do rady . I vystavili falešné svědky , kteříž řekli : Člověk tento nepřestává mluviti slov rouhavých proti místu tomuto svatému i proti Zákonu . Nebo jsme slyšeli jej , an praví : Že ten Ježíš Nazaretský zkazí místo toto , a promění ustanovení , kteráž nám vydal Mojžíš . A pilně patříce na něj všickni , kteříž seděli v radě , viděli tvář jeho , jako tvář anděla . Tedy řekl nejvyšší kněz : Jest-liž to tak ? A on řekl : Muži bratří a otcové , slyšte . Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi , když byl v Mezopotamii , prve než bydlil v Cháran . A řekl k němu : Vyjdi z země své a z příbuznosti své , a pojď do země , kterouž ukáži tobě . Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran . A odtud , když umřel otec jeho , přestěhoval jej do země této , v kteréžto vy nyní bydlíte . A nedal jemu dědictví v ní , ani šlépěje nožné , ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství , i semeni jeho po něm , když ještě neměl dědice . Mluvil pak jemu Bůh takto : Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí , a bude v službu podrobeno , a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let . Ale národ ten , jemuž sloužiti budou , já souditi budu , pravíť Bůh . A potom zase vyjdou , a sloužiti mi budou na tomto místě . I vydal jemu smlouvu obřízky . A tak on zplodil Izáka , a obřezal jej osmého dne , a Izák zplodil Jákoba , a Jákob A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa , prodali jej do Egypta . Ale Bůh byl s ním , A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho , a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona , krále Egyptského , takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým . Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou , a soužení veliké , aniž měli pokrmů otcové naši . A uslyšev Jákob , že by obilé bylo v Egyptě , poslal tam otce naše nejprve . A když je poslal po druhé , poznán jest Jozef od bratří svých , a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi . Tedy poslav Jozef posly , přistěhoval otce svého Jákoba , i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti . I vstoupil Jákob do Egypta , a tam umřel on i otcové naši . I přeneseni jsou do Sichem , a pochováni v hrobě , kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových , otce Sichemova . Když se pak přibližoval čas zaslíbení , o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi , rostl lid a množil se v Egyptě , Až vtom povstal jiný král , kterýž neznal Jozefa . Ten lstivě nakládaje s pokolením naším , trápil otce naše , takže musili vyhazovati nemluvňátka svá , aby se nerozplozovali . V tom času narodil se Mojžíš , a byl velmi krásný , kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého . A když vyložen byl na řeku , vzala jej dcera faraonova , a vychovala jej sobě za syna . I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské , a byl mocný v řečech i v skutcích . A když jemu bylo čtyřidceti let , vstoupilo na srdce jeho , aby navštívil bratří své , syny Izraelské . A uzřev jednoho , an bezpráví trpí , zastal ho a pomstil toho , kterýž bezpráví trpěl , zabiv Egyptského . Domníval se zajisté , že bratří jeho rozumějí tomu , že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození , ale oni nerozuměli . Druhého pak dne ukázal se jim , když se vadili , i chtěl je v pokoj uvésti , řka : Muži , bratří jste , i proč křivdu činíte sobě vespolek ? Ten pak , kterýž činil křivdu bližnímu svému , odehnal ho , řka : Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi ? Což ty mne chceš zamordovati , jako jsi včera zabil Egyptského ? I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské , a tam zplodil dva syny . A když se vyplnilo let čtyřidceti , ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně , v plameni ohně ve kři . A Mojžíš uzřev to , divil se tomu vidění . A když blíže přistoupil , aby to pilněji spatřil , stal se k němu hlas Páně : Jáť jsem Bůh otců tvých , Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův . I zhroziv se Mojžíš , neodvážil se patřiti . I řekl jemu Pán : Zzuj obuv s noh svých ; nebo místo , na kterémž stojíš , země svatá jest . Viděl jsem , viděl trápení lidu svého , kterýž jest v Egyptě , a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem , abych je vysvobodil . Protož nyní pojď , pošli tě do Egypta . Toho Mojžíše , kteréhož se odepřeli , řkouce : Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí ? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal , skrze ruku anděla , kterýž se jemu ukázal ve kři . A ten je vyvedl , čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Červeném , i na poušti za čtyřidceti let . Toť jest ten Mojžíš , kterýž řekl synům Izraelským : Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich , podobně jako mne , toho poslouchejte . Onť jest , kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem , kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai , i s otci našimi , kterýž přijal slova živá , aby je nám vydal . Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši , ale zavrhli jej , a odvrátili se srdci svými do Egypta , Řkouce k Aronovi : Učiň nám bohy , kteříž by šli před námi ; nebo Mojžíšovi tomu , kterýž nás vyvedl z země Egyptské , nevíme , co se přihodilo . I udělali v těch dnech tele , a obětovali oběti modle , a veselili se v díle rukou svých . I odvrátil se od nich Bůh , a vydal je , aby sloužili vojsku nebeskému , jakož napsáno jest v knihách Prorockých : Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti , dome Izraelský ? Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch , a hvězdu boha vašeho Remfan , ta podobenství , kteráž jste zdělali sobě , abyste se jim klaněli . Protož přestěhuji vás za Babylon . Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti , jakož byl nařídil ten , jenž řekl Mojžíšovi , aby jej udělal , podle způsobu toho , kterýž byl viděl . Kterýžto přijavše otcové naši , vnesli jej s Jozue tam , kdež bylo prve vladařství pohanů , kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich , až do dnů Davida . Jenž nalezl milost před obličejem Božím , a prosil , aby nalezl stánek Bohu Jákobovu . Šalomoun pak udělal jemu dům . Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných , jakož dí prorok : Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých , i jakýž mi tedy dům uděláte ? praví Pán . Anebo jaké jest místo odpočívání mého ? Zdaliž ruka má všeho toho neučinila ? Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší , vy jste se vždycky Duchu svatému protivili , jakož otcové vaši , takž i vy . Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili ? Zmordovali zajisté ty , jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto , jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste . Kteříž jste vzali Zákon působením andělským , a neostříhali jste ho . Tedy slyšíce to , rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho . On pak pln jsa Ducha svatého , pohleděv do nebe , uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží . I řekl : Aj , vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží . A oni zkřikše hlasem velikým , zacpali uši své , a obořili se jednomyslně na něj . A vyvedše jej z města , kamenovali ho . A svědkové složili roucha svá u noh mládence , kterýž sloul Saul . I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího : Pane Ježíši , přijmi ducha mého . A poklek na kolena , zvolal hlasem velikým : Pane , nepokládej jim toho za hřích . A to pověděv , usnul v Pánu . Saul pak také přivolil k usmrcení jeho . I přišlo v ten čas veliké protivenství na církev , kteráž byla v Jeruzalémě , a všickni se rozprchli po krajinách Judských a Samařských , kromě apoštolů . I pochovali Štěpána muži pobožní , a plakali velmi nad ním . Saul pak hubil církev , do domů vcházeje , a jímaje muže i ženy , dával je do žaláře . Ti pak , kteříž se byli rozprchli , chodili , kážíce slovo Boží . A Filip všed do města Samaří , kázal jim Krista . I pozorovali zástupové s pilností jednomyslně toho , což se pravilo od Filipa , slyšíce a vidouce divy , kteréž činil . Nebo duchové nečistí z mnohých , kteříž je měli , křičíce hlasem velikým , vycházeli , a mnozí šlakem poražení a kulhaví uzdraveni jsou . A stala se radost veliká v tom městě . Muž pak nějaký , jménem Šimon , před tím v tom městě čáry provodil , a lid Samařský mámil , pravě se býti nějakým velikým . Na něhož pozor měli všickni , od nejmenšího až do největšího , říkajíce : Tentoť jest Boží moc veliká . Pozor pak měli na něho , protože je za mnohý čas mámil svými čáry . A když , uvěřivše Filipovi zvěstujícímu o království Božím a o jménu Ježíše Krista , křtili se muži i ženy , Tedy i ten Šimon také uvěřil , a pokřtěn byv , přídržel se Filipa , a vida zázraky a moci veliké činěné , děsil se . Uslyšavše pak v Jeruzalémě apoštolé , že by Samaří přijala slovo Boží , poslali k nim Petra a Jana . Kteříž přišedše k nim , modlili se za ně , aby přijali Ducha svatého . ( Nebo ještě byl na žádného z nich nesstoupil , ale pokřtěni toliko byli ve jménu Pána Ježíše . ) Tedy vzkládali na ně ruce , a oni přijali Ducha svatého . I uzřev Šimon , že skrze vzkládání rukou apoštolských dává se Duch svatý , přinesl jim peníze , Řka : Dejte i mně tu moc , ať , na kohož bych koli vzložil ruce , přijme Ducha svatého . I řekl k němu Petr : Peníze tvé buďtež s tebou na zatracení , protože jsi se domníval , že by dar Boží mohl býti zjednán za peníze . Nemáš dílu ani losu v této věci ; nebo srdce tvé není upřímé před Bohem . Protož čiň pokání z této své nešlechetnosti , a pros Boha , zda by odpuštěno bylo tobě to myšlení srdce tvého . Nebo v žluči hořkosti a v svazku nepravosti tebe býti vidím . I odpověděv Šimon , řekl : Modltež vy se za mne Pánu , aby na mne nepřišlo něco z těch věcí , kteréž jste mluvili . Oni pak osvědčovavše a mluvivše slovo Páně , navrátili se do Jeruzaléma , a ve mnohých městečkách Samaritánských kázali evangelium . V tom anděl Páně mluvil k Filipovi , řka : Vstaň a jdi ku polední straně na cestu , kteráž vede od Jeruzaléma do města Gázy , kteréž jest pusté . A on vstav , i šel . A aj , muž Mouřenín , kleštěnec , komorník královny Mouřenínské Kandáces , kterýž vládl všemi poklady jejími , a byl přijel do Jeruzaléma , aby se modlil , Již se navracoval zase , sedě na voze svém , a četl Izaiáše proroka . I řekl Duch k Filipovi : Přistup a přiviň se k vozu tomu . A přiběh Filip , slyšel jej , an čte Izaiáše proroka . I řekl : Rozumíš-liž , co čteš ? A on řekl : Kterakž bych mohl rozuměti , leč by mi kdo vyložil ? I prosil Filipa , aby vstoupil na vůz , a seděl s ním . Místo pak toho Písma , kteréž četl , toto bylo : Jako ovce k zabití veden jest , a jako beránek němý před tím , kdož jej střiže , tak neotevřel úst svých . V ponížení jeho odsouzení jeho vyhlazeno jest , rod pak jeho kdo vypraví , ačkoli zahlazen byl z země život jeho ? A odpovídaje komorník Filipovi , dí : Prosím tebe , o kom toto mluví prorok ? Sám-li o sobě , čili o někom jiném ? Tedy otevřev Filip ústa svá , a počav od toho Písma , zvěstoval jemu Ježíše . A když jeli cestou , přijeli k jedné vodě . I řekl komorník : Aj , teď voda . Proč nemám býti pokřtěn ? I řekl Filip : Věříš-li celým srdcem , slušíť . A on odpověděv , řekl : Věřím , že Ježíš Kristus jest Syn Boží . I rozkázal státi vozu , a sstoupili oba do vody , i Filip i komorník . I pokřtil ho . A když vystoupili z vody , Duch Páně pochopil Filipa , a neviděl ho více komorník ; i jel cestou svou , raduje se . Filip pak nalezen jest v Azotu ; a chodě , kázal evangelium všem městům , až přišel do Cesaree . Saul pak ještě dychtě po pohrůžkách a po mordu proti učedlníkům Páně , šel k nejvyššímu knězi , A vyžádal od něho listy do Damašku do škol , nalezl-li by tam té cesty které muže nebo ženy , aby svázané přivedl do Jeruzaléma . A když byl na cestě , stalo se , že již přibližoval se k Damašku . Tedy pojednou rychle obklíčilo jej světlo s nebe . A padna na zem , uslyšel hlas řkoucí : Saule , Saule , proč mi se protivíš ? A on řekl : I kdo jsi , Pane ? A Pán řekl : Já jsem Ježíš , jemuž ty se protivíš . Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati . A on třesa se a boje se , řekl : Pane , co chceš , abych činil ? A Pán k němu : Vstaň a jdi do města , a bude tobě povědíno , co bys ty měl činiti . Ti pak muži , kteříž šli za ním , stáli , ohromeni jsouce , hlas zajisté slyšíce , ale žádného nevidouce . I vstal Saul z země , a otevřev oči své , nic neviděl . Tedy pojavše ho za ruce , uvedli jej do Damašku . I byl tu za tři dni nevida , a nejedl nic , ani nepil . Byl pak jeden učedlník apoštolský v Damašku , jménem Ananiáš . I řekl k němu Pán u vidění : Ananiáši . A on řekl : Aj , já , Pane . A Pán k němu : Vstaň a jdi do ulice , kteráž slove Přímá , a hledej v domě Judově Saule , jménem Tarsenského . Nebo aj , modlí se , A viděl u vidění muže , Ananiáše jménem , an jde k němu , a vzkládá naň ruku , aby zrak přijal . I odpověděl Ananiáš : Pane , slyšel jsem od mnohých o tom muži , kterak mnoho zlého činil svatým tvým v Jeruzalémě . A i zdeť má moc od předních kněží , aby jímal všecky , kteříž vzývají jméno tvé . I řekl jemu Pán : Jdi , neboť on jest má nádoba vyvolená , aby nosil jméno mé před pohany i krále , i před syny Izraelské . Jáť zajisté ukáži jemu , kterak on mnoho musí trpěti pro jméno mé . I šel Ananiáš , a všel do toho domu , a vloživ ruce naň , řekl : Saule bratře , Pán Ježíš poslal mne , kterýž se ukázal tobě na cestě , po níž jsi šel , abys zrak přijal a naplněn byl Duchem svatým . A hned spadly s očí jeho jako lupiny , a on prohlédl pojednou ; a vstav , pokřtěn jest . A přijav pokrm , posilnil se . I zůstal Saul s učedlníky , kteříž byli v Damašku , za několiko dní . A hned v školách kázal Krista , pravě , že on jest Syn Boží . I divili se náramně všickni , kteříž jej slyšeli , a pravili : Zdaliž toto není ten , jenž hubil v Jeruzalémě ty , kteříž vzývali jméno toto , a sem na to přišel , aby je svázané vedl k předním kněžím ? Saul pak mnohem více se zmocňoval a zahanboval Židy , kteříž byli v Damašku , potvrzuje toho , že ten jest Kristus . A když přeběhlo drahně dnů , radu mezi sebou na tom zavřeli Židé , aby jej zabili . Ale zvěděl Saul o těch úkladech jejich . Ostříhali také i bran ve dne i v noci , aby jej zahubili . Ale učedlníci v noci vzavše ho , spustili jej po provaze přes zed v koši . Přišed pak Saul do Jeruzaléma , pokoušel se přitovaryšiti k učedlníkům , ale báli se ho všickni , nevěříce , by byl učedlníkem . Barnabáš pak přijav jej , vedl ho k apoštolům , a vypravoval jim , kterak na cestě viděl Pána , a že mluvil s ním , a kterak v Damašku svobodně mluvil ve jménu Ježíše . I byl s nimi přebývaje v Jeruzalémě , A směle mluvě ve jménu Pána Ježíše , a hádal se s Řeky ; oni pak usilovali ho zabíti . To zvěděvše bratří , dovedli ho do Cesaree , a poslali jej do Tarsu . A tak sborové po všem Judstvu a Galilei i Samaří měli pokoj , vzdělávajíce se , a chodíce v bázni Páně , a rozhojňovali se potěšením Ducha svatého . Stalo se pak , že Petr , když procházel všecky sbory , přišel také k svatým , kteříž byli v Lyddě . I nalezl tu člověka jednoho , jménem Eneáše , již od osmi let na loži ležícího , kterýž byl šlakem poražený . I řekl mu Petr : Eneáši , uzdravujeť tebe Ježíš Kristus ; vstaň a ustel sobě . A hned vstal . I viděli jej všickni , kteříž bydlili v Lyddě a v Sároně , kteříž se obrátili ku Pánu . Byla pak jedna učedlnice v Joppen , jménem Tabita , což se vykládá Dorkas . Ta byla plná skutků dobrých a almužen , kteréž činila . I stalo se v těch dnech , že roznemohši se , umřela . Kteroužto umyvše , položili na síň vrchní . A že byla blízko Lydda od Joppen , uslyšavše učedlníci , že by tam byl Petr , poslali k němu dva muže , prosíce ho , aby sobě neobtěžoval přijíti až k nim . Tedy vstav Petr , šel s nimi . A když přišel , vedli jej na síň . I obstoupily ho všecky vdovy , plačíce a ukazujíce sukně a pláště , kteréž jim dělala , dokudž s nimi byla , Dorkas . I rozkázav všechněm vyjíti ven Petr , poklek na kolena , modlil se , a obrátiv se k tomu tělu , řekl : Tabito , vstaň . A ona otevřela oči své , a uzřevši Petra , posadila se . A podav jí ruky Petr , pozdvihl jí ; a povolav svatých a vdov , ukázal jim ji živou . I rozhlášeno jest to po všem městě Joppen , a uvěřili mnozí v Pána . I stalo se , že za mnohé dni pozůstal Petr v Joppen u nějakého Šimona koželuha . Muž pak nějaký byl v Cesarii , jménem Kornelius , setník , z zástupu , kterýž sloul Vlaský , Nábožný a bohobojný se vším domem svým , čině almužny mnohé lidu , A modle se Bohu vždycky . Ten viděl u vidění zřetelně , jako v hodinu devátou na den , anděla Božího , an všel k němu , a řekl jemu : Kornéli . A on pilně popatřil naň , a zstrašiv se , řekl : Co chceš , Pane ? I řekl jemu : Modlitby tvé a almužny tvé vstoupily na pamět před tváří Boží . Protož nyní pošli muže některé do Joppen , a povolej Šimona , kterýž má příjmí Petr . Tenť hospodu má u nějakého Šimona koželuha , kterýž má dům u moře . Onť poví tobě , co bys měl činiti . A když odšel anděl , kterýž mluvil Korneliovi , zavolal dvou služebníků svých , a rytíře pobožného z těch , kteříž vždycky při něm byli , A pověděv jim všecko to , poslal je do Joppen . Nazejtří pak , když oni šli a přibližovali se k městu , všel Petr nahoru , aby se modlil , v hodinu šestou . A potom velice zlačněv , chtěl pojísti . Když pak oni strojili , připadlo na něj mysli vytržení . I uzřel nebe otevřené a sstupující k sobě nádobu jakous jako prostěradlo veliké , za čtyři rohy uvázané , ano se spouští na zem , Na němž byla všeliká zemská hovada čtvernohá , a zvířata , a zeměplazové , i ptactvo nebeské . I stal se hlas k němu : Vstaň , Petře , bij a jez . I řekl Petr : Nikoli , Pane , nebť jsem nikdy nejedl nic obecného anebo nečistého . Tedy opět po druhé stal se hlas k němu : Cožť jest Bůh očistil , neměj ty toho za nečisté . A to se stalo po třikrát . I vzato jest zase prostěradlo do nebe . A když Petr sám u sebe rozjímal , co by znamenalo vidění to , kteréž viděl , aj muži ti , kteříž posláni byli od Kornelia , ptajíce se na dům Šimonův , stáli přede dveřmi . A zavolavše kohosi , tázali se : Má-li zde hospodu Šimon , kterýž má příjmí Petr ? A když Petr přemyšloval o tom vidění , řekl jemu Duch : Aj , muži tři hledají tebe . Protož vstana , sejdi dolů a jdi s nimi , nic nepochybuje ; neboť jsem já je poslal . Tedy sšed Petr k mužům , jenž posláni byli k němu od Kornelia , řekl : Aj , jáť jsem ten , kteréhož hledáte . Jaká jest příčina , pro niž jste přišli ? Oni pak řekli : Kornelius setník , muž spravedlivý a bohabojící , i svědectví dobré mající ode všeho národu Židovského , u vidění napomenut jest od anděla svatého , aby povolal tebe do domu svého a slyšel řeč od tebe . Tedy zavolav jich do domu , přijal je do hospody . Druhého pak dne Petr šel s nimi , a někteří bratří z Joppen šli s ním . A nazejtří přišli do Cesaree . Kornelius pak očekával jich , svolav příbuzné své a přátely blízké . I stalo se , když vcházel Petr , vyšel proti němu Kornelius , a padna k nohám jeho , klaněl se mu . Ale Petr pozdvihl ho , řka : Vstaň , všakť i já také člověk jsem . A rozmlouvaje s ním , všel do domu , a nalezl mnoho těch , kteříž se byli sešli . I řekl k nim : Vy víte , že neslušné jest muži Židu připojiti se aneb přistoupiti k cizozemci , ale mně ukázal Bůh , abych žádného člověka nepravil obecným neb nečistým býti . Protož bez odporu přišel jsem , povolán jsa . I ptám se vás , pro kterou příčinu poslali jste pro mne ? A Kornelius řekl : Přede čtyřmi dny postil jsem se až do této hodiny , a v hodinu devátou modlil jsem se v domu svém . A aj , postavil se přede mnou muž v rouše bělostkvoucím , A řekl : Kornéli , uslyšánať jest modlitba tvá a almužny tvé jsouť v paměti před tváří Boží . Protož pošli do Joppen a povolej Šimona , kterýž slove Petr . Tenť má hospodu v domu Šimona koželuha u moře ; on přijda , bude mluviti tobě . Já pak hned jsem poslal k tobě , a ty jsi dobře učinil , žes přišel . Nyní tedy my všickni před obličejem Božím hotovi jsme slyšeti všecko , což jest koli přikázáno tobě od Boha . Tedy Petr otevřev ústa , řekl : V pravdě jsem shledal , že Bůh není přijimač osob . Ale v každém národu , kdož se ho bojí a činí spravedlnost , příjemný jest jemu ; Jakž to oznámil synům Izraelským , zvěstuje pokoj skrze Ježíše Krista , jenž jest Pánem všeho . O čemž i vy sami víte , co se dálo po všem Židovstvu , počna od Galilee , po křtu , kterýž kázal Jan : Kterak Ježíše od Nazaréta pomazal Bůh Duchem svatým a mocí ; kterýžto chodil , dobře čině , a uzdravuje všecky posedlé od ďábla ; nebo Bůh s ním byl . A my jsme svědkové všeho toho , což jest činil v krajině Judské a v Jeruzalémě . Kteréhožto zamordovali jsou , pověsivše na dřevě . Toho Bůh vzkřísil třetího dne , a způsobil to , aby zjeven byl , Ne všemu lidu , ale svědkům prve k tomu zřízeným od Boha , nám , kteříž jsme s ním jedli a pili po jeho z mrtvých vstání . A přikázal nám kázati lidu a svědčiti , že on jest ten ustanovený od Boha soudce živých i mrtvých . Jemuť všickni proroci svědectví vydávají , že odpuštění hříchů vezme skrze jméno jeho všeliký , kdožkoli uvěřil by v něho . A když ještě Petr mluvil slova tato , sstoupil Duch svatý na všecky , kteříž poslouchali slova Božího . I užasli se ti , jenž z obřezaných věřící byli , kteříž byli přišli s Petrem , že i na pohany dar Ducha svatého jest vylit . Nebo slyšeli je , ani mluví jazyky rozličnými , a velebí Boha . Tedy odpověděl Petr : Zdali může kdo zabrániti vody , aby tito nebyli pokřtěni , kteříž Ducha svatého přijali jako i my ? A rozkázal je pokřtíti ve jménu Páně . I prosili ho , aby u nich pobyl za některý den . Uslyšeli pak apoštolé a bratří , kteříž byli v Judstvu , že by i pohané přijali slovo Boží . A když přišel Petr do Jeruzaléma , domlouvali se naň ti , kteříž byli z obřezaných , Řkouce : K mužům neobřezaným všel jsi , a jedl jsi s nimi . Tedy začav Petr , vypravoval jim pořád , řka : Byl jsem v městě Joppen , modle se . I viděl jsem u vytržení mysli jsa vidění , nádobu nějakou sstupující jako prostěradlo veliké , za čtyři rohy přivázané , ano se spouští s nebe , a přišlo až ke mně . V kteréž pohleděv pilně , spatřil jsem hovada zemská čtvernohá , i zvířata , a zeměplazy , i ptactvo nebeské . Slyšel jsem také i hlas ke mně řkoucí : Vstaň , Petře , bij a jez . I řekl jsem : Nikoli , Pane , nebo nic obecného aneb nečistého nikdy nevcházelo v ústa má . I odpověděl mi hlas po druhé s nebe , řka : Co jest Bůh očistil , neměj ty toho za nečisté . A to se stalo po třikrát . I vtrženo jest zase to všecko do nebe . A aj , hned té chvíle tři muži stáli u domu , v kterémž jsem byl , posláni jsouce ke mně z Cesaree . I řekl mi Duch , abych šel s nimi , nic nepochybuje . A šlo se mnou i těchto šest bratří , a vešli jsme do domu muže jednoho . Kterýžto vypravoval nám , kterak viděl anděla v domu svém , an se před ním postavil a řekl jemu : Pošli do Joppen muže některé a povolej Šimona , kterýž slove Petr . Onť tobě bude mluviti slova , skrze něž spasen budeš ty i všecken tvůj dům . Když jsem pak já mluviti začal , sstoupil Duch svatý na ně jako i na nás na počátku . I rozpomenul jsem se na slovo Páně , kteréž byl pověděl : Jan zajisté křtil vodou , ale vy pokřtěni budete Duchem svatým . Poněvadž tedy jednostejný dar dal jim Bůh jako i nám , kteříž uvěřili v Pána Ježíše Krista , i kdož jsem já byl , abych mohl zabrániti Bohu ? To uslyšavše , spokojili se a slavili Boha , řkouce : Tedy i pohanům Bůh pokání dal k životu . Ti pak , kteříž se byli rozprchli příčinou soužení , kteréž se bylo stalo pro Štěpána , přišli až do Fenicen a Cypru a do Antiochie , žádnému nemluvíce slova Božího než samým toliko Židům . A byli někteří z nich muži z Cypru a někteří Cyrenenští , kteřížto přišedše do Antiochie , mluvili Řekům , zvěstujíce jim Pána Ježíše . A byla ruka Páně s nimi , a veliký počet věřících obrátil se ku Pánu . I přišla pověst o tom k církvi , kteráž byla v Jeruzalémě . I poslali Barnabáše , aby šel až do Antiochie . Kterýžto přišed tam , a uzřev milost Boží , zradoval se , a napomínal všech , aby v úmyslu srdce svého trvali v Pánu . Nebo byl muž dobrý , a plný Ducha svatého a víry . I přibyl jich tu veliký zástup Pánu . Tedy šel odtud Barnabáš do Tarsu hledati Saule , a nalezna jej , přivedl ho do Antiochie . I byli přes celý rok při tom sboru , a učili zástup veliký , takže nejprv tu v Antiochii učedlníci nazváni jsou křesťané . V těch pak dnech přišli z Jeruzaléma proroci do Antiochie . I povstav jeden z nich , jménem Agabus , oznamoval , ponuknut jsa skrze Ducha , že bude hlad veliký po všem okršlku zemském . Kterýžto i stal se za císaře Klaudia . Tedy učedlníci , jeden každý podle možnosti své , umínili poslati něco ku pomoci bratřím přebývajícím v Judstvu . Což i učinili , poslavše k starším skrze ruce Barnabáše a Saule . A při tom času dal se v to Herodes král , aby sužoval některé z církve . I zamordoval Jakuba , bratra Janova , mečem . A vida , že se to líbilo Židům , umínil jíti i Petra . ( A byli dnové přesnic . ) Kteréhož jav , do žaláře vsadil , poručiv jej šestnácti žoldnéřům k ostříhání , chtěje po velikonoci vyvésti jej lidu . I byl Petr ostříhán v žaláři , modlitba pak ustavičná k Bohu dála se za něj od církve . A když jej již vyvésti měl Herodes , té noci spal Petr mezi dvěma žoldnéři , svázán jsa dvěma řetězy , a strážní přede dveřmi ostříhali žaláře . A aj , anděl Páně postavil se , a světlo se zastkvělo v žaláři ; a udeřiv Petra v bok , zbudil ho , řka : Vstaň rychle . I spadli řetězové s rukou jeho . Tedy řekl anděl k němu : Opaš se a podvaž obuv svou . To když učinil , řekl jemu : Oděj se pláštěm svým , a pojď za mnou . I vyšed , bral se za ním , a nevěděl , by to pravé bylo , co se dálo skrze anděla , ale domníval se , že by vidění viděl . A prošedše skrze první i druhou stráž , přišli k bráně železné , kteráž vede do města , a ta se jim hned sama otevřela . A všedše skrze ni , přešli ulici jednu , a hned odšel anděl od něho . Tedy Petr přišed sám k sobě , řekl : Nyní právě vím , že poslal Pán anděla svého , a vytrhl mne z ruky Herodesovy , a ze všeho očekávání lidu Židovského . A pováživ toho , šel k domu Marie , matky Janovy , kterýž příjmí měl Marek , kdež se jich bylo mnoho sešlo , a modlili se . A když Petr potloukl na dveře , vyšla děvečka , aby poslechla , jménem Ródé . A poznavši hlas Petrův , pro radost neotevřela dveří , ale vběhši , zvěstovala , že Petr stojí u dveří . A oni řekli jí : I co blázníš ? Ona pak potvrzovala , že tak jest . Tedy oni řekli : Anděl jeho jest . Ale Petr předce tloukl . A otevřevše dveře , uzřeli jej , i ulekli se . A pokynuv na ně rukou , aby mlčeli , vypravoval jim , kterak jest jej Pán vyvedl z žaláře , a potom řekl : Pověztež to Jakubovi a bratřím . A vyšed , bral se na jiné místo . A když byl den , stal se rozbroj nemalý mezi žoldnéři o to , co se stalo při Petrovi . Herodes pak ptaje se na něj , a nenalezna , vytazovav se na strážných , kázal je pryč vésti ; a odebrav se z Judstva do Cesaree , přebýval tam . A v ten čas Herodes rozzlobil se proti Tyrským a Sidonským . Kteřížto jednomyslně přišli k němu , a namluvivše sobě Blasta , předního komorníka královského , žádali za pokoj , protože jejich krajiny potravu měly z zemí královských . V uložený pak den Herodes , obleka se v královské roucho , a posadiv se na soudné stolici , učinil k nim řeč . I zvolal lid , řka : Boží jest toto hlas , a ne lidský . A ihned ranil jej anděl Páně , protože nevzdal slávy Bohu ; a rozlez se červy , umřel . A slovo Páně rostlo a rozmáhalo se . Barnabáš pak a Saul navrátili se z Jeruzaléma , vykonavše službu , pojavše s sebou i Jana , kterýž příjmí měl Marek . Byli pak v církvi , kteráž byla v Antiochii , proroci a učitelé , jako Barnabáš a Šimon , kterýž měl příjmí Černý , a Lucius Cyrenenský , a Manahen , kterýž byl spolu vychován s Herodesem tetrarchou , a Saul . A když oni služby Páně konali a postili se , dí jim Duch svatý : Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu , k kterémuž jsem jich povolal . Tedy postíce se , a modlíce se , a vzkládajíce na ně ruce , propustili je . A oni posláni jsouce od Ducha svatého , přišli do Seleucie , a odtud plavili se do Cypru . A přišedše do Salaminy , kázali slovo Boží v školách Židovských ; a měli s sebou i Jana k službě . A když zchodili ten ostrov až do Páfu , nalezli tu jakéhos čarodějníka , falešného proroka Žida , jemuž jméno bylo Barjezus , Kterýž byl u znamenitého vladaře Sergia Pavla , muže opatrného . Ten povolav Barnabáše a Saule , žádal od nich slyšeti slovo Boží . Ale protivil se jim Elymas , totiž čarodějník ten , ( nebo se tak vykládá jméno jeho , ) usiluje odvrátiti vladaře od víry . Tedy Saul , kterýž slove i Pavel , naplněn jsa Duchem svatým , pilně pohleděv na něj , Řekl : Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti , synu ďáblův , a nepříteli vší spravedlnosti , což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých ? A aj , nyní ruka Páně nad tebou , a budeš slepý , nevida slunce až do času . A pojednou připadla na něj mrákota a tma , a jda vůkol , hledal , kdo by ho za ruku vedl . Tehdy vladař uzřev , co se stalo , uvěřil , divě se učení Páně . A pustivše se od Páfu Pavel a ti , kteříž s ním byli , přišli do města Pergen v krajině Pamfylii . Jan pak odšed od nich , vrátil se do Jeruzaléma . Oni pak šedše z Pergen , přišli do Antiochie Pisidické , a všedše do školy v den sobotní , posadili se . A když bylo po čtení Zákona a Proroků , poslali k nim knížata školy té řkouce : Muži bratří , máte-li úmysl jaké napomenutí učiniti k lidu , mluvte . Tedy Pavel povstav a rukou , aby mlčeli , pokynuv , řekl : Muži Izraelští , a kteříž se bojíte Boha , slyšte . Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše a lidu povýšil , když byl pohostinu v zemi Egyptské , a v rameni vztaženém vyvedl je z ní . A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti . A zahladiv sedm národů v zemi Kanán , rozdělil losem mezi ně zemi jejich . A potom , téměř za čtyři sta a padesáte let , dával jim soudce až do Samuele proroka . A vtom žádali za krále , i dal jim Bůh Saule , syna Cis , muže z pokolení Beniaminova , za čtyřidceti let . A když toho zavrhl , vzbudil jim Davida krále , kterémužto svědectví dávaje , řekl : Nalezl jsem Davida , syna Jesse , muže podle srdce svého , kterýž bude činiti všecku vůli mou . Z jehožto semene Bůh podle zaslíbení vzbudil lidu Izraelskému Spasitele Ježíše , Před jehožto příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému . A když Jan dokonával běh svůj , pravil : Kteréhož se mne domníváte býti , nejsem já ten , ale aj , přijdeť po mně tak důstojný , ješto já nejsem hoden rozvázati obuvi noh jeho . Muži bratří , synové rodu Abrahamova , a kteříž mezi vámi jsou bojící se Boha , vám slovo spasení tohoto posláno jest . Nebo ti , kteříž přebývají v Jeruzalémě , a knížata jejich , toho Ježíše neznajíce , odsoudili , a tak hlasy Prorocké , kteříž se na každou sobotu čtou , naplnili . A nižádné viny hodné smrti na něm nenalezše , aby zamordován byl , Piláta prosili . A když dokonali všecko , což o něm psáno bylo , složen jsa s dřeva , do hrobu jest položen . Bůh pak vzkřísil jej z mrtvých . Kterýžto vidín jest po mnohé dni od těch , jenž spolu s ním byli přišli z Galilee do Jeruzaléma , kteřížto jsou svědkové jeho k lidu . A my vám zvěstujeme to zaslíbení , které se stalo otcům , že jest je již Bůh naplnil nám synům jejich , vzkřísiv Ježíše ; Jakož i v druhém Žalmu napsáno jest : Syn můj jsi ty , já dnes zplodil jsem tebe . A že jej z mrtvých vzkřísil , aby se již více nenavracoval v porušení , takto o tom řekl : Dám vám svaté věci Davidovy věrné . Protož i v jiném Žalmu dí : Nedáš svatému svému viděti porušení . David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží , usnul , a přiložen jest k otcům svým , a viděl porušení , Ale ten , kteréhož Bůh vzkřísil , neviděl porušení . Protož známo vám buď , muži bratří , že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů , A to ode všech , od kterýchž jste nemohli skrze Zákon Mojžíšův ospravedlněni býti , skrze tohoto každý , kdož věří , bývá ospravedlněn . Protož vizte , ať na vás nepřijde to , což jest v Prorocích povědíno : Vizte potupníci , a podivte se , a na nic přijďte ; nebo já dílo dělám za dnů vašich , dílo to , o kterémž vy neuvěříte , kdyby je vám kdo vypravoval . A když vycházeli ze školy Židovské , prosili jich pohané , aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova . A když bylo rozpuštěno shromáždění , šlo mnoho Židů a nábožných lidí znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem , kteřížto promlouvajíce k nim , radili jim , aby trvali v milosti Boží . V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího . A Židé vidouce zástupy , naplněni jsou závistí , a odporovali tomu , co bylo praveno od Pavla , protivíce a rouhajíce se . Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli : Vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo Boží , ale poněvadž je zamítáte , a za nehodné sebe soudíte věčného života , aj , obracíme se ku pohanům . Neboť jest nám tak přikázal Pán , řka : Položil jsem tebe světlo pohanům , tak abys ty byl spasení až do končin země . A slyšíce to pohané , zradovali se a velebili slovo Páně ; a uvěřili všickni , což jich koli bylo předzřízeno k životu věčnému . I rozhlašovalo se slovo Páně po vší krajině . Tedy Židé zbouřili ženy nábožné a poctivé a přední měšťany , a vzbudili protivenství proti Pavlovi a Barnabášovi , i vyhnali je z končin svých . A oni vyrazivše prach z noh svých na ně , přišli do Ikonie . Učedlníci pak naplněni byli radostí a Duchem svatým . I stalo se v Ikonii , že vešli spolu do školy Židovské , a mluvili slovo Boží , takže jest uvěřilo i Židů i Řeků veliké množství . Ale kteříž z Židů nepovolní byli , ti zbouřili a zdráždili mysli pohanů proti bratřím . I byli tu za dlouhý čas , směle a svobodně mluvíce v Pánu , kterýž svědectví vydával slovu milosti své , a působil to , aby se dáli divové a zázrakové skrze ruce jejich . I rozdělilo se množství města , a jedni byli s Židy , a jiní s apoštoly . A když se obořili na apoštoly i pohané i Židé s knížaty svými , aby je utiskli a kamenovali , Oni srozuměvše tomu , utekli do měst Lykaonitských , do Lystry a do Derben , a do toho okolí , A tu kázali evangelium . Muž pak nějaký v Lystře , nemocný na nohy , sedával , chromý jsa hned z života matky své , kterýž nikdy nechodil . Ten poslouchal Pavla mluvícího . Kterýžto pohleděv naň , a vida , an věří , že uzdraven bude , Řekl velikým hlasem : Postav se přímě na nohách svých . I zchopil se a chodil . Zástupové pak viděvše , co učinil Pavel , pozdvihli hlasu svého , Lykaonitsky řkouce : Bohové připodobnivše se lidem , sstoupili k nám . I nazvali Barnabáše Jupiterem a Pavla Merkuriášem ; nebo on mluvil slovo Boží . Tedy kněz Jupitera , modly té , kteráž byla před městem jejich , přivedl býky a přinesl věnce před bránu , a chtěl s lidem oběti obětovati . To když uslyšeli apoštolé , Barnabáš a Pavel , roztrhše sukně své , vyběhli k zástupům , křičíce , A řkouce : Muži , což to činíte ? Však i my lidé jsme , týmž bídám jako i vy poddaní , kteříž vás napomínáme , abyste se obrátili od těchto marností k Bohu živému , kterýž učinil nebe i zemi , i moře , i všecko , což v nich jest . Kterýžto za předešlých věků všech pohanů nechával , aby chodili po cestách svých , Ačkoli proto nenechal sebe bez osvědčení , dobře čině , dávaje nám s nebe déšť a časy úrodné , naplňuje pokrmem a potěšením srdce naše . A to mluvíce , sotva spokojili zástupy , aby jim neobětovali . A vtom přišli od Antiochie a Ikonie nějací Židé , kteřížto navedše zástupy , a ukamenovavše Pavla , vytáhli jej před město , domnívajíce se , že umřel . A když jej obstoupili učedlníci , vstal a všel do města , a nazejtří odšel s Barnabášem do Derben . A kázavše evangelium městu tomu , a učedlníků mnoho získavše , navrátili se do Lystry a do Ikonie a do Antiochie , Potvrzujíce duší učedlníků , a napomínajíce jich , aby trvali u víře , a pravíce , že musíme skrze mnohá soužení vjíti do království Božího . A zřídivše jim , podle daných hlasů , starší po církvech , a modlivše se s postem , poručili je Pánu , v kteréhož jsou uvěřili . A prošedše Pisidii , přišli do Pamfylie , A mluvivše slovo Boží v Pergen , šli do města Attalie . A odtud plavili se do Antiochie , odkudž poručeni byli milosti Boží k dílu , kteréž jsou vykonali . A když tam přišli a shromáždili církev , vypravovali jim , kteraké věci Bůh skrze ně učinil a že otevřel pohanům dveře víry . I byli tu za dlouhý čas s učedlníky . Přišedše pak někteří z Židovstva , učili bratří : Že nebudete-li se obřezovati podle obyčeje Mojžíšova , nebudete moci spaseni býti . A když se stala mezi nimi různice , a nemalou hádku Pavel a Barnabáš s nimi měl , i zůstali na tom , aby Pavel a Barnabáš a někteří jiní z nich šli k apoštolům a starším do Jeruzaléma o tu otázku . Tedy oni jsouce vyprovozeni od církve , šli skrze Fenicen a Samaří , vypravujíce o obrácení pohanů na víru , i způsobili radost velikou všem bratřím . A když se dostali do Jeruzaléma , přijati jsou od církve a od apoštolů a starších . I zvěstovali jim , kteraké věci činil skrze ně Bůh . A že povstali někteří z sekty farizejské , kteříž byli uvěřili , pravíce , že musejí obřezováni býti , a potom aby jim bylo přikázáno zachovávati zákon Mojžíšův . Tedy sešli se apoštolé a starší , aby toho povážili . A když mnohé vyhledávání toho bylo , povstav Petr , řekl k nim : Muži bratří , vy víte , že od dávních dnů mezi námi Bůh vyvolil mne , aby skrze ústa má slyšeli pohané slovo evangelium a uvěřili . A ten , jenž zpytuje srdce , Bůh , svědectví jim vydal , dav jim Ducha svatého , jako i nám . A neučinil rozdílu mezi nimi a námi , věrou očistiv srdce jejich . Protož nyní , proč pokoušíte Boha , chtíce vzložiti na hrdlo učedlníků jho , kteréhož ani otcové naši , ani my nésti jsme nemohli ? Ale skrze milost Pána Ježíše Krista věříme , že spaseni budeme , rovně jako i oni . I mlčelo všecko to množství , a poslouchali Barnabáše a Pavla , vypravujících , kteraké divy a zázraky činil Bůh skrze ně mezi pohany . A když oni tak umlkli , odpověděl Jakub , řka : Muži bratří , slyšte mne . Šimon teď vypravoval , kterak Bůh nejprve popatřil na pohany , aby z nich přijal lid jménu svému . A s tím se srovnávají i řeči prorocké , jakož psáno jest : Potom se navrátím , a vzdělám zase stánek Davidův , kterýž byl klesl , a zbořeniny jeho zase vzdělám , a vyzdvihnu jej , Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána , i všickni pohané , nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé , dí Pán , jenž činí tyto všecky věci . Známáť jsou Bohu od věků všecka díla jeho . Protož já tak soudím , aby nebyli kormouceni ti , kteříž se z pohanů obracejí k Bohu , Ale aby jim napsáno bylo , ať se zdržují od poskvrn modl , a smilstva , a toho , což jest udáveného a od krve . Nebo Mojžíš od dávních věků má po všech městech , kdo by jej kázal v školách , poněvadž na každou sobotu čítán bývá . Tehdy vidělo se apoštolům a starším se vší církví , aby vyvolili z sebe muže a poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabášem : Judu , kterýž sloul Barsabáš , a Sílu , muže znamenité mezi bratřími , Napsavše po nich toto : Apoštolé a starší i všickni bratří těm , kteříž jsou v Antiochii a v Syrii a v Cilicii bratřím , kteříž jsou z pohanů , pozdravení vzkazují . Poněvadž jsme slyšeli , že někteří vyšedše od nás , zkormoutili vás , řečmi svými zemdlévajíce duše vaše , pravíce , že se máte obřezovati a Zákon zachovávati , jimž jsme toho neporučili : I vidělo se nám shromážděným jednomyslně , abychom vyvolili muže některé a poslali k vám s nejmilejšími našimi bratřími , Barnabášem a Pavlem , Lidmi těmi , kteříž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista . Protož poslali jsme Judu a Sílu , a tiť i ústně povědí vám totéž . Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám , žádného více na vás břemene nevzkládati , kromě těchto věcí potřebných , Totiž abyste se zdržovali od obětovaného modlám , a od krve , a od udáveného , a od smilstva . Od těch věcí budete-li se ostříhati , dobře budete činiti . Mějte se dobře . Tedy oni propuštěni jsouce , přišli do Antiochie , a shromáždivše množství , dali jim list . Kterýžto čtouce , radovali se z toho potěšení jich . Judas pak a Sílas , byvše i oni proroci , širokou řečí napomínali bratří a potvrzovali jich . A pobyvše tu za některý čas , propuštěni jsou od bratří v pokoji zase k apoštolům . Ale Sílovi se vidělo , aby tu zůstal . Tolikéž Pavel i Barnabáš pobyli v Antiochii , učíce a zvěstujíce slovo Páně , i s mnohými jinými . Po několika pak dnech řekl Pavel k Barnabášovi : Vracujíce se , navštěvme bratří naše po všech městech , v kterýchž jsme kázali slovo Páně , a přezvíme , kterak se mají . Tedy Barnabáš radil , aby pojali s sebou i Jana , kterýž příjmí měl Marek . Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou , kterýž byl odšel od nich z Pamfylie , aniž šel s nimi ku práci . I vznikl mezi nimi tuhý odpor , takže se rozešli různo . Barnabáš pak pojav s sebou Marka , plavil se do Cypru . A Pavel připojiv k sobě Sílu , odšel , poručen jsa milosti Boží od bratří . I chodil po Syrii a Cilicii , potvrzuje církví . Přišel pak do Derben a do Lystry , aj , učedlník jeden tu byl , jménem Timoteus , syn jedné ženy Židovky věřící , ale otce měl Řeka . Tomu svědectví dobré vydávali ti , jenž byli v Lystře a v Ikonii bratří . Toho sobě oblíbil Pavel , aby s ním šel . I pojav ho , obřezal jej , pro Židy , kteříž byli v těch místech ; nebo věděli všickni , že otec jeho byl Řek . A když chodili po městech , vydávali jim k ostříhání ustanovení zřízená od apoštolů a od starších , kteříž byli v Jeruzalémě . A tak církve utvrzovaly se u víře a rozmáhaly se v počtu na každý den . A prošedše Frygii i Galatskou krajinu , když jim zabráněno od Ducha svatého , aby nemluvili slova Božího v Azii , Přišedše do Myzie , pokoušeli se jíti do Bitynie . Ale nedal jim Duch Ježíšův . Tedy pominuvše Myzii , šli do Troady . I ukázalo se Pavlovi v noci vidění , jako by muž nějaký Macedonský stál , a prosil ho , řka : Přijda do Macedonie , pomoz nám . A jakž to vidění viděl , ihned jsme usilovali o to , abychom šli do Macedonie , tím ujištěni jsouce , že jest nás povolal Pán , abychom jim kázali evangelium . Protož pustivše se od Troady , přímým během připlavili jsme se do Samotracie a nazejtří do Neapolis , A odtud do Filippis , kteréžto jest první město krajiny Macedonské , obyvateli cizími osazené . I zůstali jsme v tom městě za několik dní . V den pak sobotní vyšli jsme ven za město k řece , kdež býval obyčej modliti se . A usadivše se , mluvili jsme ženám , kteréž se tu byly sešly . Jedna pak žena , jménem Lydia , kteráž šarlaty prodávala v městě Tyatirských , bohabojící , poslouchala nás . Jejížto srdce otevřel Pán , aby to pilně rozsuzovala , co se od Pavla pravilo . A když pokřtěna byla i dům její , prosila , řkuci : Poněvadž jste mne soudili věrnou Pánu býti , vejdětež do domu mého , a pobuďte u mne . I přinutila nás . I stalo se , když jsme šli k modlitbě , že děvečka nějaká , mající ducha věštího , potkala se s námi , kteráž veliký užitek přinášela pánům svým budoucích věcí předpovídáním . Ta šedši za Pavlem a za námi , volala , řkuci : Tito lidé jsou služebníci Boha nejvyššího , kteřížto zvěstují nám cestu spasení . A to činívala za mnoho dní . Pavel pak těžce to nesa , a obrátiv se , řekl duchu tomu : Přikazuji tobě ve jménu Ježíše Krista , abys vyšel od ní . I vyšel hned té chvíle . A viděvše páni její , že jest odešla naděje zisku jejich , chytivše Pavla a Sílu , vedli je na rynk před úřad . A postavivše je před úředníky , řekli : Tito lidé bouří město naše , jsouce Židé , A zvěstují obyčeje , kterýchž nám nesluší přijíti ani zachovávati , poněvadž jsme my Římané . I povstala obec proti nim . A úředníci , roztrhše sukně jejich , kázali je metlami mrskati . A množství ran jim davše , vsadili je do žaláře , přikázavše strážnému žaláře , aby jich pilně ostříhal . Tedy on takové maje přikázání , vsadil je do nejhlubšího žaláře , a nohy jejich sevřel kladou . O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se , zpívali písničky o Bohu , takže je slyšeli i jiní vězňové . A vtom pojednou země třesení stalo se veliké , až se pohnuli gruntové žaláře , a hned se jim všecky dveře otevřely a všech okovové spadli . I procítiv strážný žaláře a vida dveře žaláře otevřené , vytrhl meč , aby se zabil , domnívaje se , že vězňové utekli . I zkřikl naň Pavel hlasem velikým , řka : Nečiň sobě nic zlého , však jsme teď všickni . A požádav světla , vběhl k nim , a třesa se , padl k nohám Pavlovým a Sílovým . I vyved je ven , řekl : Páni , co já mám činiti , abych spasen byl ? A oni řekli : Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj . I mluvili jemu slovo Páně , i všechněm , kteříž byli v domu jeho . A on pojav je v tu hodinu v noci , umyl rány jejich . I pokřtěn jest hned on i všecka čeled jeho . A když je uvedl do domu svého , připravil jim stůl , a veselil se , že jest se vším domem svým uvěřil Bohu . A když bylo ve dne , poslali úředníci služebníky , řkouce : Vypusť ty lidi . I oznámil strážný žaláře slova ta Pavlovi , pravě : Že poslali úředníci , abyste byli propuštěni . Protož nyní vyjdouce , jdětež v pokoji . Ale Pavel řekl k nim : Zmrskavše nás zjevně a bez vyslyšení , lidi Římany , vsázeli do žaláře , a již nyní nás chtějí tajně vyhnati ? Nikoli , ale nechať sami přijdou , a vyvedou nás . Tedy pověděli úředníkům služebníci slova ta . I báli se , uslyšavše , že by Římané byli . A přišedše , prosili jich ; a vyvedše je , žádali jich , aby šli z města . I vyšedše z žaláře , vešli k Lydii , a uzřevše bratří , potěšili jich , i šli odtud . A prošedše město Amfipolim a Apollonii , přišli do Tessaloniky , kdež byla Židovská škola . Tedy Pavel podle obyčeje svého všel k nim , a po tři soboty kázal jim z Písem , Otvíraje a předkládaje to , že měl Kristus trpěti a z mrtvých vstáti , a že ten jest Kristus Ježíš , kteréhož já zvěstuji vám . I uvěřili někteří z nich , a připojili se Pavlovi a Sílovi , i Řeků nábožných veliké množství , i žen znamenitých nemálo . Ale zažženi jsouce závistí Židé pravdě nepovolní , a přivzavše k sobě některé lehkomyslné a zlé lidi , shlukše se , zbouřili město , a útok učinivše na dům Jázonův , hledali jich , aby je vyvedli před lid . A nenalezše jich , táhli Jázona a některé bratří k starším města , křičíce : Tito , kteříž všecken svět bouří , ti sem také přišli , Kteréž přijal Jázon . A ti všickni proti ustanovení císařskému činí , pravíce býti králem jiného , jménem Ježíše . A tak zbouřili obec i starší města , kteříž od nich to slyšeli . Ale oni přijavše dosti učinění od Jázona a jiných , propustili je . Bratří pak hned v noci vypustili i Pavla i Sílu do Berie . Kteřížto přišedše tam , vešli do školy Židovské . A ti byli udatnější nežli Tessalonitští , kteřížto přijali slovo Boží se vší chtivostí , na každý den rozvažujíce Písma , tak-li by ty věci byly , jakž kázal Pavel . A tak mnozí z nich uvěřili , i Řecké ženy poctivé i mužů nemálo . A když zvěděli Židé v Tessalonice , že by i v Berii kázáno bylo slovo Boží od Pavla , přišli také tam , bouříce zástupy . Ale hned bratří vypustili Pavla , aby šel jako k moři ; Sílas pak a Timoteus zůstali tu . Ti pak , kteříž provodili Pavla , dovedli ho až do Atén . A vzavše poručení k Sílovi a k Timoteovi , aby přišli k němu , což nejspíše mohou , šli zase . A když Pavel čekal jich v Aténách , rozněcoval se v něm duch jeho , vida to město oddané býti modloslužbě . I rozmlouval s Židy a nábožnými lidmi v škole , ano i na rynku , po všecky dni , s těmi , kteříž se koli nahodili . Tedy někteří z epikureů a stoických mudráků hádali se s ním . A někteří řekli : I co tento žváč chce povědíti ? Jiní pak pravili : Zdá se býti nějakých cizích bohů zvěstovatel . Neb jim o Ježíšovi a o z mrtvých vstání vypravoval . I popadše jej , vedli ho do Areopágu , a řekli jemu : Můžeme-li věděti , jaké jest to učení nové , kteréž vypravuješ ? Nebo nové jakési věci vkládáš v uši naše , protož chceme věděti , co by to bylo . ( Aténští zajisté všickni , i ti , kteříž tu byli hosté , k ničemuž jinému tak hotovi nebyli , než praviti neb slyšeti něco nového . ) Tedy Pavel , stoje uprostřed Areopágu , řekl : Muži Aténští , vidím vás býti všelijak příliš nábožné lidi . Nebo procházeje se a spatřuje náboženství vaše , nalezl jsem také oltář , na kterémž napsáno jest : Neznámému Bohu . Protož kteréhož vy ctíte neznajíce , tohoť já zvěstuji vám . Bůh ten , kterýž stvořil svět i všecko , což jest na něm , ten jsa Pánem nebe i země , nebydlí v chrámích rukou udělaných , Aniž bývá ctěn lidskýma rukama , jako by něčeho potřeboval , poněvadž on dává všechněm život i dýchání i všecko . A učinil z jedné krve všecko lidské pokolení , aby přebývalo na tváři vší země , vyměřiv jim uložené časy a cíle přebývání jejich , Aby hledali Boha , zda by snad makajíce , mohli nalézti jej , ačkoli není daleko od jednoho každého z nás . Nebo jím živi jsme , a hýbeme se , i trváme , jakož i někteří z vašich poetů pověděli : Že i rodina jeho jsme . Rodina tedy Boží jsouce , nemámeť se domnívati , že by Bůh zlatu neb stříbru neb kamenu , řemeslem anebo důvtipem lidským vyrytému , byl podoben . Nebo časy této neznámosti přehlídaje Bůh , již nyní zvěstuje lidem všechněm všudy , aby pokání činili , Protože uložil den , v kterémžto souditi bude všecken svět v spravedlnosti skrze muže , kteréhož jest k tomu vystavil , slouže k víře o tom všechněm , vzkříšením jeho z mrtvých . Uslyševše pak o vzkříšení z mrtvých , někteří se posmívali , a někteří řekli : Budeme tě slyšeti o tom po druhé . A tak Pavel vyšel z prostředku jejich . Někteří pak muži , přídržíce se ho , uvěřili , mezi kterýmiž byl i Dionyzius Areopagitský , i žena , jménem Damaris , a jiní s nimi . Potom pak Pavel vyšed z Atén , přišel do Korintu . A nalezl jednoho Žida , jménem Akvilu , jenž byl rodem z Pontu , kterýž nedávno byl přišel z Vlach , i s Priscillou manželku svou , ( protože byl rozkázal Klaudius , aby všickni Židé z Říma vyšli ) , i přivinul se k nim . A že byl téhož řemesla jako oni , bydlil u nich a dělal ; a bylo řemeslo jejich stany dělati . I hádal se v škole na každou sobotu a k získání přivodil i Židy i Řeky . A když přišli z Macedonie Sílas a Timoteus , rozněcoval se v duchu Pavel , osvědčuje Židům , že Ježíš jest Kristus . A když jemu oni odporovali a rouhali se , vyraziv prach z roucha svého , řekl k nim : Krev vaše budiž na hlavu vaši . Já čist jsa , hned půjdu ku pohanům . A jda odtud , všel do domu člověka jednoho , jménem Justa , ctitele Božího , kteréhož dům byl u samé školy . Krispus pak , kníže školy , uvěřil Pánu se vším domem svým , a mnozí z Korintských slyšíce , uvěřili a křtěni byli . I řekl Pán v noci u vidění Pavlovi : Neboj se , ale mluv a nemlč . Nebť já s tebou jsem , a žádnýť nesáhne na tebe , ať by zle učinil ; nebo mnoho mám lidu v tomto městě . I byl tu půl druhého léta , káže jim slovo Boží . Když pak Gallio vladařem byl v Achaii , povstali jednomyslně Židé proti Pavlovi , a přivedli jej před soudnou stolici , Pravíce : Tento navodí lidi , aby proti Zákonu ctili Boha . A když Pavel měl již otevříti ústa , řekl Gallio k Židům : Ó Židé , jestliže by co nepravého stalo se , nebo nešlechetnost nějaká , slušně bych vás vyslyšel . Pakliť jsou jaké hádky o slovích a o jméních a Zákonu vašem , vy sami k tomu přihlédněte . Jáť toho soudce býti nechci . I odehnal je od soudné stolice . Tedy Řekové všickni , uchopivše Sostena , kníže školy Židovské , bili jej tu před soudnou stolicí , a Gallio na to nic nedbal . Pavel pak , pobyv tam ještě za mnoho dní , i rozžehnav se s bratřími , plavil se do Syrie , a s ním spolu Priscilla a Akvila , oholiv hlavu v Cenchreis ; nebo byl učinil slib . I přišel do Efezu a nechal jich tu ; sám pak všed do školy , hádal se s Židy . A když ho prosili , aby tu déle pobyl u nich , nepovolil . Ale požehnav jich , řekl : Musím já jistotně svátek ten , kterýž nastává , v Jeruzalémě slaviti , ale navrátím se k vám zase , bude-li vůle Boží . I bral se z Efezu . A přišed do Cesaree , vstoupil do Jeruzaléma , a pozdraviv církve , odtud šel do Antiochie . A pobyv tu za některý čas , odšel a procházel pořád Galatskou krajinu a Frygii , potvrzuje všech učedlníků . Žid pak nějaký , jménem Apollo , rodem z Alexandrie , muž výmluvný , přišel do Efezu , učený v Písmě . Ten byl počátečně naučen cestě Páně , a jsa vroucího ducha , horlivě mluvil a učil pilně těm věcem , kteréž jsou Páně , znaje toliko křest Janův . A ten počal směle a svobodně mluviti v škole . Kteréhož slyševše Priscilla a Akvila , přijali ho k sobě a dokonaleji vypravovali jemu o cestě Boží . A když chtěl jíti do Achaie , bratří napomenuvše ho , psali učedlníkům , aby jej přijali . Kterýžto když tam přišel , mnoho prospěl těm , kteříž uvěřili skrze milost Boží . Nebo náramně přemáhal Židy , zjevně přede všemi jim toho dokazuje z Písem , že Ježíš jest Kristus . I stalo se , když Apollo byl v Korintu , že Pavel prošed vrchní krajiny , přišel do Efezu , a nalezna tu některé učedlníky , Řekl k nim : Přijali-li jste Ducha svatého , uvěřivše ? A oni řekli jemu : Ba , aniž jsme slýchali , jest-li Duch svatý . On pak řekl jim : Načež tedy pokřtěni jste ? A oni řekli : Křtěni jsme křtem Janovým . I řekl Pavel : Janť zajisté křtil křtem pokání , pravě lidu , aby v toho , kterýž měl po něm přijíti , věřili , to jest v Krista Ježíše . Kteříž pak toho uposlechli , pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše . A když vzkládal na tyto ruce Pavel , sstoupil Duch svatý na ně , i mluvili jazyky rozličnými , a prorokovali . A bylo všech spolu okolo dvanácti mužů . Tedy Pavel všed do školy , směle a svobodně mluvil za tři měsíce , hádaje se a uče o království Božím . A když se někteří zatvrdili a nepovolovali , zle mluvíce o cestě Boží přede vším množstvím , odstoupiv od nich , oddělil učedlníky , na každý den kázání čině v škole nějakého Tyranna . A to se dálo za dvě létě , takže všickni , kteříž přebývali v Azii , poslouchali slova Pána Ježíše , i Židé i Řekové . A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy , Takže i šátky a fěrtochy od jeho těla na nemocné nosívali , a odstupovaly od nich nemoci , a duchové nečistí vycházeli z nich . Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků , kteříž se s zaklínáním obírali , vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi , jenž měli duchy nečisté , říkajíce : Zaklínáme vás skrze Ježíše , kteréhož káže Pavel . A bylo jich sedm synů jednoho Žida , jménem Scevy , předního kněze , kteříž to činili . Tedy odpověděv duch zlý , řekl : Ježíše znám , a o Pavlovi vím , ale vy kdo jste ? A obořiv se na ně člověk ten , v kterémž byl duch zlý , a opanovav je , zmocnil se jich , takže nazí a zranění vyběhli z domu toho . A to známo učiněno jest všechněm Židům i Řekům bydlícím v Efezu , a spadla bázeň na ně na všecky . I oslaveno jest jméno Pána Ježíše . Mnozí pak z věřících přicházeli , vyznávajíce se a zjevujíce skutky své . Mnozí také z těch , kteříž se s marnými uměními obírali , snesše knihy o těch věcech , spálili je přede všemi ; a početše cenu jejich , shledali toho padesáte tisíců peněz . Tak jest mocně rostlo slovo Páně a zmocňovalo se . A když se to všecko dokonalo , uložil Pavel v duchu svém , aby projda Macedonii a Achaii , šel do Jeruzaléma , řka : Když pobudu tam , musímť také i na Řím pohleděti . I poslav dva z těch , jenž mu přisluhovali , do Macedonie , Timotea a Erasta , sám pozůstal v Azii do času . Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží . Nebo zlatník jeden , jménem Demetrius , kterýž dělával chrámy stříbrné modly Diány , nemalý zisk přivodil řemeslníkům . Kteréž svolav , i ty , kteříž byli k těm podobných věcí dělníci , řekl jim : Muži , víte , že z tohoto řemesla jest živnost naše . A vidíte i slyšíte , že netoliko v Efezu , ale téměř po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství lidu , pravě : Že to nejsou bohové , kteříž jsou rukama udělaní . A protož strach jest , netoliko aby se nám v živnosti naší přítrž nestala , ale také i veliké bohyně Diány chrám aby za nic nebyl jmín , a aby nepřišlo k zkáze důstojenství její , kteroužto všecka Azia i všecken světa okršlek ctí . To uslyšavše a naplněni jsouce hněvem , zkřikli řkouce : Veliká jest Diána Efezských . I naplněno jest všecko město rozbrojem , a valili se všickni spolu na plac , pochopivše Gáia a Aristarcha , Macedonské , tovaryše cesty Pavlovy . Pavlovi pak , když chtěl jíti k lidu , nedopustili učedlníci . Ano i někteří z předních mužů Azianských , kteříž jemu přáli , poslavše k němu , prosili ho , aby se nedával do toho hluku . A jedni tak , jiní jinak křičeli ; nebo byla obec zbouřena , a mnozí nevěděli , proč jsou se sběhli . Z zástupu pak někteří Alexandra nějakého táhli k mluvení , kteréhož i Židé k tomu nutili . Alexander pak pokynuv rukou , chtěl zprávu dáti lidu . Ale jakž poznali , že jest Žid , ihned se stal jednostejný všech hlas , jako za dvě hodině volajících : Veliká jest Diána Efezských . A když písař pokojil zástup , řekl : Muži Efezští , i kdož z lidí jest , ješto by nevěděl , že město Efezské slouží veliké bohyni Diáně a od Jupitera spadlému obrazu ? A poněvadž tomu odpíráno býti nemůže , slušné jest , abyste se upokojili a nic kvapně nečinili . Přivedli jste zajisté lidi tyto , kteříž nejsou ani svatokrádce ani ruhači bohyně vaší . Jestliže pak Demetrius a ti , kteříž jsou s ním řemeslníci , mají s kým jakou při , však bývá obecný soud , a jsou k tomu konšelé . Nechať jedni druhé viní . Pakli čeho jiného hledáte , i toť můž v pořádném svolání obce skoncováno býti . Nebo strach jest , abychom nedošli nesnáze pro tu bouřku dnešní , poněvadž žádné příčiny není , kterouž bychom mohli předložiti , proč jsme se tuto sběhli . A to pověděv , rozpustil lid . Když pak přestala ta bouřka , povolav Pavel učedlníků a požehnav jich , vyšel odtud , aby se bral do Macedonie . A když prošel krajiny ty , a napomenutí jim učiniv mnohými řečmi , přišel do země Řecké , V kteréžto pobyv za tři měsíce , ( kdežto Židé učinili jemu zálohy , ) když se měl plaviti do Syrie , umínil navrátiti se skrze Macedonii . I šel s ním Sópater Berienský až do Azie , a z Tessalonicenských Aristarchus a Sekundus a Gáius Derbeus a Timoteus , z Azianských pak Tychikus a Trofimus . Ti všickni šedše napřed , dočkali nás v Troadě . My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis , a přišli jsme k nim do Troady v pěti dnech , a tu jsme pobyli za sedm dní . Tedy první den po sobotě , když se učedlníci sešli k lámání chleba , Pavel mluvil k nim , maje nazejtří jíti pryč , i prodlil řečí až do půlnoci . A bylo mnoho světel tu na té síni , kdež byli shromážděni . Jeden pak mládenec , jménem Eutychus , sedě na okně , jsa obtížen hlubokým snem , když tak dlouho Pavel kázal , spě , spadl s třetího ponebí dolů , a vzat jest mrtvý . I sstoupiv dolů Pavel , zpolehl na něj , a objav jej , řekl : Nermuťtež se , však duše jeho v něm jest . A vstoupiv zase na síň , lámal chléb a jedl , a kázání jim učiniv dlouho až do svitání , tak odšel pryč . I přivedli toho mládence živého , a byli nad tím velice potěšeni . My pak vstoupivše na lodí , plavili jsme se do Asson , odtud majíce k sobě vzíti Pavla ; neb jest byl tak poručil , maje sám jíti po zemi . A když se k nám připojil v Asson , vzavše jej , přijeli jsme do Mitylénu . A odtud plavíce se , druhý den byli jsme proti Chium , a třetího dne přistavili jsme bárku k Sámu , a pobyvše v Trogyllí , nazejtří přišli jsme do Milétu . Nebo Pavel byl umínil pominouti Efez , aby se nemeškal v Azii ; nebo pospíchal , by možné bylo , aby byl o letnicích v Jeruzalémě . Tedy z Milétu poslav do Efezu , povolal k sobě starších církve . Kteřížto když přišli k němu , řekl jim : Vy víte od prvního dne , v kterýžto přišel jsem do Azie , kterak jsem po všecken ten čas s vámi byl , Slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními , kteráž na mne přicházela z úkladů Židovských . Kterak jsem ničehož nepominul , což by vám užitečného bylo , abych vám toho neoznámil , ale učil jsem vás vůbec zjevně i po domích , Svědectví vydávaje i Židům i Řekům o pokání k Bohu a o víře v Pána našeho Ježíše Krista . A aj , nyní já sevřín jsa duchem , beru se do Jeruzaléma , nevěda , co mi se v něm má státi , Než že Duch svatý po městech , kudyž jsem šel , osvědčuje mi , pravě , že vězení a soužení mne očekávají . Však já nic na to nedbám , aniž jest mi tak drahá duše má , jen abych běh svůj s radostí vykonal a přisluhování , kteréž jsem přijal od Pána Ježíše , k osvědčování evangelium milosti Boží . A aj , já nyní vím , že již více neuzříte tváři mé vy všickni , mezi kterýmiž jsem chodil , káže o království Božím . Protož osvědčujiť vám dnešní den , žeť jsem čist od krve všech . Nebť jsem neobmeškal zvěstovati vám všeliké rady Boží . Buďtež tedy sebe pilni i všeho stáda , v němžto Duch svatý ustanovil vás biskupy , abyste pásli církev Boží , kteréž sobě dobyl svou vlastní krví . Nebo já to jistotně vím , že po mém odjití vejdou mezi vás vlci hltaví , kteříž nebudou odpouštěti stádu . A z vás samých povstanou muži , jenž budou mluviti převrácené věci , aby obrátili učedlníky po sobě . Protož bděte , v paměti majíce , že jsem po tři léta nepřestával dnem i nocí s pláčem napomínati jednoho každého z vás . A již nyní , bratří , poroučím vás Bohu a slovu milosti jeho , kterýžto mocen jest vzdělati vás , a dáti vám dědictví mezi všemi posvěcenými . Stříbra nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného . Nýbrž sami víte , že toho , čehož mi kdy potřebí bylo , i těm , kteříž jsou se mnou , dobývaly ruce tyto . Vše ukázal jsem vám , že tak pracujíce , musíme snášeti mdlé , a pamatovati na slova Pána Ježíše ; nebť on řekl : Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti . A to pověděv , klekna na kolena svá , modlil se s nimi se všemi . I stal se pláč veliký ode všech , a padajíce na hrdlo Pavlovo , líbali jej , Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem , kteréž řekl , že by již více neměli tváři jeho viděti . I provodili jej až k lodí . Když jsme se pak plavili , rozloučivše se s nimi , přímým během přijeli jsme do Koum , a druhý den do Ródu , a odtud do Patary . I nalezše tu lodí , kteráž měla plouti do Fenicen , a vstoupivše na ni , plavili jsme se . A když se nám počal ukazovati Cyprus , nechavše ho na levé straně , plavili jsme se do Syrie , a připlavili jsme se do Týru ; nebo tu měli složiti náklad z lodí . A nalezše tu učedlníky , pobyli jsme tam za sedm dní , kteřížto pravili Pavlovi skrze Ducha svatého , aby nechodil do Jeruzaléma . A když jsme my vyplnili ty dni , vyšedše , brali jsme se pryč , a sprovodili nás všickni s ženami i s dětmi až za město . A poklekše na kolena na břehu , pomodlili jsme se . A když jsme se vespolek rozžehnali , vstoupili jsme na lodí , a oni se vrátili domů . My pak přeplavivše se od Týru , dostali jsme se až do Ptolemaidy , a pozdravivše tu bratří , pobyli jsme u nich jeden den . A nazejtří vyšedše Pavel a my , jenž jsme s ním byli , přišli jsme do Cesaree , a všedše do domu Filipa evangelisty , ( kterýž byl jeden z oněch sedmi , ) pobyli jsme u něho . A ten měl čtyři dcery panny , prorokyně . A když jsme tu pobyli za drahně dní , přišel prorok nějaký z Judstva , jménem Agabus . Ten když k nám přišel , vzal pás Pavlův , a svázav sobě ruce i nohy , řekl : Totoť praví Duch svatý : Muže toho , jehož jest pás tento , tak sváží Židé v Jeruzalémě a vydadí v ruce pohanům . A jakž jsme to uslyšeli , prosili jsme ho i my i ti , kteříž byli v tom místě , aby nechodil do Jeruzaléma . Tedy odpověděl Pavel : I co činíte , plačíce a trápíce srdce mé ? Však já netoliko svázán býti , ale i umříti hotov jsem v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše . A když nechtěl povoliti , dali jsme tomu pokoj , řkouce : Staň se vůle Páně . Po těch pak dnech připravivše se , brali jsme se do Jeruzaléma . A šli s námi i učedlníci někteří z Cesaree , vedouce s sebou nějakého Mnázona z Cypru , starého učedlníka , u něhož bychom hospodu měli . A když jsme přišli do Jeruzaléma , vděčně nás přijali bratří . Druhého pak dne všel Pavel s námi k Jakubovi , a tu se byli všickni starší sešli . Jichžto pozdraviv , vypravoval jim všecko , což Bůh skrze službu jeho činil mezi pohany . A oni slyšavše to , velebili Pána , a řekli jemu : Vidíš , bratře , kterak jest mnoho tisíců Židů věřících , a ti všickni jsou horliví milovníci Zákona . Ale o toběť mají zprávu , že bys ty vedl od Zákona Mojžíšova všecky ty Židy , kteříž jsou mezi pohany , pravě , že nemají obřezovati synů svých , ani zachovávati obyčejů Zákona . Což tedy činiti ? Musíť zajisté shromážděno býti všecko množství , neboť uslyší o tobě , že jsi přišel . Učiniž tedy toto , cožť povíme : Mámeť tu čtyři muže , kteříž mají slib na sobě . Ty přijma k sobě , posvěť se s nimi , i náklad učiň s nimi , aby oholili hlavy své . A takť zvědí všickni , že to , což slyšeli o tobě , nic není , ale že i sám ty chodíš , ostříhaje Zákona . Z strany pak těch , kteříž z pohanů uvěřili , my jsme psali , usoudivše , aby tohoto ničeho nešetřili , toliko aby se varovali modlám obětovaného , a krve , a udáveného , a smilstva . Tedy Pavel , přijav k sobě ty muže , na druhý den posvětiv se s nimi , všel do chrámu , a vypravoval o vyplnění dní toho posvěcení , až i obětována jest obět za jednoho každého z nich . A když se vyplniti mělo dní sedm , Židé někteří z Azie , uzřevše jej v chrámě , zbouřili všecken lid a vztáhli naň ruce , Křičíce : Muži Izraelští , pomozte ! Totoť jest ten člověk , kterýž proti lidu i Zákonu i místu tomuto všecky všudy učí , a k tomu i pohany uvedl do chrámu , a poskvrnil svatého tohoto místa . Nebo byli viděli prve Trofima Efezského s ním v městě , kteréhož domnívali se , že by Pavel do chrámu uvedl . Takž se zbouřilo všecko město , a sběhli se lidé , a uchopivše Pavla , táhli jej ven z chrámu . A hned zavříny jsou dveře . A když jej chtěli zamordovati , povědíno hejtmanu vojska , že se bouří všecken Jeruzalém . Kterýžto hned pojav s sebou žoldnéře a setníky , přiběhl na ně . A oni uzřevše hejtmana a žoldnéře , přestali bíti Pavla . Tedy přistoupiv hejtman , dosáhl ho , a rozkázal jej svázati dvěma řetězy , a ptal se , kdo jest a co učinil . V zástupu pak jedni tak , jiní jinak křičeli . A nemoha nic jistého zvěděti pro hluk , rozkázal jej vésti do vojska . A když přišel k stupňům , nahodilo se , že nesen byl od žoldnéřů pro násilé lidu . Nebo šlo za ním množství lidu , křičíce : Zahlaď jej ! A když měl již uveden býti do vojska Pavel , řekl hejtmanu : Mohu-li co promluviti k tobě ? Kterýž řekl : Umíš Řecky ? Nejsi-liž ty ten Egyptský , kterýž jsi před těmito dny byl bouřku učinil , a vyvedls na poušť čtyři tisíce lotrů ? I řekl Pavel : Jáť jsem člověk Žid Tarsenský , neposledního města Cilické země obyvatel ; protož prosím tebe , dopusť mi promluviti k lidu . A když mu on dopustil , Pavel stoje na stupních , pokynul rukou na lid . A když se veliké mlčení stalo , mluvil k nim Židovsky , řka : Muži bratří a otcové , poslechněte této mé omluvy , kterouž vám nyní předložím . ( Uslyševše pak , že by k nim mluvil Židovským jazykem , tím raději mlčeli . ) I řekl : Já zajisté jsem muž Žid , narozený v Tarsu městě Cilickém , ale vychován jsem v tomto městě u noh Gamalielových , vyučený s pilností podle Zákona otcovského , horlivý milovník Boha , jakož i vy všickni podnes jste . Kterýž jsem se této cestě protivil až k smrti , svazuje a dávaje do žaláře i muže i ženy , Jakož i nejvyšší kněz svědek mi toho jest , i všickni starší . Od nichž i listy k bratřím vzav , šel jsem do Damašku , abych i ty , kteříž tam byli , svázané přivedl do Jeruzaléma , aby byli trápeni . I stalo se , když jsem se bral cestou a přibližoval k Damašku , okolo poledne , že pojednou rychle s nebe obklíčilo mne světlo veliké . I padl jsem na zem , a slyšel jsem hlas , an mi dí : Saule , Saule , proč mi se protivíš ? A já odpověděl jsem : Kdo jsi , Pane ? I řekl ke mně : Jáť jsem Ježíš Nazaretský , kterémuž ty se protivíš . Ti pak , kteříž se mnou byli , světlo zajisté viděli a přestrašeni jsou , ale hlasu toho , kterýž se mnou mluvil , neslyšeli . I řekl jsem : Pane , což mám činiti ? A Pán řekl ke mně : Vstana , jdiž do Damašku , a tuť tobě bude povědíno všecko , což jest uloženo , abys ty činil . A že jsem byl oslnul pro jasnost světla toho , za ruce jsa veden od těch , kteříž se mnou byli , přišel jsem do Damašku . Ananiáš pak nějaký , muž pobožný podle zákona , svědectví maje ode všech přebývajících v Damašku Židů , Přišel ke mně , a stoje , řekl mi : Saule , bratře , prohlédni . A já hned v tu hodinu pohleděl jsem na něj . I řekl mi : Bůh otců našich vyvolil tě , abys poznal vůli jeho , a uzřel Spravedlivého tohoto , a abys slyšel hlas z úst jeho . Nebo svědkem jemu budeš u všech lidí těch věcí , kteréž jsi viděl a slyšel . A protož nyní co prodléváš ? Vstana , pokřti se , a obmej hříchy své , vzývaje jméno Páně . Stalo se pak , když jsem se navrátil do Jeruzaléma a modlil jsem se v chrámě , že jsem byl u vytržení mysli . I viděl jsem jej , an dí ke mně : Pospěš a vyjdi rychle z Jeruzaléma , neboť nepřijmou svědectví tvého o mně . A já řekl jsem : Pane , oniť vědí , že jsem já do žaláře dával a bil jsem v školách ty , kteříž věřili v tebe . A když vylévali krev Štěpána , svědka tvého , já také jsem tu stál , a přivolil jsem k usmrcení jeho , a ostříhal jsem roucha těch , kteříž jej mordovali . A Pán řekl ke mně : Jdi , neboť já ku pohanům daleko pošli tebe . I poslouchali ho až do toho slova . A tu hned pozdvihli hlasu svého , řkouce : Zahlaď z země takového , neboť nesluší jemu živu býti . A když oni křičeli , a metali s sebe roucha , a prachem házeli v povětří , Rozkázal jej hejtman uvésti do vojska , a kázal jej biči mrskati , aby zvěděl , pro kterou příčinu na něj tak křičí . A když jej svázali řemením , řekl Pavel setníkovi , jenž tu stál : Sluší-liž vám člověka Římana a neodsouzeného mrskati ? To uslyšav setník , přistoupě k hejtmanu , pověděl jemu , řka : Viz , co chceš činiti ; nebo člověk tento jest Říman . A přistoupiv hejtman , řekl mu : Pověz mi , jsi-li ty Říman ? A on řekl : A já jsem . I odpověděl hejtman : Já jsem za veliké peníze toho měšťanství dosáhl . Pavel pak řekl : Ale já jsem se i narodil Říman . Tedy ihned odstoupili od něho ti , kteříž jej měli trápiti . Ano i hejtman bál se , když zvěděl , že jest Říman , a že jej byl kázal svázati . Nazejtří pak , chtěje zvěděti jistotu , z čeho by jej vinili Židé , propustil jej z pout , a rozkázal , aby se sešli přední kněží i všecka rada jejich . I vyvedl Pavla , a postavil ho před nimi . Tedy Pavel , pohleděv pilně na to shromáždění , řekl : Muži bratří , já všelijak s dobrým svědomím sloužil jsem Bohu až do dnešního dne . Tedy nejvyšší kněz Ananiáš kázal těm , kteříž tu stáli , aby jej bili v ústa . Pavel pak řekl jemu : Budeť tebe bíti Bůh , stěno zbílená . A ty sedíš , soudě mne vedle Zákona , a proti Zákonu velíš mne bíti . A někteří stojíce tu řekli : Nejvyššímu knězi Božímu zlořečíš ? I řekl Pavel : Nevědělť jsem , bratří , byť nejvyšším knězem byl ; psánoť jest zajisté : Knížeti lidu svého nebudeš zlořečiti . A věda Pavel , že tu byla jedna strana saduceů a druhá farizeů , zvolal v radě : Muži bratří , já jsem farizeus , syn farizeův ; pro naději a z mrtvých vstání já tuto k soudu stojím . A když on to promluvil , stal se rozbroj mezi farizei a saducei , a rozdvojilo se množství . Nebo saduceové tak praví , že není vzkříšení , ani anděla , ani ducha , ale farizeové obé to vyznávají . I stal se křik veliký . A povstavše učitelé strany farizejské , zastávali ho , řkouce : Nic jsme zlého nenalezli na tomto člověku ; protož buď že mluvil jemu duch neb anděl , nebojujme s Bohem . A když veliký rozbroj vznikl , obávaje se hejtman , aby Pavel nebyl od nich roztrhán , rozkázal žoldnéřům sjíti dolů a vychvátiti ho z prostředku jejich a vésti do vojska . V druhou pak noc ukázav se jemu Pán , řekl : Budiž stálý , Pavle ; nebo jakož jsi svědčil o mně v Jeruzalémě , tak musíš svědčiti i v Římě . A když byl den , sšedše se někteří z Židů , zapřisáhli se s klatbou , řkouce , že nebudou jísti ani píti , až zabijí Pavla . A bylo jich více než čtyřidceti , kteříž se byli tak spikli . Kteřížto přistoupivše k předním kněžím a k starším , řekli : Prokletím prokleli jsme se , že neokusíme ničehož , dokudž nezabijeme Pavla . Protož vy nyní dejte věděti hejtmanu , z jednostejného vší rady svolení , aby jej zítra k vám přivedl , jako byste něco jistšího chtěli zvěděti o jeho věcech ; my pak , prve nežliť se k vám přiblíží , hotovi jsme jej zabíti . Slyšev pak o těch úkladech , syn sestry Pavlovy odšel , a všel do vojska a pověděl Pavlovi . Tedy zavolav Pavel k sobě jednoho z setníků , řekl : Doveď mládence tohoto k hejtmanu ; neboť má jemu něco povědíti . A on pojav jej , vedl k hejtmanu a řekl jemu : Vězeň Pavel zavolav mne , prosil , abych tohoto mládence přivedl k tobě , že by měl něco mluvit s tebou . I vzav jej hejtman za ruku jeho , a odstoupiv s ním soukromí , otázal se ho : Co jest to , ješto mi máš oznámiti ? Tedy on řekl : Že jsou Židé uložili prositi tebe , abys k nim zítra do rady uvedl Pavla , jako by něco jistšího chtěli vyzvěděti o něm . Ale ty nepovoluj jim ; neboť úklady činí jemu více než čtyřidceti mužů z nich , kteříž se zapřisáhli s klatbou , že nebudou ani jísti , ani píti , až jej zabijí . A jižť jsou hotovi , čekajíce na odpověd od tebe . Tedy hejtman propustil toho mládence , přikázav : Abys žádnému nepravil , žes mi to oznámil . A zavolav dvou setníků , řekl jim : Připravte žoldnéřů dvě stě , aby šli až do Cesaree , a jezdců sedmdesáte , a drabantů dvě stě k třetí hodině na noc . I hovada přiveďte , aby vsadíce na ně Pavla , ve zdraví jej dovedli k Felixovi vladaři ; Napsav jemu také i list v tento rozum : Klaudius Lyziáš výbornému vladaři Felixovi vzkazuje pozdravení . Muže tohoto javše Židé , hned zamordovati měli . Kteréhožto já , přispěv s houfem žoldnéřů , vydřel jsem , zvěděv , že jest Říman . A chtěje zvěděti , z čeho by jej vinili , uvedl jsem ho do rady jejich . I shledal jsem , že na něj žalují o nějaké otázky Zákona jejich a že nemá žádné viny , pro kterouž by byl hoden smrti neb vězení . A když mi povědíno o úkladech , kteréž jsou o něm skládali Židé , ihned jsem jej poslal k tobě , přikázav také i žalobníkům jeho , aby , což mají proti němu , oznámili před tebou . Měj se dobře . Tedy žoldnéři , jakž jim poručeno bylo , pojavše Pavla , přivedli jej v noci do Antipatridy . A nazejtří , nechavše jízdných , aby s ním jeli , vrátili se do vojska . Oni pak přijevše do Cesaree , dali list vladaři , a Pavla také postavili před ním . A přečta list vladař , i otázal se ho , z které by krajiny byl . A zvěděv , že jest z Cilicie , Řekl : Budu tě slyšeti , když tvoji žalobníci také přijdou . I rozkázal ho ostříhati v domě Herodesově . Po pěti pak dnech sstoupil nejvyšší kněz Ananiáš s staršími a s nějakým Tertullem řečníkem ; kteřížto postavili se před vladařem proti Pavlovi . A když povolán byl , počal naň žalovati Tertullus , řka : Kterak mnohý pokoj způsoben jest nám skrze tebe a mnohé věci v tomto národu výborně se dějí skrze tvou opatrnost , to my i všelijak i všudy se vším děkováním vyznáváme , výborný Felix . Ale abych tě déle nezaměstnával , prosím , vyslyšiž nás maličko podle obyčeje přívětivosti své . Nalezli jsme zajisté člověka tohoto nešlechetného , a vzbuzujícího různice mezi všemi Židy po všem světě , a vůdci té sekty nazaretské ; Jenž také i o to se pokoušel , aby chrámu poskvrnil ; a kteréhožto javše , vedle Zákona našeho chtěli jsme souditi . Ale přišed k tomu hejtman Lyziáš s mocí velikou , vzal ho z rukou našich , Rozkázav , aby žalobníci jeho šli k tobě . Od něhožto ty sám budeš moci , vyptaje se , zvěděti o všem o tom , z čeho my jej viníme . A k tomu se přimluvili i Židé , pravíce , že to tak jest . Tedy Pavel odpověděl , když mu návěští dal vladař , aby mluvil : Od mnohých let věda tebe býti soudcím národu tomuto představeným , s lepší myslí k tomu , což se mne dotýče , odpovídati budu , Poněvadž ty můžeš to věděti , že není tomu dní více než dvanácte , jakž jsem přišel do Jeruzaléma , abych se modlil . A aniž jsou mne nalezli v chrámě s někým se hádajícího , aneb činícího roty v zástupu , ani v školách , ani v městě , Aniž toho prokázati mohou , což na mne žalují . Ale totoť já před tebou vyznávám , že podle té cesty , kterouž oni nazývají kacířstvím , tak sloužím Bohu otců svých , věře všemu , cožkoli psáno jest v Zákoně a v Prorocích , Maje naději v Bohu , že bude , jehož i oni čekají , vzkříšení z mrtvých , i spravedlivých i nespravedlivých . A tak se chovati hledím , abych měl dobré svědomí bez úrazu před Bohem i před lidmi vždycky Po mnohých pak letech přišel jsem , almužny nesa národu svému a oběti . Při čemž mne nalezli v chrámě očištěného , ne s zástupem , ani s bouřkou , někteří Židé z Azie , Kteříž by měli tuto také před tebou státi a žalovati , měli-li by co proti mně . Anebo nechať tito sami povědí , nalezli-li jsou na mně jakou nepravost , když jsem stál v radě , Leč to jedno promluvení , že jsem zavolal , stoje mezi nimi : Pro vzkříšení z mrtvých já k soudu potažen jsem dnes od vás . A vyslyšav to Felix , odložil jim , až by o té cestě něco místnějšího vyzvěděl , řka : Až hejtman Lyziáš sem přijede , posoudím té pře vaší . I poručil setníkovi , aby Pavla ostříhal a polehčil mu vězení a nebránil žádnému z přátel jeho posluhovati jemu anebo navštěvovati ho . Po několika pak dnech přišed Felix s Druzillou , manželkou svou , kteráž byla Židovka , zavolal Pavla , a slyšel od něho o víře v Krista . A když on vypravoval o spravedlnosti a o zdrželivosti a o budoucím soudu , ulekl se Felix , a odpověděl : Nyní odejdi , a v čas příhodný zavolám tě . Nadál se pak , že jemu Pavel dá nějaké peníze , aby jej propustil , pročež i tím častěji , povolávaje ho , mluvíval s ním . Po dvou pak letech měl po sobě náměstka Felix , Festa Porcia , a chtěje se zalíbiti Židům Felix , nechal Pavla v vězení . Tedy Festus vladařství ujav , po třech dnech přijel z Cesaree do Jeruzaléma . I oznámili jemu nejvyšší kněz a přednější z Židů o Pavlovi , a prosili ho , Žádajíce té milosti proti němu , aby jej kázal přivésti do Jeruzaléma , zálohy učinivše jemu , aby zabit byl na cestě . A Festus odpověděl , že má Pavel ostříhán býti v Cesaree , a on sám že tudíž tam přijede . Protož ( řekl ) , kteříž z vás mohou , nechť tam také se vypraví spolu se mnou , a jest-li jaká vina na tom muži , nechať naň žalují . A pobyv mezi nimi nic více než deset dní , jel do Cesaree . A druhého dne posadiv se na soudné stolici , kázal Pavla přivésti . Kterýžto když byl přiveden , obstoupili jej ti , jenž byli přišli z Jeruzaléma , Židé , mnohé a těžké žaloby proti Pavlovi vedouce , kterýchž nemohli dovésti , Nebo Pavel při všem mírnou zprávu dával , že ani proti Zákonu Židovskému , ani proti chrámu , ani proti císaři nic neprovinil . Ale Festus , chtěje se Židům zalíbiti , odpověděv , řekl Pavlovi : Chceš-li jíti do Jeruzaléma a tam o to souzen býti přede mnou ? I řekl Pavel : Před stolicí císařovou chci státi a tam souzen býti . Židům jsem nic neublížil , jakož i ty dobře to víš . Nebo jestližeť jim v čem ubližuji , aneb něco smrti hodného jsem spáchal , neodpírámť umříti ; a pakliť nic toho při mně není , z čehož mne oni viní , žádnýť mne jim nemůže dáti . K císaři se odvolávám . Tedy Festus promluviv s radou , odpověděl : K císařis se odvolal ? K císaři půjdeš . A po několika dnech král Agrippa a Bernice přijeli do Cesaree , aby pozdravili Festa . A když tu za mnoho dní pobyli , oznámil Festus králi o Pavlově při , řka : Muž jeden ostaven jest od Felixa v vězení , O kterémž , když jsem byl v Jeruzalémě , oznámili mi přední kněží a starší Židovští , žádajíce na něj ortele . Kterýmž jsem odpověděl , že není obyčej Římanům vydati člověka na smrt , prve nežli by ten , na kohož se žaloba děje , přítomné měl žalobníky a volnost k odpovídání na to , z čehož by byl obviňován . A protož když se byli sem sešli , hned beze všeho meškání , druhý den posadiv se na soudné stolici , rozkázal jsem přivésti toho muže . Jehožto žalobníci tu stojíce , z ničeho takového nevinili ho , čehož jsem já se domníval . Ale o nějaké otázky při tom svém náboženství měli s ním nesnáz , a o jakémsi Ježíšovi mrtvém , o kterémž jistil Pavel , že jest živ . Já pak maje tu při v pochybnosti , řekl jsem jemu , chtěl-li by jíti do Jeruzaléma , a tam o ty věci souzen býti . A když se on odvolal , aby byl chován k soudu Augustovu , kázal jsem ho hlídati , až bych jej poslal k císaři . Tedy Agrippa řekl k Festovi : Chtělť bych i já rád člověka toho slyšeti . A on řekl : Zítra ho uslyšíš . Nazejtří pak , když přišel Agrippa a Bernice s velikou slavou , a vešli na síň s hejtmany a s lidmi nejznamenitějšími města toho , k rozkázání Festovu přiveden jest Pavel . I řekl Festus : Králi Agrippo a všickni , kteříž jste tuto s námi , vidíte tohoto , za nějžto všecko množství Židů prosili mne , i v Jeruzalémě i zde , křičíce , že takový nemá více živ býti . Já pak shledav to , že nic hodného smrti neučinil , však když se sám k Augustovi odvolal , umínil jsem jej tam poslati . O němž , co bych jistého napsal pánu svému , nevím . Protož jsem jej teď přivedl před vás , a zvláště před tebe , králi Agrippo , abych vyptaje se , věděl , co psáti . Nebo zdá mi se to neslušné býti poslati vězně a pře jeho neoznámiti . Potom Agrippa řekl Pavlovi : Dopouštíť se , abys sám za sebe promluvil . Tedy Pavel vztáh ruku , mluvil : Na všecky ty věci , z kterýchž mne viní Židé , králi Agrippo , za šťastného se počítám , že dnes před tebou odpovídati mám , A zvláště proto , poněvadž jsi ty povědom všech těch , kteříž u Židů jsou , obyčejů a otázek . Protož prosím tebe , vyslyšiž mne trpělivě . O životu mém hned od mladosti mé , jaký byl od počátku v národu mém v Jeruzalémě , vědí všickni Židé , Měvše mne prve zdávna v dobré známosti , ( kdyby chtěli svědectví vydati , ) kterak vedle nejjistší sekty v našem náboženství byl jsem živ farizeus . A nyní pro naději toho zaslíbení , kteréž se stalo otcům našim od Boha , teď stojím , soudu jsa poddán , K kterémužto zaslíbení dvanáctero pokolení naše , sloužíce Bohu ustavičně dnem i nocí , naději má , že přijde ; pro kteroužto naději žalují na mne Židé , ó králi Agrippo . A tak-liž se to od vás za nepodobné k víře soudí , že Bůh křísí mrtvé ? Ačť i mně se zdálo , že by mi náležité bylo , proti jménu Ježíše Nazaretského mnoho odporného činiti , Jakož jsem i činil v Jeruzalémě , a mnohé z svatých já jsem do žalářů dával , vzav moc od předních kněží . A když měli mordováni býti , já jsem pomáhal ortele vynášeti . A po všech školách často trápě je , přinucoval jsem , aby se rouhali ; a náramně rozlítiv se na ně , protivil jsem se jim , až i do jiných měst na to jsem jezdil . A v tom , když jsem šel do Damašku , s mocí a s poručením předních kněží , O poledni na cestě , ó králi , uzřel jsem , ano světlo s nebe , jasnější nad blesk slunečný , obklíčilo mne , i ty , kteříž se mnou šli . A když jsme my všickni na zem padli , slyšel jsem hlas mluvící ke mně a řkoucí Židovským jazykem : Saule , Saule , proč mi se protivíš ? Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati . A já řekl : I kdo jsi , Pane ? A on řekl : Já jsem Ježíš , kterémuž ty se protivíš . Ale vstaň a stůj na nohách svých ; nebo protoť jsem se tobě ukázal , ať bych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí , kteréž jsi viděl , i těch , v kterýchžto ukazovati se budu tobě , Vysvobozuje tebe z lidu tohoto , i z pohanů , k nimž tě nyní posílám , Otvírati oči jejich , aby se obrátili od temností k světlu a z moci ďábelské k Bohu , aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru , kteráž jest ve mne . A protož , ó králi Agrippo , nebyl jsem nevěřící nebeskému vidění . Ale hned nejprv těm , kteříž jsou v Damašku a v Jeruzalémě , i po vší krajině Judské , potom i pohanům zvěstoval jsem evangelium , aby pokání činili a obrátili se k Bohu , skutky hodné pokání činíce . A pro tu příčinu Židé javše mne v chrámě , pokoušeli se rukama svýma zamordovati . Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím , vydávaje svědectví i malému i velikému , nic jiného nevypravuje , než to , což jsou Proroci a Mojžíš zvěstovali , že se mělo státi : Totiž , že měl Kristus trpěti , a z mrtvých vstana první , zvěstovati světlo lidu tomuto i pohanům . To když od sebe promluvil Pavel , Festus hlasem velikým řekl : Blázníš , Pavle . Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí . On pak řekl : Nebláznímť , výborný Feste , ale slova pravdy a středmosti mluvím . Víť zajisté o těch věcech král , před kterýmž směle a svobodně mluvím ; nebo mám za to , žeť ho nic z těchto věcí tajno není , poněvadž se toto nedálo pokoutně . Věříš-li , králi Agrippo , Prorokům ? Vím , že věříš . Tedy Agrippa řekl Pavlovi : Téměř bys mne k tomu naklonil , abych byl křesťanem . A Pavel řekl : Žádalť bych od Boha , abyste i poněkud i z cela , netoliko ty , ale všickni , kteříž slyší mne dnes , byli takoví , jakýž já jsem , kromě okovů těchto . A když to Pavel promluvil , vstal král , i vladař a Bernice , i ti , kteříž s nimi seděli . A odšedše na stranu , mluvili spolu , řkouce : Nic hodného smrti neb vězení nečiní člověk tento . Agrippa pak Festovi řekl : Mohl propuštěn býti člověk tento , kdyby se byl neodvolal k císaři . A když bylo již usouzeno , abychom my se plavili do Vlach , poručen jest i Pavel i někteří jiní vězňové setníku , jménem Juliovi , kterýž byl nad houfem Augustovým . Tedy všedše na lodí Adramyttenskou , abychom se plavili podle krajin Azie , pustili jsme se na moře . A byl s námi Aristarchus Macedonský z Tessaloniky . Druhý pak den připlavili jsme se k Sidonu . A tu Julius přívětivě se maje ku Pavlovi , dopustil mu , aby jda k přátelům , u nich měl pohodlí . A berouce se odtud , plavili jsme se podle Cypru , protože byl vítr odporný nám . A tak přeplavivše se přes moře Cilické a Pamfylické , přišli jsme do města Myry , kteréž jest v krajině , jenž slove Lycia . A tu našed setník bárku Alexandrinskou , kteráž měla plouti do Vlach , uvedl nás na ni . A když jsme za mnoho dní znenáhla se plavili a sotva připlouli proti Gnidum , a vítr nám bránil přiblížiti se k zemi , i podjeli jsme Krétu podle Salmóny . A sotva ji pomíjeti mohše , přijeli jsme na jedno místo , kteréž slove Pěkný břeh , od kteréhožto nedaleko bylo město Lasea . Když pak drahný čas přešel , a již bylo nebezpečné plavení , ( neb již byl i půst pominul , ) napomínal jich Pavel , Řka k nim : Muži , vidím , že s velikým ublížením a s mnohou škodou netoliko nákladu a lodí , ale i životů našich toto plavení bude . Ale setník více věřil správci lodí a marináři , nežli tomu , co Pavel pravil . A když nebylo tu příhodného přístavu , kdež by pobyli přes zimu , mnozí tak radili , aby se předce pustili odtud , zda by jak mohli , přijedouce do Fenicen , přes zimu tu pobýti na břehu Kréty , kterýž leží k větru nešpornímu a k větru více než západnímu . A když počal vítr víti od poledne , majíce za to , že se budou umíněnou cestou držeti , i nahodilo se jim , že jeli blízko Kréty . Po neveliké pak chvíli zdvihl se proti nim vítr bouřlivý půlnoční , kterýž slove Euroklydon . A když lodí zachvácena byla a nemohla odolati proti větru , pustivše ji po větru , tak jsme se vezli . A přiběhše pod jeden ostrov neveliký , kterýž slove Klauda , sotva jsme mohli obdržeti člun u bárky . Kterýžto zdvihše , pomoci užívali , podpásavše bárku ; a bojíce se , aby neuhodili na místo nebezpečné , spustivše člun , tak se plavili . A když bouře vichrová námi velmi zmítala , na druhý den , což bylo v lodí nákladů , metali ven . A třetí den i to nádobí bárce potřebné svýma rukama vyházeli jsme . A když ani slunce se neukázalo ani hvězdy za mnoho dní , a bouře vždy větší nastávala , již byla všecka naděje o vysvobození našem odjata . A když jsme již byli hladem velmi ztrápeni , tedy stoje Pavel uprostřed nich , řekl : Měli jste zajisté , ó muži , uposlechnouce mne , nehýbati se od Kréty , a tak uvarovati se nebezpečenství tohoto a škody A i nyní vás napomínám , abyste dobré mysli byli ; neboť nezahyne žádný z vás , kromě bárky samé . Nebo této noci ukázal mi se anděl Boha toho , jehož já jsem a kterémuž sloužím , Řka : Neboj se , Pavle , před císařem máš státi , a aj , dalť jest tobě Bůh všecky , kteříž se plaví s tebou . Protož buďte dobré mysli , muži ; neboť já věřím Bohu , žeť se tak stane , jakž jest mi mluveno . Mámeť se pak dostati na nějaký ostrov . A když již byla čtrnáctá noc , a my se plavili po moři Adriatickém , okolo půlnoci , domnívali se plavci , že by se jim okazovala krajina nějaká . Kteřížto spustivše do vody olovnici , nalezli hlubokost dvadcíti loktů ; a odjevše odtud maličko , opět spustivše olovnici , nalezli hlubokost patnácti loktů . A bojíce se , aby na místa skalnatá neuhodili , spustivše z bárky čtyři kotve , žádali , aby den byl . Chtěli pak marináři utéci z bárky , pustivše člun do moře , pod zámyslem , jako by chtěli od předku lodí kotve roztahovati , I řekl Pavel setníkovi a žoldnéřům : Nezůstanou-li tito na lodí , vy nebudete moci zachováni býti . Tedy žoldnéři utínali provazy u člunu , a pustili jej , aby pryč plynul . A když již dnělo , napomínal Pavel všech , aby pojedli , řka : Již jest tomu dnes čtrnáctý den , jakž očekávajíce , trváte lační , nic nejedouce . Protož prosím vás , abyste pojedli pro zachování vašeho zdraví ; neb žádného z vás vlas s hlavy nespadne . A to pověděv , vezma chléb , díky vzdával Bohu přede všemi , a rozlomiv , počal jísti . A tak potěšeni byvše všickni , pojedli i oni . Bylo pak nás všech osob na lodí dvě stě sedmdesáte a šest . A nasyceni jsouce pokrmem , oblehčovali bárku , vysýpajíce pšenici do moře . A když byl den , nemohli země viděti , než okřídlí nějaké znamenali , ano má břeh , k němuž myslili , kdyby jak mohli přistáti s lodí . A vytáhše kotvy , pustili se po moři , rozpustivše také provazy pravidl ; a zdvihše plachtu k větru , táhli se k břehu . Ale když trefili na to místo , kdež se dvoje moře schází , tu se zastavila lodí . A přední konec lodí uváznutý stál , nehýbaje se , zadní pak konec lámal se násilím vln . Tedy žoldnéři radili setníkovi , aby vězně zmordovali , aby jim některý vyplyna , neutekl . Ale setník chtěje zachovati Pavla , nedal toho učiniti . I rozkázal těm , kteříž mohli plynouti , aby se pustili nejprv do moře a vyplynuli na zem , Jiní pak aby na dskách plynuli a někteří na těch kusích lodí . I takž se stalo , že všickni zdraví vyšli na zemi . A tak zachováni jsouce , teprv poznali , že ostrov ten sloul Melita . Lidé pak toho ostrova velikou přívětivost k nám ukázali . Nebo zapálivše hranici drev , přijali nás všecky , pro déšť , kterýž v tu chvíli byl , a pro zimu . A když Pavel sebral drahně roždí a kladl na oheň , ještěrka , utíkajíc před horkem , připjala se k ruce jeho . A když uzřeli lidé toho ostrovu , ano ještěrka visí u ruky jeho , řekli jedni k druhým : Jistě člověk tento jest vražedlník ; neb ač z moře vyšel , však pomsta Boží nedá jemu živu býti . Ale on střásl tu ještěrku do ohně , a nic se jemu zlého nestalo . Oni pak očekávali , že oteče , aneb padna , pojednou umře . A když toho dlouho čekali a viděli , že se mu nic zlého nestalo , změnivše myšlení své , pravili , že jest on bůh . Na těch pak místech měl popluží kníže toho ostrova , jménem Publius , kterýžto přijav nás k sobě , za tři dni přátelsky u sebe v hospodě choval . I přihodilo se , že otec toho Publia ležel , maje zimnici a červenou nemoc . K němuž všed Pavel , a pomodliv se , vzložil na něj ruce a uzdravil jej . A když se to stalo , tedy i jiní , kteříž na ostrově tom nemocní byli , přistupovali , a byli uzdravováni . Ctili nás pak velice , a když jsme se měli pryč plaviti , nakladli nám na lodí toho , čehož potřebí bylo . A po třech měsících plavili jsme se na bárce Alexandrinské , kteráž tu byla na tom ostrově přes zimu , majici za erb Kastora a Polluxa . A když jsme přijeli do Syrakusis , zůstali jsme tu za tři dni . A odtud okolo plavíce se , přišli jsme do Regium ; a po jednom dni , když vál vítr od poledne , druhý den přijeli jsme do Puteolos . Kdežto nalezli jsme bratří , kteříž nás prosili , abychom pobyli u nich za sedm dní . A tak jsme šli k Římu . Odkudž , když o nás uslyšeli bratří , vyšli proti nám až na rynk Appiův a ke Třem krčmám . Kteréžto uzřev Pavel , poděkoval Bohu a počal býti dobré mysli . A když jsme přišli do Říma , setník dal vězně v moc hejtmanu vojska , ale Pavlovi dopuštěno , aby sám bydlil s žoldnéřem , kterýž ho ostříhal . I stalo se po třech dnech , svolal Pavel muže přední z Židů . A když se sešli , řekl k nim : Muži bratří , já nic neučiniv proti lidu ani proti obyčejům otcovským , jat jsa , z Jeruzaléma vydán jsem v ruce Římanům , Kteříž vyslyševše mne , chtěli mne propustiti , protože žádné viny hodné smrti na mně nebylo . Ale když Židé tomu odpírali , přinucen jsem odvolati se k císaři , ne jako bych měl co národ svůj žalovati . A protož z té příčiny povolal jsem vás , žádostiv jsa viděti vás a s vámi promluviti ; nebo pro naději lidu Izraelského řetězem tímto svázán jsem . A oni řekli jemu : Myť jsme žádného psaní neměli o tobě z Židovstva , aniž kdo z bratří přijda , vypravoval nám , aneb mluvil co zlého o tobě . Ale žádámeť od tebe slyšeti , jak smyslíš ; nebo víme o té sektě , že se jí všudy odpírá . A když jemu uložili den , sešlo se jich mnoho do hospody k němu , jimžto s osvědčováním vypravoval o království Božím , slouže jim k víře o Ježíšovi z Zákona Mojžíšova a Proroků , od jitra až do večera . A někteří uvěřili tomu , což Pavel vypravoval , někteří pak nevěřili . A tak nejsouce mezi sebou svorní , rozešli se , k nimžto promluvil Pavel toto jedno slovo : Jistě žeť jest dobře Duch svatý skrze proroka Izaiáše mluvil k otcům našim , Řka : Jdi k lidu tomuto a rciž jim : Sluchem slyšeti budete , a nesrozumíte , a hledíce hleděti budete , a neuzříte . Nebo zhrublo srdce lidu tohoto , a ušima těžce slyšeli , a oči své zamhouřili , aby snad neviděli očima , a ušima neslyšeli , a srdcem nerozuměli , a neobrátili se , abych jich neuzdravil . Budiž vám tedy známo , že jest pohanům posláno toto spasení Boží , a oniť slyšeti budou . A když on to propověděl , odešli Židé , majíce mezi sebou mnohé hádky . Pavel pak trval za celé dvě létě v hospodě své , a přijímal všecky , kteříž přicházeli k němu , Káže o království Božím a uče těm věcem , kteréž jsou o Pánu Ježíši Kristu , se vší doufanlivostí bez překážky .