GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:47urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:47Pavel , apoštol Ježíše Krista skrze vůli Boží , a Timoteus bratr , církvi Boží , kteráž jest v Korintu , se všemi svatými , kteříž jsou ve vší Achaii : Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista . Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista , Otec milosrdenství , a Bůh všelikého potěšení , Kterýž těší nás ve všelikém ssoužení našem , abychom i my mohli potěšovati těch , kteříž by byli v jakémkoli ssoužení , a to tím potěšením , kterýmž i my potěšeni jsme od Boha . Nebo jakož se rozhojňují utrpení Kristova na nás , tak skrze Krista rozhojňuje se i potěšení naše . Nebo buďto že souženi jsme , pro vaše potěšení a spasení souženi jsme , kteréž se působí v snášení týchž trápení , kteráž i my trpíme ; buďto že potěšováni býváme , pro vaše potěšení a spasení potěšováni býváme . A naděje naše pevná jest o vás . Poněvadž víme , že jakož jste účastníci utrpení , také i potěšení . Nechcemeť zajisté , abyste nevěděli , bratří , o soužení našem , kteréž jsme měli v Azii , že jsme nad míru přetíženi byli a nad možnost , tak že jsme již o životu svém byli pochybili . Nýbrž sami v sobě již jsme byli tak usoudili , že nebylo lze než umříti , abychom nedoufali sami v sobě , ale v Bohu , jenž i mrtvé křísí . Kterýž z takového nebezpečenství smrti vytrhl nás , a vytrhuje , v něhož doufáme , že i ještě vytrhne , Když i vy nám pomáhati budete modlitbami za nás , aby z daru toho , příčinou mnohých osob nám daného , od mnohých děkováno bylo Bohu za nás . Nebo chlouba naše tato jest , svědectví svědomí našeho , že v sprostnosti a v upřímosti Boží , ne v moudrosti tělesné , ale v milosti Boží obcovali jsme na tomto světě , zvláště pak u vás . Neboť nepíšeme vám nic jiného , nežli to , což čtete , aneb což prvé znáte . A naději mám , že až do konce tak znáti budete . Jakož jste již i z stránky poznali nás , žeť jsme chlouba vaše , podobně jako i vy naše , v den Pána Ježíše . A v tomť doufání chtěl jsem k vám přijíti nejprve , abyste druhou milost měli , A skrze vás jíti do Macedonie , a zase z Macedonie přijíti k vám , a potom od vás abych byl doprovozen do Judstva . O tom pak když jsem přemyšloval , zdali jsem co lehkomyslně činil ? Aneb což přemyšluji , zdali podle těla přemyšluji , tak aby bylo při mně : Jest , jest , není , není ? Ale víť to věrný Bůh , že řeč naše , kteráž byla mluvena k vám , nebyla : Jest , a není . Nebo Syn Boží Ježíš Kristus , kterýž mezi vámi kázán jest skrze nás , totiž skrze mne a Silvána a Timotea , nebyl : Jest , a není , ale bylo v kázání o něm : Jest , ( Nebo kolikžkoli jest zaslíbení Božích , v němť jsou : Jest , a v němť také jest Amen , ) k slávě Bohu skrze nás . Ten pak , kterýž potvrzuje nás s vámi v Kristu , a kterýž pomazal nás , Bůh jest . Kterýž i znamenal nás , a dal závdavek Ducha svatého v srdce naše . Já pak Boha za svědka beru na svou duši , že lituje vás , ještě jsem nepřišel do Korintu . Ne jako bychom panovali nad věrou vaší , ale pomocníci jsme radosti vaší ; nebo věrou stojíte . Toto jsem pak sobě uložil , abych k vám zase s zámutkem nepřišel . Nebo jestliže já vás zarmoutím , i kdo jest , ješto by mne obveselil , než ten , kterýž jest ode mne zarmoucen ? A protoť jsem vám to napsal , abych přijda k vám , neměl zámutku z těch , z nichž bych se měl radovati , doufaje o všech o vás , že radost má jest všech vás radost . Nebo z velikého ssoužení a bolesti srdce psal jsem vám , s mnohými slzami , ne abyste zarmouceni byli , ale abyste poznali lásku , kteroužto k vám velikou mám . Jestližeť jest pak kdo zarmoutil , ne mneť zarmoutil , ne toliko poněkud , abych jím neobtěžoval všech vás . Dostiť má takový na tom trestání , kteréž měl od mnohých , Tak abyste jemu již raději zase odpustili a potěšili ho , aby on snad přílišným zámutkem nepřišel na zahynutí . Protož prosím vás , abyste utvrdili k němu lásku . Nebo i proto psal jsem vám , abych zkušením zvěděl , jste-li ve všem poslušni . Komuž pak vy co odpouštíte , i já odpouštím . Nebo i já , jestliže jsem co odpustil , komuž jsem odpustil , pro vás odpustil jsem , před obličejem Kristovým , abychom nebyli oklamáni od satana . Nebo nejsou nám neznámá myšlení jeho . Když jsem pak přišel do Troady , k zvěstování evangelium Kristova , ačkoli dveře mi otevříny byly skrze Pána , však neměl jsem žádného upokojení v duchu svém , protože jsem nenalezl Tita , bratra svého . Ale požehnav jich , odšel jsem do Macedonie . Bohu pak budiž díka , kterýž vždycky dává nám vítězství v Kristu , a vůni známosti své zjevuje skrze nás na každém místě . Neboť jsme Kristova vůně dobrá Bohu v těch , jenž k spasení přicházejí , i v těch , kteříž hynou , Těm zajisté jsme vůně smrtelná k smrti , oněm pak vůně života k životu . Ale k tomu kdo jest způsobný ? Neboť nejsme , jako mnozí , cizoložící slovo Boží , ale jako z upřímnosti , a jako z Boha , před obličejem Božím , o Kristu mluvíme . Začínáme opět sami sebe chváliti ? Zdaliž potřebujeme , jako někteří , schvalujících listů k vám , nebo od vás k jiným ? List náš vy jste , napsaný v srdcích našich , kterýž znají a čtou všickni lidé . Nebo to zjevné jest , že jste vy list Kristův , zpravený skrze přisluhování naše , napsaný ne černidlem , ale Duchem Boha živého , ne na dskách kamenných , ale na dskách srdce masitých . Doufání pak takové máme skrze Krista k Bohu , Ne že bychom dostateční byli mysliti něco sami z sebe , jakožto sami z sebe , ale dostatečnost naše z Boha jest . Kterýžto i hodné nás učinil služebníky Nového Zákona , ne litery , ale Ducha . Nebo litera zabíjí , ale duch obživuje . A poněvadž přisluhování smrti , literami vyryté na dskách kamenných , bylo slavné , tak že nemohli patřiti synové Izraelští v tvář Mojžíšovu , pro slávu oblíčeje jeho , kteráž pominouti měla , I kterakž by tedy ovšem přisluhování Ducha nemělo býti slavné ? Nebo poněvadž přisluhování pomsty slavné bylo , mnohemť se více rozhojňuje v slávě přisluhování spravedlnosti . Nebo to , což oslaveno bylo , aniž oslaveno bylo v té částce , u přirovnání převýšené slávy nového přisluhování . Nebo poněvadž to pomíjející slavné bylo , mnohemť více to , což zůstává , jestiť slavné . Protož majíce takovou naději , mnohé svobody užíváme , A ne jako Mojžíš , kterýž kladl zástření na tvář svou , aby nepatřili synové Izraelští k cíli té věci pomíjející . Ale ztupeni jsou smyslové jejich . Nebo až do dnešního dne to zastření v čítání Starého Zákona zůstává neodkryté ; nebo skrze Krista toliko se odnímá . Protož až do dnešního dne , když se čtou knihy Mojžíšovy , zastření jest položeno na jejich srdci . Než jakž by se obrátilo ku Pánu , odňato bude zástření . Nebo Pán Duch jest , a kdež jest Duch Páně , tuť i svoboda . My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jakožto v zrcadle spatřujíce , v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu , jakožto od Ducha Páně . Protož majíce toto přisluhování , tak jakž jsme milosrdenství došli , neoblevujeme v něm . Ale odmítáme ukrývání neslušnosti , nechodíce v chytrosti , aniž se lstivě obírajíce s slovem Božím , ale zjevováním pravdy v příjemnost uvodíce sebe u každého svědomí lidského před obličejem Božím . Pakliť zakryté jest evangelium naše , před těmi , kteříž hynou , zakryté jest . V nichžto Bůh světa tohoto oslepil mysli , totiž v nevěrných , aby se jim nezasvítilo světlo evangelium slávy Kristovy , kterýž jest obraz Boží . Neboť ne sami sebe kážeme , ale Krista Ježíše Pána , sami pak o sobě pravíme , že jsme služebníci vaši pro Ježíše . Bůh zajisté , kterýž rozkázal , aby se z temností světlo zablesklo , tenť jest se osvítil v srdcích našich , k osvícení známosti slávy Boží v tváři Ježíše Krista . Mámeť pak poklad tento v nádobách hliněných , aby vyvýšenost moci byla Boží , a ne z nás . Myť se všech stran úzkost máme , ale nebýváme cele potlačeni ; v divných jsme nesnadnostech , ale nebýváme v tom pohlceni ; Protivenství trpíme , ale nebýváme opuštěni ; býváme opovrženi , ale nehyneme . Vždycky mrtvení Pána Ježíše na těle svém nosíme , aby i život Ježíšův na těle našem zjeven byl . Vždycky zajisté my , kteříž živi jsme , na smrt býváme vydáváni pro Ježíše , aby i život Ježíšův zjeven byl na smrtelném těle našem . A tak smrt v nás moc provodí , ale v vás život . Majíce tedy téhož ducha víry , podle toho , jakž psáno jest : Uvěřil jsem , protož jsem mluvil , i myť věříme , protož i mluvíme , Vědouce , že ten , kterýž vzkřísil Pána Ježíše , i nás skrze Ježíše vzkřísí a postaví s vámi . Nebo to všecko pro vás se děje , aby ta přehojná milost skrze díků činění od mnohých věrných rozmohla se k slávě Boží . Protož neoblevujeme , ale ačkoli zevnitřní člověk náš ruší se , však ten vnitřní obnovuje se den ode dne . Nebo toto nynější lehoučké ssoužení naše převelmi veliké věčné slávy břímě nám působí , Když nepatříme na ty věci , kteréž se vidí , ale na ty , kteréž se nevidí . Nebo ty věci , kteréž se vidí , jsou časné , ale které se nevidí , jsou věčné . Víme zajisté , že byl-li by tohoto našeho zemského přebývání stánek zbořen , stavení od Boha máme , příbytek ne rukou udělaný , věčný v nebesích . Pročež i v tomto stánku vzdycháme , v příbytek náš , kterýž jest s nebe , oblečeni býti žádajíce , Jestliže však oblečení a ne nazí nalezeni budeme . Nebo kteříž jsme v tomto stánku , lkáme , jsouce obtíženi , poněvadž bychom nechtěli svlečeni býti , ale přiodíni , aby pohlcena byla smrtelnost od života . Ten pak , kdož nás tak k tomu způsobil , Bůhť jest , kterýž i dal nám závdavek Ducha svého . Protož doufanlivé mysli vždycky jsouce , a vědouce , že dokudž pohostinu jsme v tomto těle , vzdáleni jsme ode Pána , ( Nebo skrze víru chodíme , a ne skrze vidění tváři Páně , ) Doufanlivéť pak mysli jsme , a oblibujeme raději vyjíti z těla a přijíti ku Pánu . Protož i usilujeme buď v těle pohostinu jsouce , buďto z těla se berouce , jemu se líbiti . Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou , aby přijal jeden každý odplatu za to , což skrze tělo působil , podle toho , jakž práce čí byla , buďto v dobrém , nebo ve zlém . Protož znajíce tu hrůzu Páně , lidem k víře sloužíme , Bohuť pak známi jsme . A nadějiť mám , že i svědomí vašemu známi jsme . Neboť ne sami sebe opět vám chválíme , ale příčinu vám dáváme , abyste se chlubili námi , a abyste to měli proti těm , kteříž se v tvárnosti chlubí , a ne v srdci . Nebo buďto že nesmyslní jsme , Bohu nesmyslní jsme ; buď že jsme rozumní , vám rozumní jsme . Láska zajisté Kristova víže nás , Jakožto ty , kteříž tak soudíme , že poněvadž jeden za všecky umřel , tedyť všickni zemřeli , a že za všecky umřel , aby ti , kteříž živi jsou , již ne sami sobě živi byli , ale tomu , kterýž za ně umřel i z mrtvých vstal . A tak my již od toho času žádného neznáme podle těla . A ačkoli jsme poznali Krista podle těla , ale nyní již více neznáme . Protož jest-li kdo v Kristu , nové stvoření jest . Staré věci pominuly , aj , nové všecko učiněno jest . To pak všecko jest z Boha , kterýž smířil nás s sebou skrze Jezukrista , a dal nám služebnost smíření tohoto . Nebo Bůh byl v Kristu , smířuje svět s sebou , nepočítaje jim hříchů jejich , a složil v nás to slovo smíření . Protož my na místo Krista poselství dějeme ; a jako by Bůh skrze nás žádal vás , prosíme na místě Kristově , smiřte se s Bohem . Nebo toho , kterýž hříchu nepoznal , za nás učinil hříchem , abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm . Protož napomáhajíce , i napomínáme vás , abyste milosti Boží nadarmo nebrali , ( Neboť praví Bůh : V čas příhodný uslyšel jsem tě a v den spasení spomohl jsem tobě . Aj , nyníť jest čas příhodný , aj , nyní dnové spasení . ) Žádného v ničemž nedávajíce pohoršení , aby byla bez úhony služba naše ; Ale ve všem se chovajíce jakožto Boží služebníci , ve mnohé trpělivosti , v utištěních , v nedostatcích , v úzkostech , V ranách , v žalářích , v nepokojích , v pracech , v bdění , v postech , V čistotě , v umění , v dlouhočekání , v dobrotivosti , v Duchu svatém , v lásce neošemetné , V slovu pravdy , v moci Boží , skrze odění spravedlnosti , napravo i nalevo , Skrze slávu i pohanění , skrze zlou i dobrou pověst , jakožto bludní , a jsouce pravdomluvní , Jakožto neznámí , a jsouce známí , jakožto umírající , a aj , živi jsme , jakožto potrestaní , a nezmordovaní , Jako smutní , avšak vždycky se radujíce , jako chudí , a mnohé zbohacujíce , jako nic nemajíce , avšak všemi věcmi vládnouce . Ústa naše otevřína jsou k vám , ó Korinští , srdce naše rozšířeno jest . Nejste v nás souženi , než souženi jste v srdcích vašich . O takovéžť odplaty žádám od vás , jakožto synům pravím : Rozšiřte se i vy . A netáhněte jha s nevěřícími . Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí ? A jaké obcování světla s temnostmi ? A jaké srovnání Krista s Beliálem ? Aneb jaký díl věřícímu s nevěřícím ? A jaké spolčení chrámu Božího s modlami ? Nebo vy jste chrám Boha živého , jakož pověděl Bůh : Že přebývati budu v nich , a procházeti se , a budu jejich Bohem , a oni budou mým lidem . A protož vyjdětež z prostředku jejich a oddělte se od nich , praví Pán ; a nečistého se nedotýkejte , a já přijmu vás . A budu vám za Otce , a vy mi budete za syny a za dcery , praví Pán všemohoucí . Taková tedy majíce zaslíbení , nejmilejší , očišťujmež se od všeliké poskvrny těla i ducha , konajíce posvěcení naše v bázni Boží . Přijmětež nás . Žádnémuť jsme neublížili , žádnému neuškodili , žádného neoklamali . Nepravím toho ku potupě vaší , poněvadž jsem napřed pověděl , že v srdcích našich jste , tak abychom hotovi byli spolu s vámi zemříti i spolu živi býti . Mnohéť jsem k vám důvěrnosti , mnohoť se vámi chlubím ; naplněn jsem potěšením , a rozhojňujiť se v radosti ve všelikém soužení našem . Nebo i když jsme byli přišli do Macedonie , žádného odpočinutí nemělo tělo naše , ale ve všem souženi jsme byli ; měli jsme zevnitř boje , vnitř strachy . Ale ten , jenž těší ponížené , potěšil nás , Bůh , skrze Titův příchod . A netoliko příchodem jeho , ale také i potěšením tím , kteréž on měl z vás , vypravovav nám o vaší veliké žádosti nás , o vašem kvílení , a vaší ke mně horlivé milosti , takže jsem se velmi zradoval . A ačkoli zarmoutil jsem vás listem , nelituji toho , ač jsem byl litoval . Nebo vidím , že ten list , ačkoli na čas , zarmoutil vás . Ale nyní raduji se , ne že jste zarmouceni byli , ale že jste se ku pokání zarmoutili . Zarmoutili jste se zajisté podle Boha , takže jste k žádné škodě nepřišli skrze nás . Nebo zámutek , kterýž jest podle Boha , ten pokání k spasení působí takové , jehož nikdy líto nebude , ale zámutek světa způsobuje smrt . Ano hle , to samo , že jste podlé Boha zarmouceni byli , kterakou v vás způsobilo snažnost , nýbrž jakou omluvu , nýbrž zažhnutí hněvu , nýbrž bázeň , nýbrž žádost vroucí , nýbrž horlivost , anobrž pomstu ? A Všelijak ukázali jste se nevinni býti v té příhodě . A ač psal jsem vám , však ne pro toho jsem psal , kterýž tu nepravost spáchal , ani pro toho , komuž se křivda stala , ale aby vám zjevena byla pilnost naše o vás před obličejem Božím . Protož potěšeniť jsme z potěšení vašeho . Ale mnohem hojněji zradovali jsme se z radosti Titovy , že poočerstven jest duch jeho ode všech vás , A že chlubil-li jsem se v čem vámi před ním , nebyl jsem zahanben , ale jakož všecko mluvili jsme vám v pravdě , tak i chlouba naše , kteráž byla před Titem , pravá jest shledána . A hojněji i srdce jeho jest k vám obráceno , nebo rozpomíná se na poslušenství všech vás , a kterak jste ho s bázní a s strachem přijali . Raduji se pak , že ve všem mám o vás doufání . Známuť pak vám činíme , bratří , milost Boží , danou zborům Macedonským , Že v mnohém zkušení rozličných soužení rozhojnilá radost jejich a převeliká chudoba jejich rozhojněna jest v bohatství upřímnosti jejich . Nebo svědectví jim vydávám , že podle možnosti , ba i nad možnost hotovi byli sděliti se , Mnohými žádostmi prosíce nás , abychom té milosti jejich a obcování služebnost ( v rozdělování toho svatým ) na se přijali . A netoliko tak učinili , jakž jsme se nadáli , ale sami sebe nejprve dali Pánu , a i nám také u vůli Boží , Tak že jsme musili napomenouti Tita , aby jakož byl prve započal , tak také i dokonal při vás milost tuto . A protož jakž ve všech věcech jste hojní , totiž u víře i v řeči i v známosti i ve všeliké snažnosti i v lásce vaší k nám , tak i v této milosti hojní buďte . Ne jako rozkazuje , toto pravím , ale příčinou jiných snažnosti i vaši upřímou lásku zkušenou ukázati chtěje . Nebo znáte milost Pána našeho Jezukrista , že pro vás učiněn jest chudý , jsa bohatý , abyste vy jeho chudobou zbohatli . A k tomuť vám radu dávám ; nebo jest vám to užitečné , kteříž jste netoliko činiti , ale i chtíti prve začali léta předešlého . Protož nyní již to skutkem vykonejte , aby jakož hotové bylo chtění , tak také bylo i vykonání z toho , což máte . Nebo jest-liť prve vůle hotová , podle toho , což kdo má , vzácná jest Bohu , ne podle toho , čehož nemá . Nebo ne proto vás ponoukám , aby jiným bylo polehčení , a vám soužení , ale rovnost ať jest ; nyní přítomně vaše hojnost spomoziž jejich chudobě , Aby potom také jejich hojnost vaší chudobě byla ku pomoci , aby tak byla rovnost ; Jakož psáno : Kdo mnoho nasbíral , nic mu nezbývalo , a kdo málo , neměl nedostatku . Ale díka Bohu , kterýž takovouž snažnost k službě vám dal v srdce Titovo , Takže to napomenutí naše ochotně přijal , anobrž jsa v lásce k vám opravdový , sám z své dobré vůle šel k vám . Poslaliť jsme pak s ním bratra toho , kterýž má velikou chválu v evangelium po všech sbořích , ( A netoliko to , ale také losem vyvolen jest od církví za tovaryše putování našeho , s touto milostí , kteroužto sloužíme k slávě Pánu a k vyplnění vůle vaší , ) Varujíce se toho , aby nám někdo neutrhal pro tu hojnost , kterouž my přisluhujeme , Dobré opatrujíce netoliko před obličejem Páně , ale i před lidmi . Poslali jsme pak s nimi bratra našeho , kteréhož jsme mnohokrát ve mnohých věcech zkusili , že jest pilný , a nyní mnohem pilnější bude pro mnohé doufání mé o vás . Z strany Tita víte , že jest tovaryš můj , a mezi vámi pomocník můj ; a z strany bratří našich , že jsou poslové církví a sláva Kristova . Protož jistoty lásky vaší a chlouby naší o vás , k nim dokažte , před obličejem církví . Nebo o pomoci , kteráž se sbírá na svaté , jest zbytečné psáti vám . Vím zajisté o vaší hotovosti , pro kteroužto chlubím se vámi u Macedonských , kterak by Achaia hotova byla k tomu od předešlého léta . A ta z vás pošlá horlivost mnohými k témuž pohnula . I poslal jsem k vám tyto bratří , aby chlouba naše vámi nebyla marná v té stránce , ale abyste , ( jakž jsem řekl , ) byli hotovi , Abychom snad , přišli-li by se mnou Macedonští , a nalezli vás nehotové , nemusili se styděti , ( ať nedím vy ) za takovou chloubu . Protož vidělo mi se za potřebné těchto bratří napomenouti , aby předešli mne k vám , a připravili prve opověděnou sbírku vaši , aby byla hotová jako dobrovolná sbírka , a ne jako bezděčná . Ale totoť pravím : Kdo skoupě rozsívá , skoupě i žíti bude ; a kdož rozsívá ochotně , ochotně i žíti bude . Jeden každý jakž uložil v srdci svém , tak učiň , ne s neochotnou myslí anebo z mušení . Neboť ochotného dárce miluje Bůh . Mocenť jest pak Bůh všelikou milost rozhojniti v vás , abyste ve všem všudy všelikou dostatečnost majíce , hojní byli ke všelikému skutku dobrému , Jakož psáno jest : Rozsypal a dal chudým , spravedlnost jeho zůstává na věky . Ten pak , kterýž dává símě rozsívajícímu , dejž i vám chléb k jedení , a rozmnožiž símě vaše , a přispořiž úrody spravedlnosti vaší , Abyste všelijak zbohaceni byli ke všeliké sprostnosti , kterážto působí skrze nás , aby díky činěny byly Bohu . Nebo služba oběti této netoliko doplňuje nedostatky svatých , ale také rozhojňuje se v mnohé díků činění Bohu , příčinou schválení služby této , Když chválí Boha z jednomyslné poddanosti vaší k evangelium Kristovu , a z upřímé pomoci jim i všechněm učiněné , A modlí se za vás ti , kteříž vás převelice milují pro vyvýšenou milost Boží v vás . Díka pak budiž Bohu z nevymluvného daru jeho . Já pak sám Pavel prosím vás skrze tichost a dobrotivost Kristovu , kterýžto v přítomnosti u vás jsem pokorný , ale v nepřítomnosti směle dověrný jsem k vám . Prosím pak vás za to , abych přítomen jsa , nemusil doufanlivý býti tou smělostí , kterouž jsem jmín , že bych smělý byl proti některým , kteříž za to mají , že bychom my podle těla chodili . V těle zajisté chodíce , ne podle těla rytěřujeme , Nebo odění rytěřování našeho není tělesné , ale mocné v Bohu k vyvrácení ohrad , Jímžto podvracíme rady , i všelikou vysokost , povyšující se proti umění Božímu , jímajíce všelikou mysl v poddanost Kristu , A nahotově majíce pomstu proti každému neposlušenství , když naplněno bude vaše poslušenství . A což toliko na to , co před očima jest , hledíte ? Má-li kdo tu naději o sobě , že by Kristův byl , pomysliž také na to sám u sebe , že jakož on jest Kristův , tak i my Kristovi jsme . Nebo bychť se pak i ještě hojněji chlubil mocí naší , kterouž nám dal Pán vzdělání a ne k zkažení vašemu , nebuduť zahanben ; Abych se nezdál listy strašiti vás . Nebo listové jeho ( dí někdo ) jsou těžcí a mocní , ale přítomnost osobná jest mdlá , a řeč chaterná . Toto nechať myslí takový , že jacíž jsme v slovu skrze psání , vzdáleni jsouce od vás , takoví také budeme i v skutku , přijdouce k vám . Neboť my se neodvažujeme přimísiti aneb přirovnati k některým , kteříž sami sebe chválí . Ale ti nerozumějí , že sami sebou sebe měří a přirovnávají sebe sobě . My pak nebudeme se nad to , což nám není odměřeno , chlubiti , ale podle míry pravidla , kteroužto míru odměřil nám Bůh , chlubiti se budeme , totiž že jsme dosáhli až k vám . Nebo ne jako bychom nedosáhli až k vám , rozšiřujeme se nad míru . Až i k vám zajisté přišli jsme v evangelium Kristovu . Protož my se nad to , což nám není odměřeno , nechlubíme , totiž cizími pracemi , ale naději máme , když víra vaše růsti bude v vás , že my se rozšíříme dále podle toho , jakž nám odměřeno , Totiž , abych ještě i na těch místech , kteráž jsou za vámi dále , kázal evangelium , a ne abych v tom , což jinému odměřeno jest , a již jest hotové , se chlubil . Ale kdo se chlubí , v Pánu se chlub . Nebo ne ten , kdož se sám chválí , zkušený jest , ale ten , kohož Pán chválí . Ó byste mne maličko posnesli v nemoudrosti mé , nýbrž posneste mne . Neboť miluji vás Božím milováním . Zasnoubilť jsem zajisté vás jako čistou pannu oddati jednomu muži , Kristu . Ale bojímť se , aby snad , jakož had svedl Evu chytrostí svou , tak nebyly porušeny mysli vaše , abyste se totiž neuchýlili od sprostnosti , kteráž jest v Kristu . Nebo kdyby někdo přijda , jiného Ježíše vám kázal , kteréhož jsme my nekázali , aneb kdybyste jiného ducha přijali , kteréhož jste prve nepřijali , anebo jiné evangelium , kteréhož jste od nás nevzali , slušně byste to snášeli . Neboť za to mám , že jsem nic menší nebyl velikých apoštolů . Jestližeť pak jsem nedospělý v řeči , však ne v umění , ale ve všem všudy otevření jsme vám . Zdali jsem zhřešil , ponižuje se , abyste vy povýšeni byli , a že jsem darmo evangelium Boží kázal vám ? Jiné jsem církve loupil , bera od nich plat k službě vaší . A byv u vás , jsa potřeben , neobtěžoval jsem žádného . Nebo ten nedostatek můj doplnili bratří , přišedše z Macedonie . A ve všech věcech varoval jsem se , a varovati budu , abych vás neobtěžoval . Jestiť pravda Kristova ve mně , že chlouba tato nebude mi zmařena v krajinách Achaiských . Z které příčiny ? Snad že vás nemiluji ? Bůhť ví . Ale což činím , ještěť činiti budu , abych odňal příčinu těm , kteříž hledají příčiny k tomu , aby v tom , v čemž se chlubí , nalezeni byli takoví jako i my . Nebo takoví falešní apoštolé jsou dělníci lstiví , proměňujíce se v apoštoly Kristovy . A není div . Nebo i satan proměňuje se v anděla světlosti . Protož neníť to tak veliká věc , jestliže i služebníci jeho proměňují se , aby se zdáli býti služebníci spravedlnosti , jichžto konec bude podle skutků jejich . Opět pravím , aby mne někdo neměl za nemoudrého ; nýbrž i jako nemoudrého přijměte mne , ať i já se maličko něco pochlubím . Což mluvím , nemluvímť jako ode Pána , ale jako v nemoudrosti z strany této chlouby . Kdyžť se mnozí chlubí podle těla , i jáť se pochlubím . Rádi zajisté snášíte nemoudré , jsouce sami moudří . Nebo snesete i to , by vás kdo v službu podrobil , by kdo zžíral , by kdo bral , by se kdo pozdvihoval , by vás kdo v tvář bil . K zahanbení vašemu pravím , rovně jako bychom my nějací špatní byli . Nýbrž v čem kdo smí , ( v nemoudrosti mluvím , ) smímť i já . Židé jsou ? Jsem i já Žid . Izraelští jsou ? Jsem i já . Símě Abrahamovo jsou ? I já . Služebníci Kristovi jsou ? ( Nemoudře dím : ) Nadto já . V pracech býval jsem hojněji , v ranách přílišně , v žalářích hojněji , v smrtech častokrát . Od Židů pětkrát čtyřidceti ran bez jedné trpěl jsem . Třikrát metlami mrskán jsem , jednou jsem byl ukamenován , třikrát jsem na moři tonul , ve dne i v noci v hlubokosti mořské byl jsem . Na cestách často , v nebezpečenství na řekách , v nebezpečenství od lotrů , v nebezpečenství od svého pokolení , v nebezpečenství od pohanů , v nebezpečenství v městě , v nebezpečenství na poušti , v nebezpečenství na moři , v nebezpečenství mezi falešnými bratřími ; V práci a v ustání , v bděních často , v hladu a v žízni , v postech častokrát , na zimě a v nahotě . Kromě toho , což zevnitř jest , dotírá na mne ten houf na každý den povstávající proti mně , to jest péče o všecky sbory . Kdo umdlévá , abych já s ním nemdlel ? Kdo se uráží , abych já se nepálil ? Jestližeť se mám chlubiti , nemocmi svými se chlubiti budu . Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista , kterýž jest požehnaný na věky , ví , žeť nelhu . Hejtman v Damašku lidu Aréty krále , ostříhal města Damašku , chtěje mne do vězení vzíti . Ale já oknem po provaze spuštěn jsem v koši přes zed , i ušel jsem rukou jeho . Ale chlubiti mi se není dobré , nebo přišel bych k vypravování o viděních a zjeveních Páně . Znám člověka v Kristu před lety čtrnácti , ( v těle-li , nevím , čili krom těla , nevím , Bůhť ví , ) kterýž byl vtržen až do třetího nebe . A vím takového člověka , ( bylo-li v těle , čili krom těla , nevím , Bůh ví ) , Že jest byl vtržen do ráje , a slyšel nevypravitelná slova , kterýchž nesluší člověku mluviti . Takovým budu se chlubiti , ale sám sebou nechci se chlubiti , než toliko nemocmi svými . Nebo budu-li se chtíti chlubiti , nebuduť proto nemoudrým , nebo pravdu povím ; ale uskrovnímť , aby někdo nesmýšlel více , nežli vidí při mně , aneb slyší ode mne . A abych se vysokostí zjevení nad míru nepozdvihl , dán mi jest osten do těla , totiž anděl satan , aby mne poličkoval , abych se nad míru nepovyšoval . Za to třikrát jsem Pána prosil , aby to odstoupilo ode mne . Ale řekl mi : Dosti máš na mé milosti , neboť moc má v nemoci dokonává se . Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými , aby ve mně přebývala moc Kristova . Protož libost mám v nemocech svých , v pohaněních , v nedostatcích , v protivenstvích , a v úzkostech , pro Krista . Nebo když mdlím , tedy silen jsem . Učiněn jsem nemoudrým , chlubě se ; vy jste mne k tomu přinutili . Neb já od vás měl jsem chválen býti ; neboť jsem nic menší nebyl velikých apoštolů , ačkoli nic nejsem . Znamení zajisté apoštolství mého prokázána jsou mezi vámi ve vší trpělivosti , i v divích a v zázracích , a v mocech . Neb co jest , čeho byste vy méně měli nežli jiné církve , leč to , že jsem já vás neobtěžoval ? Odpusťtež mi to bezpráví . Aj , již potřetí hotov jsem přijíti k vám , a nebuduť vás obtěžovati . Nebo nehledám toho , což jest vašeho , ale vás . Neboť nemají synové rodičům pokladů shromažďovati , ale rodičové synům . Jáť pak velmi rád náklad učiním , i sám se vynaložím za duše vaše , ačkoli velmi vás miluje , málo jsem milován . Ale nechťž jest tak , že jsem já vás neobtěžoval , než chytrý jsa , lstí jsem vás zjímal . Zdali skrze někoho z těch , kteréž jsem poslal k vám , obloupil jsem vás ? Dožádal jsem se Tita , a poslal jsem s ním bratra toho . Zdali vás Titus podvedl ? Zdaliž jsme jedním duchem nechodili ? Zdaliž ne jedněmi šlépějemi ? A zase domníváte-li se , že my se vymlouváme před vámi ? Před obličejemť Božím v Kristu mluvíme , a to všecko , nejmilejší , k vašemu vzdělání . Neboť se bojím , abych snad přijda k vám , nenalezl vás takových , jakýchž bych nechtěl , a já nebyl nalezen od vás , jakéhož byste vy nechtěli , aby snad nebyli mezi vámi svárové , závistí , hněvové , vády , utrhání , reptání , nadýmání , různice , Aby mne opět , když bych přišel , neponížil Bůh můj u vás , a plakal bych mnohých z těch , kteříž jsou prve hřešili , a nečinili pokání z nečistoty , a z smilstva , a z nestydatosti , kterouž páchali . Toto již po třetí jdu k vám , a v ústech dvou neb tří svědků staneť každé slovo . Předpovědělť jsem , a předpovídám po druhé jako přítomný , a nepřítomný nyní píši těm , kteříž prve hřešili , i jiným všechněm , že přijdu-liť opět znovu , neodpustím , Poněvadž zkusiti hledáte toho , kterýž skrze mne mluví , Krista , kterýžto k vám není nemocný , ale mocný jest v vás . Nebo ačkoli ukřižován jest jako nemocný , ale živ jest z moci Boží . A tak i my mdlí jsme s ním , ale živi budeme s ním , z moci Boží vztahující se až k vám . Sami sebe zkušujte , jste-li u víře ; sami sebe ohledujte . Čili sami sebe neznáte , že Ježíš Kristus jest v vás ? Leč jste snad zavrženi . Ale naději mám , žeť poznáte , žeť my nejsme zavrženi . Modlímť se pak Bohu , abyste nic zlého nečinili , ne proto , abychom my se dokonalí ukázali , ale abyste vy to , což jest dobrého , činili , my pak jako zavržení abychom byli . Neboť nic nemůžeme proti pravdě , ale k pravdě . Radujeme se zajisté , že ač jsme mdlí , ale vy jste silní , a za toť se i modlíme , abyste vy byli dokonalí . Protož toto nepřítomný jsa , píši , abych snad potom přítomen jsa , nemusil býti přísný , podle moci , kterouž mi dal Pán k vzdělání , a ne k zkáze . Naposledy , bratří mějtež se dobře , dokonalí buďte , potěšujte se , jednostejně smyslte , pokoj mějte . A Bůh lásky a pokoje budeť s vámi . Pozdravtež jedni druhých políbením svatým . Pozdravují vás všickni svatí . Milost Pána Jezukrista , a láska Boží , a účastenství Ducha svatého budiž se všemi vámi . Amen . Druhý list k Korintským psán byl z Filippis , Města Macedonského , po Titovi a Lukášovi .