GetPassageurn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:9urn:cts:pbc:bible.parallel.ces.kralicka:9Byl muž nějaký z Ramataim Zofim , s hory Efraim , jehož jméno bylo Elkána , syn Jerochama , syna Elihu , syna Tohu , syna Zuf Efratejského . A ten měl dvě ženy , jméno jedné Anna , a jméno druhé Penenna . Měla pak Penenna děti , ale Anna neměla dětí . I chodíval muž ten z města svého každého roku , aby se klaněl a obětoval Hospodinu zástupů , do Sílo , kdež byli dva synové Elí , Ofni a Fínes , kněží Hospodinovi . Když pak přišel den , v němž obětoval Elkána , dal Penenně manželce své , a všechněm synům i dcerám jejím díly . Anně pak dal díl jeden výborný , nebo Annu miloval , ale Hospodin zavřel byl život její . Přesto kormoutila ji také velmi protivnice její , toliko aby ji popouzela , proto že Hospodin zavřel byl život její . To když činíval každého roku , a Anna též chodívala do domu Hospodinova , tak ji kormoutívala protivnice ; ona pak plakávala a nic nejídala . Tedy řekl jí Elkána muž její : Anna , proč pláčeš ? A proč nejíš ? Proč tak truchlí srdce tvé ? Zdaliž já nejsem tobě lepší nežli deset synů ? Vstala tedy Anna , když pojedli v Sílo a napili se ; a Elí kněz seděl na stolici u veřeje chrámu Hospodinova . Ona pak jsuci v hořkosti srdce , modlila se Hospodinu a plakala velmi . A učinila slib , řkuci : Hospodine zástupů , jestliže vzhlédneš na trápení děvky své a rozpomeneš se na mne , a nezapomeneš na děvku svou , ale dáš služebnici své plod pohlaví mužského : tedy dám jej tobě , Hospodine , po všecky dny života jeho , a břitva nevejde na hlavu jeho . I stalo se , když se dlouho modlila před Hospodinem , že Elí pozor měl na ústa její . Ale Anna mluvila v srdci svém ; toliko rtové její se hýbali , hlasu pak jejího nebylo slyšeti . I domníval se Elí , že by opilá byla . Protož řekl jí Elí : Dlouho-liž budeš opilá ? Vystřízvěj z vína svého . Odpověděla Anna , řkuci : Nikoli , pane můj , žena jsem ducha truchlivého , ani vína ani nápoje opojného jsem nepila , ale vylila jsem duši svou před Hospodinem . Nepřirovnávejž děvky své k ženě bezbožné , nebo z velikého myšlení a hořkosti své mluvila jsem až dosavad . Jíž odpověděl Elí , řka : Jdiž u pokoji , a Bůh Izraelský dejž tobě k prosbě tvé , zač jsi ho prosila . I řekla : Ó by nalezla děvka tvá milost před očima tvýma ! Tedy odšedši žena cestou svou , pojedla , a tvář její nebyla více smutná . I vstali velmi ráno , a poklonu učinivše před Hospodinem , navrátili se , a přišli do domu svého do Ramata . Poznal pak Elkána Annu manželku svou , a Hospodin rozpomenul se na ni . I stalo se po vyplnění dnů , jakž počala Anna , že porodila syna , a nazvala jméno jeho Samuel ; nebo řekla : Vyprosila jsem ho na Hospodinu . Šel pak muž ten Elkána se vší čeledí svou , aby obětoval Hospodinu obět výroční a slib svůj . Ale Anna nešla , nebo řekla muži svému : Až odchovám dítě , tehdy povedu je , aby ukáže se před Hospodinem , zůstalo tam na věky . I řekl jí Elkána muž její : Učiň , cožť se dobrého vidí , zůstaň , dokudž neodchováš jeho . Ó by toliko utvrdil Hospodin slovo své ! A tak zůstala žena , a krmila syna svého , až jej i odchovala . Potom , když ho odchovala , vedla jej s sebou , se třmi volky a jednou efi mouky a nádobou vína , i uvedla jej do domu Hospodinova v Sílo ; dítě pak ještě bylo malé . Tedy zabili volka a přivedli dítě k Elí . Ona pak řekla : Poslyš mne , pane můj . Jako jest živa duše tvá , pane můj , já jsem žena ta , kteráž jsem stála tuto s tebou , modleci se Hospodinu . Za toto dítě jsem prosila , a dal mi Hospodin k prosbě mé to , čehož jsem prosila od něho . Protož já také oddávám jej Hospodinu ; po všecky dny , v nichž živ bude , oddanýť jest Hospodinu . A učinil tu poklonu Hospodinu . I modlila se Anna a řekla : Zplésalo srdce mé v Hospodinu , a vyzdvižen jest roh můj v Hospodinu ; rozšířila se ústa má proti nepřátelům mým , nebo rozveselila jsem se v spasení tvém . Neníť žádný tak svatý jako Hospodin ; nýbrž žádného není kromě tebe , neníť žádný tak silný jako Bůh náš . Nemluvtež již více hrdě , a nevycházej z úst vašich slovo pyšné ; nebo Bůh silný vševědoucí jest Hospodin , a usilování jeho jemu nepochybují . Lučiště i silní potříni jsou , a mdlí opásáni jsou silou . Sytí z chleba jednají se k dílu , a hladovití přestali lačněti , tak že neplodná porodila sedmero , a kteráž mnoho dětí měla , zemdlena jest . Hospodin umrtvuje i obživuje , uvodí do pekla i vyvodí . Hospodin ochuzuje i zbohacuje , ponižuje i povyšuje . Nuzného vyzdvihuje z prachu , a z hnoje vyvyšuje chudého , aby je posadil s knížaty , a stolici slávy dědičně jim dal ; nebo Hospodinovy jsou stěžeje země , na nichž založil okršlek . Onť ostříhá noh svatých svých , ale bezbožní ve tmě umlknou ; nebo ne v síle záleží síla člověka . Kteříž se protiví Hospodinu , setříni budou , na takové s nebe hřímati bude . Hospodin souditi bude končiny země , a dá sílu králi svému , a vyvýší roh pomazaného svého . I navrátil se Elkána do Ramaty , do domu svého , a pacholátko přisluhovalo Hospodinu při knězi Elí . Synové pak Elí byli bezbožní , a neznali Hospodina . Nebo těch kněží obyčej při lidu byl : Kdokoli obětoval obět , přicházel kněžský mládenec , když se maso vařilo , maje v ruce své hák třízubý , A vrazil jej do nádoby neb do kotlíku , neb do pánve , aneb do hrnce , a cokoli zachytil hák , to sobě bral kněz . Tak činívali všemu lidu Izraelskému , kteříž tam přicházeli do Sílo . Nýbrž , prvé než tuk zapalovali , přicházel mládenec kněžský a říkal člověku , kterýž obětoval : Dej masa , ať upeku knězi , nebo nevezme od tebe masa vařeného , ale surové . Jemuž odpověděl-li člověk ten : Nechť jest prvé zapálen tuk , a potom vezmeš sobě , čehož žádá duše tvá , on říkal : Nikoli , ale dej hned ; jestliže pak nedáš , mocí vezmu . I byl to hřích mládenců těch před Hospodinem velmi veliký ; nebo pohrdali lidé obětmi Hospodinovými . Samuel pak přisluhoval před Hospodinem , mládenček , oděný jsa efodem lněným . A matka jeho dělávala mu sukničku malou , a přinášela jemu každého roku , když přicházela s mužem svým k obětování oběti výroční . I požehnal Elí Elkánovi a manželce jeho , řka : Dejž tobě Hospodin símě z ženy této za oddaného , kteréhož jsi vyžádal na Hospodinu . I odešli na místo své . Tedy navštívil Hospodin Annu , kteráž počala a porodila tři syny a dvě dcery . Ale mládenček Samuel rostl před Hospodinem . Elí pak byl starý velmi a slyšel všecky věci , kteréž činili synové jeho všemu Izraeli , a kterak obývali s ženami , kteréž přisluhovaly u dveří stánku úmluvy . I řekl jim : Proč činíte takové věci ? Nebo já slyším zlé slovo o vás ode všeho lidu tohoto . Nikoli , synové moji , neboť není dobrá pověst , kterouž já slyším , že odvracíte lid Hospodinův . Zhřeší-li člověk proti člověku , souditi ho bude soudce ; pakli kdo zhřeší proti Hospodinu , kdo se zasadí o něho ? Ale neuposlechli hlasu otce svého , nebo je chtěl zbíti Hospodin . Ale mládenček Samuel prospíval a rostl , a milý byl , jakož před Hospodinem , tak i před lidmi . I přišel muž Boží k Elí a řekl jemu : Takto praví Hospodin : Zdaliž jsem se patrně nezjevil domu otce tvého , když byli v Egyptě , v domě Faraonově ? A vyvolil jsem ho sobě ze všech pokolení Izraelských za kněze , aby obětoval na oltáři mém , a aby kadil vonnými věcmi a nosil efod přede mnou ; dal jsem také domu otce tvého všecky ohnivé oběti synů Izraelských . Proč pošlapáváte obět mou , i suchou obět mou , kterouž jsem přikázal v příbytku tomto ? A víces ctil syny své nežli mne , abyste tyli prvotinami všech obětí suchých Izraele lidu mého . Protož praví Hospodin Bůh Izraelský : Řeklť jsem byl zajisté , dům tvůj a dům otce tvého přisluhovati měl přede mnou až na věky , ale nyní praví Hospodin : Odstup to ode mne ; nebo těch , kteříž mne ctí , poctím , kteříž pak mnou pohrdají , v pohrdání přijdou . Aj , dnové přicházejí , že odetnu rámě tvé a rámě domu otce tvého , aby nebylo starce v domě tvém . A viděti budeš protivníka v příbytku Páně , ve všem , čehož Bůh štědře udíleti bude Izraelovi , aniž bude starce v domě tvém po všecky dny . A ačkoli nevyhladím do konce muže od oltáře svého , abych trápil oči tvé a bolestí ssužoval duši tvou , všecko však množství domu tvého zemrou v věku vyspělém . A to měj za znamení , což přijde na dva syny tvé , Ofni a Fínesa : oba jednoho dne umrou . Vzbudím pak sobě kněze věrného , kterýž vedlé srdce mého a vedlé duše mé vše konati bude , a vzdělám jemu dům stálý , aby přisluhoval před pomazaným mým po všecky dny . A budeť , že kdožkoli pozůstane z domu tvého , přijde , aby se poklonil jemu , pro peníz stříbrný a pro skyvu chleba , a řekne : Připusť mne , prosím , k jedné třídě kněžské , abych jedl chléb . Mládenček pak Samuel přisluhoval Hospodinu při Elí , a řeč Hospodinova byla vzácná v těch dnech , aniž bývalo vidění zjevného . Stalo se pak jednoho dne , když Elí ležel na místě svém , ( a již byl počal scházeti na oči , a nemohl viděti ) , Samuel také spal , a světlo Boží ještě zhašeno nebylo v chrámě Hospodinově , v němž byla truhla Boží , Že zavolal Hospodin Samuele . Kterýž řekl : Teď jsem . I běžel k Elí a řekl : Teď jsem , nebo jsi mne volal . I odpověděl : Nevolal jsem , jdi zase spáti . Kterýž odšed , spal . Opět pak Hospodin zavolal Samuele . A vstav Samuel , šel k Elí a řekl : Teď jsem , nebo jsi mne volal . I odpověděl : Nevolalť jsem , synu můj ; jdi zase , spi . Samuel pak ještě neznal Hospodina , a ještě nebyla mu zjevena řeč Hospodinova . Tedy opět Hospodin zavolal Samuele po třetí . Kterýžto vstav , šel k Elí a řekl : Teď jsem , nebo jsi mne volal . Tedy srozuměl Elí , že byl Hospodin volal mládence . I řekl Elí k Samuelovi : Jdi , spi , a bude-li tě volati , řekneš : Mluv , Hospodine , nebo slyší služebník tvůj . Odšel tedy Samuel , a spal na místě svém . I přišel Hospodin , a stál a zavolal , jako i prvé , a řekl : Samueli , Samueli ! Odpověděl Samuel : Mluv , nebo slyší služebník tvůj . I řekl Hospodin Samuelovi : Aj , já učiním věc takovou v Izraeli , kterouž kdokoli uslyší , zníti jemu bude v obou uších jeho . V ten den uvedu na Elí všecko to , což jsem mluvil proti domu jeho ; počnuť i dokonám . A ukáži jemu , že já soudím dům jeho až na věky pro nepravost , o níž věděl ; nebo znaje , že na se zlořečenství uvodí synové jeho , a však nezbránil jim . A protož jsem zapřisáhl domu Elí , že nebude vyčištěna nepravost domu Elí žádnou obětí , ani obětí suchou až na věky . I spal Samuel až do jitra , a otevřel dvéře domu Hospodinova ; ostýchal se pak Samuel oznámiti Elí toho vidění . Tedy povolal Elí Samuele a řekl : Samueli , synu můj . Kterýž odpověděl : Teď jsem . I řekl : Jaká jest to řeč , kterouž mluvil tobě ? Netaj medle přede mnou . Toto učiň tobě Bůh a toto přidej , jestliže co zatajíš přede mnou ze všech slov , kteráž mluvil tobě . A tak oznámil jemu Samuel všecka slova , a ničeho nezatajil před ním . A on řekl : Hospodinť jest , nechť učiní , což ráčí . Rostl pak Samuel , a Hospodin byl s ním , tak že nedopustil padnouti žádnému slovu jeho na zem . Z čehož poznal všecken Izrael od Dan až do Bersabé , že Samuel jest věrný prorok Hospodinův . Nebo se jemu i potom ukazoval Hospodin v Sílo , jakož se byl prvé zjevil Hospodin Samuelovi v Sílo , skrze řeč Hospodinovu . I stalo se vedlé řeči Samuelovy všemu lidu Izraelskému . Nebo když vytáhl Izrael proti Filistinským k boji , a položili se při Eben-Ezer , Filistinští pak položili se v Afeku ; A když se sšikovali Filistinští proti Izraelovi , a již se potýkali : poražen jest Izrael od Filistinských , tak že jich zbito v té bitvě na poli takměř čtyři tisíce mužů . I navrátil se lid do stanů , a řekli starší Izraelští : Proč nás dnes Hospodin porazil před Filistinskými ? Vezměme k sobě z Sílo truhlu smlouvy Hospodinovy , ať přijde mezi nás , a vysvobodí nás z rukou nepřátel našich . Poslal tedy lid do Sílo , a vzali odtud truhlu smlouvy Hospodina zástupů , sedícího na cherubínech . Byli také tam dva synové Elí s truhlou smlouvy Boží , Ofni a Fínes . Když pak přinesena byla truhla smlouvy Hospodinovy do vojska , zkřikl všecken Izrael s velikým plésáním , až země vzněla . Uslyševše pak Filistinští hluk plésání , řekli : Jaký jest to hlas výskání velikého tohoto v vojště Hebrejském ? I poznali , že truhla Hospodinova přišla do vojska . Protož báli se Filistinští , když praveno bylo : Přišel Bůh do vojska jejich ; a řekli : Běda nám , nebo nebylo prvé nic k tomu podobného . Běda nám ! Kdo nás vysvobodí z ruky těch bohů silných ? Tiť jsou bohové , kteříž zbili Egypt všelikou ranou i na poušti . Posilňte se a buďte muži , ó Filistinští , abyste nesloužili těm Hebrejským , jako oni sloužili vám ; buďtež tedy muži a bojujte . Bojovali tedy Filistinští , a poražen jest Izrael , a utíkali jeden každý do stanu svého . I byla ta porážka veliká velmi , nebo padlo z Izraele třidceti tisíc pěších ; Také truhla Boží vzata , a dva synové Elí zabiti , Ofni a Fínes . Běže pak jeden Beniaminský z bitvy , přišel do Sílo téhož dne , maje roucho roztržené a hlavu prstí posypanou . Přišel tedy , a aj , Elí seděl na stolici při cestě , hledě , nebo srdce jeho lekalo se za truhlu Boží ; a když všel muž ten , a oznámil v městě , kvílilo všecko město . A uslyšev Elí hlas křiku toho , řekl : Jaký jest to hlas hřmotu tohoto ? Muž pak ten pospíchaje , přiběhl , aby oznámil Elí . ( A byl Elí v devadesáti a osmi letech ; oči také jeho byly již pošly , a nemohl viděti . ) I řekl muž ten k Elí : Já jdu z bitvy , z bitvy zajisté utekl jsem dnes . I dí jemu on : Co se tam stalo , můj synu ? Odpověděl ten posel a řekl : Utekl Izrael před Filistinskými , také i porážka veliká stala se v lidu , ano i oba synové tvoji zabiti jsou , Ofni a Fínes , a truhla Boží jest vzata . I stalo se , že jakž jmenoval truhlu Boží , spadl Elí s stolice nazpět při úhlu brány , a tak zlomiv šíji , umřel ; nebo byl muž starý a těžký . On soudil Izraele čtyřidceti let . Nevěsta pak jeho , manželka Fínesova , jsuc těhotná a blízká porodu , uslyševši také tu pověst , že by truhla Boží vzata byla , a že umřel tchán její i muž její , sklonila se a porodila ; nebo se obořily na ni úzkosti její . A v ten čas , když ona umírala , řekly , kteréž stály při ní : Neboj se , však jsi porodila syna . Kteráž nic neodpověděla , aniž toho připustila k srdci svému . I nazvala dítě Ichabod , řkuci : Přestěhovala se sláva z Izraele ; proto že vzata byla truhla Boží , a umřel tchán i muž její . Protož řekla : Přestěhovala se sláva z Izraele , nebo vzata jest truhla Boží . Filistinští pak vzali truhlu Boží , a zanesli ji z Eben-Ezer do Azotu . Vzali tedy Filistinští truhlu Boží , a vnesli ji do domu modly Dágon , a postavili ji vedlé Dágona . A když Azotští na zejtří ráno vstali , aj , Dágon povalený ležel tváří svou na zemi před truhlou Hospodinovou . I vzali Dágona a postavili jej na místo jeho . A když opět ráno nazejtří vstali , aj , Dágon , jakž upadl , ležel tváří svou na zemi před truhlou Hospodinovou ; hlava pak Dágonova a obě dlaně rukou jeho odražené byly na prahu , jen ho špalek zůstal . Protož kněží Dágonovi a všickni , kteříž vcházejí do domu Dágonova , nešlapají na prah Dágonův v Azotu až do tohoto dne . Tedy ztížena jest ruka Hospodinova nad Azotskými , a pohubila je , ( nebo ranila je neduhy na zadku ) , Azot i končiny jeho . Vidouce pak muži Azotští , co se děje , řekli : Nechť nezůstává truhla Boha Izraelského u nás , nebo těžká jest ruka jeho proti nám , a proti Dágonovi bohu našemu . I obeslali a shromáždili všecka knížata Filistinská k sobě , a řekli : Co učiníme s truhlou Boha Izraelského ? Odpověděli : Nechť jest doprovozena do Gát truhla Boha Izraelského . I zprovodili tam truhlu Boha Izraelského . Stalo se pak , když ji vyprovázeli , že ruka Hospodinova přikročila k městu trápením velikým velmi , a ranila muže města od malého až do velikého , a nametalo se jim v tajných místech plno vředů . Z té příčiny poslali truhlu Boží do Akaron . A když přišla truhla Boží do Akaron , zkřikli Akaronští , řkouce : Zprovodili k nám truhlu Boha Izraelského , aby nás pomořili i náš lid . Protož poslavše , shromáždili všecka knížata Filistinská , a řekli : Odešlete truhlu Boha Izraelského , ať se navrátí na místo své , a nezmoří nás i lidu našeho . Nebo bylo trápení smrtelné po všem tom městě , a velmi těžká byla ruka Boží tam . Muži pak , kteříž nezemřeli , raněni byli neduhy na zadku , tak že křik města vstupoval až k nebi . Byla pak truhla Hospodinova v krajině Filistinské za sedm měsíců . Tedy Filistinští povolavše kněží a hadačů , řekli : Co učiníme s truhlou Hospodinovou ? Oznamte nám , kterak bychom ji odeslali na místo její ? Kteříž odpověděli : Jestliže odešlete truhlu Boha Izraelského , neodsílejte jí prázdné , ale všelijak dejte jí obět za provinění ; tehdy uzdraveni budete , a poznáte , proč ruka jeho neodešla od vás . I řekli : Jakáž jest to obět za hřích , kterouž jí dáti máme ? Odpověděli : Vedlé počtu knížat Filistinských pět zadků zlatých a pět myší zlatých ; nebo rána jednostejná jest na všechněch , i na knížatech vašich . Uděláte tedy podobenství zadků svých a podobenství myší svých , kteréž pokazily zemi , i dáte slávu Bohu Izraelskému ; snad pozlehčí ruky své nad vámi , i nad bohy vašimi a nad zemí vaší . A proč obtěžujete srdce svá , jako jsou obtížili Egyptští a Farao srdce své ? Zdaliž , když divné věci prokázal při nich , nepropustili jich , a oni odešli ? A protož udělejte vůz nový jeden a vezměte dvě krávy otelené , na kteréž jha nebylo vzkládáno , a zapřáhněte ty krávy do vozu , a zavřete telata jejich doma , aby za nimi nešla . A vezmouce truhlu Hospodinovu , vstavte ji na vůz ; nádoby pak zlaté , kteréž jste dali jí za provinění , položte v škřiňce po boku jejím , a propusťte ji , ať odejde . A šetřte : Jestližeť cestou k cíli svému půjde do Betsemes , onť jest nám způsobil všecko toto zlé přenáramné ; pakli nic , poznáme , že ne ruka jeho dotkla se nás , ale náhodou nám to přišlo . Učinili tedy ti muži tak , a vzavše dvě krávy otelené , zapřáhli je do toho vozu , a telata jejich zavřeli doma . A vstavili truhlu Hospodinovu na vůz , i škřiňku i myši zlaté , a podobizny zadků svých . I šly upřímo krávy cestou , kteráž vede do Betsemes , silnicí jednou předce jdouce a řičíce , aniž se uchýlily na pravo aneb na levo . Knížata také Filistinská šla za nimi až ku pomezí Betsemes . Betsemští pak žali tehdáž pšenici v údolí , a pozdvihše očí svých , uzřeli truhlu ; i veselili se , vidouce ji . A když přijel vůz na pole Jozue Betsemského , tu se zastavil . I byl tu kámen veliký . Tedy zsekavše dříví vozu toho i ty krávy , obětovali je v obět zápalnou Hospodinu . Levítové pak složili truhlu Hospodinovu i škřiňku , kteráž byla při ní , v níž byly nádoby zlaté , a postavili na ten kámen veliký . Muži pak Betsemští dodávali obětí zápalných , a obětovali oběti v ten den Hospodinu . Což viděvše knížata Filistinská , navrátili se do Akaron téhož dne . Tito jsou pak zadkové zlatí , kteréž dali Filistinští za své provinění Hospodinu , za Azot jeden , za Gázu jeden , za Aškalon jeden , za Gát jeden , za Akaron jeden . Myši také zlaté , vedlé počtu všech měst Filistinských , za patero knížetství , od města hrazeného až do vsi nehrazené , a až k kameni tomu velikému , na němž postavili truhlu Hospodinovu , kterýž jest až do tohoto dne na poli Jozue Betsemského . Pobil pak Hospodin z mužů Betsemských , kteříž hleděli do truhly Hospodinovy , pobil , pravím , z lidu padesát tisíců a sedmdesáte mužů . I kvílil lid , proto že učinil Hospodin v lidu porážku velikou . Protož řekli muži Betsemští : Kdož bude moci ostáti před Hospodinem Bohem svatým tímto ? A k komu odejde od nás ? I poslali posly k obyvatelům Kariatjeharim , řkouce : Vrátili zase Filistinští truhlu Hospodinovu ; přiďte , vezměte ji k sobě . Tedy přišli muži Kariatjeharim a vzali odtud truhlu Hospodinovu , a vnesli ji do domu Abinadabova na pahrbek , a Eleazara syna jeho posvětili , aby ostříhal truhly Hospodinovy . Stalo se pak , že od toho času , jakž zůstala truhla v Kariatjeharim , když bylo přeběhlo mnoho dní , a byl již rok dvadcátý , teprv se roztoužil všecken dům Izraelský po Hospodinu . Nebo byl mluvil Samuel ke všemu domu Izraelskému , řka : Jestliže celým srdcem svým obracíte se k Hospodinu , odejměte bohy cizí z prostředku sebe i Astarota , a ustavte srdce své při Hospodinu , a služte jemu samému , a vysvobodí vás z ruky Filistinských . A tak zavrhli synové Izraelští Bálim i Astarota , a sloužili Hospodinu samému . Byl také řekl Samuel : Shromažďte všecken lid Izraelský do Masfa , a modliti se budu za vás Hospodinu . I shromáždili se do Masfa , a vážíce vodu , vylévali před Hospodinem , a postíce se v ten den , řekli tam : Zhřešili jsme proti Hospodinu . A soudil Samuel syny Izraelské v Masfa . Uslyšavše pak Filistinští , že synové Izraelští shromáždili se do Masfa , vytáhla knížata Filistinská proti Izraelovi . Což když uslyšeli synové Izraelští , báli se příchodu Filistinských . Pročež řekli synové Izraelští Samuelovi : Nepřestávej volati za nás k Hospodinu Bohu našemu , aby nás vysvobodil z ruky Filistinských . Vzav tedy Samuel beránka jednoho , kterýž ještě ssal , obětoval ho celého v obět zápalnou Hospodinu . I modlil se Samuel Hospodinu za Izraele , a uslyšel jej Hospodin . I bylo , že když Samuel obětoval obět zápalnou , Filistinští přiblížili se , aby bojovali proti Izraelovi , ale zahřměl Hospodin hřímáním náramným v ten den nad Filistinskými , a potřel je , i poraženi jsou před tváří Izraele . Vytáhše pak muži Izraelští z Masfa , stihali Filistinské , a bili je až pod Betchar . Tehdy vzav Samuel kámen jeden , položil jej mezi Masfa a mezi Sen , a nazval jméno jeho Eben-Ezer ; nebo řekl : Až potud pomáhal nám Hospodin . A tak sníženi jsou Filistinští , a netáhli více na pomezí Izraelské ; a byla ruka Hospodinova proti Filistinským po všecky dny Samuelovy . Navrácena jsou také města Izraelovi , kteráž byli Filistinští odtrhli od Izraele , počna od Akaron až do Gát ; i pomezí jejich vysvobodil Izrael z ruky Filistinských . A byl pokoj mezi Izraelem a Amorejskými . I soudil Samuel Izraele po všecky dny života svého . A chodě každého roku , obcházel Bethel a Galgala i Masfa , a soudil Izraele na všech těch místech . ( Potom navracoval se do Ramata , nebo tam byl dům jeho , a tam soudil Izraele . ) Tam také vzdělal oltář Hospodinu . Když se pak zstaral Samuel , ustanovil syny své za soudce v Izraeli . A bylo jméno syna jeho prvorozeného Joel , a jméno druhého Abia ; ti byli soudcové v Bersabé . Nechodili pak synové jeho po cestách jeho , ale uchýlili se po lakomství , a berouce dary , převraceli soud . Shromáždili se tedy všickni starší Izraelští , a přišli k Samuelovi do Ramata . A řekli jemu : Aj , tys se již zstaral , a synové tvoji nechodí po cestách tvých ; protož nyní ustanov nám krále , aby soudil nás , jakož jest u všech národů . I nelíbila se ta řeč Samuelovi , že řekli : Dej nám krále , aby nás soudil . Protož modlil se Samuel Hospodinu . Tedy řekl Hospodin Samuelovi : Uposlechni hlasu lidu ve všem , což mluví tobě ; nebo ne tebouť jsou pohrdli , ale mnou pohrdli , abych nekraloval nad nimi . Podlé všech skutků těch , kteréž činili od onoho dne , v němž jsem je vyvedl z Egypta až do tohoto dne , kdyžto opustili mne , a sloužili bohům cizím , takť oni činí i tobě . Protož nyní uposlechni hlasu jejich , a však nejprv osvědč pilně před nimi , a oznam jim obyčej krále , kterýž nad nimi kralovati bude . I mluvil Samuel všecky řeči Hospodinovy k lidu , kteříž krále žádali od něho . A řekl : Tento bude obyčej krále , kterýž kralovati bude nad vámi : Bráti bude syny vaše , a dá je k vozům svým , a zdělá sobě z nich jezdce , a běhati budou před vozem jeho . Také ustanoví je sobě za hejtmany nad tisíci a za padesátníky , a aby jemu orali rolí jeho , a žali obilé jeho , též aby jemu dělali nástroje válečné a přípravy k vozům jeho . Dcery také vaše bráti bude , aby dělaly masti , a byly kuchařky a pekařky . Nadto pole vaše a vinice vaše , i olivoví vaše nejvýbornější pobéře a rozdá služebníkům svým . Také z toho , což vsejete , a z vinic vašich desátky bráti bude , a dá komorníkům a služebníkům svým . Též služebníky vaše a děvky vaše , a mládence vaše nejzpůsobnější , i osly vaše vezme , aby jimi dělal dílo své . Z stád vašich desátky bráti bude , a vy budete jemu za služebníky . I budete volati v ten den příčinou krále vašeho , kteréhož byste sobě vyvolili , a nevyslyší vás Hospodin dne toho . Nechtěl však lid uposlechnouti řeči Samuelovy , a řekli : Nikoli , ale král bude nad námi , Abychom i my také byli , jako všickni jiní národové , a souditi nás bude král náš , a vycházeje před námi , bojovati bude za nás . Vyslyšev tedy Samuel všecka slova lidu , oznámil je Hospodinu . I řekl Hospodin Samuelovi : Uposlechni hlasu jejich , a ustanov jim krále . Protož řekl Samuel mužům Izraelským : Jdětež jeden každý do města svého . Byl pak muž z pokolení Beniamin , jménem Cis , syn Abiele syna Seror , syna Bechorat , syna Afia , syna muže Jemini , muž udatný . Ten měl syna jménem Saule , mládence krásného , tak že žádného z synů Izraelských nebylo pěknějšího nad něj ; od ramene svého vzhůru převyšoval všecken lid . Byly se pak ztratily oslice Cis , otce Saulova . I řekl Cis Saulovi synu svému : Vezmi i hned s sebou jednoho z služebníků , a vstana , jdi , hledej oslic . A tak šel přes horu Efraim , a prošel až do země Salisa , a nic nenalezli ; prošli také zemi Sálim , a nic nenalezli . Ještě přešli i zemi Jemini , a nenalezli . Když pak přišli do země Zuf , řekl Saul služebníku svému , kterýž byl s ním : Poď , a navraťme se , aby otec můj nechaje těch oslic , neměl starosti o nás . Kterýž řekl jemu : Aj , nyní muž Boží jest v městě tomto , a muž ten jest znamenitý ; cožkoli praví , všecko se tak stává . Medle , jděme tam , zdali by oznámil nám cestu naši , kterouž bychom jíti měli . Odpověděl Saul služebníku svému : Aj , půjdeme . Co pak přineseme muži tomu ? Nebo jsme chléb vytrávili z pytlíků našich , ani daru nemáme , kterýž bychom přinesli muži Božímu . Což máme ? I doložil služebník , odpovídaje Saulovi , a řekl : Hle , nalezl jsem u sebe čtvrt lotu stříbra ; to dám muži Božímu , aby nám oznámil cestu naši . ( Za starodávna v Izraeli tak říkával každý , kdož jíti měl raditi se s Bohem : Poďte , a půjdeme až k vidoucímu . Nebo ten , kterýž nyní slove prorok , za starodávna sloul vidoucí . ) Řekl tedy Saul služebníku svému : Dobrá jest řeč tvá , nu , jděmež . I šli do města , v kterémž byl muž Boží . A když vcházeli na horu města , potkali se s děvečkami , vycházejícími vážit vody . I řekli jim : Jest-li zde vidoucí ? Kteréž odpověděly jim a řekly : Jest . Hle , a on před tebou , pospěš tedy ; nebo dnes přišel do města , proto že obětuje dnes lid na té hoře . Hned jakž vejdete do města , tedy naleznete ho , prvé než vstoupí na horu k jídlu . Lid zajisté nebude jísti , dokudž on nepřijde , nebo on požehná obětí , a potom pozvaní jísti budou . A protož jděte , nebo v tuto chvíli naleznete ho . I šli do města . A když vcházeli do prostřed města , aj , Samuel vycházel proti nim , aby vstoupil na tu horu . Hospodin pak zjevil Samuelovi o jeden den prvé , nežli přišel Saul , řka : V tuto chvíli zítra pošli k tobě muže z země Beniamin , kteréhož pomažeš , aby byl vůdce lidu mého Izraelského , a vysvobodíť lid můj z ruky Filistinských ; vzhlédlť jsem zajisté na lid svůj , nebo přišlo volání jeho ke mně . A když Samuel uzřel Saule , řekl jemu Hospodin : Aj , teď ten muž , o kterémž pravil jsem tobě : tenť spravovati bude lid můj . Tedy přistoupil Saul k Samuelovi v bráně , a řekl : Ukaž mi , prosím , kde jest tuto dům vidoucího ? I odpověděl Samuel Saulovi : Já jsem vidoucí . Vstupiž přede mnou na horu , a budete dnes jísti se mnou ; potom ráno propustím tě , a cožkoli jest v srdci tvém , oznámím tobě . O oslice pak , kteréžť se ztratily dnes třetí den , nic se nestarej , nebo nalezeny jsou . Ale na koho žádost všeho Izraele ? Zdali ne na tebe a na všecken dům otce tvého ? I odpověděl Saul a řekl : Zdaliž já nejsem syn Jemini , z nejmenšího pokolení Izraelského ? Ano i čeled má jest nejchaternejší ze všech čeledí pokolení Beniaminova . Pročež jsi tedy ke mně mluvil taková slova ? A pojav Samuel Saule i služebníka jeho , uvedl je do pokoje , a dal jim místo nejpřednější mezi pozvanými , jichž bylo okolo třidcíti mužů . I řekl Samuel kuchaři : Dej sem ten díl , kterýž jsem dal tobě , o kterémžť jsem řekl : Schovej jej obzvláštně . Když tedy přinesl kuchař plece i s tím , což se ho přídrželo , položil Samuel před Saule , a řekl : Teď , což pozůstalo , vezmi sobě , jez ; až k této chvíli zajisté zachováno jest to pro tebe , jakž jsem řekl : Lidu jsem pozval . I jedl Saul s Samuelem v ten den . A když sešli s hory do města , mluvil s Saulem na vrchní podlaze . Potom vstali velmi ráno . I stalo se , když záře vzcházela , že zavolal Samuel Saule na hůru , řka : Vstaň , a propustím tě . Vstal tedy Saul , a vyšli oba ven , on i Samuel . A když přicházeli na konec města , řekl Samuel Saulovi : Rci služebníku , ať jde napřed , ( i šel ) ; ty pak pozastav se málo , ažť oznámím řeč Boží . Tedy vzal Samuel nádobku oleje , a vylil na hlavu jeho , a políbil ho , i řekl : Aj , teď pomazal tě Hospodin nad dědictvím svým za vůdce . Když půjdeš dnes ode mne , nalezneš dva muže u hrobu Ráchel v končinách Beniamin v Zelzachu . Kteříž řeknou tobě : Nalezeny jsou oslice , jichž jsi chodil hledati . A aj , otec tvůj nechav péče o oslice , stará se o vás , pravě : Kterak udělám o syna svého ? A odejda odtud dále , přijdeš až k rovině Tábor . I potkají se s tebou tam tři muži vstupující k Bohu do Bethel , jeden nesa tři kozelce , druhý nesa tři pecníky chleba , a třetí nesa láhvici vína . Kteřížto když tě pozdraví , dadíť dva chleby , kteréž přijmeš z rukou jejich . Potom přijdeš na pahrbek Boží , na kterémž jest stráž Filistinská . A když tam vejdeš do města , potká se s tebou zástup proroků sstupujících s hory , a před nimi loutna , buben i píšťalka a harfa , a oni prorokovati budou . I sstoupí na tě Duch Hospodinův , a prorokovati budeš s nimi , a proměněn budeš v muže jiného . Když tedy zběhnou se tato znamení při tobě , učiň , cožkoli najde ruka tvá , nebo Bůh s tebou jest . Potom sstoupíš přede mnou do Galgala , a aj , já sstoupím k tobě , abych obětoval oběti zápalné , též abych obětoval oběti pokojné . Za sedm dní čekati budeš , až přijdu k tobě , a ukážiť , co bys měl činiti . A bylo , když se obrátil , aby šel od Samuele , že Bůh proměnil srdce jeho v jiné , a zběhla se všecka ta znamení dne toho . I přišli tam ku pahrbku , a aj , zástup proroků proti němu , i sstoupil na něj Duch Boží , a prorokoval u prostřed nich . Stalo se tedy , že všickni , kdož ho znali prvé , viděli , an prorokuje s proroky . Pročež mluvil každý , jeden k druhému : Což se to stalo synu Cis ? Zdali také Saul mezi proroky ? I odpověděl jeden odtud a řekl : A kdo jest otec jejich ? Protož přišlo to v přísloví : Zdali také Saul mezi proroky ? A přestav prorokovati , přišel na horu . Řekl pak strýc Saulův jemu a k služebníku jeho : Kam jste chodili ? Odpověděl : Hledati oslic ; když jsme pak poznali , že jich není , přišli jsme k Samuelovi . I řekl strýc Saulův : Pověz mi medle , co vám řekl Samuel ? Odpověděl Saul strýci svému : Oznámil nám místně , že by nalezeny byly oslice . Ale s strany království nic mu neoznámil , co mluvil Samuel . Svolal pak Samuel lid k Hospodinu do Masfa , A řekl synům Izraelským : Takto praví Hospodin Bůh Izraelský : Já jsem vyvedl Izraele z Egypta , a vysvobodil jsem vás z ruky Egyptských , nýbrž z ruky všech království ssužujících vás . Ale vy dnes zavrhli jste Boha svého , kterýž sám vyprošťuje vás ze všech zlých věcí vašich a z úzkostí vašich , a řekli jste jemu : Krále ustanov nad námi . Protož nyní postavtež se před Hospodinem po pokoleních svých a po tisících svých . A když Samuel kázal přistupovati všechněm pokolením Izraelským , přišlo na pokolení Beniamin . Potom kázal přistupovati pokolení Beniamin po čeledech jich , i přišlo na čeled Matri , a přišlo na Saule , syna Cis . I hledali ho , a není nalezen . Protož ptali se opět Hospodina : Přijde-li ještě sem ten muž ? I odpověděl Hospodin : Aj , skryl se mezi nádobím . Tedy běželi a vzali ho odtud . I postavil se u prostřed lidu , a převyšoval všecken lid od ramene svého vzhůru . I řekl Samuel všemu lidu : Vidíte-li , koho vyvolil Hospodin , žeť mu není podobného ve všem lidu ? Protož zkřikl všecken lid , a řekli : Živ buď král ! I oznamoval Samuel lidu o správě království , a vepsal to do knihy , kterouž položil před Hospodinem . Potom propustil Samuel všecken lid , jednoho každého do domu jeho . Také i Saul odšel do domu svého do Gabaa ; a odešla s ním vojska , jichžto srdcí Bůh se dotekl . Ale lidé nešlechetní řekli : Tento-liž nás vysvobodí ? I pohrdali jím , ani mu pocty nepřinesli . On pak činil se neslyše . Tedy přitáhl Náhas Ammonitský , a položil se proti Jábes v Gálad . I řekli všickni muži Jábes k Náhasovi : Učiň s námi smlouvu , a budemeť sloužiti . Jimž odpověděl Náhas Ammonitský : Na ten způsob učiním s vámi smlouvu , jestliže každému z vás vyloupím oko pravé , a uvedu to pohanění na všecken Izrael . I řekli jemu starší Jábes : Propůjč nám sedm dní , ať rozešleme posly po všech končinách Izraelských , a nebude-li žádného , kdo by nás vysvobodil , tedy vyjdeme k tobě . Když pak přišli ti poslové do Gabaa Saulova , a mluvili ta slova v uši lidu , pozdvihli všickni hlasu svého a plakali . A aj , Saul šel za voly s pole . I řekl Saul : Co je lidu , že pláče ? I vypravovali jemu slova mužů Jábes . Tedy sstoupil Duch Boží na Saule , když uslyšel slova ta , a rozhněvala se prchlivost jeho náramně . A vzav pár volů , rozsekal je na kusy , a rozeslal po všech krajinách Izraelských po týchž poslích , řka : Kdo by koli nešel za Saulem a za Samuelem , tak se stane s voly jeho . I připadl strach Hospodinův na lid , a vyšli jako muž jeden . I sečtl je v Bezeku ; a bylo synů Izraelských třikrát sto tisíc , a mužů Juda třidceti tisíců . I řekli těm poslům , kteříž byli přišli : Takto povíte mužům Jábes v Galád : Zítra budete vysvobozeni , když slunce obejde . I přišli poslové , a oznámili mužům Jábes , kteřížto zradovali se . Tedy řekli muži Jábes Ammonitským : Ráno vyjdeme k vám , abyste nám učinili , cožkoli se vám za dobré viděti bude . Nazejtří pak rozdělil Saul lid na tři houfy ; i vskočili do prostřed vojska v čas jitřního bdění , a bili Ammonitské , až slunce dobře vzešlo ; kteříž pak byli pozůstali , rozprchli se , tak že nezůstalo z nich ani dvou pospolu . I řekl lid Samuelovi : Kdo jest ten , jenž pravil : Zdali Saul kralovati bude nad námi ? Vydejte ty muže , ať je zbijeme . Ale Saul řekl : Nebudeť dnes žádný zabit , poněvadž dnes učinil Hospodin vysvobození v Izraeli . I řekl Samuel lidu : Přiďte , a poďme do Galgala , obnovíme tam království . Šel tedy všecken lid do Galgala , a ustanovili tam Saule za krále před Hospodinem v Galgala , a obětovali také tam oběti pokojné před Hospodinem . I veselil se tam Saul a všickni muži Izraelští velmi velice . Mluvil pak Samuel ke všemu Izraelovi : Aj , uposlechl jsem hlasu vašeho ve všem , což jste mluvili ke mně , a ustanovil jsem nad vámi krále . A nyní aj , král jde před vámi , já pak zstaral jsem se a ošedivěl , a synové moji , aj , mezi vámi jsou . Já také chodil jsem před vámi od své mladosti až do dnešního dne . A však aj , teď jsem . Vydejte svědectví proti mně před Hospodinem a před pomazaným jeho , vzal-li jsem čího vola , aneb vzal-li jsem čího osla , utiskl-li jsem koho , ublížil-li jsem komu , aneb vzal-li jsem od koho úplatek , abych na něm přehlédl něco , a navrátím vám . Odpověděli : Neutiskl jsi nás , aniž jsi ublížil nám , aniž jsi co vzal z ruky kterého člověka . Řekl ještě jim : Svědek jest Hospodin proti vám , svědek jest i pomazaný jeho v tento den , že jste nenalezli při mně ničehož . I řekl lid : Svědek jest . Tedy řekl Samuel lidu : Hospodin jest svědek , kterýž učinil Mojžíše a Arona , a kterýž vyvedl otce vaše z země Egyptské . Protož nyní postavte se , ať s vámi v soud vejdu před Hospodinem o všecky spravedlivé skutky Hospodinovy , kteréž učinil s vámi i s otci vašimi . Když byl všel Jákob do Egypta , volali otcové vaši k Hospodinu ; i poslal Hospodin Mojžíše a Arona , kteříž vyvedli otce vaše z Egypta , a osadili je na tomto místě . A když se zapomenuli na Hospodina Boha svého , vydal je v ruku Zizary , knížete vojska Azor , a v ruku Filistinských , též v ruku krále Moábského , kteříž bojovali proti nim . Ale když volali k Hospodinu a řekli : Zhřešili jsme , nebo jsme opustili Hospodina , a sloužili jsme Bálim a Astarot , protož nyní vysvoboď nás z ruky nepřátel našich , a sloužiti budeme tobě : I poslal Hospodin Jerobále a Bedana a Jefte a Samuele , a vytrhl vás z ruky nepřátel vašich okolních , a bydlili jste bezpečně . Potom vidouce , že Náhas král synů Ammon přitáhl proti vám , řekli jste mi : Nikoli , ale král bude kralovati nad námi ; ješto Hospodin Bůh váš jest králem vaším . Nyní tedy , aj , král , kteréhož jste zvolili , za něhož jste žádali , a aj , Hospodin ustanovil ho nad vámi králem . Budete-li se báti Hospodina , a jemu sloužiti a poslouchati hlasu jeho , a nebudete-li se zpěčovati řeči Hospodinově , tak i vy i král , kterýž kraluje nad vámi , ostojíte , jdouce za Hospodinem Bohem vaším . Pakli nebudete poslouchati hlasu Hospodinova , ale odporni budete řeči jeho , bude ruka Hospodinova proti vám , jako i proti otcům vašim . Ještě se teď pozastavte , a vizte věc tuto velikou , kterouž učiní Hospodin před očima vašima . Zdaliž není dnes žeň pšeničná ? Volati budu k Hospodinu , i vydá hřímání a déšť , tak že poznati a viděti musíte , jak jest to velmi zlá věc , kteréž jste se dopustili před očima Hospodinovýma , žádavše sobě krále . Protož volal Samuel k Hospodinu , a vydal Hospodin hřímání a déšť v ten den . I bál se všecken lid Hospodina velmi i Samuele . A řekl všecken lid Samuelovi : Modl se za služebníky své Hospodinu Bohu svému , abychom nezemřeli ; nebo jsme přidali ke všem hříchům našim i toto zlé , že jsme sobě žádali krále . I řekl Samuel lidu : Nebojte se . Učiniliť jste sic všecko to zlé , však proto neodstupujte zpět od Hospodina , ale služte Hospodinu celým srdcem svým . Neodstupujte , pravím , následujíce marnosti , totiž cizích bohů , kteříž nic neprospívají , aniž vysvobozují , nebo jsou marnost . Neopustíť zajisté Hospodin lidu svého pro jméno své veliké ; nebo zalíbilo se Hospodinu , aby vás sobě vzdělal v lid . Ode mne také odstup to , abych měl hřešiti proti Hospodinu , a přestávati modliti se za vás , nýbrž navoditi vás budu na cestu dobrou a přímou . A však bojte se Hospodina a služte jemu v pravdě celým srdcem svým ; nebo vidíte , jak veliké věci učinil s vámi . Jestliže pak předce zle činiti budete , i vy i král váš zahynete . Saul tedy prvního léta kralování svého , ( kraloval pak dvě létě nad Izraelem ) , Vybral sobě tři tisíce z Izraele . I bylo jich s Saulem dva tisíce v Michmas a na hoře Bethel , a tisíc bylo s Jonatou v Gabaa Beniaminově ; ostatek pak lidu rozpustil jednoho každého do příbytku jeho . I pobil Jonata stráž Filistinských , kterouž měli na pahrbku , a uslyšeli to Filistinští . Tedy Saul troubil v troubu po vší zemi , řka : Ať to slyší Hebrejští . A tak slyšel všecken Izrael , že bylo praveno : Pobil Saul stráž Filistinských , pročež také zoškliven byl Izrael mezi Filistinskými . I svolán jest lid za Saulem do Galgala . Filistinští pak sebrali se k boji proti Izraelovi , třidceti tisíc vozů , a šest tisíc jezdců , a lidu ve množství , jako jest písku na břehu mořském . I vytáhli a položili se v Michmas na východ Betaven . A protož muži Izraelští vidouce , že jim úzko , ( nebo byl ssoužen lid ) , skryl se lid v jeskyních a v ohradách , a v skalách a v horách , i v jamách . Hebrejští také přepravili se přes Jordán do země Gád a Galád . Saul pak ještě byl v Galgala , a všecken lid zastrašil se , jda za ním . I očekával tu za sedm dní vedlé času uloženého od Samuele ; a když nepřicházel Samuel do Galgala , rozešel se lid od něho . Tedy řekl Saul : Přineste ke mně obět zápalnou a oběti pokojné . I obětoval oběti zápalné . Když pak již dokonal obětování oběti zápalné , aj , Samuel přicházel , a Saul vyšel proti němu , aby ho přivítal . I řekl Samuel : Co jsi učinil ? Odpověděl Saul : Když jsem viděl , že se lid rozchází ode mne , a ty nepřicházíš k uloženému dni , a Filistinští byli shromážděni v Michmas : I řekl jsem : Nyní připadnou Filistinští na mne v Galgala , a tváři Hospodinově nemodlil jsem se . Takž jsem se opovážil a obětoval jsem oběti zápalné . Tedy řekl Samuel Saulovi : Bláznivě jsi učinil , nezachovals přikázaní Hospodina Boha svého , kteréž přikázal tobě ; nebo nyní byl by utvrdil Hospodin království tvé nad Izraelem až na věky . Ale již nyní království tvé neostojí . Vyhledalť jest Hospodin sobě muže vedlé srdce svého , jemuž rozkázal Hospodin , aby byl vůdce nad lidem jeho ; nebo jsi nezachoval , cožť přikázal Hospodin . Vstav pak Samuel , vstoupil z Galgala do Gabaa Beniaminova . A Saul načetl lidu , kterýž zůstával při něm , okolo šesti set mužů . Saul tedy a Jonata syn jeho , i lid , kterýž zůstával s nimi , byli v Gabaa Beniaminově , Filistinští pak leželi v Michmas . I vyšli zhoubcové z vojska Filistinského na tré rozdělení . Houf jeden obrátil se k cestě Ofra , k zemi Sual ; A houf druhý obrátil se na cestu Betoron ; houf pak třetí pustil se cestou krajiny , kteráž patří k údolí Seboim na poušť . Kováře pak žádného nenalézalo se ve vší zemi Izraelské ; nebo byli řekli Filistinští : Aby sobě Hebrejští nenadělali mečů a kopí . Protož chodívali všickni Izraelští k Filistinským , aby ostřil sobě jeden každý radlici svou , a motyku svou , sekeru svou i vidly své , Sic jinak byly štěrbiny na radlicích , motykách , vidlách třírohých a sekerách ; také i o zaostření ostnu bývalo těžko . I bylo , že v čas boje nenalézalo se meče ani kopí u žádného z lidu toho , kterýž byl s Saulem a s Jonatou , toliko u Saule a u Jonaty syna jeho . Vyšla pak stráž Filistinských k cestám Michmas . Stalo se pak jednoho dne , že řekl Jonata syn Saulův služebníku , kterýž nosil zbroj jeho : Poď , půjdeme k stráži Filistinských , kteráž jest na oné straně . Ale otci svému toho nepověděl . Saul však zůstával na kraji pahrbku pod jabloní zrnatou , kteráž byla v Migron ; a lidu , kterýž byl s ním , bylo okolo šesti set mužů , Tolikéž Achiáš syn Achitobův , bratra Ichabodova , syna Fínesova , syna Elí , kněze Hospodinova v Sílo , kterýž nosil efod . Ale lid nevěděl , že by odšel Jonata . Mezi těmi pak průchody , jimiž pokoušel se Jonata přejíti k stráži Filistinských , byla skála příkrá k přecházení s této strany , též skála příkrá k přecházení s oné strany ; jméno jedné Bóses , a jméno druhé Seneh . Jedna skála byla na půlnoci proti Michmas , a druhá na poledne proti Gabaa . I řekl Jonata služebníku , kterýž nosil zbroj jeho : Poď , přejděme k stráži těch neobřezaných , snad bude Hospodin s námi ; neboť není nesnadné Hospodinu zachovati ve mnoze aneb v mále . Odpověděl oděnec jeho : Učiň , cožkoli jest v srdci tvém , obrať se , kam chceš ; aj , budu s tebou podlé vůle tvé . I řekl Jonata : Aj , my jdeme k mužům těm , a ukážeme se jim . Jestliže řeknou nám takto : Počkejte , až přijdeme k vám , stůjme na místě svém , a nechoďme k nim . Pakli by řekli takto : Vstupte k nám , jděme , nebo vydal je Hospodin v ruku naši . To zajisté nám bude za znamení . Ukázali se tedy oba dva stráži Filistinských . I řekli Filistinští : Hle , Hebrejští lezou z děr , v nichž se byli skryli . I mluvili někteří z stráže té k Jonatovi a k oděnci jeho , a řekli : Vstupte k nám , a povíme vám něco . Pročež řekl Jonata k oděnci svému : Podiž za mnou , nebo je vydal Hospodin v ruku Izraele . A tak lezl čtvermo Jonata a oděnec jeho za ním . I padali před Jonatou , a oděnec jeho mordoval je , jda za ním . A to byla porážka první , v níž zbil Jonata a oděnec jeho okolo dvadcíti mužů , jako v půl honech rolí dvěma volům s zápřež . Protož byl strach v tom ležení a na tom poli , i na všem tom lidu ; strážní i oni loupežníci děsili se též , až se země třásla , nebo byla v strachu Božím . A vidouce strážní Saulovi v Gabaa Beniaminově , oznámili , jak množství to narůzno prchá , a vždy více se potírá . Saul pak řekl lidu , kterýž s ním byl : Vyhledejte i hned a zvězte , kdo jest z našich odšel . A když vyhledávali , hle , Jonaty nebylo a oděnce jeho . I řekl Saul Achiášovi : Postav sem truhlu Boží . ( Truhla pak Boží toho času byla s syny Izraelskými . ) I stalo se , když ještě mluvil Saul k knězi , že hřmot , kterýž byl v vojště Filistinských , více se rozcházel a rozmáhal . Protož řekl Saul knězi : Spusť ruku svou . Shromáždili se tedy Saul i všecken lid , kterýž s ním byl , a přišli až k té bitvě ; a aj , byl meč jednoho proti druhému s hřmotem velmi velikým . Hebrejští pak někteří byli s Filistinskými prvé , kteříž táhli s nimi polem sem i tam ; i ti také obrátili se a stáli při lidu Izraelském , kterýž byl s Saulem a s Jonatou . Všickni také muži Izraelští , kteříž se skryli na hoře Efraim , když uslyšeli , že by utíkali Filistinští , honili je i oni v té bitvě . I vysvobodil Hospodin toho dne Izraele . Boj pak protáhl se až do Betaven . A ačkoli muži Izraelští utrápili se toho dne , však Saul zavázal lid s přísahou , řka : Zlořečený muž , kterýž by jedl chléb prvé , než bude večer , a než se pomstím nad nepřátely svými . A tak neokusil všecken lid chleba . Všecken pak lid té krajiny šli do lesa , kdež bylo hojnost medu po zemi . A když všel lid do lesa , viděl tekoucí med ; žádný však nepřičinil k ústům svým ruky své , nebo se bál lid té přísahy . Ale Jonata neslyšev , že otec jeho zavazoval lid přísahou , vztáhl hůl , kterouž měl v ruce své , a omočil konec její v plástu medu , a obrátil ruku svou k ústům svým ; i osvítily se oči jeho . Odpovídaje pak jeden z lidu , řekl : Velikou přísahou zavázal otec tvůj lid , řka : Zlořečený muž , kterýž by jedl chléb dnes , ačkoli zemdlel lid . Tedy řekl Jonata : Zkormoutil otec můj lid země . Pohleďte , prosím , jak se osvítily oči mé , hned jakž jsem okusil maličko medu toho . Čím více kdyby se byl směle najedl dnes lid z loupeží nepřátel svých , kterýchž dosáhl ? Nebyla-liž by se nyní stala větší porážka Filistinských ? A tak bili toho dne Filistinské od Michmas až do Aialon ; i ustal lid náramně . Protož obrátil se lid k loupeži , a nabravše ovcí a volů i telat , zbili je na zemi ; i jedl lid se krví . I pověděli Saulovi , řkouce : Aj , lid hřeší proti Hospodinu , jeda se krví . Kterýž řekl : Přestoupili jste přikázaní . Přivaltež i hned ke mně kámen veliký . Opět řekl Saul : Rozejděte se mezi lid a rcete jim : Přiveďte ke mně jeden každý vola svého a jeden každý dobytče své , a bíte tuto a jezte , i nebudete hřešiti proti Hospodinu , jedouce se krví . Přivedli tedy všecken lid jeden každý vola svého rukou svou té noci a zabíjeli tu . Vzdělal také Saul oltář Hospodinu ; to nejprvnější oltář udělal Hospodinu . Potom řekl Saul : Pusťme se po Filistinských v noci , a budeme je loupiti až do jitra , aniž zůstavujme z nich koho . Kteříž řekli : Cožť se koli vidí za dobré , učiň . Ale kněz řekl : Přistupme sem k Bohu . I tázal se Saul Boha : Pustím-li se za Filistinskými ? Dáš-li je v ruku Izraelovu ? I neodpověděl mu v ten den . Protož řekl Saul : Přistupujte sem všecka knížata lidu , a vyzvězte a vyhledejte , kdo se jest dopustil dnes hříchu nějakého ? Nebo živť jest Hospodin , kterýž vysvobozuje Izraele , že byť pak i na Jonatovi synu mém to bylo , smrtí umře . I neodpověděl jemu žádný ze všeho lidu . Řekl také všemu Izraelovi : Buďte vy na jedné straně , já pak a Jonata syn můj budeme na druhé straně . Odpověděl lid Saulovi : Učiň , cožť se za dobré vidí . Protož řekl Saul Hospodinu Bohu Izraelskému : Ukaž spravedlivě . I přišlo na Jonatu a Saule , lid pak z toho vyšel . I řekl Saul : Vrzte los mezi mnou a mezi Jonatou synem mým . A postižen jest Jonata . Řekl tedy Saul Jonatovi : Pověz mi , co jsi učinil ? I pověděl mu Jonata a řekl : Toliko jsem okusil maličko medu koncem holi , kterouž jsem měl v ruce své , a aj , proto-liž mám umříti ? Odpověděl Saul : Toto učiň mi Bůh a toto přidej , že smrtí umřeš , Jonato . I řekl lid Saulovi : Což tedy umříti má Jonata , kterýž učinil vysvobození toto veliké v Izraeli ? Odstup to , živť jest Hospodin , že nespadne vlas s hlavy jeho na zemi , poněvadž s pomocí Boží učinil to dnes . I vyprostil lid Jonatu , tak aby nebyl usmrcen . Tedy odtáhl Saul od Filistinských ; Filistinští také navrátili se k místu svému . Saul pak uvázav se v království nad Izraelem , bojoval vůkol se všemi nepřátely svými , s Moábskými a s syny Ammon , a s Edomem , i s králi Soba , a s Filistinskými ; a kamž se koli obracel , ukrutnost provodil . Sebrav také vojska , porazil Amalecha , a vysvobodil Izraele z ruky zhoubců jeho . Byli pak synové Saulovi : Jonata a Jesui a Melchisua ; a jména dvou dcer jeho , jméno prvorozené Merob , jméno pak mladší Míkol . A jméno manželky Saulovy Achinoam , dcera Achimaasova ; jméno pak hejtmana vojska jeho Abner , syn Ner , strýce Saulova . Nebo Cis byl otec Saulův , a Ner otec Abnerův , syn Abielův . Byla pak válka veliká s Filistinskými po všecky dny Saulovy , protož kohožkoli Saul viděl muže silného , a kohokoli udatného , bral ho k sobě . Řekl pak Samuel Saulovi : Hospodin poslal mne , abych tě pomazal za krále nad lidem jeho , nad Izraelem , pozorujž tedy nyní hlasu slov Hospodinových . Takto praví Hospodin zástupů : Rozpomenul jsem se na to , co jest činil Amalech Izraelovi , že se položil proti němu na cestě , když se bral z Egypta . Protož i hned táhni a zkaz Amalecha , a zahlaďte jako proklaté všecko , což má . Neslitovávejž se nad ním , ale zahub od muže až do ženy , od malého až do toho , kterýž prsí požívá , od vola také až do ovce , a od velblouda až do osla . Sebral tedy Saul lid , a sečtl je v Telaim , dvakrát sto tisíc pěších , a deset tisíc mužů Judských . A přitáhl Saul až k městu Amalechovu , aby bojoval v údolí jeho . I řekl Saul Cinejským : Jděte , oddělte se , vyjděte z prostředku Amalechitských , abych vás s nimi nezahladil ; nebo vy jste učinili milosrdenství se všemi syny Izraelskými , když šli z Egypta . A tak odšel Cinejský z prostředku Amalecha . I porazil Saul Amalecha od Hevilah , kudy se chodí do Sur , kteréž jest naproti Egyptu . Jal také Agaga krále Amalechitského živého , lid pak všecken vyhladil ostrostí meče . I zachoval Saul a lid jeho Agaga , a nejlepší bravy a skoty a krmný dobytek , a berany i všecko , což lepšího bylo , a nechtěli vyhubiti jich ; což pak bylo ničemného a churavého , to zahubili . A protož stalo se slovo Hospodinovo k Samuelovi , řkoucí : Žel mi , že jsem Saule ustanovil za krále , nebo odvrátil se ode mne , a slov mých nevyplnil . I rozhorlil se Samuel náramně a volal k Hospodinu celou noc . Vstav pak Samuel , šel vstříc Saulovi ráno . I oznámili Samuelovi , řkouce : Saul přišel na Karmel , a aj , připravil sobě místo , a odtud hnuv se , táhl a sstoupil do Galgala . A když přišel Samuel k Saulovi , řekl jemu Saul : Požehnaný ty od Hospodina , vyplnil jsem slovo Hospodinovo . Samuel pak řekl : Jaké pak jest to bečení ovcí těch v uších mých , a řvání volů , kteréž já slyším ? Odpověděl Saul : Od Amalechitských přihnali je ; nebo zachoval lid , což nejlepšího bylo z bravů a skotů , aby to obětoval Hospodinu Bohu tvému , ostatek pak jsme zahladili jako proklaté . I řekl Samuel Saulovi : Dopusť , ať oznámím tobě , co jest mi mluvil Hospodin noci této . Dí jemu : Oznam . Tedy řekl Samuel : Zdali jsi nebyl maličký sám u sebe ? A předce učiněn jsi hlavou pokolení Izraelských , a pomazal tě Hospodin za krále nad Izraelem . A poslal tě Hospodin na cestu a řekl tobě : Jdi , zahub jako proklaté hříšníky ty Amalechitské , a bojuj proti nim , dokudž byste nevyhladili jich . Pročež jsi tedy neuposlechl hlasu Hospodinova , ale obrátil jsi se k loupeži , a učinils zlou věc před očima Hospodinovýma ? Odpověděl Saul Samuelovi : Však jsem uposlechl hlasu Hospodinova , a šel jsem cestou , kterouž poslal mne Hospodin , a přivedl jsem Agaga krále Amalechitského , i Amalechitské jako proklaté vyhubil jsem . Ale lid vzal z loupeží bravy a skoty přední z věcí proklatých , k obětování Hospodinu Bohu tvému v Galgala . I řekl Samuel : Zdaliž líbost takovou má Hospodin v zápalích a v obětech , jako když se poslušenství koná hlasu Hospodinova ? Aj , poslouchati lépe jest , nežli obětovati , a ku poslušenství státi , nežli tuk skopců přinášeti . Nebo zpoura jest takový hřích jako čarodějnictví , a přestoupiti přikázaní jako modlářství a obrazové . Poněvadž jsi pak zavrhl řeč Hospodinovu , i on také zavrhl tě , abys nebyl králem . Tedy řekl Saul Samuelovi : Zhřešil jsem , že jsem přestoupil rozkaz Hospodinův a slova tvá , nebo jsem se bál lidu , a povolil jsem hlasu jejich . Protož nyní odpusť , prosím , hřích můj , a navrať se se mnou , ať se pomodlím Hospodinu . I řekl Samuel Saulovi : Nenavrátím se s tebou ; nebo jsi zavrhl řeč Hospodinovu , tebe také zavrhl Hospodin , abys nebyl králem nad Izraelem . A když se obrátil Samuel , aby odšel , Saul uchytil křídlo pláště jeho , i odtrhlo se . Tedy řekl jemu Samuel : Odtrhlť jest Hospodin království Izraelské dnes od tebe , a dal je bližnímu tvému , lepšímu , než jsi ty . Však proto vítěz Izraelský klamati nebude , ani želeti ; nebo není člověkem , aby měl čeho želeti . On pak řekl : Zhřešilť jsem , ale vždy mne cti , prosím , před staršími lidu mého a před Izraelem , a navrať se se mnou , abych se pomodlil Hospodinu Bohu tvému . I navrátiv se Samuel , šel za Saulem , a pomodlil se Saul Hospodinu . Řekl pak Samuel : Přiveďte ke mně Agaga , krále Amalechitského . I šel k němu Agag nádherně ; nebo řekl Agag : Jistě odešla hořkost smrti . Ale Samuel řekl : Jakož uvedl sirobu na ženy meč tvůj , takť osiří matka tvá nad jiné ženy . I rozsekal Samuel Agaga na kusy před Hospodinem v Galgala . Potom odšel Samuel do Ráma , Saul pak vstoupil do domu svého , do Gabaa Saulova . A již potom více Samuel neviděl Saule až do dne smrti své ; však plakal Samuel Saule . Hospodin pak želel toho , že učinil Saule králem nad Izraelem . Řekl pak Hospodin Samuelovi : I dokudž ty budeš plakati Saule , poněvadž jsem já ho zavrhl , aby nekraloval nad Izraelem ? Naplň roh svůj olejem a poď , pošli tě k Izai Betlémskému ; nebo jsem vybral sobě z synů jeho krále . I řekl jemu Samuel : Kterak mám jíti ? Nebo Saul uslyše , zabije mne . Odpověděl Hospodin : Jalovici z stáda vezmeš s sebou , a díš : Přišel jsem , abych obětoval Hospodinu . A pozveš Izai k oběti , jáť pak ukáži , co bys měl činiti ; i pomažeš mi toho , o kterémž já tobě povím . A tak učinil Samuel , jakž mu byl mluvil Hospodin , a přišel do Betléma . A ulekše se starší města , vyšli proti němu a řekli : Pokojný-li jest příchod tvůj ? Odpověděl : Pokojný . Abych obětoval Hospodinu , přišel jsem . Posvěťte se , a poďte k oběti se mnou . Posvětil také Izai a synů jeho , a pozval jich k oběti . Když pak přišli , vida Eliába , řekl : Jistě před Hospodinem jest pomazaný jeho . Ale Hospodin řekl Samuelovi : Nehleď na tvárnost jeho a na zrůst postavy jeho , nebo jsem ho zavrhl ; neboť nepatřím , nač patří člověk . Člověk zajisté hledí na to , což jest před očima , ale Hospodin hledí k srdci . I povolal Izai Abinadaba , a kázal mu jíti před Samuele . Kterýž řekl : Také ani toho nevyvolil Hospodin . Rozkázal též Izai jíti Sammovi . I řekl : Ani toho nevyvolil Hospodin . Takž rozkázal Izai jíti sedmi synům svým před Samuele . Ale Samuel řekl Izai : Ani těch nevyvolil Hospodin . Potom řekl Samuel Izai : Jsou-li to již všickni synové ? Odpověděl : Ještěť zůstává nejmladší , a aj , pase ovce . Tedy řekl Samuel Izai : Pošli a vezmi jej ; nebo aniž sedneme za stůl , dokudž on sem nepřijde . I poslal a přivedl ho . ( Byl pak on ryšavý , krásných očí a libého vzezření . ) I řekl Hospodin : Vstana , pomaž ho , nebo to jest ten . Protož vzal Samuel roh s olejem , a pomazal ho u prostřed bratří jeho . I odpočinul Duch Hospodinův na Davidovi od toho dne i potom . A Samuel vstav , odšel do Ráma . Takž Duch Hospodinův odšel od Saule , a nepokojil ho duch zlý od Hospodina . Služebníci pak Saulovi řekli jemu : Aj , teď duch Boží zlý nepokojí tě . Nechť , medle , rozkáže pán náš služebníkům svým , kteříž stojí před tebou , ať hledají muže , kterýž by uměl hráti na harfu , aby , když by přišel na tě duch Boží zlý , hral rukou svou , a tobě aby lehčeji bylo . Tedy řekl Saul služebníkům svým : Medle , vyhledejte mi muže , kterýž by uměl dobře hráti , a přiveďte ke mně . I odpověděl jeden z služebníků a řekl : Aj , viděl jsem syna Izai Betlémského , kterýž umí hráti , muže udatného a bojovného , též správného a krásného , a jest s ním Hospodin . Protož poslal Saul posly k Izai , řka : Pošli mi Davida syna svého , kterýž jest při stádu . Tedy Izai vzal osla , chléb a nádobu vína a kozelce jednoho , a poslal po Davidovi synu svém Saulovi . Když pak přišel David k Saulovi , stál před ním ; i zamiloval ho velmi , a učiněn jest jeho oděncem . Potom poslal opět Saul k Izai , řka : Medle , nechť David stojí přede mnou , neboť jest našel milost před očima mýma . I bývalo , že kdyžkoli napadal duch Boží Saule , David , bera harfu , hrával rukou svou ; i míval Saul polehčení , a lépe mu bývalo , nebo ten duch zlý odstupoval od něho . I sebrali Filistinští vojska svá k boji , a shromáždili se u Socho , kteréž jest Judovo , a položili se mezi Socho a Azeka na pomezí Dammim . Ale Saul a muži Izraelští sebravše se , položili se v údolí Elah , a sšikovali se k bitvě proti Filistinským . I stáli Filistinští na hoře s strany jedné , a Izraelští stáli na hoře s strany druhé , a údolí bylo mezi nimi . I vyšel muž bojovník z vojska Filistinského , Goliáš jménem , z Gát , zvýší šesti loket a dlani . Lebka pak ocelivá na hlavě jeho , a v pancíř brněný byl oblečen , kterýžto pancíř vážil pět tisíc lotů oceli . Též plechovice ocelivé byly na nohách jeho , a pavéza ocelivá mezi rameny jeho . A dřevo u kopí jeho jako vratidlo tkadlcovské , železo pak ostré kopí jeho vážilo šest set lotů železa ; a ten , kterýž nosil braň jeho , šel před ním . I postavil se , a volal na vojska Izraelská , řka k nim : Nač jste to vyšli , vojensky se sšikovavše ? Zdaliž já nejsem Filistinský , a vy služebníci Saulovi ? Vybeřte z sebe muže , kterýž by sstoupil ke mně . Jestližeť mi bude moci odolati a zabije mne , tedy budeme služebníci vaši ; pakliť já přemohu jej a zabiji ho , budete vy služebníci naši , a sloužiti budete nám . Pravil také ten Filistinský : Já jsem dnes zhaněl vojska Izraelská . Vydejtež mi muže , abychom se bili spolu . A když uslyšel Saul i všecken Izrael slova Filistinského taková , ulekli se a báli se velmi . David pak ten syn muže Efratejského z Betléma Judova , ( jehož jméno Izai , kterýž měl osm synů , a již se byl sstaral za dnů Saule , přiblíživ se k lidem sešlým . Tři také synové Izai starší šedše , táhli na vojnu s Saulem . Jména těch tří synů jeho , kteříž byli šli k boji : Eliáb prvorozený , a druhý po něm Abinadab , třetí pak Samma . Ale David byl nejmladší . A tak ti tři synové starší odešli s Saulem ) . David tedy odšel od Saule a navrátil se , aby pásl stádo otce svého v Betlémě . I přicházel ten Filistinský ráno a večer , a stavěl se po čtyřidceti dní . Tedy řekl Izai Davidovi synu svému : Vezmi i hned pro bratří své efi pražmy této a deset chlebů těchto , a běž do vojska k bratřím svým . A deset syřečků mladých těchto doneseš hejtmanu , a navštívě bratří své , pozdravíš jich , a základ jejich vyzdvihneš . Saul pak i oni , i všickni muži Izraelští byli v údolí Elah , bojujíce proti Filistinským . A tak vstav David tím raněji a zanechav stáda při strážném , vzal to a šel , jakž mu byl přikázal Izai . I přišel až k šancům , a aj , vojsko vycházelo do šiku a křičelo k bitvě . I sšikovali se Izraelští , ano i Filistinští , vojsko proti vojsku . Protož David zanechav břemene , kteréž s sebe složil u strážného při břemeních , běžel do vojska ; a když přišel , tázal se bratří svých , jak se mají . A když on s nimi mluvil , aj , muž bojovník jménem Goliáš , Filistinský z Gát , vycházel z vojska Filistinských a mluvil jako i prvé ; což slyšel i David . Všickni pak muži Izraelští , jakž uzřeli toho muže , utíkali před tváří jeho , a báli se náramně . I mluvili Izraelští mezi sebou : Viděli-li jste toho muže , kterýž vyšel ? Nebo aby pohanění uvedl na Izraele , vyšel . Kdož by ho zabil , zbohatí ho král bohatstvím velikým , a dceru svou dá jemu , i dům otce jeho osvobodí v Izraeli . I mluvil David mužům , kteříž stáli u něho , a řekl : Co bude dáno muži tomu , kterýž by zabil toho Filistinského a odjal pohanění od Izraele ? Nebo kdo jest Filistinský neobřezaný ten , že pohanění uvodí na vojsko Boha živého ? Odpověděl jemu lid v táž slova , řka : To bude dáno muži , kterýž by ho zabil . A uslyšev Eliáb , bratr jeho nejstarší , že mluví s těmi muži , rozhněval se Eliáb velmi na Davida , a řekl : Proč jsi sem přišel ? A komus nechal kolikasi těch ovec na poušti ? Známť já pýchu tvou a zlost srdce tvého , žes přišel dívati se bitvě . I řekl David : Což jsem pak učinil ? Zdaž mi nebylo poručeno ? Tedy šel od něho k jinému , jehož se tázal jako i prvé . I odpověděl jemu lid tak jako i prvé . A tak roznesla se slova , kteráž mluvil David , a oznámili je Saulovi . Kterýžto povolal ho . I řekl David Saulovi : Nechť se neleká srdce člověka pro něho ; služebník tvůj půjde a bude se bíti s Filistinským tímto . Ale Saul řekl Davidovi : Nebudeš moci jíti proti Filistinskému tomu , abys se potýkal s ním ; nebo mládenček jsi , on pak jest muž bojovný od mladosti své . Odpověděl David Saulovi : Služebník tvůj pastýřem byl stáda otce svého , a když přicházel lev aneb nedvěd , a bral dobytče z stáda , Já dostihal jsem ho a bil jsem jej , a vydíral jsem je z hrdla jeho . Pakli se na mne obořil , tedy ujma ho za čelist , bil jsem jej , až jsem ho i zabil . I lva i nedvěda zabil služebník tvůj ; budeť tedy Filistinský neobřezanec ten jako který z nich , nebo zhaněl vojska Boha živého . Řekl také David : Hospodin , kterýž vytrhl mne z moci lva a z moci nedvěda , onť mne vytrhne z ruky Filistinského tohoto . Tedy řekl Saul Davidovi : Jdi , a Hospodin budiž s tebou . I dal Saul obléci Davida v šaty své , a vstavil lebku ocelivou na hlavu jeho , a oblékl ho v pancíř . Připásal také David meč jeho na ty šaty jeho , a chtěl jíti , ale že tomu nezvykl , protož řekl David Saulovi : Nemohuť v tom jíti , nebo jsem nepřivykl . I složil to David s sebe . A vzav hůl svou do ruky své , vybral sobě pět kamenů hladkých z potoku , a vložil je do mošničky pastýřské , kterouž měl , totiž do pytlíku , a prak svůj v ruce nesl , a přiblížil se k Filistinskému . Bral se také i Filistinský , jda a přibližuje se k Davidovi , a muž ten , kterýž nesl braň jeho , šel před ním . A když pohleděl Filistinský a uzřel Davida , pohrdal jím , proto že byl mládenček , a ryšavý , a krásného vzezření . I řekl Filistinský Davidovi : Což jsem pes , že jdeš proti mně s holí ? A zlořečil Filistinský Davidovi skrze bohy své . Řekl také Filistinský Davidovi : Poď ke mně , a dámť tělo tvé ptákům nebeským a šelmám zemským . Odpověděl David Filistinskému : Ty jdeš ke mně s mečem a s kopím a s pavézou , ale já k tobě jdu ve jménu Hospodina zástupů , Boha vojsk Izraelských , kterémuž jsi ty utrhal . Dnešního dne zavře tě Hospodin v ruku mou , a zabiji tě , a setnu hlavu tvou s tebe , a vydám těla vojska Filistinského dnes ptákům nebeským a šelmám zemským , a pozná všecka země , žeť jest Bůh v Izraeli . A zvíť všecko shromáždění toto , že ne mečem ani kopím vysvobozuje Hospodin ; ( nebo Hospodinův jest boj ) , protož vydáť vás v ruce naše . Stalo se pak , že když vstal ten Filistinský , a šel , přibližuje se proti Davidovi , pospíšil i David a běžel proti Filistinskému , aby se s ním potýkal . V tom David vztáh ruku svou k mošničce , vyňal z ní kámen , kterýmž hodil z praku , a udeřil Filistinského v čelo jeho tak , že kámen uvázl v čele jeho . I padl tváří svou na zem . A tak přemohl David Filistinského prakem a kamenem , a udeřiv Filistinského , zabil jej , ačkoli David žádného meče v ruce neměl . A přiběh David , stál nad Filistinským . Potom pochytiv meč jeho , dobyl ho z pošvy a zabil jej , a sťal jím hlavu jeho . To vidouce Filistinští , že umřel nejsilnější jejich , utíkali . A protož vstavše muži Izraelští a Judští , zkřikli a honili Filistinské , až kde se vchází do údolí , a až k branám Akaron . I padali , raněni jsouce , Filistinští po cestě k Saraim , až do Gát a až do Akaron . A navrátivše se synové Izraelští od honění Filistinských , vzebrali tábor jejich . Potom David vzav hlavu toho Filistinského , přinesl ji do Jeruzaléma , a odění jeho složil v stanu svém . Tehdáž pak , když viděl Saul Davida jdoucího proti tomu Filistinskému , řekl Abnerovi hejtmanu vojska : Abner , čí jest syn ten mládenček ? Odpověděl Abner : Jako jest živa duše tvá , králi , že nevím . Ale král řekl : Zeptej ty se , čí jest syn mládenec ten . Když se pak vracoval David od zabití Filistinského toho , pojav ho Abner , přivedl jej před Saule , an drží hlavu Filistinského v ruce své . I řekl jemu Saul : Čí jsi syn , mládenče ? Odpověděl David : Syn služebníka tvého Izai Betlémského . I stalo se , že když přestal mluviti k Saulovi , duše Jonatova spojila se s duší Davidovou , tak že ho zamiloval Jonata jako sebe samého . A tak Saul vzal jej k sobě toho dne , a nedopustil mu navrátiti se do domu otce jeho . I učinil Jonata s Davidem smlouvu , proto že ho miloval jako duši svou . A složiv Jonata s sebe plášť , kterýmž byl odín , dal jej Davidovi , i roucho své , až do meče svého , a až do lučiště svého , i do pasu svého . Vycházel pak David , k čemuž ho koli posílal Saul , opatrně sobě počínaje . I ustanovil ho Saul nad vojáky , a líbil se všemu lidu , též i služebníkům Saulovým . Stalo se pak , když se oni domů brali , a David též se navracoval od zabití Filistinského , že vyšly ženy z každého města Izraelského , zpívajíce a plésajíce , vstříc Saulovi králi s bubny , s veselím a s husličkami . A prozpěvovaly jedny po druhých ženy ty , hrajíce , a řekly : Porazilť jest Saul svůj tisíc , ale David svých deset tisíců . I rozhněval se Saul náramně , nebo nelíbila se mu ta řeč . Pročež řekl : Dali Davidovi deset tisíc , a mně dali toliko tisíc . Co mu ještě přes to přivlastní , leč království ? Protož Saul zlobivě hleděl na Davida od toho dne i vždycky . Stalo se pak druhého dne , že duch Boží zlý napadl Saule , a prorokoval u prostřed domu svého , a David hral rukou svou jako i jindy vždycky . Saul pak měl kopí v ruce své . I vyhodil Saul kopí , řka : Prohodím Davida až do stěny . Ale David uhnul se jemu po dvakrát . A bál se Saul Davida , proto že Hospodin byl s ním , a od Saule odstoupil . Protož vybyl ho Saul od sebe , a učinil jej sobě hejtmanem nad tisíci ; kterýžto vycházel i vcházel před lidem . David pak ve všech cestách svých opatrně sobě počínal , nebo Hospodin byl s ním . A když to viděl Saul , že sobě velmi opatrně počíná , bál se ho . Ale všecken Izrael i Juda miloval Davida , nebo vycházel i vcházel před nimi . Tedy řekl Saul Davidovi : Aj , dceru svou starší Merob dámť za manželku , toliko mi buď muž silný , a veď boje Hospodinovy . ( Saul pak myslil : Nechť neschází od mé ruky , ale od ruky Filistinských . ) I řekl David Saulovi : Kdo jsem já , a jakýž jest rod můj a čeled otce mého v Izraeli , abych byl zetěm královým ? I stalo se , že když již Merob dcera Saulova měla dána býti Davidovi , dána jest Adrielovi Molatitskému za manželku . Milovala pak Míkol dcera Saulova Davida ; což když oznámili Saulovi , líbilo se to jemu . ( Nebo řekl Saul : Dámť mu ji , aby mu byla osídlem , a aby proti němu byla ruka Filistinských . ) A tak řekl Saul Davidovi : Po této druhé budeš mi již zetěm . I rozkázal Saul služebníkům svým : Mluvte k Davidovi tajně , řkouce : Aj , libuje tě sobě král , a všickni služebníci jeho laskavi jsou na tebe ; nyní tedy budiž zetěm královým . A když mluvili služebníci Saulovi v uši Davidovy slova ta , odpověděl David : Zdaliž se vám malá věc zdá , býti zetěm královým ? A já jsem člověk chudý a opovržený . Tedy služebníci Saulovi oznámili jemu , řkouce : Taková slova mluvil David . I řekl Saul : Takto rcete Davidovi : Není žádostiv král věna , toliko sto obřízek Filistinských , aby byla pomsta nad nepřátely královskými . ( Saul pak to obmýšlel , aby David upadl v ruku Filistinských . ) Protož oznámili služebníci jeho Davidovi slova ta , a líbilo se to Davidovi , aby byl zetěm královým . Ještě se pak nebyli vyplnili dnové ti , Když vstav David , odšel , on i muži jeho , a zbil z Filistinských dvě stě mužů , jejichž obřízky přinesl David , a z úplna je dali králi , aby byl zetěm královým . I dal jemu Saul Míkol dceru svou za manželku . A vida Saul , nýbrž zkušené maje , že jest Hospodin s Davidem , a že Míkol dcera jeho miluje ho , Ještě tím více Saul obával se Davida . I byl Saul nepřítelem Davidovým po všecky dny . Vtrhovali pak do země knížata Filistinská ; i bývalo , že kdyžkoli vycházeli , opatrněji sobě počínal David proti nim nade všecky služebníky Saulovy , pročež i jméno jeho bylo velmi slavné . Mluvil pak Saul k Jonatovi synu svému a ke všechněm služebníkům svým , aby zamordovali Davida , ale Jonata syn Saulův liboval sobě Davida velmi . I oznámil to Jonata Davidovi , řka : Usiluje Saul otec můj , aby tě zabil ; protož nyní šetř se , prosím , až do jitra , a usadě se v skrytě , schovej se . Ale jáť vyjdu a státi budu při boku otci svému na poli , kdež ty budeš , a budu mluviti o tobě s otcem svým , a čemuž vyrozumím , oznámím tobě . I mluvil Jonata o Davidovi dobře Saulovi otci svému , a řekl : Nechť nehřeší král proti služebníku svému Davidovi , nebť jest nic tobě neprovinil , nýbrž správa jeho jest tobě velmi užitečná . Nebo se opovážil života svého a zabil Filistinského , a učinil Hospodin vysvobození veliké všemu Izraeli . Viděls to a radoval jsi se . Pročež bys tedy hřešil proti krvi nevinné , chtěje zabiti Davida bez příčiny ? I uposlechl Saul řeči Jonatovy a přisáhl Saul , řka : Živť jest Hospodin , žeť nebude zabit . Tedy Jonata povolal Davida , a oznámil jemu Jonata všecka slova tato . A přivedl Jonata Davida k Saulovi , i byl před ním jako i prvé . Vznikla pak opět válka ; a vytáh David , bojoval proti Filistinským , a porazil je porážkou velikou , a utekli před ním . V tom duch Hospodinův zlý napadl Saule , kterýž v domě svém seděl , maje kopí své v ruce své , a David hrál rukou před ním . Ale Saul chtěl prohoditi Davida kopím až do stěny ; kterýž uhnul se mu , a udeřilo kopí v stěnu . A tak David utekl a vynikl z nebezpečenství té noci . Potom poslal Saul posly k domu Davidovu , aby ho střáhli a zabili jej ráno . I oznámila to Davidovi Míkol manželka jeho , řkuci : Jestliže se neopatříš noci této , zítra zabit budeš . A protož spustila Míkol Davida oknem , kterýž odšed , utekl a vynikl z nebezpečenství . Vzala pak Míkol obraz a vložila na lůže , a polštář kozí položila v hlavách jeho a přikryla šaty . Tedy Saul poslal posly , aby vzali Davida . I řekla : Jest nemocen . Opět poslal Saul posly , aby pohleděli na Davida , řka : Přineste ho na lůži ke mně , ať ho zabiji . A když přišli poslové , a aj , obraz ležel na lůži a polštář kozí v hlavách jeho . I řekl Saul k Míkol : Proč jsi mne tak podvedla a pustilas nepřítele mého , aby ušel ? Odpověděla Míkol Saulovi : On mi řekl : Propusť mne , sic jinak zabiji tě . David tedy utíkaje , vynikl z nebezpečenství , a přišed k Samuelovi do Ráma , oznámil jemu všecko , co mu Saul učinil . I odšel on i Samuel , a bydlili v Náiot . Oznámeno pak bylo Saulovi , řka : Aj , David jest v Náiot v Ráma . I poslal Saul posly , aby jali Davida . Kteříž když viděli zástup proroků prorokujících , a Samuele jim představeného , an stojí , sstoupil také na posly Saulovy Duch Boží , a prorokovali i oni . To když oznámili Saulovi , poslal jiné posly , a prorokovali také i oni ; a opět poslal Saul třetí posly , a i ti prorokovali . Šel tedy již sám do Ráma a přišel až k čisterni veliké , kteráž jest v Socho , a zeptal se , řka : Kde jest Samuel a David ? I řekl někdo : Aj , jsou v Náiot v Ráma . I šel tam do Náiot v Ráma ; a sstoupil i na něj Duch Boží , a jda dále , prorokoval , až i přišel do Náiot v Ráma . Kdežto svlékl také sám roucho své a prorokoval i on před Samuelem , a padna , ležel svlečený celý ten den a noc . Odkudž se říká : Zdali také Saul mezi proroky ? V tom utíkaje David z Náiot , kteréž jest v Ráma , přišel a mluvil před Jonatou : Což jsem učinil ? Jaká jest nepravost má ? A jaký jest hřích můj před otcem tvým , že hledá bezživotí mého ? Kterýž řekl jemu : Odstup to , neumřeš . Aj , nečiníť otec můj ničeho ani velikého ani malého , čehož by se mi nesvěřil . Jak by tedy otec můj tajil to přede mnou ! Neníť toho . Nadto přisáhl také David , ( to promluviv : Dobřeť ví otec tvůj , že jsi laskav na mne , protož myslí : Nechť neví o tom Jonata , aby neměl zámutku ) . Nýbrž jistě , živť jest Hospodin , a živať jest duše tvá , že sotva jest kročej mezi mnou a mezi smrtí . Odpověděl Jonata Davidovi : Pověz , čehokoli žádáš , a učiním tobě . I řekl David Jonatovi : Aj , zítra bude novměsíce , kdyžto já mám obyčej sedati s králem k jídlu ; protož propusť mne , a skryji se na poli až do třetího večera . Jestliže by se zvláštně na mne ptal otec tvůj , řekneš : Prosil mne velice David , aby sběhl do Betléma města svého ; nebo obět výroční tam míti má všecka jeho rodina . Řekne-liť : Dobře , pokoj služebníku tvému ; pakliť se rozzlobí , věz , žeť se doplnila zlost jeho . A tak učiníš milosrdenství s služebníkem svým , poněvadž jsi v smlouvu Hospodinovu uvedl služebníka svého s sebou . Pakliť jest na mně nepravost , zabí mne sám ; nebo k otci svému proč bys mne vodil ? I řekl Jonata : Odstup to od tebe ; nebo zvím-liť to jistotně , že by se doplnila zlost otce mého , aby přišla na tě , zdaliž neoznámím tobě toho ? Řekl také David Jonatovi : Kdož mi oznámí , jestliže odpoví tobě otec tvůj něco tvrdě ? Odpověděl Jonata Davidovi : Poď , vyjděme na pole . I vyšli oba na pole . Opět řekl Jonata Davidovi : Hospodin Bůh Izraelský , ( hned jakž porozumím na otci svém , okolo tohoto času zítra neb pozejtří , an bude dobře s Davidem , jestliže nepošli tehdáž k tobě , a neoznámím-liť ) , Toto učiň Hospodin Jonatovi a toto přidej . Pakliť se bude líbiti otci mému uvésti zlé na tebe , takéť i to zjevím tobě a propustím tě ; i půjdeš v pokoji , a Hospodin budiž s tebou , jakož byl s otcem mým . A zdaliž i ty , dokud jsem živ , neučiníš se mnou milosrdenství Hospodinova , ano bychť i umřel , Tak že neodvrátíš milosrdenství svého od domu mého až na věky , zvláště tehdáž , když Hospodin vypléní nepřátely Davidovy , jednoho každého se svrchku země . A tak učinil Jonata smlouvu s domem Davidovým , řka : Vyhledávejž Hospodin toho z ruky nepřátel Davidových . Ještě i přísahou zavázal Jonata v lásce odměnné k sobě Davida ; nebo jakož miloval duši svou , tak jej miloval . I řekl mu Jonata : Zítra bude novměsíce , a bude se ptáti na tebe , když prázdné bude místo tvé . Do třetího tedy dne skrývaje se , sstoupíš rychle a přijdeš k tomu místu , na kterémžs se byl skryl , když se to jednalo , a pobudeš u kamene pocestných . A já tři střely vystřelím po straně k němu , směřuje sobě k cíli . Potom hned pošli pachole a dím : Jdi , shledej střely . Jestliže prostě řeknu služebníku : Hle , střely za tebou blíže sem , přines je , tedy přiď , nebo jest pokoj tobě , a neníť žádného nebezpečenství , živť jest Hospodin . Pakli takto řeknu pacholeti : Hle , střely jsou před tebou dále , tedy odejdi , nebo propustil tě Hospodin . Řeči pak této , kterouž jsme mluvili já a ty , aj , Hospodin svědek bude mezi mnou a mezi tebou až na věky . A tak skryl se David na poli . Byl pak novměsíce , i sedl král za stůl k jídlu . A seděl král na stolici své , jakž obyčej měl , na stolici u stěny , ale Jonata povstal . Sedl také Abner podlé Saule , a místo Davidovo zůstalo prázdné . A však toho dne Saul nic neříkal , nebo myslil : Něco se mu přihodilo , buď že čistý jest neb nečistý . Stalo se pak nazejtří , druhého dne novměsíce , že opět prázdné bylo místo Davidovo . I řekl Saul Jonatovi synu svému : Proč nepřišel syn Izai ani včera ani dnes k jídlu ? Odpověděl Jonata Saulovi : Velice mne prosil David , aby šel do Betléma . A řekl : Odpusť mne , prosím , nebo obět má míti rodina naše v městě , a bratr můj sám rozkázal mi přijíti ; nyní tedy , nalezl-li jsem milost před očima tvýma , nechť se odtrhnu , prosím , abych navštívil bratří své . Tou příčinou nepřišel k stolu královskému . I rozhněval se Saul náramně na Jonatu , a řekl jemu : Synu převrácený a urputný , zdaliž nevím , že jsi zvolil sobě syna Izai k hanbě své , i k hanbě a lehkosti matky své ? Nebo po všecky dny , v nichž bude živ syn Izai na zemi , nebudeš upevněn ty , ani království tvé . Protož hned pošli a přiveď jej ke mně , nebť jest hoden smrti . Odpověděl Jonata Saulovi otci svému , a řekl jemu : Proč má umříti ? Což jest učinil ? I hodil Saul kopím na něj , aby ho zabil . Tedy seznav Jonata , že uložil otec jeho zabiti Davida , Vstal od stolu Jonata , rozpálen jsa hněvem , a nejedl toho druhého dne novuměsíce pokrmu , nebo bolestil pro Davida , a že ho tak zlehčil otec jeho . Protož stalo se ráno , že vyšel Jonata na pole k času uloženému Davidovi , a pachole malé s ním . Tedy řekl pacholeti svému : Běž a shledej střely , kteréž já vystřelím . I běželo pachole , a on střílel daleko před něj . Když pak přišlo pachole až k cíli , k němuž střílel Jonata , volal Jonata za pacholetem a řekl : Zdaliž není střely před tebou tam dále ? Opět volal Jonata za pacholetem : Rychle pospěš , nestůj . A tak sebravši pachole Jonatovo střely , vrátilo se k svému pánu . ( Pachole pak nic nevědělo , toliko Jonata a David věděli , co se jedná . ) I dal Jonata braň svou pacholeti , kteréž s ním bylo , a řekl jemu : Jdi , dones do města . A když odešlo pachole , vstal David s strany polední , a padna na tvář svou k zemi , poklonil se třikrát ; a políbivše jeden druhého plakali oba , až Jonata Davida pozdvihl . I řekl Jonata Davidovi : Jdiž u pokoji , a což jsme sobě oba přisáhli ve jménu Hospodinovu , řkouce : Hospodin budiž svědkem mezi mnou a tebou , i mezi semenem mým a mezi semenem tvým , nechť trvá až na věky . A tak vstav David , odšel , Jonata pak navrátil se do města . Tedy přišel David do Nobe k Achimelechovi knězi . I ulek se Achimelech , vyšel vstříc Davidovi a řekl jemu : Cože to , že jsi sám , a není žádného s tebou ? Odpověděl David Achimelechovi knězi : Král mi poručil nějakou věc , a řekl mi : Ať žádný nezvídá toho , proč tě posílám , a coť jsem poručil . Služebníkům pak uložil jsem jisté místo . Protož nyní , co máš tu před rukama , dej v ruku mou , asi pět chlebů , aneb což na hotově máš . Odpověděl kněz Davidovi a řekl : Nemámť chleba obecného před rukama , než toliko chléb svatý , však jestliže se toliko od žen zdrželi služebníci . Odpověděl David knězi a řekl : Jistě ženy vzdáleny byly od nás , jakož včera tak i před včerejškem , když jsem vyšel ; protož těla služebníků svatá jsou . Ač pak toto předsevzetí jest proti slušnosti , však i to dnes posvěceno bude pro tělo . A tak dal jemu kněz chleby svaté ; nebo nebylo tam chleba , jediné chlebové předložení , kteříž odloženi byli od tváři Hospodinovy , aby položeni byli chlebové teplí toho dne , když ti vzati byli . ( Byl pak tu jeden z služebníků Saulových v týž den , kterýž se tam pozadržel před Hospodinem , jehož jméno bylo Doeg Idumejský , nejpřednější mezi pastýři Saulovými . ) I řekl David Achimelechovi : Nemáš-liž zde kopí aneb meče ? Nebo ani meče svého ani braně své nevzal jsem v ruku svou , proto že rozkaz královský dotíral . Jemuž řekl kněz : Meč Goliáše Filistinského , kteréhož jsi zabil v údolí Elah , aj , ten jest zde obvinutý v roucho za efodem . Jestliže jej chceš sobě vzíti , vezmi , nebo zde jiného není kromě toho . I řekl David : Neníť přes ten , dejž mi jej . Tedy vstal David , a utekl toho dne před Saulem , a přišel k Achisovi králi Gát . Služebníci pak Achisovi řekli jemu : Zdaliž tento není David , král země ? Zdaliž neprozpěvovali tomuto po houfích , řkouce : Porazil Saul svůj tisíc , David pak svých deset tisíců . I složil David ta slova v srdci svém , a bál se velmi Achisa krále Gát . Protož změnil způsob svůj před očima jejich , a bláznem se dělal , jsa v rukou jejich ; psal také po vratech u brány , a pouštěl sliny po bradě své . Tedy řekl Achis služebníkům svým : Hle , viděvše člověka blázna , pročež jste ho ke mně přivedli ? Nedostává-liž se mi bláznů , že jste uvedli tohoto , aby bláznil přede mnou ? Ten-liž má vjíti do mého domu ? A tak odšel odtud David , skryl se v jeskyni Adulam . To když uslyšeli bratří jeho i všecken dům otce jeho , sešli se tam k němu . A shromáždili se k němu , kteřížkoli byli v ssoužení , a kteřížkoli byli zadlužilí , a kteřížkoli byli v hořkosti ducha , a byl nad nimi knížetem , tak že jich bylo s ním okolo čtyř set mužů . Potom odšel odtud David do Masfa Moábského a řekl králi Moábskému : Prosím , nechť vcházejí k vám i vycházejí otec můj a matka má , dokudž nezvím , co se mnou učiní Bůh . I přivedl je před krále Moábského , a bydlili s ním po všecky dny , v nichž zůstával David na tom hradě . Ale prorok Gád řekl Davidovi : Nebývejž déle na tom hradě , jdi , navrať se do země Judské . I odšel David , a přišel do lesa Haret . V tom uslyšel Saul , že by se zjevil David i muži , kteříž byli s ním . Saul pak bydlil v Gabaa pod hájem v Ráma , maje kopí své v rukou svých , a všickni služebníci jeho stáli před ním . I řekl Saul služebníkům svým , kteříž stáli před ním : Slyšte medle , synové Jemini : Všechněm-li vám dá syn Izai pole a vinice ? Všecky-li vás postaví za správce nad tisíci a sty , Že jste se všickni spikli proti mně , aniž jest , kdo by mi oznámil ? Již i syn můj učinil smlouvu s synem Izai , a však žádný z vás nelituje mne , aniž mi kdo oznámí , že pozdvihl syn můj služebníka mého proti mně , aby mi zálohy strojil , jakož se to již děje . Odpověděl pak Doeg Idumejský , kterýž též stál s služebníky Saulovými , a řekl : Viděl jsem syna Izai , an přišel do Nobe k Achimelechovi synu Achitobovu . Kterýž radil se o něho s Hospodinem a dal jemu potravy , také i meč Goliáše Filistinského dal jemu . I poslal král , aby zavolali Achimelecha syna Achitobova , kněze , i vší čeledi otce jeho , totiž kněží , kteříž byli v Nobe . I přišli všickni před krále . Tedy řekl Saul : Slyš nyní , synu Achitobův . Kterýž odpověděl : Ej , pane můj . I dí k němu Saul : Proč jste se spikli proti mně , ty a syn Izai , když jsi jemu dal chléb a meč , a radils se s Bohem o něj , aby povstal proti mně k strojení mi záloh , jakož se to již děje ? Odpovídaje Achimelech králi , řekl : A kdo jest tak věrný ze všech služebníků tvých jako David , kterýž i zetěm královým jest , kterýž kráčí v poslušenství tvém , a vzácný jest v domě tvém ? Zdaliž jsem se nyní počal tázati Boha o něj ? Odstup to ode mne . Nesčítejž král takové věci na služebníka svého , ani na koho z čeledi otce mého , neboť neví služebník tvůj o ničemž o tom ani nejmenší věci . Ale král řekl : Smrtí umřeš Achimelechu , ty i všecken dům otce tvého . I řekl král drabantům , kteříž stáli před ním : Obraťte se a zbíte kněží Hospodinovy , nebo i jejich ruka jest s Davidem ; přes to vědouce , že utíká , nedali mi znáti . Služebníci však královští nechtěli vztáhnouti rukou svých , ani se obořiti na kněží Hospodinovy . A protož řekl král Doegovi : Obrať ty se , a pobí ty kněží . Takž Doeg Idumejský obrátiv se , obořil se na kněží , a zbil toho dne osmdesáte a pět mužů , kteříž nosili efod lněný . Nobe také město kněžské vyhubil ostrostí meče , od muže až do ženy , od malého až do požívajícího prsí , voly i osly , i dobytky pobil ostrostí meče . Jediný toliko syn Achimelechův , syna Achitobova , jehož jméno bylo Abiatar , ušel a utekl k Davidovi . Tedy oznámil Abiatar Davidovi , že Saul zmordoval kněží Hospodinovy . I řekl David Abiatarovi : Vědělť jsem toho dne , když tam byl Doeg Idumejský , že jistotně oznámí Saulovi ; jáť jsem přičinu dal k zhubení všech duší domu otce tvého . Zůstaň u mne , neboj se ; nebo kdož hledati bude bezživotí mého , hledati bude bezživotí tvého , ale ochráněn budeš u mne . Tedy oznámili Davidovi , řkouce : Aj , Filistinští dobývají Cejly a loupí dvory . Protož tázal se David Hospodina , řka : Mám-li jíti a udeřiti na ty Filistinské ? I odpověděl Hospodin Davidovi : Jdi a porazíš Filistinské , i Cejlu vysvobodíš . Muži pak Davidovi řekli jemu : Aj , my zde v Judstvu bojíme se , čím více , když půjdeme k Cejle proti vojskům Filistinských . A tak opět David tázal se Hospodina . Jemuž odpověděl Hospodin a řekl : Vstana , vytáhni k Cejle , neboť dám Filistinské v ruce tvé . I táhl David a muži jeho k Cejle , a bojoval s Filistinskými , a zajal dobytky jejich . I porazil je ranou velikou , a tak vysvobodil David obyvatele Cejly . Stalo se pak , že když utíkal Abiatar syn Achimelechův k Davidovi do Cejly , dostal se efod v ruce jeho . Potom oznámeno bylo Saulovi , že přitáhl David do Cejly . I řekl Saul : Dalť ho Bůh v ruku mou , nebo zavřel se , všed do města hrazeného a zavřitého . I svolal Saul všecken lid k boji , aby táhl k Cejle , a oblehl Davida i muže jeho . A zvěděv David , že Saul tajně ukládá o něm zle , řekl Abiatarovi knězi : Vezmi na se efod . I řekl David : Hospodine , Bože Izraelský , za jistou věc slyšel služebník tvůj , že strojí Saul přitáhnouti k Cejle , aby zkazil město pro mne . Vydali-li by mne muži Cejly v ruce jeho ? A přitáhl-li by Saul , jakž slyšel služebník tvůj ? Hospodine , Bože Izraelský , oznam , prosím , služebníku svému . Odpověděl Hospodin : Přitáhl by . Řekl ještě David : Vydali-li by mne obyvatelé Cejly i muže mé v ruce Saulovy ? Odpověděl Hospodin : Vydali by . Vstav tedy David a muži jeho , téměř šest set mužů , vytáhli z Cejly a šli ustavičně , kamž jíti mohli . Saulovi pak povědíno , že ušel David z Cejly ; i nechal tažení . Byl pak David na poušti v místech bezpečných , a bydlil na hoře , na poušti Zif . A ačkoli hledal ho Saul po všecky ty dny , však nevydal ho Bůh v ruku jeho . Vida tedy David , že Saul vytáhl hledati bezživotí jeho , byl na poušti Zif v lese . Vstav pak Jonata syn Saulův , přišel k Davidovi do lesa , a posilnil ruky jeho v Bohu . A řekl jemu : Neboj se , neboť nenalezne tebe ruka Saule otce mého , ale ty kralovati budeš nad Izraelem , a já budu druhý po tobě . Však i Saul otec můj zná to . I učinili smlouvu oba před Hospodinem ; a David zůstal v lese , Jonata pak navrátil se do domu svého . Tedy přišli Zifejští k Saulovi do Gabaa , řkouce : Zdaliž David nepokrývá se u nás v horách , v lese , na pahrbku Hachile , kterýž jest na pravé straně pouště . Protož nyní podlé vší žádosti duše své , ó králi , přitáhni stěží , my se pak přičiníme , abychom jej vydali v ruce královy . I řekl Saul : Požehnaní vy od Hospodina , že mne litujete . Jdětež medle , ujisťte se tím ještě lépe , přezvězte a shlédněte místo jeho , kam se obrátí , kdo ho tam viděl ; nebo mi praveno , že divných chytrostí užívá . Vyšpehujtež tedy a vyzvězte všecky skrejše , v nichž se kryje , a navraťte se ke mně s věcí jistou , i potáhnu s vámi , a jestliže v zemi jest , hledati ho budu ve všech tisících Judských . Kteřížto vstavše , navrátili se do Zif před Saulem ; David pak a muži jeho byli na poušti Maon , na rovinách po pravé straně pouště . Nebo jakž vytáhl Saul s lidem svým hledati ho , oznámeno bylo to Davidovi , kterýž sstoupil s skály a bydlil na poušti Maon . O čemž Saul uslyšav , honil Davida po poušti Maon . A tak Saul táhl s jedné strany hory , David pak a muži jeho po druhé straně hory . A pospíšil David , aby mohl utéci od tváři Saulovy ; nebo Saul s lidem svým obkličovali Davida i muže jeho , aby je zjímali . V tom přišel posel k Saulovi , řka : Pospěš a přiď , nebo Filistinští vtrhli do země . A protož navrátil se Saul od honění Davida , táhl proti Filistinským . Pročež nazvali to místo : Skála rozdělující . Odšed pak David odtud , bydlil v místech bezpečných Engadi . I stalo se , že když se navrátil Saul od honění Filistinských , oznámili jemu , řkouce : Hle , David jest na poušti Engadi . Tedy vzav Saul tři tisíce mužů vybraných ze všeho Izraele , odšel hledati Davida a mužů jeho na skalách kamsíků . I přišel k stájím ovcí blízko cesty , kdež byla jeskyně , do níž všel Saul na potřebu ; David pak a muži jeho seděli po stranách v té jeskyni . Protož řekli muži Davidovi jemu : Aj , tento jest den , o němž tobě mluvil Hospodin , řka : Aj , já dám nepřítele tvého v ruku tvou , abys mu učinil , jakť se koli líbiti bude . Tedy vstav David , uřezal tiše kus pláště Saulova . Potom pak padlo to těžce na srdce Davidovi , že uřezal křídlo pláště Saulova . Pročež řekl mužům svým : Uchovejž mne Hospodin , abych to učiniti měl pánu mému , pomazanému Hospodinovu , abych vztáhnouti měl ruku svou na něj , poněvadž jest pomazaný Hospodinův . A tak zabránil David mužům svým těmi slovy , a nedal jim povstati proti Saulovi . Saul také vyšed z té jeskyně , bral se cestou svou . Potom vstal i David , a vyšed z jeskyně , volal za Saulem , řka : Pane můj králi ! I ohlédl se Saul zpět , David pak sehnuv se tváří k zemi , poklonil se jemu . A řekl David Saulovi : I proč posloucháš řečí lidských , kteříž praví : Hle , David hledá tvého zlého . Aj , dnešního dne viděti mohly oči tvé , že tě byl vydal Hospodin dnes v ruku mou v jeskyni . A byloť mi řečeno , abych tě zabil , ale šanoval jsem tě ; nebo řekl jsem : Nevztáhnuť ruky své na pána svého , poněvadž jest pomazaný Hospodinův . Nýbrž , otče můj , pohleď a viz kus pláště svého v ruce mé , a žeť jsem nechtěl , odřezuje křídlo pláště tvého , zabiti tebe . Poznejž tedy a viz , žeť není v úmysle mém nic zlého , ani jaké převrácenosti , a žeť jsem nezhřešil proti tobě ; ty pak číháš na duši mou , abys mi ji odjal . Sudiž Hospodin mezi mnou a mezi tebou , a pomstiž mne Hospodin nad tebou , ale ruka má nebude proti tobě . Jakož vzní ono přísloví starých : Od bezbožných vychází bezbožnost ; protož nebudeť ruka má proti tobě . Na koho to jen vytáhl král Izraelský ? Koho to honíš ? Psa mrtvého , blechu jednu . Ale budeť Hospodin soudce ; on nechť rozsoudí mezi mnou a tebou , a nechť pohledí a vyvede při mou , a vysvobodí mne z ruky tvé . Když pak přestal David mluviti slov těch Saulovi , odpověděl Saul : Není-liž to hlas tvůj , synu můj Davide ? A pozdvih Saul hlasu svého , plakal . A řekl Davidovi : Spravedlivější jsi nežli já ; nebo ty jsi mi odplatil se dobrým , já pak zlým tobě jsem se odplatil . Ty zajisté ukázal jsi dnes , že mi činíš dobře ; nebo ačkoli mne byl Hospodin zavřel v ruce tvé , však jsi mne nezabil . Zdali kdo nalezna nepřítele svého , propustí ho po cestě dobré ? Ale Hospodin odplatiž tobě dobrým za to , co jsi mi dnešního dne učinil . Protož nyní , ( vím , že jistotně kralovati budeš , a že stálé bude v ruce tvé království Izraelské ) , Nyní , pravím , přisáhni mi skrze Hospodina , že nevypléníš semene mého po mně , a nevyhladíš jména mého z domu otce mého . A tak přisáhl David Saulovi . I odšel Saul do domu svého , David pak a muži jeho vstoupili na bezpečné místo . Mezi tím umřel Samuel . A shromáždil se všecken Izrael , i plakali ho , a pochovali jej v domě jeho v Ráma . Ale David vstav , šel na poušť Fáran . Člověk pak nějaký byl v Maon , kterýž statek svůj měl na Karmeli . A byl člověk ten možný velmi , nebo měl tři tisíce ovec a tisíc koz , a tehdáž rovně střihl ovce své na Karmeli . Muže pak toho jméno Nábal , a jméno ženy jeho Abigail . A byla žena ta opatrná a krásné tváři , ale muž její byl tvrdý a zlých povah , a byl z rodu Kálefova . Protož uslyšav David na poušti , že by Nábal střihl ovce své , Poslal deset služebníků , a řekl David těm služebníkům : Vstupte na Karmel , a jděte k Nábalovi , a pozdravte ho slovem mým přátelsky . A rcete jemu takto : Zdráv buď , a pokoj tobě , pokoj domu tvému , i všemu , což máš , pokoj . Slyšel jsem , že máš střižce , a pastýři tvoji bývali s námi ; neučinili jsme jim žádné křivdy , aniž jim co zhynulo po všecky dny , v nichž byli na Karmeli . Ptej se služebníků svých , a povědí tobě . Nyní tedy nechť naleznou mládenci milost před očima tvýma , nebo v den veselý přišli jsme ; dej , prosím , což máš před rukama , služebníkům svým a synu svému Davidovi . Přišedše tedy mládenci ti Davidovi , mluvili Nábalovi podlé všech slov těchto jménem Davidovým , a umlkli . Odpověděl pak Nábal služebníkům Davidovým a řekl : Kdo jest David ? A kdo syn Izai ? Mnohotě nyní služebníků , kteříž se odtrhují jeden každý od pána svého . Ano , vezmu já chléb svůj , a vodu svou a pokrmy své , kteréž jsem připravil střižcům svým , a dám je těm lidem , kterýchž neznám , ani vím , odkud jsou ? A obrátivše se služebníci Davidovi na cestu svou , navrátili se , a přišedše , oznámili jemu všecka slova ta . I řekl David mužům svým : Připaš každý meč svůj . Kteříž když připásali jeden každý meč svůj , připásal také David meč svůj , a šlo za Davidem okolo čtyř set mužů , dvě stě pak pozůstalo u břemen . A v tom Abigail , ženě Nábalově , oznámil mládenec jeden z služebníků , řka : Aj , poslal David posly s pouště , aby pozdravili pána našeho , ale on je ukřikal ; Ješto muži ti prospěšní nám byli velice , ani nám neučinili křivdy , aniž nám co zhynulo , když jsme bývali s nimi na poli . Místo zdi byli nám v noci i ve dne po všecky dny , dokudž jsme s nimi byli , pasouce stáda . Protož nyní pomysl a viz , co bys měla činiti , neboť již zlé věci hotové jsou na pána našeho i na všecken dům jeho ; on pak jest tak zlobivý , že s ním nelze ani mluviti . Tedy pospíšila Abigail , a vzala dvě stě chlebů , a dvě kožené láhvice vína , a pět ovcí připravených , a pět měr pražmy , a sto sušených hroznů , a dvě stě hrud fíků sušených , a vložila to na osly . I řekla služebníkům svým : Jdětež napřed , a já za vámi půjdu . Ale muži svému Nábalovi neoznámila . I stalo se , že vsedši na osla , sjížděla po stráni s hory , a aj , David a muži jeho sstupovali proti ní , a potkala se s nimi . ( David pak byl řekl : Jistě nadarmo jsem ostříhal všeho , což on měl na poušti , tak že nic nezahynulo ze všeho , což má ; nebo mi se odplatil zlým za dobré . Toto učiň Bůh nepřátelům Davidovým a toto přidej , jestliže zanechám do jitra ze všeho , což má , až do toho , kterýž močí na stěnu . ) Tedy uzřevši Abigail Davida , rychle ssedla s osla , a padla před Davidem na tvář svou , a poklonila se až k zemi . A padši k nohám jeho , řekla : Na mně , pane můj , ta nepravost . Protož nechť mluví , prosím , služebnice tvá v uši tvé , a vyslyš slova děvky své . Nechť se neobrací , prosím , pán můj myslí svou za mužem tím bezbožným Nábalem ; nebo jakéž jest jméno jeho , takovýž jest . Nábal jméno jeho jest , a bláznovství jest při něm . Já pak služebnice tvá neviděla jsem služebníků pána mého , kteréž jsi byl poslal . Protož nyní , pane můj , živť jest Hospodin , a živať jest duše tvá , že tě tobě zbránil Hospodin vylíti krve , a abys nemstil sám sebe . A protož nyní buďtež jako Nábal nepřátelé tvoji , a ti , kteříž hledají zlého pánu mému . Teď pak dar tento , kterýž přinesla děvka tvá pánu svému , nechť jest dán služebníkům , kteříž chodí za pánem mým . Odpusť , prosím , provinění děvce své , neboť jistě vzdělá Hospodin pánu mému dům stálý , poněvadž boje Hospodinovy pán můj vede , a nic zlého se nenalézá při tobě až posavad . A byť i povstal člověk , aby tě stihal a hledal bezhrdlí tvého , budeť však duše pána mého svázána v svazku živých u Hospodina Boha tvého , duši pak nepřátel tvých jako z praku pryč zahodí . A když učiní Hospodin pánu mému dobře podlé toho všeho , jakž zaslíbil tobě , a přikážeť , abys byl vůdcím nad Izraelem : Tedy nebude to k zviklání ani k urážce srdce pánu mému , jako když by vylil krev bez příčiny , aneb když by se mstil pán můj . Když tedy učiní dobře Hospodin pánu mému , rozpoměň se na děvku svou . I řekl David k Abigail : Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský , že tě poslal dne tohoto mně v cestu ; A požehnaná řeč tvá , i ty požehnaná , že jsi zdržela mne dnes , abych nevylil krve a nemstil sám sebe . A jistě , jako živ jest Hospodin Bůh Izraelský , kterýž mi zbránil , ať bych zle nečinil , že kdybys nebyla pospíšila a nevyšla mi v cestu , nebyl by zůstal Nábalovi do jitra ani močící na stěnu . I přijal David z ruky její , což byla přinesla jemu , a řekl jí : Jdiž v pokoji do domu svého . Pohleď , uslyšel jsem prosbu tvou , a vážil jsem sobě osoby tvé . A tak navrátila se Abigail k Nábalovi , an měl hody v domě svém jako hody královské ; a srdce Nábalovo rozveselilo se bylo v něm , a byl opilý velmi . Pročež ona neoznámila jemu nejmenšího slova až do jitra . Nazejtří pak , když z vína vystřízlivěl Nábal , tedy oznámila jemu žena jeho ty věci . I zmrtvělo v něm srdce jeho , a učiněn jest jako kámen . A když pominulo takměř deset dní , porazil Hospodin Nábale , i umřel . Uslyšev pak David , že by Nábal umřel , řekl : Požehnaný Hospodin , kterýž hodně pomstil pohanění mého nad Nábalem , a služebníka svého zdržel ode zlého , zlost pak Nábalovu shrnul Hospodin na hlavu jeho . Tedy poslal David a mluvil k Abigail , aby ji sobě vzal za manželku . I přišli služebníci Davidovi k Abigail na Karmel , a mluvili s ní , řkouce : David poslal nás k tobě , aby tě vzal sobě za manželku . Kterážto vstavši , poklonila se na tvář až k zemi , řkuci : Aj , služebnice tvá za děvku bude , aby umývala nohy služebníkům pána svého . Protož rychle vstavši Abigail a vsedši na osla svého , ( pět pak děveček jejích šlo za ní ) , jela za posly Davidovými , a byla manželkou jeho . Též i Achinoam pojal David z Jezreel , a byly i tyto dvě manželky jeho . Nebo Saul Míkol dceru svou , manželku Davidovu , dal byl Faltiovi , synu Lais , kterýž byl z Gallim . Opět přišli Zifejští k Saulovi do Gabaa , řkouce : Nevíš-liž , že se David kryje na pahrbku Hachila proti poušti ? Protož povstal Saul a táhl na poušť Zif , a s ním tři tisíce mužů vybraných z Izraele , aby hledal Davida na poušti Zif . I položil se Saul na pahrbku Hachila , kterýž jest proti Jesimon při cestě . David pak trvaje na poušti , srozuměl , že Saul za ním přitáhl na poušť . Nebo poslav David špehéře , vyzvěděl jistotně , že Saul přitáhl . Tedy vstav David , šel k místu , na němž se položil Saul s vojskem . I spatřil David místo , na kterémž ležel Saul a Abner syn Nerův , hejtman vojska jeho . Saul pak spal , jsa vozy otočen , lid také ležení svá měl vůkol něho . I mluvil David a řekl Achimelechovi Hetejskému a Abizai synu Sarvie , bratru Joábovu , řka : Kdo sstoupí se mnou k Saulovi do ležení ? Odpověděl Abizai : Já sstoupím s tebou . A tak přišel David a Abizai k lidu v noci , a aj , Saul leže , spal , jsa vozy otočen , a kopí jeho vetknuté bylo v zemi u hlavy jeho , Abner pak i lid spali vůkol něho . Tedy řekl Abizai Davidovi : Dalť Bůh dnes nepřítele tvého v ruku tvou . Protož nyní , medle nechť jej probodnu pojednou kopím až do země , tak že nebude potřebí podruhé . Ale David řekl k Abizai : Nezabíjej ho ; nebo kdo vztáhna ruku svou na pomazaného Hospodinova , byl by bez viny ? Řekl také David : Živť jest Hospodin , leč Hospodin raní jej , aneb den jeho přijde , aby umřel , aneb na vojnu vytáhna , zahyne : Mně nedej Hospodin , abych vztáhnouti měl ruku svou na pomazaného Hospodinova . Ale nyní vezmi medle to kopí , kteréž jest u hlavy jeho , a tu číši vodnou , a odejděme . I vzal David kopí a číši vodnou u hlavy Saulovy , a odešli , tak že žádný neviděl , ani nezvěděl , ani neprocítil , ale všickni spali ; nebo sen tvrdý Hospodinův připadl byl na ně . A přešed David na druhou stranu , postavil se na vrchu hory zdaleka ; nebo bylo mezi nimi nemalé místo . I zavolal David na lid a na Abnera syna Ner , řka : Což se neozveš , Abner ? Odpovídaje pak Abner , řekl : Kdo jsi ty , kterýž voláš na krále ? I řekl David Abnerovi : Zdaliž ty nejsi muž ? A kdo jest tobě rovný v Izraeli ? Proč jsi tedy neostříhal krále , pána svého ? Nebo přišel jeden z lidu , aby zabil krále , pána tvého . Neníť to dobře , co jsi učinil . Živť jest Hospodin , že jste hodni smrti , proto že neostříháte pána svého , pomazaného Hospodinova . Ale nyní pohleď , kde jest kopí královo a číše vodná , kteráž byla u hlavy jeho . Tedy poznal Saul hlas Davidův a řekl : Není-liž to hlas tvůj , synu můj Davide ? Odpověděl David : Jest můj hlas , pane můj králi . Řekl také : Proč je to , že pán můj honí služebníka svého ? Nebo co jsem učinil ? A co jest zlého v ruce mé ? Protož nyní poslyš , prosím , pane můj králi , slov služebníka svého : Jestliže tě Hospodin vzbudil proti mně , nechť zachutná obět , pakli lidé , zlořečení jsou před Hospodinem ; nebo mne vyhnali dnes , abych nemohl obcovati dědictví Hospodinovu , jako by řekli : Jdi , služ bohům cizím . Ale již aspoň nechť není vylita krev má na zemi bez rozsouzení Hospodinova ; nebo vytáhl král Izraelský hledati blechy jedné , rovně jako by honil koroptvu na horách . I řekl Saul : Zhřešilť jsem , navratiž se , synu můj Davide . Neboť nebudu více zle činiti tobě , proto že jsi draze sobě vážil života mého dnešní den . Aj , bláznivě jsem dělal a bloudil přenáramně . A odpovídaje David , řekl : Teď hle kopí královo . Nechť přijde někdo z služebníků , a vezme je . Hospodin pak navratiž jednomu každému za spravedlnost jeho a věrnost jeho . Daltě byl zajisté Hospodin tebe dnes v ruku mou , ale nechtělť jsem vztáhnouti ruky své na pomazaného Hospodinova . A protož jakož jsem já dnes sobě draze vážil života tvého , tak budiž draze vážen život můj před Hospodinem , aby mne vysvobodil ze vší úzkosti . Tedy řekl Saul Davidovi : Požehnaný jsi , synu můj Davide . Tak čině , dokážeš ctnosti , a v tom se zmocňuje , zkvetneš . V tom odšel David cestou svou , Saul také navrátil se k místu svému . Řekl pak David v srdci svém : Když tedyž sejdu od ruky Saulovy , nic mi lepšího není , než abych naprosto utekl do země Filistinské . I pustí o mně Saul , a nebude mne více hledati v žádných končinách Izraelských , a tak ujdu ruky jeho . Tedy vstav David , odebral se sám i těch šest set mužů , kteříž byli s ním , k Achisovi synu Maoch , králi Gát . I bydlil David s Achisem v Gát , on i muži jeho , jeden každý s čeledí svou , David i dvě ženy jeho , Achinoam Jezreelská , a Abigail Karmelská někdy žena Nábalova . A když bylo oznámeno Saulovi , že utekl David do Gát , přestal ho hledati více . Řekl pak David Achisovi : Prosím , jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma , ať mi dají místo v některém městě krajiny této , abych tam bydlil ; nebo proč má bydliti služebník tvůj s tebou v městě královském ? I dal mu Achis v ten den Sicelech , odkudž Sicelech bylo králů Judských až do dne tohoto . Byl pak počet dnů , v nichž bydlil David v krajině Filistinské , den a čtyři měsíce . I vycházel David s muži svými , vpády činíce na Gessurské a Gerzitské a Amalechitské , ( nebo ti bydlili v zemi té od starodávna ) , kudy se chodí přes Sur až do země Egyptské . A hubil David krajinu tu , nenechávaje živého muže ani ženy ; bral také ovce i voly , i osly i velbloudy , i šaty , a navracoval se a přicházel k Achisovi . A když se ptal Achis : Kam jste dnes vpadli ? odpověděl David : K straně polední Judově , a k straně polední Jerachmeelově , a k straně polední Cinejského . Neživil pak David ani muže ani ženy , aby koho přivoditi měl do Gát ; nebo myslil : Aby na nás nežalovali , řkouce : Tak učinil David . A ten obyčej jeho byl po všecky dny , dokudž zůstával v krajině Filistinské . I věřil Achis Davidovi , řka : Jižtě se velice zošklivil lidu svému Izraelskému , protož budeť mi za služebníka na věky . I stalo se za dnů těch , že Filistinští sebrali vojska svá k boji , aby bojovali s Izraelem . I řekl Achis Davidovi : Věz nepochybně , že potáhneš se mnou na vojnu , ty i muži tvoji . Odpověděl David Achisovi : Teprv ty poznáš , co učiní služebník tvůj . I řekl Achis Davidovi : Touť příčinou strážným života svého tě ustanovím po všecky dny . ( Samuel pak již byl umřel ; pročež plakal ho všecken Izrael , a pochovali jej v Ráma , totiž v městě jeho . A Saul byl vyplénil věšťce a hadače z země . ) Tedy shromáždivše se Filistinští , přitáhli a položili se u Sunem . Shromáždil i Saul všeho Izraele , a položili se v Gelboe . Vida pak Saul vojsko Filistinské , bál se , a uleklo se srdce jeho velmi . I dotazoval se Saul Hospodina , ale Hospodin neodpovídal jemu ani skrze sny , ani skrze urim , ani skrze proroky . Protož řekl Saul služebníkům svým : Pohledejte mi ženy mající ducha věštího , i půjdu k ní a poradím se skrze ni . Jemuž odpověděli služebníci jeho : Aj , žena mající ducha věštího v Endor . Tedy změniv Saul oděv , oblékl se v roucho jiné , a šel sám a dva muži s ním , a přišli k ženě té v noci . I řekl : Medle hádej mi skrze ducha věštího , a způsob to , ať ke mně vyjde ten , kohož bych jmenoval tobě . Ale žena řekla jemu : Aj , ty víš , co učinil Saul , kterak vyhladil věšťce a hadače z země . Pročež tedy ty pokládáš osídlo duši mé , abys mne o hrdlo připravil ? I přisáhl jí Saul skrze Hospodina , řka : Živť jest Hospodin , že nepřijde na tě trestání pro tu věc . Tedy řekla žena : Kohožť mám vyvésti ? Kterýž řekl : Samuele mi vyveď . A když uzřela žena Samuele , zkřikla hlasem velikým , a řekla žena Saulovi takto : Pročež jsi mne oklamal ! Nebo ty jsi Saul . I řekl jí král : Neboj se . Což jsi pak viděla ? Odpověděla žena Saulovi : Bohy jsem viděla vystupující z země . Řekl jí opět : Jaký jest způsob jeho ? Odpověděla jemu : Muž starý vystupuje a jest oděný pláštěm . Tedy srozuměl Saul , že by Samuel byl , a sehnuv se tváří k zemi , poklonil se jemu . I řekl Samuel Saulovi : Proč mne nepokojíš , že jsi mne zavolati rozkázal ? Odpověděl Saul : Úzkostmi sevřín jsem velice ; nebo Filistinští bojují proti mně , a Bůh odstoupil ode mne , a neodpovídá mi více , ani skrze proroky , ani skrze sny . Protož povolal jsem tě , abys mi oznámil , co bych měl činiti . I řekl Samuel : Proč tedy se mne dotazuješ , poněvadž Hospodin odstoupil od tebe , a jest s nepřítelem tvým ? Učiniltě zajisté jemu Hospodin , jakož mluvil skrze mne , a odtrhl Hospodin království od ruky tvé , a dal je bližnímu tvému , Davidovi . Nebo že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova , a nevykonals hněvu prchlivosti jeho nad Amalechem , protož učinil tobě to dnes Hospodin . Nadto vydá Hospodin i Izraele s tebou v ruku Filistinských , a zítra budeš ty i synové tvoji se mnou . I vojska Izraelská vydá Hospodin v ruku Filistinských . I padl Saul náhle tak , jak dlouhý byl , na zem , nebo se byl ulekl náramně slov Samuelových . K tomu ani síly v něm nebylo , nebo nic nejedl celý ten den a celou tu noc . Přistoupivši pak ta žena k Saulovi a uzřevši , že jest předěšen náramně , řekla jemu : Aj , uposlechla děvka tvá hlasu tvého , a opovážila jsem se života svého , že jsem uposlechla slov tvých , kteráž jsi mluvil ke mně . Nyní tedy uposlechni i ty , prosím , hlasu děvky své , a položím před tebe kousek chleba , abys jedl a posilil se , a tak jíti mohl cestou svou . Kterýž odepřel a řekl : Nebuduť jísti . I přinutili ho služebníci jeho , ano i ta žena , tak že uposlechl hlasu jejich , a vstav s země , sedl na lůžko . Měla pak ta žena tele tučné v domě , kteréž spěšně zabila , a vzavši mouky , zadělala , a napekla z ní chlebů přesných . Potom přinesla před Saule a služebníky jeho , kteříž jedli , a vstavše v touž noc , odešli . A tak shromáždili Filistinští všecka vojska svá u Afeku , Izrael pak položil se u studnice , kteráž byla v Jezreel . I táhla knížata Filistinská po stu a po tisících , David pak a muži jeho táhli nazad s Achisem . Tedy řekla knížata Filistinská : K čemu jsou Židé tito ? Odpověděl Achis knížatům Filistinským : Zdaliž toto není David služebník Saule , krále Izraelského , kterýž byl při mně dnů těchto , nýbrž těchto let , a neshledal jsem na něm ničeho ode dne , jakž odpadl od Saule , až do tohoto dne ? I rozhněvala se na něj knížata Filistinská , a řekli jemu ta knížata Filistinská : Odešli zase muže toho , ať se navrátí k místu svému , kteréž jsi mu ukázal , a nechť netáhne s námi k boji , aby se nám nepostavil za nepřítele v bitvě . Nebo čím se zalíbiti může pánu svému tento ? Zdali ne hlavami mužů těchto ? Zdaliž tento není ten David , o kterémž zpívali v houfích plésajících , říkajíce : Porazil Saul svůj tisíc , ale David svých deset tisíců ? I povolal Achis Davida , a řekl jemu : Živť jest Hospodin , že jsi upřímý , a líbí mi se vycházení tvé i vcházení tvé se mnou do vojska . Nebo neshledal jsem na tobě nic zlého ode dne , v kterýž jsi přišel ke mně , až do dne tohoto , ale před očima knížat nejsi vzácný . Protož nyní navrať se a jdi v pokoji , a nebudeš těžký v očích knížat Filistinských . I řekl David Achisovi : Co jsem pak učinil , a co jsi shledal na služebníku svém ode dne , v kterýž jsem počal býti u tebe , až do tohoto dne , abych nešel a nebojoval proti nepřátelům pána svého krále ? A odpovídaje Achis , řekl Davidovi : Vímť , že jsi vzácný před očima mýma jako anděl Boží , ale knížata Filistinská řekla : Nechť netáhne s námi k boji . Nyní tedy vstaň tím raněji a služebníci pána tvého , kteříž přišli s tebou , a vstanouce tím spíše ráno , hned jakž by zasvitávalo , odejděte . I vstal David , on i muži jeho , aby odšel tím raněji , a navrátil se do země Filistinské . Filistinští pak táhli do Jezreel . Byl pak , když se navrátil David a muži jeho do Sicelechu , den třetí , jakž Amalechitští byli vpád učinili k straně polední i k Sicelechu , a vyhubili Sicelech , a vypálili jej . A zajali ženy , kteréž byly v něm . Nezabili žadného , ani malého ani velikého , ale szajímali a odešli cestou svou . A když přišel David a muži jeho k městu , aj , vypáleno bylo ohněm , a ženy jejich , též synové a dcery jejich zajati byli . Tedy David i lid jeho , kterýž s ním byl , pozdvihše hlasu svého , plakali , až již více plakati nemohli . Obě také manželky Davidovy zajaty jsou , Achinoam Jezreelitská , a Abigail žena někdy Nábale Karmelského . I ssoužen jest David náramně , nebo se smlouval lid , aby ho ukamenovali , ( hořkostí zajisté naplněna byla duše všeho lidu , jednoho každého pro syny jeho a pro dcery jeho ) . Však posilnil se David v Hospodinu Bohu svém . I řekl David Abiatarovi knězi , synu Achimelechovu : Medle , vezmi na sebe efod . I vzal Abiatar efod pro Davida . Tázal se pak David Hospodina , řka : Mám-li honiti lotříky ty ? A dohoním-li se jich ? I řekl jemu : Hoň , nebo se jich jistě dohoníš , a své mocně vysvobodíš . A tak odšed David sám i těch šest set mužů , kteříž byli s ním , přišli až ku potoku Bezor ; někteří pak tu pozůstali . I honil je David se čtyřmi sty mužů ; nebo bylo pozůstalo dvě stě mužů , kteříž ustavše , nemohli přejíti potoka Bezor . A nalezše muže Egyptského v poli , přivedli jej k Davidovi . I dali jemu chleba , aby pojedl ; dali jemu také i vody píti . Dali jemu též kus hrudy fíků a dva hrozny suché . A tak pojedl a okřál zase , ( nebo byl nic nejedl ani nepil tři dni a tři noci ) . Zatím řekl jemu David : Čí jsi ty ? A odkud jsi ? Kterýž odpověděl : Rodem jsem z Egypta , služebník muže Amalechitského , a opustil mne pán můj , proto že jsem stonal , dnes třetí den . Byli jsme zajisté vpád učinili k straně polední Ceretejského , a v tu stranu , kteráž jest Judova , a ku poledni , kteráž jest Kálefova , a Sicelech jsme vypálili ohněm . Tedy řekl jemu David : Mohl-li bys dovésti mne k těm lotříkům ? Kterýž řekl : Přisáhni mi skrze Boha , že mne nezabiješ , a že mne nevydáš v ruku pána mého , a přivedu tě na ty lotříky . I přivedl ho . ( A aj , byli se rozprostřeli po vší té zemi , jedouce a pijíce a provyskujíce nade všemi kořistmi tak velikými , kteréž pobrali z země Filistinské a z země Judovy . ) Protož bil je David od večera až do večera druhého dne , aniž kdo z nich ušel , kromě čtyř set mládenců , kteříž vsedše na velbloudy , utekli . A tak odjal David všecko , což byli pobrali Amalechitští ; také obě ženy své vysvobodil David . A nezhynulo jim nic , ani malého ani velikého , i z synů i ze dcer , i z loupeže a ze všeho , což jim vzato bylo ; všecko zase David přivedl . Nadto szajímal David všecka stáda bravů i skotů , kteráž hnali před dobytkem svým , a pravili : Totoť jsou kořisti Davidovy . Přišel pak David k těm dvěma stům mužů , kteříž byli ustali , tak že nemohli jíti za Davidem , jimž byli kázali zůstati při potoku Bezor ; tedy vyšli vstříc Davidovi a lidu , kterýž byl s ním . A přistoupiv David k tomu lidu , pozdravil jich přátelsky . Ale všickni , což jich koli bylo zlých a bezbožných mezi těmi muži , kteříž chodili s Davidem , mluvili , řkouce : Poněvadž nešli s námi , nedáme jim z kořistí , kteréž jsme odjali , toliko každému manželku jeho a syny jeho , aby vezmouce je , odešli . David pak řekl : Nečiňte tak , bratří moji , s tím , což nám dal Hospodin , kterýž nás ostříhal a dal vojsko , jenž vytáhlo proti nám , v ruku naši . A kdož vás uposlechne v té věci ? Nebo jakýž bude díl toho , kterýž vyšel k bitvě , takovýž bude díl i toho , kterýž hlídal břemen ; rovně se děliti budou . A tak bývalo od toho dne i potom , nebo to za právo a obyčej uložil v Izraeli až do tohoto dne . A když přišel David do Sicelechu , poslal z těch kořistí starším Juda , přátelům svým , řka : Teď máte dar z loupeží nepřátel Hospodinových . Těm , kteříž byli v Bethel , a kteříž v Rámat ku poledni , a kteříž byli v Jeter ; Též kteříž v Aroer , a kteříž v Sefama , a kteříž v Estemo ; A kteříž v Rachal , a kteříž v městech Jerachmeelových , a kteříž v městech Cinejského ; I těm , kteříž v Horma , a kteříž v Korasan , a kteříž v Atach ; A kteříž byli v Hebronu , i po všech místech , na nichž býval David s lidem svým . A tak potýkali se Filistinští s Izraelem . Muži pak Izraelští utíkali před Filistinskými a padli , zbiti jsouce na hoře Gelboe . I stihali Filistinští Saule a syny jeho , a zabili Filistinští Jonatu a Abinadaba a Melchisua , syny Saulovy . Když se pak zsilila bitva proti Saulovi , trefili na něj střelci , muži s luky ; i postřelen jest velmi od těch střelců . I řekl Saul oděnci svému : Vytrhni meč svůj a probodni mne jím , aby přijdouce ti neobřezanci , neprobodli mne , a neučinili sobě ze mne posměchu . Ale nechtěl oděnec jeho , nebo se bál velmi . A pochytiv Saul meč , nalehl na něj . Tedy vida oděnec jeho , že umřel Saul , nalehl i on na meč svůj a umřel s ním . A tak umřel Saul a tři synové jeho , a oděnec jeho , ano i všickni muži jeho v ten den spolu . Když pak uzřeli synové Izraelští , kteříž bydlili za tím údolím , a kteříž bydlili za Jordánem , že zutíkali muži Izraelští , nadto že Saul i synové jeho zahynuli , opustivše města , také utíkali . I přišli Filistinští a bydlili v nich . A když bylo nazejtří , přišli Filistinští , aby zloupili pobité ; i nalezli Saule a tři syny jeho ležící na hoře Gelboe . I sťali hlavu jeho a svlékli odění jeho , a poslali po zemi Filistinské vůkol , aby to ohlášeno bylo v chrámě modl jejich i lidu . I složili odění jeho v chrámě Astarot , tělo pak jeho přibili na zdi Betsan . Tedy uslyšavše o tom obyvatelé Jábes Galád , co učinili Filistinští Saulovi , Zdvihli se všickni muži silní , a jdouce celou noc , sňali tělo Saulovo i těla synů jeho se zdi Betsanské ; a když se navrátili do Jábes , spálili je tam . A vzavše kosti jejich , pochovali je pod stromem v Jábes , a postili se sedm dní .