GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:8urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:8Stalo se pak za času soudců , že byl hlad v zemi . I odšel člověk z Betléma Judova , a bydlil pohostinu v krajině Moábské s manželkou svou a se dvěma syny svými . Jméno pak muže toho Elimelech , a jméno ženy jeho Noémi , jméno také dvou synů jeho Mahalon a Chelion , Efratejští z Betléma Judova ; a přišedše do krajiny Moábské , bydlili tam . Umřel pak Elimelech , muž Noémi ; i pozůstala ona s oběma syny svými . Kteříž pojali sobě ženy Moábské ; jméno jedné bylo Orfa a jméno druhé Rut . I bydlili tam téměř deset let . Umřeli také oni oba dva , Mahalon i Chelion , a zůstala žena ta po dvou synech svých a manželu svém . Tedy vstavši ona s nevěstami svými , navracela se z krajiny Moábské ; nebo slyšela v krajině Moábské , že Hospodin navštívil lid svůj , dav jemu chléb . Vyšedši tedy z místa , na němž bydlila , a obě nevěsty její s ní , daly se na cestu , aby se navrátily do země Judské . Řekla pak Noémi oběma nevěstám svým : Jděte , navraťte se jedna každá do domu matky své . Učiniž Hospodin s vámi milosrdenství , jakož jste i vy činili s mrtvými syny mými i se mnou . Dejž vám Hospodin , abyste nalezly odpočinutí , jedna každá v domě muže svého . I políbila jich , ony pak pozdvihše hlasu svého , plakaly . A řekly jí : Obrátíme se raději s tebou k lidu tvému . I řekla Noémi : Navraťte se , dcerky mé . Proč chcete jíti se mnou ? Zdaliž ještě budu míti syny , aby byli vaši muži ? Navraťte se , dcerky mé , a odejděte , neboť jsem již stará k vdání ; nýbrž bych i řekla , že mám naději , bych i noci této se vdala a syny zrodila , Zdaž byste na ně čekaly , až by dorostli ? Zdaliž tou příčinou meškati se budete , abyste se neměly vdáti ? Ne tak , mé dcerky , nebo mé trápení větší jest nežli vaše , proto že ruka Hospodinova jest proti mně . Ony pak pozdvihše hlasu , opět plakaly . A Orfa políbivši svegruši svou , odešla , Rut pak přídržela se jí . Kteréžto řekla Noémi : Aj , přítelkyně tvá navrátila se k lidu svému a k bohům svým , navratiž se také za ní . Ale Rut řekla : Nenuť mne , abych tě opustiti a od tebe odjíti měla . Nebo kamž se koli obrátíš , půjdu , a kdekoli bydliti budeš , i já bydliti budu ; lid tvůj lid můj , a Bůh tvůj Bůh můj . Kdekoli umřeš , umru , a tu pochována budu . Toto mi učiň Hospodin , a toto přidej , že toliko smrt rozdělí mne s tebou . Tedy viduci , že se na tom ustavila , aby šla s ní , přestala k ní mluviti . I šly obě dvě spolu , až přišly k Betlému . I stalo se , že když přišly do Betléma , roznesla se pověst o nich po všem městě , a pravili : To-li jest ta Noémi ? Jimž ona řekla : Nenazývejte mne Noémi , říkejte mi Mara ; nebo hořkostí velikou naplnil mne Všemohoucí . Vyšla jsem plná , teď pak prázdnou mne zase Hospodin přivedl . Pročež tedy nazýváte mne Noémi , poněvadž mne Hospodin ssoužil , a Všemohoucí mne znuzil ? A navrátila se Noémi s Rut Moábskou , nevěstou svou ; navrátila se pak z krajiny Moábské . I přišly do Betléma , když počínali žíti ječmene . Měla pak Noémi přítele po manželu svém , muže mocného z čeledi Elimelechovy , jménem Bóza . I řekla Rut Moábská Noémi : Nechť medle jdu na pole sbírati klasů za tím , kdož by mi toho přál . Jížto ona řekla : Jdi , dcero má . Šla tedy , a přišedši , sbírala klasy na poli za ženci . Přihodilo se pak , že přišla na díl pole toho , kteréž přináleželo Bózovi , jenž byl z čeledi Elimelechovy . A v tom přišel Bóz z Betléma , a řekl žencům : Hospodin s vámi . Kteříž odpověděli jemu : Požehnejž tobě Hospodin . I řekl Bóz služebníku svému , kterýž postaven byl nad ženci : Čí jest tato mladice ? Odpověděl služebník ten , kterýž postaven byl nad ženci , a řekl : Jest mladice Moábská , kteráž přišla s Noémi z země Moábské . A řekla mi : Prosím , nechť sbírám a shromažďuji klasy mezi snopy za ženci . A přišedši , trvá od jitra až dosavad , kromě že na chvilku doma pobyla . Tedy řekl Bóz k Rut : Slyš , dcero má , nechoď sbírati na jiné pole , aniž odcházej odsud , ale přídrž se teď děvek mých . Zůstávej na tom poli , na němž budou žíti , a choď za nimi , nebo jsem přikázal služebníkům svým , aby se tebe žádný nedotýkal . Bude-liť se chtíti píti , jdi k nádobám , a napí se té vody , kteréž by navážili služebníci moji . Tedy ona padla na tvář svou , a schýlivši se k zemi , řekla jemu : Odkudž mi to , že jsem nalezla milost před tebou , abys se známil ke mně , kteráž jsem cizozemka . Odpověděl Bóz a řekl : O všemť mi oznámeno jest , co jsi koli činila svegruši své po smrti muže svého , a že opustivši otce svého a matku svou , i zemi , v kteréžs se narodila , šla jsi mezi lid , kteréhožs prvé neznala . Odplatiž tobě Hospodin za skutek tvůj , a budiž mzda tvá dokonalá od Hospodina Boha Izraelského , poněvadž jsi přišla , abys pod křídly jeho doufala . Kterážto řekla : Nalezla jsem milost před tebou , pane můj , poněvadž jsi mne potěšil , a mluvils k srdci děvky své , ješto nejsem podobná jedné z děvek tvých . Tedy řekl jí Bóz : Když bude čas jísti , přistup sem , a pojez chleba , a omoč skyvu svou v octě . I posadila se při žencích , a podal jí pražmy ; ona pak jedla až do sytosti , a ještě jí zbylo . I vstala , aby sbírala . Přikázal pak Bóz služebníkům svým , řka : Byť pak i mezi snopy sbírala , nezbraňujte jí . Nýbrž naschvál jí upouštějte z snopů a nechávejte , ať sbírá , a nedomlouvejte jí . Sbírala tedy na poli tom až do večera , a což sebrala , to vymlátila ; i byla téměř míra efi ječmene . Kterýž vzavši , přišla do města , a viděla svegruše její to , což nasbírala . Vyňala také a dala jí to , což pozůstalo po nasycení jejím . I řekla jí svegruše její : Kdes sbírala dnes , a kdes pracovala ? Budiž požehnaný ten , kterýž tě přijal . Tedy oznámila svegruši své , u koho pracovala , řkuci : Jméno muže , u kteréhož jsem pracovala dnes , jest Bóz . I řekla Noémi nevěstě své : Požehnanýť jest od Hospodina , že nepřestal milosrdenství svého nad živými i mrtvými . I to ještě k ní řekla Noémi : Blízký přítel náš a z příbuzných našich jest muž ten . Řekla jí také Rut Moábská : I to mi ještě řekl : Čeládky mé přídrž se , dokavadž by všeho , což mého jest , nedožali . Tedy řekla Noémi Rut nevěstě své : Dobré jest tedy , dcero má , abys vycházela s děvečkami jeho , ať by na jiném poli něco nepřekazili . A tak se přídržela Rut děvek Bózových , a sbírala klasy , dokudž nesžali ječmene a pšenice , a bydlela u svegruše své . Řekla jí potom Noémi svegruše její : Má dcero , nemám-liž pohledati tobě odpočinutí , aby tobě dobře bylo ? Anobrž zdaliž Bóz ten příbuzný náš , s jehož jsi děvečkami byla , nebude víti ječmene na humně noci této ? Protož umej se a pomaž , roucho své také oblec , a jdi na humno , však tak , aby nebylo známé muži tomu , prvé než by přestal jísti a píti . A když půjde ležeti , znamenej místo , na kterémž lehne , a přijduc , pozdvihneš pláště u noh jeho , a tu se položíš ; on pak oznámí tobě , co bys měla činiti . Jížto Rut řekla : Cokoli mi rozkážeš , učiním . Šla tedy na to humno , a učinila všecko , což jí rozkázala svegruše její . Když pak pojedl Bóz a napil se , a rozveselilo se srdce jeho , šel spáti vedlé stohu ; přišla i ona tiše , a pozdvihši pláště u noh jeho , položila se . A když bylo o půl noci , ulekl se muž ten a zchopil se , a aj , žena leží u noh jeho . I řekl : Kdo jsi ty ? A ona odpověděla : Já jsem Rut , děvka tvá . Vztáhni křídlo pláště svého na děvku svou , nebo příbuzný jsi . A on řekl : Požehnaná jsi ty od Hospodina , dcero má . Větší jsi nyní pobožnosti dokázala , nežli prvé , že jsi nehledala mládenců bohatých aneb chudých . Protož nyní , dcero má , neboj se ; vše , čehož žádáš , učiním tobě , nebo víť všecko město lidu mého , že jsi ty žena šlechetná . A také jest to pravé , že jsem příbuzný tvůj , ale jestiť příbuzný bližší nežli já . Odpočiniž tu přes noc , a když bude ráno , jestližeť on bude chtíti práva příbuznosti k tobě užiti , dobře , nechť užive . Pakliť nebude chtíti práva užiti k tobě , já právem příbuznosti pojmu tebe , živť jest Hospodin . Spiž tu až do jitra . A tak spala u noh jeho až do jitra . Potom vstala prvé , nežli by kdo poznati mohl bližního svého ; nebo pečoval Bóz , aby někdo nezvěděl , že přišla žena ta na humno . A řekl : Přines loktušku , kterouž se odíváš , a drž ji . A když ji držela , naměřiv jí šest měr ječmene , vložil na ni . I vešla do města . A přišla k svegruši své . Kteráž řekla : Kdo jsi ty , dcero má ? I vypravovala jí všecko , což jí učinil muž ten . A řekla : Šest měr těchto ječmene dal mi , nebo řekl ke mně : Nenavrátíš se prázdná k svegruši své . I řekla jí Noémi : Počekej , dcero má , až porozumíš , jak to padne ; neboť neobleví muž ten , až tu věc dnes k místu přivede . Tedy Bóz všed do brány , posadil se tam . A aj , příbuzný ten , o němž on byl mluvil , šel tudy . I řekl jemu : Poď sem , a poseď tuto . Kterýž zastaviv se , sedl . A vzav Bóz deset mužů z starších města toho , řekl : Posaďte se tuto . I posadili se . Tedy řekl příbuznému tomu : Díl pole , kteréž bylo bratra našeho Elimelecha , prodala Noémi , kteráž se navrátila z krajiny Moábské . A já jsem umínil netajiti toho před tebou , a pravímť : Ujmi pole to před přísedícími těmito a staršími lidu mého . Jestliže chceš koupiti , kup ; pakli nekoupíš , oznam mi . Nebo vím , že kromě tebe není žádného , kterýž by měl právo koupiti je , a já jsem po tobě . Tedy on řekl : Já koupím . I řekl Bóz : Když ujmeš pole to od Noémi , tedy i Rut Moábskou , manželku mrtvého , sobě pojmeš , abys vzbudil jméno mrtvého v dědictví jeho . Odpověděl příbuzný ten : Nemohuť koupiti , abych snad nezahladil dědictví svého . Uživ ty práva příbuznosti mé , nebo já ho nemohu užiti . ( Byl pak ten obyčej od starodávna v Izraeli při koupi a směnách , ku potvrzení všelijakého jednání , že szul jeden obuv svou , a dal ji druhému . A to bylo na svědectví té věci v Izraeli . ) Protož řekl příbuzný Bózovi : Ujmi ty . I szul obuv svou . Tedy řekl Bóz starším těm a všemu lidu : Vy svědkové jste dnes , že jsem ujal všecko , což bylo Elimelechovo , i všecko to , což bylo Chelionovo a Mahalonovo , od Noémi . Ano i Rut Moábskou , ženu Mahalonovu , vzal jsem sobě za manželku , abych vzbudil jméno mrtvého v dědictví jeho , a aby nebylo zahlazeno jméno mrtvého z bratří jeho , a z brány místa jeho . Vy svědkové jste dnes toho . I řekl všecken lid , kterýž byl v bráně města , i starší : Svědkové jsme . Dejž Hospodin , aby žena vcházející do domu tvého byla jako Ráchel a jako Lía , kteréžto dvě vzdělaly dům Izraelský . Počínejž sobě zmužile v Efratě , a dosáhni jména v Betlémě . A ať jest dům tvůj jako dům Fáresa , ( kteréhož porodila Támar Judovi , ) z semene toho , kteréž by dal tobě Hospodin s mladicí touto . A tak Bóz pojal sobě Rut , a byla manželkou jeho . A když všel k ní , dal jí to Hospodin , že počala a porodila syna . I řekly ženy Noémi : Požehnaný Hospodin , kterýž nedopustil toho , abys měla zbavena býti příbuzného v tento čas , tak aby trvalo v Izraeli jméno jeho . Onť očerství duši tvou , a chovati tě bude v starosti tvé ; nebo nevěsta tvá , kteráž tě miluje , porodila ho , kteráž tobě lepší jest , nežli sedm synů . Tedy vzavši Noémi dítě , položila je na klín svůj , a byla pěstounkou jeho . Daly mu pak jméno sousedy , kteréž pravily : Narodil se syn Noémi , a nazvaly ho jménem Obéd . Onť jest otec Izai , otce Davidova . A tito jsou rodové Fáresovi : Fáres zplodil Ezrona ; Ezron pak zplodil Rama , Ram pak zplodil Aminadaba ; Aminadab pak zplodil Názona , Názon pak zplodil Salmona ; Salmon pak zplodil Bóza , Bóz pak zplodil Obéda ; Obéd pak zplodil Izai , Izai pak zplodil Davida .